T ŽEBNÍ TVARY RELIÉFU NA ŠUMPERSKU A JEJICH DALŠÍ MOŽNÉ VYUŽITÍ

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI P írodov decká fakulta Katedra Geografie Bc. Milada DUŠKOVÁ T ŽEBNÍ TVARY RELIÉFU NA ŠUMPERSKU A JEJICH DALŠÍ MOŽNÉ VYUŽITÍ Diplomová práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. Olomouc 2010

2 Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama pod vedením doc. RNDr. Ireny Smolové, Ph.D a také, že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v p íslušném seznamu. V Olomouci dne 3. kv tna 2010 podpis autora

3

4

5 Obsah 1 Úvod Cíle práce Metody zpracování P ehled literatury Obecná odborná literatura a zdroje Regionální literatura Vymezení zájmového území P ehled t žby nerostných surovin na Šumpersku Rudy Nerudy Stavební suroviny Ostatní suroviny Základní typologie a geneze antropogenních tvar T žební tvary vzniklé hlubinnou t žbou nerostných surovin T žební tvary vzniklé povrchovou t žbou nerostných surovin Podoba t žebních tvar po ukon ení t žební innosti Sou asné trendy ve využití opušt ných t žebních tvar Komer ní využití t žebních tvar Využití d lních prostor v podob úložiš a sklad Využití opušt ných t žebních tvar v cestovním ruchu a láze ství Biocentra a zvlášt chrán ná území Využití vodních ploch vzniklých t žbou nerostných surovin V decko-pedagogické využití t žebních prostor Hodnocení sou asného stavu využití opušt ných lokalit na Šumpersku Turisticky atraktivní t žební tvary Praktická využití povrchových t žebních tvar Bioekologicky hodnotné t žební tvary PP Chrastický lom PP Štola Ma ka Jezerní pánve vzniklé t žbou št rkopísk Studie využití opušt ného kamenolomu v Záb eze... 62

6 9. 5 Možnosti budoucího využití sou asných t žeben s ohledem na plány sanací a rekultivací Kamenolom Kozí Vrch Kamenolom Krásné u Šumperka Vápencový kamenolom v Bohdíkov Kamenolom Dolní Libina Pískovna v Horní Temenici Návrhy na využití t žebních tvar na Šumpersku Vápencový lom ve Vitošov jako bioekologicky hodnotná lokalita Areál cihelny v Lošticích jako technická památka výroby cihel Využití št rkopískových jezer pro terénní exkurzi Um lé koupališt v pískovn v Bludov Multifunk ní využití hanušovického kamenolomu Vestav ný hotel v jámovém lomu ve Velkém Vrbn Záv r Summary Klí ová slova Key words Použité zdroje Seznam obrázk Seznam tabulek Seznam p íloh... 96

7 1 Úvod Dobýváním p írodních zdroj na jedné stran získáváme nezbytné materiální prost edky zajiš ující nám prosperitu, ale sou asn významn zasahujeme do krajiny, která je našim životním prost edím. P irozenou krajinu postupn prom ujeme v kulturní, a na mnohých místech až v pr myslovou i t žební. Zdevastovaná a ekologicky degradovaná území p edstavují zejména území vážn narušená t žbou nerostných surovin. Z našeho území jsou velice dob e známé podkrušnohorské uhelné pánve, které svojí existencí ovliv ují nejen ekologické vazby v oblasti, ale také zásadn p sobí na zp sob vnímání industriální krajiny. Máme ve zvyku tyto artefakty našich stále se zvyšujících nárok považovat za negativní jev, n co, k emu je lepší oto it se zády, opustit a zbavit se jejich dosahu, aniž bychom se zamýšleli nad jejich další existencí. Takový zp sob vnímání ale není blízký d myslné lidské podnikavosti, která dokázala dát t žebním tvar m nový význam a smysl tím, že je znovuvyužila pro další ú ely. Podoby nového využití t žebních tvar nabývají nejr zn jších forem. N které pat í mezi již tradi ní možnosti využití a jiné zase p edstavují nové a nápadité projekty, které zpravidla reagují na aktuální a konkrétní pot eby moderní spole nosti. Nový význam byl dán také mnohým t žebním tvar m a dobývacím prostor m na Šumperku. V n kterých p ípadech korespondují se sou asnými sv tovými trendy ve využití opušt ných t žebních tvar a mohou být inspirací pro další regiony R

8 2 Cíle práce Cílem p edkládané diplomové práce je komplexní charakteristika t žebních tvar v zájmovém regionu Šumperska se zam ením na sou asné i opušt né lokality t žby. V p ípad opušt ných t žebních tvar bude p edm tem terénního výzkumu postižení geneze vzniku tvar a hodnocení perspektiv jejich možného dalšího využití. P i mapování bude sledováno sou asné využití lom. Pro inventarizaci bude využit soupis lom z 50. let 20. století a mapové podklady, které budou konfrontovány s realitou v terénu. Podstatná ást práce naváže na poznatky a záv ry získané p i zpracování tématicky blízké bakalá ské práce s názvem T žba nerostných surovin v Mohelnické brázd. Ve spojitosti s možnostmi využití t žebních tvar bude uveden p ehled sou asných sv tových i eských trend ve využívání t žebních lokalit. P ehled sv tových a eských moderních metod využití dobývacích prostor poslouží jako rámec pro zhodnocení sou asného využívání t žebních prostor na Šumpersku. V práci bude p edstaven potenciál nejen opušt ných, ale i sou asných inných t žených lokalit, a to na základ vlastních návrh a p edstav

9 3 Metody zpracování Diplomová práce byla zpracována na základ vybraných metod regionáln geografického výzkumu. Podstatná ást spo ívala na terénním výzkumu, studiu publikovaných zdroj, práci s internetovými zdroji, konfrontaci získaných informací s realitou v terénu, interview a na vlastním hodnocení. Zájmovým územím diplomové práce je region Šumperka, který v základním vymezení p edstavuje m sto Šumperk a jeho spádové okolí, v širším významu je tvo eno stávajícím okresem Šumperk, který také byl jako jasn definovaná územní jednotka vybrán za zájmové území. Diplomová práce je z velké ásti založena na p edkládání historických souvislostí a údaj, které byly erpány z tišt ných publikací. Komplexní charakteristika regionu Šumperska je široce popsána v publikaci, kterou editoval Miloš Melzer a vydalo Vlastiv dné muzeum v Šumperku v roce Stejná instituce vydává také již od roku 1957 vlastiv dné sborníky, které jsou dalším d ležitým zdrojem informací k t žb nerostných surovin v regionu. Zjišt né historické lokality t žby nerostných surovin vytvo ily p edpoklad pro dohledání konkrétních t žebních tvar reliéfu. Základním východiskem pro celou práci bylo shrnutí výskytu a podob t žebních lokalit v zájmovém území. K tomuto cíly byla použita zejména inventarizace lom z 50. let 20. století, realizovaná eskou geologickou službou, a dále Regionální surovinová studie pro pot eby okresních ú ad eské republiky, která byla zpracována v roce 1992 a nabízí p ehled všech evidovaných t žebních tvar na okrese Šumperk. Samostatnou ástí p i zpracování diplomové práce bylo studium mapových podklad. Z vlastního pozorování v terénu jsem se p esv d ila, že mnohé t žební tvary nejsou v mapách vyzna eny, konkrétn se jedná o turistické mapy v m ítku 1 : Jako nejvhodn jší se nabídly webové mapové služby eského ú adu zem m i ského a katastrálního, které poskytují k nahlížení mapy velkého m ítka. Pro vyhledávání bylo použito m ítko 1 : Podobn bylo využito mapového serveru eské geologické služby Geofondu a mapové služby Portálu ve ejné správy, které poskytují informace o poddolovaných územích. Nov zjišt né lokality byly zakresleny do turistickým map, které se staly základním p edpokladem pro terénní výzkum. V rámci terénního šet ení byla pozorována sou asná podoba a zp sob využití t žebních tvar. Práce s internetem se stala nezbytnou také v souvislosti s ešením problematiky sou asných trend využití t žebních tvar, zejména v p ípad jejich komer ního využití. Metodu interview jsem využila k získání informací o sou asných inných t žebních lokalitách. Kontaktovány byly všechny t ža ské spole nosti v regionu, ale jen n které byly ochotny poskytnout informace o své innosti a plánech na budoucí stav t žeben. Informace - 9 -

10 ke kamenolomu Kozí vrch Loštice a kamenolomu v Hanušovicích mi poskytl vedoucí provozu Jan Montág, k št rkopískovn v Mohelnici editel provozovny Pavel Rulíšek, k t žb a budoucí podob grafitového lomu ve Velkém Vrbn editelka spole nosti Marie Bergmannová a k podob st nové pískovny v Bludov mi informace poskytl vedoucí lomu Petr Kubí ek. O plánu využití opušt né cihelny v Lošticích m informoval majitel cihelny Kv toslav Dohnal a historii této lokality mi blíže popsala paní Turecká, pam tnice a vnu ka zakladatele cihelny. Údaje o plánech sanace a rekultivace kamenolomu Krásné u Šumperka, pískovny v Horní Temenici a vápencovém lomu v Bohdíkov Kom átce, mi byly nabídnuty k prostudování vedoucím lom Antonínem Semanem. Technické dokumenty ke kamenolomu v Dolní Libin mi nabídl vedoucí lomu Michal Axmann. V p ípad konkrétních plán na využití opušt ných t žebních lokalit jsem kontaktovala odbor plánování a územního rozvoje v Záb eze a starostu obce Maletín. K zhodnocení sou asného stavu opušt ných št rkopískoven v Mohelnici byly použity interní materiály Správy CHKO Litovelské Pomoraví. Na základ shromážd ných informací jsem se pokusila kategorizovat jednotlivé druhy zp sob využití t žebních tvar, ovšem s p edpokladem, že se v mnohých p ípadech tyto zp soby využití p ekrývají, ale zejména synergicky dopl ují a rozvíjejí, jako je tomu nap íklad v p ípad p írodov decky hodnotných lokalit a cíl cestovního ruchu. Proto je i struktura charakteristik relativn volná a t žební tvary jsou vždy za azeny do kategorií, které odpovídají jejich dominantnímu zp sobu využití. Zvláštní ástí práce jsou vlastní návrhy na využití opušt ných t žebních lokalit. Vypracování návrh jsou velice volné, nekonkrétní a neopírají se o žádné technické znalosti. P i vytvá ení plán využití bylo zohledn no okolí lokalit, širší socioekonomické i fyzickogeografické charakteristiky oblastí, které byly jednak získány na základ studia, ale zejména se opírají o vlastní dobrou znalost regionu. Ze šesti návrh byly dva nabídnuty ke konkrétní realizaci. Využití št rkopískových jezer v rámci terénní exkurze jsem poskytla pedagogu Gymnázia Jana Opletala v Litovli Ivo Chytilovi. Možnost využít prostory opušt né cihelny v Lošticích, pro vybudování technického skanzenu, byl konzultován se sb ratelem cihlá ských produkt Petrem Vondrákem, který v sou asnosti rozši uje své plány na realizaci muzea cihel

11 4 P ehled literatury 4. 1 Obecná odborná literatura a zdroje T žební tvary reliéfu jsou p edm tem studia antropogenní geomorfologie, která je v eskojazy né literatu e zpracována nap íklad L. Zapletalem (1969) a J. Demkem (1984). Výsledkem zkoumání t žebních antropogenních tvar reliéfu je zhodnocení pochod jakými vznikají a jejich klasifikace a charakteristika jako nových prvk v krajin, ale více se již ne eší jejich možné další využití. Tato problematika za ala být zohled ována v eské literatu e teprve v souvislosti se vznikem velkoplošných t žebních prostor po povrchové t žb hn dého uhlí v podkrušnohorských revírech, kdy zde vznikla pot eba znovuobnovit a využít t žbou zni ené a nov vzniklé prostory. Od 50. let 20. století se tak t žební tvary staly p edm tem studia samostatné v dní interdisciplíny, zabývající se sanací a rekultivací ploch zasažených hornickou inností, jejíž postupy a metodiku s následným vznikem dále využitelných ploch popisuje nap íklad S. Štýs (1990, 2001). Sou asné konkrétní projekty využití popisuje J. Vráblíková (2009). Poslední dv desetiletí jsou t žební tvary hodnoceny p edevším z ekologického hlediska. Po átky zájmu o montánní antropogenní tvary, které se podílí na degradaci ekosystému, jsou spojeny se vznikem samostatného oboru ekologie obnovy (restoration ecology), kterou blíže popisuje K. Prach (2009). Devastované t žební prostory se tímto staly objektem zájmu celé ady p írodov deckých obor, které zkoumají nov vzniklá stanovišt z botanického hlediska (p. Gremlica, T., 2007; Škorpík, M., 2009; Láník, B., Láníková, D., 2009; Lipský, Z., 2007; Tlusták, V. 2007) a v rámci zoologických v d (p. John, F., Kostkan, V., 2007; Navrátil, M., Poulí ková, A., 2001; Kova ík, P., 2003). Komplexní p írodov decké zhodnocení nabízí I. Smolová (2006) a T. Chuman (2007). T žební tvary jsou jako novodobé významné krajinné prvky posuzované také z esteticko-krajiná ského pohledu, který do hodnocení zapojuje psychologický rozm r vnímání krajiny a provokativn konfrontuje jejich existenci s nároky hmotných pot eb soudobé spole nosti. Tímto aspektem t žebních tvar se pravideln od roku 2001 zabývá multioborová konference Tvá naší zem krajina domova, jejímž výstupem jsou publikované soubory sborník. Záv ry díl ích posudk t žebních tvar napomáhají dotvá et p edstavu o jejich výjime nosti, kterou za ínají zohled ovat i t žební spole nosti v rámci projekt p i ukon ování t žební innosti. K této problematice se blíže vyjad uje J. Sádlo a L. Tichý (2002) a v konkrétních podobách je zpracována v sout ži Zelený most, o nejlepší rekultiva ní plány t žebních prostor, kterou po ádá od roku 2006 T žební unie

12 Ocen né t žební tvary nabízí uplatn ní v turistice, zejména v nov se formující ásti cestovního ruchu geoturismu, jehož východiska uvádí nap. J. Macadam (2002) a v eském prost edí A. Bajer a J. Kynický (2007). Cíle montánní turistiky v p ehledu p edstavuje V. Lednický (2003). V p ípad praktických projekt využití t žebních prostor neexistuje shrnující literatura. P edevším pak mnohé sou asné komer ní zp soby využití jsou známy pouze z marketingových prezentací firem a spole ností, které je zve ej ují na internetu. Naopak velice podrobn jsou popsány projekty využití podzemních prostor jako úložiš a sklad, ešící aktuální pot eby nutnosti skladování zemního plynu, radioaktivního materiálu, oxidu uhli itého a dalších r zných podob odpadového materiálu Regionální literatura Základní literaturou vztahující se k zájmovému území je shrnující publikace o okresu Šumperk, kterou editoval M. Melzer a vydalo Vlastiv dné muzeum v Šumperku v roce V rámci této instituce publikují již od roku 1957 v de tí pracovníci muzea, kte í se mimo jiné zabývají i t žbou nerostných surovin. Významný p ínos k tomuto tématu zpracoval v mnoha pracích Z. Gába, který vedle geologie lokalit popisuje i historické souvislosti t žební innosti. D ležitým zdrojem poznání množství a stavu t žebních tvar p edstavuje nepublikovaná studie V. ably a Z. ablové (1992) o p ehledu nerostných surovin v okrese, která je uložena na pracovišti eské geologické služby Geofondu. K historickému výskytu t žebních lokalit se dále vztahuje inventá z 50. let 20. století zpracovaný A. Polákem (1951). Nepublikovány jsou také technické materiály t žebních provoz a interní dokumenty a studie Správy CHKO Litovelské Pomoraví. Naopak bohatá literatura je k tématu mineralogických a paleontologických lokalit, které pro region Šumperska zpracoval J. Zimák (2002) nebo P. Pauliš (2001, 2005)

13 5 Vymezení zájmového území Okres Šumperk se nachází na severu Olomouckého kraje. Na jihovýchod sousedí s okresem Olomouc a na severu s okresem Jeseník. Na východ má spole nou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a na západ hrani í s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z kraje Pardubického. Ze severozápadu je vymezen státními hranicemi s Polskem. Okres Šumperk ve své dnešní podob vznikl v roce 1996, a to vy len ním 22 obcí na severovýchod, které se staly sou ástí nov vzniklého okresu Jeseník. Obr. 1 Okres Šumperk (zdroj: [cit ]) Regionáln -geologicky p edstavuje oblast jedno z nejsložit jších území eského masivu. St edem území od severu k jihu prochází hranice mezi lužickou a moravskoslezskou oblastí eského masivu. P evládají metamorfované horniny, které spolu s vyv elinami budují horstva regionu. Nížiny a údolí jsou vypln ny t etihorními a tvrtohorními sedimenty. Západní ást regionu je budována krystalinikem s pravd podobn až starohorním stá ím, v n mž p evládají siln metamorfované ruly, místy s výchozy serpentinitu (hadce) a pr niky mocných vyv elých žulových t les (tzv. tonalitová žíla). Na východ je region budován n kolika jednotkami vystupujících

14 v klenbách, rovn ž se starohorními, siln metamorfovanými horninami, p edevším rulami. Na okrajích kleneb vystupují mladší devonské horniny: kvarcity, fylity, mo skou sedimentací vzniklé vápence a vulkanické horniny p em n né na amfibolity, které tvo í nap íklad sobotínský masív, v n mž se p em nou hadc vytvo ila zvláštní hornina s vysokým podílem mastku zvaná krupník. Jih regionu je budován kulmskými horninami, které jsou v západní ásti p ekryty sedimenty druhohorní k ídové tabule. Východní ásti zájmové oblasti jsou vypln ny t etihorními mo skými a jezerními sedimenty (Melzer, M. et al., 1993). Kvartérní eolické sedimenty se vyskytují v regionu na svazích vrchovin v mocných polohách. Údolí ek je vypln no tvrtohorními fluviálními sedimenty, které jsou zvlášt v jižní ásti oblasti vyvinuty v široké í ní nivy. Ty jsou dále p ekryty mocnou vrstvou holocénních hlín. Šumpersko je z hlediska geomorfologie a výškové lenitosti velice pestré. Ráz povrchu utvá í v naprosté v tšin vrchoviny a hornatiny, které vystupují v obvodu okresu ze západu, severu a východu a svažují se do st edu oblasti v podob kotlin, údolí a brázd. Jižní, nížinná ást pak postupn p echází p es Mohelnickou brázdu do Hornomoravského úvalu. Obr. 2 Typy krajin podle reliéfu (zdroj: [cit ])

15 Horské ásti území buduje kerné poho í Hrubého Jeseníku s nejvyšší moravskou horou Prad dem (1391 m n. m.). Jeho podcelkem je Keprnická hornatina se st ední nadmo skou výškou 896 m a st edním sklonem svah (nejv tším v celé eské vyso in ). Na hlavním h bet podcelku Prad dské hornatiny pak již probíhá hranice mezi šumperským a bruntálským okresem. Hlavní vrcholy tohoto masívu jsou Prad d, Petrovy kameny (1 448 m n. m.), Vysoká hole (1 464 m n. m.), Jelení h bet ( m n. m.) a Pecný (1 334 m n. m.). Nejvyšší partie nad hranicí lesa tvo í pro Jeseníky charakteristické náhorní plošiny. Kerná stavba omezená zlomy podmi uje hluboce za íznutá údolí, jako je tomu nap íklad v údolí Divoké Desné, která odd luje od hlavního h betu masív Mravene níku (1 343 m n. m.), na jehož sousedním temeni byla vybudována horní nádrž p e erpávací vodní elektrárny Dlouhé strán. Údolí Ramzovského potoka s Ramzovským sedlem na severu odd lují od Hrubého Jeseníku soustavu pokleslých ker Rychlebských hor, které spadají do Šumperska pouze svou jižní okrajovou ástí. Kladské sedlo a údolí eky Krupé je vymezují od druhého nejvyššího poho í Kralického Sn žníku (Kralický Sn žník 1423 m n. m.) se st ední nadmo skou výškou 931 m n. m. a st edním sklonem svah 15. Poho í pokra uje do Polska, kde se nazývá Masyw nieznika. Šumperskému okresu pat í východní polovina poho í bez nejvyšší úst ední ásti. Jižním podh ím jesenického poho í je Hanušovická vrchovina s nejvyšším vrcholem Je áb (1003 m n. m.), která je dále d lena na podcelky Branenská vrchovina, Šumperská kotlina, Hrab šická hornatina a Úsovská vrchovina. Mohelnická brázda odd luje Hanušovickou vrchovinu od Záb ežské vrchoviny na západ. Je to úzká protáhlá sníženina s minimální výškovou lenitostí, protékaná ekou Moravou. Na jihu je vymezena horninami moravského kulmu, za nímž pak za íná Hornomoravský úval. Západn od brázdy vystupují široké h bety Záb ežské vrchoviny s hluboce za íznutými vodními toky, které ohrani ují její podcelky. Na sever od Moravské Sázavy vystupuje nejvyšší podcelek Drozdovská vrchovina (Pustina 626 m n. m.) na jich od ní pak Mírovská vrchovina (Kan í vrch 606 m n. m.). Nejnižší Bouzovská vrchovina, která je od Mírovské odd lena údolím T eb vky, zasahuje do okresu jen nepatrn. Kompletní seznam geomorfologických celk a podcelk s výškovou lenitostí a nejvyššími body podává tabulka

16 Tab. 1 Geomorfologické jednotky na území okresu Šumperk Oblast, celek, podcelek výšková lenitost (m) nejvyšší bod Orlická oblast Orlické hory Bukovská hornatina Suchý vrch 995 m n. m. Kladská kotlina Králická brázda Jesenická oblast Záb ežská vrchovina Drozdovská vrchovina Lázek 714 m n. m. Mírovská vrchovina Kan í vrch 606 m n. m. Bouzovská vrchovina Velký Kosí 442 m n. m. Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina Úsovská vrchovina Bradlo 600 m n.m. Hrab šická hornatina erné kameny 956 m n. m. Šumperská kotlina Branenská vrchovina Je áb 1003 m n. m. Kralický Sn žník Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Keprník 1423 m n. m. Prad dská hornatina Prad d 1491 m n. m. Nízký Jeseník Bruntálská vrchovina Pastviny 790 m n. m. Rychlebské hory Hornolipovská hornatina Smrk 1125 m n. m. (zdroj: Melzer, M. et al., 1993) Hydrologické pom ry území jsou dány polohou oblasti na hranicích hlavních evropských rozvodí. Rozvodnice mezi Baltským a erným mo em sleduje h bet Kralického Sn žníku po vrchol Smrk v Rychlebských horách a hlavní h bet Hrubého Jeseníku. Úmo í Severního mo e (povodí Labe) na území okresu nezasahuje, ale dotýká se jeho hranice na vrcholu Je ábu. Okres náleží k úmo í erného mo e, povodí Dunaje. Hlavní odvod ovacím tokem okresu je eka Morava, která jím protéká v délce 68 km, a to bez po áte ních 16 km, které eka protéká od pramene pod vrcholem Kralického Sn žníku na území ech. Hlavními vedlejšími p ítoky na jejím horním toku jsou Malá Morava, Krupá, Branná a Desná. Desná vzniká v Koutech nad Desnou spojením Divoké a Hu ivé Desné, jejím p ítokem je Merta. Jižn ji, kde eka Morava ztrácí byst inný charakter, jsou hlavními p ítoky Moravská Sázava (s p ítokem B eznou), Mírovka a T eb vka. Jihovýchod okresu odvod uje svými p ítoky Oskava, která ústí do Moravy u Chomoutova nedaleko Olomouce

17 Vodní plochy na území Šumperska jsou tém ve všech p ípadech antropogenního p vodu. Nachází se zde n kolik málo poz statk z d íve velice rozsáhlé rybni ní soustavy, nap íklad Polický rybník (13 ha), Dolnolibinský (11 ha), Velký rybník u erné vody (10 ha), Sudkovský (8 ha), Brass v rybník v Záb eze (7,5 ha) aj. Významná je vodárenská nádrž na Nemilce (21 ha), zásobující pitnou vodou obci Záb eh, a víceú elová nádrž Krásné na Hrab šickém potoce (10 ha). Plošn nejv tší jsou pak t i nádrže vzniklé t žbou št rkopísk na Mohelnicku, mající celkovou plochu 200 ha. Unikátní jsou dv nádrže p e erpávací vodní elektrárny Dlouhé Strán na horním toku Divoké Desné v Hrubém Jeseníku. P edevším pak horní nádrž, která je vystav na na temeni plochého h betu Mravene níku v nadmo ské výšce 1350 m n. m. o objemu 2,58 mil. m 3. V údolí ek a jejich nivách se v infiltra ním pásmu akumulují podzemní vody, které se jímají jako zdroje pitné vody. Pro tuto významnou funkci je jižní ást okresu vyhlášena jako Chrán ná oblast p irozené akumulace Kvartér eky Moravy. Chrán ny jsou také povrchové vody v pramenných oblastech Hrubého Jeseníku a Kralického Sn žníku (CHOPAV Žamberk-Králiky a CHOPAV Jeseníky). Vedle prostých vod se v okrese nachází i dva zdroje minerálních vod, které jsou využívány v láze ství, a to sirné oteplené až termální vody v Bludov a Velkých Losinách (Melzer, M. et al., 1993). Na území Šumperska je zastoupení všech druh podnebných oblastí. Teplá oblast je typická pro nížinné jižní ásti okresu. Naopak horské ásti s úzkými hlubokými údolími jsou azeny do chladné oblasti. Vrchoviny (Záb ežská a Úsovská) spadají do mírn teplé podnebné oblasti (Quitt, E., 1971). Režim chodu hlavních klimatických prvk je výrazn ovlivn n m nící se nadmo skou výškou. Pr m rná ro ní teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí od 9 C (Mohelnice) po 1 C (Prad d). Ro ní úhrn srážek je nejmenší na Mohelnicku (600 mm/rok), maximální úhrny jsou ve vrcholových polohách Kralického Sn žníku a Hrubého Jeseníku, kde dosahují hodnot 1470 mm/rok (Melzer, M. et al., 1993). Klimatické podmínky a výšková stup ovitost Šumperska podmi ují existenci vegeta ního pokryvu. Vegetace v rámci fytogeografických oblastí spadá do mezofytika (flóra pahorkatinného až podhorského vegeta ního stupn ) a oreofytika (horská kv tena, v jejíž skladb chybí teplomilné druhy). V nivních oblastech na jihu okresu jsou asté luhy a olšiny, p echázející do dubohab in. Vrchoviny a pahorkatiny jsou typické kv tnatými bu inami. V horských oblastech se vyskytují acidofilní horské bu iny, su ové lesy, jedlobu iny a je ábové smr iny, které jsou na mnohých místech nahrazovány smrkovými monokulturami. V Hrubém Jeseníku se lze setkat již s kle ovým vegeta ním stupn m, p irozeným holinovým bezlesím, s glaciálními relikty a arkto-alpínskými druhy

18 Pestrost fauny na Šumpersku se odhaduje na p ibližn 25 tis. druh. P vodní fauna okresu, obdobn jako v jiných ástech eské republiky, je obohacena o n kolik aklimatizovaných a zavle ených druh. Jsou to nap íklad králík, bažant, ondatra, potkan, muflon, jelen sika, dan k, pstruh duhový, siven americký, amur a tolstobik. V Hrubém Jeseníku je nep vodní také kamzík horský (Melzer, M. et al., 1993). V sou asnosti se v d sledku ozdravování p írodního prost edí za ínají navracet d íve vymizelé druhy, nap íklad bobr evropský, led á ek í ní, áp erný a mnoho dalších. Vyskytující se vzácné a ohrožené druhy rostlin a živo ich, ve spojení s p írodními stanovišti, jsou p edm tem ochrany evropské sít Natura Na ochranu voln žijících pták byly na území šumperského okresu vymezeny pta í oblasti chrán ných oblastí Kralického Sn žníku (ch ástal polní), Jeseník (je ábek lesní a ch ástal polní) a Litovelského Pomoraví (druhov nejbohatší, p edevším led á ek í ní). P írodních stanoviš voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin, tzv. evropských lokalit, je na Šumpersku vymezeno t ináct. Dále jsou p írodní hodnoty Šumperska na mnoha místech chrán na formou rezervací, zón klidu nebo jako zvlášt chrán ná území. Do území okresu zasahují velkoplošné chrán né území Jeseníky a Litovelské Pomoraví. V CHKO Jeseníky je dále na území okresu vyhlášeno 3 národní p írodní rezervace, 7 p írodních rezervací a 1 p írodní památka 1. V Litovelském Pomoraví pak 5 p írodních rezervací a 1 p írodní památka 2. Ze severozápadu do okresu áste n zasahuje národní p írodní rezervace Kralický Sn žník. Výše zmín ný p írodní potenciál a zajímavosti, spole n s historickými a kulturními památkami, celoro ními kulturními akcemi a pestrou nabídkou volno asových aktivit vytvá í z okresu Šumperk turisticky atraktivní oblast 3. Okres Šumperk pat í do turistického regionu St ední Morava a Jeseníky a turistické oblasti Jeseníky západ. V p ípad Mohelnicka se jedná o turistickou oblast St ední Morava. Výrazná výšková lenitost reliéfu Šumperska je hlavním faktorem ovliv ujícím zem d lskou výrobu. Pro zem d lství jsou nejvhodn jší nivní p dy nacházející se podél toku eky Moravy v jižní ásti okresu v okolí Post elmova, Záb eha, Mohelnice a Loštic. Nejvíce zastoupeným p dním typem na Šumpersku jsou hn dé p dy, které se vyskytují v rozmezí nadmo ských výšek m n. m., v oblastech pahorkatin a vrchovin. S rostoucí nadmo skou výškou také roste kyselost p d. Nad 800 m se nachází rezivé p dy 1 NPR Šerák-Keprník, Prad d, Rašeliništ Sk ítek; PR Pod Slune nou strání, Františkov, P emyslovské sedlo, Bu ina pod Františkovou myslivnou, B idli ná, Na hadci, Rabštejn a PP Zadní Hutisko 2 PR Bradlec, Moravi anské jezero, Doubrava, Ka ení louka, Za mlýnem, Pod Trlinou a OP Rodlen 3 Podle Czech Tourism (2009) byly v roce 2008 nejnavšt vovan jšími turistickými cíly v Olomouckém kraji v po adí hned po ZOO Olomouc (356 tis. návšt vník ) a Muzeu um ní v Olomouci (226 tis.) hrad Bouzov (93 tis.), Vlastiv dné muzeum v Šumperku (64 tis.) a Papírny Velké Losiny (50 tis.)

