Motto. Jen málokdy se stane, že nco opravdu nejde. Spíše chybí snaha, nežli možnosti. Charles Louis de Montesquieu (* )

Transkript

1 ! "

2

3

4 ABSTRAKT Pedmtem diplomové práce je vymezení psobení zprostedkujícího subjektu Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost ve vazb na rozvoj vzdlávací politiky Moravskoslezského kraje. V teoretické ásti je práce zamena na urení pozice zprostedkujícího subjektu v implementaní struktue operaního programu a východiska vzdlávací politiky v kraji. Naopak praktická ást je zamena na vlastní analýzu propojení zprostedkujícího subjektu se vzdlávacími cíli kraje. Projektová ást naopak shrnuje zásadní poznatky práce a zejména navrhuje možné budoucí zamení psobení zprostedkujícího subjektu spolu se stanovením vhodných nástroj. Klíová slova: Operaní program Vzdlávání pro konkurenceschopnost, globální grant, grantový projekt, zprostedkující subjekt, implementaní struktura, vzdlávací politika, zvyšování kvality ve vzdlávání, rovné píležitosti ve vzdlávání, další vzdlávání ABSTRACT The thesis is focused on the determination of the activity of the Operational Programme Education for Competitiveness intermediary subject, within the context of the educational policy in the Moravian-Silesian Region. In its theoretical part the thesis aims to assess the situation of the position of the intermediary subject in the implementation structure of the operational programme and the opportunities of the educational policy in the region. Whereas the practical part is focused on the proper analysis of the connection between the intermediary subject with the educational objectives of the region. On the contrary to the projecting part which summarizes the fundamental knowledge of the thesis and primarily proposes prospective possible orientation of the intermediary subject, together with the determination of appropriate tools. Keywords: Operational Programme Education for Competitivenesst, global grant, grant project, Intermediary Subject, implementation structure, educational policy, improving quality in education, equal opportunities in educational, further education

5 Za vedení diplomové práce bych ráda podkovala vedoucímu diplomové práce prof. RNDr. Renému Wokounovi, CSc. Dále za vstícnost a cenné pipomínky dkuji Ing. Magdalen Chmelaové, Ph.D. a všem pracovníkm oddlení strukturálních fond odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezského kraje za poskytnutá data a informace. Motto Jen málokdy se stane, že nco opravdu nejde. Spíše chybí snaha, nežli možnosti. Charles Louis de Montesquieu (* )

6 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST OP VZDLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VYMEZENÍ PROGRAMOVÝCH A FINANNÍCH VÝCHODISEK OP VK v systému programování EU Finanní vymezení OP VK Rozšíení možností podpory z globálních grant OP VK IMPLEMENTANÍ STRUKTURA OP VK Zprostedkující subjekty Další subjekty implementaní struktury VZDLÁVACÍ POLITIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝCHODISKA VZDLÁVACÍ POLITIKY KRAJE Vzdlávání a veejná správa R Vzdlávání a mezinárodní politika SOUASNÉ STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ CÍLE KRAJE Podpora kurikulární reformy Podpora rozvoje odborného vzdlávání Podpora využívání ICT a zlepšování komunikace v cizích jazycích Vytváení krajského systému kvality vzdlávání Rovné píležitosti v pístupu ke vzdlávání Vytváení krajského systému poradenství Zvyšování profesionality pedagogických pracovník Rozvoj dalšího vzdlávání ve školách...42 II PRAKTICKÁ ÁST AKTIVITY ZPROSTEDKUJÍCÍHO SUBJEKTU VE VAZB NA VZDLÁVACÍ POLITIKU KRAJE GLOBÁLNÍ GRANT ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VE VZDLÁVÁNÍ V KRAJI MORAVSKOSLEZSKÉM Provázanost podporovaných aktivit ke vzdlávací politice kraje Shrnutí provázanosti GG v oblasti podpory 1.1 OP VK Realizace GG v oblasti podpory 1.1 OP VK analýza výzvy GLOBÁLNÍ GRANT ROVNÉ PÍLEŽITOSTI VE VZDLÁVÁNÍ V KRAJI MORAVSKOSLEZSKÉM Provázanost podporovaných aktivit ke vzdlávací politice kraje Shrnutí provázanosti GG v oblasti podpory 1.2 OP VK Realizace GG v oblasti podpory 1.2 OP VK analýza výzvy GLOBÁLNÍ GRANT DALŠÍ VZDLÁVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOL V KRAJI MORAVSKOSLEZSKÉM Provázanost podporovaných aktivit ke vzdlávací politice kraje Shrnutí provázanosti GG v oblasti podpory 1.3 OP VK Realizace GG v oblasti podpory 1.3 OP VK analýza výzvy...78

7 3.4 GLOBÁLNÍ GRANT PODPORA NABÍDKY DALŠÍHO VZDLÁVÁNÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Provázanost podporovaných aktivit ke vzdlávací politice kraje Shrnutí provázanosti GG v oblasti podpory 3.2 OP VK PSOBENÍ ZPROSTEDKUJÍCÍHO SUBJEKTU SOUASNÝ STAV REALIZACE GLOBÁLNÍCH GRANT NÁVRH BUDOUCÍHO ZAMENÍ ZPROSTEDKUJÍCÍHO SUBJEKTU DLE AUTORA PRÁCE Oblast klíových aktivit Oblast cílových skupin a oprávnných píjemc...94 ZÁVR...96 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...98 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK SEZNAM PÍLOH...111

