VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. - Mária Vlčková, nar , bytem Kolbenova 601/24, Praha 9

Transkript

1 Praha: Městský úřad Týnec Číslo jednací: /2016/KUSK-DOP/Svo Spisová značka: SZ_102473/2016/KUSK Oprávněná úřední osoba: Ing. Kateřina Svobodová Značka: DOP/Svo R O Z H O D N U T Í VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA nad Labem Odbor životního prostředí Masarykovo nám TÝNEC NAD LABEM Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, jako věcně příslušný odvolací orgán podle 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), rozhodl o odvolání účastníků řízení: - Ing. Jan Vlček, CSc., nar , bytem Kolbenova 601/24, Praha 9 - Mária Vlčková, nar , bytem Kolbenova 601/24, Praha 9 oba zastoupeni JUDr. Petrem Vališem, advokátem ev. č. ČAK 2484, se sídlem Pplk. Sochora 1391/4, Praha 7 proti rozhodnutí Městského úřadu Týnec nad Labem, odboru životního prostředí, ze dne , č.j. ožp/1945/2564/2016/stk/rozh, kterým bylo nařízeno odstranit nepovolenou pevnou překážku dle 29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních komunikacích ) umístěnou na pozemku p.č. 572/1 v k.ú. Lžovice ve stanovené lhůtě, t a k t o: rozhodnutí Městského úřadu Týnec nad Labem, odboru životního prostředí, ze dne , č.j. ožp/1945/2564/2016/stk/rozh se odvoláním účastníků řízení: - Ing. Jan Vlček, CSc., nar , bytem Kolbenova 601/24, Praha 9 - Mária Vlčková, nar , bytem Kolbenova 601/24, Praha 9 oba zastoupeni JUDr. Petrem Vališem, advokátem ev. č. ČAK 2484, se sídlem Pplk. Sochora 1391/4, Praha 7 (dále jen odvolatelé ) podle 90 odst. 1 písm. b) správního řádu ruší a věc se vrací prvoinstančnímu orgánu k novému projednání. Zborovská Praha 5 tel.: svobodovak@kr-s.cz

2 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 2 O d ů v o d n ě n í Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, (dále jen odvolací orgán ) přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, se závaznými a platnými právními předpisy a posoudil úplnost dokazování z pohledu povinností uložených správnímu orgánu těmito předpisy. Odvolací správní orgán z předložené spisové dokumentace zjistil následující: Městský úřad Týnec nad Labem, odbor životního prostředí (dále jen MěÚ Týnec, OŽP ), provedl dne kontrolní obchůzku za účasti starosty města, místostarosty, tajemnice, vedoucího odboru životního prostředí a spoluvlastníka pozemku p.č. 572/1, k.ú. Lžovice, pana Vlčka. Na místě bylo zjištěno, že došlo k umístění uzamčené závory na místní komunikaci, která měla zabránit vjezdu vozidel místních rybářů. Závoru zde nechal umístit pan Vlček. Z obchůzky byl pořízen zápis, který je datován Město Týnec nad Labem podalo dne žádost o zahájení řízení o odstranění nepovolené pevné překážky uzamčené závory z pozemní komunikace v k.ú. Lžovice. MěÚ Týnec, OŽP, vyzval přípisem ze dne pana Vlčka, aby ve stanovené lhůtě odstranil neoprávněně instalovanou závoru. K výzvě obdržel dne MěÚ Týnec, OŽP, stanovisko pana Vlčka, ve kterém rozporoval, že se jedná o místní komunikaci. Vše výše uvedené bylo zahrnuto do spisu pod sp. zn. 1945/2014. Další kroky pod tímto označením již nebyly provedeny. MěÚ Týnec, OŽP, dále založil dne spis pod sp. zn. 2564/2014. Téhož dne obdržel opět žádost Města Týnec nad Labem o zahájení řízení o odstranění nepovolené pevné překážky uzamčené závory z pozemní komunikace v k.ú. Lžovice. Textově se jednalo o zcela identickou žádost, kterou podalo Město Týnec nad Labem již Přípisem ze dne oznámil MěÚ Týnec, OŽP, zahájení řízení o žádosti, které doručoval jednotlivě i veřejnou vyhláškou. V oznámení poučil účastníky řízení o jejich právech o povinnostech. Dne obdržel prvoinstanční správní orgán od odvolatelů vyjádření k zahájení správního řízení. V podání uplatnili námitku systémové podjatosti. Usnesením ze dne , č.j /2014/KUSK-1-DOP/Pet, rozhodl odvolací orgán v pozici nadřízeného správního orgánu o tom, že starosta obce není vyloučen z projednávání a rozhodování v řízení, tudíž prvoinstanční správní orgán mohl v řízení dále pokračovat. Následně rozhodl starosta Města Týnec nad Labem usnesením č.j. 056/2015 ze dne , že z řízení není vyloučen ani Stanislav Kyselák jako oprávněná úřední osoba v předmětném řízení (pozn. odvolacího orgánu usnesení neobsahuje doložku právní moci).