19 s podzoly. H eben Hrubého Jeseníku je pokryt alpínskými p dními formami a vyskytují se zde i lokality s rašeliništní p dou vrchovištního typu (Melzer, M. et al., 1993). Území okresu se správn lení na 77 obcí, z nichž 8 má statut m sta (Šumperk, Záb eh, Mohelnice, Hanušovice, Loštice, Štíty, Staré M sto a Úsov). Nejv tším m stem v po tu obyvatelstva je okresní m sto Šumperk s obyvateli. K žilo v okrese na ploše km obyvatel, tedy v hustot 95 obyvatel na km 2 ( eský statistický ú ad, 2009). Obce jsou sdruženy do mikroregion, kterých je v okrese Šumperk 9, a to Svazek obcí regionu Ruda, Svazek obcí T eština, Stavenice a Police, Svazek obcí údolí Desné, Mikroregion Hanušovicko, Luže, Mohelnicko, Šumpersko, Šumperský venkov a Mikroregion Záb ežsko, které je po tem sdružených obcí (30) nejv tším mikroregionem na Šumpersku (Šumpersko, 2008)

20 Obr. 3 Administrativní rozd lení okresu Šumperk (zdroj: [cit ])

21 Dopravní infrastruktura v hlavních tazích sleduje údolí vodních tok Moravy, Moravské Sázavy, Desné a Branné. Významnými silni ními komunikacemi jsou rychlostní silnice mezi Olomoucí a Mohelnicí, která dále pokra uje jako R 35 na Moravskou T ebovou. Silnice I/11 vede hlavním tahem ve sm ru Hradec Králové - Šumperk Opava. Silnice I/14 spojuje Mohelnici, Šumperk a Jeseník, kde dále pokra uje p es Mikulovice do Polska. Na Šumpersku se v železni ní síti nachází na hlavní trati mezi P erovem a eskou T ebovou významný uzel Záb eh na Morav, z kterého vychází lokální trat sm rem na Jeseník a Šumperk. V okrese Šumperk p sobí významné pr myslové podniky. Nejv tším zam stnavatelem, p es pracovník, je Siemens Elektromotory, s.r.o. se sídlem v Mohelnici, zam ené na výrobu elektromotor. V Mohelnici dále p sobí Hella Autotechnik, s.r.o., zam ující se na výrobu sv tlomet. V Šumperku je významným podnikem strojírenská firma Pars Nova a.s. (760 zam stnanc ), jejímž zam ením je výroba a opravy železni ních a tramvajových lokomotiv a vozového parku. V regionu p sobí firma MEP Post elmov, a.s., zabývající se výrobou elektronických ovládacích p ístroj, Pramet Tools, s. r. o. a textilní firma Nobleslen, a. s. v Šumperku. Do po átku roku 2010 byly významným zam stnavatelem Olšanské papírny a.s. (660 pracovník ), s provozy v Lukavici, Jind ichov a Aloisov. Potraviná ský pr mysl na Šumpersku p edstavuje Pivovar Holba, a.s., PMV Záb eh a tradi ní výroba tvar žk v A.W., s. r.o. v Lošticích

22 6 P ehled t žby nerostných surovin na Šumpersku Lidské aktivity jsou na Šumpersku doloženy již z doby kamenné a tak i v této dob lze hledat po átky t žební innosti. Konkrétn se jedná o neolit, který je charakteristický keramickými výrobky, jejichž základní surovinou byly spraše a sprašové hlíny. Kulturní a technologický vzestup spole nosti spojený s využíváním nových materiál nutil hledat další zdroje nerostných surovin, zvlášt rud. Tém všechny ložiska st íbrných, zlatých a železných rud byly objeveny již Kelty a Slovany, ale jejich intenzivní exploatace zapo ala až ve 13. a 14. století, v dob velké kolonizace, kdy na Šumpersko p icházeli na pozvání zem pán prospekto i a horníci z ciziny. Hornická kolonizace byla také prvotním impulsem v zakládání nových sídel, nap íklad Šumperka, Starého M sta nebo Branné a docházelo tak k osídlování oblastí jinak zem d lsky nep íznivých. S rozvojem sídel rostla pot eba stavebních surovin, jako je kámen, vápenec a cihlá ské hlíny, které byly tehdy t ženy v místech výskytu v malých objemech a pro místní pot eby. Teprve všechny zm ny, které p inesla pr myslová revoluce, zásadn zasáhly do charakteru t žby a zpracování nerostných surovin. T žené suroviny byly nosným p edpokladem rozvoje materiální spole nosti, jejíž zvyšující se nároky vedly k dalšímu navyšování objem surovin. Vedle stavebních surovin bylo hornictví v 19. století zam eno p edevším na dobývání železných rud. Ovšem konkuren ní prost edí, v hospodá sky propojujícím se sv te, vedlo nakonec k ukon ení podnikatelských aktivit v hutnickém pr myslu na Šumpersku. Trend extenzivního využívání ložisek nerostných surovin, ve snaze zajistit si surovinovou a hospodá skou sob sta nost, pokra oval po dobu tém celého 20. století a na Šumpersku, bohatého na stavební suroviny, se projevil hlavn v 70. letech. Tehdy se s plánovanou socialistickou výstavbou staveb a komunikací otev ely, nebo rozší ily a modernizovaly provozy na št rkopísek, písek, vápenné, cementá ské produkty a na cihlá ské výrobky. Od za átku 90. let 20. století probíhá útlum v t žb neperspektivních nebo ekonomicky nevýhodných surovin, a naopak s racionalizací hospodá ských mechanizm a s ohledy na životní prost edí existují tendence maximáln využít sou asné otev ené dobývací prostory. Na Šumpersku se v sou asnosti t ží na 12 lokalitách, a to v grafitových dolech ve Velkém Vrbn, v kamenolomu a pískovn v Bludov, v pískovn v Temenici, ve vápencových lomech v Bohdíkov a Vitošov. Dále jsou t ženy kamenolomy v Hanušovicích, Záb eze, Lošticích, Dolní Libin a v Krásném a št rkopísky na Mohelnicku

23 6. 1 Rudy Rudy drahých kov Rudy drahých kov pat í k nejstarším vyhledávaným, avšak objemem nevýrazným nerostným surovinám na Šumpersku. Od doby halštatské až po 15. století p edstavovala jejich produkce nepatrný význam ve srovnání se sousedním bohatým Zlatohorskem, ale i tak se jejich d ležitost projevila nap íklad ve jménech nov založených hornických osad 14. století, jako Kolšt jn (Branná) nebo Goldek (Staré M sto). Zlato, a v menší mí e i st íbro, se vyskytovalo u Hyn ice pod Sušinou (Melzer, M. et al., 1993). Dalším zdrojem zlata byla zlatonosná eka Oskava a její p ítoky. Dodnes jsou zde patrné sejpová pole a kanály, která pochází ze století (Novák, J., 1985). Železná ruda V minulosti pat ilo hornictví a hutnictví k nejd ležit jším hospodá ským aktivitám na Šumpersku. Technologické inovace 14. století vodní pohon, hamry, dmychadla nebo šachtové pece, které zavád li nov p íchozí horníci z ciziny, umožnily zpracovávat v tší množství železné rudy a rozši ovat stará kutací železá ská st ediska. Hut a hamry se na Šumpersku vyskytovaly od 14. století v povodí ek Desné, Merty, Moravy, Krupé a Branné. 4 B hem 15. století mnoho t žebních polí a hornických osad zaniklo v d sledku eskouherských válek. V 16. století se d lní podnikání a t žba rud obnovila nov v režii vrchnostenských panství. Za ala se zavád t hlubinná t žba, dolování se zintenzivnilo rozší ením štol, zavedením odvod ovacích a v tracích šachet. Nov p ibyly hamry v Ple ích a Vikanticích, ve Velkých Losinách, p i emž mimo ádného významu za alo nabývat železá ské st edisko v Sobotín (Melzer, M. et al., 1993). V sobotínském rudním revíru se t žila magnetitová ruda z ložiska táhnoucího se zde od Rudné hory na severozápadn od Verní ovic sm rem ke Švagrovu, na Hutisko a dále k severovýchodu, kde kon í v Mnišských jámách p i pramenech Desné. Další ložiska byla na levém b ehu Merty u Kosa e a Verní ovic, jv. od Rudoltic, na sv. okraji Šumperka a v Sedmi Dvorech u Verní ovic ( abla, V., ablová, Z. et al., 1992). 4 Konkrétn se jednalo o hut a hamry v Sobotín, Rudolticích, Rejhoticích, Starém M st, Klášt rci, Šumperku, Rud nad Moravou, Raškov, Štítech a Františkov

24 Obr. 4 Poddolovaná území v ložiskových pruzích magnetitových rud na Sobotínsku (zdroj: [cit ]) V dob pr myslové revoluce se editelem železáren v Sobotín stal F. X. Riepel, odborník v oboru železá ství a tv rce myšlenky výstavby Vítkovických železáren a železni ní dráhy Víde Polsko. Pod jeho vedením se hutnický pr mysl na Sobotínsku zmodernizoval nap. výstavbou vysoké pece se slévárnou v Sobotín a budováním zpracovatelského a strojního pr myslu v okolních obcích (továrny na stroje, válcovny kolejnic, výroba železni ního materiálu). Železárny v roce 1844 skoupili brat i Kleinové, kte í následn vybudováním dalších železáren ve Št pánov vytvo ili jeden výrobní celek zam ený na výrobu pro železnice, t žební za ízení pro ostravské doly a podíleli se také na budování železni ní trat Olomouc - Praha. S nár stem výroby železa vzrostla i t žba dalších surovin nutných pro výrobu a zpracování, jako byl grafit z velkovrbenské klenby, vysokoprocentní vápence z Bohdíkova a Rudy na Moravou a krupník, mastková hornina ze Sobotína a Verní ovic, z níž se vyráb l žáruvzdorný materiál, stejn jako z kvarcitu, který se t žil nad Petrovem a Viký ovicemi. Rychle se vy erpávající železnorudná ložiska na Sobotínsku doplnila t žba limonitových rud z okolí Kv tína a Slavo ova, která se ovšem nehodila na výrobu oceli, nov preferované p i stavb železnice. Vzr stající konkuren ní prost edí a dovoz rud z ciziny nakonec vedl k postupnému úpadku sobotínských železáren. Opoušt ní rudních revír na Sobotínsku, Mohelnicku a Uni ovsku, definitivn ukon ilo hutní a železá skou výrobu na Sobotínsku v roce 1920 (Gába, Z., Tempírová, D., 2000)

25 M d ná ruda T žba m d ných rud nem la na Šumpersku velkého významu. Podle velikosti dochovaných d lních d l lze spíše odhadovat na prospek ní práce. Pr zkumný p vod má z ejm n kolik jam a štola v k emenných žilách s m d ným zrudn ním u Bohutína (Melzer, M. et al., 1993). Podobn je tomu v p ípad t žební lokality na M d nci u Verní ovic s výskytem chalkopyritu, kde se zachovala vyražená štola s datací 1680 (Skácel, J., 1956). Antimonové rudy Antimonové rudy byly objeveny na ložisku u Hyn ice pod Sušinou v 18. století. B hem první sv tové války byl tento výskyt krátce znovu hornicky otev en dv ma štolami (Pauliš, M., 2005), ale z ejm technologické problémy se získáním jemných zrudn lých žilek a o ek byly d vodem, pro bylo ložisko opušt no ( abla, V., ablová, Z., 1992). V 50. letech došlo k obnovení a novému vyražení dvou štol a vyhloubení šachtic p i pr zkumných pracech s cílem obnovit zd t žbu, ale od zám ru bylo upušt no (Pauliš, M. 2005). Další pokus o t žbu antimonové rudy prob hl za první republiky na ložisku Jakubovice (Melzer, M. et al., 1993) Nerudy Vápence Šumpersko je oblastí s hojným výskytem vápenc. Jde p edevším o vápence tzv. série Branné, které se zhruba v 3-4 km širokém pruhu táhnou v délce 60 km od Vápenné (okr. Jeseník) k Olšan m a pokra ují pak dále v okolí Vitošova a Hrabové. Vápence skupiny Branné jsou zajímavé svými polohami istých vápenc (místy obsahují p es 97 % CaCO 3 ), které jsou využívány pro chemický, potraviná ský pr mysl a pro pálení velmi kvalitního vápna. Nejstarší t žební lokalita se vyskytuje na ložisku mezi obcemi Lesnice Vitošov Hrabová, v délce zhruba 3 km. Již v 15. století zde bylo založeno n kolik malých lom, ve kterých se vápenec dobýval až do 19. století ru n. S nástupem pr myslového a technologicky propracovan jšího dobývání a zpracování vápence se t žba soust edila do jednoho dobývacího prostoru v katastru obce Vitošov. Zde byl od 60. let 20. století budován moderní provoz, který se soust edil p edevším na výrobu reaktivního vápna pro T inecké železárny. S nár stem dodávek pro železárny byl objem t žby navýšen o 60 % a tím došlo k výraznému rozší ení t žebního prostoru (Cikrt, J., Láník, J., 2001). Komorovými a od 70. let clonovými odst ely se postupn za ala vytvá et dnešní podoba rozsáhlého st nového kamenolomu o 10 etážích se zahlazenými záv rnými svahy

26 V sou asnosti je ložisko vitošovských vápenc otev eno v délce 800 m a t žba probíhá v jeho nejširší centrální ásti o mocnosti 40 m (Chorazy, J. et al., 1999). T žební lokality vysokoprocentních vápenc, místy až mramor, se nachází v Branné a v Bohdíkov, kde byl rozvoj vápenického pr myslu spojen až s výstavbou železni ní trat v druhé polovin 19. století. Byly zde vybudovány kruhové vápenky, v Branné dv a v Bohdíkov t i, k nimž p ibyla v roce 1929 tvrtá v Kom átkách (Melzer, M. et al., 1993). V sou asnosti t žený dobývací prostor Bohdíkov Kom átka navazuje na sousední starý a opušt ný tzv. David m lom, v n mž se za alo intenzivn t žit od roku 1907, po zavedení úzkokolejné dráhy. Sou asný tzv. nový lom byl stejn jako ostatní lokality rozši ován od 70. let 20. století. Dnes je 60 metr hluboký jámový lom se šesti etážemi otev en v délce 540 m. Grafit Grafit p edstavuje jednu z nejvýznamn jších t žených surovin okresu. Vyskytuje se ve dvou ložiskových oblastech, známých a dobývaných již od prav ku. Významnou t ženou nerostnou surovinou se stal hlavn v dob pr myslové revoluce, kdy se za al používat ve slévárenství, metalurgii, vysoce žáruvzdorných hmot, tužek, na výrobu mazadel aj. Ložisková oblast na Lošticku a Mohelnicku byla t žena od 12. do po átku 20. století. Hlubinné dobýváni grafitu se soust edilo zejména do obce Svinov a jeho okolí, kde lze dodnes nalézt patrné jámy v terénu. Tuhová hlína byla nezbytnou sou ástí materiálu pro výrobu tzv. loštických pohár. Používala se v p ím si s hrn í ským jílem a zajiš ovala výrobk m po vypálení vyšší ohnivzdornost, což bylo obzvláš d ležité v dob st edov ku, kdy si lidé va ili na otev ených ohništích a nádoby asto p i nerovnom rném oh ívání praskaly. Vedlejším efektem tuhy v p ím si byla p i zvýšené teplot výpalu expandace Fe 2 O 3, který na povrchu keramiky vytvá el charakteristické a proslulé puchý e. Pr myslová t žba tuhy, která v dob svého nejv tšího rozmachu zam stnávala až 100 horník, skon ila v roce Další lokality t žby grafitu byly v okolí obcí Krchleby, Podolí ko a epová (Gába, Z., 1998). Daleko v tšího významu však dosáhla t žba grafitových slojí ve velkovrbenské grafitové sérii mezi obcemi Ostružná, Branná, Šléglov, Staré M sto, Malé a Velké Vrbno. Ložisko grafitu se zde za alo dolovat od roku Zpo átku t ža i byli v tšinou malí vlastníci pozemk, kte í zakládali svislé jámy o hloubce kolem 25 m a dál razili sm rné chodby malého profilu s prudkým stoupáním. Z t chto chodeb postupovali dovrchními dobývkami s ponecháním ochranného pilí e za sebou. Rubaninu uvol ovali ru n a p ímo na porubu ji pomocí sít t ídili a hlušinu zakládali do vyrubaných prostor. Projevy tohoto dobývání jsou patrné na všech dnes t žených ložiscích grafitu. V polovin 19. století na

27 ložiscích za ala dolovat t ža ská spole nost Alberti, která svou t žební innost soust edila do okolí Malého Vrbna. Zde bylo otev eno raženými štolami m dlouhé dolové pole Alois. Další t žba probíhala v m dlouhém d lním poli Badenberg v Branné, na ložisku Vohrwerk u Šléglova a na ložiscích Konstantin a Gustav u Velkého Vrbna a na ad dalších lokalit. Nejv tšími d lními ložisky byly až do konce 60. let ložiska Alois, He man, He man sever v Malém Vrbn. Menším ložiskem t ženým v rámci Rudných dol Jeseník n. p. v pozd jší dob bylo ložisko Kronfelzov (DP Šléglov I), ložisko Milí e (DP Velké Vrbno). Velkým p elomem v rozvoji závodu byl p echod z hlubinné na povrchovou t žbu otvírkou ložiska Konstantin (DP Velké Vrbno I) jámovým lomem. V minulosti byly na ložisku Konstantin známy dv hlavní historické d lní míry (Konstantin a Libor) a jedna okrajová (Josefa). Po první jmenované dostalo ložisko i své jméno. Sm rná délka ložiska ov ená technickými pracemi je cca 800 m, mocnost ložiskových poloh se pohybuje mezi 2 m až 3 m. Vlastní grafitové sloje jsou doprovázeny velmi pestrou skladbou karbonátových hornin, od istých krystalických vápenc po krystalické dolomity, které jsou v sou asné dob také odt žovány a zpracovávány na výrobu ho e natovápenatého hnojiva (Grafitové doly Staré M sto, a. s., 2007). Obr. 5 Poddolované plochy na ložiscích grafitu u Starého M sta (zdroj: [cit ])

28 Keramické jíly a hlíny Keramické hlíny a jíly jsou z podstaty svého využití nejstarší t ženou nerostnou surovinou na Šumpersku. Dokládá to i množství archeologických nález, z nichž ten poslední, z roku 2003, odhalil u obce Post elmov nejen základy osady z mladší doby kamenné, keramické nádoby a st epy, ale i pás jam vzniklých t žbou hlíny (Goš, V., 2004). Keramické jíly se na území Šumperska t žily p edevším v jeho jižní ásti, na Mohelnicku a Lošticku. Nejkvalitn jší kaolinické jílovce se nachází 2 km západn od Loštic, v polní trati Masnice, která byla intenzivn dolována od 12. století žadlovickými, loštickými a pavlovskými hrn í i. Z této jemné hlíny se vyráb la velmi kvalitní, b lavá a hladká keramika. V p ípad, že do ní hrn í i p idali i tuhovou hlínu (s místním názvem železnice podle obsahu oxid železa) nebo p ímo tuhu z okolí nedalekého Svinova, vypálili z materiálu sv tov proslavenou puchý ovitou keramiku. Hrn í ské emeslo se soust edilo do Loštic, kde se jím v dob rozkv tu v 15. století zabývala tém každá usedlost. Dodnes jsou nám toho d kazem archeologické nálezy odpadních jam, st epiš a vypalovacích pecí. Pro místní pot ebu byly dále vypalovány oby ejné, šedohn dé nádoby z pís ité hlíny, kterou hrn í i získávali na míst. Keramická hlína se v oblasti t žila až do první poloviny 20. století, kdy výroba loštické keramiky definitivn zanikla (Melzer, M. et al., 1993). Na Masnicích bylo ješt v druhé polovin 20. století evidováno 380 dol a jam hlubokých 4 až 19 m, které byly pozd ji zavezeny hlínou a na jejich míst vznikla zahrádká ská osada. Jedinou dnešní p ipomínkou zdejší slavné t žby je název osady Barborka a její zrekonstruovaná socha, odkazující na patronku horník. Výskyty hrn í ských hlín se nachází také v okolí Starého Maletína, kde byly t ženy a továrn zpracovávány na šamotové a hlin né zboží v dob od druhé poloviny 19. do poloviny 20. století. Jihovýchodn od obce Bludov byl do po átku 20. století t žen kaolin, který se zde vyskytuje ve stráni vrchu Brousná a p i jeho úpatí, kde byl dobýván m lkými jámami na výrobu kameninových výrobk (Melzer, M. et al., 1993). U obce Leština se vyskytují mocné naváté spraše s vysokým obsahem oxid sodíku, draslíku a vápníku, které se používaly pro výrobu p írodních glazur. T žba probíhala ve st novém lomu p edevším v druhé polovin 19. století, ale p íležitostn se zde t žilo až do 80. let 20. století (Gába, Z., Zitová, J., 1985). Živcové suroviny Živce se používají jako taviva p i p íprav keramických sm sí, glazur, sklá ského kamene, smalt apod. V minulosti t žené ložisko se vyskytuje v M stském lese u Šumperka, kde tvo í 4 žíly o délce 500 m a mocnosti 5 25 m ( abla, V., ablová, Z. et al,

29 1992). Další výskyty jsou známy na západním svahu vrchu Chocholík jz. od Šumperka, kde bylo založeno více jak osm malých st nových lom. Mastek T žba mastkové horniny, místn nazývané krupník, byla úzce spojena s hutním pr myslem na Sobotínsku. Vyskytuje se v okolí Verní ovic a Sobotína, kde byla dobývána n kolika st novými lomy od 17. do po átku 20. století. Používal se p edevším k vyzdívání železá ských pecí, ale zhotovovaly se z n j i sochy a r zné keramické výrobky (Melzer, M. et al., 1993). Kvarcit Bílá jemnozrnná k emenná surovina byla do za átku 20. století t žena ve Vikí ovicích. Používala se jako ohnivzdorný materiál pro vyzdívky sklá ských pecí v Rapotín (Melzer, M. et al., 1993) Stavební suroviny Stavební suroviny jsou vzhledem ke geologické stavb Šumperska nej ast jší t ženou nerostnou surovinou. Dekora ní kámen Ve starom stském krystaliniku se vyskytuje hadec (serpentinit), který se jako drcené kamenivo využíval pro svou ernozelenou až ernou barvu na výrobu teracových dlaždic. Jeho nejv tší ložiska se vyskytují u Raškova a u Chrastic, kde byl mezi sv tovými válkami založen jámový lom ( abla, V., ablová, Z. 1992). Maletínské k ídové pískovce K ídové pískovce, t žené od 14. století, se vyskytují západn od Starého Maletína a áste n i na území svitavského okresu. V dob baroka se stal maletínský pískovec vyhledávaným socha ským a stavebním materiálem. Všechny barokní skulptury v Olomouci jsou zhotoveny z tohoto materiálu. V okolí Starého Maletína bylo založeno asi 10 st nových lom, které byly v innosti až do druhé sv tové války. Po roce 1946 byly lomy zav eny a uvádí se pouze ojedin lá t žba blok na opravy nebo na nové plastiky na po átku 50. let 20. století (Šrámek, J., 2003)

