Příloha D Navrhování pomocí zkoušek
|
|
- Hynek Kašpar
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 D.1 Rozsah platnosti a použití Příloha D Navrhování pomocí zkoušek Příloha D uvádí pokyny pro navrhování na základě zkoušek a pro určení charakteristické nebo návrhové hodnoty jedné materiálové vlastnosti nebo modelu odolnosti nosného prvku. Příloha D doplňuje články 3.4, 4. a 5.. Další informace pro navrhování pomocí zkoušek uvádí ČSN ISO 394 [3], podrobnosti o statistických metodách ISO 1491 [7]. D. Značky V příloze D jsou uvedeny následující značky: E(.) průměrná hodnota (.) V X variační koeficient veličiny X V δ odhad variačního koeficientu odchylky δ X vektor j základních veličin X 1... X j X k(n) charakteristická hodnota pro náhodný výběr o velikosti n X m vektor průměrných hodnot základních veličin b opravný součinitel g (X) funkce odolnosti (vektoru základních veličin X) pro návrhový model k d,n koeficient kvantilu návrhové hodnoty k n koeficient kvantilu charakteristické hodnoty m X průměr veličiny X stanovený z náhodného výběru o rozsahu n n počet experimentů nebo numerických výsledků zkoušek r hodnota odolnosti r d návrhová hodnota odolnosti r e hodnota experimentálně stanovené odolnosti r ei experimentálně stanovená odolnost i -tého vzorku r em průměrná hodnota experimentálně stanovené odolnosti r k charakteristická hodnota odolnosti r m hodnota odolnosti vypočtená pomocí průměrných hodnot X m základních veličin r t teoretická odolnost stanovená na základě funkce g (X) r ti teoretická odolnost i -tého vzorku stanovená na základě měřených parametrů s odhadnutá hodnota směrodatné odchylky pro σ logaritmus odchylky δ odhad hodnoty E( ) δ odchylka η d návrhová hodnota převodního součinitele η k redukční součinitel pro případ apriorní znalosti σ směrodatná odchylka σ rozptyl veličiny
2 D.3 Druhy zkoušek Příloha D uvádí několik druhů zkoušek podle jejich účelu: a) zkoušky pro přímé stanovení mezní odolnosti, vlastností konstrukce nebo nosných prvků s danými zatěžovacími podmínkami (např. pro zjištění odezvy konstrukce na proměnlivost zatížení), b) zkoušky pro získání specifických materiálových vlastností (např. zkoušky základové půdy in situ nebo v laboratoři, zkoušky nových materiálů), c) zkoušky pro snížení nejistot parametrů v modelech zatížení nebo v modelech účinků zatížení (např. zkoušky ve větrném tunelu), d) zkoušky pro snížení nejistot parametrů v modelech odolnosti (zkoušky nosných prvků nebo sestav nosných prvků, např. střešní konstrukce). Z výsledků těchto zkoušek se na základě statistických metod určují návrhové hodnoty, které lze použít při navrhování. Dalšími zkouškami lze stanovit e) jakost dodaných výrobků, shodu výrobních charakteristik (např. zkoušky pevnosti betonu), f) údaje potřebné pro etapy výstavby (např. zkoušky únosnosti pilot), g) skutečné chování konstrukce nebo nosných prvků po dokončení výstavby (např. kontrolní zkoušky pro zjištění pružného průhybu nebo frekvence kmitání). Příloha D se zabývá zejména zkouškami typu a) až d). Pokud nejsou vdobě návrhu k dispozici výsledky zkoušek, pak se mohou zkoušky typu e), f) a g) považovat za přejímací zkoušky. Podle článku D.3(3) mají být návrhové hodnoty konzervativními odhady, o kterých se předpokládá, že jsou v dalším stadiu schopny splnit přejímací kritéria. V některých případech může být navrhování pomocí zkoušek účelné, mohou k tomu vést například ekonomické důvody. Zkoušky je vždy nutné provést a zhodnotit takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že navržená konstrukce bude mít požadovanou úroveň spolehlivosti. Nesmí se však připustit, aby se použitím zkoušek snížila úroveň spolehlivosti konstrukce, které by se dosáhlo návrhem podle Eurokódů. D.4 Plánování zkoušek Před prováděním zkoušek je třeba plán zkoušek odsouhlasit se zkušební organizací. Plán zkoušek má zahrnovat: cíle zkoušek a jejich rozsah, všechny okolnosti, které mohou ovlivnit predikci výsledků zkoušek, specifikaci zkušebních vzorků a náhodného výběru, specifikaci zatěžování, uspořádání zkoušek, specifikaci měření, metody vyhodnocení a protokol o zkoušce.
3 Spolehlivost prvku může záviset na různých typech namáhání, na podmínkách zatěžování a způsobu uložení. Je proto důležité, aby se prostřednictvím zkoušek určilo chování nosného prvku, které odpovídá jeho funkčnímu uplatnění za normálních a nepříznivých podmínek. Například příčinou porušení ohýbaného nosníku může být překročení mezního ohybového momentu v mezipodporovém průřezu, nebo smykových sil v oblasti podporové. Při plánování a provádění zkoušek pro určení odolnosti nosníku je proto potřeba odlišné způsoby porušení uvážit. D.5 Odvození návrhových hodnot Pro odvození návrhových hodnot materiálových vlastností, modelových parametrů nebo odolnosti z výsledků zkoušek se postupuje podle některé z následujících metod: a) určí se charakteristická hodnota X k, která se dělí dílčím součinitelem a podle potřeby násobí převodním součinitelem, jak je uvedeno v článcích D.7. a D.8., b) návrhová hodnota X d se určí přímo, uváží se implicitně nebo explicitně konverze výsledků a celková požadovaná spolehlivost, jak je uvedeno v článcích D.7.3 a D.8.3. V obvyklých případech se upřednostňuje metoda a) a uplatňují hodnoty dílčích součinitelů podle příslušného Eurokódu. Při odvození charakteristické hodnoty ze zkoušek je potřebné v metodě a) uvážit rozptyl zkušebních dat a statistickou nejistotu z hlediska počtu zkoušek. Dále je možné zahrnout apriorní statistickou znalost. V některých případech může odezva konstrukce nebo nosného prvku, nebo odolnost materiálu záviset na vlivech, které nejsou dostatečně zachyceny zkouškami. Pak je třeba tyto vlivy ve výpočetním modelu uvážit. Jde zejména o časově závislé účinky, účinky velikosti, rozdílné zatěžovací a okrajové podmínky, vliv odolnosti. Pokud se ve specifických případech použije metoda b), pak se při určení návrhových hodnot vezmou v úvahu příslušné mezní stavy, včetně předpokladů pro slučitelnost zatížení, požadovaná úroveň spolehlivosti, návrhová životnost a také apriorní znalosti z podobných případů. Výsledky získané metodou b) je vhodné vždy porovnat s výsledky z metody a). D.6 Obecné zásady statistického hodnocení Výsledky zkoušek se musí kriticky zhodnotit, zejména porovnat chování zkušebních vzorků a způsoby porušení s teoretickými předpoklady. Pokud se zjistí značná odchylka od předpokladů, je nutné nalézt vysvětlení (např. se provedou doplňující zkoušky, změní se teoretický model). Výsledky zkoušek se zhodnotí na základě statistických metod [38, 47, 56]. Metody uvedené v příloze D se použijí za následujících předpokladů: statistické údaje se převezmou ze známých a dostatečně homogenních základních souborů a je k dispozici dostatečný počet pozorování nebo měření.