3 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 3 Dne vydal MěÚ Týnec, OŽP, přípis, kterým oznámil účastníkům ukončení dokazovaní a poskytl jim lhůtu pro seznámení se spisem. Přípis správní orgán doručoval pouze jednotlivě, nikoliv vyvěšením na úřední desku. K obsahu spisu se vyjádřil pan Vlček osobně při nahlížení do spisu, z čehož byl učiněn zápis dne Své vyjádření pak odvolatelé doplnili prostřednictvím svého právního zástupce. MěÚ Týnec, OŽP, vydal dne rozhodnutí č.j. ožp/2564/2014/stk/rozh. Odvolatelé využili možnosti podat proti rozhodnutí řádný opravný prostředek. Odvolací orgán rozhodnutí a řízení přezkoumal a svým rozhodnutím č.j /2015/KUSK- DOP/Pet ze dne napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Správní orgán nechal vyhotovit zaměření skutečného stavu závory a dalších bodů dle objednávky. Výstupem bylo umístění objektů do snímku katastrální mapy, ze kterého vyplynulo, že předmětná závora se nachází na pozemku p.č. 572/1, k.ú. Lžovice. Dne vydal MěÚ Týnec, OŽP, usnesení, kterým spojil řízení vedené pod sp. zn. 1945/2014 a sp. zn. 2564/2014 do společného řízení dle 140 správního řádu. Tento krok učinil v souladu s názorem odvolacího orgánu, uvedeným v rozhodnutí č.j /2015/KUSK-DOP/Pet ze dne Přípisem ze dne vyrozuměl prvoinstanční správní orgán účastníky řízení o sloučení řízení do jednoho, o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí a poskytl lhůtu k seznámení se s těmito podklady. Dne vydal MěÚ Týnec, OŽP, meritorní rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí bylo odvolatelům doručeno dne Odvolatelé využili možnosti podat proti rozhodnutí řádný opravný prostředek. Odvolání bylo doručeno dne , jedná se tedy o odvolání včasné. Odvolatelé zároveň upozornili na skutečnost, že jim nebyla doručena příloha rozhodnutí, která byla označena ve výroku jako nedílná součást rozhodnutí. Na základě toho vydal MěÚ Týnec, OŽP, usnesení dle 70 správního řádu. Na základě podaného odvolání účastníků řízení prvoinstanční orgán neshledal důvod napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, tudíž předal spis s odvoláním Krajskému úřadu Středočeského kraje, Odboru dopravy. Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, se celým spisem důkladně zabýval a zjistil skutečnosti, které vedly k rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Odvolací orgán se nejprve zabýval postupem prvoinstančního správního orgánu. MěÚ Týnec, OŽP, se v řízení dopustil několika procesních pochybení, která mohla mít vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí a konstatuje, že práva účastníků byla v řízení krácena.