30 Stavební kámen a drcené kamenivo Šumpersko je velmi bohaté na výskyt hornin vhodných pro drcené kamenivo na stavební kámen. Jedná se p edevším o kulmské horniny na jihu okresu a metamorfované ruly a amfibolity jader orlicko-sn žnické, keprnické a desenské klenby. V minulosti se tyto suroviny t žily na mnoha místech, asto v polohách p irozených výchoz horniny. Nespo et lom bylo založeno u sídel a nov budovaných komunikací, kde sloužily jako lehce dostupný materiál p i výstavb. T žba v lomech malých rozm r probíhala v tšinou ru n. Postupné zavád ní mechanizace umožnilo rozši ovat ty lomy, které se jevily jako vhodné pro množství zásob a vlastnosti suroviny. Objem t ženého kameniva výrazn vzrostl v 70. letech 20. století v souvislosti s nároky stavebního pr myslu. V sou asné dob je t žba v okrese soust ed na v p ti velkých st nových lomech. U Loštic (Kozí vrch) se t ží kulmské droby, rula v Záb eze (Ra ice), Dolní Libin a Hanušovicích a amfibolity v Krásném u Šumperka. Št rkopísky a písky Ložisková území št rkopísk a písk se nachází v nivách ek Moravy, Moravské Sázavy a Desné. Jako produkty zv trávání (eluvium) jsou t ženy písky ve zv tralých zónách šumperského granodioritu u Bludova a v Temenici u Šumperka. Nejv tší akumulace št rkopísk se nachází v údolní niv eky Moravy na Mohelnicku, kde byly št rky a št rkopísky t ženy od 19. století. Šlo o t žbu bez technického vybavení, bez dalších úprav materiálu a v malých objemech (max m 3 za rok), které odpovídaly místní spot eb kameniva ve stavebnictví (Polák, A., 1951). V druhé polovin 20. století, v souvislosti s plánovanou socialistickou výstavbou panelových sídliš a dopravních staveb se objem t žené suroviny navýšil stonásobn. T žební prostor se rozší il do podoby t í velkých t žebních jam, zapln ných prosakující podzemní vodou, které si vynutily i p eložení koryta eky Moravy. V sou asnosti t žba probíhá v nejsevern jším jeze e. Cihlá ské suroviny Cihlá ské suroviny, r zného složení a rozdílné kvality, se na území okresu vyskytují v hojné mí e. Spole n se stavebním kamenem tvo í tradi ní a v minulosti nej ast ji používanou stavební surovinu, zdící prvek. Hliníky, milí e a od 19. století kruhové pece byly samoz ejmou sou ástí všech sídel, kde se tato surovina vyskytovala. Jedná se p edevším o jižní ástí okresu, a to o východní svahy Záb ežské vrchoviny, na nichž se v pr b hu tvrtohor usazovaly spraše a sprašové hlíny. Ty se v r zných mocných vrstvách t žily v tšinou ru n a mnohé z t chto hliniš byly opušt ny do první poloviny 20. století. Jen v místech významn jšího a kvalitního výskytu, u v tších m st, jako byly

31 Loštice, Mohelnice, Záb eh, Šumperk, Nový Malín, se po zavedení strojové t žby ložiska využívala do 70. let 20. století, kdy došlo k ukon ení t žební innosti (krom lokality v Lošticích), v d sledku využívání nov vyvinutých materiál ve stavebnictví a zejména v souvislosti s výstavbou moderních velkokapacitních provoz v jiných ástech republiky Ostatní suroviny Wollastonit Wollastonit pat í mezi mnohostrann využitelné suroviny a na území eské republiky je jeho výskyt velice vzácný. Významné ložisko se nachází na severním okraji obce Bludov ve skarnových horninách, ozna ovaných jako bludovit, které byly v minulosti t ženy pro stavební a drcený kámen. Ale práv jeho tvrdost a houževnatost nutila t ža e lomy opustit (Polák, A., 1951). V roce 1991 stát vyhlásil tento nerost za vyhrazený a v roce 1994 vyhlásil na nerost wollastonit v Bludov dobývací prostor. Dnes je ložisko v malých objemech a sezónn t ženo ve st novém lomu. Beryl Horniny bohaté na chrysoberyl se vyskytují v okolí Maršíkova, kde byl také poprvé v Evrop nalezen v roce 1919 na lokalit Rasovna. Další jeho lokalitou výskytu je St elecký d l ("Scheibengraben") u Maršíkova, která je otev ena malým lomem na živec a krátkou štolou. Mezi sv tovými válkami byl beryl t žen n meckou spole ností k výrob berylia a ke šperka ským ú el m (Gába, V., 1976). Fluorit Minerál fluorit je vázán na sn žnické ruly a je pokra ováním známého ložiska v Polsku. Jeho výskyt je na území okresu spíše mineralogického charakteru. Jen jediné jeho ložisko bylo v minulosti v malém rozsahu pro tento minerál t ženo, a to St íbrnice u Starého M sta ( abla, V., ablová, Z. et al, 1992). P írodní barvivo okr Nalezišt malého množství železných hlinek se vyskytuje v okolí Police a u Bezd kova na Úsovsku. Ty byly v první polovin 20. století t ženy malým závodem na výrobu p írodního erveného barviva (Melzer, M. et al., 1993)

32 7 Základní typologie a geneze antropogenních tvar T žba nerostných surovin a využívání p írodních zdroj obecn pat í mezi nejstarší lidské aktivity, p i nichž p ímým p sobením dochází k modelování georeliéfu a vzniku nových geomorfologických tvar, které se stávají p edm tem studia antropogenní geomorfologie. T žební inností vznikají konvexní tvary agradací nebo konkávní tvary degradací. Planací se p vodní georeliéf zarovnává a exkavací se vytvá í podzemní prostory, p i nichž vznikají tzv. antropogenní suterény (Zapletal, L., 1969). T žba nerostných surovin se uskute uje dv ma zp soby metodami povrchovými a metodami hlubinnými. S rozvojem mechanizace zemních prací, zejména od druhé poloviny 20. století, se t žba stále více zam uje na povrchové zp soby, které jsou ekonomicky efektivn jší, vykazují vyšší výkonnost a vysokou výrubnost ložiska. Proti hlubinným metodám se však vyzna ují vysokou intenzitou p em ny krajiny vlivem technických zásah (Štýs, S., 1990). Následky t žební innosti v krajin jsou následn zahlazeny v rámci sana ních a rekultiva ních projekt. Podoba t žebních tvar je odvislá od užité technologie dobývání nerostné suroviny a vlastností t ženého materiálu. P i destrukci horninového prost edí vznikají v reliéfu krajiny tvary, které lze rozd lit na vlastní t žební tvary, tedy lomy, šachty, štoly, haldy, aj., a na pr vodní t žební tvary, jako jsou poklesové kotliny, pinky, aj. (Demek, J., 1984) T žební tvary vzniklé hlubinnou t žbou nerostných surovin Hlubinným zp sobem, jsou t žena ložiska uhlí, rud i r zných nerudních surovin, V závislosti na charakteru t ženého nerostu a nadloží se používají rozdílné metody. Uhelná ložiska jsou podle mocnosti, úklonu a vlastností sloje dolována komorováním, pilí ováním nebo st nováním. Zvolená metoda pak ovliv uje zm ny na povrchu dobývacího prostoru, které souvisí se prom nou nap ového stavu v nadložních horninách. Po komorování a propadnutí stropu vznikají na povrchu nálevkovité propadliny, p i st nování bez základky vznikají poklesové kotliny, jejichž hloubka odpovídá mocnosti t žené sloje. P i st nování se základkou jsou poklesy terénu mén intenzivní. Sledy vrstev v nadloží slojí se p i zm n nap ového stavu postupn lámou, zalamují a prohýbají, což se na povrchu projeví poklesovou kotlinou, která, je-li nadržena vodou, se stává poklesovým jezírkem. Prolomení a pružné deformace nadložních vrstev se viditeln projevují po ur ité dob v závislosti na bá sko-technických podmínkách. Poklesy nadložních hornin nad poddolovanými plochami mohou vznikat i v oblastech t žby ropy a zemního plynu, erpáním podzemních vod apod

33 P i hlubinné t žb je ást území devastována ukládáním hlušiny, která je odpadním substrátem p i t žb a úprav. Hlušina se ukládá jako základka do vyrubaných prostor, nebo na povrchu, ímž vzniká halda. Podle zp sobu sypání mají haldy tvar h ebenovitý, kuželovitý nebo tabulovitý, s vrcholovou plošinou a p íkrými svahy. Na svazích hald vznikají postupn stružky, strže, solifluk ní proudy, sesuvy, bahenní proudy. Krom toho v haldách probíhají vnit ní procesy jako nap. vnit ní ho ení, sesedání, vznik dutin, závrtovitých sníženin apod. Rudné žíly o r zné mocnosti, úklonu a v nepravidelném pr b hu musí být t ženy s doprovodnými horninami. Vyt žená hlušina (rubanina) je pak ukládána bu p ímo v dole jako základka, nebo na povrchu na odvalech (Štýs, S., 1990). Prostory vzniklé po hlubinných dolování jsou šachty, štoly a komory. Na povrchu je ložisko otev eno d lními díly, které tvo í trvalé spojení s povrchem. Štolou se rozumí horizontální nebo uklon ná chodba ražená p i pr zkumu nebo t žb nerostných surovin. Nejspodn jší štola je zpravidla dopravní a odvod ovací a u ní je postaven závod. ást ložiska pod úrovní této štoly m že být otev en slepými jámami. Šachta je strmá, zpravidla svislá, n kdy i šikmá chodba sloužící doprav osob, vyt žené suroviny, hlušiny nebo pomocných materiál dolu, pro odvod vody, plyn a p ívod vzduchu. V hlubinných dolech jsou pro r zné ú ely vyhloubené um lé prostory, které se ozna ují jako komory (Demek, J., 1984). Zvláštní nové tvary nabývá reliéf p i t žb, resp. rýžování zlata z í ních sediment. P i ru ním rýžování vznikají sejpy, nevelké pahorky složené hlavn z písku a hlíny, které mají zpravidla výšku 1-2 m, výjime n kolem 5 metr (Zapletal, L., 1969) T žební tvary vzniklé povrchovou t žbou nerostných surovin P em na území povrchovou t žbou je technologicky spjata s nutností odklizu nadložních hornin, které jsou v prvotní fázi vývoje lomu odstran ny na vn jší výsypky. Po založení lomu a postupem t žební fronty vzniká vlastní sníženina lomu, využitelná jako vnit ní výsypný prostor. Podle výškové orientace v i p vodnímu okolnímu terénu lze rozlišovat výsypky podúrov ové, úrov ové a nadúrov ové. Zakládané lomy jsou na základ uložení a polohy t žené nerostné suroviny st nové, jámové a kombinované, a podle druhu suroviny rozlišované na kamenolomy, pískovny, hliništ nebo št rkovny. Otev ené lomy v p vodním konvexním tvaru reliéfu jsou st nové. T žba na nich postupuje v tšinou horizontáln sm rem do svahu kopce po stupních. V p ípad že t žební

34 fronta dosahuje velkých výšek, je roz len na na patra (etáže). Vodorovné plošiny a svahy etáží ve velkolomech dosahují n kolikametrových rozm r. Jámové lomy se zakládají na plochém terénu, v mírném svahu nebo na vrcholu kopce, a t žba v nich postupuje vertikáln od povrchu do hloubky, u v tších lom po etážích. Dále se rozlišují lomy zahloubené, které jsou kombinací p edchozích dvou typ, kdy se lom založí st novým zp sobem ve svahu kopce a dále t žba postupuje vertikáln jámovým zp sobem (Sádlo, J., Tichý, L., 2002). Na podob t ženého prostoru má vliv soudržnost t žené horniny a technika lámaní, která b hem doby prošla technologickým vývojem. Od st edov ku po baroko vznikaly tzv. selské lomy m lké nepravidelné prostory o rozloze desítek až stovek tvere ních metr, v nichž p evládalo kopání povrchov nav tralé horniny nad lámáním kompaktní skály. V dnešní krajin jsou p vodní selské lomy zcela zarostlé vegetací a asto jediným signálem jejich existence jsou m lké sníženiny podobné závrt m nebo místy vystupující drobné skalky. Prom na techniky dobývaní p išla v 19. a v první polovin 20. století, kdy se zvýšenou poptávkou nar stal i objem t žené suroviny a rozloha lom nabyla podstatn v tších rozm r. Zavád la se mechanizace, nové technologie p i zpracování kameniva, v lomech se stav ly úzkokolejné dráhy a jednoduché stroje. K lámání kamene se používal st elný prach, kterým se skalní masív rozpojil do podoby etných a r zn lenitých lomových ploch, výstup a su ových osyp p i pat lomu. Se zm nou politického uspo ádání druhé poloviny 20. století došlo k prom n vlastnických vztah ve spole nosti. Vlastnictví kamenolom p ešlo od p vodních majitel, což byli jednotlivci, rodinné firmy a akciové spole nosti, do správy národních podnik, které se snažily maximalizovat zisky bez ohledu na hospodárné využití ložiska a suroviny. S nár stem spot eby kameniva byly zavád ny komorové odst ely. P i tomto zp sobu dobývání se hornina rozpojuje velkými soust ed nými náložemi, které se ukládají do komor p ístupných štolami. P i odst elu se uvol uje velké množství rubaniny a t žební st ny dosahují n kolik desítek metr. Z mnoha dosud nevelkých lom postupn vznikly rozsáhlé dobývací prostory len né do ady etáží. Pro nedostatky komorových odst el, jako byly velké ot esy zp sobené mohutnou explozí koncentrovan uložené trhaviny nebo asté dodate né rozpojování skalních blok sekundárními odst ely a bezpe nostní rizika s tím spojená, byly od druhé poloviny 20. století nahrazovány odst ely clonovými. Jejich podstata spo ívá v uvoln ní kamene odpálením trhaviny uložené v soustav svislých vrt, dopln ných podle pot eby horizontálními podvrtávkami v pat t žební st ny. Touto technikou se vytvá í charakteristická struktura etážové lomové st ny o výšce pater m v podob hladkých lomových záv rných svah (Tarmac CZ, 2008)

35 Mechanizace a strojová t žba v druhé polovin 20. století m nila i podobu pískoven, št rkopískoven a hliniš. Suroviny byly v minulosti odlamovány z t žebních st n nebo b eh ru n za pomocí klín a kladiv. V pískovnách a na hliništích se zavád ly kore ková rypadla a pásové naklada e, které umožnily vytvo it st nové lomy s vysokým b ehem. T žba št rkopísk se od 60. let provád la kore kovými a drapákovými bagry, se kterými se vyt žila surovina pod úrovní podzemní vody do hloubek až 35 m, s následným vznikem vodních ploch Podoba t žebních tvar po ukon ení t žební innosti Podobu t žebních tvar a jejich následné využití po ukon ení t žební innosti m že ovlivnit plán rekultivace, který pat í mezi zákonem stanovené povinnosti a sou ástí t žební innosti. Za átky zákonných ustanovení o ochran a rekultivaci p dy p i bá ské innosti se vztahují k Hornímu zákonu z roku 1852, který obsahoval obecná ustanovení, že bá ští podnikatelé jsou povinni pe ovat o to, aby t žbou postižené pozemky byly navráceny p vodním ú el m. Zákon byl v platnosti po více než sto let, ale jeho pln ní se nijak nedodržovalo (Štýs, S., 1990). Sana ní zám ry se za aly organizovat od roku Povinnost obnovit pozemky postižené t žbou se v této dob vztahovaly p edevším na hlubinné dobývání uhelných ložisek. Realizace sanace spo ívala v zavážení propadlin povrchu (pinek) po komorovém dobývání uhelné sloje, resp. v jejich odvod ování (Štýs, S., 2007). V této dob se za aly dokonce poprvé prosazovat i n které principy ochrany p írody a krajiny, když byly vymezeny podmínkami p i otvírkách nových kamenolom. Ovšem vývoj sm ující k ochran krajinného rázu byl po roce 1948 p erušen (Cílek, V., 2000). Doba po druhé sv tové válce byla charakteristická výrazným rozvojem t žby, která zabírala v d sledku orientace na povrchové dobývání stále více zem d lské p dy a tím se zvýšila i intenzita destrukce krajiny. V tehdejší legislativ se to projevilo na ízením t žbou postižené plochy rekultivovat, tedy obnovit je za ú elem dalšího možného využití (horní zákon. 41/1957 Sb). T žbou postižené prostory byly rekultivovány zem d lsky (na ornou p du, louky a pastviny, ovocné sady a vinice), lesnicky (na lesy ú elové a hospodá ské, doprovodné a roztroušenou zele ), hydricky (na vodní plochy a vodní toky, mok ady) a na ostatní plochy, tedy na plochy pro sport a rekreaci, pro r znou výstavbu a infrastrukturu. V druhé polovin 20. století byly vzhledem k zájmu o ornou p du direktivn ukládány preference zem d lské rekultivace. V 60. a 70. letech byla rekultivace brána jako jednoduché ozelen ní, pop ípad obnovení produk ní schopnosti znovunavrácených devastovaných ploch (Štýs, S. 2001), s cílem co nejvíce retušovat p ítomnost t žbou

36 ovlivn ných území, která m la v ideálním p ípad z krajiny v co nejkratším asovém horizontu zmizet (Gremlica, T., 2007). Od 80. let se za íná aplikovat tzv. sociáln vst ícná rekultivace, která byla realizována na místech opušt ných hn douhelných t žeben, kde byl postaven nap íklad autodrom, hipodrom, golfové h išt i malé letišt. V sou asnosti je v platnosti horní zákon.44/1988 Sb., který organizacím provád jícím t žbu nerostných surovin ud luje povinnost zajistit sanaci a rekutlivaci všech pozemk dot ených t žbou. O budoucí podob t žebního tvaru je rozhodnuto ješt p ed otev ením dobývacího prostoru. Tradi ní postup sanace a rekultivace spo ívá ve vyrovnání terénních nerovností t žebního prostoru, nej ast ji úpravou st n, vytvo ením stabilních záv rných svah lomu, likvidací nebo redukcí etáží, p ípravou dna (pokud možno s m lkými jezírky), pro lesní nebo jinou rekultivaci. Prostor lomu je zavezen odpadním a p evrstven skrývkovým materiálem a ornicí, aby mohl být dále kultivován (lesnicky, zem d lsky) (Kužvart, M., Laštoviška, Z., 2002). Metodika t chto plán je dnes již zna n zastaralá, nebere v potaz krajiná skou hodnotu nov vzniklých t žebních tvar a obrovskou druhovou rozmanitost v nov vzniklých prostorech skalní st ny kamenolom, osypové kužely, vlhké sníženiny a jezírka, prost edí výsypek, a to vše kolonizované množstvím rostlin a živo ich. Poslední desetiletí se t žební organizace za ínají zajímat o rekultivace tzv. p írod blízké, kdy jsou p i postupech zahlazování t žební innosti up ednost ovány procesy p irozené nebo ízené sukcese, které mají blízko k zájm m ochrany p írody a krajiny. Dot žované t žební tvary jsou pak v rámci technické rekultivace upraveny do takového stavu, aby co nejvíce vyhovovaly kolonizující vegetaci a na ni vázaným živo ich m, což má dopad i na kone nou podobu t žebního tvaru

37 8 Sou asné trendy ve využití opušt ných t žebních tvar T žba nerostných surovin celosv tov ovlivnila zhruba 1 % souše, tedy asi 1,5 mil. km 2, na území eské republiky to iní zhruba 700 km 2 rozlohy (Prach, K. et al., 2009). Poz statkem po t žebních aktivitách jsou t žební tvary, které vznikaly již s rozvojem lidských aktivit od prav ku, ale výrazný nár st jejich po tu je spojen až se zvyšujícími se nároky moderní spole nosti v posledních 200 letech. Za tu dobu bylo t žební inností vy erpáno nebo z d vod neperspektivnosti opušt no mnoho t žebních prostor, které jsou dnes nedílnou sou ástí kulturní a pr myslové krajiny, a které hledají další možné využití. Prostory, tvary, specifické podmínky, ale také atmosféra opušt ných t žebních prostor se nabízí p i realizaci praktických, ekologických i netradi ních projekt, což dokládají mnohé p íklady ze sv ta i eské republiky Komer ní využití t žebních tvar T žební tvary povrchových lom nabízí zajímavý prostor pro architektonické zpracování sportovních areál nebo divadel. P íkladem m že být chorvatský fotbalový stadion Kantrida v Rijece s kapacitou 10 tis. míst, který byl postaven v roce 1911 na míst st nového vápencového lom (Wikipedia, 2010). Mnohem znám jší je portugalský fotbalový stadion s kapacitou 30 tis. míst ve m st Braga, navržený Eduardem Souto de Mourem a vystav ný v úbo í granitového kamenolomu v roce 2003, který se stal i jedním z hostujících stadion Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 (Spampinato, A., 2010). Kolmé vysoké st ny s plochým lomovým dnem nabízí vhodný prostor pro výstavbu amfiteatru pro divadelní a jiné spole ensko-kulturní akce. P íkladem je divadlo v opušt ném vápencovém lomu v australském Perthu pro 550 lidí. V roce 1986 byl 80 let opušt ný lom na lokalit v Reabold Hill znovuotev en jako The Quarry Amphitheatre. V areálu lomu se každoro n uskute ují baletní, divadelní a hudební p edstavení. Prostor je nabízen také pro firemní akce a svatby (The Quarry Amphitheatre, 2010). V britském Cornwallu, nedaleko Redruthu na kopci Carn Marth v bývalém granitovém lomu funguje od roku 1986 iniciativa místních nadšenc podporována místními orgány, kte í z obav p ed obnovou t žby lom odkoupili. Biologicky, ale i historicky cennou lokalitu ope ovávají z financí, které získávají z divadelních p edstavení, pro které byla ást prostor lomu upraven (The Carn Marth Trust, 2010). Ve m st Grimstadu na jihu Norska byla p ed druhou sv tovou válkou t žena v n kolika malých lomech ve Fjærheia ervená žula jako dekorativní kámen. V dob nacistické okupace se z lokality stal velkolom, z n hož se granit odvážel na stavbu

38 norimberského stadionu. Rozsáhlý opušt ný t žební prostor byl v roce 1995 odkoupen divadelní spole ností Agder Theatre, která zde do roku 1999 nechala vystav t amfiteatrum s kapacitou 960 míst (Bjørklund, A. J., 2010). V obci Fert rákos v Ma arsku, u jihozápadním b ehu Neziderského jezera, se v minulosti t žily bloky litavského vápence. Díky výborné akustice se v prostoru lomu od roku 1970 po ádají letní hudební festivaly, tane ní, divadelní a operní p edstavení, které m že shlédnout až 750 osob (Fertörákos, 2010). Obdobn je ešen akusticky kvalitní prostor ve vápencovém lomu ve švédské Dalhalle. Povrchový d l v hloubce 60 metr byl v roce 1991 vytipován p i hledání vhodného areálu pro organizaci letních festival. Po úpravách podle návrh švédských architekt Erika Ahnborga a Kurta Axelssona tu vzniklo p írodní divadlo pro 4 tis. divák, s áste n krytým jevišt m o rozm rech metr, technicky dokonale vybaveným samostatným orchest išt m a se širokým okruhem využití. Od roku 1993 se tu konají jak symfonické koncerty a operní p edstavení, tak variace moderní hudby, tane ní i jiná produkce (Dalhalla, 2010). Obr. 6 Opera Dalhalla (foto: J. Scherman 2007, zdroj: en.wikipedia.org/wiki/dalhalla, [cit ])

39 Hlubinné t žební prostory jsou z estetického hlediska zajímavé jako jedine né lokality pro výstavbu hotel a rezidencí. V st íbrných dolech ve švédské Sale jsou nabízeny vedle atrakcí spojených s t žbou a hornickým prost edím také d lní díla v hloubce 155 m pod povrchem v podob banketní haly a apartmánu pro dv osoby, které jsou vhodné pro po ádání svatebních oslav. Podzemního hotel zde má spíše funkci další atrakce, protože nabízí ubytování v dyskomfortních teplotách 18 C, a to až po vytopení z p vodních 2 C (Sala Silvergruva, 2005). Naopak v polopouštní australské krajin v Coober Pedy, kde se od za átku 20. století hlubinn t ží opál, byl v 80. letech vybudován luxusní hotel Desert Cave Hotel s pokoji v podzemí, které jsou vzhledem k vysokým teplotám na povrchu ideálním ubytovacím prostorem v turisticky zajímavé lokalit (Desert Cave Hotel, 2010). Jiný prostor poskytl p ístupový tunel do vápencového lomu v missourském Festu v USA. V p ístupovém tunelu v masivu skály byl vestav n pln funk ní rodinný d m. Skalní prost edí navíc nabízí tepelné vlastnosti horniny pro regulaci teploty a také puklinovou vodu využitelnou jako užitkovou (United Press International, 2009). D lní prostory se svými mikroklimatickými podmínkami se nabízí také jako p stírny zem d lských plodin, jak to dokládá p ípad belgických a nizozemských vápencových podzemních lom. V karbonátových horninách východn od Maastrichu bylo v minulosti založeno asi 180 hlubinných dol na stavební kámen pro místní pot ebu. Jemný a vysoce porézní vápenec byl t žen vy ezáváním blok, chodbicováním s ponecháním ochranných pilí, což dalo vzniknout rozsáhlé pravoúhlé sítí chodeb. Od antiky t žené lokality za válek sloužily jako kryty a nemocnice a b hem 20. století se zde rozmohlo p stování žampion, které v n kterých belgických lomech p etrvává dodnes. V sou asnosti n které lomy vlastní i firmy, které se orientují na podzemní turismus s organizovanými projíž kami na horských kolech nebo ty kolkách a podzemní st ny hlubinných lom nabízí k lezení (Ju í ek, D., 2004). P stování užitkových plodin na nov vzniklých t žebních tvarech je známé také v eské republice z Podkrušnoho í, kde se na zem d lsky rekultivovaných d lních výsypkách zakládály sady a vinice. V sou asnosti se však dává p ednost projekt m, které odpovídají více pot ebám rozvoje m st. Tento trend je v posledním desetiletí patrný v oblastech povrchové t žby uhlí také v N mecku v okolí Lipska, v Porú í, v Sasku a v polském Slezsku, kde se území zrekultivovaných výsypek uplat uje p i výstavb rodinných dom, rekrea ních areál ale i pr myslových objekt a zón (Vráblíková, J. et al., 2009)