4 Hodnocení výsledků zkoušek vždy zahrnuje dva základní typy nejistot, které do jisté míry vzájemně souvisejí a mohou vést k podstatným chybám: statistické nejistoty vlivem omezeného počtu vzorků, nejistoty dané nedostatkem apriorních informací o typu statistického rozdělení. Proto se v článku D.6() uvádějí informace, jak hodnotit výsledky podle počtu zkoušek a znalosti apriorních informací. Upozorňuje se zde, že jestliže se provádí pouze jedna zkouška, popř. velmi malý počet zkoušek, pak nelze provést klasické statistické hodnocení. Výjimkou mohou být případy, kdy jsou k dispozici věrohodné apriorní informace, včetně hypotézy o relativních stupních důležitosti těchto informací a výsledků zkoušek (použití Bayesovských postupů). Další informace poskytuje ISO 1491 [8]. Obvyklé statistické hodnocení lze provádět tehdy, jestliže se pro odhad parametru nebo kalibraci modelu provádí řada zkoušek. Výsledek hodnocení zkoušky je třeba považovat za platný jen pro specifikace a charakteristiky zatížení, které se při zkouškách uvažují. Pokud se výsledky extrapolují tak, aby se určily další návrhové parametry a zatížení, je třeba použít doplňující informace z předchozích zkoušek nebo teoreticky podložené informace. D.7 Stanovení jedné nezávislé vlastnosti statistickými metodami D.7.1 Všeobecně Pro stanovení návrhových hodnot ze zkoušek typu (a) a (b) podle článku D.3 pro jednu nezávislou vlastnost X (např. pevnost výrobku) jsou potřebné vztahy uvedeny v následujícím textu. Jednou nezávislou vlastností X se zde rozumí odolnost výrobku (např. pevnost), nebo vlastnost, která k odolnosti přispívá. Tab. D.1 a D. uvádějí hodnoty koeficientů kvantilů k n a k d,n, na jejichž základě lze určit charakteristickou hodnotu (metoda a) a návrhovou hodnotu (metoda b), které vycházejí z těchto předpokladů: základní veličiny jsou normálně nebo lognormálně rozděleny, průměr není apriorně znám, v případě V X neznámý není variační koeficient apriorně znám, v případě V X známý je variační koeficient znám. V ČSN EN 1990 [1] se doporučuje použít postup V X známý pro konzervativní odhad variačního koeficientu V X. Pokud se použije postup V X neznámý a variační koeficient se stanoví z dostupného souboru, nemá se uvažovat hodnota koeficientu menší než 0,10. Vztahy jsou uvedeny pro normální a lognormální rozdělení základní veličiny. Použití lognormálního rozdělení s počátkem v nule pro některé veličiny může být výhodné, neboť u geometrických veličin a parametrů odolnosti nemůže dojít k výskytu záporných hodnot, což je z fyzikálního hlediska správné.
5 D.7. Hodnocení prostřednictvím charakteristické hodnoty Příloha D Navrhování pomocí zkoušek Pokud se postupuje obvyklou metodou a), při které se vychází z charakteristické hodnoty veličiny X k (obvykle 5% kvantil), pak se návrhová hodnota veličiny X stanoví ze vztahu X η X = = m (1 k V ) (D.1) [D.1] d k( n) d ηd γ m γ m X n X kde η d je návrhová hodnota převodního součinitele a dílčí součinitel γ m se zvolí podle způsobu aplikace výsledků zkoušek. Koeficient k n se určuje podle tab. D.1 (platí pro normální rozdělení veličiny X) v závislosti na počtu zkoušek a znalostí o variačním koeficientu. Jestliže variační koeficient V X není známý, lze jej odhadnout z náhodného výběru: 1 s X = ( xi mx ) (D.) [D.] n 1 V X = s X /m X (D.3) [D.3] Tab. D.1 Koeficient (5%) kvantilu k n pro charakteristickou hodnotu [tab. D.1] n V X známý,31,01 1,89 1,83 1,80 1,77 1,74 1,7 1,68 1,67 1,64 V X nezn. 3,37,63,33,18,00 1,9 1,76 1,73 1,64 Pokud by se pro základní veličinu předpokládalo lognormální rozdělení, pak se návrhová hodnota veličiny X stanoví ze vztahu: [ m k ] ηd X d = exp γ m y ns y (D.4) kde je průměr m 1 = ln( ) a směrodatná odchylka s y je pro případ n y x i variační koeficient V X apriorně známý, sy = ln( VX + 1) VX (D.5) 1 variační koeficient V X není apriorně známý, s y = (lnxi my ) (D.6) n 1 D.7.3 Přímý odhad návrhové hodnoty pro ověřování mezních stavů únosnosti Návrhová hodnota X d se určí ze vztahu X d = η d m X (1 k d,n V X ) (D.7) [D.4]
6 kde návrhová hodnota převodního součinitele η d má zahrnovat všechny vlivy, které nejsou zkouškami pokryty. Hodnoty koeficientu k d,n jsou uvedeny v tab. D.; vycházejí z předpokladu, že návrhová hodnota odpovídá součinu α R β = 0,8 3,8 = 3,04 (viz příloha C) a veličina X je normálně rozdělená. Tab. D. Hodnoty koeficientu k d,n pro návrhové hodnoty [tab. D.] n V X známý 4,36 3,77 3,56 3,44 3,37 3,33 3,7 3,3 3,16 3,13 3,04 V X neznámý 11,4 7,85 6,36 5,07 4,51 3,64 3,44 3,04 Pro lognormální rozdělení má výraz (D.7) tvar: X d = η d exp(m y k d,n s y ) (D.8) Příklad D.1 Na základě zkoušek vývů betonových válců je k dispozici náhodný výběr o rozsahu n = 7. Výsledky experimentálních měření pevnosti betonu v tlaku (seřazeny vzestupně) jsou 4; 4,5; 6; 31,5; 3; 33; 33,5 v MPa. Z těchto hodnot se stanoví průměr, směrodatná odchylka a variační koeficient m X = 9, MPa; s X = 4, MPa; V X = 0,143 Úkolem je určit charakteristickou a návrhovou hodnotu pevnosti betonu f c pro oba předpoklady o variačním koeficientu: V X známý (pro konzervativní hodnotu V X = 0,18) a V X neznámý (pro vypočtenou hodnotu V X = 0,143, která je větší než doporučené minimum 0,10 podle článku D.7.1). Za předpokladu normálního rozdělení a známého V X vychází charakteristická pevnost f ck = m X (1 k n V X ) = 9, (1 1,755 0,18) = 0 MPa Za předpokladu neznámého V X vychází f ck = m X (1 k n V X ) = 9, (1,09 0,143) = 0,5 MPa Jestliže se uvažuje lognormální rozdělení, pak pro známé V X vychází (podle přibližného vztahu) f ck = m X exp ( k n V X ) = 9, exp( 1,755 0,18) = 1,3 MPa pro neznámé V X f ck = m X exp( k n V X ) = 9, exp(,09 0,143) = 1,7 MPa
