Z OBSAHU. Rohový krb Domovní dveře Ručná miešačka. Psací stůl a židle Rozkládací stul. Pingpongový stôl Lyžiarsky vlek II Příruční statív

Transkript

1 Z OBSAHU Rohový krb Domovní dveře Ručná miešačka Psací stůl a židle Rozkládací stul Pingpongový stôl Lyžiarsky vlek II Příruční statív Invalidná trojkolka na batérie Združený merači pristroj do Trabanta Zapojeni autorádia Přídavné zařízeni k el. vrtačce Z praxe pro praxi a další zajímavé konstrukce

2 ZOSTAVIL KAMIL ZOUFALÝ OBSAH 1. STAVÍME Rohový krb do chalupy 2 Kovové domovní dveře 5 Ručná mechanická miešačka DO BYTU Víceúčelový psací stůl 10 Rozkládací stůl 18 Židle k psacímu stolu. 20 Zásuvky pod nábytek 22 Rozkladacia pohovka KONÍČKY Pojazdný pingpongový stôl Rodinný lyžiarsky vlek II 32 Univerzálny ministatív 35 Čteni barevného kódu na odporech 37 Adaptér pro aditivní filtry AUTO-MOTO Elektrická invalidná trojkolka I 39 Združený merací pristroj 45 Zapojeni autorádia STROJE A NÁSTROJE Přídavné zařízeni k elektrické vrtačce III 53 Z praxe pro praxi V.. 61

3 STAVÍME ROHOVÝ KRB DO CHALUPY Mou touhou bylo mít na chalupě krb, neměl jsem však nejmenší teoretické znalosti ani praktické zkušenosti, když jsem se pustil do stavby. Jen vjakési brožurce jsem se dočetl asi na dvou stránkách, jak je složité a náročné postavit krb a jak je důležité dodržet pro jeho dobrou funkci určité zásady a proporce. Při realizaci jsem tyto zásady a pravidla porušil; faktem ale zůstává, že krb nebo otevřené ohniště nevím, který název je správnější hřeje, dobře hoří, nekouří, a tedy spolehlivě plní svoji funkci. Komín v místnosti, ve které jsem chtěl krb postavit, byl umístěn přesně v rohu místnosti. Nikde se mi nepodařilo nalézt návod na stavbu rohového krbu, a tak mi nezbylo, než nalézt vlastní řešení. Koncepce byla tedy jednoznačně dána umístěním komínu a dvou dveří, které určily prostor pro stavbu. Při návrhu i realizaci jsem se snažil o maximální jednoduchost stavby s použitím dostupného materiálu a cílem minimální pořizovací ceny. Celková stavba je patrná jednak z fotografie a jednak z obr. 1. Základem je těleso ohniště 5, které vyzdíme ze čtyř vrstev cihel spojených vápenocementovou maltou. V rohu ponecháme na výšku jedné cihly prohlubeň pro popelník ohniště 19. Svislou stěnu tělesa ohniště omítneme směsí hrubšího písku a bílého cementu strojkem, vrchní plochu omítneme jemnou cementovou omítkou, takže je na rozdíl od svislé stěny hladká. Postavení tělesa ohniště je jednoduché a stavba by neměla činit potíže těm, kteří mají základní zednické zkušenosti. Pro dobrý celkový vzhled je nutné věnovat pozornost obloukům tělesa, jejich návaznosti, hranám a dobré povrchové úpravě. Další části krbu jsou kovové. Jímač kouře 1 vyrobíme z ocelového plechu tloušťky 1,5 až 2 mm (obr. 4). Rozměry jsou voleny tak, aby bylo možné vystřihnout jímač z normální plechové tabule 1 m široké. Jímač kouře je v podstatě 1/4 pláště kužele. Do kuželovitého tvaru můžeme plech stočit ručně pomocí trubky, přišroubované k silnému dřevěnému trámu. Vzhledem k tloušťce plechu je to poměrně 2 pracná operace. Jednodušší je stočit požadovaný tvar na stáčecích válcích. Kruhovou stranu jímače sklepáme v šíři 20 mm tak, aby bylo možné jímač kouře přišroubovat k výztužnému segmentu 12 (řez A-A na obr. 2). Výztužný segment může dobře posloužit jako šablona při ohýbání. Vraceč kouře 3 vystřihneme z pozinkovaného plechu 1 mm tlustého; je to výseč mezikruží, jejíž tvar je dobře patrný z obr. 5. Jeden okraj i v tomto případě sklepáním ohneme ve vzdálenosti 15 mm (řez B-B). V případě, že by ohnutí dělalo potíže, stačí okraj plechu na několika místech nastříhnout. Kostra výztuže římsy je znázorněna na obr. 6. Její základ tvoří výztužný segment 12, který vyrobíme z ocelového profilu T 30x30x4 nebo 40 x 40><4 mm, ohnutého do kruhového tvaru o poloměru 650 mm. Oba konce segmentu musíme zapustit do zdi do hloubky aiespoň 100 mm. K výztužnému segmentu přišroubujeme šrouby M5 vraceč kouře 3 a jímač kouře 1 (obr. 2). Do segmentu vyřízneme závity a přečnívající konce šroubků důkladně zakryjeme vazelínou. Pak půjdou i po zabetonování římsy vyšroubovat. Aby oba plechové díly k segmentu dobře přilnuly, je výhodné začít se svrtáváním od středu segmentu. Vzdálenost šroubů je asi 100 mm. Dalšj práce jsou už jednoduché a nevyžadují veíké přesnosti. K segmentu 12 privaríme šest kolíků 13 z betonářské oceli (obr.3) a dále výztuhu římsy 10 se dvěma příčkami 11 z téhož materiálu. Tvar ceíé kostry je dobře patrný z obr. 6. Není-li krb v provozu, musíme komín zakrýt šoupětem 7. Zhotovíme ho z ocelového plechu 2 3 mm tlustého, který v polovině ohneme do pravého úhlu. Oba horní rohy sestřih ne me podle tvaru jímače kouře. Na šoupě privaríme oko z drátu mm. ke kterému přichytíme ocelové lanko. Přihnutím oka dosáhneme dobrého vyvážení šoupěte. Aby šoupě svými hranami nedřeío zeď, po které voině kiouže, zaoblíme hrany přicházející do styku se zdí. Šoupě zavěsíme na ocelové lanko mm, jaké se používá např. u bowdenů. Lanko 9 přivážeme k oku šoupěte a dál je vedeme přes litinovou kladku 8, kterou zakoupíme hotovou v železářství. Kladka se otáčí na čepu, zatlučeném do zdi do předvrtaného otvoru vidiovým vrtákem. Jeho průměr je o něco menší než průměr čepu. Polohu kladky najdeme zkusmo, šoupě musí po zdi dobře klouzat a krýt komínový otvor. Kladka je na čepu jištěna závlačkou nebo stavěcím kroužkem. Na druhém konci lanka je kroužek, kterým se lanko zachycuje za skoby natlučené do zdi. Délku lanka, umístění a vzdálenost dvou skob (je dána situací ohniště a polohou šoupěte otevřeno zavřeno) stanovíme zkusmo. Zrcadlo 6 je plechový trojúhelník, který volně zasuneme do dvou úhelníků 4, které přibijeme hřebíky nebo skobami, popř. přišroubujeme pomocí hmoždinek do zdi dle obr. 1 Na zrcadlo jsem použil duralový plech, ale pravděpodobně by vyhověl stejně dobře i plech pozinkovaný nebo ocelový. Zrcadlo je vyjímatelné; to proto, aby bylo možné jímač kouře čistit a aby byl přístup ke komínovému otvoru a šoupěti. Po zkompletování kostry výztuže s jí mače m a vracečem kouře musíme celou konstrukci usadit do zdí. Pro kostru se vysekají potřebné otvory a pro jímač a vraceč drážky. Výztuž se zaklínuje a jímač kouře se provizorně přichytí skobou a celá konstrukce se zazdí. Tím je vše připraveno k vybetonování římsy 2. Protože římsa je jen asi 50 mm tlustá, stačí ji dřevěnou výdřevou pouze podložit. I při tvarování římsy musíme věnovat pečlivost hranám i tvarům oblouků (obr. 1). Povrch římsy upravíme stejně jako povrch tělesa Legenda k obrázkům uveřejněným na str. 3 a 4 1 jímač kouře; 2 římsa; 3 vraceč kouře; 4 úhelník; 5 těleso ohniště; 6 zrcadlo; 7 šoupě; 8 kladka; 9 lanko; 10 výztuha římsy; 11 příčka; 12 výztužný segment; 13 kolik; 14 příčka roštu; 15 lomená příčka roštu; 16 zadní noha; 17 oblouk roštu; 18 vnější popelník; 19 popelník ohniště

