František Wald, Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze, (~sokol/)

Transkript

1 POZINKOVANÉ ŠROUBY TŘECÍCH SPOJŮ František Wald, Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze, (~sokol/) Shrnutí Žárově pozinkované šrouby nahradily ve třecích spojích stavebních konstrukcí šrouby černé. I u pozinkovaných šroubů mazivo rozhoduje nejen o velikosti dosažitelné síly, ale hlavně o rozptylu jejích hodnot. Česká asociace ocelových konstrukcí iniciovala výzkumný úkol zaměřený na chování nové generace zinkovaných šroubů se zvětšeným šestihranem hlavy pro třecí spoje. Předložená práce shrnuje poznatky a prezentuje experimentálně zjištěné hodnoty utahovacích momentů pro návrhové svěrné síly. 1 ÚVOD V přeplátovaných šroubovaných spojích se přenáší síla (působí kolmo na spojovací prostředky) otlačením dříku a otvoru a třením mezi spojovanými plechy, viz obr. 1. Při návrhu podle teorie mezních stavů se ve třecích spojích únosnost ve tření navrhuje na působící sílu na mezi použitelnosti konstrukce (provozní) nebo na mezi únosnosti konstrukce (mezní) Únosnost v otlačení a smyku bývá větší než únosnost ve tření. Hlavní výhodou třecích spojů je rovnoměrný přenos sil a absence prokluzu ve spoji, což se příznivě projeví při namáhání spoje na únavu. Nevýhodou je jejich vyšší cena, která je není dána cenou šroubů, ale vyššími nároky na úpravu třecích ploch a na montáž. Kontrola předpětí při utahování šroubů je technologicky náročnější než instalace nepředepnutého šroubu. V konkurenceschopných ocelových konstrukcích se proto předepnuté šroubové spoje uplatňují pouze tam, kde jsou ekonomicky opodstatněné, na konstrukcích namáhaných na únavu (mostech a jeřábových drahách), na konstrukcích v seismických oblastech, na prutech významných ztužidel a na tažených spojích P x P 8-18 x P x ocel S 235 J2 materiál šroubů 1.9 styčné plochy otryskány, zinkovány 8 x M 2 F b,sd a) b) Obr. 1 Příklad přeplátovaného spoje, a) přenos sil otlačením a b) třením F p,cd F b,sd F p,cd Únosnost třecího spoje závisí na tření mezi spojovanými povrchy, na předpínací síle vyvozené šroubem a na tvaru a velikosti šroubového otvoru. Pro neupravené plochy se součinitel tření µ uvažuje,2; při očištění kartáčem nebo plamenem,3; při otryskání a nátěru alkalicko-zinkovým silikátovým nátěrem o tloušťce - 8 µm hodnotou,4; při otryskání, při otryskání a pokovení nástřikem hliníku, a při otryskání a pokovené nástřikem zinku µ =,, viz [3] a [6]. Součinitel tření u vhodně ošetřených ploch dosahuje až µ =,65 a ověřuje se standardizovanými experimenty [4]. Předpínací sílu lze kontrolovat utahovacím momentem, úhlem pootočení šroubu, kombinovanou metodou (utažením na daný moment a pootočení šroubu o daný úhel) a speciálními podložkami, které se při dané síle pružně deformují (uzavření spáry ve spoji se pak ověřuje jednoduše měrkou). Přímé měření síly ve šroubu ultrazvukem je ekonomické pouze ve strojních aplikacích. ve šroubu se vyvozuje předpínací síla na 7% meze kluzu šroubu (F p,cd = k p f ub A s, kde k p součinitel předpětí, f ub mez pevnosti šroubu a A s je výpočtový průřez šroubu. V české/německé praxi [7] se většinou využívá pouze 63% předpětí u šroubů z materiálu 1.9 a 56% předpětí u šroubů 8.8). Při utahování se musí dosáhnout dostatečné svěrné síly, která je v praxi redukována přerozdělením sil ve šroubech ve spoji a relaxací materiálu (redukce kolem 1%). Horní hranice je jasně daná, protože šroub porušený předepnutím za mez únosnosti lze snadno