8 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 8 ÚVOD Proces zapojení eské republiky do evropské integrace s sebou pináší adu možností pispívajících k rozvoji spolenosti v oblasti vzdlávání na všech jeho úrovních. Modernizace eských vzdlávacích systém se však neobejde bez aktivního pístupu decizivních subjekt v oblasti vzdlávání a rozvoje jejich podprných implementaních struktur na úrovni jednotlivých region. Pvodní nedvra ústedních orgán státní správy v nov vzniklé kraje již byla pekonána a vhodnou spoluprací formou partnerství se kraje staly výraznými nositeli regionálního školství, ale také vhodnými píjemci i prostedníky pi erpání finanních prostedk z Evropské Unie v programovém období Na tyto základy se plynule navázalo v programovém období , kdy zkušené administrativní krajské struktury byly v rolích tzv. zprostedkujících subjekt zalenny do implementaní struktury Operaního programu Vzdlávaní pro konkurenceschopnost od úrovn pedškolního vzdlávání až do úrovn stedního školství a ásten také v oblasti dalšího vzdlávání. Role zprostedkujících subjekt byla krajm stanovena poprvé, piemž každému kraji byla vymezena pesná míra zapojení. Rozsah psobení zprostedkujícího subjektu rámcov vychází z evropské i národní legislativy a dále z požadavk stanovených provádcími dokumenty k Operanímu programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost s pedpokladem reflexe k souasné národní i regionální vzdlávací politice. Proto si tato diplomová práce klade za základní cíl nejen vymezit postavení zprostedkujícího subjektu v implementaní struktue a východiska krajské vzdlávací politiky, ale zejména zodpovdt na otázku, do jaké míry je zprostedkující subjekt Moravskoslezského kraje Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost provázán s reálnou krajskou vzdlávací politikou, zda jsou vhodn realizovány souasné globální granty kraje zejména s ohledem na nastavené klíové aktivity, možné píjemce a cílové skupiny, a jaký je pedpoklad dalšího psobení zprostedkujícího subjektu s vazbou na rozvoj krajské vzdlávací soustavy. Práce je koncipována do ty kapitol. První dv teoretické kapitoly deskriptivním zpsobem popisují východiska Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost a vzdlávací politiky Moravskoslezského kraje. V pípad krajské vzdlávací politiky je urující vymezení východisek na národní úrovni, stejn jako struná charakteristika možného rozvoje kraje v mezinárodním kontextu spolu s vymezením souasných rozvojových cíl.

9 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 9 Tetí kapitola je zamena na cílené urení provázanosti globálních grant Moravskoslezského kraje s krajskou vzdlávací politikou s drazem rozlenit aktivity pímo provázané s cíli vzdlávací politiky kraje (synergické a komplementární) od aktivit bez pímého propojení, což bude realizováno vlastním výzkumem prostednictvím komparace jednotlivých aktivit zprostedkujícího subjektu v návaznosti na strategické cíle Moravskoslezského kraje v oblasti vzdlávání. Následn na tuto problematiku budou analytickou metodou vyhodnocena data vyplývající ze souasné realizace globálních grant, zejména v návaznosti na výsledky jednotlivých výzev k pedkládání grantových projekt vyhlašovaných zprostedkujícím subjektem. tvrtá kapitola je výhradn zamena na struné shrnutí výsledk analýzy všech globálních grant Moravskoslezského kraje a zejména stanovení vlastního návrhu možného budoucího psobení zprostedkujícího subjektu v oblastech aktivit vyhlašovaných krajem, cílových skupin a píjemc, piemž autorka bude vycházet z vlastního výzkumu a analýzy pedchozích úrovní zkoumání s cílem navrhnout zamení zprostedkujícího subjektu za úelem harmonického a efektivního rozvoje regionálního i národního školství.

10 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 I. TEORETICKÁ ÁST

11 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 1 OP VZDLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Globalizace a integrace evropské spolenosti je nevratným procesem aktivn se vyvíjející již po desítky let, jen nástroje, které jsou k tomuto úelu využívány, se rzní. Na pd evropské mezinárodní politiky se od konce 80. let 20. stol. do popedí zájmu dostává tzv. regionální a strukturální politika Evropských spoleenství, jejichž hlavními nástroji jsou tzv. strukturální fondy s cílem podporovat ekonomickou a sociální soudržnost. Práv v dob, kdy se R zaala optovn navracet k demokratickým principm, byla zahájena i zásadní reforma strukturálních fond spoívající zejména v propracovanjším systému smující podpory do pedem stanovených prioritních cíl a tomu odpovídající výrazné navýšení finanních prostedk na tyto vymezené cíle. Již v období ped prvním rozšíením EU o postkomunistické zem byla R zapojena do politiky hospodáské a sociální soudržnosti pímo zakotvené v Jednotném evropském aktu 1, a to prostednictvím finanní pomoci pidružujícím se zemím 2. Pedvstupní nástroje byly se vstupem R do EU nahrazeny možností využívat strukturální fondy a Fond soudržnosti, a to prostednictvím rozvojových program vytváených na úrovni jednotlivých zemí vymezujících východiska a rámec plánované podpory rozvoje území. Po schválení rámce podpory Evropskou komisí programového období EU spoívala realizace na tzv. operaních programech 3. Krom toho dané aktivity byly doplnny o iniciativy Spoleenství usnad u- jící implementaci i realizaci program 4. Na tento nastavený systém se navázalo i v programovém období , v rámci kterého je realizován i Operaní program Vzdlávání pro konkurenceschopnost. Práv v následující ásti se budeme blíže tímto operaním programem zabývat, zejména s ohledem na východiska na evropské i národní úrovni. OP VK je stejn jako další operaní programy realizován na základ programových dokument, které tvoí rámec tohoto operaního programu, proto také souástí této kapitoly je i vymezení východisek ve vztahu k programovým dokumentm pro období Jednotný evropský akt formuloval úkoly podporující evropskou integraci, kdy práv politika hospodáské a sociální soudržnosti se realizuje prostednictvím zdroj soustedním do tzv. strukturálních fond. Podrobnji viz < 2 Pomoc byla realizována prostednictvím program ISPA, PHARE, SAPARD. 3 Jednalo se o Operaní program Prmysl a podnikání, Rozvoj lidských zdroj, Infrastruktura, Rozvoj venkova a multifunkního zemdlství a Spolený regionální operaní program.

12 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 spolu s vymezením finanního rámce. S ohledem na cíl této práce bude detailnji rozpracována ást týkající se implementaní struktury, kdy informace z obecn dostupných zdroj budou rovnž doplnny o neformální vymezení vztah jednotlivých subjekt implementaní struktury. Pedpokladem je, že úprava vztah je stanovena tak, aby umož ovala naplnit strategii stanovenou samotným operaním programem, v tomto pípad i cílen podpoit Moravskoslezský region. Pokud má být OP VK efektivn realizován, aby mohly být plnohodnotn naplnny stanovené cíle, je nutné, aby tento dokument dokázal reagovat na poteby vyplývající z charakteristik R. Proto nelze v této práci opomenout i skutenosti napomáhající zdárné realizaci OP VK v Moravskoslezském kraji. 1.1 Vymezení programových a finanních východisek OP VK v systému programování EU Již se zahájením programového období zaaly být postupn zveej ovány východiska k pipravovanému programovému období Evropská komise již v únoru 2004 v Tetí zpráv o hospodáské a sociální soudržnosti 5 navrhla nové schéma politiky soudržnosti postavené na tech cílech, kdy se nov Iniciativa Spoleenství INTERREG III mla stát samostatným cílem a pvodní cíle mly být zredukovány na dva. Nové cíle byly charakterizovány takto: Cíl I Konvergence zamený na podporu rstu a tvorbu pracovních míst v nejmén rozvinutých zemích a oblastech, konkrétn v regionech s HDP nižším než 75 % prmru EU; Cíl II Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost zamený na podporu regionálních program pro regiony a orgány regionální správy podporující ekonomické zmny v prmyslových, mstských a venkovských oblastech, konkrétn pro regiony nespadající pod Cíl Konvergence; 4 Iniciativy: EQUAL, INTERREG III, URBAN II a LEADER+. 5 Podrobnji viz <