4 DETAIL SPOJENI POZ.12a13 3

5 4 KOSTRA K VYZTUŽENÍ ŘÍMSY KRBU

6 ohniště. Horní a spodní plocha je hladká a bočnice je nahrubo omítnuta omítacím strojkem. V šíři ohniště musíme otlouct omítku z obou přilehlých stěn. Nejvhodnější by bylo obložit ohniště šamotovými deskami. Místo toho se mi docela osvědčila omítka zhotovená ze směsi křemenného písku, cementu a vymazávací šamotové hmoty, kterou lze zakoupit v drogerii. Zatímco zdivo schne a beton tvrdne, vyrobíme zbývající části krbu. Rošt (obr. 8) zhotovíme z ocelové kulatiny 010 mm. Nosnou částí je oblouk roštu 17 (obr. 7), který ohneme do poloměru 450 mm. Zahnuté konce oblouku tvoří dvě nohy roštu. K oblouku privaríme šest lomených příček 15 a pět rovných příček 14, které se paprskovitě sbíhají do rohu roštu. Do tohoto místa ještě privaríme třetí nohu 16. Popelník ohniště 19 (obr.9) zhotovíme z ocelového plechu 1 mm tlustého. Rovné bočnice přímo ohneme a obloukovou bočnici privaríme. Kraje bočnic zpevníme 5 mm zahnutím. K popelníku ještě privaríme dvě ucha, abychom ho mohli snadněji vyjmout z ohniště. Musíme dát pozor na to, aby šel lehce zasunout i vyjmout z otvoru v tělese ohniště. Vnější popelník 18 vyrobíme z měděného plechu. Jeho rovné bočnice ohneme a obloukové bočnice připertlujeme. Bylo by asi možné bočnice připájet cínem. Účelem tohoto popelníku je zachycovat oharky, které někdy odletují z hořícího dřeva. Při pečení masa nebo uzenin nelze zabrániť i při největší pozornosti ukápnutí tuku. Tukovou skvrnu nelze prakticky odstranit z cementového povrchu ohniště, zatímco z měděného popelníku tuk odstraníme snadno. Poslední prací je povrchová úprava jímače a vraceče kouře a popelníku ohniště. Velmi se osvědčil grafitový lak na kouřové trouby (lze zakoupit v drogerii) jednak proto, že je ohnivzdorný, a jednak že jeho kovově šedá barva se velmi dobře doplňuje s bílou barvou zděných částí. Před nátěrem musíme plech dokonale odmastit, jinak se lak loupe. S prvním zatopením v krbu musíme počkat, až dobře proschne těleso ohniště, konzola i ohnivzdorná o- mítka, stejně jako grafitový lak. Šoupě postavíme do polohy otevřeno", na rošt narovnáme vějířovitě do svislé polohy dřevo, které snadno chytne od podpalovače PEPO. Pak už zapraská a zavoní hořící dřevo a z krbu bude sálat příjemné teplo. To je ta nejlepší odměna za dobře provedenou práci. ING. VLADIMÍR DAŠEK Pěkné domovní dveře jsou vizitkou rodinného domku či chaty. Kovové domovní dveře jsou sice na našem trhu k dostání, jsou však neúměrně drahé. Zhotovil jsem si proto podobné těm prodávaným, ovšem mnohem levněji. Zárubeň Nejprve nařežeme z tenkostenných profilů Jäkl čtvercového průřezu dvě bočnice 1, horní díl 2 a spodní díl 3. Konce všech dílu seřízneme přesně pod úhlem 45. Kdybychom úhel nemohli přesně seříznout, je lépe odříznout díly trochu delší a na žádaný rozměr a úhel jen dopilovat. Takto nařezané díly k sobě svaříme; dáváme při tom pozor, aby rám byl pravoúhlý. K rámu zárubne privaríme příčku 4 tvořící nadsvětlík a z boků zárubně a nahoře ještě patky sloužící k uchycení zárubně do zdiva. Spodní díl 3 zárubně po zhotovení částečně zabetonujeme. Na bočnice 1 a příčku 4 privaríme těsnicí lišty 12, 13 a 14 tak, aby lišty přečnívaly rám směrem dovnitř 1 2,5 mm. nim do zárubně předejdeme pnpad- Dveře Hotovou zárubeň položíme na zem nebo na podložky tak, aby lišty byly na spodní straně. Nařezané profi;y 5, 6, 7, 8, 9 a 10 viožíme do zárubně tak, aby mezi zárubní a rámem dveří a mezi oběma křídiy dveří vznikla mezera 3 až 5 mm. Nyní rám dveří svaříme z jedné strany. Vložením profilů před svařením do zárubně předejdeme případnému dření dveří v zárubni. Rám Rozpiska materiálu 5

7 svárime z druhé strany a na dveře privaríme těsnicí lišty 11, 12, 13 a 14 podle výkresu tak, aby překrývaly dveře i zárubeň. Na těsnicí lišty privaríme z obou stran po třech závěsech 17, a to tak, aby střed závěsu byl na vnější straně těsnicí lišty. Použijeme normální dveřové závěsy. Do výplně pro sklo si připravíme na míry podle výkresů čtyřhran 15 8*8, který z vnitřní strany privaríme. V místě, kde bude přiléhat sklo, čtyřhran nepřivařujeme. Do čtyřhranů pro venkovní stranu dveří vyvrtáme otvory 0 4 mm se zapuštěním pro šrouby 23 se zapuštěnou hlavou. Podle otvorů na čtyřhranů vyvrtáme v rámu dveří otvory pro závit M4 a závit vyřežeme. Musíme však už počítat s tím, jakou tloušťku skla použijeme. J e - li tloušťka skla 4 mm, musí být mezera mezi čtyřhrany 5 mm, aby bylo místo pro zatmelení. Nyní si připravíme ozdobné lišty 16 z hliníkového plechu tloušťky 1 mm. Nastříháme pásy široké 40 mm a na ohýbačce je ohneme na 90 na míru 15x25. Úhel je lepší udělat trochu ostřejší, protože při přišroubování pěkně přilehne na rám dveří. Na lištách je třeba vyříznout zářezy v těch místech, kde bude procházet šroub M4. Nařezané sklo vsadíme do rámu dveří, z obou stran zatmelíme a nasadíme čtyřhran s vyvrtanými otvory. Než šrouby dotáhneme, vložíme mezi rám a čtyřhran ozdobnou lištu 16. Potom teprve šrouby dotáhneme. K nadsvětlíku připevníme ozdobné lišty podobně jako u dveří, nebo je můžeme přinýtovat. Do spodní výplně dveří privaríme plechy 18, 19 a na ně přilepíme hliníkový plech 20, 21 epoxidem. Na dveře použijeme elektromagnetické otevírání, pro které je třeba v rámu dveří vyřezat otvory jak pro zámek, tak pro elektrický vrátník. Nakonec zbývá udělat výřez pro schránku na dopisy, kliku nebo kouli na otevírání, a dveře jsou hotové. ZDENĚK KONEČNÝ Řez A-A RUČNÁ MECHANICKÁ MIEŠAČKA Ručná mechanická miešačka sa používa na prípravu betónu a malty pri stavbe chaty alebo takej stavby, kde nemožno použiť na pohon elektrický prúd a kde netreba vera betónu alebo malty. Miešačka má totiž obsah len 501 betónu, t. j. jeden fúrik Samotné miešanie sa zakladá na ťahaní miešačky sem a tam po vopred pripravenej ploche za ťahadlo, čím otáčame bubnom, ktorý tvorí tretie koleso podvozka. Po 6 zamiešaní materiálu pomocou tahadla môžeme obsah miešačky vysypať do pripraveného fúrika. Výhodné je pripraviť si plochu na ťahanie na vyvýšenom mieste tak, aby sme materiál vyklopili do nižšie pristaveného fúrika. Dĺžka plochy na ťahanie je 5 až 6 m, na čo môžeme využiť aj rozličné menej hodnotné dosky. Miešačka má tú výhodu, že ju možno v zloženom stave ľahko prepravovať automobilom, pričom sa montáž zakladá iba na spojení miešacieho bubna s podvozkom pomocou štyroch skrutiek. Ručná mechanická miešačka sa skladá z podvozka, bubna a z ťahadlá, ktoré je otočné zachytené na opačnom konci hriadeľa; je prispôsobené ako rukoväť na ťahanie. Hlavnou časťou miešačky je miešací bubon zvarený z dielov 4, 5, 6 a 7. Do vnútra bubna sú navarené dve priehradky 8, 9. Priehradky sú v bubne navarené v smere osi, čo