7 Návrhové pevnosti se stanoví z charakteristických hodnot redukcí dílčím součinitelem pro beton γ c = 1,5. Například pro lognormální rozdělení a známé V X se stanoví f cd = 1,3 /1,5 = 14, MPa. V případě, že se odhaduje přímo návrhová hodnota, pak pro normální rozdělení a známé V X se stanoví f cd = m X (1 k d,n V X ) = 9, (1 3,3 0,18) = 11,9 MPa Za předpokladu neznámého V X se stanoví f cd = m X (1 k d,n V X ) = 9, (1 5,7 0,143) = 0,18 MPa Za tohoto předpokladu vede výpočet téměř k nulové pevnosti betonu. Příznivější je předpoklad lognormálního rozdělení. Pro známé V X se stanoví (podle přibližného vztahu) návrhová hodnota f cd = m X exp ( k n V X ) = 9, exp( 3,3 0,18) = 16,1 MPa pro neznámé V X f cd = m X exp( k n V X ) = 9, exp( 5,7 0,143) = 1,9 MPa Ukazuje se tedy, že předpoklad normálního rozdělení vede k méně příznivým výsledkům a při přímém výpočtu návrhových hodnot může zcela selhat. Přibližné vztahy pro koeficienty k n a k d,n k n 1 10 d 8 b) 6 c) 4 0 a) Obr. D.1 Grafické znázornění koeficientů k n a k d,n podle počtu zkoušek n n
8 Koeficienty k n a k d,n lze vypočítat interpolací mezi hodnotami uvedenými v tab. D.1 a D., případně na základě následujících přibližných funkcí: a) k n = 1, ,67/n, V x známý (p = 0,05) b) k n = n/( 0, ,614n), V x neznámý (p = 0,05) c) k d,n = 3, ,94/n, V x známý (p = 0,001) d) k d,n = n/( 0, ,33n), V x neznámý (p = 0,001) Z obr. D.1 je patrné, že odchylky hodnot koeficientů uvedených v tab. D.1 a D. jsou od hodnot určených z těchto přibližných funkcí velmi malé. D.8 Stanovení modelů odolnosti statistickými metodami D.8.1 Všeobecně Kromě statistického hodnocení jedné vlastnosti se v článku D.8 uvádějí postupy pro určení modelů odolnosti a pro odvození návrhových hodnot ze zkoušek typu d). Funkce odolnosti ( návrhový model ) se stanoví na základě pozorování skutečného chování během zkoušek a teoretických předpokladů. Platnost modelu se ověří na základě statistického zhodnocení všech dostupných zkušebních dat. V případě potřeby se model upraví tak, aby se dosáhlo dostatečné korelace mezi teoretickými hodnotami a údaji ze zkoušek. Pokud například návrhový model zahrnuje určitou, avšak ne zcela zřejmou rezervu spolehlivosti, je třeba tuto rezervu z analýzy výsledků zkoušek zjistit. Na základě zkoušek se stanoví odchylka od předpokladů, která se určila pomocí návrhového modelu. Tato odchylka se musí kombinovat s odchylkami dalších veličin (např. odchylky pevnosti materiálů a tuhosti, odchylky geometrických vlastností) ve funkci odolnosti tak, aby se zjistila celková odchylka. Pro stanovení charakteristické odolnosti je třeba uvážit odchylku všech veličin. Pro odvození návrhových hodnot se rozlišují metody a) a b). Postupuje se v sedmi krocích, z nichž je prvních šest v obou metodách shodných. D.8. Standardní postup hodnocení metoda a) Standardní postup hodnocení pro odhad charakteristické hodnoty metodou a) vychází z následujících předpokladů: funkce odolnosti je funkcí řady nezávislých veličin X; je dostatečný počet výsledků zkoušek; měří se všechny příslušné geometrické a materiálové vlastnosti; ve funkci odolnosti neexistuje statistická závislost mezi veličinami; veličiny jsou normálně nebo lognormálně rozděleny. Postup hodnocení metodou a) se skládá z těchto sedmi kroků:
9 Krok 1: Stanovení návrhového modelu Na základě funkce odolnosti se pro nosný prvek stanoví návrhový model teoretické odolnosti r t r t = g (X) (D.9) [D.5] který zahrnuje všechny základní veličiny, ovlivňující odolnost v příslušném mezním stavu. Krok : Porovnání experimentálních a teoretických hodnot Porovnávají se teoretické hodnoty odolnosti jednotlivých vzorků r ti, které se určily na základě dosazení naměřených vlastností základních veličin do funkce odolnosti, s experimentálními hodnotami r ei získanými ze zkoušek, jak je znázorněno na obr. D.. Obr. D. Vztah experimentálních a teoretických hodnot r e a r t Pokud by se hodnoty teoretické a experimentálně získané funkce odolnosti shodovaly, pak by ležely na přímce o rovnici r e = b r t, která svírá s osou x úhel θ = 45 (se směrnicí b = 1). Ve skutečnosti však budou body vykazovat určitý rozptyl. Pokud by se zjistily jakékoliv systematické odchylky od přímky uvedené na obr. D., je třeba hledat příčiny, aby se ověřilo, zda to indikuje chybu v postupu zkoušek, nebo ve funkci odolnosti. Krok 3: Odhad průměrné hodnoty opravného součinitele b Průměrnou hodnotu r m teoretické funkce odolnosti, vypočtenou pomocí vektoru průměrných hodnot X m základních veličin, lze vypočítat na základě r m = b r t (X m ) δ = b g (X m ) δ (D.10) [D.8] kde nejlepší odhad směrnice b lze zjistit metodou nejmenších čtverců ze vztahu b = r r e t (D.11) [D.7]
10 Krok 4: Odhad variačního koeficientu pro odchylku Aby se mohl provést odhad variačního koeficientu odchylky V δ, nejprve se určí jednotlivé odchylky δ i každé experimentální hodnoty r ei δ r ei i = (D.1) [D.9] b r ti Stanoví se logaritmus odchylek i a jejich průměr ( ) = ln δ i (D.13) [D.10] i 1 = n n i = 1 i Rozptyl s veličiny se získá ze vztahu s 1 = n 1 n i = 1 ( ) i (D.14) [D.11] (D.15) [D.1] a vztah V = exp( s ) 1 (D.16) [D.13] δ lze použít pro odhad variačního koeficientu V δ odchylky δ. Krok 5: Analýza shody Analyzuje se shoda zkušebního souboru s předpoklady o funkci pevnosti. Jestliže je rozptyl hodnot experimentální a teoretické odolnosti (r ei, r ti ) příliš vysoký, než aby mohl poskytnout ekonomicky výhodnou návrhovou funkci odolnosti, může se rozptyl snížit jedním z následujících způsobů: úpravou návrhového modelu, ve kterém se vezmou v úvahu parametry, které se předtím zanedbaly, úpravou odhadu směrnice b a variačního koeficientu odchylky V δ tak, že se celkový zkušební soubor rozdělí na dílčí soubory, v nichž se může vliv přídavných parametrů považovat za konstantní. Aby se určily parametry, které mají největší vliv na rozptyl, mohou se výsledky zkoušek s ohledem na tyto parametry rozdělit do dílčích souborů. Nevýhodou rozdělení výsledků zkoušek do dílčích souborů však je, že v každém dílčím souboru může být velmi malý počet experimentálních výsledků. Postup určení hodnot koeficientů kvantilu k n na základě dílčích souborů je popsán v kroku 7.