13 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 Cíl III Evropská územní spolupráce zamený na podporu harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie s návazností na Iniciativu INTERREG 6. K financování projekt napl ující výše uvedené cíle byly stanoveny ti finanní nástroje, a to Fond soudržnosti, Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). V tomto pípad všechny ti finanní nástroje byly velmi významn využívány i v programovém období Finanní prostedky stanovené na strukturální fondy mly být i nadále rozdlovány na základ víceletých rozvojových program, které jsou zachyceny v provádcích dokumentech, piemž tvorba programových/provádcích dokument odráží jeden ze základních princip strukturální politiky EU programování. Systém programových dokument Oblast strukturální pomoci je oficiáln upravena Naízením Rady (ES). 1083/2006 7, které iniciovala Komise a které upravuje a detailn rozpracovává programování a ízení strukturálních fond. Základ byl stanoven Strategickými obecnými zásadami Spoleenství pro hospodáskou, sociální a územní soudržnost pijaté Radou EU dne 6. íjna 2006, které vymezují orientaní rámec pro intervenci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti s pihlédnutím k jiným souvisejícím politikám Spoleenství, s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Spoleenství 8. Tyto zásady tvoily orientaní rámec pro lenské státy pi píprav národních strategických referenních rámc a operaních program pro programové období Pi píprav Národního strategického referenního rámce se R opírala o Národní rozvojový plán R vypracovaný v souladu s požadavky institucí EU a Usnesením vlády R. 245 ze dne 2. bezna 2005, který je souasn v souladu s požadav- 6 WOKOUN 2008, s Naízení Rady (ES). 1083/2006 ze dne 11. ervence 2006 o obecních ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení naízení (ES). 1260/ Rozhodnutí Rady ze dne 6. íjna 2006 o strategických obecních zásadách spoleenství pro soudržnost. In Úední vstník , L 291, s. 1. Dostupný také z WWW: < 9 Podrobnji viz <

14 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 14 ky Národního rámce politiky soudržnosti 10. Národní rozvojový plán R odráží východiska a slouží jako opora vytyených oblastí pro financování z fond EU. Vychází pitom nejen z dokument na evropské a celonárodní úrovni, ale vnímá i požadavky jednotlivých resort, které stanovují dlouhodobé a strategické priority našeho státu, a to vše v souladu s principem partnerství. Globálním cílem, který se Národní rozvojový plán R snaží naplnit, je pemna socioekonomického prostedí eské republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby eská republika byla pitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného rstu, jehož tempo bude vyšší než prmrný rst EU 25. R bude usilovat o rst zamstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj region, který povede ke zvyšování úrovn kvality života obyvatelstva. 11 Národní rozvojový plán R definuje obecný rámec všech operaních program pro dané programové období. Za pozornost stojí, že práv OP VK je zde vymezen v pracovním názvu jako Operaní program Vzdlávání a již v tomto dokumentu je uvedeno, že se OP VK významn podobá Operanímu programu Lidské zdroje a zamstnanost. Vymezení rozdílu mezi tmito operaními programy spoívá zejména v tom, že OP VK je zamen zejména na celoživotní uení, zatímco Operaní program Lidské zdroje a zamstnanost zejména na rekvalifikace. Tím je zejmé, že se oba operaní programy významn dopl ují. V dokumentu je již jednoznan stanoven stžejní globální cíl OP VK, stejn jako jeho specifické cíle 12. ídícím orgánem pro OP VK bylo stanoveno MŠMT. Je stanoveno, že OP VK bude napl ovat jednu z priorit Strategických obecných zásad Spoleenství, a to vytváení více a lepších pracovních míst pomocí zapojení 10 Národní rámec politiky soudržnosti byl zízen usnesením vlády. 198/2006, jako koordinaní a metodický orgán stanovující jednotný rámec pro ízení a provádní pomoci poskytované ze strukturálních fond a Fondu soudržnosti v R, a to ve všech cílech uvedené politiky. V roce 2007 byl pejmenován na Národní orgán pro koordinaci (tzv. NOK) spadající pod MMR, které bylo vládou schváleno jako centrální metodický a koordinaní orgán politiky hospodáské a sociální politiky v programovém období Podrobnji viz Národní rozvojový plán R , s Dostupný také z < Podrobnji viz Národní rozvojový plán R , s Dostupný také z < 124.pdf>.

15 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 více osob do zamstnání nebo do podnikání, zlepšení pizpsobivosti pracovník a podnik a zvýšení investic do lidského kapitálu 13. Konkrétn OP VK napl uje tyto dílí podpriority: pivést více lidí do zamstnání, zajistit jejich setrvání v zamstnání a modernizovat systémy sociální ochrany; zvýšit pizpsobivost pracujících a podnik a pružnost trhu práce; zvýšit investice do lidského kapitálu prostednictvím lepšího vzdlávání a dovedností. Zajímavostí je, že by se Národní rozvojový plán R vnuje i možným perozdlením finanních prostedk mezi jednotlivé operaní programy, v pípad OP VK a Operaního programu Lidské zdroje a zamstnanost tato alokace v dokumentu stanovena nebyla s tím, že toto bude pedmtem dalšího jednání. Národní rozvojový plán R vzala vláda na vdomí svým usnesením. 175/2006 a zárove rozhodla o vytvoení Národního strategického referenního rámce pro léta Národní strategický referenní rámec je považován za základní programový dokument R pro využívání fond EU. Nejenže dokument vymezuje rámec rozvojové strategie v jednotlivých oblastech na úrovni státu, ale zárove detailn rozpracovává systém operaních program. Významnost tohoto dokumentu je podpoena i tím, že tento dokument je pedmtem vyjednávání s Evropskou komisí a podléhá jejímu schválení. Až následn mohou být postupn pedkládány ke schválení jednotlivé operaní programy. Národní strategický referenní rámec je tvoen v souladu se Strategií regionálního rozvoje eské republiky 14, která tvoí rámec pro formování regionální politiky R komplementární s regionální politikou EU. OP VK podporuje svým zamením napl ování dva ze ty strategických cíl Národního strategického referenního rámce 15, konkrétn: strategický cíl I - Konkurenceschopná eská ekonomika : OP VK pomáhá napl ovat tento strategický cíl pouze ásten, a to v priorit Podpora kapacit 13 Podrobnji viz Národní rozvojový plán R , s Dostupný také z < 14 Strategie je vypracovávána v souladu s 5 zákona. 248/2000 Sb., o podpoe regionálního rozvoje. 15 Podrobnji viz < _final_1.pdf>.

