SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

Transkript

1 SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY GEOID, REFERENČNÍ ELIPSOID, REFERENČNÍ KOULE S JTSK S - 42 WGS 84 TRANSFORMACE SUŘADNICOVÝCH SYSTÉMŮ

2 REFERENČNÍ SYSTÉMY Prostorová poloha je nejdůležitější charakteristikou geoobjektů. Změřit polohu geoobjektu a zase ho někdy najít (vytyčit). Fyzický povrch Země evolucí vznikl povrch značně zprohýbaný (hory, údolí, plošiny) - GEOID Každý bod planety Země může být předmětem geodetického zkoumání potřebujeme ideální tvar zemského tělesa, k jehož povrchu by byly body fyzického povrchu vztaženy. dále chceme pracovat s plochou mapou (list papíru) 3D PROSTOR 2D MAPA

3 GEOID REFERENČNÍ SYSTÉMY Ideální zemský povrch lze definovat jako plochu, na které má tíže v každém místě stejnou hodnotu. Tuto plochu pokládáme na úroveň klidné střední hladiny moří (a tím pádem zasahuje pod pevninu) tzv. nulová hladinová plocha GEOID. Geoid myšlená nulová hladinová ekvipotenciální plocha, která je v každém svém bodě kolmá na směr zemské tíže. Nelze matematicky popsat. Nadmořská výška = výška nad geoidem

4 REFERENČNÍ SYSTÉMY REFERENČNÍ ELIPSOID (ROTAČNÍ) = náhrada za GEOID Pro matematickou definici zemského povrchu se používá přiblížení dané rotačním elipsoidem (elipsa rotující kolem kratší osy). Osa elipsoidu shodná nebo rovnoběžná se zemskou osou rotace (střed elipsoidu nemusí být nutně ve středu Země) Souřadnice jsou vztaženy k povrchu elipsoiodu Elipsoid je plocha, kterou lze již matematicky transformovat do roviny mapy Směřujeme k souřadnému systému ten je ovšem zadán osami v nějakém prostoru prostorem je elipsoid Referenční elipsoidy v ČR: Besselův elipsoid (1841) ČR, geodetická a kartografická praxe, země střední Evropy Krasovského el. (1936) CZ armáda. Optimalizace na západní Evropu, SSSR, USA. V ČR pro topomapy 1:25000, S42 je snaha zavést světový elipsoid dlouhý vývoj, pak se ustálil WGS84 NAD83 North American Datum (skoro odpovídá WGS84), NAD27 (USA)

5 REFERENČNÍ SYSTÉMY REFERENČNÍ KOULE = náhrada za ELIPSOID Výpočty na ref. elipsoidu jsou složité. Pro určité geoaplikace lze dále zjednodušovat na ref. kouli: pro malá území (do 200 km). Elipsoid se převede na kouli o určitém poloměru R. Použití při tvorbě Základní mapy ČR (Křovák). celá Země pro mapy malých měřítek (1:1E6) například školní atlasy REFERENČNÍ ROVINA malé území do 700 km^2 okrouhlé území, r=15km lze považovat za ideální rovinu bez délkového a plošného zkreslení

6 REFERENČNÍ SYSTÉMY REFERENČNÍ PLOCHY PŘEVÁDÍME KARTOGRAFICKÝM ZOBRZENÍM NA ZOBRAZOVACÍ PLOCHU Referenční plocha matematicky definovaná plocha (elipsoid, koule), která se co nejvíc přimyká ke geoidu, je nerozvinutelná do roviny. Zobrazovací plocha válcová nebo kuželová plocha rozvinutelná do roviny. Nebo přímo rovina.

7 KARTOGRAGICKÁ ZOBRAZENÍ Matematická kartografie vědecký obor, Který se zabývá zobrazením referenční plochy do mapy s minimálním zkreslením (VŽDY je nějaké zkreslení, můžeme si ho však zvolit) Vlastnosti zobrazení Tři parametry: jakou zobrazovací plochu použijeme kam ji přiložíme jak body z referenční plochy promítáme na zobrazovací Podle zkreslení: konformní zachovává úhly (tzn. tvar) ekvivalentní zachovává obsahy ekvidistantní nezkresluje určitou soustavu čar kompenzační všechna zkreslení ve vzájemné harmonii (všechna stejně tlumená)

8 KARTOGRAGICKÁ ZOBRAZENÍ ZOBRAZENÍ rozdělujeme: podle promítací plochy: Azimutální Válcové Kuželové podle polohy: normální příčné, transferzální obecné, všeobecné podle stylu promítání ortografický promítací paprsek je kolmý na plochu stereografický protipól dotykového bodu (s plochou) gnomonické...