11 V některých případech se může lépe popsat distribuční funkce odolnosti pomocí bimodální nebo multimodální funkce. V těchto případech je možné použít speciální aproximační metody, aby se funkce transformovaly do jednorozměrné distribuční funkce. Krok 6: Určení variačních koeficientů V Xi základních veličin Jestliže je možné prokázat, že zkušební soubor je s ohledem na skutečný rozptyl plně reprezentativní, pak se mohou variační koeficienty V Xi základních veličin ve funkci odolnosti stanovit z experimentálních dat. V obvyklých případech je však nutné určit variační koeficienty V Xi na základě apriorní znalosti. Krok 7: Stanovení charakteristické hodnoty odolnosti r k 7.1 Pokud má funkce odolnosti r pro j základních veličin tvar r = b r t δ = b {X 1 X... X j } δ (D.17) může se průměrná hodnota E(r) získat ze vztahu E(r) = b {E(X 1 ) E(X )... E(X j ) } = b g (X m ) (D.18) [D.14a] a variační koeficient V r určit z funkce ( V + 1) 1 j Vr = ( Vδ + 1) Xi (D.19) [D.14b] i = 1 7. V případě, že V δ a V Xi jsou malé, je možné pro V r použít alternativně aproximaci V j r = Vδ + V, kde V = V Xi i = Pokud má funkce odolnosti složitější tvar (D.0) [D.15] r = b r t δ = b g (X 1,..., X j ) δ (D.1) průměrnou hodnotu E(r) lze získat E(r) = b g (E(X 1 ),..., E(X j )) = b g (X m ) (D.) [D.16a] a variační koeficient V se určí ze vztahu V [ ( X )] ( ) j 1 i X m i = 1 X i VAR g g = g ( X m ) g σ (D.3) [D.16b] 7.4 Jestliže je počet zkoušek omezený (např. n < 100), má se uvažovat pro veličinu pravděpodobnostní rozdělení s přihlédnutím ke statistickým nejistotám.
12 7.5 Charakteristická odolnost r k se získá ze vztahu r k = b g (X m ) exp( k α Q k n α δ Q δ 0,5 Q ) (D.4) [D.17] ve kterém jsou = σ ln( V +1 ), Q = = ln ( +1), Q r = ln( V +1) Q = ln() ln( δ ) δ σ V δ = σ (D.5) [D.18] ln( ) r Q Q δ α =, α δ = (D.6) [D.19] Q Q kde k n je koeficient kvantilu pro charakteristickou hodnotu z tab. D.1 pro případ V X neznámý, hodnota koeficientu k pro n je k = 1,64, α součinitel citlivosti pro Q, α δ součinitel citlivosti pro Q δ. Hodnota variačního koeficientu odchylky V δ se má odhadnout z náhodného výběru pro zkoušku. Pokud je k dispozici větší počet zkoušek (n 100), lze charakteristickou odolnost r k získat ze vztahu r k = b g (X m ) exp( k Q 0,5 Q ) (D.7) [D.0] D.8. Standardní postup hodnocení metoda b) Tímto postupem se přímo odvodí návrhová hodnota odolnosti r d. Postupuje se výše uvedenými kroky 1 až 6, v kroku 7 se charakteristický koeficient k n nahradí návrhovým koeficientem k d,n, který odpovídá pro velký počet zkoušek součinu α R β podle přílohy C jako 0,8 3,8 = 3,04. Pro případ omezeného počtu zkoušek se návrhová hodnota r d získá ze vztahu r d = b g (X m ) exp( k d, α Q k d,n α δ Q δ 0,5 Q ) (D.8) [D.1] kde k d,n je návrhový koeficient kvantilu z tab. D. pro případ V X neznámý a koeficient k d, = 3,04 pro n. Jestliže je k dispozici velký počet zkoušek, návrhová hodnota r d se určí ze vztahu r d = b g (X m ) exp( k d, Q 0,5 Q ) (D.9) [D.] Použití doplňující apriorní znalosti Pokud je platnost funkce odolnosti r t a horní hranice variačního koeficientu, která představuje konzervativní odhad, známá z dostatečného počtu předchozích zkoušek, lze přijmout následující zjednodušený postup pro provádění dalších zkoušek. Jestliže se provádí pouze jedna zkouška, pak se charakteristická hodnota r k může stanovit z výsledku r e této zkoušky pomocí vztahu r k = η k r e (D.30) [D.3]
13 kde η k je redukční součinitel použitelný pro případ apriorní znalosti, který lze získat z η k = 0,9 exp(,31 V r 0,5 V r ) (D.31) [D.4] kde V r je maximální variační koeficient stanovený v předchozích zkouškách. Pokud se provádějí dvě nebo tři další zkoušky, pak lze charakteristickou hodnotu r k stanovit z průměrné hodnoty výsledků zkoušek r em jako r k = η k r em (D.3) [D.5] kde η k je redukční součinitel použitelný pro případ apriorní znalosti η k = exp(,0 V r 0,5 V r ) (D.33) [D.6] kde V r je maximální variační koeficient zjištěný z předchozích zkoušek, jestliže každá extrémní (maximální nebo minimální) hodnota r ee splňuje podmínku r ee r 0,10 r (D.34) [D.7] em em V tab. D.3 jsou pro hodnoty variačního koeficientu V r uvedeny hodnoty součinitele η k v závislosti na počtu zkoušek. Příklad D. Předpokládá se teoretický model odolnosti ve tvaru F = A σ s, kde A je průřezová plocha ocelových tyčí a σ s pevnost oceli v tahu. Bylo zjištěno, že průměr a variační koeficient základních veličin vstupujících do teoretické funkce odolnosti jsou E(A) = 44 mm, V(A) = 0,01, E(σ s ) = 947,6 MPa, V(σ s ) = 0,037. Tab. D.3 Teoretická a experimentální odolnost pro výběr o rozsahu n = 10 n F t [kn] F e [kn] n F t [kn] F e [kn] Graf na obr. D.3 ukazuje údaje z tab. D.3 s naznačenou regresní přímkou o směrnici b. Směrnice b se určí na základě vztahu (D.9) b = r r e t = 1,018
14 Vztah mezi teoretickou F t a experimentální F e odolností se uvažuje jako F t = b F e = 1,018 F e. Na základě kroku 4 se provede odhad variačního koeficientu V δ pro odchylku δ mezi experimentální a teoretickou odolností. Stanoví se postupně dílčí odchylky δ i, logaritmus odchylek i, průměr = 0,0004 a rozptyl s = 7, Ze vztahu (D.16) se určí variační koefi- cient V δ = 0, F e F t Obr. D.3 Vztah experimentálních a teoretických hodnot odolnosti F Variační koeficienty průřezové plochy A a pevnosti oceli σ s jsou podle zadání V(A) = 0,01, V(σ s ) = 0,037. Lze tedy použít alternativní vztah (D.0) pro nízké hodnoty variačních koeficientů V j r = Vδ + V, kde V = V Xi i = 1 V r = 0, ,01 + 0,037 = 0,0014 Průměrná hodnota odolnosti E(r) se získá ze vztahu (D.18) E(r) = b {E(A) E(σ s ) } = 1, ,6/1000 = 34,68 kn Z tab. D.1 a D. se pro soubor n = 10 určí součinitele k n = 1,9 a k d,n = 4,51. Charakteristická hodnota odolnosti se stanoví ze vztahu (D.4) r k = b g (X m ) exp( k α Q k n α δ Q δ 0,5 Q ), kde ( V +1 ) Q = σ = ln = ln(0, , ) = 0,0364 ln()