16 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 V&V pro inovace prostednictvím podpory motivace ke studiu exaktních obor a ásteným psobením na výzkumné innosti. Strategický cíl II Otevená, flexibilní a soudržná spolenost : OP VK napl uje tento strategický cíl pouze ásten, a to v priorit Vzdlávání, která se zamuje na vytváení komplexního kvalitního systému celoživotního vzdlávání za úelem lepšího uplatnní na trhu práce, ale stejn tak na podporu kurikulární reformy. Dále OP VK napl uje prioritu Posilování sociální soudržnosti prostednictvím zamení podpory na osoby se speciálními vzdlávacími potebami. Nelze opomenout ani napl ování priority Rozvoj informaní spolenosti prostednictvím systému dalšího vzdlávání. Nicmén Národní strategický referenní rámec rovnž vymezuje napl ování cíl stanovených ze strany EU, k jejichž napl ování pispívá všech 24 pedem nadefinovaných operaních program. Námi sledovaný OP VK je vymezen k cíli Konvergence a je stanoveno, že ídící orgán OP VK zabezpeí prostednictvím koordinaních mechanism ESF program, že prostedky alokované pro Cíl Konvergence nebudou využity na financování intervencí v území Víle Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost 16. V praxi to znamená, že jednotlivé aktivity OP VK se nesmjí prolínat s OP Praha Adaptabilita. OP VK je v rámci tohoto dokumentu indikativn rozpracován do 5 prioritních os, vetn technické pomoci podporující implementaci a realizaci OP VK. Základními dokumenty vymezující konkrétní cíle a stžejní informace pro samotné zájemce o realizaci projekt jsou operaní programy. Pro programové období si R stanovila celkem 24 operaních program, které jsou vymezeny bu tematicky, nebo regionáln. OP VK patí mezi skupinu 8 tematických (sektorových) operaních program, jejichž psobnost se vztahuje k celé R vyjma hl. msta Prahy. Zárove se jedná o vícecílový operaní program, jehož financování je realizováno nejen z prostedk stanovených pro cíl Konvergence, ale také z prostedk pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost 17. Vícecílovost je konkrétn v rámci OP VK vymezena pouze k tzv. systémovým projektm, které se zamují na vytvoení systémového rámce celoživotního uení a dále 16 Národní strategický referenní rámec Verze ervenec s. 72. Dostupný také z < 17 Podrobnji viz

17 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 k projektm realizovaných v rámci technické pomoci, kde je nutná celoplošná podpora, nikoliv pouze podpora na regionální i místní úrovni. Hlavním cílem OP VK je rozvoj vzdlanostní spolenosti za úelem posílení konkurenceschopnosti R prostednictvím modernizace systém poáteního, terciárního a dalšího vzdlávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního uení a zlepšení podmínek ve VaV 18. K napl ování tohoto globálního cíle jsou stanoveny smry zamení formou ty specifických cíl. OP VK je rozlenn do 5 prioritních os, které se dále lení na jednotlivé oblasti podpory. Veškeré aktivity v rámci OP VK jsou financovány z Evropského sociálního fondu. Jednotlivé prioritní osy jsou vymezeny následujícím zpsobem: Prioritní osa 1: Poátení vzdlávání; Prioritní osa 2: Terciární vzdlávání, výzkum a vývoj; Prioritní osa 3: Další vzdlávání; Prioritní osa 4: Systémový rámec celoživotního uení (prioritní osa se lení na 4a podpora v regionech spadajících pod cíl Konvergence a 4b podpora v regionech spadajících pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost); Prioritní osa 5: Technická pomoc (prioritní osa se lení na 5a - podpora aktivit v regionech spadajících pod cíl Konvergence a 5b podpora aktivit v regionech spadajících pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost). První verzi dokumentu zaslala R Evropské komisi v beznu 2007 a již v dubnu 2007 obdržela R tzv. Poziní dokument obsahující pipomínky, které se staly pedmtem vyjednávání s Evropskou komisí 19. OP VK byl schválen v íjnu téhož roku a patil tak mezi první operaní programy schválené Evropskou komisí. Nicmén aby mohl být OP VK realizován, bylo nutné schválit i Provádcí dokument k OP VK, jehož schválení však podléhá pouze monitorovacímu výboru, který po celou dobu dohlíží na napl ování cíl operaního programu 20. V tomto pípad ídící orgán OP VK prokázal svou pipravenost a prakticky neprodlen po schválení OP VK byl stanoven termín pro zasedání Monitorovacího výboru 18 Operaní program Vzdlávání pro konkurenceschopnost, s. 41. Dostupný také z < 19 Podrobnji viz <

18 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 18 OP VK, který zasedl 6. prosince 2007 a schválil první verzi Provádcího dokumentu OP VK. Provádcí dokument rozpracovává vymezené oblasti podpory v rámci operaního programu a slouží tedy jako poslední úrove vymezení cíl a rámcových aktivit pro realizátory projekt. Obr. 1. Základní schéma programových dokument pro období Zdroj: vlastní zpracování, údaje erpány z: WOKOUN, R., et al. Regionální rozvoj: Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování; Národní strategický referenní rámec Výše uvedené programové dokumenty tvoí základ k erpání ze strukturálních fond R. Nutno podotknout, že by mla R mírné zpoždní ve schvalovacím procesu jednotlivých operaních program oproti jiným zemím, podailo se již poátkem roku 2008 zahájit jejich realizaci. Základní pehledové schéma programových dokument pro programové období je uvedeno na obrázku (Obr. 1) Finanní vymezení OP VK Financování OP VK je zajištno z veejných zdroj, piemž 85 % tvoí finanní prostedky poskytnuté Evropským sociálním fondem a 15 % se bude na realizaci projekt v rámci OP VK podílet samotná R, a to i v pípad systémových projekt spadající ásten pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost. Tím se napl uje požadavek stanovený v Naízení Rady (ES). 1083/2006 nov stanovující, že celá oblast podpory má být s ohledem na specifickou povahu vypracování operaních program zjednodušena s tím, 20 Stanovení monitorovacích výbor se napl uje jeden ze základních požadavk stanovených v Naízení Rady (ES). 1083/2006.