40 V eské republice jsou p íklady využití prostor vzniklých po t žb hn dého uhlí pro rozvoj podnikatelských aktivit a výstavbu nových sídel známé z Mostecka v Podkrušnoho í. Zde na staré d lní výsypce, v prostoru bývalého lomu Vrbenský, byl vybudován závodní okruh v délce p es 4 km pro po ádání automobilových sout ží na mezinárodní úrovni. Areál doplnila v roce 1992 vodní plocha v míst zbytkové jámy lomu s plážovými a parkovými úpravami a možnostmi koupání a provozování vodních sport. Další mostecká Velebudická výsypka byla zrekultivována do podoby p ím stského rekrea ního zázemí m sta, které tvo í dostihové závodišt s tribunami pro 40 tisíc divák a golfové h išt. V p ípad Bylanské výsypky poskytuje zrekultivované území plochy pro ú el výstavby rodinných domk (Smolová, I. 2006a). Na Mostecku dále vzniká projekt využít zem d lsky zrekultivované výsypky pro p stování energetických plodin. V sou asné dob se pokusn p stuje š ovík Uteuša na Slatinické výsypce na výrobu biomasy, která m že být dále využita ve spalovnách a elektrárnách, na výrobu briket nebo palet (Czech Coal, 2008). Zám r využití rekultivované krajiny pro další rozvoj území je v sou asnosti zpracován také pro Radovesickou výsypku na Bílinsku, která pat í svou rozlohou ha k nejv tším výsypkám ve st ední Evrop. Nov vzniklé plochy budou využity pro hospodá ský les, zem d lskou innost, cyklotrasy, nau né stezky, sportovní h išt, sportovní st elnice, bikrosové a motokrosové dráhy nebo paintballové areály (Vráblíková, J. et al., 2009) Využití d lních prostor v podob úložiš a sklad Hlubinná d lní díla nabízí svými uzav enými prostory, izolovaností od zemského povrchu a speciálním mikroklimatem využití jako úložišt, sklady a zásobárny. Vyt žené podzemní prostory se od za átku 20. století uplat ují jako zásobníky zemního plynu, které umož ují skladovat letní p ebytky pro pokrytí zvýšené spot eby v zim. Pro uložení jsou nejvhodn jší jednak již vy erpaná ložiska zemního plynu nebo ropných polí, zvodn, které jsou upraveny pro akumulaci plynu (tzv. aquifery), kaverny po t žb soli nebo opušt né prostory hlubinných podzemních dol. První podzemní zásobníky na plyn vznikly v roce 1915 ve vyt ženém ložisku plynu v Kanad, ve stát Ontario a o rok pozd ji v ložisku Zoar field u Buffala ve stát New York, které dosahuje kapacity až 62 mil. m³ (Kirchner, K., 2005). V eské republice bylo od 60. let 20. století vybudováno osm podzemních zásobník zemního plynu s celkovou kapacitou 3,077 mld. m 3. Úložišt v plynových ložiscích jsou v Dolních Dunajovicích u Mikulova, Tvrdonicích u B eclavi, T anovicích u eského T šína, ve Štramberku u

41 Nového Ji ína, v Uh icích a Dolních Bojanovicích. Jediný zásobník typu aquifer se nachází v Lobodicích u P erova. Poslední zásobník v Hájích u P íbramy byl vybudován v bývalém uranovém dole, v hloubce jednoho kilometru. Sv tov se jedná o unikátní projekt vzhledem k využitému prostoru, který p edstavuje standardn ražené chodby v granitovém masívu. Úložišt se budovalo v 90. letech, po ukon ení t žby v uranových dolech, které sou asn nabídly i hornické zázemí pro výstavbu zásobníku. Projektanti využili žulového masivu výhodn umíst ného nedaleko bývalého dolu. N kolik kilometr od této šachty a o kilometr hloub ji byla vyražena sí ty iceti osmi kilometr chodeb, které umož ují rovnom rné vtla ování a erpání zemního plynu (RWE Gas Storage, 2009). D lní prostory s ukon enou t žbou se využívají také jako úložišt pro nebezpe ný a toxický odpad. Prakticky využitá d lní díla tak p ispívají k eliminaci zabírání nových ploch a zne išt ní životního prost edí, v p ípad jejich povrchového skladování. Za nebezpe ný odpad lze považovat teplárenské nebo elektrárenské popílky, pr myslové odpady z hutnictví, nerudného hornictví, cementárenského pr myslu, odpady vznikající spalováním uhlí, kaly z išt ní plyn nebo z istíren odpadních vod apod. Pr myslové odpady slouží sou asn p i uložení jako základkové sm si, které v podob d ln stavebního materiálu zamezují pokles m povrchu poddolovaných území nebo unikání metanu z opušt ných uhelních dol. Zneškod ování pr myslových odpad zakládáním do hlubinných bá ských d l za alo v 80. letech ve Spolkové republice N mecko v hlubinných uhelných dolech, a bohaté zkušenosti s tím mají i v Polsku a Ma arsku, kde odpad tvo í hlavn popel z odsi ovaných kou ových plyn. V eské republice byla tímto zp sobem provedena likvidace Dolu Jan Šverma v Žaclé i (Dvo á ek, J., 2003). Opušt né nebo net žené uhelné sloje a vy erpaná ložiska uhlovodík jsou v sou asnosti v mezinárodním m ítku p edm tem výzkum využití pro ukládání antropogenního CO 2 (tzv. geosekvestrace CO 2 ), která aktuáln souvisí s pln ním závazk stát ve snižování emisí skleníkových plyn (Kjótský protokol). V dot žovaných ložiscích ropy a zemního plynu dokáže navíc ukládaný CO 2 vyt s ovat zbytkové zásoby a navýšit tím celkovou vyt žitelnost ložiska o %. Metoda se aplikuje již n kolik desetiletí, zejména v USA. První zatlá ecí metody s použitím oxidu uhli itého byly odzkoušeny a následn využívány v Texasu (1972). Od té doby se úsp šn používá na mnoha ložiscích v USA, Kanad, Turecku, Trinidadu, Ma arsku. V bývalé SSR byly tyto pokusné práce zahájeny v roce 1966 za ú elem zvýšení výt žnosti ropných ložisek Hrušky a Brodské Vysoká kra (Bujok, P. et al., 2007)

42 Podzemní prostory v podob úložiš slouží také pro izolaci nebezpe ných radioaktivních odpad s krátkodobým až st edn dobým ase rozpadu, mezi které pat í staré m icí p ístroje, radioaktivní zá i e, zne ist né pracovní od vy, látky, papír, injek ní st íka ky atd., používané ve zdravotnictví, pr myslu, zem d lství a výzkumu, a které by jinak na povrchu p edstavovaly ohrožení pro živé organismy. Na území eské republiky se tyto odpady ukládají od roku 1964 v úložišti Richard, které se nachází nedaleko Litom ic, v komplexu bývalého vápencového dolu pod vrchem Bídnice. Prostory dolu v hloubce 80 m vznikaly od 19. století hlubinnou t žbou vápence. V letech došlo k výraznému rozší ení prostor výstavbou n meckého vále ného továrního provozu, a dále byly zv tšeny b hem povále né obnovy hlubinného dolování. V sou asnosti se v komplexu vykytuje více než 40 km chodeb a p ekop s celkovým objemem 17 tis. m 3, z ehož polovina je ur ena pro vlastní ukládání. Další úložišt bylo vybudováno v roce 1974 v ásti opušt ných podzemních prostor bývalého uranového dolu Bratrství v Jáchymov, kde je na ploše 10 km 2 více než 80 km štol a p ekop. Úložišt je situováno v prostorech okolo bývalé T žní štoly, kterou byl vyvážen v 50. letech materiál ze slepé t žební jámy "Zda B h" a okolních dobývek. Celkový objem prostoru pro ukládání je m 3 (Správa úložiš radioaktivního odpadu, 2008). Jedním z pr vodních jev t žební innosti je vypl ování vydobytých a likvidovaných t žebních prostor d lní vodou, která pod vlivem p sobení horninového prost edí a zna ných hloubek získává specifické fyzikáln -chemické vlastnosti. V sou asnosti se realizují projekty na využití od erpávaných teplých d lních vod jako alternativního zdroje obnovitelné geotermální energie. Jeden z plán vznikl v dot žené ostravské pánvi Ostravsko-karvinského uhelného revíru. Po likvidaci dol zde bylo nutné ešit erpání a udržování hladiny d lních vod na takové úrovni, aby nep etékaly do sousedních díl ích pánví uhelného revíru, pet valdské a karvinské. Vody jsou od erpávány z reten ního prostoru o objemu 1,3 mil. m 3 erpací stanicí Vodní jáma Jeremenko do vodního toku Ostravice. V roce 2005 bylo k erpací stanici p idáno tepelné erpadlo, které využívá teplé d lní vody o teplot C k oh evu užitkové vody prost ednictvím vým nikového systému. Podobn je zpracován projekt na využití d lních vod ze zatopeného uranového ložiska Olší na vytáp ní a p ípravu teplé vody pro nedaleko ležící obec Drahonín. Radioaktivní a nebezpe né d lní vody s obsahem radia a uranu o teplot C se na erpají z hloubky 130 m, a po vým n tepla p es tepelné erpadlo a vým nikovou stanici budou svedeny zp t do d lního prostoru (Michálek, B. et al., 2007). Praktické využití nabízejí opušt né d lní prostory v podob velkokapacitních sklad a depozitá pro dlouhodobou archivaci. Bohaté zkušenosti s tím mají nap íklad v

43 USA, kde se takto využívají vápencové doly na st edozápad ve státech Kansas, Missouri, Illinois a Kentucky (Marengo Warehouse, 2010; The Mountain Complex, 2009; Underground Vaults & Storage, 2008). V upravených prostorech hlubinných dol se nachází garáže pro zimní skladování lodí, prostory pro chladírenské a mrazící ú ely, p ekladišt, depozity archivních materiál, mikrofilm, filmových materiál, um lecký d l a firemních dat. Jejich výhodou jsou nízké náklady na výstavbu a údržbu prostor. V p ípad archiválií a cenných p edm t p edstavují bezpe né prost edí pro uchování cenností p ed extrémními klimatickými vlivy a katastrofami. Zajímavý p íklad mnohostranného využití opušt ných vápencový dol se nachází ve m st Kansas City ve stát Missouri, kde byly v roce 1996 otev eny podzemní prostory jako sou ást univerzitního kampusu spojeného s v deckotechnickým parkem: Parkville Commercial Underground. V prostorech se nachází kancelá e firem, strojírenské firmy, úschovny datových materiál, sklady potravin, jídelna, knihovna, u ebny, vzd lávací st edisko, knihkupectví nebo restaurace (Parckville Commercial Underground, 2006) Využití opušt ných t žebních tvar v cestovním ruchu a láze ství Na sv t i v eské republice existuje celá ada zp ístupn ných dol, štol, hornických skanzen, muzeí a nau ných stezek zam ených na t žební prost edí. O hornickou tématiku se širší ve ejnosti zajímá od poloviny 19. století, což dokládá doba vzniku mnoha hornických muzeí. V sou asnosti jsou net žené a vhodn upravené t žební prostory využívány v cestovním ruchu v rámci rozvíjející se montánní turistiky. Zejména podzemní prostory, s ukázkou historických provoz, postup t žby, ale také jako p sobivé a netradi ní prost edí, získávají více na atraktivnosti. Tento zvýšený projev zájmu o názorný proces získávání nerostných surovin Lednický (2003) vysv tluje jako projev stále v tší odtržeností lov ka od podstaty materiální výroby v moderní dob. Nejvíce zp ístupn ných hlubinných t žebních lokalit se nachází v zemích s bohatou hornickou historií, tedy v N mecku (okolo 122), v USA (110), ve Velké Británii (63), Austrálii (44), Švédsku (41) nebo Rakousku (38) (Duckeck, J., 2009). Atrakce nabízené v hornických skanzenech nabývají nejr zn jší podoby a asto jsou spole n s tradicí hornických aktivit základem pro celou strategii cestovního ruchu lokality. Nap íklad norské m sto Röros vzniklo v 17. století jako hornická kolonie u m d ných dol. T žba tu však byla ukon ena na konci 70. let 20. století a d ev né hornické m ste ko se s celou bá sky p etvo enou krajinou stalo krajinou památkou UNESCO a turisticky vyhledávaným místem, kde návšt vníci po prohlídce historického m sta, starobylé úpravny rudy a muzea, projedou v elektrobusech haldami hlušiny do hor,

44 kde je eká exkurze do podzemí (Holý, M., 2001). Obdobn se za montánní turistikou jezdí nap íklad do nejstarších solných dol v polské Wielizcce, do rakouského Hallstadtu, do m d ných dol v Cornwallu (Macadam, J. 2002), nebo za unikátními t žebními tvary v Las Médulas ve Špan lsku, které vznikly v antice netradi ním zp sobem dolování zlata (Morávek, P., 2009). O obnovení cestovní ruch s využitím t žebního tvaru a bá ské tradice se v sou asnosti pokouší východobosenské m sto Tuzla, které je již od neolitu spojené s dobýváním soli. T žené podzemní slané vody byly do po átku ob anské války v 90. let 20. století b žn využívané v láze ství. Pr myslová t žba, založena na od erpávání p irozených slaných vod a um lém louhování podzemních slojí, byla zahájena v roce Objemové navýšení erpané solanky v 50. letech 20. století však bylo p í inou zm n izostatických podmínek v t žených slojích, které vedly k prolamování a propad m nadložních vrstev hornin. Od roku 1956, kdy se za alo s geodetickým m ením, až do sou asnosti, terén poklesl o více jak 12 m pod p vodní úrove. Na povrchu se poklesy projevily na více než 7 km². Negativní d sledky jsou nejvíce patrné v centru m sta, jenž je z d vod narušené statiky budov vysídleno. Naopak díl ího poklesu na okraji m sta bylo využito pro vybudování m lkého koupališt, které je zavod ováno erpanou solankou. Slane jezero nebo také Panonske more spole n s mnoha dalšími atrakcemi v areálu je od doby svého vzniku v roce 2003 vyhledávanou rekrea ní lokalitou místních obyvatel a také pomalu se zvyšujícího se po tu turist (Kaduši, A., Kulenovi, S., 2006). Obr. 7 Slané jezero v Tuzle (foto: M. Dušková, 2009)

45 eské republika pat í také k zemím s bohatou hornickou tradicí, se kterou seznamují turisty mnohá muzea a hornické skanzeny (42 objekt ). Mezi nejnavšt vovan jší (více než 50 tis. návšt vník za rok) a sou asn nejv tší hornické muzeum v R pat í Okresní muzeum v P íbrami, které již od roku 1886 seznamuje návšt vníky s montánní historií a památkami P íbramska. Podstatná ást objekt muzea se v sou asnosti nachází v areálu historických b ezohorských dol, které muzeum získávalo od 70. let 20. století postupným ukon ováním t žby v rudném revíru. Sou ástí expozice je šachetní budova a odval Šev inského dolu, d l Anna z roku 1789, které ukazují vývoj t žební techniky a technologie v rudném hornictví. Dále areál nabízí prohlídku podzemí v Prokopské štole, která je i nejhlubší jámou v revíru z roku 1832, jízdu d lním vlá kem, ukázku cáchovny a vodní štoly z 18. století. Nejzajímav jší ástí muzea je ukázka dolu Vojt ch, na kterém bylo dosaženo sv tového prvenství v 1000 m svislé hloubky v roce Expozice dále seznamuje s b žným životem haví ských rodin na p íkladu hornické chalupy ze 17. století a nabízí také galerii výtvarných d l s hornickou tématikou. Druhým nejnavšt vovan jším muzeem je Hornické muzeum OKD v Ostrav založené již v roce 1905, ale teprve po ukon ení t žby v roce 1991 bylo umíst no do areálu dolu Anselm na jihovýchodním úpatí vrchu Landek. Sou ástí Hornického muzea OKD je od roku 2001 kladenský Hornický skanzen Mayrau ve Vina icích v areálu dolu Mayrau, který byl zp ístupn n ješt p ed ukon ením provozu v roce D l Mayrau p edstavuje výjime né kulturní d dictví evropského významu, protože zde pr b žná provozní a technická modernizace byla provedena tak, že težní budovy a za ízení byly zachovány bez podstatn jších zm n. Skanzen nabízí simulovaný d lní provoz v šachtách pod kopcem Homole s ukázkou komplexn mechanizovaného st nového porubu. Celkov je expozice koncipovaná na principu tzv. posledního pracovního dne, tedy je zachován stav, jako by lidé, kte í zde pracovali, práv odešli a vše zanechali na svém míst. Další zp ístupn né t žební prostory, které jsou v pé i spolk nebo památká, se nachází v uhelném dole Jana Švermy v Žaclé i, v areálu eského muzea St íbra v Kutné Ho e, v grafitovém dole eský Krumlov, v b idlicovém dole Staré Old vky u Budišova nad Budišovkou, v P íbrami Mariánská štola, v Plané - štola On eje Šlika, v železnorudném dole Chrustenice, v uhelném dolu Paskov ve Sta ících nebo v zlatonosném revíru štola Josef v Jílovém u Prahy. Vedle zp ístupn ných t žebních prostor se hornickou tématikou zabývá celá ada m stských, okresních, technických a tématicky zam ených muzeí. Na problematiku t žby nerostných surovin jsou zam eny také mnohé nau né stezky, jako je nap íklad NS po hornických památkách Jest ebích hor Rty ský okruh, hornická NS Údolím Milí ky (Ji etín pod Jedlovou), hornická stezka v Kutné Ho e, v okolí Kladna, NS Jílovské zlaté

46 doly, NS Historie hornictví na St íbrsku nebo turistická nau ná stezka po bývalých dolech v Novém Knín a jeho okolí (Lednický, V., 2003). Novým trendem ve využívání opušt ných, ale i inných t žebních prostor, p edstavuje v posledních letech rozvíjející se geoturismus, jehož podstatou je spojení volno asových aktivit s poznáváním geologických, geomorfologických, pedologických a jiných souvislostí krajiny, a to p ímo v terénu (Bajer, A., Kynický, J., 2007). Na sou asný trend zájmu o geologické d dictví a geodiverzitu obecn navazuje z izování sít geopark na národní, evropské a mezinárodní úrovni. Pro ú ely geoturismu a popularizaci geov d široké laické ve ejnosti jsou geoparky vybírány s vysokými nároky na vzd lávací možnosti území.v Evropské síti, která byla založena v roce 2000, je vedeno 37 geopark. V roce 2004 se sí geopark rozší ila pod patronací UNESCO i na mezinárodní úrove a v sou asnosti eviduje na území 19 stát 64 geopark (Macadam, J., 2010). P íkladem sv tov známého geoparku, který využívá t žební prostory k seznamování turist s poznatky z geov d, je English Riviera Geopark na jihu hrabství Devon. V území bylo vybráno n kolik opušt ných, ale i inných lom, na kterých je návšt vník m za doprovodu pr vodce vysv tlena geologie oblasti (Bajer, A., Kynický, J., 2007). eská republika se do sít za adila v roce 2005 geoparkem eský ráj. Z geologických, paleontologických a mineralogických fenomén oblasti je jich mnoho zastiženo práv v lomech. Nejznám jší je Votrub v lom na Kozákov, s výskytem celé ady minerál, n kolik opušt ných lom na vrchu Kozinec u Jilemnice nebo inný lom východn od Bezd ína, kde se ve výplních mandlovce vyskytují drahé kameny k iš álu, záhn dy, aj. (Geopark eský ráj, 2006). T žebním tvar m je tak dán v rámci geopark nový význam. Jsou úst edním tématem doprovodných brožur, knih, informa ních panel a geoturistických map. V p ípad inných lom, které pro mnohé p edstavují zdevastované ásti krajiny, za ínají být vnímány pozitivn. Tyto aktivity ovšem existují i bez pomoci institucionální garance státu nebo organizací, jak to dokládá p íklad v inném vápencového lomu Nussloch v bádenském Baiertalu. Prohlídky lomu s doprovodem pr vodce tu organizuje t žební spole nost. Všechny provozy t žebny ro n navštíví až 20 tis. lidí, kte í zde chodí obdivovat velké t žební stroje, odst ely i zajímavou geologií a biologií lokality. Ro n se zde uspo ádá více než 80 individuálních prohlídek s pr vodcem, p edevším pro školy, univerzity, organizace ochránc p írody a také soukromé osoby. Zájem široké ve ejnosti o lokalitu vedl t žební spole nost k vytvo ení bezpe né nau né stezky, která je vedena mimo aktivní ásti lomu, kam se lze dostat pouze s doprovodem. Stezka je dopln na vyhlídkou, z níž je možné

47 sledovat trhací práce v lomu. V trase je dále 29 informa ních panel s údaji o geologii, biologii, historii t žby, zem d lství a sou asných t žebních procesech. Informace jsou p edávány jak pasivní formou, tak i aktivn nap íklad v podob her pro d ti (Radenmacher, M., 2006). Specifické mikroklimatické podmínky podzemních t žebních prostor jsou využívané k lé b n kterých onemocn ní dýchacích cest. Speleoterapeutické metody jsou založeny na p íznivém vlivu vlhkého a istého podzemního vzduchu s nízkým obsahem prachu a alergen, který ulevuje p i repsira ních obtížích, zejména alergik m a astmatik m. Jiné podzemní terapie využívají le ívého p sobení radioaktivního radonu a iont rozpušt ných solí v solných dolech (tzv. haloterapie). Velké množství d lních d l uzp sobených k lé ení se nachází p edevším ve st ední a východní Evrop, kde se tarepie v podzemí považuje za léka skou metodu. Množství zotavoven se vyskytuje v bavorských hornických oblastech (štola Tiefer v železnorudném dolu v Aalenu, d l Fürrstenzechce v Lamu, štola Barbara v dole na st íbro v Bodenmaisu) nebo v m d ných dolech na západ zem, jako je tomu nap íklad v Kilianstollen v Marsbergu nebo Hella-Glück-Stollen v Neubulachu. Jinde speleoterapie v hlubinných dolech tvo í nedílnou sou ást velkých láze ských center, jako nap íklad Eisensteinstollen v Bad Grundu v Dolním Sasku, Felicitas Heilstollen v dole na kamencovou b idlici v Bad Fredeburgu v Severním Porýní nebo radonová inhala ní terapie v Rudolfov štole v Bad Kreuznachu v zemi Porýní-Falc. V Itálii se procedury nabízí v m d ném dole v alpském Pretau. V rakouských lázních Bad Gastein se provádí radonová terapie ve starém dolu na st íbrnonosné rudy, která je oproti jiným lokalitám specifická vysokou teplotou vzduchu (až 41 C). Solné doly využívané pro haloterapii se nachází v Rakousku (d l v Berchtesgadenu), v polské Wieliczce nebo v rumunském dole Troilus v Târze Ocne. Zajímav byl využit solný d l Avan nedaleko arménského Jerevanu, v n mž od 80. let funguje v hloubce 235 m podzemní klinika (Duckeck, J., 2010). V eské republice se pro speleoterapii využívá od roku 1995 jediné zrekonstruované d lní dílo, které je sou ástí D tská lé ebny respira ních nemocí ve Zlatých Horách. V m dlouhé štole v masivu hory P í ná je vybudovaná malá t locvi na s h išt m pro basketball, volejbal, stolní tenis, dále u ebna a odpo inková místnost s lehátky (Bohá, S. et al., 2006)

48 8. 4 Biocentra a zvlášt chrán ná území Povrchová t žba surovin p edstavuje vždy výrazný zásah do reliéfu a podstatnou m rou ovliv uje ekosystém místa širšího okolí t žené lokality. Na druhou stranu mohou t žební tvary a t žební innost za jistých podmínek zvýšit pestrost p írodního prost edí a obohatit jej o biotopy, které v n m p vodn neexistovaly nebo byly vzácné. V t žebních tvarech v závislosti na mí e oslun ní panuje specifické mikroklima, existují zde morfologicky r znorodé lokality v podob etáží, lomových st n, osyp, hald, deponií skrývkového materiálu, odval a nov vzniklých vodních ploch. P i t žb dochází k odkryvu horninového podloží, které je s ohledem na t ženou surovinu specifické svým chemismes a odlišné od intenzivn zem d lsky obhospoda ované a eutrofizované krajiny, bohaté na dusík a fosfor. T žební inností vznikají nové stanovištní podmínky a t žební prostory se tím stávají d ležitými úto išti ohrožených druh organism (Chuman,V., 2007). Nezbytným p edpokladem vzniku biologicky cenné lokality v opušt ném t žebním tvaru je zanechání jeho zar stání samovolným p írodním pochod m. Dokladem nám toho jsou v sou asné krajin etné staré a opušt né t žební prostory, které prošly spontánním sukcesním vývojem, jako nap íklad žulový kamenolom na Cínové ho e u Znojma s vzácným výskytem bezobratlých ( ele krascovitých) (Škorpík, M., 2009) nebo opušt né hliništ na severozápadním okraji Boskovic s nálezem vzácné p esli ky r znobarevné (Láník, B., Láníková, D., 2009). Staré opušt né t žební tvary se pro výskyty vzácných druh stávají p edm tem zájmu odborník z celé ady obor (botanici, zoologové, p dní biologové, hydrobiologové, ornitologové, entomologové apod.). V posledních letech byly p írodov decky zkoumány výsypky po t žb uhlí na Mostecku, Sokolovsku a Kladensku, edi ové lomy v eském st edoho í, vápencové lomy v eském a Moravském krasu, n které silikátové lomy na eskomoravské vrchovin, št rkopískovny ve st edním a východním Polabí, Poood í, na T ebo sku, eskolipsku, Ostravsku a moravských úvalech (Prach, K. et al., 2009). Pozorování a v decké poznatky napomáhají osv tlit význam t žebních prostor a tvo í podklad pro tvorbu plán rekultiva ních projekt sou asných dobývacích prostor, v nichž se za ínají up ednost ovat ekologické zám ry p i likvidaci t žebních lokalit. V eské republice jsou tyto aktivity zviditel ovány nap íklad T žební unií, která od roku 2006 organizuje sout ž Zelený most o nejlepší plány revitalizací t žebních prostor. Jedním z ohodnocených projekt se stal projekt rekultivace vápencového lomu Kurovice u obce Tluma ov, který se zam il na uchování geologicky cenných profil, paleontologických naleziš a zejména zvlášt chrán ných a cenných populací živo ich a rostlin, která zde byla zjišt na na základ biologických pr zkum. Projekt byl realizován b hem let v soub hu s dot žovacími pracemi, p i nichž se dotvá ela podoba

49 vhodných stanoviš pro cenná spole enstva. Lom Kurovice se jako lokalita s mimo ádn významnými p írodními hodnotami stal nedílnou sou ástí územního systému ekologické stability, p írodní památkou a sou ástí evropské sít Natura 2000 (T žební unie, 2007). Ekologický význam opušt ného t žebního tvaru dokládá také p íklad Kopitské výsypky v Mostu v Podkrušnoho í. Práv tato oblast pat í mezi nejvíce t žbou postižená území v eské republice. Povrchovým dolováním hn dého uhlí jen na Mostecku vzniklo asi 200 km 2 výsypek, které pro devastaci území nabyly pov sti m sí ní krajiny. Kopitská výsypka o rozloze 400 ha se nachází v centrální ásti Mostecké pánve mezi Mostem, areálem rafinérie ropy v Záluží a elektrárnou v Komo anech. Vznikala v letech jako vn jší výsypka nejv tšího lomu Obránc míru a b hem 60. a 70. let na ní došlo k lesnické a hydrické rekultivaci s áste nou p irozenou sukcesí. V sou asnosti zarostlá Kopitská výsypka je nejv tším lesním komplexem v území Mostecké pánve a má tak v pr myslovém prost edí a um le vytvo ené a devastované krajin pánve klí ový význam jako regionální biocentrum, které poskytuje úto išt mnohým druh m rostlin a živo ich, zejména obojžívelník m (Lipský, Z., 2007). Pro výskyt olka velkého byla Kopistská výsypka v roce 2005 vyhlášena evropsky významnou lokalitou v rámci soustavy Natura 2000 (Natura 2000, 2006). Význam t žebních tvar z biologického a geov dního pohledu vystihuje i jejich po et evidovaný v Úst edním seznamu ochrany p írody. Na území eské republiky se nalézá 152 maloplošných zvlášt chrán ných území, které chrání t žební tvary jako objekt ochrany p írody a krajiny, z nichž naprostou v tšinu tvo í kamenolomy (143). Chrán ných dol je šest a deponie (odvaly i výsypky) jsou chrán ny t i. Z hlediska kategorií je jich naprostá v tšina (120) vedena jako p írodní památky, tedy jako útvary menší rozlohy s regionálním ekologickým, estetickým a v deckým významem. 13 lokalit se statusem p írodní rezervace je chrán no pro soust ed né p írodní hodnoty se zastoupením ekosystém typických a významných pro p íslušnou geografickou oblast. V 17 p ípadech národního až mezinárodního významu nesou statut národní p írodní památky a ve dvou p ípadech (Rašeliništ Jizerky a Novozámecký rybník) statut národní p írodní rezervace. Z hlediska geografického rozložení se jich nejvíce nachází ve St edo eském kraji (33) a v Praze (30), což je dáno dlouhodobým hustým osídlením regionu a s ním spojenými nároky na množství stavebního materiálu (Chuman, T., 2007)

