STŘEDNĚDOBÝ PŘEZKUM portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období

Transkript

1 MEMO/10/526 V Bruselu dne 27. října 2010 STŘEDNĚDOBÝ PŘEZKUM portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období Co je politika a program TEN-T? Dobře fungující dopravní infrastruktura je zásadním předpokladem toho, aby Evropská unie zůstala konkurenceschopná a prosperovala. 27 členských států v současnosti využívá pět milionů kilometrů silnic se zpevněným povrchem, více než km železničních tratí a km splavných vnitrozemských vodních cest. V rámci politiky TEN-T se podporuje dokončení 30 prioritních projektů, které mají pro Evropu velký význam, jakož i projekty ve veřejném zájmu a systémy řízení dopravy, které budou hrát klíčovou roli při usnadňování volného pohybu zboží a cestujících po Evropské unii. Ve stávajícím výdajovém rámci na období disponuje program TEN-T rozpočtem ve výši miliard EUR. Víceleté a roční pracovní programy stanoví zvláštní cíle a priority, jichž se má dosáhnout. Rozpočet na víceletý program, který je určen pro největší priority TEN-T, včetně prioritních projektů a horizontálních priorit, představuje % celkového objemu finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci programu TEN-T na období Jaké projekty jsou součástí víceletého programu? Víceletý pracovní program v současném finančním rámci zahrnuje nejdůležitější priority sítě TEN-T, které jsou definovány v pokynech pro TEN-T. Jedná se o 30 prioritních projektů, ale i o horizontální priority, zejména systémy řízení dopravy pro všechny druhy dopravy, budování interoperabilní železniční sítě (především u železničních tratí pro přepravu zboží) a podporu námořní a vnitrozemské vodní dopravy. Víceletý program podporuje především komplexní dlouhodobé projekty. Všechny tyto projekty jsou obzvláště citlivé na změny právního, finančního a politického prostředí. Hlavní úskalí a rizika představují dlouhodobé plánování a investice. Projekty, jež se uskutečňují v několika zemích (též nazývané přeshraniční projekty), se ve srovnání s obdobnými vnitrostátními projekty často potýkají s dalšími obtížemi v oblasti koordinace, řízení a financování. U 23 % projektů, na něž se vztahuje střednědobý přezkum portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období a pro které bylo vyčleněno 60,2 % z celkového objemu finančních prostředků na TEN-T, se jedná o přeshraniční projekty. Při výběru těchto projektů byl zvýšen přísun finančních prostředků. Podíl rozpočtu na přeshraniční projekty se zdvojnásobil ze 30 na 60 % a průměr spolufinancování Evropskou unií vzrostl ze zhruba 6 % na více než 16 % (viz statistiky v příloze). Níže je uvedeno 30 prioritních projektů (nebo os) TEN.

2 Mapu a více informací o těchto projektech/sítích naleznete na internetové adrese: Železniční osa Berlín Verona/Milán Boloňa Neapol Messina Palermo Vysokorychlostní železniční osa Paříž Brusel Köln Amsterdam Londýn (PBKAL) Vysokorychlostní železniční osa jihozápadní Evropy Vysokorychlostní železniční osa východ Trať Betuwe: DOKONČENA Železniční osa Lyon Terst Divača/Koper Divača Lublaň Budapešť ukrajinská hranice Dálniční osa Igumenitsa/Patras Atény Sofia Budapešť Multimodální osa Portugalsko/Španělsko ostatní Evropa Železniční osa Cork Dublin Belfast Stranraer: DOKONČENA v roce 2001 Letiště Malpensa: DOKONČENO v roce 2001 Most Øresund: DOKONČEN v roce 2000 Severský trojúhelník, železniční/silniční osa Silniční osa Spojené království/irsko/benelux Západopobřežní hlavní trať Galileo Nákladní železniční osa Sines/Algeciras Madrid Paříž Železniční osa Paříž Štrasburk Stuttgart Vídeň Bratislava Vodní cesta Rýn/Mása Mohan Dunaj Vysokorychlostní železniční interoperabilita na Iberském poloostrově Železniční osa Fehmarn Belt Mořské dálnice Železniční osa Athény Sofie Budapešť Vídeň Praha Norimberk/Drážďany Železniční osa Gdaňsk Varšava Brno/Bratislava Vídeň Železniční osa Lyon/Ženeva Basilej Duisburg Rotterdam/Antverpy Dálniční osa Gdaňsk - Brno/Bratislava - Vídeň Železniční/silniční osa Irsko/Spojené království/kontinentální Evropa Baltická železnice osa Varšava Kaunas Riga Tallinn Helsinky Eurocaprail na železniční ose Brusel Lucemburk Štrasburk 2