4 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 4 Postup prvoinstančního správního orgánu hodnotí odvolací orgán jako zmatečný a v rozporu se základními zásadami vedení správního řízení. Řízení o odstranění pevné překážky dle 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích sice výslovně nestanovuje, že by ho bylo možné zahájit i na návrh fyzické nebo právnické osoby, ale s odkazem na Listinu základních práv a svobod čl. 36 odst. 1 se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva nejen u soudu, ale i u jiného orgánu. V tomto případě lze zahájit řízení o odstranění pevné překážky z pozemní komunikace na návrh uživatele pozemní komunikace, který tvrdí, že byl umístěním pevné překážky dotčen na svých právech. Bude se jednat o takové uživatele pozemní komunikace, kteří veřejnou cestu užívají pravidelně z naléhavé komunikační potřeby, tedy, že daná komunikace zajišťuje přístup k jejich nemovitostem. Tento názor je v souladu s rozsudkem NSS č.j. 6 Ans 2/ ze dne Tito uživatelé jsou účastníky řízení o odstranění nepovolené pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace. V daném případě podalo žádost Město Týnec nad Labem, což lze považovat za přípustné, neboť je vlastníkem pozemku p.č. 558, k.ú. Lžovice, na kterém se nachází veřejně přístupná účelová komunikace a umístěním závory bylo zabráněno k přístupu na něj. Bez ohledu na to, zda bylo řízení zahájeno z moci úřední nebo na žádost, prvním krokem, správního orgánu je, že oznámí všem účastníkům řízení, že řízení zahajuje nebo, že bylo podáním žádosti řízení zahájeno a poučí je o jejich právech a povinnostech. MěÚ Týnec, OŽP, v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že řízení bylo nejprve zahájeno jako řízení o žádosti a po té bylo převedeno na řízení z moci úřední. Dále také uvedl, že spojil obě řízení do společného řízení, které je řízením z moci úřední. Pro takový postup nemá správní orgán ve svém spisu žádný podklad, neboť sloučení dvou řízení, která byla obě řízením o žádosti, nemůže nikdy dojít ke změně na řízení z moci úřední. Není to ani uvedeno v usnesení o spojení obou řízení. Řízení o žádosti lze zastavit pouze postupem dle 66 odst. 1 správního, tedy vydáním příslušného usnesení, pak je ale nutné, pokud správní orgán hodlá v řízení pokračovat, oznámit zahájení řízení z moci úřední. To se však nestalo, je tedy zcela nepochybné, že se stále jedná o řízení, které bylo zahájeno na žádost Města Týnec nad Labem. V případě nového projednání postupuje správní orgán tak, že oznámí nové projednání věci a připojí poučení účastníků. Tento krok je v souladu se základními zásadami správního řízení, neboť jednotliví účastníci řízení nemohou vědět, kdy obdržel správní orgán spisovou dokumentaci s pravomocným rozhodnutím ve věci a kdy bude v řízení pokračovat. Toto však prvoinstanční správní orgán neučinil. Místo toho vydal přípis, ve kterém informoval o skončení dokazování a vyhověl tak znění 36 odst. 3 správního řádu, avšak zcela nesprávně v něm zároveň uvedl poučení o možnostech navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy. Pokud správní orgán informuje o tom, že ukončil dokazování tedy shromáždil veškeré podklady pro vydání rozhodnutí, pak tedy již nevyzývá k dalšímu doplňování.