19 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 že v rámci financování stanovených oblastí z ESF mohou být ásten financovány i ty oblasti, které by spadaly do psobnosti ERDF a naopak 21. Pro programové období je pro R vymezeno cca 26,7 mld. EUR z fond EU. K této ástce je však nutné pipoítat ješt vlastní spolufinancování ze strany samotné R. OP VK spadá pod finanní podporu cíle Konvergence, pro který je vymezena podpora z fond EU ve výši cca 2,6 mld. EUR. Finanní podpora z fond EU na OP VK je uvedena v tabulce (Tab. 1), kdy celkov získá tento operaní program cca 6,8 % z celkových finanních prostedk z fond EU 22. Tab. 1. Finanní podpora z fond EU na cíl Konvergence a OP VK pro programové období Finanní zdroj Výše podpory na cíl Výše podpory na OP VK Konvergence (v EUR) (v EUR) ERDF CF ESF Celkem Zdroj: vlastní zpracování, údaje erpány z Národního strategického referenního rámce Jak již bylo výše eeno, OP VK se lení na 5 prioritní os, piemž vymezení finanní podpory mezi jednotlivé prioritní osy bylo rovnž souástí vyjednávání s Evropskou komisí. Výše finanní podpory na jednotlivé prioritní osy a oblasti podpory OP VK uvádí tabulka (Tab. 2) spolu s vymezením, kolik z tchto finanních prostedk náleží Moravskoslezskému kraji. Je zejmé, že Moravskoslezskému kraji, jakožto Zprostedkujícímu subjektu OP VK, na realizaci globálních grant pipadá cca 4 % z celkových zdroj vymezených pro OP VK, což je dle našeho názoru ástka vysoká. V nkterých oblastech podpory, jako nap. oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdlávání pipadá na Moravskoslezský kraj 11 % z celkové alokace na danou oblast podpory Podrobnji viz Naízení Rady (ES). 1083/2006 dostupné z < 22 Národní strategický referenní rámec Verze ervenec Dohoda o spolupráci ídícího orgánu a Zprostedkujícího subjektu pi zabezpeení realizace Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost.

20 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 20 Zajímavý je postup, jak byly finanní prostedky mezi jednotlivé kraje na globální granty perozdlovány. V pípad všech oblastí podpory prioritní osy 1 Poátení vzdlávání se vycházelo z potu žák v daném kraji. Moravskoslezský kraj v tomto pípad drží prim, jelikož je zde nejvíce žák základních a stedních škol ze všech kraj R a celkov bylo pro tento kraj vymezeno 14 % všech prostedk stanovených na globální granty všech kraj 24. V pípad prioritní osy 3 Další vzdlávání byl zvolen odlišný postup, kdy se pi výpotu vycházelo s potu obyvatel ve vku let. Tab. 2. Finanní prostedky na OP VK dle jednotlivých oblastí podpory s vymezením alokace pro Moravskoslezský kraj Celkem zdroje Celkem zdroje pro MSK Celkem zdroje pro MSK (v EUR) (v EUR) (v %) Prioritní osa 1 - Poátení vzdlávání ,1 1.1 Zvyšování kvality ve vzdlávání ,5 1.2 Rovné píležitosti dtí a žák, vetn žák se speciálními vzdlávacími potebami ,5 1.3 Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení ,6 Prioritní osa 2 - Terciární vzdlávání, výzkum a vývoj ,0 Prioritní osa 3 - Další vzdlávání , Individuální další vzdlávání , Podpora nabídky dalšího vzdlávání ,5 Prioritní osa 4 - Národní systémové aktivity ,0 Prioritní osa 5 - Technická pomoc ,6 5.1a - ízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu ,4 5.2a - Informovanost a publicita programu ,9 5.3a - Zvýšení absorbní kapacity ,9 5b - Technická pomoc ,0 CELKEM Zdroj: vlastní zpracování, údaje erpány: Operaní program Vzdlávání pro konkurenceschopnost, Dohoda o spolupráci ídícího orgánu a Zprostedkujícího subjektu pi zabezpeení realizace OP VK, Dodatek. 1 k Dohod o spolupráci ídícího orgánu a Zprostedkujícího subjektu pi zabezpeení realizace OP VK. 24 Výroní zpráva o stavu a rozvoji vzdlávací soustavy eské republiky v roce 2007.

21 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 První finanní prostedky zaal Moravskoslezský kraj erpat a zárove sám dále poskytovat již v druhé polovin roku Plynulé erpání finanních prostedk se oekává až do konce roku Zájem ze strany žadatel je velmi vysoký, kdy jen do prvních vyhlášených výzev v prioritní ose 1 Poátení vzdlávání s alokací cca 330 mil. K, byl požadavek ze strany žadatel cca 1.7 mld. K 26. I pes vysoký zájem o erpání finanních prostedk bylo nutné pistoupit k rozšíení možností erpání z OP VK, zejména s ohledem na skupiny osob ve vzdlávacích institucích, které nebyly v rámci OP VK, ani v dalších operaních programech v rámci R, pímo podporovatelné. V následující podkapitole lze nalézt rozbor hlavních smr rozšiujících možnosti pro erpání z OP VK, a to nad rámec vymezený pímo samotným operaním programem Rozšíení možností podpory z globálních grant OP VK Jak bylo výše uvedeno, OP VK byl schválen v íjnu Ješt téhož roku Monitorovací výbor OP VK schválil Provádcí dokument k OP VK, který daný operaní program detailnji rozpracovává. Záhy se však ukázalo, že OP VK v sob nezahrnuje zásadní skupinu osob z oblasti pedškolního vzdlávání pracovníky mateský škol 27. By se jedná o souást vzdlávacího procesu R, tyto skupiny osob nemohly být v rámci projekt zahrnuty. Nutno podotknout, že tyto osoby nebylo možné podpoit ani z jiných operaních program R, s výjimkou Operaního programu Praha Adaptabilita. Tém po roce vyjednávání mezi zprostedkujícími subjekty a ídícím orgánem bylo rozhodnuto a následn Monitorovacím výborem OP VK schváleno, že finanní podpora bude smována i do mateských škol, zejména smrem k pedagogickým pracovníkm a v této návaznosti došlo k rozšíení oprávnných cílových skupin v oblasti podpory 1.3 Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení Podrobnji viz < 26 Podrobnji viz < 27 Jistou výjimku tvoili pedagogití pracovníci pracující s dtmi se speciálními vzdlávacími potebami. Tyto osoby byly velmi úzce a dopl kov vymezeny v oblasti podpory Zmna byla promítnuta do Provádcího dokumentu k OP VK ve verzi k Dostupné také z <