9 SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY GEODETICKÉ REFERENČNÍ SYSTÉMY A GEODETICKÁ ZOBRAZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Československé geodetické polohové základy (dále GPZ) byly budovány v sedmi historických etapách: Katastrální triangulace na území rakousko-uherské monarchie (první sí I. ádu, po zhu t ní byla podkladem pro katastrální mapování) Vojenská triangulace na území bývalé rakousko-uherské monarchie v letech Československá Jednotná trigonometrická síť katastrální (S-JTSK) Souřadnicový systém 1952 (S-52) Souřadnicový systém 1942 (S-42) Souřadnicový systém 1942/83 (S-42/83) Souřadnicový systém S-JTSK/95 a WGS84

10 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM S - JTSK S-JTSK Systém Československé Jednotné trigonometrické sítě katastrální Budování JTSK - probíhalo v letech ve třech základních etapách: : zaměření Základní trigonometrické sít : zaměření a zpracování JTSK I. řádu : zaměření a zpracování souřadnic ostatních bod JTSK, tj. bod II., III., IV. a V. řádu Křovákovo zobrazení = úhlojevné (nezkresluje úhly) kuželové zobrazení v šikmé poloze (výpočet značně komplikovaný) Besselův elipsoid do roviny prostřednictvím referenční koule (R = 6 380,7 km - Gaussova k.) zjednodušení výpočtů koule na sečný kužel, aby se eliminovalo délkové zkreslení (0,9999) 1922 nejprve katastrální mapy, později i pro mapy definitivního vojenského mapování od roku Základní mapa ČSSR, S-JTSK kartografický pól: = ,7, = ,4 od Ferra

11 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM S - JTSK

12 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM S - JTSK Ekvideformáty (čáry stejného délkového zkreslení)

13 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM S - JTSK JTSK dává pravoúhlý souřadný systém, kde souřadnice jsou v metrech a kladný směr osy X směřuje k jihu kladný směr osy Y směřuje k západu matematicky definovaný systém souřadnic je definovaný jinak - je třeba převádět. v běžných CAD programech nebo nespecilizovaných GIS systémech lze data v S- JTSK - převádět následovně X CAD = - Y JTSK Y CAD = - X JTSK ArcGIS nebo specializované geodetické softwary již umí pracovat se souřadnicemi S-JTSK bez převodů

14 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM S budována Základní trigonometrická síť - tato síť byla později podle mezinárodně zavedeného termínu označena - astronomicko-geodetická síť (AGS) ukončeny měřické práce, tzn. zamřeno: úhlově 227 trojúhelníků se 144 vrcholy, astronomicky 53 bodů, 6 základen (invarovými dráty) a rozvinovacích sítí, gravimetricky okolí 108 bod I. řádu a 499 bod II. řádu, částečné spojení s trigonometrickými sítěmi sousedních zemí síť AGS vyrovnána v Moskvě společně s dalšími sítěmi zemí východní Evropy na Krasovském elipsoidu do rovinných souřadnic (x,y) pomocí Gaussova zobrazení v 6 pásech. Gauss-Krügerovo zobrazení = úhlojevné válcové příčné zobrazení elipsoidu do roviny bez použití referenční koule 1952 pro Topografickou mapu ČSSR využívá Krasovského elipsoidu systém sférických dvojúhelník po 6 (od 1 válce dotýkajícího se podél poledníku) základní poledník a rovník jsou přímkové a délkojevné (nezkreslují délky) obrazy poledníků sinusoidy, rovnoběžek paraboly

15 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM S - 42

16 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM WGS-84 WGS 84 = World Geodetic System 1984 je globální souřadnicový systém vojenského navigačního systému GPS armády USA jedná se univerzální elipsoid pro celou planetu vypočten pomocí družicových měření střed určen na těžiště Země (na rozdíl od Bessela, Krasovského) odchylka od geoidu max. 60 metrů na území ČR byl definován v roce 1992 GPS měřeními DMA (Defence Mapping Agency - dnešní NIMA) na bodech NULRAD a jejich zpracováním v USA. pracuje v něm systém GPS je standardizovaným geodetickým systémem armád NATO je konvenční pozemní systém vytvořený modifikací Námořního navigačního družicového systému (NNSS)

17 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM WGS-84 Definování systému 3D SOUŘADNÝ SYSTÉM počátek = těžiště Země osa Z = směr ke konvečnímu zemskému pólu osa X = průsečnice referenčního poledníku WGS84 a roviny rovníku, referenční poledník je nultý poledník osa Y = doplňuje systém na pravotočivý pravoúhlý souřadnicový systém, směr kladné části osy je 90 východně vzhledem k ose X UTM (Universal Transverse Mercator) = úhlojevné válcové příčné sečné Mercatorovo zobrazení dříve pro vojenské mapy USA a NATO, dnes běžně úhlojevné, od Gauss-Krügerova se liší: používáwgs84 základní poledníky pásů nejsou délkojevné (1,0004 x kratší) pouze mezi 80. rovnoběkami polární oblasti od UPS (Universal Polar Stereographic)

