Teorie raného psychosociálního vývoje: vznik rané citové vazby (attachment)

Transkript

1 Teorie raného psychosociálního vývoje: vznik rané citové vazby (attachment) Za poskytnutí podkladů děkuji doc. Mgr. Lence Lacinové,Ph.D. a Mgr. Zuzaně Masopustové, Ph.D. Prezentace čerpá i z materiálů Mgr. Rii Černé (o. s. Almathea) a Mgr. Jany Kocourkové (LUMOS) Připomenutí: zájem o raný vývoj po Freudovi (a v jeho stopách): E. H. Erikson: důvěra, autonomie R. Spitz: vývoj objektních vztahů M. Mahlerová: fáze vývoje Ega, separace, individuace D. W. Winnicott: vývoj self, význam dost dobré matky ; W. R. Bion kontejnování afektivních stavů dítěte; Jurist, Fonagy, Targetová mentalizace afektu Teorie rané citové vazby (attachment; J. Bowlby, M. Ainsworthová) 1

2 Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: René Spitz ( ) Stádia: Preobjektální (asi do 3.měs. S. předběžného objektu (do měs.): reakce na spatření obličeje, iniciativní úsměv S. objektu (objektní): rozlišení mezi známou a cizí tváří, pečující osoba je libidinózně obsazený objekt, vytváří se specifický vztah úzkost osmého měsíce, strach z cizince, anaklitická deprese Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: Margaret Mahler ( ) Dva hlavní vývojové úkoly: naučit se žít s ostatními naučit se udržet si od ostatních odstup Fáze vývoje Ega: Autistická fáze (do 2 měs.) Symbiotická fáze (2 6 měs.) Separačně-individuační fáze (6 měs. 2 r.) subfáze diferenciace subfáze praktikování subfáze znovusbližování (sub)fáze stálosti objektu/individuality (2 3 roky) * *popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie objektních vztahů zdůrazňuje zásadní důležitost raného vztahu s mateřskou postavou (primární objekt) a zakládání osobnostní struktury v 1. roce života 2

3 Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: Donald W. Winnicott ( ) Koncept držení (holding) Separační úzkost Přechodový (tranzitorní) objekt tlumící úzkost a umožňující separaci (přikrývka, hračka ) Antisociální tendence Uspokojení vs. frustrace, dobrý vs. špatný objekt dosti dobrá matka je zdrojem uspokojení a poskytuje (přiměřenou) příležitost k prožitku frustrace Význam hry Vývoj pravého a falešného self Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: D. W. Winnicott ( ) 3

4 D. W. Winnicott: holding (držení) - fyzická manipulace s dítětem ( držení ) má i charakter uspokojování jeho potřeb citových, především potřeby pocitu bezpečného zázemí. Dítě tak má oprávněný a vývojově přiměřený pocit, že tím, co organizuje svět, jsou právě jeho tužby. W. R. Bion: kontejnment - dítě vyvolává u druhých pocity, s nimiž samo neumí zacházet, ale matka ano, a tak má dítě i příležitost se zvládání těchto pocitů postupně naučit; matka zachytí v optimálním případě nejen pocit, ale i jeho příčinu a také ví, jak se situací dále nakládat. Pocity dítěte uskladní, kontejnuje, a vrací je dítěti zpátky v přepracované podobě. P. Fonagy a M. Targetová (2005) považují za základ mentalizace zpětnou vazbu, především zrcadlení emočního stavu kojence u dospělých pečujících osob. Rodič naznačí, že stavu dítěte rozumí, a afekt kongruentně zrcadlí. Musí poskytnout i nápovědi, že jeho zrcadlení není totéž co reálný afekt, ale že má od exprese odstup. Dítě se učí zacházet se svým afektem jako s informací, protože má vzor toho, že to jde a že jej někdo vnímá. Teorie vývoje citového přilnutí - vazby (attachment) John Bowlby ( ) Mary Ainsworthová ( ) 4