3 Železniční osa iónského/jaderského intermodálního koridoru Vnitrozemská vodní cesta Seina Šelda 3. Proč se střednědobý přezkum provádí? Proč je to důležité? Tento střednědobý přezkum se realizuje s cílem zajistit, aby projekty TEN-T byly pro Evropskou unii co nejpřínosnější. Konkrétně se jedná o to, aby byly finanční prostředky na projekty TEN-T využity optimálně k co největšímu prospěchu evropských občanů a aby se zajistilo dokončení projektů a zároveň striktní hospodaření s rozpočtem EU. Hlavním cílem je zhodnotit pokrok, jehož se při realizaci projektů dosáhlo a pravděpodobně v budoucnu dosáhne. Na základě toho mohla Komise provést analýzu otázky, v jakém rozsahu a za jakých podmínek víceletý program pravděpodobně dosáhne svých stanovených cílů, a navrhnout možná zlepšení. Střednědobý přezkum se týká 92 projektů, které byly vybrány z výzvy k předkládání návrhů v rámci víceletého programu v roce 2007 a jejichž provedení se plánovalo na období od roku 2007 do roku Na tyto projekty připadnou přibližně dvě třetiny celkového rozpočtu TEN-T na uvedené období (5 301 miliardy EUR z celkové částky miliard EUR) a 78 % celkového rozpočtu víceletého programu pro celé období Investice do těchto projektů dosáhnou celkově výše miliard EUR. 4. Jaká metoda byla použita? Střednědobý přezkum vychází z těchto prvků: - informace o pokroku projektů poskytnuté členskými státy; - posouzení obdržených informací externími i interními odborníky; - podrobná analýza skutečného pokroku dosaženého v rámci projektů provedená externími i interními odborníky, kteří zformulovali jasná doporučení; - vypracování různých scénářů s cílem nalézt rovnováhu mezi dokončením projektu a striktním hospodařením s rozpočtem EU; - roztřídění projektů podle plánů jejich realizace v budoucnosti a návrh konečného scénáře. Přezkum provádělo GŘ MOVE ve spolupráci s výkonnou agenturou pro TEN-T na základě nezávislého externího posudku. Hodnocení jednotlivých projektů vycházelo z údajů ve výročních zprávách o technických a finančních otázkách, které agentura obdržela, a dotazníku, který poskytl doplňující údaje, jako např. podrobné odůvodnění týkající se provádění projektu (včetně lhůt), řízení rizik a aktualizované budoucí plány realizace projektu. Externí odborníci zajistili vysokou úroveň věrohodnosti, objektivity a transparentnosti. Spolupracovali s pracovníky agentury v rámci smíšených skupin, což umožnilo dojít u každého projektu k podloženému a nestrannému stanovisku založenému na konsensu. Na základě společných postojů definovala skupina pro interní přezkum scénář, který by se mohl u všech projektů uplatnit stejným a rovnocenným způsobem a jenž dobré hospodaření s prostředky rozpočtu spojuje s další podporou portfolia projektů v rámci víceletého pracovního programu. Zároveň však respektuje odpovědnost členských států za včasné provedení projektů. 3