8 Celková zostava miešačky umožňuje dobré miešanie v oboch smeroch otáčania. Dno miešacieho bubna 7 je zosilnené a znútra sú na ňom privarené štyri skrutky 11, ktoré umožňujú spojiť bubon hriadeľa cez prírubu 10, ktorá je pevne navarená na hriadeli. Hriadeľ miešačky sa skladá z telesa ložísk 14, ktoré má valcový tvar s osadením na obidvoch koncoch na umiestenie guľôčkových ložísk 18 a 19. Ložiská sú uzavreté pomocou viek 16 s plsteným tesnením 33. Hriadeľ 15 je upravený tak, že pomocou rozpernej rúrky 20 tvorí dve klzné ložiská na ťahaciu tyč. Celé teleso hriadeľa je privarené pomocou výstužných plechov 23 na základovú platňu 24, ktorá je na strane koliesok vystužená uholníkom25. Dvojkolesový podvozok sa skladá z dvoch gumových koliesok 26 s priemerom 160 mm, ktoré bežne dostať v Domácich potrebách. Kolieska sú prichytené na čapoch 27, ktoré sú navarené na. výstužný uholník podvozka 25. Detail čapu kolieska nieje nakreslený, lebo bude vhodnejšie spresniť ho po obstaraní si samotných koliesok. Proti vytiahnutiu sú kolieska zabezpečené pomocou podložky 29 a poistky 28. Ako tretie a poháňacie koleso bubna sa používa nafukovacie koleso s rozmermi 23><2. Rám kolesa 31 je pevne privarený na bubon cez otvory na špice. Plášť a vzdušnica (duša) 30 majú mať rovnaký rozmer 23*2. Na nafukovanie je potrebné upraviť ventil Rozpis materiálu vzdušnice 32, a aj otvor na rafiku, aby sa ním dal ventil dobre prestrčiť: Výhodné je použiť ventil zo vzdušnice automobilu už aj preto, že pumpa na nafukovanie takejto vzdušnice má dlhšiu hadičku. 7

9 8

10 JÁN ŠIMO 9

11 BYTU VÍCEÚČELOVÝ PSACÍ STŮL Do moderních malých bytů se vejde zpravidla jen jeden psací stůl, a tak vznikají v rodině většinou hádky, kdo u něj bude pracovat. Zhotovil jsem si proto univerzální psací stůl, u kterého mohou pracovat dvě osoby sedící proti sobě. Dostatečné rozměry pracovní desky a umístění zásuvek z obou stran dávají možnost pohodlné práce. Zvedne-li se horní pracovní deska, může se k ní připevnit rysovací přístroj a pak z jedné strany slouží stůl jako rysovací, z druhé strany jako obyčejný psací stůl. Výšku obou stolních desek můžeme plynule měnit pomocí výsuvného zařízení. Na obr. 1 jsou uvedeny hlavní rozměry stolu i s délkami maximálně vysunutých zásuvek. Každá postranní skříňka má tři malé zásuvky, t. j. šest zásuvek z jedné strany a šest zásuvek z druhé strany. Ve spodní části je ještě jedna velká zásuvka po celé délce skříňky, přístupná pouze z jedné strany, takže na druhé straně je falešné čelo, tvořící jen masku. Na koncích podélných noh jsou ještě šroubovací vyrovnávací nohy, jimiž lze stůl dobře ustavit do vodorovné polohy POSTUP PRACE Kovový rám (obr. 2) zhotovíme z tenkostenných obdélníkových profilů Jäkl. Z profilu 70 x 35 x 2 mm 10 uřízneme horní příčku 1 a dvě svislé nohy 3. Z profilu 50*20x2 mm odřízneme spodní příčku 2 a obě vodorovné nohy 4 z profilu 50*35x2 mm. V horní příčce 1 a v nohách 3 musíme vyvrtat otvory pro montáž středního navíjecího bubnu a obou postranních kladek (det. A a B na obr. 2 a 3). Z takto připravených dílů svaříme základní rám; musíme při tom dbát na dodržení kolmosti. Výsuvné zařízení se skládá z výsuvného nosníku 5 a nosných ramen 7. Výsuvný nosník 5 zhotovíme ze dvou kusů plechu 1,5 mm tlustého, které ohneme do tvaru písmene U. Najednom konci plechy spojíme privarením destičky 6 (det. C na obr. 2), na druhém konci privarením nosného ramena 7. Musíme při tom dbát, aby se nosníky 5 ve svislých nohách snadno posunovaly, ale neviklaly; jinak by se celý stůl kolébal. Zámek a kladky sloužící k vysouvání ramen jsou nakresleny na obr. 3. Soustružené součásti 9, 10, 13, 14, 15, 16, 21, 22 a 24 zhotovíme najednou nebo si je dáme udělat. Nejprve sestavíme zámek střední navíjecí kladky (det. E). Pružinu 20 použijeme hotovou; musí spolehlivě vracet čep 16 do zahloubení v navíjecím bubnu 9. Při montáži nasadíme nejdřív pouzdro 15 do otvoru v horním nosníku 1 a natvrdo ho připájíme. Do čepu 16 narazíme kolík 17, nasadíme pružinu 20, podložkou 19 ji smáčkneme do normální polohy a zajistíme drátkem. Na vyčnívající konec čepu 16 nyní privaríme elektricky kroužek 18 tak, aby nedošlo k vyhřátí pružiny. Po odstranění zajišťovacího drátku zasuneme čep i s pružinou do pouzdra 15, k němuž natvrdo připájíme podložku 19. Nyní již můžeme sestavit střední navíjecí buben (det. F) a obě boční kladky (det. G na obr. 4). Nejprve vmontujeme do obou konců spojovacího nosníku 1 krajní kladky 21 pomocí čepu 22, které zajistíme závlačkou. Do provrtaného otvoru v kladce 9 prostrčíme lanko 23 tak, aby jeho konce byly stejně dlouhé. Oba konce lanka potom provlékneme středním otvorem v horním nosníku až ke kladkám 21 a vytáhneme je ven z nosníku (det. G). Teprve nyní nasadíme na zadní část střední kladky pouzdro 10a šroubem 12 je upevníme. Pouzdro 10 nasadíme i z druhé strany a celý komplet vložíme do středního otvoru spojovacího nosníku. Přiložíme víko 8 a navíjecí buben připevníme čtyřmi šrouby 11. Otvorem v kladce 9 prostrčíme páku 13 a zajistíme maticí 14. Nyní zatím jen zkusmo naměříme stejné délky obou konců lanka a v označených místech je zapájíme, aby se po odstřižení lanko nerozplétalo. Po odstřižení přebytečných konců na ně navlékneme regulační šrouby 24, jednotlivé vyčnívající drátky lana rozehneme a zapájením utvoříme rozšířený konec tak, aby se nemohl vyvléknout. Lanko s regulačním šroubem provlékneme nosníkem 5, zasuneme do otvoru destičky 6 a celé výsuvné rameno vsuneme do nohy 3. Regulačním šroubem pak seřídíme přesně stejnou výšku ramen; některé rameno musíme opět vytáhnout a šroub buď utáhnout, nebo povolit, až dosáhneme naprosto stejné výšky. Teprve nyní vyzkoušíme celé zvedací zařízení, zda dobre funguje, jakož i zámek. Regulace noh (det. H na obr. 4) slouží k dobrému ustavení stolu, aby se nijak nekolébal. Do konců příčných noh 4 privaríme matici 25, do které se zašroubovává vyrovnávací šroub s vroubkovanou hlavicí 26. Na šroubu je otočně nasazena deska 28 polepená zespodu plstí. Máme-li dostatečně rovné podlahy, můžeme nechat nohy stolu pevné bez tohoto vyrovnávacího zařízení. Závěsy zvedací desky stolu (obr. 4) slouží k naklápění horní desky do různých poloh. Plechové díly 29, 30, 31, a 32 vyrobíme nejlépe z nerezavějícího plechu třídy 1 7, tlustého 1,5 až 2 mm, který se dá dobře vyleštit. Použijeme-li tlustší - ho plechu, musíme upravit míry soustružených součástí 33, 34 a 35 s patřičným přídavkem. Plechové díly vyřízneme lupénkovou pilkou na železo a jen začistíme jemným pilníčkem; kladívkem je už nesmíme vyklepávat, protože bychom nadělali znatelné rány, které ani leštěním