5 Teorie raného přilnutí (vazby) jako teoretická syntéza dalších směrů Psychoanalýza - je akceptována důležitost raných zkušeností - reviduje se naopak předpoklad o prvořadosti sexuálního pudu Etologie a evoluční věda - je akceptována koncepce vrozeného repertoáru chování - metoda přímého pozorování interakce dítě - matka - zdůrazňuje se evoluční význam adaptivního chování tohoto typu Psychologie (experimentální směr, teorie učení) - do výzkumu raných zkušeností se začleňují experimentální studie 5

6 Významný příspěvek k teorii citové vazby Harry F. Harlow, Love in Infant Monkeys, 1959 Mateřská deprivace u mláďat makaka rhesus watch?v=ornbehzjg8i Návod z etologie poněkud humánnější varianta Imprinting: Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogeneticky vzdáleného dvojnožce Konrada Lorenze (Hardy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999) h?v=eqzmw7uipw4 6

7 Jak probíhá proces vzniku vazby u Homo sapiens? Je zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti attachmentové figury Dítě je ale neschopné od narození přibližně až do jednoho roku věku attachmentovou figuru následovat Fáze vzniku vazby 1) před vznikem vazby (asocial stage, nekritické sociabilita; asi do 3 měsíců) 2) zárodky citové vazby vazba nerozlišená, ve fázi utváření (asi do měsíce) 3) období vyhraněné citové vazby (plně kolem 4. roku) 4) záměrný vztah a partnerství 7

8 Aspekty vztahové vazby vliv předpokladů pro tvorbu vazby na straně dítěte i na straně vztahové figury (matky, otce) k různým pečujícím osobám (k otci, k matce) může mít dítě různý typ vazby, přičemž pro zdravý vývoj je důležité, aby nejméně jedna z těchto vazeb byla bezpečná schopnost rodiče reagovat na vazbové chování dítěte a typ jeho reakcí jsou odvozovány zejména z vlastní dětské zkušenosti rodiče, takže typ vazby se se zvýšenou pravděpodobností přenáší na další generace Co nám vazba poskytuje: Vnitřní pracovní model jako předpoklad vztahů k druhým a k sobě Zážitky z raných vztahů nastavují způsob navazování a udržování klíčových vztahů a tedy i schopnost k nim. Je moje maminka/tatínek, která/ý o mě pečuje, někým, kdo bude obecně reagovat pozitivně, když budu potřebovat pomoc a ochranu? ( Co očekávám od svých blízkých? ) Jsem někým, komu se s velkou pravděpodobností dostane od maminky/tatínka/ pečující osoby pozitivní reakce? ( Co pro sebe očekávám? ) 8

9 1. fáze: před vznikem citové vazby (asocial stage) nekritická sociabilita od narození zhruba do 3 měsíců věku dítěte dítě reaguje tak, aby co nejvíce zvýšilo pravděpodobnost pokračování kontaktu s dospělými lidmi pro vytváření zárodků citové vazby je velmi důležitý tělesný kontakt s matkou při kojení a laskání matky s dítětem. iniciátorem udržování blízkosti bývá v tomto období většinou pečující osoba, dítě se však pomocí uvedených projevů chování snaží o co největší možnou přítomnost matky (pečující osoby). jde o projev predispozice k sociálnímu kontaktu, což se mimo jiné projevuje i tím, že dítě preferuje lidské tváře a hlasy dítě je také vybaveno speciálními atributy, které poutají zvýšenou pozornost dospělých (například velké oči apod.). v chování dítěte a dospělého pečovatele existuje značná komplementarita (viz např. Brazelton, Stern, Papouškovi ). nejdůležitějšími konkrétními projevy chování jsou natahování ručiček, stiskání, držení, úsměv a pláč. 2. fáze: zárodky citové vazby (stage of indiscriminate) nerozlišená, ve fázi utváření hlavním cílem tohoto období je odlišení primární pečující osoby od ostatních dospělých osob - především proto, aby dítě mohlo cíleně zaměřovat své vazbové chování dítě se proto stále častěji snaží aktivně iniciovat kontakt se svými pečovateli 9