2 identifikovat. V budoucnu lze očekávat větší využití technologicky méně náročného, ale na únavu dostatečně účinného předepnutí spoje na pouze 35% meze kluzu šroubu (označované v koncepci DIN předpínání na %), při obvyklé úpravě třecích ploch. Při běžném ručním dotažení šroubů se nástroji o standardní délce vyvozuje kolem 25% meze kluzu šroubu. U současně navrhovaných konstrukcí se oprávněně požaduje, aby životnost šroubů odpovídala životnosti celé konstrukce. Ekonomickou ochranou šroubů proti korozi je pokovení zinkem, viz [1]. Pokovení šroubů je komplikováno tvarem a hranami šroubů. V praxi se používá galvanické pokovení (o typické tloušťce 4 až 4 µm, obvykle kolem 5 µm), sherardování (tj. difúzní, mechanicko-chemické pokovení, 7,5 až 3 µm, obvykle do 25 µm) a žárové zinkování (nejméně 43 ale až µm). Galvanické pokovení je vhodné pro ochranu šroubů malých průměrů. Pro třecí šrouby není vhodné pro možnost křehnutí oceli povrchovým zvýšením přítomnosti atomů vodíku při galvanizaci a pro ekonomickou náročnost při galvanizaci větších tlouštěk. Sherardování se provádí ve válcích při teplotě kolem 37 C. Technologií se na malých součástkách dosahuje kvalitních stejnoměrných povlaků. Pro konstrukční šrouby se osvědčila ve Velké Britanii (též normalizována v BS 729/2, Sherardized coatings). Nejčastěji se využívá žárové pokovení šroubů a matic. Podle ČSN EN ISO 1461 [2] se pro šrouby o průměru 6 až 2 mm požaduje místní tloušťka 35 µm a průměrná tloušťka 45 µm (pro průměr 2 mm a více 45 µm respektive 55 µm). Zinkuje se v lázni o normální (asi 4 C) nebo zvýšené (až 56 C) teplotě [1]. Při nízké teplotě lázně se zvýrazňuje usazování zinku na hranách, viz obr. 2 [1], které je příznivé z hlediska protikorozní ochrany, při utahování šroubů ale nekontrolovatelně zvyšuje tření v závitu. Vyšší teploty lázně mohou nepříznivě ovlivnit tepelnou úpravu materiálu, proto zinkovny přizpůsobují teplotní režim požadavkům výrobců šroubů. Zinkují se šrouby od průměru M8 po 9 mm o délkách do 8 m. Obr. 2 Zvětšení vrstev na hranách při žárovém zinkování za nízkých teplot [1] Žárově se zinkuje povrch šroubu. Závit se v matici vystružuje až po jejím pozinkování. Pokovení závitu šroubu zajišťuje dostatečnou protikorozní ochranu šroubu. Při výrobě šroubu a matice se počítá s tloušťkou pokovení, viz obr. 3. Přírůstek průměru šroubu pro tloušťku přidané vrstvy t lze stanovit přibližně ze sklonu závitu jako 2 t 2 t d eff = = = 4 t, (1) sin( α / 2 ) sin(6 / 2 ) kde je α úhel stoupání závitu (u metrických šroubů 6 ). Nejčastěji se šrouby vyrábí o nominální velikosti a závit v matici se zvětšuje tak, aby byly zachovány požadované vůle ve šroubu a výrobní tolerance. Pouze u vysokých matic bylo experimentálně prokázáno (výška matice větší než průměr šroubu), že snížení únosnosti závitu šroubů nemá díky zvětšení průměru závitu v matici o,4 mm (do průměru M22, pro M24 až o,45 mm, pro M3 až o,55 mm atd.) vliv na návrhovou pevnost šroubu v tahu. Pro metrické šrouby jsou rozteče a tolerance popsány v ČSN ISO [3] a ISO 1684 [11]. Požaduje se ocel matice o tvrdosti nejméně 24 HRC a úprava třecího povrchu mazivem. t d eff α d eff α t d eff Obr. 3 Velikost šroubu s povlakem [2]