22 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 22 Další z problémových oblastí bylo velmi úzké vymezení cílových skupin v oblasti podpory 1.2 Rovné píležitosti dtí a žák, vetn dtí a žák se speciálními vzdlávacími potebami. Pvodn mli být podpoeni pouze rodie dtí se zdravotním postižením i sociálním znevýhodnním, pitom však zstali zcela opomenuti rodie dtí se zdravotním znevýhodnním, které tvoí jednu z dležitých cílových skupin dané oblasti podpory zamené na rovné píležitosti. I zde Monitorovací výbor OP VK zasedající v prosinci 2008 rozšíil cílovou skupinu i o rodie dtí se speciálními vzdlávacími potebami 29. By se mže jevit, že se jedná jen o kosmetickou úpravu možností erpání finanních prostedk z globálních grant OP VK, není tomu tak. Tímto krokem se rozšíily možnosti mnohým vzdlávacím institucím v R a podpora z OP VK získala mnohem komplexnjší charakter. Jen pro upesnní je nutné uvést, že výše uvedené zmny nejsou promítnuty do souasné verze schváleného dokumentu OP VK, ale pouze v Provádcím dokumentu OP VK. ídícímu orgánu se podailo neformáln vyjednat rozšíení OP VK s tím, že zmny budou promítnuty až do následné druhé verze dokumentu. Významnou roli ve vyjednávání o rozšíení možností erpání prostedk z OP VK písluší zprostedkujícím subjektm, které tímto potvrdily svou nezastupitelnou úlohu pi erpání prostedk ze strukturálních fond v jednotlivých krajích. Detailní vymezení jednotlivých subjekt implementaní struktury OP VK se stane pedmtem pozornosti v následující kapitole. 1.2 Implementaní struktura OP VK Základní implementaní struktury operaních program R vychází z obecného rámce stanoveného Naízením Rady (ES). 1083/2006, nicmén i v tomto pípad se navázalo na programové období Vždy jsou jednotlivé lenské zem povinny zajistit: ídící orgány pro jednotlivé operaní programy zajišující ízení a provádní píslušného operaního programu. V tomto pípad se mže jednat jak o veejný, tak soukromý subjekt; certifikaní orgán, jakožto veejný subjekt zaštiující finanní vztahy mezi lenskou zemí a Evropskou komisí; 29 Zmna byla promítnuta do Provádcího dokumentu k OP VK ve verzi k Dostupné také z <

23 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 auditní orgány pro jednotlivé operaní programy z ad veejných subjekt, které jsou však zcela funkn nezávislé na ídícím orgánu i certifikaním orgánu. Auditní orgány zodpovídají za ovování ídícího a kontrolního subjektu. Dále mže ídící orgán pevést ást úkol na tzv. zprostedkující subjekty urených lenským státem nebo ídícím orgánem, vetn místních orgán, subjekt regionálního rozvoje a nevládních organizací, v souladu s ustanoveními dohody uzavené mezi lenským státem nebo ídícím orgánem a daným subjektem 30. Nelze opominout ani monitorovací výbory stanovené lenskými státy i ídícími orgány operaních program po jejich schválení. V pípad OP VK je základní implementaní struktura upravena následujícím zpsobem: ídícím orgánem je stanoveno MŠMT, certifikaním orgánem pro celou zemi je Platební a certifikaní orgán, a to odbor Národního fondu Ministerstva financí, který úzce spolupracuje s Národním orgánem pro koordinaci. Auditním orgánem je stanoveno Ministerstvo financí útvar Centrální harmonizaní jednotka pro finanní kontrolu. Nelze však opomenout ani odborný orgán na MMR - Národní orgán pro koordinaci zaštiující koordinaci implementaního systému v souladu s Národním rámcem politiky soudržnosti. Oblast erpání finanních prostedk z ESF dále zajišuje MPSV. Pehledové schéma je uvedeno na obrázku (Obr. 2) zachycující základní implementaní strukturu. Obr. 2. Základní schéma implementaní struktury OP VK MPSV Národní orgán pro koordinaci - MMR Odbor CERA - MŠMT Individuální projekty Monitorovací výbor OP VK ídící orgán OP VK: MŠMT - odbor ízení OP VK Individuální projekty národní, ostatní Platební a certifikaní orgán MF Centrální harmonizaní jednotka Zprostedkující subjekty 13 kraj Globální granty Grantové projekty Zdroj: vlastní zpracování, údaje erpány z Manuálu Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost verze lánek 42 Naízení Rady (ES). 1083/2006 ze dne 11. ervence 2006 o obecních ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení naízení (ES). 1260/1999.

24 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 24 Zejména s ohledem na roli kraj v národním vzdlávacím systému a zkušenostem s administrací tzv. grantových schémat v programovém období byly do implementaní struktury zahrnuty i kraje 31, vyjma hl. m. Prahy, kterým byla svena role zprostedkujících subjekt Zprostedkující subjekty Zahrnutím kraj do implementaní struktury OP VK využilo MŠMT možnosti rámcov vymezené již v l. 42 a 59 Naízení Rady (ES). 1083/2006. V l. 42 je ureno, že zprostedkující subjekt zodpovídá za ízení globálního grantu v souladu s ustanoveními dohody uzavené mezi ídícím orgánem a zprostedkujícím subjektem. V pípad Moravskoslezského kraje bylo uzavení dohody ponkud komplikovanjší. V záí roku 2007 obdržel Moravskoslezský kraj první návrh Dohody o spolupráci Zprostedkujícího subjektu a ídícího orgánu pi zabezpeení realizace OP VK, kterou však rada kraje nepijala. Dvodem nepijetí návrhu bylo ustanovení, že min. 3,6 % alokovaných prostedk pro Moravskoslezský kraj bude ureno pro projekty zabývajícími se environmentální problematikou 32. Podobn se zachovaly i ostatní zprostedkující subjekty OP VK. Následovalo další vyjednávání a nakonec pijala rada Moravskoslezského kraje novou verzi dohody, která již problematické ustanovení neobsahovala 33. Tím mohla být zahájena spolupráce mezi Moravskoslezským krajem a MŠMT pi zabezpeování realizace OP VK v moravskoslezském regionu prostednictvím tzv. globálních grant. Tímto aktem se naplnilo Usnesení vlády ze dne , v nmž jsou implementaními orgány pro oblast podpory 1.1, 1.2, 1.3 a 3.2 kraje, které budou prostednictvím globálních grant poskytovat prostedky na grantové projekty. Dále byla krajm touto dohodou urena ástka na technickou pomoc za úelem podpory administrace, publicity, technického zázemí, apod. V pípad technické pomoci jsou finanní prostedky krajm pidlovány jakožto píjemcm, tzn. mimo režim globálních 31 Tyto kraje úspšn realizovaly skupinové projekty tzv. grantová schémata v rámci Operaního programu Rozvoj lidských zdroj a Spoleného regionálního operaního programu. 32 Usnesení rady Moravskoslezského kraje. 149/5247 ze dne Usnesení rady Moravskoslezského kraje. 152/5043 ze dne