18 SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM WGS-84 UTM (Universal Transverse Mercator) = úhlojevné válcové příčné sečné Mercatorovo zobrazení

19 SOUŘADNÝ SYSTÉM ŠÍŘKA DÉLKA velmi univerzální a používaný souřadný systém pro popis polohy na povrchu Země zeměpisná šířka (latitude y-ová souř.) zeměpisná délka (longitude x-ová souř.) vychází z WGS WGS poskytuje souřadnicový rámec, elipsoid a gravitační model Země zemská osa (myšlená) osa otáčení, protíná matematicky definovaný zemský povrch v bodech severního a jižního pólu střed Země (C) rovník rovina vedená kolmo k zemské ose v bodě středu Země šířka bodu P úhel svíraný přímkou PC s rovinou rovníku + = severní šířka základní (počáteční, nulový) poledník dán úmluvou (angl: meridian, prime meridian) + = východní délka

20 TRANSFORMACE MEZI SOUŘADNICOVÝMI SYSTÉMY Souřadnicový systém ( <> kartografické zobrazení) 1: systém, určený údaji o referenční ploše, orientaci sítě na ní, jejím měřítku, referenčním bodu a užitém kartografickém zobrazení 2: sada matematických pravidel pro specifikování způsobu, jakým jsou souřadnice přiřazovány k bodům (ČSN ISO 19111) dva základní typy souřadnicových systémů: sférické (WGS-84, GCS-80,...) + desítky dalších... rovinné (S-JTSK, S-42, UTM,...) Definice nejpoužívanějších souřadnicových systémů v ČR v software ESRI: S-JTSK S-JTSK_Krovak_East_North S-42 Pulkovo_1942_GK_Zone_3 UTM WGS_1984_UTM_Zone_33N WGS-84 WGS_ desítky až stovky dalších...

21 TRANSFORMACE MEZI SOUŘADNICOVÝMI SYSTÉMY Ve většině současných GIS lze kombinovat data z různých souřadnicových systémů, přesnost transformace záleží na kvalitě použitých transformačních vztahů a kvalitě souřadnicového systému (odpovídající době vzniku) S-JTSK je souřadnicový systém starý téměř století využívající měření v triangulační síti staré téměř jedno a půl století! velké lokální deformace, v závislosti na použité metodě transformace odchylky až několik metrů! U moderních souřadnicových systémů odchylky max. v řádu decimetrů.!!!

22 TRANSFORMACE MEZI SOUŘADNICOVÝMI SYSTÉMY Transformace mezi sférickými systémy přímo na základě prostorové transformace (např. 3D sedmiprvková Helmertova transformace) Transformace z rovinného systému na sférický a naopak přechodem na referenční plochu a pak viz výše. Transformace mezi rovinnými systémy přechodem přes referenční plochy.

23 TRANSFORMACE MEZI SOUŘADNICOVÝMI SYSTÉMY Při současném zobrazení dat z různých souřadnicových systémů se interně tyto transformace provádějí. Pro většinu běžných úloh přesnost dostačuje, pro přesnější práce je nutné data nejprve převést do společného souřadnicového systému přesnější metodou, provést topologickou kontrolu, teprve potom pracovat. Jasné datové konverze jsou nutné při předávání dat v rámci týmů nebo spolupracujících organizací, při spojování dat získaných v různých souřadnicových systémech atd... Chyba při transformaci [cm] z WGS84 do S-JTSK i při použití jedné z nejvhodnějších metod transformace.

24 SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY PRAKTICKÉ CVIČENÍ Otevřete si ArcGIS Pro Ve zkušením projektu si zobrazte v BaseMap Topographic Otevřete si mapu pravé tlačítko na Map Properties Coordinate Systems XY Coordinate Systems Availible hledat a postupně nastavit: JTSK S-JTSK Krovak EastNorth v Projected coordinate system WGS WGS 1984 Web Mercator Auxilinary Sphere WGS World WGS 1984 vyzkoušejte si i jiné souřadnicové systémy Informace o souřadném systému najdete pro jednotlivé vrstvy v informací k vrstvě pravé tlačítko na vrstvu - Properties Source Spatial Reference

25 SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY Vložte si WMS Katastrální mapu a Ortofotomapu > Insert Connections New WMS Server url najdete na Vložte měření v systému S-JTSK Add Data XY Point Data na disku S R1713_ss.txt

26 SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY GEOID, REFERENČNÍ ELIPSOID, REFERENČNÍ KOULE KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ S JTSK S - 42 WGS 84 TRANSFORMACE SOUŘADNICOVÝCH SYSTÉMŮ