4 5. Jaká jsou hlavní zjištění? Ze závěrů vyplývá, že 52,2 % projektů, na něž se vztahuje tento přezkum, bude dokončeno do konce současného programovacího období, tedy do 31. prosince Vzhledem k dlouhodobému plánování u většiny projektů v portfoliu víceletého programu se prodloužením finanční podpory pro TEN-T do roku 2015 umožní, aby byla nalezena rovnováha mezi realizací projektů a dobrým hospodařením s jejich finančními prostředky. Za tím účelem byly definovány čtyři kategorie projektů, do nichž byl každý projekt případně s určitými podmínkami zařazen. Následující graf popisuje tyto kategorie a shrnuje výsledky roztřídění projektů do kategorií: Prodloužení termínu za určitých podmínek a částečné zredukování (po roce 2015) 11 projektů 12,0 % Prodloužení termínu za určitých podmínek v roce 2014 a projektů 31,5 % Roztřídění projektů do kategorií Poměr projektů (Celkový počet projektů = 92) Zrušeny nebo podstatně zredukovány 4 projekty 4,3 % Dokončeny do konce roku projektů 52,2 % Prodloužení termínu za určitých podmínek a částečné zredukování (po roce 2015) 15,9 % Roztřídění projektů do kategorií Poměr financování TEN-T (Celková částka financování = milionů EUR) Prodloužení termínu za určitých podmínek v roce 2014 a ,3 % Zrušeny nebo podstatně zredukovány 0,6 % Dokončeny do konce roku ,2 % Prodloužení o dva roky do konce roku 2015 je vázáno na splnění podrobných prováděcích podmínek, které se bude přísně monitorovat, aby se zajistilo lepší využití zdrojů a zároveň dosažení cílů programu. Prodloužením termínu o dva roky by za určitých zvláštních politických, technických a finančních podmínek mohlo být dokončeno celkem 83,7 % projektů, na něž se vztahuje přezkum. Prodloužením do roku 2015 bude též možné vyčerpat dalších 1,3 miliardy EUR z 5,3 miliard EUR přidělených na financování TEN-T, a dokončit tak dalších 29 projektů. Financování projektů, které budou pokračovat po skončení roku 2015, bude po tomto datu sníženo, zatímco u jiných projektů se počítá se snížením financování TEN-T z důvodu nesplnění klíčových cílů. Zvolený scénář proto umožní optimalizovat účinnost programu a uvolnit zhruba 311 milionů EUR, které nebudou vyčerpány do nově stanovené lhůty, tj. do konce roku Tato částka pak bude použita v nových výzvách pro budoucí projekty, na podporu financování inovací, rozšíření účasti soukromých investorů i na další podporu interoperability TEN-T pomocí systémů řízení dopravy. 4

5 v milionech EUR Scénář financování TEN-T č. II Prodloužení termínu do roku 2015 za určitých podmínek (navrhovaný scénář) 5 300, , , , , , ,9 0 Rozhodnutí (92) 2010 (12) ( ) = počet dokončených projektů 2011 (23) 2012 (34) 2013 (49) 2014 (58) 2015 (78) Přezkum jednoznačně dokládá, že administrativní a politické změny, které současný program zavedl a uplatnil, měly pozitivní vliv na integraci sítě TEN-T. Přímé řízení prostřednictvím výkonné agentury pro TEN-T, jmenování evropských koordinátorů, navýšení prostředků určených na financování programu a vyšší podíl spolufinancování, zejména pro přeshraniční sekce, výrazně usnadnily provádění projektů a napomohly vyřešit související obtíže. SOUVISLOSTI PROGRAMU TEN-T 6. Co je to TEN-T? Systém TEN-T zřídila Evropská unie, aby pomohla vybudovat chybějící spojení nebo odstranit dopravní přetížení a vytvořit jednotnou multimodální síť, která účinně spojuje pozemní, námořní i letecké dopravní sítě v celé Evropě. Financování, které EU nabízí, přitom slouží jako katalyzátor pro příliv dalšího financování investory a často se ukáže jako rozhodující faktor, pokud jde o to, zda bude projekt uskutečněn či nikoli. Maastrichtská smlouva z roku 1992 definovala politiku v oblasti TEN-T a stanovila vytvoření pokynů pro TEN-T se záměrem usnadnit zřízení jednotné multimodální sítě, která zahrne tradiční infrastrukturu a zařízení, jakož i výstavbu inovativních a inteligentních dopravních systémů. Smyslem je zajistit bezpečnou, účinnou a udržitelnou dopravu, podpořit 14 prioritních projektů, jakož i projektů ve veřejném zájmu, a získat podporu Evropské unie. Protože je třeba zohlednit přístup 10 a dalších 2 zemí k Evropské unii, seznam prioritních projektů1 byl v roce 2004 rozšířen na 30 projektů. 1 Seznam prioritních projektů je uveden v příloze III pokynů pro TEN-T ve znění ze dne 29. dubna