5 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 5 Dalším pochybením bylo, že přípis doručil pouze právnímu zástupci odvolatelů, ačkoliv samotné řízení bylo zahájeno vyvěšením na úřední desku a bylo tak doručováno i odvoláním napadené rozhodnutí. Pokud začal správní orgán doručovat do vlastních rukou a zároveň vyvěšením na úřední desce, nemůže v rámci řízení svévolně přecházet na doručování vyvěšením na úřední desce jen určitých dokumentů, neboť založil legitimní očekávání jednotlivých účastníků na řízení, že i v dalších fázích řízení jim bude doručováno stejně. V posuzované věci byl změnou způsobu doručování narušen princip ochrany legitimního očekávání účastníků řízení. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , č. j. 2 As 70/ , uvedl, že Náhlá změna způsobu doručování rozhodnutí (ať již jakýmkoliv směrem) by totiž mohla ohrozit právní jistotu účastníků, kteří mohou oprávněně předpokládat, že jim bude po celou dobu řízení doručováno stejně. Nesprávné doručování bylo MěÚ Týnec, OŽP, vytknuto již v předchozím odvolacím řízení. Odvolací orgán dále konstatuje, že prvoinstanční správní orgán zvolil nevhodnou formu doslání části rozhodnutí za užití 70 správního řádu. Zmíněné ustanovení se užije pro případy, pokud je nutné opravit nesprávnost v písemném vyhotovení. Tzn., že se mění, příp. doplňuje, nějaká část textu rozhodnutí. Tedy změna se týká i vlastního originálu rozhodnutí, který zůstává součástí spisu. To, že nebylo doručeno rozhodnutí jako celek, má za následek pouze prodloužení lhůty, během které se může účastník, kterému nebylo doručeno kompletní rozhodnutí, odvolat. Lhůta začíná běžet až doručením úplného rozhodnutí. MěÚ Týnec, OŽP, nesprávné použil poučení v usnesení, které odkazuje na 156 odst. 1 správního řádu, neboť správní orgán vydal rozhodnutí, nikoliv osvědčení, sdělení nebo vyjádření. K samotnému řízení odvolací orgán uvádí následující: Řízení podle 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích je jedním z nástrojů ochrany obecného užívání pozemních komunikací. Pokud dojde k umístění pevné překážky na veřejně přístupnou účelovou komunikaci (dále jen VPÚK ), na kterou nebylo vydáno příslušné povolení, je vlastník překážky povinen ji odstranit na svůj náklad a ve lhůtě, kterou mu stanoví silniční správní úřad. Silniční správní úřad tuto povinnost stanoví formou správního rozhodnutí. Velmi často se však musí správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí nejprve vypořádat s vlastní existencí VPÚK, tedy zkoumá základní znaky VPÚK a teprve, kdy je postaveno na jisto, že se o VPÚK jedná, může rozhodnout o odstranění pevné překážky. Odvolací orgán uvádí, že silniční správní orgán před vydáním rozhodnutí, se musí zabývat následujícími kritérii: 1) kritéria zákonná - zda jsou naplněny znaky pozemní komunikace uvedené v 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, - zda jsou naplněny znaky účelové komunikace uvedené v 7 zákona o pozemních komunikacích,

6 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 6 2) kritéria daná soudní judikaturou - předchozí souhlas vlastníka pozemku se vznikem komunikace, - zajištění nutné komunikační potřeby některého z uživatelů. Vymezení VPÚK dle 7 zákona o pozemních komunikacích vychází ze tří znaků silniční správní úřad posuzuje, zda komunikace slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí, nebo zda slouží ke spojení nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, a v posledním případě, zda slouží k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Nemovitostí je v tomto případě myšlena jak stavba, tak pozemek. Posouzení