25 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 grant. Výše finanních prostedk stanovených pro Moravskoslezský kraj je uvedena v tabulce (Tab. 2). 34 Dohoda vymezuje pouze rámec spolupráce mezi jednotlivým krajem a MŠMT, dále musí být postupováno v souladu s Manuálem OP VK upravující samotné procesní operace pi realizaci spolupráce. Dle Manuálu OP VK nejprve Moravskoslezský kraj musel podat žádost o financování globálního grantu (formou projektu) pro každou oblast podpory OP VK. Žádosti definují cíl globálního grantu, jeho popis a potebnost pro kraj, oblast cílových skupin a možných píjemc, stejn jako aktivity, které budou globálními granty podporovány. Nedílnou souástí žádosti je i charakteristika pedpokládané administrace globálních grant, popis pidané hodnoty realizovaných aktivit a jejich udržitelnost, stejn jako pedpokládaná výše naplnní monitorovacích indikátor. První žádosti o financování globálních grant prioritní osy 1 OP VK - v oblasti podpory 1.1, 1.2 a 1.3 byly ze strany Moravskoslezského kraje pedloženy MŠMT ke schválení v lednu roku 2008, piemž Moravskoslezský kraj nepožádal o všechny finanní prostedky pro tento kraj pidlené, ale pouze o 60 %. O následujících 40 % bude Moravskoslezský kraj žádat nejdíve v roce Žádost v oblasti podpory 3.2 byla pedložena až o rok pozdji z dvodu nevyjasnné problematiky veejné podpory pro tuto oblast podpory a schválení tohoto globálního grantu se oekává v kvtnu roku Žádosti o financování globálního grantu prioritní osy 1 byly oficiáln schváleny až v kvtnu 2008, nicmén i pesto v dubnu 2008 Moravskoslezský kraj vyhlásil první výzvy k pedkládání grantových projekt do oblastí podpory 1.1, 1.2 a 1.3. By se pedpokládá, že ped vyhlášením výzev má kraj uzavený právní akt k pedložené žádosti o financování globálního grantu, v pípad Moravskoslezského kraje tomu tak nebylo. MŠMT Moravskoslezskému kraji vydalo ke globálním grantm prioritní osy 1 OP VK tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace na globální grant OP VK v ervnu roku 2008, a to pro každou oblast podpory zvláš 35. Rozhodnutí detailn rozpracovávají práva i povinnosti zprostedkujícího 34 Výše finanní podpory na technickou pomoc byla Moravskoslezskému kraji následn upravena v Dodatku. 1 k Dohod o spolupráci ídícího orgánu a Zprostedkujícího subjektu pi zabezpeení realizace Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost. 35 Rozhodnutí bylo pijato usnesením rady Moravskoslezského kraje. 184/6652 ze dne

26 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 26 subjektu pi realizaci OP VK, stejn jako sankce pi porušení uritých povinností i nenaplnní monitorovacích indikátor. Na úrovni Moravskoslezského kraje bylo rolí zprostedkujícího subjektu dopisem hejtmana ministrovi školství ze dne poveno oddlení strukturálních fond odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Krajského úadu Moravskoslezského kraje 36. Toto oddlení nebylo vybráno náhodou, ale díky zkušenostem, které mlo s realizací tzv. grantových schémat v rámci Operaního programu Rozvoj lidských zdroj a Spoleného regionálního operaního programu. Nicmén v programovém období oddlení strukturálních fond neplnilo roli zprostedkujícího subjektu, ale pouze tzv. koneného píjemce, který dále finanní prostedky perozdloval na projekty, mezi tzv. konené uživatele 37. Zprostedkující subjekty nejastji spolupracují zejména s Odborem ízení OP VK, který je zodpovdný za ízení globálních grant na úrovni MŠMT a zárove poskytuje metodickou pomoc krajm. Za úelem efektivní spolupráce pravideln organizuje spolená pracovní jednání se zástupci kraj, stejn jako výjezdní zasedání, v rámci kterých se eší nejproblematitjší oblasti realizace OP VK na úrovni kraj Další subjekty implementaní struktury Na úrovni MŠMT z pohledu zajištní ízení, metodické podpory a odborné stránky OP VK, vznikly organizaní struktury zaštiující procesní operace nutné k výkonu ídícího orgánu. V souladu s nastavenými požadavky audit ídících a kontrolních systém MŠMT zajišuje funkci poveného subjektu auditního orgánu Odbor interního auditu (PAS Povený auditní subjekt). Další oddlenou organizaní jednotkou je Odbor hlavního úetního a metodiky úetnictví zaštiující finanní procesy spojené s realizací OP VK. Kompetence ídícího orgánu OP VK byly rozdleny mezi útvary MŠMT s tím, že ízení OP VK a vystupování jménem ídícího orgánu bylo z rozhodnutí ministryn ze dne (.j.: /2007-4) delegováno na sekci pro ízení strukturálních fond, resp. Sekci ízení Ope- 36 V dob povení se dané oddlení jmenovalo oddlení grantových schémat a spadalo pod odbor regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury. 37 Podrobnji viz <