6 Podle pokynů pro TEN-T transevropské dopravní sítě zahrnují sítě silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, námořní a vnitrozemské přístavy, letiště a jiné body vzájemného propojení mezi jednotlivými dopravními sítěmi. Integraci a hladké fungování systému zajišťují účinné systémy řízení pro silniční dopravu (Inteligentní dopravní služby ITS), železniční dopravu (Evropský systém řízení železničního provozu ERTMS), leteckou dopravu (v rámci politiky jednotného evropského leteckého prostoru a ve spojení s technickou inovací, již nabízí systém SESAR) a vodní dopravu po vnitrozemských vodních cestách (říční informační systémy RIS), jakož i evropské lokalizační a navigační systémy (GNSS/Galileo). 30 prioritních projektů týkajících se evropské dopravní sítě má velký význam pro Evropu. Očekává se, že budou hrát klíčovou roli při usnadňování volného pohybu zboží a cestujících po Evropské unii, a přispějí tak k prohlubování evropské integrace. Tyto prioritní projekty, které mají být dokončeny do roku 2020, zahrnují 18 železničních projektů, 3 projekty kombinované železniční a silniční infrastruktury a 2 projekty vnitrozemské vodní dopravy. Většina prioritních projektů stále probíhá, a jsou tedy způsobilé pro finanční podporu, kterou obdrží v rámci programu TEN-T. V kontextu politik EU je síť TEN-T podporována z různých programů. Na projekty týkající se této sítě lze poskytnout dotace Evropské unie, zpravidla ve formě spolufinancování, zejména v rámci programu TEN-T, z fondů soudržnosti, z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z rámcového programu pro výzkum. Na jeden projekt je však možno získat dotaci pouze z jednoho finančního zdroje EU. Na projekty TEN-T lze rovněž využít půjčky a záruky Evropské investiční banky (EIB). 7. Kdo je za TEN-T odpovědný? Generální ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE) určuje politiku v oblasti TEN-T a výkonná agentura pro TEN-T ji provádí. Agentura byla zřízena v roce 2006 s úkolem provádět a řídit program TEN-T jménem Evropské komise do 31. prosince Všechny projekty TEN-T jsou přísně monitorovány a koordinovány různými členskými státy. Jak dokazuje dnes zveřejněný střednědobý přezkum, tato metoda přímého řízení umožnila snížit počet zpoždění a zlepšila ovlivňování projektů samých. Více informací o TEN-T naleznete na těchto stránkách: Další informace o výkonné agentuře je k dispozici na těchto stránkách: 8. Proč byli jmenování evropští koordinátoři pro TEN-T? V červenci 2005 jmenovala Evropská komise skupinu šesti významných osobností a pověřila je úkolem zhodnotit pokrok dosažený v některých projektech TEN-T a vydat doporučení týkající se efektivní realizace těchto prioritních projektů. Vzhledem k úspěšnému působení evropských koordinátorů se Komise v roce 2007 rozhodla, že pro námořní dálnice a vnitrozemské vodní cesty jmenuje další dva koordinátory. V červenci 2009 přijala Komise rozhodnutí o druhém čtyřletém funkčním období pro všechny koordinátory. Od října 2010 tak na prioritních projektech pracuje devět koordinátorů. 6