10 3. fáze: období vyhraněné citové vazby (clear cut attachment) významně ovlivněna mnoha změnami, které se u dítěte začínají projevovat v období kolem 7. měsíce věku - především změnami v oblasti motoriky, kognice a komunikace. Vývoj motoriky v této etapě dítěti dovoluje aktivní pohyb (lezení), pomocí nějž se snaží o udržování blízkosti s pečující osobou. Dítě tak může matku následovat, přibližovat se k ní či se od ní vzdalovat nebo se na ni věšet. Výrazným rysem je v tomto období tzv. strach z cizince, který se začíná objevovat hned z počátku a projevuje se především silnými protesty dítěte proti separaci od matky. 4. fáze: záměrný vztah a partnerství (goal-corrected partnership) v tuto fázi proces vývoje citové vazby vyústí (až) okolo čtvrtého roku nezbytnou podmínkou je vytvoření základů identity u dítěte pokud předchozí vývoj citové vazby probíhal bez vážných komplikací, vztah matky a dítěte se proměňuje Dítě se postupně zbavuje naprosté závislosti na matce a stává se z něj autonomní jedinec. Tato počínající nezávislost bývá (při bezproblémovém vývoji) ukončena v dospělém věku. Dítě v této fázi vývoje je schopno se natolik oprostit od matčiny přítomnosti, že může objevovat nové věci v okolním světě (v našem kulturním prostředí nástup do MŠ). dalším významným mezníkem v tomto období je postupný vývoj empatie dítě dokáže chápat i potřeby druhých lidí a zjišťuje, že matka má i jiné potřeby, než pečovat citové vztahy s rodiči, vrstevníky, popř. partnery se tak postupně stávají symetričtějšími a spějí od jednostranné závislosti dítěte na rodičích k reciprocitě vztahů 10

11 Test neznámé situace SST (M. Ainsworth) Pozorování dítěte (do 2 let) při separační situaci. Trvá asi 90 minut, má 8 sekvencí: 1. matka a dítě vchází do neznámé místnosti 2. matka si sedá a dítě má možnost volně se pohybovat 3. přichází neznámý člověk 4. matka jde pryč, opouští dítě s neznámým člověkem 5. matka se vrací zpět, cizí člověk odchází 6. matka odchází, nechává dítě samotné v místnosti 7. cizí člověk se vrací 8. cizí člověk jde pryč a matka se vrací Sledování: stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u svých matek před a po separaci stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u cizí osoby, jsou-li na chvíli opuštěny matkou protestu při separaci od matky, chování při opětovném setkání SST test neznámé situace 11

12 Typy citové vazby A) nejistá vazba vyhýbavá (Avoidant) B) bezpečná (jistá) vazba C) úzkostná vazba odmítavá / ambivalentní nebo D) dezorganizovaná vazba Chování v SST A (vyhýbavá): Děti se příliš nepřibližují k matce a nepreferují ji před cizí osobou, mohou ale protestovat, když matka odchází. B (jistá): Děti se drží v blízkosti matky, jsou si jisté a hrají si, když je přítomna. Bývají rozrušeny, když matka odejde, ale po jejím návratu se rychle zklidňují a pokračují ve hře. C (úzkostně odmítavá / ambivalentní): Děti se drží v blízkosti matky, ale mohou iniciativu z její strany odmítat, protestují při jejím odchodu, po návratu vykazují známky aktivní či pasivní hostility vůči matce. 12

13 4 kritéria jisté citové vazby (v rámci SST) 1) Aktivní hra a explorace v přítomnosti pečovatele (slouží jako bezpečné zázemí) 2) Radostné vítání s pečovatelem při opětovném setkání po separaci 3) Efektivní utišení dítěte pečovatelem v situacích, kdy je dítě rozrušeno 4) Absence vzteku, nevrlosti nebo stahování se z kontaktu (dítě bez potíží, zdravé, nasycené atd.) ANO Mohu se spolehnout na to, že pečující osoba bude dostupná a citlivá? NE MOŽNÁ pečující osoba je stále citlivá pečující osoba je někdy citlivá, někdy necitlivá pečující osoba je stále necitlivá JISTÁ CITOVÁ VAZBA (SECURE) NEJISTÁ CITOVÁ VAZBA AMBIVALENTNÍ (ANXIOUS/AMBIVALENT, PREOCCUPIED) NEJISTÁ CITOVÁ VAZBA VYHÝBAVÁ (AVOIDANT, DISSMISING) 13