27 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 raních programu EU 38 spadající pod Sekretariát vrchního editele, který odpovídá za vedení a dohled nad orgány implementace z hlediska ídících, kontrolních, administrativních a dalších provádcích systém. Sekretariát zahrnuje ti odbory zajišující realizaci OP VK, konkrétn: odbor ízení OP VK: odpovídá zejména za pípravu OP VK a navazujících provádcích dokument, ízení globálních grant, publicitu a další innosti; odbor technické pomoci: odpovídá zejména za realizaci technické asistence jak na úrovni jednotlivých kraj, tak i samotného ministerstva; odbor CERA: odpovídá zejména za realizaci individuálních projekt v rámci OP VK. Zvláštní postavení v implementaní struktue OP VK má Expertní skupina OP VK, která je poradním orgánem ministra školství, mládeže a tlovýchovy a je složená z odborník na jednotlivé oblasti vzdlávání, financování školství, kurikulární reformu, evaluaní aktivity, atd. 39 Práv tato skupina zajišuje transparentní pístup k individuálním projektm národním. Odborného gestora pro globální granty realizovanými kraji zajišuje Skupina II pro všeobecné, odborné a další vzdlávání, Skupina III pro výzkum a vysoké školy, Skupina V sportu a mládeže a Skupina VI pro sociální programy a zárove tyto skupiny plní roli píjemce v pípad individuálních projekt ostatních 40. Práv aktivity vymezené Provádcím dokumentem OP VK pro individuální projekty, které administruje odbor CERA, nejvýraznji zasahují do aktivit vymezené globálními granty. Základním rozlišovacím znakem je, že pokud projekty mají dopad vtší než v rámci jednoho kraje, je nutné projekt pedložit v režimu individuálních projekt. Tím je jasn vymezeno, že jednotlivé kraje podporují tzv. grantové projekty pouze v pípad, kdy jejich dopad spadá pouze do daného kraje. Jak jednotlivé subjekty ovliv ují i napl ují vzdlávací politiku Moravskoslezského kraje bude pedmtem pozornosti v praktické ásti této práce. 38 Manuál Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost. Verze 4. kap. 5, s Manuál Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost. Verze 4. kap. 5, s Manuál Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost. Verze. 2, 3, 4.

28 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 2 VZDLÁVACÍ POLITIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Vyšší územní samosprávné celky neboli kraje, jsou hlavními nositeli regionálního školství projevující se pímým i nepímým psobením na vzdlávací instituce daného regionu. Souasná míra rozsahu tohoto psobení kraj je postavena na relativn krátkém historickém vývoji nejen samotné reformované veejné správy v R, ale i ve vztahu k významným evropským mezinárodním institucím. Transformace v oblasti vzdlávací soustavy R se zaala rýsovat již s nástupem 90. let 20. stol., v souvislosti s poátkem reálného prosazování princip demokratického státu poznamenaného trvalými hmotnými i nehmotnými odkazy na éru komunistického eskoslovenska, ale i v souvislosti s významnými celoevropskými integraními procesy. Trvalá a neodmyslitelná agregace tchto dvou oblastí se pln projevila s nástupem 21. stol., aby se tak stala východiskem pro regionální vzdlávací politiky v krajích. Do jaké míry Moravskoslezský kraj dokázal využít možnosti vlastní autonomie pod vlivem národních i evropských zájm? Lze oekávat, že vhodnými participaními nástroji se kraj zalenil mezi subjekty aktivn implementující a realizující jak zámry národní, proevropské, i dokonce specificky regionální. V následujícím textu se pokusíme strun pedstavit historicky novodobé základy krajské vzdlávací politiky, a to nejen v souvislosti s reformou veejné správy v R, ale i se vstupem do EU. Jelikož existuje nejedno propojení mezi národními a nadnárodními politikami, je nutné definovat pozici kraje v roli samostatného regionálního leadera v oblasti vzdlávání, který je schopen prostednictvím vhodných nástroj dosahovat autonomn stanovených cíl vyplývajících z diverzity daného regionu. Pedpokladem úspchu je však nejen správnost rozhodování, naasování i zkušenost, ale i podpora dalších subjekt nadregionálních. Pedchozí text nám pedstavil možnosti evropské pomoci, ty však nejsou realizovatelné bez dostatené regionální podpory. Centrem zájmu se sice následn stane zhodnocení míry psobení zprostedkujícího subjektu na oblast vzdlávání Moravskoslezského kraje, nicmén nejprve je nutné urit východiska a oporu vzdlávací politiky v kraji, aby mohl být následn uren rámec propojení aktivit mezi OP VK a krajem. Následné zkoumání totiž nevyluuje možnost, že existují v regionálním školství oblasti, které jsou z pozice nadnárodní pomoci bu nepodporovatelné, nebo jsou doposud zámrn i nezámrn pehlíženy.

29 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Východiska vzdlávací politiky kraje Souasný stav v oblasti vzdlávání v krajích je odrazem institucionální spolupráce a partnerství rzných subjekt, ale také nastavených mechanism, prostednictvím kterých se tato dležitá oblast spolenosti dynamicky rozvíjí. Východiska vzdlávací politiky kraje lze vymezit na základ zmn veejné správy v R, i nepímo i ve vazb na vývoji veejné správy v liberáln demokratických státech, ale také na základ vývoje na poli mezinárodní politiky zejména té evropské. Tyto dva základní prvky ovliv ující vývoj regionálního školství neodmysliteln vedle sebe psobí zejména od okamžiku kumulujících se reformních zmn, tj. s nástupem 21. stol., kdy dochází k vybudování struktur synergicky podporující vzdlávací systém, za úelem rozvoje vzdlanostní spolenosti Vzdlávání a veejná správa R Již od vzniku eskoslovenské republiky oblast vzdlávání zastešuje ústední orgán státní správy - ministerstvo 41. Zásadní transformace v oblasti školství se zaala uplat ovat s pádem komunistického režimu, a to na základ zákona. 564/1990 Sb., který potvrdil, že ústedním orgánem státní správy pro oblast školství zstává MŠMT, ovšem výkon státní správy vykonává krom ministerstva v jednotlivých oblastech R i jim pímo ízení organizace školské úady. Školské úady se staly zizovateli základních škol speciálních pi zdravotnických zaízeních, škol pomocných, zvláštních, ale také k nim píslušných pedškolních zaízení. Dále se staly zizovateli základních umleckých škol, zotavovacích zaízení, výchovných zaízení, zaízení školního stravování, atd. Ministerstvo si ve své gesci ponechalo stední školy, odborná uilišt, konzervatoe, speciální pedškolní zaízení, základní školy i stední školy, státní jazykové školy, atd Od roku 1918 neslo ministerstvo nejprve název Úad pro správu vyuování a národní osvtu, pozdji bylo pejmenováno na Ministerstvo školství a národní osvty. Ministerstvo mlo kompetence v oblasti celého školství, vyjma zemdlského tato oblast píslušela Ministerstvu zemdlství. V období protektorátu výkon správy realizovalo Protektorátní ministerstvo školství a národní osvty, které po válce opt bylo pejmenováno na Ministerstvo školství a osvty. Od 50. let 20. stol. se názvy i kompetence ministerstva mnily velmi asto, až zákonem z roku 1988 se název stabilizuje na Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. Podrobnji viz < 42 KLOKOVÁ, Lenka. 160 let Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy. Dostupné z