7 Koordinátory pověřenými zvláštními prioritními projekty TEN-T jsou: Pat Cox [PP1: Železniční trať Berlín-Verona/Milán-Bologna-Neapol-Messina- Palermo] Carlo Secchi [PP3: Vysokorychlostní železniční spojení v jihozápadní Evropě / PP19: Vysokorychlostní železniční interoperabilita na Iberském poloostrově] Laurens Jan Brinkhorst [PP6: Železniční spojení Lyon Terst Divača/Koper Divača Lublaň Budapešť ukrajinská hranice] Péter Balázs [PP17: Železniční spojení Paříž-Štrasburk-Stuttgart-Vídeň-Bratislava] Karla Peijs [PP18: Rýn/Mása-Mohan-Dunaj / PP30: Seina Šelda] Luis Valente de Oliveira [PP21: Námořní dálnice] Gilles Savary [PP22: Athény Sofie Budapešť Vídeň Praha Norimberk/ Drážďany] Pavel Telička [PP27: Baltická železnice] Karel Vinck [Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)]. Ukázalo se, že jmenování koordinátorů EU bylo efektivním řešením politicky citlivých otázek týkajících se přeshraničních projektů a vedlo ke zlepšení koordinace těchto projektů. Výsledky jejich práce potvrzuje i skutečnost, že dosud nebyl žádný z přeshraničních projektů ve střednědobém přezkumu portfolia projektů v rámci víceletého programu zrušen. 9. Základní fakta a čísla TEN-T 27 členských států EU využívá pět milionů kilometrů silnic se zpevněným povrchem, z nichž km tvoří dálnice, km železniční tratě (z toho km jsou elektrizované tratě) a km splavné vnitrozemské vodní cesty. Celkově bylo do dopravní infrastruktury v období investováno 859 miliard EUR. Na období je pro TEN-T v rozpočtu EU vyčleněno zhruba 8 miliard EUR. Přezkum v polovině období Střednědobý přezkum zahrnuje 92 projektů vybraných v rámci výzev k předkládání návrhů za rok % projektů, u nichž proběhl přezkum, bude dokončeno do původní lhůty v roce U 32 % projektů se počítá s dokončením do dvou let od původního termínu. Přibližně 5 % projektů bylo zrušeno nebo podstatně zredukováno. Další informace IP/10/1391 7

8 Overview of MAP project portfolio Annex The portfolio consists of 92 projects selected under the 2007 multi-annual calls for proposals. These projects represent a total investment of 32.6 billion of budgeted total eligible costs including 5.3 billion of TEN-T funding. Graph 1.1 Projects by mode

9 Almost 70% (63 projects) of the project portfolio consists of rail projects with a financial weighting, as measured by the TEN-T funding share of the total portfolio s funding of 81%. Out of these 63 rail projects 36 are conventional rail projects with a funding share of 37% of the total rail funding in the portfolio. High speed rail lines and their related infrastructures and facilities account for 26 projects, with a funding share of 55% of the total rail funding. The rail portfolio also includes one multimodal project consisting of both rail and road links. The MAP portfolio includes 17 ERTMS projects with a funding share of 5% of the total TEN-T funding. The portfolio also includes 8 inland waterways (IWW) projects (with a funding share of 12%) and 4 road projects with a funding share of close to 3%. Graph 1.1 shows that the rail and IWW projects are, on average, bigger (measured by the amount of TEN-T funding) than the road and ERTMS projects. We can also conclude that within the rail portfolio the biggest projects can be found in the group of high speed projects. Graph 1.2 Projects by Priority Project

10 Table 1.1 List of TEN-T Priority Projects covered by the portfolio reviewed 75 projects from the MAP portfolio contribute to the completion of the 21 Priority Projects listed above. Measured by TEN-T funding allocation, the biggest share ( million) of MAP funding has been allocated to the 5 projects contributing to the completion of PP01 (Railway axis Berlin-Verona/Milano-Bologna-Napoli- Messina-Palermo) million has been allocated to 4 projects contributing to the completion of PP06 (Railway axis Lyon-Trieste-Divača/Koper-Divača-Ljubljana- Budapest-Ukrainian border) and million has been allocated to 11 projects contributing to the completion of PP03 (High speed railway axis of southwest Europe). These 20 projects, contributing to the completion of the 3 biggest 2 Priority Projects, have received 47% of the total TEN-T funding allocated to Priority Projects within the portfolio. 2 PP01, PP06 and PP03 are the biggest Priority Projects as measured by overall investment, including Member State investment, TEN-T budget, EIB support, Structural and Cohesion Funds and other funding sources. 2

11 Graph 1.3 Share of cross-border projects Almost one-quarter of the projects are cross-border projects with a total TEN-T funding of billion, representing 60% of the 5.3 billion funding allocated to the MAP portfolio. The biggest funding share (39%) is allocated to 19 projects with a co-financing rate between 20-30%. Almost half of the projects receive a 50% co-financing rate, although their share of the TEN-T funding is only 15%. This is due to the fact that this group of projects consists of studies-only and ERTMS projects which normally tend to be small projects as measured by the initial estimated total budgeted cost.