12 J nezakryjeme. Při sestavování musíme dát pozor na umístění otvorů; posuvný díl 32 s drážkou musí při zavřené poloze (det. l)jít rovnoběžně s hranou desky stolu. Skříňky pro zásuvky zhotovíme podle obr. 5. Základem skříněk jsou dva pomocné kovové rámy 38 svařené z tenkostenných ocelových profilu. Plášť skříněk vyrobíme z překližek nebo prken. Potřebnou překližku i prkna vybíráme pokud možno jen kvalitní a s hezkou kresbou let, aby po konečné úpravě bezbarvým lakem byl celý výrobek pěkný. Při řezání všech překližek i prken používáme pilu s jemným zubem, aby se na rubu řezu nevyštípalo dřevo. Hrany řezu u desek 39 a 40 přelepíme pásky dýhy 41, která půjde po létech, s určitým přídavkem. Po důkladném zaschnutí lepidla přebytečnou dýhu opatrně odřízneme a jemným, brusným papírem začistíme. Máme-li takto všechny desky připravené, navrtáme otvory pro spojovací kolíky 43. Abychom neprovrtali otvory skrz, navlečeme si na příslušný vrták dorazovou trubku. Ještě na bočnice 40 naklížíme a ještě několika vruty zajistíme všechny vodicí lišty 42. Nyní již můžeme na pomocné rámy 38 sesazovat skříňky pomocí kolíků 43 a vrutů 44. Z překližky vyřízneme ještě dvě desky 45 na falešná čela. Z tvrdých lišt vyfrézujeme šestnáct rukojetí 46 a čtyři spodní rukojeti 47. Rukojeti na čela zásuvek nejdříve naklížíme a zezadu ještě zajistíme několika vruty. Falešná čela i s rukojeťmi vmontujeme do obou skříněk. Pro sestavení všech zásuvek si připravíme podle obr. 6 všechny bočnice 48, 52, čela 49, 53, zadní díly a dna 50, 55. Vyfrézujeme v nich potřebné drážky; jejich umístění je zřejmé z obr. 6 a přesné rozměry z det. K na obr. 5. Pro usnadnění práce je vhodné si udělat přípravek (det. J na obr. 5). Části, Rozpiska materiálu které budou navzájem spojeny, naklížíme nebo potřeme lepidlem Epoxy 1200 a sesadíme dohromady. Přední čelo přišroubujeme vruty se zapuštěnou hlavou a celou zásuvku pak zasuneme do přípravku. Dosáhneme tím, že zásuvky budou ve všech rozích svírat pravý úhel a budou stejně veliké. Po důkladném zaschnutí lepidla zásuvku vyjmeme z přípravku a čelo buď odýhujeme, nebo natřeme vhodnou barvou. Ponecháme-li čela jen překližková v přírodní barvě, připevňujeme je mosaznými šrouby se zapuštěnou hlavou. Nakonec k zásuvkám připevníme rukojeti 46. Hotové skříňky vmontujeme do vnitřní části rámu a pevně je přišroubujeme. Vyzkoušíme, zda se všechny zasuv- 11

13 12 Obr. 1

14 Obr. 2 13

15 SPÁJENO. NA TVRDO «o Obr. 3

16 Obr

17 T6 Obr. 5.

18 Obr. 6. ky lehce zasunuji, a označíme, kam která patři. Skříňky i zásuvky opět z rámu vyjmeme, abychom mohli dokončit povrchovou úpravu dřeva i kovových součástí. Můj stůl má kovové nosníky nastříkané modrou dvousložkovou tepanou barvou Epoxy. Některé díly hlavy šroubů a kličky jsou chromované a leštěné. Dřevo je napuštěno horkou fermeží a natřeno bezbarvým lakem. Desky stolu jak dolní pevnou 56, tak i horní zvedací 57 zhotovíme z laťovky o tloušťce 17 až 20 mm; z obou stran je potáhneme bucf dýhou, nebo umakartem. Spodni pevnou desku 56 připevníme na nosná ramena 7 zespodu několika vruty s půlkulatou hlavou. Musíme při tom dát pbzor, aby špičky vrutů neprošly horní plochou desky nebo neudělaly hrbolky. Horní desku 57 připevníme ke spodní desce pomocí dvou závěsů, které jsme již předem zhotovili. Výkresy na umakartovou desku neupevňujeme připínáčky, ale lepicí páskou. Konstrukci J. STRIMPLA popsal OTAKAR ZÝKA 17

19 ROZKLADACÍ STŮL Moderní byty jsou poměrně malé. Chceme-li koupit jídelní stůl, stojíme před problémem jeho velikosti. Zhotovil jsem si proto stůl, který lze používat jako čtvercový o straně 70 cm a jako kruhový o průměru 100 cm. Složený stůl zabere poměrně málo místa a po rozložení se u něho pohodlně najedí čtyři osoby. Stůl se skládá ze dvou základních dílů, rámu a stolní desky. Protože je deska na rám uložena otočně, přenáší se všechny síly na rám, který musí mít pevnou konstrukci. Celá stavba stolu je nenáročná a jen při spojení rámu a zadlabání rohových vzpěr bude zapotřebí trochu zručnosti. Také finanční náklady nejsou nijak veliké, cena materiálu je asi 150, Kčs. Nejprve si připravíme čtyři dílce rámu 1 z prken 18 až 20 mm tlustých. Na obou koncích všechny čtyři díly zkosíme pod úhlem 45. Při této práci si dáme záležet, aby rohy všude a po celé délce pěkně sedly. Potom vydlábneme v každém dílci prohlubně, kam přijdou zalícovat rohové vzpěry 2, které si také připravíme. Rám i rohové vzpěry můžeme také zhotovit z dřevotřísky. Tento materiál volíme tehdy, bude-li z dřevotřísky i stolní deska. Máme-li vše pohromadě, sestavíme a zaklížíme celý rám dohromady a ještě zajistíme několika vruty se zapuštěnou hlavou. Důležité je, aby kostra rámu všude svírala pravý úhel. Kostru ještě dokonale zpevníme dodatečným vmontováním střední příčky 4. V této příčce vyvrtáme uprostřed otvor o 0 30 mm pro čep 7, na kterém se bude deska stolu otáčet. Nohy 3 zhotovíme z hranolů 50 x 50 mm, nejlépe z modřínového dřeva. Na vnitřních stranách nohy ohoblujeme tak, že základna má rozměr 40 x 40 mm. V horní části každé nohy ještě uděláme zářez pro zasunutí do rámu, a to tak, aby se noha nijak neviklala a byla po zaklížení a zasunutí pevná. Spojení ještě pojistíme vrutem se zapuštěnou hlavou. Nakonec ještě v každém rohu rámu zadlabeme a připevníme válečky, které koupíme hotové v železářství (jak je patrno z výkresu a fotografie). Válečky zapustíme tak, aby vyčnívaly nad úroveň rámu asi 5 mm. Stolní desku 6 vyrobíme buď z dřevotřísky, nebo překližky. Dřevotříska má povrch dosti hrubý, takže ho musíme nejprve tmelit a silně nalakovat, nebo povrch potáhneme dýhou či umakartem apod. Zhotovíme-li stolní desku z tvrdé nebo borové překližky tlusté asi 18 mm, která má už na povrchu pěkně kreslená léta, stačí horní plochu jen obrousit jemným brusným papírem, vyleštit a natřít bezbarvým lakem. Na připravený materiál si pomocí lišty nebo provázku narýsujeme kruh o průměru 100 cm a do něho vepíšeme čtverec o hraně 70 cm. Nejprve opatrně vyřízneme kruh a jeho hrany uhladíme brusným papírem. Dále vyřízneme z kruhu nakreslený čtverec. Všechno opět opracujeme brusným papírem. Ve středu čtverce, tj. v průsečníku úhlopříček, vyvrtáme nebo vydlábneme slepý otvor o průměru 30 mm (budeme-li horní plochu potahovat nějakým materiálem, může být otvor průchozí). Do otvoru zaklížíme a pevně narazíme dřevěný čep 7. Pomocí pianových závěsů (pantů) připevníme odříznuté kruhové úseče ke čtverci. Pří této práci musíme dát pozor na to, abychom jednak dobře vyměřili délku závěsu, aby při otáčení desky závěsy nevadily válečkům 5 a šly mimo, jednak aby spojení čtverce se čtyřmi kruhovými úsečemi bylo přesné, aby při jejich zvednutí byla horní plocha v jedné rovině. Ještě před připevněním kruhových úsečí musíme okraj kruhové stolní desky i hrany ve zlomu povrchově upravit stejně jako horní povrch stolní desky bud nalakováním, nebo odýhováním apod. Hotovou stolní desku nasadíme čepem do otvoru v příčce a vyzkoušíme, zda otáčení dobře funguje. Otvorem v čepu 7 prostrčíme a pevně zajistíme kolík 0 10 mm, aby se stůl dal za desku snadno přenášet. Na spodní stranu desky stolu ještě vsadíme další kolík, který má funkci dorazu na 45 ; nemůžeme tedy přetočit desky a zabráníme tak nechtěnému sklopení okrajových dílců. ING. PAVEL ŠKLÍBA Rozpiska materiálu Od shora dolů: složený a rozložený stůl ještě bez povrchové úpravy, stolni deska zespodu a detail válečků v rozich 18