15 ( +1) Q δ = σ δ = ln Vδ = ln(0, ) = 0,00853 ln( ) ( +1) Q = σ = ln = ln( 0, ) = 0,0374 ln(r) V r Q a součinitele citlivosti α = = Q 0, 036 0, 037 = 0,974, α δ = = Q Příloha D Navrhování pomocí zkoušek Q δ 0, 0085 = 0,8 0, 037 Po dosazení numerických hodnot se charakteristická hodnota odolnosti r k stanoví ze vztahu (D.7) r k = 1,018 34,68 exp( 1,645 0,974 0,0364 1,9 0,8 0, ,5 0,0374 ) r k = 4,6 kn a návrhová hodnota odolnosti r d se určí ze vztahu (D.8) r d = b g (X m ) exp( k d, α Q k d,n α δ Q δ 0,5 Q ) r d = 1,018 34,68 exp( 3,04 0,974 0,0364 4,51 0,8 0, ,5 0,0374 ) r d = 1,8 kn Dílčí součinitel materiálu se stanoví jako γ m = R k /R d = 4,6/1,8 = 1,06 Na základě teoretického modelu odolnosti a experimentálních dat se provedl odhad charakteristické a návrhové hodnoty modelu odolnosti i hodnoty dílčího součinitele oceli. Výsledky však byly určeny na základě malého souboru o rozsahu n =10.
Hodnocení vlastností materiálů podle ČSN EN 1990, přílohy D
Hodnocení vlastností materiálů podle ČSN EN 1990, přílohy D Miroslav Sýkora Kloknerův ústav, ČVUT v Praze 1. Úvod 2. Kvantil náhodné veličiny 3. Hodnocení jedné veličiny 4. Hodnocení modelu 5. Příklady
VíceAktualizace modelu vlastnosti materiálu. Stanovení vlastností materiálů
podpora zaměstnanosti Aktualizace modelu vlastnosti materiálu Pro. Ing. Milan Holický, DrSc. a Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D. ČVUT v Praze, Kloknerův ústav Stanovení vlastností materiálů při hodnocení existujících
VíceHodnocení vlastností materiálů podle ČSN EN 1990, přílohy D
Hodnocení vlastností materiálů podle ČSN EN 1990, přílohy D Milan Holický Kloknerův ústav ČVUT v Praze 1. Úvod 2. Kvantil náhodné veličiny 3. Hodnocení jedné veličiny 4. Hodnocení modelu 5. Příklady -
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Úterý 12:00-13:40, C -219 Přednášky a cvičení:
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy Drahomír Novák Jan Eliáš 2012 Spolehlivost konstrukcí, Drahomír Novák & Jan Eliáš 1 část 8 Normové předpisy 2012 Spolehlivost konstrukcí,
VíceSTATISTICKÉ HODNOCENÍ ZKOUŠEK MATERIÁLOVÝCH VLASTNOSTÍ
STATISTICKÉ HODNOCENÍ ZKOUŠEK MATERIÁLOVÝCH VLASTNOSTÍ Prof. Ing. Milan Holický, PhD., DrSc., Ing. Karel Jung, Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův ústav, Šolínova
VíceHodnocení vlastností materiálů podle ČSN EN 1990, přílohy D
PŘI PŘÍPRAVĚ PŘEDNÁŠKY BYLY VYUŽITY VÝSTUPY PROJEKTU: A/CZ0046/2/0013 ASSESSMENT OF HISTORICAL IMMOVABLES WWW.HERITAGE.CVUT.CZ Fond na podporu výzkumu, 1. Evropské kulturní dědictví, 1.1 Ochrana historických
Více5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek
5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5.1 Analýza konstrukce 5.1.1 Modelování konstrukce V článku 5.1 jsou uvedeny zásady a aplikační pravidla potřebná pro stanovení výpočetních modelů, které
VíceStatistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu
Statistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Středa 10:00-11:40, C -204 Přednášky a cvičení: Statistické vyhodnocení
VíceETAG 001. KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete)
Evropská organizace pro technická schválení ETAG 001 Vydání 1997 ŘÍDICÍ POKYN PRO EVROPSKÁ TECHNICKÁ SCHVÁLENÍ KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete) Příloha B: ZKOUŠKY PRO URČENÁ POUŽITÍ
VíceUplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
VíceZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,
VíceOVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ
OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ Milan Holický, Karel Jung, Jana Marková a Miroslav Sýkora Abstract Eurocodes are focused mainly on the design of new structures and supplementary
VíceCvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
Vícepedagogická činnost
http://web.cvut.cz/ki/ pedagogická činnost -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový ýprůřez - Konstrukční ustanovení - Základová
VíceSpolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
Více7 NAVRHOVÁNÍ SPOJŮ PODLE ČSN EN :2006
7 NAVRHOVÁNÍ SPOJŮ PODLE ČSN EN 1995-1-2:2006 7.1 Úvod Konverze předběžné evropské normy pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru ENV 1995-1-2, viz [7.1], na evropskou normu stejného označení
VíceOVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH BETONOVÝCH MOSTŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP 224 TECHNICKÉ PODMÍNKY OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH BETONOVÝCH MOSTŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Schváleno: MD-OSI čj. 586/10-910-IPK/1 ze dne 12.7.2010, s účinností
VíceSTANOVENÍ SPOLEHLIVOSTI GEOTECHNICKÝCH KONSTRUKCÍ. J. Pruška, T. Parák
STANOVENÍ SPOLEHLIVOSTI GEOTECHNICKÝCH KONSTRUKCÍ J. Pruška, T. Parák OBSAH: 1. Co je to spolehlivost, pravděpodobnost poruchy, riziko. 2. Deterministický a pravděpodobnostní přístup k řešení problémů.