50 8. 5 Využití vodních ploch vzniklých t žbou nerostných surovin Povrchovou i hlubinnou t žbou nerostných surovin vznikají povrchové deprese, které se po zapln ní podzemními nebo povrchovými vodami stávají jezerními pánvemi. Nov vzniklá jezera pat í mezi vyhledávané rekrea ní lokality s možností koupání, ryba ení, jachtingu, windsurfingu nebo potáp ní, ale sou asn také p edstavují biologicky cenné biotopy zvyšující diverzitu krajiny. Práv vodní plochy byly v minulosti v d sledku intenzifikace zem d lství devastovány. Vodospodá ské zásahy v podob nap imování meandrujících tok, zazem ování vedlejších a mrtvých ramen ek a odvod ování mok ad, byly p í inou snižování stupn ekologické stability krajiny, která je p ímo závislá na pom ru rozlohy vodních ploch a ploch orné p dy (Sedlá ek, T., 2006). Na území eské republiky se nachází p es 700 jezer antropogenního t žebního p vodu a tento po et se bude vzhledem k vzr stu exploatace nerostných surovin stále navyšovat. Nej etn jší jsou jezera oprámová, vznikající propadnutím stropu štoly nebo v jámách po povrchové t žb v uhelných oblastech. Na území eské republiky je evidováno 443 oprámových jezer, která jsou nejvíce soust ed na do severo eských hn douhelných pánví (asi 298) a ostravské kamenouhelné pánve (asi 145 jezer). Na Ostravsku a v okolí Orlové a Karviné mají oprámová jezera m lké dno (2-5 m), což odpovídá výšce propadlých štol (Rubín, J. et al., 2006). V Podkrušnoho í mají jezera po povrchové t žb v tší hloubky i vodní plochy a nabízí tak širší možnosti uplatn ní. Nap íklad rozlohou nejv tší oprámové jezero Barbora (65 ha) v Old ichov, vzniklé v 70. letech zatopením jámy bývalého hn douhelného dolu Barbora v Chomutovsko-mostecké pánvi, je v sou asnosti využívané jako rekrea ní centrum teplického okresu. Nabízí možnosti jachtingu, golfové h išt a svou hloubkou místy až 65 m slouží jako výcvikové st edisko Svazu eských potáp (Vráblíková, J. et al., 2009). Další možnosti rekrea ního využití v budoucnu nabídnou projektované vodní plochy sou asných t žeben v Podkrušnoho í, a to jezero Libouš na Chomutovsku, které má dosáhnout plochy více než 500 ha, a jezero Bílina na Mostecku, s plánovou rozlohou ha a maximální hloubkou až 170, které by po vzniku p edstavovalo nejv tší jezero v eské republice (Smolová, I., 2006b). Jezera v kamenolomech vznikají zadržením podzemní i povrchové vody v jámách vyt žených hornin a v odhadu se jich na území eské republiky vyskytuje více než sto, z ehož více než t etina se nachází v žulových lomech mezi Hlinskem a Skut í na eskomoravské vrchovin. Jezera v kamenolomech jsou vzhledem k v tšinou dobré kvalit vody i hojnému a rozptýlenému výskytu v krajin vyhledávaným úto išt m drobné vodní fauny ze širokého okolí (nap. korýš, plž, brouk, vážek, žab a olk )

51 T žbou n kterých surovin dochází v zatopeném prostoru ke vzniku specifického vodního prost edí, vážícího na sebe výjime né druhy organism. asto jsou také pro svoji unikátnost vyhledávanými turistickými cíly. P íkladem jsou kaolinová jezera, vznikající nadržením podzemní i srážkové vody v jámách po t žb kaolínu a kaolinitických jílovc v západních echách v okolí Karlových Var, Horní B ízy a Františkových Lázní (okolo 36 jezer). Na jv. okraji Chomutova se nachází sv tov unikátní jezero vzniklé v první polovin 19. století zaplavením jámy po t žb kamencové (vitriolové) b idlice. Vodní nádrž, o rozloze 16 ha a hloubce 3 m, obsahuje 1 % rozpušt ného kamence (síran hlinitodraselný), který i p i nízké koncetraci zabra uje životu organism ve vod. Proto je istá a zdravotn nezávadná voda využívaná k rekreaci. Stejná hornina je p í inou erveného až ervenohn dého zabarvení vody v erveném jezírku, které se nachází na dn p es 60 m hluboké jámy bývalého lomu v obci Hromnice u Plzn. B idlice se zde t žila od 16. století k výrob kyseliny sírové metodou zavlažování hald vyt žené horniny. Výluh se nechal odpa it ve velkých kádích a v hutích se zpracoval na kyselinu zvanou vitriol. Srážkovou vodou promývané odkryté horninové prost edí v lomu je stále zdrojem roztok síran, které se hromadí na dn jámy a vzhledem k vysoké kyselosti (ph kolem 3) znemož ují existenci živým organism m. Jezírko dlouhé asi 200 m a 18 m hluboké bylo v roce 1975 vyhlášeno za p írodní památku. Podobným zp sobem vzniklo Zelené jezírko v Borce u Kazn jova, kde roztok kyseliny sírové zap í inil sv tle zelené zabarvení d lní vody. V nivách a nejmladších terasách ek jsou nejrozší en jším typem št rkopísková jezera. Nejvíce se jich nachází p i Lužnici na T ebo sku (asi 15), p i Labi (asi 37) a p i ece Morav (asi 67). K zatopení t žebního prostoru dochází již p i samotné t žb vypln ním odt žené deprese po í ními vodami, které prosakují propustnými kvartérními fluviálními sedimenty. Št rkopísková jezera bývají pom rn velkých rozm r s hloubkou kolem m. Profiltrovaná voda skrze klastické náplavy bývá istá a proto jsou mnohé lokality vyhledávané pro rekreaci, vodní sporty a ryba ení. P íkladem m že být Píš anské jezero, které se nachází mezi Lovosicemi a Velkými Žernoseky. Jedná se o rozsahem nejv tší št rkopískové jezero v echách (100 ha), na n mž se zachovaly ty i ostr vky. K rekrea ním ú el m p i Labi dále slouží jezera Proboš ák u Staré Boleslavi, K enek u Ov ár a jezero u Lhoty na Staroboleslavsku nebo jezero mezi Pod brady a obcí Kluk. P i ece Morav jsou pro rekrea ní ú ely využívána zejména jezera Náklo (95 ha) a Pod brady (17 ha) na Olomoucku (Rubín, J. et al., 2006). Vedle rekrea ního využití jsou zatopené št rkopískové jezerní pánve jedine nými biotopy s vysokou ekologickou hodnotou, zvyšující diverzitu krajiny. T žba št rkopísk je soust ed na do oblastí výskytu fluviálních nebo eolických tvrtohorních uloženin, na kterých se sou asn vyskytují velice kvalitní a úrodné p dy ( ernozem, ernice, nivní

52 p dy apod.). Ty byly v minulosti rozši ovány na úkor vodních ploch a v d sledku hnojení a používání pesticid se zm nil i jejich chemismus. T žbou na jedné stran dochází k devastaci kvalitního a na živiny bohatého p dního fondu, ale sou asn vznikají daleko cenn jší oligotrofní stanovišt, která p edstavují úto išt pro rostlinné a živo išné druhy mizející z ostatních mok adních stanoviš. Tímto št rkopísková jezera nabývají velkého významu pro ochranu p írody a krajiny. P i sledování sukcesních pochod na nich probíhajících a monitoringu stavu fauny a flóry, jsou využívány také jako studijní plochy p i v decko-pedagogických aktivitách. Vyt žené prostory se stávají p edm tem zájmu nejen v deckých kruh, ale i neziskových organizací ve ejnosti. P íkladem je ekologické ob anské sdružení Calla vzniklé v roce 1991, které se zabývá aktivitami a projekty v ochran jiho eských pískoven. Vedle praktické ochrany p írody, nap íklad úpravou hnízdních st n pro chrán né b ehule í ní, se zam uje na vzd lávání. Pískovny jsou tak využívány pro terénní výuku biologie, geografie a jiných p írodov dných p edm t na základních a st edních školách. U itel m jsou k dispozici kompletní materiály s informacemi o nerostných surovinách, t žebních prostorech a spole enstvech na nich žijících, s adou praktických návod na didaktické aktivity (Janoš ák, J., ehounek, J., 2008). P íkladem ekologicky hodnotných ekosystém št rkopískových jezer jsou Tova ovská jezera, nedaleko soutoku ek Moravy a Be vy. V minulosti zde existovala p vodn rozsáhlá soustava rybník, napájená í kou Blatou, která byla v d sledku rozši ování ploch orné p dy od 18. století p em n na na zem d lsky využitelnou plochu. P evaha polních kultur p evažovala až do 60. let 20. století, kdy se za alo s pr myslovou t žbou št rkopísk (Sedlá ek, M., 2006). V sou asné dob se Tova ovská jezera o celkové rozloze 328 ha skládají ze ty samostatných vodních ploch, a to Vodárenské jezero, Annínské jezero, Skašovské jezero neboli Donbas, která se vyskytují na pravém b ehu eky Moravy a Troubecké jezero na levém b ehu eky. Pro hodnotu ekosystém vodních, mok adních a lužních spole enstev s výskytem významných a zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich byla Tova ovská jezera v roce 2006 navržena k vyhlášení za zvlášt chrán né v kategorii P írodní památka (Tlusták, V., 2007). Pr zkumy zde prokázaly výskyt kriticky ohroženého bobra evropského, dále byla zaznamenána p ítomnost celkem 14 druh za azených do erveného seznamu cévnatých rostlin eské republik. Ornitologický pr zkum prokázal p ítomnost 71 druh pták (nap. buká ek malý, rybák obecný, led á ek í ní, žluna šedá, uhýk obecný, atd.). Dle ichtyologického pr zkumu je v rybá ském revíru Tova ovská jezera evidován výskyt 32 druh ryb. K nejznám jším pat í kapr, karas, cejn, amur, tolstolobik, jelec, štika, candát, okoun a také sumec (Bouchal, L., 2008). Nov vzniklá jezera jsou však sou asn atraktivními lokalitami pro rekreaci, jejíž d sledky negativn ovliv ují cenné biotopy oblasti a narušují ekologicky hodnotný ekosystém

53 Jedná se o výstavbu chat, sekání trávník a oplocování parcel, které vytvá í bariéry pro migraci živo ich, a využívání jezer jako koupališt i p es p ísný zákaz. Zvlášt rušiv p sobí povolený sportovní rybolov, který se výrazn podílí na eutrofizaci vod p i zakrmování. Dalšími negativními vlivy jsou sešlap vegetace, množství odpadk, bivakování a tábo ení, jež narušují klid pot ebný pro hnízd ní pták (Tlusták, V., 2007). Bioekologickou hodnotu št rkopískových jezer dokládá skute nost, že mnoho z nich bylo zahrnuto do území, na kterém se vyhlašoval režim ochrany. P íkladem je CHKO Litovelské Pomoraví. V minulosti byla v povodí Moravy založena celá ada malých št rkoven (okolo 1 ha), které sloužily do 50. let 20. století jako zdroj stavebních surovin pro místní pot eby. Po dobu druhé poloviny 20. století byly ponechány samovolné sukcesi, p irozen zar staly a stávaly se biocentrem a refugiem vytla ovaných druh organism ze zem d lsky obd lávané krajiny. P i vyhlašování CHKO bylo dvanáct malých št rkopískoven zahrnuto do ochranného území a jako cenné biotopy jsou spolu s jinými fenomény p edm tem vyššího stupn ochrany. P íkladem je p írodní památka Bázlerova pískovna o rozloze 0,3 ha u obce Hej ín, která se stala stanovišt m zejména pro obojživelníky (blatnice skvrnitá). Mezi velikostí rozsáhlejší jezera po t žb št rkopísk v CHKO pat í jezero Pod brady (17 ha), PR Chomoutovské jezero (82 ha) a PR Moravi anské jezero (126 ha) (Anonymus, 2003). Vodní nádrž Chomoutovské jezero bylo intenzivn t ženo mezi lety Po ukon ení t žební innosti byla rozsáhlá vodní plocha v letech využívána jako zdroj pitné vody. Odb r a úprava vody však byly ukon eny v d sledku zhoršující se chemické a biologické kvality, kterou zp sobila postupná eutrofizace m lké jezerní pánve (max. 2 m) a zejména velká kolonie rack. V roce 1993 byla tato významná ornitologická lokalita vyhlášena za p írodní rezervaci, na které hnízdí 31 zvlášt chrán ných druh pták (Navrátil, M., Poulí ková, A., 2001) V decko-pedagogické využití t žebních prostor Každý t žební tvar má potenciál pro v decko-pedagogické využití. Jako nov vzniklý i jako starý a opušt ný prostor vykazuje svébytné charakteristiky, které jsou p edm tem studia celé ady odborník. O p írodov deckých hodnotách a zájmu p írodov dc byla zmínka výše. Z historického pohledu jsou zajímavé velice staré t žební prostory, ve kterých jsou uchovány historické zp soby t žebních postup, nebo dokonce i nástroj jako cenných doklad a p ísp vk do historie emesel a montánní historie. Svojí povahou jsou však t žební prostory zajímav p edevším pro geology a bá ské inženýry

54 T žební inností dochází k odkryvu poloh vrstev a souvrství, které by jinak, za b žných a p irozených geomorfologických pochod z staly zakonzervovány a neznámy. erstvé odkryvy odhalují profily hornin, jejich petrografii a mineralogii, a tím mohou p ispívat k rozvoji znalostí o geologických pom rem v území, posloupnosti horninových t les, mechanismu jejich tvorby apod. Známé jsou historické lomy v území hlavního m sta Prahy a jeho okolí, které slouží jako studijní plochy geolog m již více než 200 let. Profily lom, založených v prvohorních mo ských usazeninách pražské pánve s druhov pestrou škálou zkamen lin, umožnily poznat sled vrstev, které jsou hodnoceny i z celosv tového hlediska jako mezinárodní op rné profily mezi silurem a devonem. Mezinárodní stratotypy geologických chronostratigrafických hranic jsou vymezeny v lomu Na Požárech u eporyj (stratotyp spodní hranice nejvyššího odd lení silurského útvaru - p ídolí), ve vápencové lomu Homolka u Velké Chuchle (hranice mezi stupni lochkov a prag) a v lomu Prastav v Novém Mlýn u Holyn (dopl kový stratotyp hranice mezi spodním a st edním devonem). Na mnoha dalších t žebních tvarech Barrandienu jsou dále vyty eny také dopl kové a op rné profily k mezinárodním stratotyp m (Rubín, J. et al, 2006). Pro pedagogické, výzkumné a experimentální ú ely slouží v sou asnosti budované Podzemní výukové st edisko v obci elina na P íbramsku. Jedná se o nové pracovišt Stavební fakulty VUT otev ené v roce 2007, ve zrekonstruované štole Josef, která byla ražena v 80. letech 20. století. P i geologickém pr zkumu zlatonosných ložisek v revíru Psí hory, v souvislosti se zamýšlenou obnovou t žby zlata, zde vznikla soustava chodeb o délce více jak 8 km. V sou asné dob je zrekonstruováno a využíváno prvních 600 m podzemních prostor. Ve výuce vysoké školy je skalní masiv využíván k seznamování student se základy technologií používaných v dolech a na podzemních stavbách, které si mohou p ímo vyzkoušet. Dalším p ínosem podzemního prost edí je možnost realizovat testy a provozní zkoušky konstruk ních materiál a technologií, které probíhají ve spolupráci vysoké školy se stavebními firmami. Horninový masiv je také využíván k pokus m, z nichž nejvýznamn jší je experiment dlouhodobého p sobení teplotních ú ink vyho elého radioaktivního odpadu s dlouhodobým asem rozpadu na ost ní úložného tunelu. Ze záv r z pokus se bude následn vycházet p i výstavb úložiš pro radioaktivní odpad jaderných elektráren, které mají vzniknout v roce 2065 ( VUT v Praze, 2010)

55 9 Hodnocení sou asného stavu využití opušt ných lokalit na Šumpersku 9. 1 Turisticky atraktivní t žební tvary Za turisticky vyhledávané t žební lokality na Šumpersku lze považovat t žební tvary s historickou hodnotou a lokality sloužící k poznávací turistice. Zvláštní postavení pak mají t žební lokality, které jsou objektem zájm mineralog, paleontolog a speleolog. P íkladem historické t žby jsou zachovalá velká rýžovišt zlata v povodí eky Oskavy u obce Dolní Libina. V délce asi m a ší ce kolem 500 m je terén porušený rýžovnickými pracemi ze století. Dodnes jsou tu patrné mohutné, 6 metr vysoké haldy, valy a soustava kanál a p íkop v hloubce 5 m (Novák, J., 1985). Historicky zajímavá je také lokalita Mnišské jámy u Verní ovic, kde byla od 13. století t žena železná ruda. Oblast zasucených štol, pinek a odval leží na staré hornické cest, kterou byla vydobytá ruda svážena ve vacích na h betech soumar do Sobotína nebo Lou né ke zhutn ní. P ed p epravou však musela být hornina rozbita na malé úlomky, které dodnes v terénu tvo í znatelné drobné haldy a odvaly (Zimák, P., 2002). Vyhledávanou historickou lokalitu spojenou s t žebním tvarem p edstavuje 30 metr vysoký st nový lom založený ve svahu kopce, na jehož vrcholu stojí st edov ká tvrz z po átku 14. století. Jedná se o Líšnickou tvrz nacházející se sv. od obce Líšnice nedaleko Starého Mlýna, která plnila obrannou funkci p i obchodní cest Olomouc Loštice Moravská T ebová, a po uherských válkách, od 15. století pustla. Jádro tvrze bylo ve 20. století odt ženo postupující st nou lomu natolik, že dodnes jsou v terénu patrny jen p lkruhy hlavního p íkopu a okružních zdí (p íl. 1). Do budoucna se plánuje využít jako turistický cíl opušt ný pískovcový lom v Maletín, jehož atraktivita je založena na historické t žb sochacího materiálu, ze kterého se zejména v baroku tvo ily skulptury, vyskytující se po celé st ední Morav. Ve spojení s t žebním tvarem se navrhuje také vytvo it doprovodné akce, které by propagovaly místní tradici t žby a tímto by se rozší ily i možnosti cestovního ruchu v regionu (Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko, 2007) (p íl. 2). Podle eské geologické služby se na území okresu Šumperk nachází 104 poddolovaných ploch, které p edstavují jak ojedin lé d lní díla (nap. šachty, krátké štoly nebo štoly s neznámým pr b hem a rozsahem, chodbice), tak soustavu systém

56 hlubinných d lních d l. Jejich výskyt lze shrnout do n kolika oblastí. Na jihu okresu byla hlubinná d lní díla ražena p i dobývání grafitu a železné rudy v okolí Svinova, Kv tína a na Úsovsku. Dalšími oblastmi je okolí Rudy nad Moravou, území mezi Starým M stem a Branou a kone n území s nejbohatšími ložisky železné rudy v okolí Sobotína a Verní ovic. Hlubinný zp sob dobývání na Šumpersku probíhal v období od 13. do po átku 20. století, v p ípad grafitu ve Velkém Vrbn až do 70. let 20. století. Ojedin lé byly v 50. letech 20. století raženy také pr zkumné štoly na železnou rudu, ale k t žb nikdy nedošlo. B hem této doby bylo opušt no velké množství t žebních lokalit, aniž by se zpravidla vytvo ila nebo dochovala dokumentace o jejich existenci a rozsahu. Na Šumpersku tak existuje velké množství neevidovaných d lních d l, která jsou vyhledávána a objevována nadšenci a speleology. V sou asnosti jsou stará d lní díla hrozící nebezpe ím (nap. ztráta stability strop ) zajišt na nebo znep ístupn na zasut ným materiálem. Bezpe ná díla mají ponechány volná ústí štol (p íl. 3). Podzemní t žební prostory asto doprovází v reliéfu poddolovaného území poklesové kotliny a pinky. Dob e sledovatelný pr b h systému štol je patrný na železnorudném ložisku u Kv tína, t ženém do po átku 20. století. Zde se na zem d lsky obhospoda ovávaném poddolovaném území nachází také propadlá a zasut ná jáma po t žební šacht, která z stala zalesn na a dnes slouží jako úto ist vysoké a polní zv i (p íl. 4). Odvaly vyrubaného materiálu a hlušiny, která provází d lní díla v jejich bezprost edním okolí, p edstavují vyhledávaný zdroj sbírkového materiálu mineralog. Na Šumpersku je vytipováno a popsáno velké množství lokalit spojených s hlubinnými, ale i povrchovými t žebními tvary, jako místy odkryvu zajímavého horninového prost edí, mineralogických a paleontologických naleziš. Mezi nejzajímav jší mineralogické nalezišt pat í nap íklad lokalita Scheibengraben (St elecký d l) v Maršíkov, kde bylo v 19. století lomem a krátkou štolou otev eno pegmatitové t leso s výskytem velkého množství minerál, z nichž nejcenn jší jsou beryl a akvamarín. Na lokalit Zadní Hutisko ve Verní ovicíh bylo v 19. století lomem odkryto krupníkové t leso, které proslulo p edevším výskytem vynikajících ukázek mastku a dolomitu. V roce 1982 se lom s haldami stal chrán ným p írodním výtvorem (Zimák, J., 2002). Sv tové proslulosti nabylo nalezišt epidotu v n kolika starých malých lomech založených v amfibolitech, na lokalit Pfarrerb v Sobotín, kde byl nalezen historicky nejv tší krystal dlouhý 14 cm a silný 26 mm. Další mineralogicky vyhledávané lokality spojené s t žebním tvarem jsou lom Krásné u Šumperka s nálezy minerál alpských žil, opušt ný mastkový jámový lom v Sobotín (Pauliš, P., 2001), lom Konstantin ve Velkém Vrbn s mikrokrystalickým grafitem, haldy po t žb rud s vzorky antimonitu v Hyn ici pod Sušinou, t žený bludovský st nový lom na bludovit s obsahem wollastonitu, granátu a

57 vesuvianu nebo opušt ná cihelna v Novém Malín, kde se v jílové surovin nachází velké krystaly staurolitu a granátu (Pauliš, P., 2005). Paleontologicky vyhledávaným t žebním tvarem je nap íklad hliništ cihelny ve Štítech. Zdejší svchnoturonské pís itoslídnaté jílovce obsahují hojnou druhohorní faunu, jejíž zvápn lé schránky jsou velmi dob e zachované. Jednotlivé vzácné druhy blíže popisuje Ziegler (2002). Mineralogické a paleontologické lokality na Šumpersku jsou sou ástí širšího souboru vybraných exkurzních míst, které mohou navštívit vedle turist a odborn zam ené ve ejnosti také studenti geov dních disciplín (Zimák, J., 2002). Z hlediska využití t žebních tvar v geoturismu má zcela mimo ádný význam Mineralogická nau ná stezka Sobotín Maršíkov. Trasa stezky vede terénem narušeným historickou t žbou železných rud a amfibolit, kde jsou na haldách, odvalech, v hlušin a lomech odkryty horniny, v nichž se nachází zajímavé minerály. Ty jsou spolu s informacemi o t žb hornin, petrografii a mineralogií popsány na 6 lokalitách v trase o délce 12 km. Ostatní nau né stezky na Šumpersku asto zmi ují hornickou innost a t žební tvary v rámci popisu širšího okolí. Nap íklad jednou ze zastávek nau né stezky Lesní ekostezka Švagrov je stará uzav ená štola o délce 351 m, nau ná stezka Pasák v okolí Branné seznamuje s hornickými aktivitami v okolí Branné a Alojzova, NS Kralický Sn žník zmi uje hornické tradice Starého M sta, nau ná stezka Lišky Bystroušky na Lošticku popisuje historii dolování grafitu v obci Svinov nebo NS Údolím Moravské Sázavy, v jejíž trase je jeden z informa ních panel v nován geologii a petrografii lomu Humenec v Záb eze Praktická využití povrchových t žebních tvar Praktická využití t žebních tvar na Šumpersku nabízí pouze povrchové t žební tvary, zejména kamenolomy, hliništ a pískovny. Možnost využít starých d lních d l je vzhledem k jejich sou asnému stavu nepravd podobné. Naopak v minulosti, i p es nedoložené d kazy, lze p edpokládat využití podzemních prostor jako skladišt potravin nebo pro jiné podobné ú ely. Na základ terénního šet ení, použití mapových podklad, soupisu lom z 50. let 20. století (Polák, A., 1951) a regionální surovinové studie ( abla, V., ablová, Z., 1992), bylo na území Šumperska evidováno 230 povrchových t žebních tvar, z nichž naprostou v tšinu tvo í st nové lomy na stavební kámen, dále to jsou hliništ, pískovny a št rkopískovny vypln né podzemní vodou