20 w

21 ŽIDLE K PSACÍMU STOLU Koupit vhodnou židli k psacímu stolu otočnou, s měnitelnou výškou není snadné. Pustil jsem se tedy do práce sám. Židle se skládá z kovového podstavce a sedadla (laminátová mušle z vyřazené židle). Základem kovového podstavce jsou dvě trubky 1 a 2, které se do Rozpiska materiálu sebe zasouvají. Obě trubky vystružíme podle obr. l a k výsuvné trubce 2 ještě privaríme dva plechové úhelníky. I další potřebné díly 3,4, 5,6,7,11,12,13,14 a 15 jsou soustružené. Z tenkostenného obdélníkového průřezu Jäkl uřízneme čtyři ramena 9, která privaríme do tvaru kříže na spodní konec trubky 1 (obr. 2). Konce ramen opatříme kolečky. Protože se kolečka, která jsou v prodeji, špatně otáčejí a také odírají podlahu nebo koberec, zhotovíme si raději kolečka 20 Obr. 1.

22 PÁJENO NATVRDO Obr

23 sami. Ke koncům ramen privaríme pouzdra 6. Do pouzdra zasuneme čep 5, k němuž je připájen otočný držák kolečka 4 s čepem. Pouzdro uzavřeme shora krycí čepičkou 7. Silonové kolečko 10 drží na čepu držáku jen vlastní pružností materiálu kolečka. Po natlačení kolečka na čep se osazení kolečka na konci čepu v drážce sevře opět na původní průměr a drží v drážce (det. L). Úhel čepu vylučuje síly, které by kolečko vytahovaly z čepu. Podle tvaru laminátového sedadla mušle 19 zhotovíme plechovou misku 16, ke které privaríme upevňovací plech 17. Plechovou misku k mušli přilaminujeme pomocí pryskyřice CHs1 04 a skelné tkaniny hmotnosti 350 g/m 2. Takto zhotovené sedadlo můžeme již očalounit. Na spodní konec výsuvné trubky 2 nasuneme zámek 3 a trubku vsuneme do spodní trubky 1. Zámek upevníme k spodní trubce pomocí šroubu 18. K zajištění židle v nastavené výšce slouží klika 14, kterou zašroubujeme do otvoru v zámku. Ke klice připájíme na tvrdo páku 15, kterou opatříme rukojetí 11. Na horní konec výsuvné trubky upevníme sedadlo pomocí dvou štroubů 12 a matic 13. Tím je židle hotová a zbývá již jen dokončit povrchovou úpravu. Konstrukci J. STRIMPLA popsal OTAKAR Z KA ZÁSUVKY POD NÁBYTEK U menších bytů se musí uplatnit hledisko co nejracionáínějšího využití prostoru; provedení válend i jiného skříňového nábytku na nožičkách přímo vybízí k tomu, aby prostor pod nimi byl vhodně využit zhotovením zásuvek. sťuknutím hřebíky,v namáhanějších jíme s podélniky 3, spojnicemi 4 spojích sešroubovaním vruty a příčníky 5 v celou kostru. Na (v kombinaci s lepením lepidlem kostru připevníme zepředu če ní Herkules). Nejdříve zhotovíme ro- piochu zásuvky 6 z překližky t;usté hové části kostry 2, které pak spo- 5 mm. Připevníme ji pomocí za- U válendy musíme původní nožky odstranit. U některých konstrukcí stačí nožky jen odšroubovat, někde je nutné je odříznout. Z dřevotřísky 16 mm tlusté nebo překližky 15 mm tlusté odřízneme bočnice 1, které přišroubujeme vruty k vnitřku konstrukce kratší strany válendy. Před přišroubováním spojovaná místa ještě potřeme lepidlem Epoxy Tvar bočnic nakreslený na obr. 1 je vhodný pro většinu válend; je upraven tak, aby bočnice vytvořily pod válendou prostor o světlosti 30 cm. Kostru zásuvek vyrobíme z dřevotřískových pásů jednotné šířky a tloušťky 16 mm. Pásy spojíme Obr

24 Obr

25 puštěných vrutů. Čela zásuvek jsou na stranách přesazena tak, aby zakrývala řeznou stranu přimontované bočnice. Před namontováním na kostru musíme vnitřní stranu čelní píochy opatřit vyztužovací lištou 7, aby se čelo zásuvky nedeformovalo. Tuto lištu stačí přilepit a pojistit několika hřebíčky. Do takto připravené čelní stěny vyvrtáme dva otvory pro budoucí úchytky. Zásuvky vyložíme zevnitř sololitem 8, který na několika místech pojistíme hřebíčky s malými hlavičkami. Na spodní část zásuvky připevníme vruty do rohu čtyři pojížděcí kolečka 9 (běžně se koupí v prodejnách Domácích potřeb). Na čela zásuvek ještě namontujeme až po povrchové úpravě dvě úchytky 10, které buď koupíme, nebo si je zhotovíme. U nábytkových stěn by odstraňování nožek 1 bylo pracné; můžeme je tedy ponechat a zhotovíme jen z dřevotřísky bočnice 2, které rozměrově upravíme tak, aby se daly přiložit k okraji spodního rámu nábytku a v této poloze je již nebylo třeba připevňovat. Do takto vymezeného prostoru vyrobíme zásuvky z dřevotřískových pásů jednotné šířky. Konstrukci zásuvky tvoří pásy bočnic a dna 4, zadní stěna 5 Ulii a přední čelo 3 z překližky 5 mm tlusté s výztuhou 9. Přední čelo je opět stranově přesazeno tak, aby zakrylo jak nožky 1, tak řeznou stranu krycí bočnice 2. Vnitřek zásuvky vyložíme sololitem 7. Na spodní část připevníme opět čtyři nábytková kolečka 6. U menších nábytkových dílů, u nichž lze snadno odmontovat nožky, vyrobíme místo nich podstavec 10, do kterého zasouváme zásuvky 11 bez koleček. K čelu musíme ještě po povrchové úpravě přimontovat úchytky 8, které materiálově i tvarem přizpůsobíme úchytkám upravované stěny. Povrchovou úpravu zásuvek musíme přizpůsobit ostatnímu nábytku. Nejjednodušší je sehnat vhodnou samolepící tapetu. Vzhledem k tomu, že samolepící tapety mají tendenci se smršťovat, je vhodné řezné hrany a jejich okolí natřít takovým odstínem nitrobarvy, který vhodne doplňuje zvoienou samolepící tapetu. FRANTIŠEK NESNlDAL ROZKLADACIA POHOVKA Tak na chate, ako ani v byte nemáme väčšinou miesta nazvyš, preto musíme využívať rozličné typy rozkladacích lôžok. Opisovaná pohovka je výrobne veľmi jednoduchá; skladá sa z dvoch rovnakých pohoviek spojených k sebe závesmi. Cez deň, keď je pohovka zložená, slúži vnútorný voľný priestor na uloženie lôžkovín. Príprava na spanie je veľmi jednoduchá; horný matrac sa vyberie, vrchná pohovka sa preklopí a matrac sa umiestni na preklopenú časť. POSTUP PRACE Najprv pripravíme dve čelá 1 zhotvené z drevotriesky; pri konečnej úprave ju odyhujeme alebo polepíme dobrou tapetou, prípadne mikroďyhou. Niekedy dostať už odyhovanú drevotriesku, takže potom stačí len odyhovať priečne rezy alebo ich zatmeliť, obrúsiť a vhodným odtieňom farby zakryť. Bočnice 2 vyrežeme podľa výkresu z dvoch smrekových hobľovaných dosák. Čelá s bočnicami spojíme alebo závrtkami so zapustenou hlavou, ktoré potom zakryjeme dyhou či tapetou, alebo mosadznými skrutkami, ktorých vyleštené hlavy budú súčasne tvoriť ozdobu. O niečo väčšiu prácu treba vynaložiť na zhotovenie Rozpis materiálu 24