správního orgánu vychází ze skutečného stavu v době svého rozhodování. Skutečným stavem je myšlen fyzický vzhled komunikace tedy zda je cesta v terénu patrná bez ohledu na to, zda se jedná o stavbu či nikoliv. Pokud v řízení dospěje správní orgán k závěru, že se nejedná o VPÚK (ani o žádnou jinou komunikaci podléhající zákonu o pozemních komunikacích) nebo, že se nejedná o překážku, rozhodne: a) že se odstranění nenařizuje (dle 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích v řízení z moci úřední) b) zamítne žádost dle 51 odst. 3 správního řádu v řízení o žádosti. Pokud dojde k závěru, že se jedná o pevnou překážku na pozemní komunikaci, pak nařídí dle 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích její odstranění ve stanovené lhůtě. Odvolací orgán konstatuje, že se jednotlivými znaky VPÚK zabýval, avšak v některých závěrech považuje zhodnocení závěrů prvoinstančního správního orgánu za nedostatečné a nepřezkoumatelné, neboť pro ně nenalezl oporu ve spisové dokumentaci. Především se jedná o možnost alternativního přístupu do uzavřené oblasti. Odvolací orgán přezkoumal dále rozhodnutí v rozsahu námitek odvolatelů a uvádí k nim následující: Ad 1.) Odvolatelé namítají, že dne se nekonala kontrolní obchůzka, jak je uvedeno v zápise, ale bylo zde svoláno místní šetření k vytyčené hranici pozemku p.č. 572/1 v k.ú. Lžovice. Odvolací orgán uvádí, že každý, kdo zjistí, že byla provedena činnost, o které se domnívá, že není v souladu se zákonem, má možnost podat u příslušného správního orgánu podnět k jeho prošetření. Není tedy rozhodující, proč se dotyčné osoby na místě sešly, ale to, že zjistily na místě neoprávněnou činnost, která si žádala další prošetření. Pokud se takové schůzky zúčastnila osoba, která je pověřena výkonem státního dozoru na pozemních komunikacích a vykonává působnost silničního správního úřadu, pak byla její povinnost záležitost prošetřit z úřední povinnosti.

7 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 7 Ad 2.) Odvolatel namítá, že z textu rozhodnutí vyvstává pochybnost, zda je toto řízení vedeno ve vztahu k původnímu předmětu řízení. Předmětem řízení sp. zn. ožpz/1945/2014/stk/vyz a sp. zn. ožpz/2564/2014/stk/sdě totiž bylo odstranění překážky nacházející se na pozemní komunikaci, která vede při hranici pozemků p.č. 558, 571/2 a 572/1 v k.ú. Lžovice. Naproti tomu po spojení obou řízení je předmětem řízení odstranění překážky na pozemku p.č. 572/1 při hranici s pozemky p.č. 571/2 a p.č. 30, vše v k.ú. Lžovice. Je zcela zřejmé, že se jedná o rozdílné vymezení místa, kde se překážka má údajně nacházet a tedy, že i správní orgán má možná na mysli jinou překážku. Dle názoru odvolatelů mělo dojít ke zpřesnění vymezení, nikoliv k úplné změně ve vymezení místa umístění překážky. Odvolací orgán konstatuje, že námitka odvolatelů je nedůvodná. Obě původní řízení byla vztahována k přesně popsané pevné překážce, která však nebyla geodeticky zaměřena tak, aby mohl správní orgán bezpochyby stanovit, na jakém pozemku je překážka umístěna i ve vztahu k okolním pozemkům. Z tohoto důvodu vyzval odvolací orgán v předchozím odvolacím řízení prvoinstanční správní orgán k nápravě, aby došlo k přesnému vymezení umístěné překážky, což učinil a následně obě řízení spojil do jednoho. Ad 3.) Dle odvolatelů správní orgán přesně nekonkretizoval, kde se pevná překážka má nacházet. Ve výrokové části se odkazuje na dokument Zaměření skutečného stavu, k.