58 Uvedený po et povrchových težebních tvar není absolutní. Mnoho z malých zarostlých povrchových lom nejsou v dnešním terénu již patrné a v mapách zakreslené. To se vztahuje p edevším na severní ásti okresu, kde byl stavební kámen natolik dostupný, že sta ilo materiál odebírat z etných p irozených skalních výchoz, na kterých je dnes antropogenní podíl na vzniku tvaru t žko prokazatelný. Podobn je tomu u zá ez v blízkosti silni ních komunikací, kde se blízké skalní masívy nabízely pro materiál p i budování cest. Patrn zna ná vzdálenost od sídel nebo možné nevhodné vlastnosti kamene pak byly p í inou opušt ní lom, které se v pochodech p irozené sukcese postupn za lenily do okolní krajiny (p íl. 5). Malé lomy na stavební kámen (rozsahem do 1 ha) jsou nej ast jšími t žebními tvary v jižní ásti okresu, v Záb ežské a Úsovské vrchovin. Jejich výskyt zde navazuje na rovnom rnou a hustou sí sídel a silni ních komunikací. Až do druhé sv tové války byl v lomech kámen lámán v malých objemech a pro místní pot eby (Polák, A., 1951). Po válce byly lokality opušt ny, a to v d sledku prom ny vlastnických vztah, v souvislosti s nástupem socialistického z ízení. Na opušt ných t žebních lokalitách nebyly provedeny žádné sana ní práce, lomy se ponechaly samovolnému zar stání, a tím se jako nový krajinný prvek staly sou ástí okolního reliéfu (p íl. 6). Tyto p írodn za len né, avšak tvarov odlišné lokality v krajin se staly astými vyhledávanými místy pro tábo ení a odpo inek. P íkladem je tzv. Sudkovská skalka jihovýchodn od obce Sudkov. Jedná se o opušt ný lom o rozm rech m, z kterého se stalo oblíbené tábo išt místních obyvatel (p íl. 7). Další tábo išt se nachází nap íklad také v dnes již velmi zarostlém malém lomu ( m) p i lesní cest asi 2 km sz. od obce Vlachov. Podobn je, podle výskytu n kolika ohniš, využíváno i p sobivé prost edí opušt ného rekultivovaného kamenolomu Pelegrad v Bohdíkov (p íl. 8). V p ípad zám rného využití, se t žební prostory v druhé polovin 20. století stávaly z v tší ásti ne ízenými skládkami odpadu, jako nap íklad v opušt ném lomu na stavební kámen v Rohli, Lipince, Klopin, epové, v pískovn v Jest ebí a mnoha dalších t žebních lokalitách ( abla, V., ablová, Z., 1992) (p íl. 9). Vysoké t žební st ny lom se zase využily pro st elecká cvi ení (p. st elnice v Dubicku nebo v Žadlovicích, p íl. 10) Lomy, které se nacházely bezprost edn u sídel, se v dob jejich rozši ování staly vhodnými stavebními plochami. Rodinné domy jsou postaveny nap íklad v malém st novém lomu ve svahu v obci Lesnice nebo v západním svahu vrchu Brousná v Bludov. V Bohutín jsou na dn st nového lomu ( m) vystav ny skladovací budovy. V obci Vl ice je ve starém st novém lomu vystav na chata (p íl. 11) a nedaleko se také nachází zahrádká ská kolonie, která vznikla na míst t žby jílovitých hlín pro výrobu tzv

59 loštických pohár. V terénu bylo založeno p vodn až 400 jamových lom o hloubce 4 až 19 metr, které byly na za átku 20. století zavezeny navážkou hlíny a zarovnány. Stavebními plochami se staly také mnohá hliništ v blízkosti sídel. P íklady lze nalézt ve m st Záb eze. Blízko centra m sta byl v opušt ném hliníku postaven rodinný d m se zahradou. V prostoru hliništ, v okrajové ásti m sta Krumpach, byly v druhé polovin 20. století vystav ny zem d lské budovy. Zajímavé využití starých opušt ných t žebních prostor nabídly tzv. Mohelnické lomy v Podolí u Mohelnice. V 40. letech 20. století zde byly opušt ny dva malé st nové lomy o velikosti m a m, založené ve vápenci s mocnými polohami kulmských b idlic (Polák, A. 1951). Lokalita s náro ným terénem se od 50. let 20. století stala závodišt m motocrosu. Od roku 1999 se tvary a prostory kamenolom využívají k po ádání mezinárodn vyhledávané sout že nákladních aut Extrem Truck Trial, která v sou asnosti p edstavuje jednu z nejznám jších organizovaných akcí na Šumpersku (Velká cena Mohelnice, 2009) (p íl. 12). T žební prostory z druhé poloviny 20. století se od starších tvar odlišují po tem a rozsahem. Po druhé sv tové válce došlo k obnovení t žby na lokalitách s dostate nými objemy nerostných surovin. Místo malých, p vodn z v tší ásti ru n t žených dobývacích prostor, za aly vznikat velkoplošné t žební tvary, které umožnila rozši ovat zainvestovaná strojní technika. Zejména v 70. letech 20. století, v souvislosti s poptávkou po stavebních surovinách, se za aly na Šumpersku rozvíjet velkolomy na stavební kámen v Hanušovicích, Bohdíkov, Bohutín, Bludov, v Krásném u Šumperka, v Záb eze Ra ici a Humenci, v Dolní Libin a na Kozím Vrchu u Loštic, dále grafitový povrchový d l ve Velkém Vrbn, st nové lomy na vápenec v Bohdíkov a ve Vitošov, št rkopískovna na Mohelnicku a hliništ v Lošticích. Naopak v 70. letech 20. století došlo k ukon ení t žební innosti v mnohých velkých cihelnách, které již nesta ily svými produkty konkurovat nov vyvinutým stavebním materiál m a p edevším mnohonásobn p evyšující výrob modern vystav ných cihelen nap. v Hranicích. Na Šumpersku tak vznikly nové pot žební prostory v Mohelnici, Záb eze a Šumperku. V Mohelnici pod jednu cihelnu spadaly dv zhruba jednohektarové hliništ o hloubce 4 m, které odd lovala silni ní komunikace. Na jedné z dnes již zarovnaných lokalit je postaven supermarket a druhou, kde z stala i budova kruhové pece, využívají technické služby m sta. Prostor hliništ v Záb eze Skali ce je zahloubený do svahu vrchu lupy o výšce st n 12 m a po ukon ení t žby se využil pro sb rnu druhotných surovin (p íl. 13)

60 V západní ásti m sta Šumperka byl t žební prostor po ukon ení t žby cihlá ských hlín, s ohledem na blízkou bytovou zástavbu, p em n n z ásti na lesopark, který je v sou asnosti vyhledávaným procházkovým místem obyvatel z p ilehlých obytných zón Bioekologicky hodnotné t žební tvary PP Chrastický lom Sukcesní pochody v tvarov pestrých, lenitých a hlavn rozsahem nevelkých opušt ných t žebních prostorách vytvo ily hodnotné biotopy, které se staly p edm tem ochrany p írody. Na Šumpersku je objektem ochrany lom v Chrasticích (p íl. 14). V jámovém lomu se mezi sv tovými válkami t žily serpentinity, které po výbrusu byly užívány jako dekora ní kámen. Od poloviny 20. století opušt ný lom s lomovým jezírkem podléhal postupnému samovolnému zar stání rostlinnými spole enstvy, která kolonizovala vhodná stanovišt na odkrytých hadcových horninách. V sou asné dob se na t žebních odvalech vyskytují vyvinutá spole enstva skalních št rbin hadc a hadcových sutí, s jedním z nejbohatších výskyt evropsky významného druhu sleziníku nepravého na Morav, který se stal hlavním motivem pro ochranný režim na lokalit. Z dalších významných druh zde byly zjišt ny hruštice jednostranná, kapradina lalo natá a kruštík širokolistý. P írodní památka Chrastický hadec (3 ha) má z hlediska ochrany vzácných spole enstev hadcových sutí celostátní i evropský význam (Natura 2000 v Olomouckém kraji, 2009) PP Štola Ma ka Opušt ná štola se nachází v obci Raškov u Bohdíkova. Byla ražena ve vále ných letech s cílem usnadnit p epravu vyt ženého vápence z lomu do vápenky v Bohdíkov. V sou asnosti 300 m dlouhá štola o sv tlosti 3,5 2,5 m p edstavuje v bec nejv tší stanovišt a zimovišt letoun na Šumpersku. Vyskytuje se zde 12 druh letoun, p edevším netopýr velký, netopýr erný, vrápenec malý a dálší druhy fauny jeskynních bezobratlých, pro které byla štola za azena do soustavy Natura 2000 (Natura 2000 v Olomouckém kraji, 2009) Jezerní pánve vzniklé t žbou št rkopísk Sou asné výrazné t žební tvary na Šumpersku p edstavují jezerní pánve vzniklé po t žb št rkopísk na Mohelnicku. Jejich vysoká p írodov decká hodnota, jako nových cenných ekosystém obohacujících diverzifikovanost krajiny, byla d vodem vyhlášení ochranného režimu. Vodní plochy za aly vznikat v 60. letech 20. století a dnes tvo í t i

61 dobývací prostory. V t žb je pouze severní jezero DP Mohelnice I (30 ha). DP Mohelnice (111 ha) a DP Moravi any (60 ha) se nachází na území CHKO Litovelské Pomoraví a vzájemn jsou propojeny vodní cestou. DP Moravi any v etn spojovacího kanálu a jižní ásti DP Mohelnice bylo v roce 1994 vyhlášeno za p írodní rezervaci Moravi anské jezero (92 ha). CHKO Litovelské Pomoraví je sou asn i územím pta í oblasti Natura 2000 a výskyt ady vzácných druh pták je zde vázán práv na vodní plochy, které poskytují ptactvu vhodná lovišt, hnízdišt, zimovišt nebo tahové zastávky b hem jarních a podzimních p elet (p íl. 15). V PR Moravi anské jezero vzniklo t žební inností n kolik p írodov decky hodnotných míst, bohat len ná dna a pob eží jezer a na nich vzniklé vodní a mok adní ekosystémy. Zvláštní význam v oblasti mají p edevším píse ný náplav na jihu DP Mohelnice a na východ od n j kolmý vyšší píse ný b eh, v n mž hnízdí b ehule í ní. Náplav využívají bah áci a asto tu loví brodiví ptáci a další druhy (Kova ík, P., 2003). Náplava je hodnotná hlavn z botanického hlediska. Vyskytuje se zde nejv tší a nejbohatší populace kriticky ohroženého druhu p esli ky cídivky pe esté, která je v sou asnosti na území eské republiky známá pouze z deseti lokalit. Výskyt bohaté populace p esli ky je v PR Moravi anské jezero existen n vázán na t žební aktivitu. P i ní dochází k usazování kal po propírání št rkopísk, které je cídivka schopná, na rozdíl od v tšiny dalších druh, p i zvyšující se úrovni terénu pror stat na povrch. Cídivka pe está je druhem iniciálních sukcesních stádií, tedy t žce snáší konkurenci okolní vegetace (olšiny, vrby), které postupují sukcesi. Tento vývoj se potvrdil i p i monitoringu. Když v druhé polovin 90. let byla na Moravi anském jeze e ukon ena t žba, akumulace jemných vlhkých náplav ustala a stanovišt cídivky za aly kolonizovat jiné druhy rostlin. Po dohod s t ža i o p epoušt ní p ebyte ných vod z provozu p es náplav došlo ješt na n kolik let k obnovení podmínek pro existenci druhu. V sou asnosti je už však p ítomnost vzácné cídivky pe esté vázaná pouze na ochraná ské zásahy (Polášek, V. et al., 2009). Kvalita nov vzniklých vodních a mok adních ekosystému po t žb št rkopísku byla zohledn na i p i programu reintrodukce bobra evropského zp t do naší krajiny v 90. letech 20. století. Za místa výsadku a lokálního transferu byly vybrány na základ vyhodnocení vhodnosti biotopu Chomoutovské a Moravi anské jezero. V sou asnosti p edstavují tato jezera d ležitá stanovišt pro dlouhodobé udržení populace bobra evropského v naší krajin (John, F., Kostkan, V., 2007). Vedle ochraná ských zám r jsou jezera v CHKO využívána i pro sportovní rybolov a rekreaci. Tyto aktivity však na chrán nou oblast p sobí siln negativn. P i ryba ení dochází k sešlapu cenné vegetace a množství lidí, vyhledávající jezera pro koupání v letních m sících, ruší hnízdící ptactvo. Stanovení možnosti využití jezer

62 v CHKO Litovelské Pomoraví ur uje jeho správa, která hledá kompromisní ešení v podob vymezených prostor vyhrazených pro rybolov a rekreaci (p íl. 16). Možné využití sou asné t žené vodní plochy v DP Mohelnice I. je znemožn no zákazy t žební spole nosti Studie využití opušt ného kamenolomu v Záb eze Studie využití kamenolomu v Záb eze je svého druhu prvním konkrétním a komplexním plánem na využití opušt ného t žebního tvaru na Šumpersku. Návrh za lenit nevyužívanou opušt nou lokalitu vznikl v souvislosti s tvorbou strategie rozvoje cestovního ruchu m sta Záb eha a mikroregionu Svazku obcí Záb ežsko. Lokalita Humenec se nachází na jihu m sta, u eky Moravské Sázavy a navazuje na místní ásti Rudolfov a Skali ku. Lom byl založen v proterozoických horninách záb ežského krystalinika v roce 1922, jako zdroj drceného kamene na výstavbu druhé koleje železni ní trat Olomouc Praha, která prochází nedaleko lokality (Pospíšil, J., 1963). K ukon ení t žby došlo v 90. letech a od té doby je 200 m dlouhý, 150 m široký a 13 m hluboký st nový lom zar stán náletovými k ovinami, b ízami a olšinami (p íl. 17) V sou asnosti je využíván jako exkurzní lokalita p i výuce geologie místním gymnáziem a pozornost je mu v nována také prost ednictvím informa ní tabule, která je sou ástí nau né stezky Údolím Moravské Sázavy. Odkrytý profil zvrásn ných biotických b idlic a rul slouží k vysv tlení geologických horotvorných pochod a t žební tvar je popsán také jako antropogenní prvek krajiny s probíhajícími sukcesními procesy. Lom však nabízí vzhledem ke své pozici a nevyužitým volným plochám možnosti širšího uplatn ní, a ty byly navrženy a zpracovány v roce 2004 ateliérem zahradní a krajiná ské architektury. Cílem architektonického návrhu je vytvo it polyfunk ní, atraktivní prostor se širokou nabídkou sportovn spole enské rekreace tak, aby došlo sou asn k zapojení p írodního potenciálu území, které p edstavuje nedaleký les, eka Moravská Sázava, zelen zahrad pat ící k rodinným dom m v Rudolfov a lu ní porost v kopcovitém reliéfu nad t žebním prostorem. Podoba t žebního tvaru bude vymodelovaná zatravn ným terénem. Prostor lomu se rozd lí na n kolik funk ních celk propojených stezkami. Jeden z nich by p edstavovala sjezdovka dlouhá asi 200 m ur ená pro denní i no ní lyžování a v lét využitá jako ást okruhu pro horská kola, kondi ní b hy nebo procházky. Od nebezpe ných lomových st n bude prostor odd len lehkou konstrukcí s barevnými sít mi, které se sou asn stanou i jedním z prvk landartu. V objektu bude jako zázemí sloužit restaurace s p íst ešky, které se napojí na objekty vodáckého centra vodák u Moravské

63 Sázavy. Mimo lyža skou sezonu by spodní centrální ást areálu lomu sloužila jako p írodní amfiteátr, kde by se odehrávaly r zné spole enské akce, koncerty nebo oslavy. Hledišt poskytnou upravené svahy. Na terasách lomu vzniknou odpo ívadla s lavicemi, výhledy a zábrany z drátokoš vypln ných kamenem v kombinací s d ev nými kládami. Celý prostor teras bude ur en k instalaci um leckých d l, které mohou vznikat p ímo na míst v rámci r zných dílen a aktivit um leckých škol a workshop. Na spodní terase je mimo stezku navržena také lukost elecká dráha. Horní terasa a ást spodní, v etn jejich spojnice se upraví pro cyklo sporty, p edevším trial. ást lomu se stabilizovanou st nou skály je navrhovaná jako uzav ené lanové centrum s odborným dozorem a metodickým vedením. Vrcholová partie kamenolomu bude vyhlídkovým místem do krajiny. Celý prostor se zatravní, parkov upraví a propojí se cestami na stávající komunikace. Vegeta ní pokryv bude složen z autochtonní vegetace, dopln né r znorodými d evinami za ú elem založení nau né stezky. Sou ástí nau né stezky by se mohla stát i geologická sbírka, která by sloužila pro terénní výuku v p írod (Babka, V., Sendler, Z., 2004). Realizace tohoto plánu by napomohla m stu s 15 tis. obyvateli zajistit další možnosti sportovního vyžití. Nabízené atraktivity, jako je lyža ská dráha nebo lezecká st na, v blízkém okolí chybí, což místní obyvatele, ale i návšt vníky m sta a turisty nutí vyjížd t do vzdálených st edisek v Jeseníkách. Výstavbou velkého množství plánovaných atrakcí by se z areálu Humenec stala jedna z nejvyhledávan jších lokalit v rámci celého Šumperska. Navrhovaná a krajiná sko-architektonicky zpracovaná studie sou asn dokládá skute nost, že na Šumpersku se za íná prosazovat trend maximálního využití potenciálu opušt ných prostor (brownfields), které v tomto p ípad p edstavuje starý opušt ný lom Možnosti budoucího využití sou asných t žebních tvar s ohledem na plány sanací a rekultivací Nejvýrazn jší t žební tvary na Šumpersku p edstavují sou asné inné t žební prostory, mezi které pat í jámové lomy Konstantin ve Velkém Vrbn, v Bohdíkov a st nové lomy v Hanušovicích, Krásném, Temenici, v Dolní Libin, Záb eze Ra ici, ve Vitošov, na Kozí vrchu v Lošticích, st nový lom na t žbu skarnových hornin a st nová pískovna v Bludov a št rkopískovna v Mohelnici. O podob jejich dalšího využití se rozhoduje v rámci Plán sanací a rekultivací, které jsou nezbytnou sou ástí plán otvírky dobývacího prostoru. Všechny t žebny, jejichž dokumentace byla nabídnuta k prostudování, a které jsou uvedeny níže, mají v plánu

64 realizovat tradi ní postupy sanace s následnou lesnickou, hydrickou, biologickou, a v p ípad hliništ ve Výmolých v Lošticích i zem d lskou rekultivací Kamenolom Kozí Vrch V p ípad Kozího vrchu v Lošticích, který nabýval podoby velkolomu od 70. let 20. století, byla již ást dobývacího prostoru s vnit ními haldami odpadového provozního materiálu lesnicky rekultivovaná výsadbou borovic. Ve vyt žené a v sou asnosti opušt né ásti lomu se na dn vytvo ilo m lké lomové jezírko, které kolonizují vodní a mok adní spole enstva (p íl. 18). Ve snaze maximáln využít ložisko stavebního kamene bude tato opušt ná ást znovuotev ena. Po definitivních dot žení vznikne lomová st na, která bude stržena a lesnicky rekultivována. Sou asný t žební prostor bude zahlouben o další dv etáže a po ukon ení t žby se nechá zavodnit (ústní sd lení vedoucího lomu ing. Montag). Po ukon ení t žební innosti, v odhadu za dalších 60 let, tak vznikne z t žebního tvaru výrazný krajinný prvek s vodní plochou v jinak hust zalesn né oblasti Kamenolom Krásné u Šumperka Návrh rekultivace st nového lomu v Krásném je zpracován s ohledem na polohu v chrán né oblasti CHKO Jeseníky, s jejíž správou jsou konzultovány všechny sana ní a rekultiva ní plány. D ležitý je zejména správný výb r rekultiva ních rostlin, které musí vycházet z genofondu oblasti. V dot ženém kamenolomu vznikne v zahloubené 8. etáži lomové jezero s plochou až 3 ha (Pokorný, M., 2005) (p íl 19) Vápencový kamenolom v Bohdíkov Vápencový jámový lom v Bohdíkov Kom átce je založen v krystalických vápencích, které se t ží pro stavební a lomový kámen. Na lokalit se nachází starý opušt ný tzv. David v lom (p íl. 20) a sou asn t žený 60 m hluboký hlavní lom (p íl. 21), jehož životnost se odhaduje do roku Velká ást t žebního prostoru bude po ukon ení t žby ponechána p irozené sukcesi a na dn lomu vznikne lomové jezero. Po zalesn ní lomových st n a ploch je plánované hospodá ské využití les (Pokorný, M., 2000) Kamenolom Dolní Libina Lom v Dolní Libin je založen v h betu oblého kopce na jižním okraji Jeseník. Dnešní podobu získával od roku 1973, kdy byl otev en ve dvou desetimetrových etážích. V sou asnosti t žební organizace lom rozši uje zahlubováním dalších dvou etáží s výškou lomových st n až 12 metr. V souvislosti s novou otvírkou ložiska byl vypracován nový plán sanace a rekultivace, který eší budoucí podobu a možné využití lomu. Dot žení ložiska ruly je p edpokládáno do roku Po ukon ení t žební innosti vznikne

65 v bezodtokovém území jámový lom o maximální výšce lomového svahu 48 metr, na jehož dn se vytvo í vodní plocha. T žební organizace nemá v plánu po ukon ení t žby prostor využívat a tak ho bude možné po sana ních a rekultiva ních pracech navrátit do krajiny jako krajinotvorný a ekologicky stabilizující prvek, který zvýší biodiverzitu území. Podoba t žebního tvaru se bude vytvá ena po etapách v pr b hu dot žování lomu sest elením všech st n do záv rného svahu. Poslední odst ely již nebudou odt ženy, ale pouze p ihrnuty k patám t žebních stup. Na o išt ných ástech ploch bude navezena zemina pro biologickou rekultivaci a druhy porostu budou vybrány tak, aby se z lokality stalo nové biocentrum. M lké jezírko na dn lomu (0,1 ha) vytvo í vhodné prost edí pro rozmnožování n kterých zvlášt chrán ných živo išných druh, p edevším obojživelník (Koliáš, K., 2006) Pískovna v Horní Temenici Pískovna v Horní Temenici byla založena v biotické nav tralé rule a granodioritech již v 19. století ve dvou samostatných lomech, které byly po instalování t žebního za ízení v roce 1969 spojeny v jeden st nový lom (p íl. 22). Životnost ložiska je odhadována do roku Podle návrhu by byl lom po ukon ení t žby a provedení tradi ních sana ních a rekultiva ních zásah oplocen a uzav en p ed vstupem pro ve ejnost do doby, než by se lomové st ny stabilizovaly vzrostlým porostem. Návrh budoucího využití z roku 1979 nabízí dva projekty. Jeden po ítá s p em nou opušt né pískovny na lesopark s parkovou skladbou ve volném anglickém slohu, který by byl využíván pro rekreaci a odpo inek. Druhá varianta navrhuje lesnicky a zem d lsky rekultivovaný lom využít jako hospodá ský les a pastviny (Pokorný, M., 1981). Sou asná legislativa ud luje povinnost zpracovat plán sanace a rekultivace t žebního prostoru v rámci Plánu otvírky, p ípravy a dobývky, tedy p ed otev ením dobývacího prostoru. Obecná klasifikace nov vytvo ených ploch v plánech rekultivací však v sob nenese žádné konkrétní p edstavy o budoucím využití t žebního prostoru. Je to dáno také skute ností, že mnohá sou asná ložiska t žených nerostných surovin se vyskytují ve velkých objemech a p edpokládaný asový horizont vyt žení se stanovuje na adu desetiletí. V budoucnu se tak návrhy projekt mohou p ed kone nou likvidací dobývacího prostoru výrazn pozm nit nebo se vytvo í nové, s ohledem na územní plány a konkrétní projekty

66 10 Návrhy na využití t žebních tvar na Šumpersku Vápencový lom ve Vitošov jako bioekologicky hodnotná lokalita Vápencový lom ve Vitošov je nejvýrazn jším t žebním tvarem na Šumpersku. Jako velkolom vznikal od 70. let 20. století clonovu metodou odst elu t žebních st n, p i níž bylo dosaženo sou asné podoby hladkých záv rných svah. Lom je v ložisku vápence otev en deseti etážemi v délce 800 m a ší ce 40 m. Definitivn je t žba ukon ená od 10. do 4. etáže a na sou asném dobývacím prostoru je p edpokládaná životnost do roku Do bucoucna je však plánované zahlubování lomu až pod úrove nivy eky Moravy (Morávek, R., 2001). Tím se jednak prodlouží životnost ložiska, ale p edevším po ukon ení t žby ve vyt ženém prostoru vznikne vodní plocha. O kone né podob ovšem rozhoduje Plán sanace a rekultivace lomu, se kterým se nebylo ovšem možné blíže seznámit. Mnou navrhované budoucí využití vápencového lomu vychází z vlastností karbonátových hornin, na kterých se vytvá í jedine né prost edí pro výskyt nelesních spole enstev. Vápencové prost edí vytvo ené v lomu je do jisté míry podobné stanovištím krasových oblastí. Ta jsou typická otev enými strmými svahy se skalními terasami, st nami a sut mi, kde panují extrémní p dní a klimatické podmínky, blokující nástup lesa. Práv tato stanovišt jsou ve st ední Evrop jedním z botanicky nejzajímav jších a druhov velmi bohatých biotop. V eské republice se vyskytují pouze v oblasti eského masívu a i zde jsou vzácným typem geologického podloží, a tak i rostliny na n vázané jsou mnohem vzácn jší než ostatní druhy tolerující jiné složení p d. P íklady p írodov decky hodnotných a ochraná sky cenných opušt ných vápencových lom je v eské republice celá ada, jako nap íklad Státní lom a Vápenici na Velkém Kosí i, R ženin lom na Hádech u Brna, Strej k v lom u Grygova, Štramber, lom na Radobýlu u Litom ic, lom Na Kobyle v eském krasu a další (Sádlo, J., Tichý, L., 2002). Vitošovský vápencový lom by se tak mohl stát další velice cennou biologickou lokalitou. Nezbytnou podmínkou usktute n ní tohoto zám ru by musela být taková kone ná úprava dobývacího prostoru, ve kterém by byly maximáln zohledn ny podmínky pro procesy p irozené nebo ízené sukcese. Lom by musel p edevším získat novou podobu. Sou asný jednotvárný tvar hladkých záv rných st n by musel být roz len n na pestré, lenité a r znorodé plochy s množstvím volných balvan a osyp p i úpatí st n a na plošinách etáží. P írodn pestré skalní st ny, osypy, etáže s r znými mikroklimatickými

67 podmínkami, by se pak staly atraktivní pro kolonizující druhy rostlin a na n závislých živo ich. Druhová bohatost lokality by se z ejm zvýšila i v souvislosti s plánovanou t žbou pod úrove nivy eky Moravy, po které by došlo k zaplavení a vytvo ení lomového jezera, pop ípad mok ad, které ve vápencových lomech, vzhledem k chemismu horniny, na sebe váží vzácnou slamomilnou vegetaci. Úsp chy na rychlou a hodnotnou kolonizaci lomu by zvýšila p vodní druhov bohatá vegetace, uchovávající se asi v 200 m vzdálené P írodní rezervaci Pod Trlinou, která by posloužila jako zdrojové biocentrum. Na ploše o rozloze 50 ha se vyskytuje xerothermní kv tena, jejíž zbytky se zde zachovaly na výb žku devonského vápence. Z chrán ných rostlin jsou zde zastoupeny okrotice bílá, okrotice ervená, ho e ek brvitý, vemeník dvoulistý a bradá ek vej itý. Na lenitém terénu se vyskytuje bohatý porost šípku a trnky. Na dýmnivku dutou je zde vázán ohrožený druh motýla jason dýmnivkového. V habrovo-bukový porostu hnízdí mnohé druhy ptactva a vyskytuje se zde teplomilná houba psivka obecná (Holínek, B., 1976). Návrat a úprava lomu do p írodního stavu by nejen zvýšilo pestrost p írodního prost edí na Šumpersku, ale mohlo by se stát i vyhledávanou lokalitou pro ochraná e, biology, geology, paleontology a jiné zájmové skupiny. Vhodným zapojením odpo inkových zastávek s informa ními panely by lokalita mohla sloužit také jako exkurzní lokalita pro žáky, studenty, turisty a návšt vníky, kte í asto míjí lom na frekventované cyklotrase Moravská stezka. Obr. 8 Vápencový lom Vitošov tvo í krajinnou dominantu Šumperska (foto: M. Dušková, 2008)