26 25

27 rámu 3, na ktorom bude uložený matrac. Lišty spájame v rohoch a aj ďalšie priečky pripevňujeme preplátovaním (pozri det. B a C), išla hotový rám 3 potom z obidvoch bokov naglejíme sololitové platne 4. Platne ešte dostatočne po celom obvode zabezpečíme malými klinčekmi. Hotovú mrežu môžeme do vlastnej kostry pohovky pripevniť niekoľkými spôsobmi. Ak použijeme na spojenie drevené čapy 5, musíme na ráme, na čelách aj na bočniciach navŕtať otvory s rovnakým priemerom ako použité čapy. Na čelách a bočniciach musia byť slepé otvory, glejením potom zosadzujeme celú pohovku dohromady. Rám môžeme pripevniť aj uholníkmi 6, ktoré priskrutkujeme na kostru pohovky. Na tieto uholníky potom pripevníme rám 3 (pozri det. D). Aby pripevnenie bolo dostatočne pevné, je vhodné priskrutkovať ďalšie uholníky aj zhora. Potrebujeme teda šesť uholníkov zdola a šesť uholníkov zhora, ktoré potom 26 môžu byť len 100 mm dlhé. Uholníky pripevňujeme kratšími závrtkami, aby pri dotiahnutí nevyčnievali hrotmi von. Nakoniec môžeme rám na kostru priskrutkovať dlhými závrtkami so zapustenou hlavou zvonka kostry (pozri det. E). Vzniknuté otvory a hlavy závrtiek musíme zatmeliť, dôkladne obrúsiť a celý povrch bočníc odyhovať alebo polepiť tapetou tak isto ako pri čelách. Takým istým spôsobom vyrobíme aj druhú, celkom rovnakú pohovku. Obidve hotové pohovky spojíme bežnými závesmi 8 alebo klavírovými závesmi; každý bude dlhý 250 mm. Matrace 9 vyrobíme z molitanových rezov s hrúbkou 100 mm, ktoré sú bežne v predaji. Na matrace vhodných rozmerov (800 * 1900 mm) potom ušijeme z hrubšej dekoračnej látky poťahy. Nakoniec pripevníme ešte pod matrac hornej pohovky ucho z popruhu, aby sa horná polovica ľahšie zdvíhala pri jej otáčaní. Konštrukciu PAVLA DVOŘÁKA opísal OTAKAR ZÝKA

28 KONÍČKY POJAZDNÝ PINGPONGOVÝ STOL Nedostatok priestoru na umiestnenie pingpongového stola na dvore, kde sa väčšinou vykonávajú aj iné práce, a problémy s uskladnením v zimných mesiacoch ma viedli k tomu, že som si zhotovii sklápacie, pojazdné a ľahko demontovateľné zariadenie, ktoré používam už tretí rok a s ktorým som spokojný. Na stole zhotovenom opísaným spôsobom možno hrať aj na malom dvore, pretože po hre sa dá veľmi rýchlo (iba zdvihnutím dosák a sklopením predných nôh) celá zostava odzviezt na miesto, kde neprekáža. Držiaky so sieťkou sa nedemontujú. Ak začne pršať, netreba prácne zakrývať celú plochu stola; dosky sa skiopia nahor aebo nado; a konštrukcia sa ľahko zakryje p VC (igelitom). Ďalšou výhodou je možnosť trénovať pri sklopení iba jednej dosky, alebo v dvojiciach, aiebo jednotlivo. Po skončení sezóny uskladňujeme iba dve dosky stoia so skíopenými nohami a priskrutkovanými závesmi, dve bočnice (pravú a ľavú) s vyčnievajúcimi štyrmi príchytkami a štyri spájacie priečky s dĺžkou 1 m. POSTUP PRÁCE Dosky stola 1 zhotovíme z drevotriesky. Na jednej strane na ne zo spodnej strany vždy dvoma vratový- 27

29 28

30 REZ A-A 29

31 30

32 Rozpis materiálu mi skrutkami 38 a troma závrtkami priskrutkujeme dva závesy 2 s privarenými ramenami 3. Do týchto ramien pripevníme pri montáži pomocou skrutiek 27, podložiek 51 a matíc 41 nosníky 12 pojazdného vozíka. Na druhej strane priskrutkujeme zospodu vždy piatimi závrtkami konzoly 4 s privarenými uholníkmi 5 a plechmi 6. Medzi konzoly 4 a uholníky 5 pripevníme otočné pomocou skrutiek 26, podložiek 49 a matíc 40 podperné nohy 9 zhotovené z rúrok. Na rúrkach nôh urobíme na jednom konci kryty 10, na druhom konci nastavovacie pätky 24, aby bolo možné nastaviť výšku dosák na nerovnom teréne. K nohám ešte privaríme matice 47 na aretačnú skrutku, ktorú zhotovíme zvarením svorníka 25, podložky 50 a krídlovej matice 39. Stabilitu nôh zabezpečujú vzpery 7 s dvoma zárezmi, pripevnené otočné pomocou skrutiek 8, podložky 31 a matice 42 na konzolu 4. Zárez vzpery 7 zaklesneme za aretačnú skrutku: jeden zárez slúži na zabezpečenie kolmej polohy, druhý na aretáciu sklopených nôh pri zdvihnutých doskách. Aby sa manipuláciou nepoškodil závit aretačnej skrutky, navlečieme na ňu puzdro 11. Aby sa zdvihnuté dosky nemohli pri premiestňovaní alebo pri silnom vetre samovoľne sklopiť, zabezpečíme ich v strede retiazkou 22; retiazku pripevníme závrtkou 58 s podložkou 52 a zabezpečíme obrtlíkom 23. Vnútorné hrany dosák 1 zaoblíme na polomer R3 a potom ich povrch niekoľkokrát natrieme bielou povrchovou farbou, rozriedenou fermežou. Biele okraje a stred namaľujeme tak, že na ne nalepíme izolepu a zostávajúce plochy natrieme zelenou latexovou farbou. Pojazdný rozkladaci vozik sa skladá z troch častí z ľavej a pravej bočnice a zo štyroch spájacích priečok. Vozík vyrobíme z uholníkov a z profilov U. Tieto profily som vyrobil ohnutím z odpadových pásov plechu. Výhodnejšie ale užiť Jäklove profily. Ľavá bočnica sa skladá z dvoch nosníkov 12 spojených privarenými priečkami 16. Na nosníky 12 musíme ešte zboku privariť štyri príchytky 13, ktoré slúžia na spojenie s pravou bočnicou, a zdola dve podložky 15. K týmto podložkám priskrutkujeme pomocou ďalších podložiek 19 a strmeňov 18 pevné kolesá 20 zhotovené zo silonu alebo texgumoidu. Pravú bočnicu zhotovíme podobnosníkov privaríme kruhové podložky 14, ku ktorým priskrutkujeme otočné kolesá 21. Obidve bočnice sa spájajú navzájom štyrmi spájacími priečkami 17. Pri ich výrobe musíme dbať na to, aby lícovali s príchytkami 13. Priečky priskrutkujeme na príchytky pomocou skrutiek 37. Tým je konštrukcia vozíka hotová a zostáva iba natrieť ho vhodným náterom. B. B. OPRAVA. Prosíme čtenáře, aby si v článku Náhradní zdroj pro čerpadlo Ú. T. v USS č. 27 str. 2 ve schématu zapojení (obr. 1) doplnili tečku na křížení vodičů mezi relé B1 a transformátorem TR s nulovým vodičem. V rozpisce materiálu má být správně relé B1, B3 střídavé 220 V a relé B2 stejnosměrné 12 V. V kondenzátoru 02 je nezřetelně vytištěno označeni nf (nanofaradů). 31