3 2 VLIV POZINKOVÁNÍ NA UTAHOVÁNÍ ŠROUBŮ Závislosti mezi předpínací sílou a utahovacím momentem, úhlem pootočení utahované matice a prodloužením šroubu byly zkoušeny podle návrhu evropské metodiky [8] pro zinkované a černé šrouby s velkým klíčovým rozměrem podle EN ISO 7412 pro Českou asociaci ocelových konstrukcí v laboratoři Stavební fakulty ČVUT v Praze, viz [13]. Na kalibrovaném přípravku bylo metodou řízeného utahování zkoušeno 12 kusů šroubů v každé zkušební sadě, viz obr. 4. V závitu šroubu a mezi podložkou a utahovanou maticí bylo naneseno tuhé mazivo Mogul Molyka Pasta [12]. Tloušťka vrstvy zinku na šroubech M16 a M24 byla ověřena na 164 vzorcích. Byla změřena průměrná tloušťka zinku 83,1 µm, se směrodatnou odchylkou 49, s nejmenší naměřenou hodnotou 37,4 µm a s největší naměřenou hodnotou 438, µm. Podrobné výsledky zkoušek shrnuje výzkumná zpráva [12]. Z měřených dat byly vypočteny průměrné X m a charakteristické X k hodnoty utahovacích momentů. V tabulce 1 jsou shrnuty experimenty pro návrhovou svěrnou sílu F p.komb, (se součinitelem k p =,7,75=,525; která se používá při kombinované metodě předpínání [5]), F p.63 (se součinitelem k p =,63 [4]) a F p.7 (se součinitelem k p =,7 [2] a [4]) a pro experimentálně největší vyvozenou svěrnou sílu F max. Pro porovnání jsou uvedeny návrhové hodnoty podle normy ČSN [7]. V tabulce 2 je stanovena rezerva příslušných návrhových sil k hodnotám při dosažení největší svěrné síly. Na obr. 5. je porovnán pracovních diagramech šroubů M16x65 pro pozinkované a černé šrouby. Potřebný utahovací moment M p.7 je u pozinkovaných šroubů a matic vyšší než u černých spojovacích prostředků (v měřených souborech o 19 až 24%). Přípravek na zatěžování a měření momentu a pootočení Vyrovnávací vložka Měřící prvek Tenzometrický můstek Podložky pod hlavou i maticí Upevnovací přípravek Šroub s maticí Obr. 4 Šroub ve zkušebním zařízení podle [8] Tab. 1 Průměrné a charakteristické hodnoty utahovacího momentu pro dané svěrné síly, největší dosažený utahovací moment M max a svěrná síla F max [12], tuhé mazivo pod hlavou a na závitu Šroub Povrch Délka, mm X M p.komb, kn M p.63, kn M p.7, kn M max, kn F max, kn M16 M24 černý 65 zinkovaný 65 1 X m 7,4 127,3 14,5 224,2 183, X k 9,5 148,3 16,4 239,3 178,4 X m 82,6 151,8 168, 298,3 174,8 X k 13,1 178,9 197,2 352,4 162,9 X m 93,2 161,8 176,7 35,6 177,1 X k 96,7 174,1 189,3 345,2 169,2 ČSN [7] 2 černý 75 X m 234,9 514,7 568,2 751,1 33,6 X k 282,5 59,3 654,3 833,7 297,8 75 X m 296,2 63,9 72,6 931,5 311,7 zinkovaný X k 328,6 727,2 819,8 137,5 285,5 X m 225,7 476,5 527,2 985,5 415,7 1 X k 266,3 538,3 596,3 168,2 394,5 ČSN [7] 8

4 a) 1 pozinkované tuhé mazivo 1 šroub 6 šroub 7 šroub 8 šroub 9 šroub 1 šroub 11 šroub 12 Utahovací moment, Nm Úhel pootočení matice, stupně b) 1 černé tuhé mazivo 1 šroub 6 šroub 7 šroub 8 šroub 9 šroub 1 šroub 11 šroub 12 Utahovací moment, Nm Úhel pootočení matice, stupně Obr. 5 Experimentálně zjištěná závislost síly ve šroubu a utahovacího momentu/úhlu natočení pro šrouby s mazivem Mogul Molyka v závitu šroubu a pod maticí šroubu a) M16x65 pozinkované; b) M16x65 černé; [13] Tab. 1: Vliv maziva na svěrnou sílu ve šroubu při experimentech, šrouby Povrch Mazivo Min. Směrodatná odchylka tuhosti M p.7, Nm M max, Nm F max, kn Prům. Min. Směrodatná odchylka tuhosti Prům. Min. Prům. Bez maziva (odmaštěno) 431,3,47 479,3 558,6,47 654,2,4 117,9 Minerální olej 246,2,21 261,6 386,2,25 43, 171,4 177,3 Černý Tuhé mazivo závit 168,2,21 183,8 256,2,25 323,4 173,5 18,7 Kluzný lak závit 187,4,9 198,7 353,4,12 392,7 174,1 177, Tuhé mazivo vše 126,8,1 14,5 29,7,23 224,2 177,9 183, Bez maziva (odmaštěno) 198,3,14 22,8 313,8,24 337,9 159,5 168,2 Žárově Minerální olej 214,1,13 229,6 351,7,2 375, 158,6 166,8 zinkovaný Tuhé mazivo závit 162,5,8 183,8 37,4,9 343,4 171, 173,5 Kluzný lak závit 178,3,15 21,5 334,8,16 373,1 173,4 175,8 Tuhé mazivo vše 136,8,15 168, 259,,16 298,3 157,2 174,8