VíceTéma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební
VícePROTOKOL O ZKOUŠCE č. 0302/2013
MCT spol. s r. o. ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HMOT Pražská 16, 102 21 Praha 10 Hostivař, ČR, tel./fax +420 271 750 448 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 0302/2013 Provedené zkoušky: - Stanovení rozměrů
VíceProstý beton Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II
Prostý beton http://www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II - Uplatnění prostého betonu -Ukázky staveb - Charakteristické pevnosti -Mezní únosnost
VíceDřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru
ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru Petr Kuklík České Budějovice, Kongresové centrum BAZILIKA 29.
VíceRegresní analýza 1. Regresní analýza
Regresní analýza 1 1 Regresní funkce Regresní analýza Důležitou statistickou úlohou je hledání a zkoumání závislostí proměnných, jejichž hodnoty získáme při realizaci experimentů Vzhledem k jejich náhodnému
VíceTestování statistických hypotéz
Testování statistických hypotéz 1 Testování statistických hypotéz 1 Statistická hypotéza a její test V praxi jsme nuceni rozhodnout, zda nějaké tvrzeni o parametrech náhodných veličin nebo o veličině samotné
Více133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí. 4. přednáška. prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí 4. přednáška prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Zjednodušené
VíceRevize ČSN (obecné zásady)
Revize ČSN 73 0038 (obecné zásady) www.klok.cvut.cz/projekt-naki/ Miroslav Sýkora a Jana Marková ČVUT v Praze, Kloknerův ústav Cíle revize Průzkumy existujících konstrukcí Analýza spolehlivosti Aktualizace
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VícePosouzení trapézového plechu - VUT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 2017
Posouzení trapézového plechu - UT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 017 POSOUENÍ TAPÉOÉHO PLECHU SLOUŽÍCÍHO JAKO TACENÉ BEDNĚNÍ Úkolem je posoudit trapézový plech typu SŽ 11 001 v mezním stavu únosnosti a mezním
VíceKlopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.
. cvičení Klopení nosníků Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. Ilustrace klopení Obr. Ohýbaný prut a tvar jeho ztráty
VíceZatížení stálá a užitná
ZÁSADY OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ Zatížení stálá a užitná prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav, ČVUT v Praze 1. Zatížení stálá 2. Příklad stanovení stálého zatížení na základě zkoušek
VíceOBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ
OBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 Tel.: 224 353 842, Fax: 224 355 232 E-mail: holicky@klok.cvut.cz, http://web.cvut.cz/ki/710/prednaskyfa.html Metody
VícePříklad - opakování 1:
Příklad - opakování 1: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku Skladba stropu: Podlaha, tl.60mm, ρ=2400kg/m 3 Vlastní žb deska, tl.dle návrhu, ρ=2500kg/m 3 Omítka, tl.10mm,
VíceMezní stavy. Obecné zásady a pravidla navrhování. Nejistoty ve stavebnictví. ČSN EN 1990 a ČSN ISO návrhové situace a životnost
Obecné zásady a pravidla navrhování Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav ČVUT, Šolínova 7, 66 08 Praha 6 Tel.: 4 353 84, Fax: 4 355 3 E-mail: holicky@klok.cvut.cz Návrhové situace Nejistoty
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceDRÁTKOBETON PRO SEGMENTOVÁ OSTĚNÍ TUNELŮ
Sborník 19. Betonářské dny (2012) ISBN 978-80-87158-32-6 Sekce XXX: YYY DRÁTKOBETON PRO SEGMENTOVÁ OSTĚNÍ TUNELŮ Václav Ráček 1 Hlavní autor Jan Vodička 1 Jiří Krátký 1 Matouš Hilar 2 1 ČVUT v Praze, Fakulta
VíceOBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ
OBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 Tel.: 224 353 842, Fax: 224 355 232 email: milan.holicky@klok.cvut.cz, http://www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost
VícePosouzení přesnosti měření
Přesnost měření Posouzení přesnosti měření Hodnotu kvantitativně popsaného parametru jakéhokoliv objektu zjistíme jedině měřením. Reálné měření má vždy omezenou přesnost V minulosti sloužila k posouzení
Více2. Směrná úroveň spolehlivosti 3. Návaznost na současné předpisy 2. Ověření spolehlivosti požadované úřady, vlastníkem, pojišťovnami
Hodnocení existujících konstrukcí Zásady hodnocení podle ISO a TS DG6P0M050 Optimalizace sledování a hodnocení. Hodnocení musí vycházet ze skutečného stavu konstrukce, nutno ověřit průzkumem stavu objektu,
VíceTlaková síla Hmotnost [g] hmotnost [kn] b [mm] h [mm] l [mm]
Laboratorní zkoušení vzorků drátkobetonu navrženého pro výrobu tunelových segmentů M.Hilar 3G Consulting Engineers s.r.o. a FSv ČVUT v Praze, Praha, ČR J. Vodička, J. Krátký & V. Ráček FSv ČVUT v Praze,
VíceZtráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr
Ztráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr Motivace štíhlé pruty namáhané tlakem mohou vybočit ze svého původně přímého tvaru a může dojít ke ztrátě stability a zhroucení konstrukce dříve, než je dosaženo
VíceOVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ PODLE ISO 13822
OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ PODLE ISO 13822 VERIFICATION OF EXISTING STRUCTURES ACCORDING TO ISO 13822 Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., PhD., Ing. Jana Marková, Ph.D. Kloknerův ústav ČVUT Anotace:
Vícepři postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní
při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní prvek, stádium II dříve vznikají trhliny ohybové a
VíceDRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY
DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY ABSTRAKT Václav Ráček 1 Jan Vodička 2 Jiří Krátký 3 Matouš Hilar 4 V příspěvku bude uveden příklad návrhu drátkobetonu pro prefabrikované segmentové ostění tunelu. Bude
Více31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě
31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě Motto Statistika nuda je, má však cenné údaje. strana 3 Statistické charakteristiky Charakteristiky polohy jsou kolem ní seskupeny ostatní hodnoty
VíceMODEL TVÁŘECÍHO PROCESU
MODEL TVÁŘECÍHO PROCESU Zkouška tlakem na válcových vzorcích 2 Vyhodnocení tlakové zkoušky Síla F způsobí změnu výšky H a průměru D válce. V každém okamžiku při stlačování je přetvárný odpor definován