33 V tejto časti opíšeme zostávajúce časti príslušenstvo motora a ovládanie vleku a spôsob prevádzky vleku. Príslušenstvo motora Výfuk 310 (obr. 1) použijeme takisto z motocykla. Tvorí ho jedno výfukové koleno 311 s dvojicou nákrutiek. Starostlivo vyčistený tlmič 312 upravíme vystřihnutím rybiny a spájkovaním na tvrdo. Zospodu k nemu prispájkujeme odvodňovací kohútik 313, zvrchu šikmo vpred Drivaríme 70 mm dlhý vývod 314. Na výfukovej hadici 315 z vysávačovej hadice ie nalepený úponom 40 mm dlhý kúsok prednej časti tlmiča so závitom a nákrutkou 316. Skôr ako sa motor dokonale zahreje, musí byť držiak výfukovej hadice sklopený, lebo hrozí nebezpečenstvo znečistenia kondenzátom. Vetrák 6 V 320 použijeme alebo z automobilu Wartburg, alebo z motorčeka kúrenia Octávie; ten je však na 1 2 V, a tak ho treba previnúť. Pri jazde nadol ide motor na voľnobeh, ventilátor je zapnutý iba pri jazde do kopca (kontrolka ampérmetra). Akumulátor 6 V 330 s odvzdušňovacou hadičkou je na rámčeku pripevnený pásom v mieste, pod ktorým sa nachádza dobíjacie relé. Cievka 340 je umiestená na akumulátore. Vyberateľná skrinka ampérmetra 350 je vo vyrezanej gume sedla 470 držaná pásikovou gumou. Prívody k skrinke sú v gumovej hadičke spredu, aby sa sedlo dalo snímať. Nádrž 360 zhotovíme z 1 mm hrubého plechu (obr. 5). Skladá sa z predného 362, zadného 363 čela a z plášťa 361. V zadnom čele je otvor na zaskrutkovanie kohútika 36b a v plášti otvor na zaskrutkovanie uzáveru 364. Nádrž je spájkovaná mosadzou a drží na hornom ráme 110 pomocou dvoch pásov mm širokých z pozinkovaného plechu s hrúbkou 0,6 mm. Húkačka 370 je umiestená na vidliciach riadidiel 410. Ovládanie vleku Úplné riadidlá 410 sú vyberateľné, otáčajú sa v mosadznom puzdre 150. Vlastné riadidlá 411 sú skrátené na dĺžku 480 mm (obr. 5) a privarené k vidliciam 412 z pásovej ocele. Na spodnej časti je čap 414 s narážkou 415 a s dvoma držiakmi 413 s otvormi 0 8,5 mm na objímku 422 vodiacej tyče 420 navíjaného lanka. Vlastné vodidlo 427 je zo silonu, v miestach najväčšieho opotrebovania sú dva mosadzné voľne otočné valčeky Nad vodidlom 427 je držiak 424 väčšieho spätného zrkadla 417. Horská vzpera 430 je otočné uložená na skrutke 439 horného zadného otvoru motora (pod valcom) a je vo zdvjhnutej polohe držaná západkou ;"435, opretou o výfuk a ovládanou ťahadlom 436 pomocou lanka (motúza) 438 uviazaného medzi okom ťahadlá 436 a držiakom hadice výfuku 470. Medzi bodcami vzpery 431 prechádza lanko 455 kotvy 450. Držiak kotvy 434 je z rúrky, ktorá je dole priečne sklepaná a privarená. Západka 435 nesmie sama spadnúť. Brzda 440 je otočné uložená na Rozpis materiálu pevnej skrutke 126 horného rámu 110 a odpružená pružinou 448. Činnosť brzdy bola už opísaná v časti o funkcii kotúčovej brzdy 240 a zastavovača 260. Kotva 450 je z guľatiny v mieste sedu je navlečená hadica 453. Lano 455 s dĺžkou 3 m je jedným koncom prevlečené okom 454 kotvy, v dĺžke 40 mm omotané pozinkovaným drôtikom s hrúbkou 1 mm a sklepané kladivom. Druhým koncom je rovnakým spôsobom pripevnené na oko 137 spodného rámu 130 vleku. Nosič' lyží 460 je vybavený okami 463 na dvojitú pásovú gumu s háči-

34 REZ A-A POHĽAD P Obr. 5. Ovládanie vleku 33

35 REZ A-A Obr. 6. Automatické radenie závitov lanka pri navijani kom, ktorý zabezpečuje fixáciu lyži. Držiak hadice výfuku 470 sa skladá z dvoch častí dolnej 471 a hornej 472, vzájomne spojených skrutkou 473 s možnosťou zmeny vzájomnej polohy. Držiak má celkove päť očiek na vedenie výfukovej hadice. Držiak 470 musí byť nasmerovaný tak, aby neprekážal otáčaniu riadidiel. Aby vodič pri jazde vleku nahor nemusel otáčaním riadidiel usmerňovať pravidelné navíjanie lanka na bubon, je vhodné vlek doplniť automatickým radením závitov lana pri navíjaní. Jedna z možností je nakreslená na obr. 6. Zariadenie sa skladá z ľavého 1 a pravého 2 držiaka, na ktorého čapoch 4 je výkyvné uložený rám 3 automatického radenia. Rám 3 sa skladá z bočníc, skrutky 5, vodiacej tyče 6 a z príslušných vodidiel 7 a 8. So skrutkou 5 je pevne spojené gumové alebo pogumované koliesko , pritláčané do záberu so silným čelom 25 navíjacieho bubna 34