ú. Lžovice ze dne Toto tzv. zaměření je ale ve skutečnosti polohopisným plánem a nejsou v něm uvedeny žádné souřadnice, resp. chybí geodetické zaměření. To vzbuzuje pochybnosti, zda popis překážky v rozhodnutí je shodný s popisem té překážky, pro jejíž odstranění bylo správní řízení zahájeno. Odvolací orgán souhlasí s odvolateli, že v zaměření chybí srovnávací vytyčovací bod, seznam souřadnic zaměřených bodů nebo polohopis. Přílohou rozhodnutí je zákres závory a dalších předmětů, které byly součástí zadání, do snímku katastrální mapy. Z tohoto zákresu nelze sice stanovit přesný polohopis, ale pro dané řízení bylo potřebné zjistit, na kterém pozemku se umístěná závora nachází a pro tento úkon je situace dostačující. Spisová dokumentace obsahuje zaměření včetně technické zprávy, ve které je uvedeno, v jakém měřítku byla situace zpracována, je tedy možné ze zákresu odečíst, v jakých odstupech od dalších předmětů/staveb se závora nachází a tím je její umístění přesně lokalizováno. Odvolacímu orgánu nepřísluší přezkoumávat, co bylo obsahem zakázky a jaké výstupy měl správní orgán požadovat. Ad 4.) Odvolatelé namítají, že pozemek p.č. 572/1 je chráněným územím NATURA 2000 a evropsky významnou lokalitou, plní funkci biotopu a biokoridoru, je v katastru nemovitostí veden jako vodní plocha a má být nyní prohlášen za zvláštní chráněné území. Je v rozporu s právními předpisy na ochranu přírody, aby na pozemku byla provozována činnost, kterou správní orgán povoluje prostřednictvím deklarace veřejně přístupné komunikace.

8 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 8 Odvolací orgán konstatuje, že účelová komunikace se na předmětném pozemku nacházela již v době předchozího vlastníka a součástí území NATURA 2000, biotopem a biokoridorem se stala tedy mnohem dříve, než v době umístění pevné překážky. Tedy část tohoto pozemku sloužila jako účelová komunikace a pro zařazení do významné lokality její užívání nemělo žádný vliv. Odvolací orgán zároveň zdůrazňuje, že správní orgán svým rozhodnutím nedeklaroval VPÚK, ale nařídil odstranění nepovolené pevné překážky. Je však z odůvodnění rozhodnutí zřejmé, že pokud by vlastník pevné překážky zvolil cestu v souladu s právními normami a o umístění překážky by požádal i z důvodu ochrany jeho pozemku, pravděpodobně by mu správní orgán vyhověl. Ad ) Odvolatelé se odkazují znovu na body uvedené v bodě 4.) a zároveň namítají, že cesta není vedena v územním plánu. Odvolací orgán znovu uvádí, že předmětem řízení není deklarace VPÚK, ale správní orgán se s ní musí vypořádat v odůvodnění svého rozhodnutí jako s otázkou předběžnou. Úvahou, zda předmětná cesta je či není VPÚK nezakládá ani neruší práva a povinnosti účastníkům řízení, pouze vychází ze současného stavu a popisuje situaci v předmětné lokalitě. I kdyby správní orgán vedl samostatné řízení o deklaraci VPÚK, tak by se stále jednalo o rozhodnutí, které popisuje stávající stav, a tedy nevzniká jím nic nového. Proto se jedná o rozhodnutí deklaratorní, nikoliv konstitutivní. Z tohoto důvodu není pro správní orgán závazné, jak je pozemek evidován v katastru nemovitostí nebo veden v územním plánu obce. Ad ) Odvolatel namítá, že stále nebyla správním orgánem vyřízena jeho námitka podjatosti ve vztahu k ostatním úředním osobám zahrnutých do Městského úřadu Týnec nad Labem. Odvolací orgán konstatuje, že vznesená námitka byla vyřízena, avšak pouze částečně. Odvolatelé namítali systémovou podjatost Městského úřadu Týnec nad Labem a odvolací orgán v pozici nadřízeného správního orgánu rozhodl usnesením ze dne , č.j /2014/KUSK-1-DOP/Pet, o tom, že starosta obce není vyloučen z projednávání a rozhodování v řízení, tudíž prvoinstanční správní orgán mohl v řízení dále pokračovat. Následně rozhodl starosta Města Týnec nad Labem usnesením č.j 