VíceTéma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Spolehlivost a bezpečnost staveb 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká škola
VícePravděpodobnost a matematická statistika
Pravděpodobnost a matematická statistika Příklady k přijímacím zkouškám na doktorské studium 1 Popisná statistika Určete aritmetický průměr dat, zadaných tabulkou hodnot x i a četností n i x i 1 2 3 n
VíceTestování hypotéz o parametrech regresního modelu
Statistika II Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Lineární regresní model kde Y = Xβ + e, y 1 e 1 β y 2 Y =., e = e 2 x 11 x 1 1k., X =....... β 2,
VíceCharakterizace rozdělení
Charakterizace rozdělení Momenty f(x) f(x) f(x) μ >μ 1 σ 1 σ >σ 1 g 1 g σ μ 1 μ x μ x x N K MK = x f( x) dx 1 M K = x N CK = ( x M ) f( x) dx ( xi M 1 C = 1 K 1) N i= 1 K i K N i= 1 K μ = E ( X ) = xf
VícePočet stran protokolu Datum provedení zkoušek: : 9. 1-27. 2. 2015
17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 761 Zákazník: Výzkumný ústav anorganické Adresa: evoluční 84, 400
VícePŘÍKLAD Č. 3 NÁVRH A POSOUZENÍ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY. Zadání: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku.
PŘÍKLAD Č. 3 NÁVRH A POSOUZENÍ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY Zadání: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku Skladba stropu: Podlaha, tl.60mm, ρ=400kg/m 3 Vlastní žb deska, tl.dle návrhu,
VíceOTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A9 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Posuzování betonových sloupů Masivní sloupy
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VícePosouzení za požární situace
ANALÝZA KONSTRUKCE Zdeněk Sokol 1 Posouzení za požární situace Teplotní analýza požárního úseku Přestup tepla do konstrukce Návrhový model ČSN EN 1991-1-2 ČSN EN 199x-1-2 ČSN EN 199x-1-2 2 1 Princip posouzení
VíceOPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 ( )
OPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 (2009 2011) Dílčí část projektu: Experiment zaměřený na únavové vlastnosti CB desek L. Vébr, B. Novotný,
VíceDesign of Experiment (DOE) Petr Misák. Brno 2017
Navrhování experimentů Design of Experiment (DOE) Petr Misák Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví Brno 2017 Úvod - Experiment jako nástroj hledání slavné vynálezy
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera Obsah přednášek 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4.. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
VíceNavrhování betonových konstrukcí na účinky požáru. Ing. Jaroslav Langer, PhD Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Ing. Jaroslav Langer, PhD Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Beton z požárního hlediska Ohnivzdorný materiál: - nehořlavý -tepelně izolační Skupenství:
VícePočet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 19. 7. 11. 9. 2012
17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 518 Zákazník: Výzkumný ústav anorganické Adresa: evoluční 84, 400
VíceAktuální trendy v oblasti modelování
Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,
VícePROTOKOL číslo: / 2014
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ AKREDITOVANÁ ČIA pod č.1048 Thákurova 7, 166 29, Praha 6 ODBORNÁ LABORATOŘ - OL 181 telefon: 2 2435 5429 fax: 2 2435 3843 Zakázkové
VícePočet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 10. 10. 5. 12. 2014
17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 732 Zákazník: Výzkumný ústav anorganické Adresa: evoluční 84, 400
VíceNavrhování - nalezení rozměrů prvků konstrukční soustavy - dosáhnout požadované provozní spolehlivosti navrhovaného inženýrského díla
Základy teorie navrhování konstrukcí 1. Základní pojmy, vztahy, definice Navrhování - nalezení rozměrů prvků konstrukční soustavy - dosáhnout požadované provozní spolehlivosti navrhovaného inženýrského
VíceNáhodné chyby přímých měření
Náhodné chyby přímých měření Hodnoty náhodných chyb se nedají stanovit předem, ale na základě počtu pravděpodobnosti lze zjistit, která z možných naměřených hodnot je více a která je méně pravděpodobná.
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálového inženýrství - odbor slévárenství
1 PŘÍLOHA KE KAPITOLE 11 2 Seznam příloh ke kapitole 11 Podkapitola 11.2. Přilité tyče: Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 1 Graf 11 Rychlost šíření ultrazvuku vs. pořadí
VíceČást 5.8 Částečně obetonovaný spřažený ocelobetonový sloup
Část 5.8 Částečně obetonovaný spřažený ocelobetonový sloup P. Schaumann, T. Trautmann University o Hannover J. Žižka České vysoké učení technické v Praze 1 ZADÁNÍ V příkladu je navržen částečně obetonovaný
VíceDobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Dobývání znalostí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Dobývání znalostí Pravděpodobnost a učení Doc. RNDr. Iveta Mrázová,
VíceTestování hypotéz o parametrech regresního modelu
Testování hypotéz o parametrech regresního modelu Ekonometrie Jiří Neubauer Katedra kvantitativních metod FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Jiří Neubauer (Katedra UO
VícePočet stran protokolu Datum provedení zkoušek: 9. 3. - 25. 4. 2012
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba http://www.hgf.vsb.cz/zl Tel.: 59 732 5287 E-mail: jindrich.sancer@vsb.cz Protokol o zkouškách č. 501 Zákazník:
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník kombinovaného studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních
VíceChyby měření 210DPSM
Chyby měření 210DPSM Jan Zatloukal Stručný přehled Zdroje a druhy chyb Systematické chyby měření Náhodné chyby měření Spojité a diskrétní náhodné veličiny Normální rozdělení a jeho vlastnosti Odhad parametrů
VíceSPOLEHLIVOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
SPOLEHLIVOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Ing. Jana Marková, Ph.D. Ing. Miroslav Sýkora Kloknerův ústav ČVUT Tel.: 224353842, Fax: 224355232 E-mail:holicky@klok.cvut.cz 1 SSK4
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
VíceANALÝZA RIZIK MOŽNOSTÍ POSUZOVÁNÍ CHARAKTERISTICKÝCH HODNOT VLASTNOSTÍ STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ÚSTAV SOUDNÍHO INŽENÝRSTVÍ INSTITUTE OF FORENSIC ENGINEERING ANALÝZA RIZIK MOŽNOSTÍ POSUZOVÁNÍ CHARAKTERISTICKÝCH HODNOT VLASTNOSTÍ STAVEBNÍCH
Více1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.