36 pružinou 17. Skrutka 5 má stúpanie 1 mm a unáša vodidlo 7 spolu s unášačmi 9 lana a vodidlom 8, ktoré sa posúva po tvči 6. Unášače 9 sú vybavené narážkami 10 a 11, ktoré v krajných polohách korešpondujú s prehadzovačmi 12 a 13. Prehadzovače 12 a 13 preklopia zariadenie tak, že skrutka 5je poháňaná od bubna cez voľné koleso 15 a vodidlo 7 sa.posúva na druhú stranu. Prehadzovače 12 a 13 sú otočné uložené v držiakoch 1, 2 a do styku s narážkami sú tlačené skrutnými pružinami 18, 19. Preklápanie rámu automatického radenia možno ovládať aj pomocou páky, ovládanej otáčaním riadidiel. Ďalšou alternatívou je upraviť vodiace zariadenie zo starého vojenského telefónneho bubna. V tomto prípade sa musí navíjací bubon upraviť ozubeným kolesom z bicykla ako náhon vodidla reťazou. PREVÁDZKA VLEKU Vlek dopravíme autom čo najbližšie k stráni, na ktorej sa chceme lyžovať, a zmontujeme ho. Do nosiča lyží pripevníme lyže všetkých troch lyžiarov. Jeden z rodiny vytiahne lanko a pripevní ho hore o strom. Vodič s vlekom vyjde hore. Ak je zvolená stráň ďaleko, môže vodič vyjsť i na niekoľkokrát. Prázdny vlek spúšťame dole tak, že odbrzdíme ručnú brzdu a dáme do hornej polohy horskú vzperu. Účinná a jednoduchá odstredivá brzda udržiava konštantnú rýchlosť a vzhľadom na zmenšujúci sa priemer odvíjajúceho sa lanka sa rýchlosť ku koncu ešte zníži. Na zvolenom mieste sa vlek sám zastaví, lebo páka s kolieskom, ktorá je tlačená na lanko v bubne, strhne v nastaviteľnom bode ručnú brzdu a tá vlek pozvoľna zastaví. Prvú jazdu prázdneho vleku musíme skontrolovať, aby vlek schádzal skutočne na zvolené miesto. Pred jazdou nahor vyberieme kotvu z držiaka na horskej vzpere, vodič nasadne na vlek s lyžami na nohách, spustí horskú vzperu, rukou alebo lyžou zaradí niektorú rýchlosť a s dvoma lyžiarmi na kotve sa dá do pohybu. Za jazdy vodič otáčaním riadidiel usmerňuje pravidelné navíjanie lanka na bubon (ak nie je vlek vybavený automatickým radením závitov lana); túto činnosť sleduje v spätnom zrkadle. Horská vzpera zabraňuje cúvnutiu vleku pri radení; v prípade, že je potrebné vlek rýchlo zastaviť, alebo ak sa pretrhne navíjacie lanko, stačí udrieť palicou do motúza priviazaného medzi vzperou a hadicou výfuku vzpera vlek zastaví. Pri väčšej nerovnosti terénu môže byť navíjacie lano nebezpečné pre lyžiarov, ktorí budú prechádzať svah priečnym smerom. Ak zistíme, že v niektorom mieste neleží lano Dlnou váhou na snehu, dávame húkačkou výstražné znamenie ostatným lyžiarom. Hore horskú vzperu zdvihneme, do držiaka pripevníme kotvu a vlek spustíme nadol. Pri poslednej jazde vleku nadol odviažeme lanko od stromu a vlek schádza aj s vodičom. Odtláčanlm kotvy funguje horská vzpera ako brzda. Ak je na stráni veľa ľudí a prevádzkou vleku by sme mohli ohroziť lyžiarov, môže vlek, samozrejme, fungovať ako stacionárny. Na svahu ho o strom pripevníme riadidlami smerom nadol. Hore však musí byť stála obsluha a jeden z lyžiarov vždy zváža dole lanko. Na koniec lanka priviažeme štyri kolíky (např. z násady do lopaty) asi 30 cm dlhé a pripevníme ich vo vzdialenostiach asi 2,5 m od seba. Vlek zhotovený z motocykla s obsahom 175 cm 3 je vhodný pre trojčlennú skupinu vodiča a dvoch lyžiarov na kotve. Ak budeme vlek konštruovať z motora s obsahom 250 cm 3, musíme uvážiť, či chceme mať vlek pre viac lyžiarov, alebo či chceme jazdiť rýchlejšie. V prvom prípade pridáme o jednu kotvu viac a použijeme lanko s priemerom vyše 4 mm; vnútorný priemer navíjacieho bubna zostane rovnaký. V druhom prípade stačí lanko 0 3,15 mm, ale vnútorný priemer bubna zväčšíme asi o 40 %. A ešte jedna rada: do benzínu pridávame zásadne špeciálny olej pre dvojtaktné motory (pomer zmie- Šavania 1 :40), ktorý neporovnateľne menej dymí pri spaľovaní. Pri studenom motore musíme mať otvorený odvodňovací kohútik a výfuk sklopený dopredu. Konštrukciu M. PETRUŽÁLKA opísal ING. JOSEF NOVÁK UNIVERZÁLNY MINISTATIV Každému fotoamatérovi sa občas stane, že pre zlé svetelné podmienky alebo pre málo citlivý negatívny materiál sa musí vzdať zaujímavej fotografie. Fotoaparát a statív už dávno nie sú nerozdeliteľným pojmom; a tak amatér často ľutuje, že statív nechal doma. Aby som nemusel na vychádzky nosiť ťažký statív, zhotovil som si viacúčelovú pomôcku, ktorá statív vo väčšine prípadov nahradí a navyše má ešte ďalšie použitie, ako vidieť na fotografiách. Väčšinu dielov zhotovíme z duralu, iba páčku 4 a výstredník 5 z ocele. Guľový statívový klb t. č. na našom trhu nedostať, ale jeho výroba nie je nijako zložitá. Podľa výkresu všetky súčasti zhotovíme a zostavíme takto: Do telesa klbu 11 vsunieme vložku 8 a do obidvoch dielov guľový čap 6 so závitom napred. Na guľu priložíme kameň 9 s vybratím smerom ku guli a do väčšieho priečneho otvoru v telese kíbu zasunieme výstredník 5 s namontovanou páčkou 4. Potom preskúšame aretáciu klbu. Voľný chod páčky bv mal byť 220" až 35

37 Ak je menší, nie je klb aretovaný dostatočnou silou. Opravu urobíme znížením výšky kameňa 9. Ak je činnosť kíbu správna, výstredník na slabšom konci jemne rozklepeme, aby nemohol samovoľne vypadnúť. Na závit guľového čapu 6 naskrutkujeme podložku 10

38 Rozpis materiálu s vybratím von a po nej redukciu 3, ktorá (podľa toho, v ktorej polohe je naskrutkovaná) umožňuje použitie ministatívu tak na prístroje so závitom W 1 /4", ako ai na prístroje so závitom W 3/8". Takto zostavený klb naskrutkujeme na puzdro 1 ministatívu, ktorého dutina na uloženie nôh 7 má na opačnom konci závit na zátku 2. Tento ľahký a skladný ministatív sa ľahko zmestí do tašky s fotoprístrojmi. Používam ho už niekoľko rokov a mám s ním tie najlepšie skúsenosti. V. L. ČTENÍ BAREVNÉHO KÓDU NA ODPORECH Při radiotechnické činnosti se používají odpory s barevným označením. K jednoduššímu čtení jmenovité hodnoty podle barev jsem si zhotovil pomůcku z papíru. Na kladívkovou čtvrtku narýsujeme tvar pláště 1, vystřihneme a vyřízneme otvory, které jsou na obrázku vyznačené šrafovanou čarou. Dále si zhotovíme tři kolečka: Kolečko 2 průměru 42 mm rozdělíme po obvodě slabými čarami na deset dílů po 36, kolečko mm rozdělíme po obvodě také na deset dílů po 36 a kolečko mm rozdělíme po obvodě na devět dílů po 40. Otvory v kolečkách i v Dlášti 1 uděláme podle nýtků, jaké se podaří sehnat. Nejdříve na strany přinýtujeme Kolečko a kolečko Pak teprve přinýtujeme kolečko Plášť přeložíme a v rozích snýtujeme tak. aby se kolečka lence otáčela. Kolečka nastavíme ve výřezech na označenou rysku a políčka vybarvíme černou barvou a do otvorů napíšeme 0 0,0 Kolečka přestavíme na další čárku a políčka vybarvíme hnědou barvou a do otvorů napíšeme 1 1 o Kolečka přestavíme na další čárku a polička vybarvíme červenou barvou a do otvorů napíšeme Kolečka přestavíme na další čárku a políčka vybarvíme oranžovou barvou a do otvorů napíšeme ó Kolečka přestavíme na další čárku a políčka vybarvíme žlutou barvou a do otvorů napíšeme Kolečka přestavíme na další čárku a políčka vybarvíme zelenou barvou a do otvorů napíšeme Kolečka přestavíme na další čárku a políčka vybarvíme modrou barvou a do otvorů napíšeme Kolečka přestavíme na další čárku a první dvě políčka vybarvíme fialovou a třetí políčko zlatou barvou a do otvorů napíšeme 7 7 x 0,1 Kolečka přestavíme na další čárku a první dvě políčka vybarvíme šedou barvou a třetí políčko zlatou barvou a do otvorů napíšeme 8 8 x 0,01 První dvě kolečka, tj. 2 a 3, přestavíme na poslední čárku, políčka zůstanou bílá a do prvních dvou otvorů napíšeme 9 9 Tím je pomůcka připravena k použití. RUDOLF SCHNEIDER 37