5 a) 1 pozinkované suché 1 šroub 1 šroub 2 šroub 3 šroub 4 Utahovací moment, Nm Úhel pootočení matice, stupně b) 1 Síla ve šroubu (kn) černé suché 1 Síla ve šroubu (kn) šroub 1 šroub 2 šroub 3 šroub 4 Utahovací moment, Nm Úhel pootočení matice, stupně Obr. 6 Experimentálně zjištěná závislost síly ve šroubu a utahovacího momentu/úhlu natočení pro suché šrouby a) M16x65 pozinkované; b) M16x65 černé; [13] a) 1 Síla ve šroubu (kn) pozinkované kluzný lak šroub 1 šroub 2 šroub 3 šroub 4 Utahovací moment, Nm 1 Úhel pootočení matice, stupně b) Síla ve šroubu (kn) Síla ve šroubu (kn) černé kluzný lak 1 šroub 1 šroub 2 šroub 3 šroub 4 Utahovací moment, Nm Úhel pootočení matice, stupně Obr. 7 Experimentálně zjištěná závislost síly ve šroubu a utahovacího momentu/úhlu natočení pro šrouby s kluzným lakem (GL [9]) na dříku šroubu a) M16x65 pozinkované; b) M16x65 černé; [13] 1

6 3 VLIV MAZIVA NA UTAHOVÁNÍ ŠROUBŮ Různá maziva byla zkoušena na pozinkovaných i na černých šroubech M16x65 podle EN ISO 7412 s měrnou délkou 48 mm. Na přípravku bylo metodou řízeného utahování zkoušeno 5 kusů šroubů v každé zkušební sadě: suchý nenamazaný povrch; lehký olej (Mogul Super 15W- viz [13]); kluzný lak (GL viz [9], na dříku šroubu, závit matice lehce naolejován a tuhé mazivo (pasta Mogul Molyka viz [13], závit šroubu i matice otřeny, aby se mazivo nedostalo pod matici a podložku. Podrobná dokumentace výsledků zkoušek je v výzkumné zprávě [12]. V tabulce 2 je rekapitulace a porovnání výsledků se zkouškami svěrných sil šroubů namazaných pastou Mogul Molyka v závitu a pod maticí. Mazivo bylo naneseno podle současné české praxe na závit šroubu [9]. Porovnání výsledků je provedeno pro návrhovou svěrnou sílu F p.7 a pro maximální vyvozenou svěrnou sílu F max. Pro šrouby M16 je svěrná síla podle ČSN ENV [4] a ČSN [6] pro k p =,7; F p.7 =, / = 19,9 kn. Směrodatná odchylka byla stanovena pro tuhost K = F /δ, odpovídající dané svěrné síle (např. F p.7 ). Tab. 2 ukazuje, že správné a dostatečné mazání je základní podmínkou pro spolehlivé vyvození návrhové svěrné síly ve šroubu. Mazivo výrazně ovlivňuje velikost potřebného utahovacího momentu M p.7. Hlavním cílem modelů popisujících chování šroubu při utahování je podrobný rozbor všech faktorů ovlivňujících jejich chování. Závislost kroutícího moment a svěrné síly je nelineární. Kromě tření v závitu a pod otáčenou částí ji ovlivňují rychlost utahování, výrobní tolerance a úprava povrchu šroubu, matice a podložky, rovinnost a povrch svíraných plechů, kolmost osy šroubu, tolerance utahovacích prostředků i další faktory. Předpověď chování se vlivem nahodilosti tolerancí a nelinearity tření (počáteční statické tření je výrazně vyšší než tření dynamická) používá pouze na nenosné součásti. Vychází se z energetického popisu utahování a povolování, který se upravuje na experimentálně ověřený vztah [1] pro kroutící moment na hlavě matice šroubu Fp Kb + K j µ t dt M p = Fp ( + + µ n dn ) + M θ K K cos β Sk b j r (2) kde F p předpínací síla ve šroubu, θ Sk úhel pootočení mezi maticí a závitem šroubu, K b = (A s E) / L b tuhost šroubu, L b účinná délka šroubu, E modul pružnosti oceli, K j = (A eff E) / t tuhost spojovaných plechů, t tloušťka