68 10. 2 Areál cihelny v Lošticích jako technická památka výroby cihel Areál cihelny ve Výmolých se nachází v intravilánu obce Loštice. Na ložisku je vymezen dobývací prostor, ale majitel zde již nemá zájem t žit a vyráb t. Podle zastaralého plánu sanace a rekultivace by m la být v t žebním prostoru provedena zem d lská rekultivace s tvorbou orné p dy, na níž by se p stovaly pícniny. V sou asnosti je okolí cihelny hust obydleno a v Návrhu územního plánu m sta Loštice je na lokalit plánovaná obytná plocha. T žba cihlá ské hlíny zde byla ukon ena v roce V sou asné dob se v areálu nachází rozsáhlé hliništ, t žební stroje, úzkorozchodná dráha, výrobní za ízení, ploty s rošty na sušení cihel a historická 14 komorová kruhová pec. Na základ tohoto zachovaného vybavení by areál mohl sloužit jako technická památka výroby cihel, která by nabídla další možnosti poznávací turistiky v regionu. Poloha Loštic na k ižovatce frekventovaných cyklostezek spolu s pestrou nabídkou turistických atraktivit, jako je Památník Adolfa Kašpara, Muzeum tvar žk, židovský h bitov a synagoga, kde se po ádají výstavy a koncerty, by ciheln mohly zajistil dostate nou návšt vnost. V areálu bude vytvo en okruh se zastávkami a informa ními panely v jednotlivých úsecích t žby a výroby. Návšt vníci se tak mohou p ímo v terénu seznámit s historií t žby a zpracování cihlá ských výrobk, tedy inností, která vzhledem k úpadku využívání cihel ve stavebnictví mnohým není známá nebo p ipadá nezajímavá. Informa ní tabule budou koncipovány jako pr ez historií vývoje konkrétní innosti, nap. u hliníku by byl popsán zp sob t žby od ru ní po mechanizovanou s kore kovými bagry, stejn jako u lisovny, kde by vedle lisovacích stroj byl popsán i ru ní zp sob formování cihel. Tímto by se efektivn ji docílilo snahy zaujmout návšt vníky. Okruh by za ínal na míst hliníku, kde jsou do dnešní doby zachována kore ková rýpadla. Od nich povede zrekonstruovaná úzkorozchodná dráha. V minulosti m la v areálu v dob t žby délku zhruba 500 m a dnes je z v tší ásti odinstalovaná. V prostoru hliníku se dále nachází drti e skrývky a por znu zanechané výklopné vozíky

69 Obr. 9 T žební za ízení v prostoru hliništ (foto: M. Dušková, 2008) Obr. 10 Výklopné vozíky (foto: M. Dušková, 2008) Další zastávkou by byly výrobní prostory a zast ešené venkovní p írodní sušárny na sušení cihelných polotovar. Ve výrobním úseku se dodnes nachází mnoho stroj, jako nap íklad kolové mlýny, lis, p epravník a jiné. Návšt vníci by se zde dozv d li o procesu výroby, jehož mechanismus z stal od dob ru ního zpracování nezm n n, jen byl práv v 70. letech zdokonalen zavedením strojního za ízení. Obr. 11 Výrobní úsek (foto: M. Dušková, 2008) Obr. 12 Suši ky cihel (foto: M. Dušková, 2008) Poslední zastávkou bude kruhová pec, v jejichž prostorech by mohla být umíst na stálá expozice. K tomuto ú elu se nejvíce hodí horní patro, p vodn sloužící jako skladovací prostory pro uhlí (koks), které se p ihazovalo úzkými válcovými pr duchy v zemi do prostor pece. 14 komorová kruhová pec z roku 1914 dnes v podstat tvo í jednu 69

70 z dominant m sta a jako industriální památka by dokládala vývoj pokroku techniky a podávala by sv dectví o dynamickém období pr myslové revoluce v regionu. O tom by pojednávala i expozice, tvo ená dobovými fotografiemi a informacemi z historie oboru cihlá ství. Celý okruh trasy by mohl být ukon en ve spodní ásti pece tématickou v domostní sout ží. V kruhovém prostoru pece, bez p ístupu denního sv tla, by návšt vníci procházeli s baterkami a hledali por znu umíst né otázky, vztahující se k tématice, které by zapisovali do p ipravené dopl ova ky. Cenou by pak mohl být n jaký reklamní p edm t m sta Loštice. Obr. 13 Horní patro kruhové pece (foto: M. Dušková, 2008) Obr. 14 Vypalovací prostory kruhové pece (foto: M. Dušková, 2008) Areál opušt né cihelny s množstvím zanechaných stop provozu, materiálu, za ízení a výrobk p sobí dojmem posledního pracovního dne. Pro prezentaci cihelny by bylo velice p ínosné všechen ten materiál zanechat pokud možno v co nejvíce autentické podob, aby se u návšt vník zvýšil zážitek z poznávání technické památky. Tento návrh byl konzultován se sb ratelem cihel Petrem Vondrákem, který v sou asné dob hledá vhodnou lokalitu pro instalaci své rozsáhlé sbírky, se zám rem realizovat muzeum cihel. Majitel cihelny však v tomto ohledu nemá žádný zájem. Jeho zám rem je využít pozemky ekonomi t ji, a to jako stavební parcely. 70

71 10. 3 Využití št rkopískových jezer pro terénní exkurzi Využití št rkopískových jezer je omezeno vzhledem k vyhlášené p írodní rezervaci Moravi anské jezero a k ní náležejících ochraných pásem. D vodem je zamezení nadm rného pohybu lidí, kte í zde svou p ítomností ruší hnízdící ptactvo a sešlapávají vegetaci. V p ípad mnou navrhované cesty terénní exkurze by byl pohyb žák omezen na polní cestu procházející územím. Trasa se tak vyhne nejcen jším plochám, kterými jsou p edevším pob ežní oblasti s litorální vegetací. Tím by nedocházelo k zat žování a narušování oblasti. Obr. 15 Plánovaná trasa terénní výuky Litovelským Pomoravím (zdroj: [cit ]) 71

72 Terénní výuka je ur ena žák m základních a st edních škol v trase o celkové délce 10 km. Navrhovaná trasa se nachází mezi komunika n dob e dostupnými obcemi Mohelnicí a Stavenicí. Cesta za íná u autobusové zastávky ve Stavenici a pokra uje na jih asi 700 m zpevn nou polní cestou do lesa ve stráni, která se již nachází na území CHKO Litovelské Pomoraví. Následuje výstup do prudkém svahu ke skalnímu výchozu (1). Zde bude podán výklad o geologii širšího okolí a jeho vývoji. Pro tento ú el je lokalita nejvíce vhodná, protože v pr seku lesa nabízí široký rozhled na Záb ežskou vrchovinu na západ, Úsovskou vrchovinu na východ a na širokou údolní nivu eky Moravy. Ve výhledu do krajiny lze popsat hned n kolik významných geologických jev a proces, jimiž celá oblast prošla. Jsou to horotvorné procesy variského vrásn ní a vznik hornin, které budují okolní vrchoviny. Na nich se dá popsat d lení eského masívu na díl í oblasti - lužická a moravskoslezská oblast, jejichž hranice prochází práv v ose území pod mocnými t etihorními a tvrtohorními uloženinami. V míst výhledu lze dále vysv tlit devonskou mo skou sedimentaci na vitošovském lomu a proces p em ny hornin, který sou asn reprezentuje moravský kulm. Práv v míst výhledu se nachází skalní výchoz droby, kterou si mohou žáci blíže prohlédnout. Další zmín nou etapou by byla t etihorní jezerní sedimentace, která vyplnila sníženinu (propadlinu) mezi vrchovinami místy až sto metr mocnými jíly, písky a št rky. A jako nejd ležit jší geologická událost by bylo vysv tleno kvartérní navátí eolického materiálu ve spojitosti s kontinentálním ledovcem, který se zastavil na severních svazích z místa výhledu viditelných horstev Kralických, Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. Výklad o í ní sedimentaci je vhodn jší popsat p ímo o eky. Exkurze bude pokra ovat lesní cestou podél p írodní rezervace Doubrava. B hem cesty by mohly být vyhledávány a popisovány d eviny, které se zde vyskytují v zachovalé skladb (duby, habry, jasany). P ípadn lze vysv tlit soustavu ochrana p írody v R, a to jak druhovou, územní, národní i evropskou, p edstavující Evropsky významné lokality a Pta í oblasti, jimiž je PR Doubrava sou ástí (2). Další zastávkou bude lokalita Hradisko na kót 316. Tato lokalita sloužila od 6. století k obran sídelní oblasti nacházející se v niv eky. Dodnes je zde vidit ln zachovalý areál s valy, který by byl blíže popsán (3). Pokra ování trasy by navazovalo na turistickou zna enou cestu sm rem do Moravi an, b hem níž by mohl být p ipomenut fenomén jarních povodních, nezbytných pro existenci lužních les a luk, které jsou p edm tem ochrany CHKO Litovelské Pomoraví. Z obec vede sv. sm rem cesta k PR Moravi anské jezero. T sn za obcí míjí na levé stran na vyvýšenin ást obce (tzv. Na Dílech), která je známá jako jedna z 72

73 nejvýznamn jších archeologických lokalit na Mohelnicku (4). V minulosti zde byla nalezena poh ebišt neolitického lidu s r znými kulturami a mladších etnik (doba laténská, ímská, slovanská), která dokládá soustavné osídlení této oblasti. Zde je vhodné podat výklad o prav ku Mohelnicka. Pop ípad lze navázat na vliv lidské innosti od dob prav ku až po sou asnot pro celé území Mohelnicka. Zmínilo by se usídlování prvních zem d lc, jejich aktivity (výroba keramiky, kácení místních les, pastva). St edov ké využívání krajiny (významné obchodní cesty v této oblasti, vznik m st) až po novov ké pr myslové výdobytky (železnice, prom na krajiny). Cesta by dále pokra ovala podél Moravi anského a Mohelnického jezera. P i pr chodu PR Moravi anským jezerem bude podán výklad o vzniku tohoto jezera a jeho postupném zar stání chrán nou vegetací. Z fauny se zd razní ptactvo, pro které je tato lokalita chrán na, a také bobr evropský, po kterém tu žáci naleznou nemálo stop. Žák m se vysv tlí jaké aktivity jsou v této chrán né ásti zakázané a z jakých d vod. Obr. 16 Pob eží Moravi anského jezera (foto: M. Dušková, 2010) U Mohelnického jezera, které náleží do již II. ochranné zóny, bude z pob eží jezera pozorována soustava pás št rkopískovny, t ídi ky a t žebních stroj. Zde bude podáno vysv tlení o zp sobu t žby št rkopísk za mokra, jejich p eprava a finální zpracování. P ipomn la by se historie št rkovny v návaznosti na pot eby stavebního pr myslu 70. let, socialistické budování i nucená p eložka toku eky Moravy (5). U Mohelnického jezera, u autobusové zastávky, by terénní výuka kon ila, protože do dalšího t žebního prostoru DP Mohelnice I. je již vstup zakázán. 73

74 Obr. 17 Jezerní pánev s t žebními stroji (foto: M. Dušková, 2008) Velké množství nabízených témat je možné s ohledem na v k student a asové možnosti omezit nebo vynechat. Stejn tak návrh terénní výuky ne eší do d sledku didaktické hledisko exkurze. To by muselo být podrobn jí rozpracováno v p ípad plánované realizace projektem, na kterém by se museli podílet u itelé s r znými aprobacemi (zem pis, biologie, historie). V terénu názorn vyložené mezip edm tové vztahy žák m a student m pomohou získat nové znalosti o krajin a životním prost edí v n mž žijí. Poznali by, jak je krajina využívána, p etvá ena, obohacována, ale i ochuzována, ohrožována a jak je jí lov k sám ohrožován. V pr b hu terénní výuky lze zadat n kolik úkol, které by rozvíjeli geografické dovednosti žák, jako je práce s buzolou, orientace v map a konfrontace se skute ností. Výuka m že být založena na práci s pracovními listy nebo na vlastních výstupech žák v podob referát, které by ovšem odpovídali v kovému stupni žák a student. Výlet by mohl být ukon en prací student (prezentace, referát, projekt), díky n muž by si upevnili znalosti získané p i terénní výuce. Návrh terénní exkurze byl nabídnut Mgr. Chytilovi z Gymnázia Jana Opletala v Litovli, který projekt zhodnotil jako realizovatelný, ovšem s nutností propracovat jej do detail. 74

75 10. 4 Um lé koupališt v pískovn v Bludov Pískovna Na Bašt v Bludov, kde se t ží eluvia biotické, sv tle šedé až šedohn dé žuly, je velice stará t žební lokalita. Polák (1951) charakterizuje historií její t žby odedávna, ale podobu dnešního st nového pískovišt s 5 etážemi, hloubkou 30 m, délkou 250 m a ší kou 180 m získávala od druhé poloviny 20. století. V sou asnosti je st nový lom v t žb a t žená zv tralá žula je na míst zpracovává drcením na r zné frakce. Pískovna se nachází v intravilánu obce Bludov, v jižním svahu vrchu Hradisko. Horní hrana lomu je v nadmo ské výšce 380 m n. m, odkud je st nový lom pozorovatelný z velké vzdálenosti. Vzhledem k jižní exponovanosti a etážovému uspo ádání svah by lom mohl nabídnout vhodné plochy pro rozmíst ní solárních panel na výrobu elektrické energie. Tím by ale došlo k pohledovému znehodnocení krajiny. Jiná možnost se nabízí v podob koupališt. Soub žn s dot žováním a zpracováním suroviny se na lokalit ponechá vrstva nadrceného písku, který bude dokonale simulovat p irozené plážové prost edí. Lom v blízkosti zástavby nemá problém s dostavbou technické infrastruktury, p edevším s dostate ným zásobováním vodou, protože v bezprost edním okolí se žádný vodní tok nenachází. Stávající budovy se použijí jako základ pro zázemí koupališt. ást pískových ploch se využije pro d tské h íšt s r znými atrakcemi. Neodmyslitelnou sou ástí koupališt bude plocha na beachvolejbal. Centrální ást s místy na ležení, lavi kami, odpo ívadly zabere spodní prostory lomu. Horní partie lomu se nechají parkov zar st vhodnými d evinami, které tvarov a p edevším druhov naváží na sou asný lesní porost nad horní hranou lomu. Na pevných lomových st nách se ukotví jednoduchý lanový systém v podob sítí, které se využijí na lézení a jiné sportovní aktivity. Zpevn né etáže poslouží jako terasy pro vycházky. Na nich budou instalovány lavi ky, odpo ivadla s možností širokého rozledu na jižní ást šumperského okresu. Procházková terasa naváže na turistickou trasu vedoucí podél severní hrany t žebního prostoru. V západní ásti lomu, v které dnes již t žba neprobíhá vznikne tábo išt. Jsou tu již mnohé plochy samovoln zarostlé vegetací. V p ípad, že by se na lokalit potvrdil výskyt n jakých zvláštních druh rostlin a živo ich, (což je vzhedem k horninovému prost edí prostoru o ekávatelné), ve ejnost by o tom byla informována prost ednictvím panel, kde by se i dov d la, jak se v takovém cenném uzemí chovat a nenarušovat stanovišt ohrožených druh. 75

76 Obr. 18 Pískovna Bludov (foto: M. Dušková, 2008) Obr. 19 Pískovna nabízí široké výhledy na jižní ásti Šumperska (foto: M. Dušková, 2008) 76

77 10. 5 Multifunk ní využití hanušovického kamenolomu Lom v Hanušovicích je situován na pravé stran silnice Hanušovice Staré M sto, nad soutokem ek Krupá a Morava, nedaleko železni ní stanice Hanušovice zastávka. Území se nachází ve vyhledávané turistické oblasti, a práv lom by se mohl stát jednou z dalších možných atraktivit. V zimním období bude lom sloužit jako sportovní areál. Vybuduje se zde lyža ská sjezdová, bobová nebo sá ka ská dráha a ledová st na. Sjezdová dráha bude vymezena mimo t žební prostor, na svahu težbou nedot eného kopce. Naopak lanovka, sn hová d la a osv tlení se mohou umístit p ímo do lomu. Na serpentinov probíhajících plošinách etáží vznikne bobová nebo sá ka ská dráha, která v letních m sích bude využita jako trasa pro horská kola. Vysoké st ny lomových svah poskytnou plochu pro ledovou st nu. Realizaci tohoto návrhu by umožnilo studené a chladné klima v zimních m sících a pozice lomu v hlubokém za ízlém údolí, který by zajistil delší dobu trvání ledové vrstvy. Možný zdroj vody by mohla poskytnout pod lomem tekoucí Morava, pop ípad svedení vody z menšího bezejmeného potoka, který stéká jižn od lomu do úzkého údolí. Ledová st na hanušovického kamenolomu by se tak stala alternativou k sou asné jediné možné lezecké lokalit pod Ov árnou. Zdejší dvacetimetrový p írodní kaskádový vodopád se ovšem nachází v I. stupni ochrany v CHKO Jeseníky a jeho využívání pro ledové výstupy je omezenováno na po et lidí za den (Turek, J., 2003). Vedle neomezeného p ístupu by se další výhodou hanušovické ledové st ny stala snadná dopravní dostupnost. Poloha na frekventované silni ní a železni ní trati, ale také na cykloturistické trase, by mohla být využita pro provozování restaurace nebo motorestu. Ty by sou asn vytvo ily zázemí k organizování kulturn -spole enských akcí v letních m sících, jako jsou nap íklad divadelní p edstavení, hudební produkce a letní kina, pro které by byla ást lomu upravena. Sou asn odlehlost lokality od hust zalidn né ásti m sta, by umožnily realizovat zde hudební akce jinak ve ejností p ijímaných negativn. K rozvoji cestovního ruchu v oblasti by dále napomohlo spojení místního produktu pivo Holba a spole enských akcí, v podob nap íklad pivních slavností. 77

78 Obr. 20 Kamenolom v Hanušovicích (foto: M. Dušková, 2010) Obr. 21 Kamenolom v Hanušovicích z pta í perspektivy (zdroj: [cit ]) 78

79 10. 6 Vestav ný hotel v jámovém lomu ve Velkém Vrbn Povrchový jámový lom ve Velkém Vrbn je v sou asnosti rozfárán v délce 750 m, v ší ce 200 m a do hloubky 50 m. Tvar st nového lomu je oválný s rovným dnem. Velké Vrbno pat í mezi turisticky známé a atraktivní lokality. Nachází se v horském prost edí na rozhraní Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a masivu Králického Sn žníku s velkým množstvím turistických cíl. V malé obci je n kolik horských chat a hotel a v okolí jsou vyhledávané lyža ské areály, jako nap íklad st edisko Snowpark Paprsek Olšanka v nadmo ské výšce m s širokou nabídkou zimních sportovních atrakcí. Celé st edisko disponuje vleky v délce 490 a 980 m a areál je rozd len na 6 tratí. Kolem Velkého Vrbna vede upravovaná b žecká trasa navazující na Jesenickou magistrálu. V lét je oblast využívána pro horskou turistiku a organizují se zde letní d tské tábory, ozdravné pobyty pro d ti, školní výlety a lyžá ské výcviky. Celoro n vyhledáváná lokalita by se tak mohla rozší it nejen o ubytovací kapacitu, ale p edevším o jedin nou unikátní stavbu hotelu vybudovaném v lomu. Celý projekt by stál na originalit architektonického návrhu, který dokáže maximáln a p itom citliv využít komplexu lomu a jeho okolí. Základem koncepce bude zajistit na budov co nejvíce pr hled a pohledových možností na surový prostor lomových st n a obnažené profily hornin, které budou zárove tvo it ideový rámec p i výb ru a užití materiál, tvar a detail stavby. Nejideáln jší by bylo navázat na povahu lomu jako na industriální prvek krajiny užitím moderních materiál a konstrukn ích prvk skla, ocelové konstrukce a lana, p írodní (místní) kámen. Samotná budova takto nebude p sobit jako prvek izolovan, ale propojí celý prostor lomu. K tomu by mohly p isp t také mnohé m stky a lávky, které spojí horní hrany lomu a rovnou st echu stavby, na níž bude b hem léta zahradní restaurace. Napojení lávek bude sledovat stávající komunikace a nov zapojí louky na západní stran lomu jako vycházkové a odpo inkové místo. Sou asn m že být v horní ásti budovy hlavní vchod s recepcí a zázemím hotelu, což se projeví i v odlišném vnímání budovy, kde by se k pokoj m muselo scházet nebo sjížd t výtahem. Prostory dna lomu se p izp sobí aktivitám ubytovaných. Na zajišt né st ny se nainstalují lanové aktrakce, záv sy, žeb íky takovým zp sobem, aby mohly být využívany jak malými d tmi, tak i sportovci. V ásti dna lomu se zachová p írozené jezírko, které poslouží v lét ke koupání a v zim jako kluzišt. K sá kování se využijí n kolikametrové haldy na jižním okraji lomu. Široké plochy v jižní ásti t žebního prostoru nabídnou prostory pro tábo ení s ohn m nebo pro realizaci aktivit v tších skupin, nap íklad školních výlet. Rozsáhlost prostranství umožní také organizovat i v tší spole ensko-kulturní akce. Skalní st ny lze využít jako expozi ní prostor um leckým díl m (sochy, landart), nebo pro letní filmové projekce a hudební akce. Kulturní produkce, jedine nost hotelu vystav ného 79

80 v lomu ve spojení k ubytovací kapacitou Velkého Vrbna, by do oblasti nov p ilákal i jinak než sportovn zam ené turisty. Obr. 22 Grafitový jámový lom ve Velkém Vrbn (foto: Dušková 2010) Obr. 23 Možná podoba využití t žebního prostoru lomu Konstantin (upraveno podle zdroje: [cit ]) 80

81 11 Záv r T žba nerostných surovin a využívání p írodních zdroj pat í na Šumpersku k nejstarším lidským aktivitám, p i kterých p ímo docházelo a stále dochází k modelování georeliéfu a vzniku nových geomorfologických tvar. Hlavními t ženými nerostnými surovinami byla železná ruda, cihlá ské hlíny, a dodnes pokra ující t žba grafitu, stavebního kamene, vápence a št rkopísk. Po hlubinné t žb železné rudy a grafitu, se na Šumpersku vyskytuje 104 poddolovaných území, které p edstavují jak ojedin lá d lní díla, tak soustavu systém hlubinných d lních d l. V terénu na n navazují povrchové doprovodné tvary, jako haldy, odvaly nebo poklesové kotliny. Hlavní místa výskytu jsou soust ed na do oblastí Starom stska, Sobotínska, v okolí Rudy nad Moravou a Mohelnicka. Povrchovou t žbou nerostných surovin vzniklo na Šumpersku více než 230 povrchových t žebních tvar, které v naprosté v tšin p edstavují lomy na stavební kámen. Více než dv t etiny se jich nachází v jižní ásti regionu, kde navazují na husté a rovnom rné osídlení území. Severní hornatá ást Šumperska je typická menším po tem výskytu lom a jejich vyšší koncentrací u sídel a silni ních komunikací. Krom 12 v sou asnosti inných lom, se ve všech p ípadech jedná o r zn staré opušt né t žební lokality, které jako nov vzniklé prostory nabývají nového smyslu. Mnohé p íklady ze sv ta i z eské republiky dokládají, že významnost a hodnota t žebních tvar je zužitkovatelná v r zných podobách. Jako nové prostory jsou uplatnitelné p i realizaci podnikatelských aktivit, prostornost opušt ných d lních d l zase vyhovuje projekt m zam ených na skladování a úkládání. Dále jsou net žené a vhodn upravené t žební prostory využívany v cestovním ruchu, v rámci rozvíjející se montánní turistiky a geoturismu, a také jako lé ebny. V sou asnosti je vyhledávána a oce ována jejich bioekologická hodnota, pro kterou se stávají i objektem ochrany p írody a krajiny. Tento sm r je zejména sledovatelný na vodních plochách vzniklých po t žb nerostných surovin. Sv tové i eské trendy ve využití opuš ených t žebních lokalit se uplat ují i na Šumpersku, kde p i uplatn ní t žebních prostor dominuje geoturismus a ochrana bioekologicky hodnotných lokalit pro ekostabilizujíci funkci v krajin. V minulosti byly volné prostory kamenolom využívány ryze ú elov jako skládky, st elnice a stavební plochy. Velká ást lom na Šumpersku se však v d sledku samovolného procesu zar stání zcela za lenila do okolní krajiny. Tímto zajímavé lokality se tak staly atraktivními místy pobyt v p írod, a v p ípad kamenolomu v Chrasticích, který kolonizoval vzácný druh kapradiny, i objektem ochrany. Ochranný režim se vztahuje také na jezerní pánve vzniklé t žbou št rkopísk na Mohelnicku, které p edstavují d ležitý ekostabilizující prvek v zem d lsky využívané krajin. Mnohé t žební prostory jsou 81

82 vyhledávanými místy odkryvu jedine ných geologických profil a výskytu minerál, a jako mineralogické a paleontologické lokality p edstavují cíle geoturismu. Na rozvoji cestovní ruch a zvýšení atraktivnosti regionu se podílí zejména Mohelnické lomy, na nichž se po ádají automobilové a motocrosové závody s mezinárodní ú astí. Zvýšení turistického potenciálu regionu mají umožnit v sou asné dob dva plány na vužití opušt ných t žebních prostor, a to maletínského pískovcového lomu a záb ežského kamenolomu. V druhém p ípad je plán sou asn dokladem aktuálního trendu ešit problémy brownfields m sta, aby se z p vodn prázdné a nevyužité plochy vytvo il multifunk í a efektivn využívaný areál, který by zaujal nejen obyvatele samotné obce, ale i p íchozí návšt vníky a turisty. Zhodnocení sou asného stavu využití opušt ných lom dokládá, že p vodn zni ené lokality mohou najít další uplatn ní, které zvyší jejich hodnotu. Podle toho by nový význam mohly nabýt i v sou asnosti t žené lokality na Šumpersku, které by využily vysokého potenciálu dot žených prostor pro realizaci konkrétních projekt, pro které by nalezly inspiraci v široké škále p íklad ze sv ta i z eské republiky. 82