056/2015 ze dne , že z řízení není vyloučen ani Stanislav Kyselák jako oprávněná úřední osoba v předmětném řízení (pozn. odvolacího orgánu usnesení neobsahuje doložku právní moci). Tento postup je však v rozporu s 14 správního řádu, neboť o podjatosti rozhoduje představený úřední osoby, proti které byla námitka podjatosti vznesena. Jelikož Městský úřad Týnec nad Labem má svého tajemníka, měl starosta jako nevyloučená osoba rozhodnout o tajemníkovi a ten dále měl rozhodovat dle hierarchie uspořádání úřadu. Jedná se tedy skutečně o nevypořádanou námitku podjatosti, kterou prvoinstanční správní orgán v novém projednání musí odstranit. Odvolací orgán však zároveň odkazuje na 14 odst. 2 správního

9 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 9 řádu, tedy, že úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku. Vypořádáním dalších námitek se odvolací orgán blíže nezabýval, neboť souvisejí s prokázáním jednotlivých znaků VPÚK a odvolatelé je můžou uplatnit v řízení v rámci nového projednání. Odvolací orgán, přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, podrobně se seznámil se spisovým materiálem souvisejícím s předmětem řízení a shledal zákonný důvod ke zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí. Posuzoval předmětnou záležitost ve všech souvislostech, jak po stránce procesní, tak po stránce věcné, nezávisle na zjištění a hodnocení orgánu prvního stupně. Z výše uvedeného je zřejmé, že počínání MěÚ Týnec, OŽP, bylo zatíženo procesními chybami, které mohly mít vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí a mohly poškodit účastníky řízení. Z tohoto důvodu odvolací orgán předmětné rozhodnutí ruší a věc vrací k novému projednání. K tomuto uvádí následující právní názor, kterým je prvoinstanční správní orgán při novém projednání vázán. MěÚ Týnec, OŽP: 1) oznámí všem účastníkům řízení nové projednání věci a umožní jim uplatnit svá práva v rámci správního řízení v souladu se správním řádem, veškeré písemnosti bude doručovat účastníkům dle legitimního očekávání, tedy i vyvěšením na úřední desku; 2) bude se zabývat vypořádáním námitky podjatosti tak, aby bylo zřejmé, že oprávněná úřední osoba může vést správní řízení; 3) v řízení shromáždí důkazy k prokázání skutečností, které jsou nutné pro vyřešení předběžné otázky, zda se na pozemku p.č. 572/1, k.ú. Lžovice, nachází VPÚK či nikoliv, odůvodnění doplní v části alternativního přístupu; 4) umožní před vydáním rozhodnutí účastníkům řízení seznámit se s podklady pro rozhodnutí ( 36 odst. 3 správní řád); 5) v rozhodnutí uvede, podle jakého ustanovení rozhodoval, identifikuje řádně účastníky řízení, dále uvede, z čeho při svém rozhodování vycházel a na základě jakých důkazů rozhodoval, což důkladně odůvodní; 6) rozhodnutí vydá ve lhůtě stanoveném správním řádem.

10 Č.j /2016/KUSK-DOP/Svo 10 P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat podle 91 odst. 1 správního řádu. (otisk úředního razítka) Ing. Kateřina Svobodová odborný referent silničního hospodářství Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů. Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí. Obdrží Účastníci řízení: - Ing. Jan Vlček, CSc., Kolbenova 601/24, Praha 9 - Mária Vlčková, Kolbenova 601/24, Praha 9 oba zastoupeni JUDr. Petrem Vališem, advokátem ev. č. ČAK 2484, Pplk. Sochora 1391/4, Praha 7, IDDS: s9kf2pm - Město Týnec nad Labem, Masarykovo nám. 1, Týnec nad Labem, IDDS: 927baun - Městský úřad Týnec nad Labem, Masarykovo nám. 1, Týnec nad Labem, IDDS: 927baun (s žádostí o vyvěšení dokumentu na úřední desce a zpětné zaslání dokumentu s potvrzením o vyvěšení po dobu 15 dní)