spojovaných plechů, A eff účinná plocha plechů, µ p součinitel tření závitu, β sklon závitu, d t střední průměr šroubovice závitu, µ n součinitel tření matice (příp. podložky, hlavy šroubu), d n střední průměr kontaktu mezi maticí a spojovanými plechy (příp. podložky) a M r moment na překonání třecích odporů. Výraz (2) lze zjednodušit do tvaru M Fp µ t dt = Fp ( + + n dn ). (3) 2π cos β p µ V německé praxi [9] se vztah (2) používá pro metrické šrouby v úpravě M p = Fp (,16 Fp +,58 µ t dt + µ n d n / 2 ). (4) Výraz dokumentuje tři nejvýraznější složky závislosti přepínací síly a momentu: vliv stoupání závitu ( 16 ), tření pod hlavou (, 58 µ ) a tření na závitu ( µ / 2 ). Pro experimenty [13], viz tab. 2, je, F p t dt poměr složek na obr. 8 zobrazen pro pozinkované šrouby EN ISO 7412 M16-65 pro třecí plochy pod podložkou a na závitu šroubu odmaštěné bez maziva, natřené minerálním olejem, opatřené tuhým mazivem (Mogul Molyka) a pro kluzný lak pouze na závitu šroubu. n d n

7 9% Stoupání závitu 1% 25% 18% 52% Tření 39% 51% 39% 62% 2% pod Tření 32% hlavou v závitu a) Bez maziva b) Minerální olej c) Tuhé mazivo s molikou d) Kluzný lak pouze na závitu pod hlavou a na závitu pouze na závitu 43% Obr. 6 Poměr složek závislosti přepínací síly a momentu: vliv stoupání závitu, tření pod hlavou a tření na závitu na experimentech s pozinkovanými šrouby, pro experimenty [13] podle výrazu (4) 4 ZÁVĚREM Vyhodnocení experimentů [12] je ovlivněno poměrně malým souborem měřených hodnot (zkoušeno bylo pouze 12 vzorků v každé sadě), přesto dobře popisuje proces utahování. Návrhová hodnotu svěrné síly F p.7 byla ve všech posuzovaných případech dosažena. Největší svěrná síla F max u šroubů M16 i M24 je výrazně vyšší než návrhová svěrná síla F p.7. Utahovací moment M p.7 je proto možno překročit bez rizika porušení šroubů, viz tab. 3. Zjištěné statisticky zaručené utahovací momenty jsou nižší než požaduje ČSN [7] pro vyvození svěrné síly F p.63. Tabulka 3 Poměr nejvyšší dosažené (M max ) a návrhové hodnoty (M p,63, popř. M p,7 ) utahovacího momentu/svěrné síly, M ČSN je utahovací moment podle normy ČSN [7]; viz [13] Šroub Povrch Délka, mm M max / M p,63 M max / M ČSN M max / M p,7 F max / F p.7 M16 M24 Černý 65 1,76,9 1,6 1,67 Žárově 65 1,97 1,19 1,78 1,59 zinkovaný 1 1,89 1,22 1,73 1,61 Černý 75 1,46,94 1,32 1,34 Žárově 75 1,48 1,16 1,33 1,26 zinkovaný 1 2,7 1,23 1,87 1,68 Potřebný úhel pootočení matice U p,7 (úhel pro návrhovou svěrnou sílu stanovenou se součinitelem k p =,7) je při použití pozinkovaných šroubů a matic vyšší než při použití černých spojovacích prostředků (asi o 9 až 18%). Úhel pootočení matice U p,7 lze překročit bez rizika porušení šroubu, viz tab. 4. Změřené hodnoty pootočení matice jsou nižší, než požaduje norma ČSN [7] pro vyvození svěrné síly F p,63. Při úhlu potočení matice podle této normy lze ve šroubech vyvodit svěrnou sílu vyšší než je jejich únosnost F max. Tabulka 4 Poměr nejvyšší dosažené (U max ) a návrhové hodnoty (U p,63, popř. U p,7 ) úhlu pootočení matice (pootočení nutné pro návrhovou svěrnou sílu F p.7 se součinitelem k p =,7, popř. F p.63 se součinitelem k p =,63), U ČSN značí úhel pootočení podle normy ČSN [7], viz [13] Šroub Povrch Délka, mm U max / U p,63 U max / U ČSN U max / U p,7 M16 M24 Černý 65 4,58 1,11 4,14 Žárově 65 3,53 1,3 3,24 zinkovaný 1 2,82 1,12 2,57 Černý 75 4,53 1,3 4,9 Žárově 75 3,62,86 3,12 zinkovaný 1 3,75,91 3,38