83 12 Summary Šumperk district is located in the northern part of the Olomouc region. Šumperk district has a long mining tradition. Mineral extraction is the emergence of new forms in geomorphological relief, which are currently looking for new uses. The main raw materials were mined iron ore, brick clay, and still continuing graphite mining, building stone, limestone and gravel. After the underground mining of iron ore and graphite 104 undermined areas are occured in the region. Undermined areas are both unique works of mine (such as galleries, shafts a pits) and system of systems deep mine workings. In the field, they follow the accompanying surface shapes as the dumps, heaps, or subsidence basin. The main findings of these shapes are concentrated in the areas of Staré M sto, Sobotín, in neighbourhood of the city Ruda nad Moravou and near the city Mohelnice. Surface mining of mineral resources was created more than 230 surface mining shapes which represent the vast majority of quarries for building stone. More than two thirds of them located in the southern region, which follow the uniform and dense population areas. Northern mountainous part of Sumperk district is typical of fewer quarries and their higher concentrations near settlements and roads. Addition to the 12 currently operating quarries, in all cases are different old abandoned mining sites, which are forming a new area to usage. Many examples of world and Czech Republic show that the significance and value of mining shapes is utilized in various forms. As new areas are applicable in the implementation of entrepreneurial activities. Area of abandoned mines is appropriate for the purposes of storage. Mining areas are also used in tourism, especially i geoturism and tourism which is intent on minning environment. Underground facility also serves as a sanatorium. Many mining sites have biological value and become the object of nature and landscape protection. Currently, this trend concerns the water areas created by mining and quarrying. Czech and world trends in the utilization of abandoned mining sites are applied in Šumperk district too. In the past, open spaces of quarries were used as tips, shooting ranges and building sites. Many quarries in the Šumperk was due to the spontaneous process of succession integrated into the surrounding countryside. This interesting sites have become attractive localities for living in the open. In the case of a quarry in Chrastice, there was the qaurry colonized by the rare species of ferns, and then became the object of conservation. Protective regime also applies to the lake basins resulting from the extraction of gravel, which constitute an important ekostabilizing element in the agricultural landscape. Many mining areas are popular places uncovering unique geological profiles and occurrence of minerals, and as a mineralogical and paleontological sites are targets of the geoturism. 83

84 Tourism and attraction of the region are developed by quarries in Mohelnice, where are organized automobile races and motocros with international participation. Tourism potential of the region will increase two plans. First project want to use a sandstone quarry in Maletín, the second will use an abandoned quarry in Záb eh to build a multifunctional complex for local residents and tourists and visitors. Assessment of current status and usage of abandoned quarries shows that initially damaged sites may find further application to increase their value. Current mining site may obtain a new meaning, when they use, after the extraction, their potential to realize concrete projects, for which they would find inspiration in a wide range of examples from the world and from the Czech Republic. 84

85 Klí ová slova Key words t žba nerostných surovin, Šumpersko, antropogenní tvary reliéfu, kamenolom, lom, jezerní pánve, sanace, rekultivace, revitalizace, opušt ný t žební tvar, možnosti využití, sou asné trendy, sukcese, ochrana p írody, krajina, návrhy využití mining and quarrying, Šumperk district, anthropogenic land forms, quarry, lake basin, restoration, reclamation, revitalisation, abandoned mining shape, possibility of using, current trends, succession, nature protection, landscape, plan of usage 85

86 Použité zdroje Publikované práce Bajer, A., Kynický, J. (2007): Geoturismus v kontextu st edoevropské krajiny. In Ekologie krajiny v R - T žba nerostných surovin a ochrana p írody. Sborník ze 7. ro níku seminá e v novaného Ekologii krajiny v R, konaného zá í 2007 v Horce nad Moravou, s ISBN Cikrt, J., Láník, J. (2001): Dv tisíciletí vápenictví a cementárství v eských zemích. Praha: Svaz výrobc cementu a vápna ech, Moravy a Slezska, 201 s. Cílek, V. (2000): Nejstarší rekultivace v echách. In Sborník Zlatý k. Praha: Zlatý k, s ISBN Demek, J. (1984): Obecná geomorfologie III. Antropogenní geomorfologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 139 s. Dvo á ek, J. (2003): Ekonomika likvidace hlubinných uhelných dol jejich zakládáním. In Sborník v deckých prací Vysoké školy bá ské Technické univerzity Ostrava. ada hornicko-geologická. Ostrava: Vysoká škola bá ská - Technická univerzita,. 2, s ISSN Gába, Z. (1998): Loštice, m sto a jeho obyvatelé. Loštice: M stský ú ad Loštice, 87 s. ISBN Gába, Z., Tempírová, D.(2000): Brat í Kleinové - stavitelé silnic a železnic. Šumperk: Okresní vlastiv dné muzeum, 53 s. ISBN Gába, Z., Zitová, J. (1985): Glazovací hlína od Leštiny. In Severní Morava, sv. 50. Šumperk Goš, V. (2004): Post elmov osada z mladší doby kamenné. Šumperk: Vlastiv dné muzeum v Šumperku. 6 s. Gremlica, T. (2007): Haldy po t žb erného uhlí velmi cenné biotopy v industriální a urbanizované krajin. In T žba nerostných surovin a ochrana p írody. Sborník ze 7. ro níku seminá e v novaného Ekologii krajiny v R, konaného zá í 2007 v Horce nad Moravou, s ISBN Holínek, B. (1976): Státní p írodní rezervace Pod Trlinou. In Vlastiv dné zajímavosti, Šumperk: Vlastiv dný ústav, 4 s. Holý, M. (2001): Kam se ubírá p íb h destrukce t žbou v krajin. In Tvá naší zem krajina domova: sborník p ísp vk ke konferenci konané ve dnech února 2001 na Pražském hrad a v Pr honicích. Svazek 6 Krajina v ohrožení. Lomnice nad Popelkou: Studio JB, s ISBN

87 Chorazy, J. et al. (1999): Soub h t žební innosti a záchranné dokumentace ve vápencovém lomu Vápenky Vitošov, s.r.o. In Uhlí Rudy Geologický pr zkum,.10. Praha: Zam stnavatelský svaz d lního a naftového pr myslu, s ISSN Chuman, T. (2007): T žební tvary v krajin jako objekt ochrany p írody. In Ekologie krajiny v R - T žba nerostných surovin a ochrana p írody. Sborník ze 7. ro níku seminá e v novaného Ekologii krajiny v R, konaného zá í 2007 v Horce nad Moravou, s ISBN Janoš ák, J., ehounek, J. (2008): Škola v pískovn, pískovna ve škole. In: Sborník p ísp vk a anotací z VIII. pedagogické konference St edo eského kraje: Výchova a vzd lávání pro život Vlašim: Podblanické ekocentrum SOP, s John, F., Kostkan, V. (2007): Vodní plochy vzniklé t žbou št rkopísk jako biotop bobra evropského (Castor fiber). In Ekologie krajiny v R - T žba nerostných surovin a ochrana p írody. Sborník ze 7. ro níku seminá e v novaného Ekologii krajiny v R, konaného zá í 2007 v Horce nad Moravou, s ISBN Ju í ek, D. (2004): Podzemní lomy v okolí Maastrichu. Zpráva o akci TMS Permon Sint Pietesberg. In Krasová deprese,.10. Praha: KD - Bá sko-historická a speleologická spole nost, s ISSN Kaduši, A., Kulenovi, S. (2006): Savremeni urbanogeografski problemi Tuzle. In Zbornik radova Prirodno-matemati ki fakultet. Svazek Geografija, ro. 3,. 3. Tuzla: Univerzitet u Tuzli, Prirodno-matemati ki fakultet, s ISBN Kužvart, M., Laštovi ka, Z. (2002): Budoucnost nerud a nerudy budoucnosti v globalizovaném sv t. In: Minerální suroviny - Surowce mineralne,. 2. Brno: T žební unie. s ISSN Láník, B., Láníková, D., (2009): P ekvapení v opušt ném lomu nová lokalita p esli ky r znobarevné v eské republice. In Živa,. 6. s Praha: Academia. ISSN Lednický, V. (2003): Zp ístupn né hornické technické památky v eské republice. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola bá ská - Technická univerzita, Ekonomická fakulta, 67 s. ISBN: Lipský, Z. (2007): Rekultivace Kopitské výsypky: vznik regionálního biocentra v devastované krajin. In T žba nerostných surovin a ochrana p írody. Sborník ze 7. ro níku seminá e v novaného Ekologii krajiny v R, konaného zá í 2007 v Horce nad Moravou, s ISBN Melzer, M. et al. (1993): Vlastiv da šumperského okresu. 1. vyd. Šumperk: Okresní vlastiv dné muzeum, 585 s. ISBN

88 Michálek, B. et al. (2007): Využití tepelné energie d lních vod zatopených hlubinných dol. In Acta Montanistica Slovaca, ro. 12,. 1. Košice: Fakulta BERG Technickej univerzity v Košiciach, s ISSN Morávek, P. (2009): Las Médulas zlatá pokladnice ímské íše. In Vesmír: p írodov decký asopis, ro. 88,. 4. Praha: Vesmír, s ISSN Natura 2000 v Olomouckém kraji (2009). 1. vyd. Olomouc: Olomoucký kraj, 87 s. ISBN Navrátil, M., Poulí ková, A. (2001): Fytoplankton št rkovišt Chomoutov u Olomouce. In Czech Phycology: zprávy Algologické sekce eské botanické spole nosti, Praha: eská botanická spole nost, s ISSN Novák, J. (1985): Rýžovišt zlata na ece Oskav. In Severní Morava: Vlastiv dný sborník, sv. 50. Šumperk: Vlastiv dný ústav, s ISSN Pauliš, P. (2001): Nejzajímav jší mineralogické nalezišt Moravy a Slezka. Kutná Hora: Kuttna. ISBN Pauliš, P. (2005): Nejzajímav jší mineralogická nalezišt Moravy a Slezska II. Kutná Hora: Kuttna, 128 s. ISBN Polák, A. (1951): Soupisy lom SR. íslo 44. List spec. mapy Šumperk. Praha: Úst ední ústav geologický, 52 s Pospíšil, J. (1963): O záb ežském kamenolomu. In Pr vodcem kulturou Záb eha,. 4. Záb eh: M stmn. s. 8. Prach, K. et al. (2009): Ekologie obnovy narušených míst II. Místa narušená t žbou surovin. In Živa,. 2. s Praha: Academia. ISSN Radenmacher, M. (2006): T žba a p íroda nau ná stezka v lomu poblíž Heidelbergu v N mecku. In Minerální suroviny - Surowce mineralne,. 3. Brno: T žební unie, s ISSN Rubín, J., et al. (2006): P írodní klenoty eské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 318 s. ISBN Sádlo, J., Tichý, L. (2002): Sanace a rekultivace po lomové a d lní t žb : tržné rány v krajin a jak je lé it. Brno: ZO SOP Pozemkový spolek Hády, Rezekvítek, 35 s. ISBN: X. Sedlá ek, M. (2006): Unikátní spolupráce t ža a ochránc p írody. In Minerální suroviny - Surowce mineralne,. 4. Brno: T žební unie, s ISSN Skácel, J. (1956): Datovaná štola u Verní ovic na Šumpersku. In Zprávy Krajského Vlastiv dného Muzea. Olomouc,. 64, s

89 Smolová, I. (2006a): Možnosti využití opušt ných ploch po t žb nerostných surovin. In Využití brownfields nepr mylsového charakteru. Ostrava: Vysoká škola bá ská, Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, s ISBN Smolová, I. (2006b): T žební tvary, významná biocentra a zvlášt chrán ná území. In Minerální suroviny Surowce mineralne,. 3. Brno: T žební unie, s ISSN Škorpík, M. (2009): Spontánní renaturalizace kamenolomu Cínová hora u Znojma. In Minarální suroviny - Surowce mineralne,.1. Brno: T žební unie, s ISSN Šrámek, J. (2003): Maletínské a mlad jovické pískovce na estném sloupu nejsv t jší trojice v Olomouci. In Zprávy o geologických výzkumech v roce Praha: Úst ední ústav geologický, s ISBN Štýs, S. (1990): Rekultivace území devastovaných t žbou nerost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 186 s. ISBN Štýs, S. (2001): Prom ny krajiny severo eské hn douhelné pánve. In Tvá naší zem krajina domova: sborník p ísp vk ke konferenci konané ve dnech února 2001 na Pražském hrad a Pr honicích. Svazek 5 Krajina z pohledu dnešních uživatel. Lomnice nad Popelkou: Jaroslav Bárta, Studio JB, 2001, s Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti eskoslovenska. Studia Geographica 16. Brno: Academia, Geografický ústav SAV v Brn, 73 s. T žební unie (2007): Zelený most. Návrat života - p íklady úsp šných revitalizací kamenolom. Brno: T žební unie, 16 s. ISBN Tlusták, V. (2007): Flóra a vegetace pískoven u Tova ova. In Ekologie krajiny v R - T žba nerostných surovin a ochrana p írody. Sborník ze 7. ro níku seminá e v novaného Ekologii krajiny v R, konaného zá í 2007 v Horce nad Moravou, s ISBN Turek, J. (2003): Ledy eské. In Everest, ro. 4,. 13. Ústí nad Labem: Czech Press Group, s. 38. ISSN Zapletal, L. (1969): Úvod do antropogenní geomorfologie, 1. díl.1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 278 s. Ziegler, V. (2002): Vycházka. 165 do cihelny ve Štítech. In Geologické vycházky eskou republikou. Ed. Gába et. al. 1. vyd. Praha: Karolinum ISBN Zimák, J. et al. (2002): Exkurzní pr vodce po mineralogických lokalitách na Sobotínsku. Univerzita Palackého v Olomouci, P írodov decká fakulta. Olomouc vyd. 84 s. ISBN

90 Nepublikované práce Anonymus (2003): Analýza nerostného surovinového potenciálu v CHKO Litovelské Pomoraví a limity jeho využití. Podklad pro analyticko-sysntetické zpracování díl ích záv re nách zpráv z r s. MS Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Babka, V., Sendler, Z. (2004): Studie využití lokality Humenec v Záb ehu na Morav. MS Brno: Atelier zahradní a krajiná ské architektury. 24 s. abla, V., ablová, Z. (1992): Regionální surovinová studie pro pot eby okresních ú ád eské republiky. Okres Šumperk. MS Zlaté Hory: Unigeo, a.s. Koliáš, K (2006): Plán otvírky, p ípravy a dobývání v dobývacím prostoru Dolní Libina. MS Libinská Agro, a. s. Libina. Kova ík, P. (2003): Ornitologický pr zkum PR Moravi anské jezero a nejbližšího okolí záv re ná zpráva, 16. str., Olomouc. MS Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Morávek, R. (2001): Karsologický výzkum vápencové lokality Vitošov. Záv re ná zpráva výzkumného úkolu za období let MS Olomouc: Vlastiv dné muzeum v Olomouci. Pokorný, M. (1981): Plán t žby. Provozovna: pískovna Šumperk Horní Temenice. MS Ekozis s.r.o. Záb eh na Morav. Pokorný, M. (2000): Dopln k íslo 1 Plánu likvidace a rekultivace. Kamenolom Bohdíkov Kom átka. MS Ekozis, spol. s. r. o. Záb eh. Pokorný, M. (2005): Plán otvírky, p ípravy a dobývání výhradního ložiska povrchovým zp sobem. Kamenolom Krásné. MS Ekozis, spol. s. r. o. Záb eh. Polášek, V. et al. (2009): Návrh na vhlášení zvlášt chrán ného území P írodní památka Zátrže. 8 s. MS Litovel: Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Elektronické zdroje Bohá, S. et al.: Co se vlastn d je v Sanatoriu Edel? In Bruntálský kurýr. Internetový deník Podnikatelského informa ního centra Bruntálska. ro. II., [Microsoft Word Document] [cit ]. Dostupné z: < Bjørklund, A. J.: Historie [online]. Agder Teatre, 2010 [cit ]. Dostupný z: < Bouchal, L.: Tova ovská jezera [online] [cit ]. Dostupné z: < 90

91 Bujok, P. et al.: Možnosti utrácení CO 2 v dot žovaných ložiscích uhlovodík. P ísp vek ke konferenci Aprochem 2007 konané ve dnech dubna 2007, Milovy - Sn žné n. M. [Adobe Acrobat Document]. Milovy, 2007 [cit ]. Dostupné z: < Czech Coal: Ro ní zpráva skupiny Czech Coal: Hospoda ení a udržitelný rozvoj [Adobe Acrobat Document]. Upraveno [cit ]. Dostupný z: < Czech Tourism: Návšt vnost turistických cíl v R 2008 [Adobe Acrobat Document] [cit ]. Dostupné z: < df>. eský statistický ú ad: Malý lexikon obcí R 2009: Vybrané ukazatele v okresech, v krajích [online] [cit ]. Dostupné z: < VUT v Praze: Podzemní výukové st edisko JOSEF [online] [cit ]. Dostupné z: < Dalhalla [online] [cit ]. Dostupné z: < Desert Cave Hotel: International Standard Hotel Accommodation Underground - Coober Pedy's Desert Cave Hotel [online] [cit ]. Dostupné z: < Duckeck, J.: Indexes [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < Fertörákos: Stone Quarry, Cave theatre [online] [cit ]. Dostupné z: < >. Geopark eský ráj [online] [cit ]. Dostupné z: < Grafitové doly Staré M sto, a.s. : Historie a sou asnost. Dolování grafitu na Starom stsku [online] [cit ]. Dostupné z: < Kirchner, K.: Antropogenní geomorfologie poznámky k p ednášce [Adobe Acrobat Document]. Brno: Ústav geoniky AV R, 2005 [cit ]. Dostupné z: < =3843;kod=ZD131>. Macadam, J.: Potential European Geoparks, and the present state of Geotourism, Geoconservation, and Geo-education in Cornwall, south-west Britain [Microsoft Word Document] [cit ]. Dostupné z: < 91

92 Macadam, J. : Geoparks [online] [cit ]. Dostupné z: < >. Marengo Warehouse [online] [cit ]. Dostupné z: < Natura 2000 [online]. Agentura ochrany p írody a krajiny, 2006 [cit ]. Dostupné z: < Parckville Commercial Underground [online] [cit ]. Dostupné z: < >. RWE Gas Storage: Podzemní zásobníky plynu RWE Gas Storage [online] [cit ]. Dostupný z: < >. Sala Silvergruva: Mine suite 155m under ground! [online] [cit ] Dostupné z: < nd/>. Spampinato, A.: Estádio Municipal de Braga [online]. World Stadiums, 2010 [cit ]. Dostupný z: < ipal.shtml>. Správa úložiš radioaktivního odpadu: Bratrství, úložišt radioaktivních odpad [Adobe Acrobat Document]. Praha, 2008 [cit ]. Dostupné z: < >. Správa úložiš radioaktivního odpadu: Richard, úložist radioaktivních odpad [Adobe Acrobat Document]. Praha, 2008 [cit ]. Dostupné z: < >. Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko: Návrh priorit pro Strategii rozvoje mikroregionu Mohelnicko [Adobe Acrobat Document]. Mohelnice, 2007 [cit ]. Dostupné z: < 7>. Štýs, S.: Rekultivace resocializace revitalizacev prom nách asu. [Adobe Acroba Document]. [online]. Ecoconsult Pons, [cit ]. Dostupné z: < >. Šumpersko: Mikroregiony a svazky obcí [online]. Šumperk: Regionální a m stské informa ní centrum, [cit ]. Dostupné z: < 92

93 Tarmac CZ: Kámen kolem nás aneb pro a jak se t ží kámen [online] [cit ]. Poslední revize Dostupné z: < >. The Carn Marth Trust: Carn Marth Trust, Carn Marth, Lanner, Cornwall, UK - caring for land on Carn Marth [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupný z: < The Mountain Complex [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < The Quarry Amphitheatre [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z: < >. Underground Vaults & Storage [online] [cit ]. Dostupné z: < United Press International: Family to sell cave home on ebay [cit ]. Dostupné z: < Velká cena Mohelnice [online] [cit ]. Dostupné z: < Ve ejná správa online: M sta a obce online - portál územní samosprávy [online] [cit ]. Dostupné z: < Vráblíková, J. et al.: Zpráva o ešení A418. Rekultivovaná krajina a její možné využití. Sou ást projektu WD : Modelové ešení revitalizace pr myslových region a území po t žb uhlí na p íkladu Podkrušnoho í. Doba ešení od do [Adobe Acrobat Document]. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyn, Fakulta životní prost edí, [ cit ]. Dostupné z: < 1/dokumenty/aktivity/A418.pdf>. Wikipedia, slobodna enciklopedija: Stadion Kantrida [online]. Poslední revize , [cit ]. Dostupný z: < Mapové podklady Turistická mapa Hrubý Jeseník 1 : vyd. Praha: Trasa, Turistická mapa Králický Sn žník 1 : vyd. 1994, aktualizovaný dotisk Praha: Klub eských turist. Turistická mapa Záb ežsko, Moravská T ebová, Mohelnice, Uni ov, Litovel 1 : vyd. Praha: Klub eských turist,

94 Quitt, E.: Klimatické oblasti SR 1 : Geografický ústav SAV, Brno Webové mapové služby Geoportál ÚZK - Webová mapová služba pro katastrální mapy. eský ú ad zem m i ský a katastrální, Dostupné z: < >. Mapový portál Mapy.cz. Seznam.cz, Dostupné z: < Mapový server. eská geologická služba Geofond Dostupné z: < Mapové služby Portálu ve ejné správy. CENIA Dostupné z: < Ústní sd lení (ústní sd lení) [Bergmannová, Marie] [ Grafitové doly Staré M sto, a.s., Lom Konstantin, Staré M sto pod Sn žníkem] [ ] (ústní sd lení) [Dohnal, Kv toslav] [Kv toslav Dohnal TESTAKA, Litovel] [ ] (ústní sd lení) [Chytil, Ivo] [Gymnázium Jana Opletala, Litovel] [ ] (ústní sd lení) [Montag, Jan] [Kamenolom Kozí Vrch Loštice] [ ] (ústní sd lení) [Rulíšek, Pavel] [KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o.- Pískovna Mohelnice] [ ] (ústní sd lení) [Vondrák, Petr] [Chudobín] [ ] 94

95 Seznam obrázk Obr. 1 Okres Šumperk Obr. 2 Typy krajin podle reliéfu Obr. 3 Administrativní rozd lení okresu Šumperk Obr. 4 Poddolovaná území v ložiskových pruzích magnetitových rud na Sobotínsku Obr. 5 Poddolované plochy na ložiscích grafitu u Starého M sta Obr. 6 Opera Dalhalla Obr. 7 Slané jezero v Tuzle Obr. 8 Vápencový lom Vitošov tvo í krajinnou dominantu Šumperska Obr. 9 T žební za ízení v prostoru hliništ Obr. 10 Výklopné vozíky Obr. 11 Výrobní úsek Obr. 12 Suši ky cihel Obr. 13 Horní patro kruhové pece Obr. 14 Vypalovací prostory kruhové pece Obr. 15 Plánovaná trasa terénní výuky Litovelským Pomoravím Obr. 16 Pob eží Moravi anského jezera Obr. 17 Jezerní pánev s t žebními stroji Obr. 18 Pískovna Bludov Obr. 19 Pískovna nabízí široké výhledy na jižní ásti Šumperska Obr. 20 Kamenolom v Hanušovicích Obr. 21 Kamenolom v Hanušovicích z pta í perspektivy Obr. 22 Grafitový jámový lom ve Velkém Vrbn Obr. 23 Možná podoba využití t žebního prostoru lomu Konstantin Seznam tabulek Tab. 1 Geomorfologické jednotky na území okresu Šumperk 95

96 Seznam p íloh P íloha 1 Líšnická tvrz narušená t žební inností P íloha 2 Maletínský pískovcový lom P íloha 3 Opušt ná štola s otev eným ústím u Malého Vrbna P íloha 4 Železnorudné t žební pole u Kv tína P íloha 5 Opušt ný kamenolom u Bohdíkova P íloha 6 Opušt ný lom v Pavlov P íloha 7 Opušt ný kamenolom v Sudkov P íloha 8 Kamenolom Pelegrad v Bohdíkov P íloha 9 Opušt ný lom v Horní Temenici P íloha 10 Opušt né hliništ v Žadlovicích P íloha 11 Zastav né lomové dno kamenolomu ve Vl icích P íloha 12 Mohelnické lomy P íloha 13 Zastav né hliništ v Záb eze Skali ce P íloha 14 Chrastický hadcový kamenolom s lomovým jezírkem P íloha 15 PR Moravi anské jezero P íloha 16 Mohelnické jezero P íloha 17 Kamenolom na Humenci P íloha 18 Kamenolom Kozí vrch v Lošticích P íloha 19 Kamenolom v Krásném u Šumperka P ílohy 20 David m lom v Bohdíkov P íloha 21 Hlavní lom v Bohdíkov P íloha 22 St nové pískovišt Horní Temenice 96

97 PŘÍLOHY

98 Příloha 1 Líšnická tvrz narušená těžební činností Patrné pozůstatky valů a vnitřních zdí Líšnické tvrze (foto: M. Dušková, 2010) Příloha 2 Maletínský pískovcový lom Reliéfem ozdobená stěna lomu spolu se studánkou představují vyhledávané místo pro pobyty v přírodě (foto: M. Dušková, 2010)

99 Příloha 3 Opuštěná štola s otevřeným ústím u Malého Vrbna Otevřené ústí starého důlního díla na těžbu magnetitu u Malého Vrbna (foto: M. Dušková, 2010) Příloha 4 Železnorudné těžební pole u Květína Poklesy v terénu sledují systém propadlých štol. Uprostřed tzv. Schrammova jáma. (foto: M. Dušková, 2010)

100 Příloha 5 Opuštěný kamenolom u Bohdíkova Malý lom na stavební kámen s lomovým jezírkem na dně byl založen při výstavbě silnice Bohdíkov Temenice (foto: M. Dušková, 2010) Příloha 6 Opuštěný lom v Pavlově Starý lom, který byl těžen do druhé poloviny 20. století, dnes tvoří přirozenou součást krajiny (foto: M. Dušková, 2010)

101 Příloha 7 Opuštěný kamenolom v Sudkově (foto: M. Dušková, 2008) Příloha 8 Kamenolom Pelegrad v Bohdíkově (foto: M. Dušková, 2010)

102 Příloha 9 Opuštěný lom v Horní Temenici Opuštěný kamenolom na stavební kámen dnes slouží jako skládka. (foto: M. Dušková, 2010) Příloha 10 Opuštěné hliniště v Žadlovicích Opuštěné hliniště s vysokými stěnami nabízí ideální prostor pro střelecká cvičení (foto: M. Dušková, 2010)

103 Příloha 11 Zastavěné lomové dno kamenolomu ve Vlčicích (foto: M. Dušková, 2010) Příloha 12 Mohelnické lomy Komplikovaný terén lomů umožňuje pořádat závody truck trial (foto: M. Hošek, 2009)

104 Příloha 13 Zastavěné hliniště v Zábřeze Skaličce (foto: M. Dušková, 2008) Příloha 14 Chrastický hadcový kamenolom s lomovým jezírkem (foto: M. Dušková, 2010)

105 Příloha 15 PR Moravičanské jezero Významné zimoviště ptactva (foto: M. Dušková, 2009) Příloha 16 Mohelnické jezero Vyhledávané lokality pro rybaření i koupání (foto: M. Dušková)