Prostá regresní a korelační analýza 1 1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Problematika závislosti V podstatě lze rozlišovat mezi závislostí nepodstatnou, čili náhodnou
VíceModerní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze
ČVUT v Praze Fakulta stavební Universitní centrum energeticky efektivních budov Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy Petr Kuklík Obsah: Dřevo ve městě současnost
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Spolehlivost nosné konstrukce Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí ezní stav únosnosti,
Více2 Materiály, krytí výztuže betonem
2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,
VíceNávrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad)
Návrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad) Posuďte spřaženou desku v bednění z trapézového plechu s tloušťkou 1 mm podle obr.1. Deska je spojitá přes více polí, rozpětí každého pole je
VíceStatický výpočet požární odolnosti
požární Motivace Prezentovat metodiku pro prokázání požární spolehlivosti konstrukce Specifikovat informace nezbytné pro schválení navrženého řešení dotčenými úřady státní správy Uvést do možností požárních
VíceČSN EN OPRAVA 1
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.220.50; 91.010.30; 91.080.40 Říjen 2009 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru ČSN EN 1992-1-2 OPRAVA
VíceStavební obzor 2001, to be published VLIV ALTERNATIVNÍCH POSTUPŮ V EN 1990 NA SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ
Stavební obzor 2001, to be published VLIV LTRNTIVNÍCH POSTUPŮ V N 1990 N SPOLHLIVOST KONSTRUKCÍ oc.ing. Milan Holický, rsc., Ph., Ing. Jana Marková, Ph. ČVUT v Praze, Kloknerův ústav Souhrn Základní evropská
VíceDřevěné konstrukce požární návrh. Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.
Dřevěné konstrukce požární návrh Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. ČSN P ENV 1995-1-2 (73 1701) NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru Kritéria R, E
VíceČásti a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Podklady k přednáškám část A4 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním
VíceVe výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:
5. cvičení Svarové spoje Obecně o svařování Svařování je technologický proces spojování kovů podmíněného vznikem meziatomových vazeb, a to za působení tepla nebo tepla a tlaku s případným použitím přídavného
VíceAdvance Design 2017 R2 SP1
Advance Design 2017 R2 SP1 První Service Pack pro Advance Design 2017 R2 přináší řešení pro statické výpočty a posuzování betonových, ocelových a dřevěných konstrukcí v souladu se slovenskými národními
VíceK133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku
K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku 1 Zadání úlohy Vypracujte návrh betonového konstrukčního prvku (průvlak,.). Vypracujte návrh prvku ve variantě železobetonová konstrukce
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou. Chování a modelování prvků před a po vzniku trhlin, způsob porušení. Prvky bez smykové výztuže. Prvky se
VíceZápočtová práce STATISTIKA I
Zápočtová práce STATISTIKA I Obsah: - úvodní stránka - charakteristika dat (původ dat, důvod zpracování,...) - výpis naměřených hodnot (v tabulce) - zpracování dat (buď bodové nebo intervalové, podle charakteru
VíceVρ < πd 2 f y /4. π d 2 f y /4 - Vρ = 0
5 ZÁKLADY TOI SPOLHLIVOSTI 5.1 Základní úvahy Základní úlohou teorie spolehlivosti stavebních konstrukcí je rozbor zdánlivě jednoduché podmínky mezi účinkem zatížení a odolností konstrukce ve tvaru nerovnosti
VícePříklad 3: NÁVRH A POSUDEK TRAPÉZOVÉHO PLECHU A STROPNICE
Příklad 3: NÁVRH A POSUDEK TRAPÉZOVÉHO PLECHU A STROPNICE Navrhněte a posuďte prostě uloženou ocelobetonovou stropnici na rozpětí 6 m včetně posouzení trapézového plechu jako ztraceného bednění. - rozteč
Více6 PŘÍKLAD VÝPOČTU TLAČENÉHO OCELOBETONOVÉHO SLOUPU
6 PŘÍKLAD VÝPOČTU TLAČENÉHO OCELOBETONOVÉHO SLOUPU 6.1 Struktura ČSN EN 1994-1- Norma ČSN EN 1994-1-, viz [6.1], je členěna následovně: Národní předmluva 1 Všeobecně Zásady navrhování Vlastnosti materiálu
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY. Ing. Jiří Litoš, Ph.D.
EXPERIMENTÁLNÍ METODY Ing. Jiří Litoš, Ph.D. 01 Experimentální zkoušení KDE? V laboratoři In-situ (na stavbách) CO? Modely konstrukčních částí Menší konstrukční části Modely celých konstrukcí Celé konstrukce
VíceŘešený příklad: Nosník s kopením namáhaný koncovými momenty
Dokument: SX011a-CZ-EU Strana 1 z 7 Eurokód Vypracoval rnaud Lemaire Datum březen 005 Kontroloval lain Bureau Datum březen 005 Řešený příklad: Nosník s kopením namáhaný koncovými Tento příklad seznamuje
VíceNáhodné (statistické) chyby přímých měření
Náhodné (statistické) chyby přímých měření Hodnoty náhodných chyb se nedají stanovit předem, ale na základě počtu pravděpodobnosti lze zjistit, která z možných naměřených hodnot je více a která je méně
VíceKlasifikace zatížení
Klasifikace zatížení Stálá G - Vlastní tíha, pevně zabudované součásti - Předpětí - Zatížení vodou a zeminou - Nepřímá zatížení, např. od sedání základů Proměnná - Užitná zatížení - Sníh - Vítr - Nepřímá
VíceČVUT v Praze Kloknerův ústav
ČVUT v Praze Kloknerův ústav Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích JIŘÍ KOLÍSKO jiri.kolisko@klok.cvut.cz 1 2 3 4 5 6 7 V případě problému se objeví jednoduché dotazy jako Jsou vlastnosti betonu
VíceNěkterá klimatická zatížení
Některá klimatická zatížení 5. cvičení Klimatické zatížení je nahodilé zatížení vyvolané meteorologickými jevy. Stanoví se podle nejnepříznivějších hodnot mnohaletých měření, odpovídajících určitému zvolenému
Více