8 Vrstva zinku na závitu šroubu při utahování závit maže a příznivě ovlivňuje utahování nenamazaného šroubu. Větší tloušťky povlaku na hranách a v úžlabích současně ale snižují kluznost u správně ošetřených šroubů. Pro obvyklé případy, kdy se do matice řeže zvětšený závit, se pro třecí šrouby pozinkovaných šroubů doporučuje používat pouze matice o výšce větší než je poloměr šroubu. Pozinkované šrouby, tak jako šrouby černé, je třeba vždy opatřit správným mazivem. Pro zvýšení spolehlivosti a konkurenceschopnosti dodávají některé šroubárny své šrouby opatřeny kluzným lakem. U nenamazaných šroubů je často obtížné požadovanou předpínací sílu vůbec vyvodit a rozptyl dosažených předpínacích sil je zcela nepřijatelný. Použití tuhých maziv nebo kluzných laků na závitu šroubu je důležitou podmínkou pro dosažení předpínací síly. Pro snížení rozptylu hodnot svěrných sil se doporučuje ošetřit mazivem i povrch pod utahovanou matici. Nebezpečí uvolňování šroubů v předepnutých spojích nehrozí. Zaručit předepnutí na návrhovou svěrnou sílu pomocí kontroly utahovacího momentu lze pouze na základě experimentů. Tabulky závislosti svěrné síly na utahovacím momentu uvádějí konzervativní dolní odhad pouze pro dané šrouby, podložky a matice s daným vlivem výrobních geometrických a materiálových tolerancí. Kvalita třecích ploch spojovaných plechů se ověřuje standardizovanými experimenty [5]. Pro členy Asociace českých zinkoven by bylo výhodné připravit pro své zákazníky tabulky součinitelů tření jimi doporučovaných povlakových skladeb. OZNÁMENÍ Autoři děkují za podporu práce grantem České asociace ocelových konstrukcí a výzkumným záměrem MŠMT J1-98:24. Šrouby pro experimenty vyvinuly a darovaly Šroubárna Kyjov a.s., zinkování provedly Zinkovny Loděnice s.r.o. Literatura [1] Bickford J.H., An introduction to the design and behaviour of bolted joints, Third edition, Marcel Decker inc., New York 1995, s. 953, ISBN [2] ČSN EN ISO 1461, Žárové povlaky zinku nanášené ponorem na železných a ocelových výrobcích Specifikace a zkušební metody, ČNI 1999, s 2. [3] ČSN ISO Metrické závity ISO pro všeobecné použití Tolerance Část 4: mezní rozměry vnějších závitů, ponorem pokovovaných, určených pro slícování s vnitřními závity s polohou tolerančního pole H nebo G po pokovovaní, návrh, ČNI, Praha, s. 5. [4] ČSN P ENV , Navrhování ocelových konstrukcí, ČNI, Praha 1994, s. 37. [5] ČSN P ENV 199-1, Provádění ocelových konstrukcí, ČNI, Praha 1997, s [6] ČSN , Navrhování ocelových konstrukcí, ČNI, Praha 1998, s. 134, včetně změny Z1, ČNI, Praha 1, s. 73. [7] ČSN , Šroubové třecí spoje ocelových konstrukcí, ČNI, Praha 1, s [8] ENV 19-6 Highstrength structural bolting for preloading Test method for suitability for preloading, návrh, Brusel 1999, s. 12. [9] Gänsheimer J., Optimalizace šroubových spojů za pomoci tuhých maziv, Nacházel s.r.o., Praha 1999, s.14. [1] Hot dip galvanized nuts and bolts, v The engineers and architects guide to hot deep galvanising, Galvanisers Association, RIBA CDP, Sutton Coldfield 2, [11] ISO /WD 1684 Fasteners Hot dip galvanized coatings, pracovní návrh, Brusel [12] Šertler H., Wald F., Rozlívka L., Vengřín J., Pokyny pro navrhování a provádění třecích spojů s VP šrouby podle evropských norem, zpráva IOK 2-1, Frýdek-Místek 2, s. 38, [13] Wald F., Sokol Z., Gregor D.: Zkušební protokol o zkoušce předpínací síly pro metodu řízené utahování matice momentem, pootočením a kombinovanou metodou, zpráva ČVUT v Praze, Praha 1, s. 198.