14 Jistá citová vazba předpoklady vzniku Potěšení a radost z blízkého kontaktu s dítětem Srozumitelné vyjadřování emocí Citlivost na sociální podněty od dítěte Pohotové a adekvátní povzbuzování dítěte do objevování nového - explorace Vyhýbavá citová vazba předpoklady vzniku (A) 2 možné zdroje chování pečujících osob: A trvalé odmítání pokusů dítěte o útěchu či jejich odklánění stranou (zvláště pak o útěchu formou tělesného kontaktu) Nedostatečná vnímavost k projevům dítěte Projevování negativních pocitů směrem k dítěti Tyto pečující osoby je možno popsat jako rigidní a egocentrické, které s vysokou pravděpodobností své děti nepřijímají. 14

15 Vyhýbavá citová vazba předpoklady vzniku (B) B Druhým potenciálním zdrojem vzniku této formy citové vazby je: velmi horlivá pečující osoba nepřiměřená míra stimulace, se kterou si dítě neví rady a nestojí o ni Adaptivní odpovědí dítěte na takové projevy chování může být naučené vyhýbání se těmto osobám. Ambivalentní citová vazba předpoklady vzniku Nestálost péče Značně proměnlivá citlivost k potřebám dítěte, oscilující mezi nadšením na jedné straně a lhostejností na straně druhé Chování, které rodič projevuje směrem k dítěti přitom není odpovědí na podněty dítěte, ale pramení spíše z aktuálního naladění rodiče. S touto proměnlivostí péče se dítě snaží vypořádat zoufalou snahou o získání pozornosti ať už skrze pláč nebo snahou o tělesný kontakt s rodičem. Je-li jeho snaha o získání pozornosti neúspěšná, je zarmoucené a rozladěné. 15

16 Zvládání stresu u jednotlivých skupin Vyhýbavá citová vazba (A) předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu nebo je zahlcuje, vyhýbají se jí Jistá - (B) předpokládají u pečující osoby útěchu a s důvěrou ji vyhledávají Ambivalentní - (C) naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou Skupina D dezorganizovaná vazba U dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Mainová a Solomonová čtvrtý druh citové vazby tzv. dezorganizovaný. Tyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti typům A, B, C): Dítě nemůže vyvinout jakoukoli fungující zvládací strategii reaguje z toho důvodu dezorganizovaně Typická je pouze nehybnost, zamrznutí, obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak stereotypie gest a pohybů. Dítě je někdy stresováno samotným pečovatelem nastává paradox, místo aby pečující osoba byla zdrojem bezpečí, stává se zdrojem stresu. Do této kategorie často spadají děti s různým druhem postižení, týrané, zneužívané (viz též psychická deprivace v dětství, trauma) 16

17 Kdo podporuje možnost rozvoje jisté vazby? Pečující osoby, které mají samy vytvořeny vazby navozující pocit bezpečí, a jsou zdrojem útěchy. dovedou reflektovat své vlastní emoce, a neberou jednání/slova dítěte jako osobní útok proti sobě. dovedou vnímat chování jako sdělení. umějí dítěti pomoci porozumět jeho vlastnímu chování a změnit ho. Co pomáhá zlepšovat nejistou vazbu? - Důležitost fyzické přítomnosti - Ovládání se nejít do boje o moc - Možnost výběru - Řád, denní režim - Vlastní kázeň zastavit se, naladit se a až pak jednat - Přirozené následky místo trestů - Time-in (oddychový čas pro dítě) - Povzbuzení místo pochvaly 17

18 Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy Daniel Hughes - koncept PLACE: Playfullnes (hravost) humor, legrace, hra, zážitky, hezké chvíle Love (láska) s láskou vidět, kým se dítě může stát Acceptance (přijetí) také bych se tak cítila, kdybych žila v dětském domově jako ty, kdybych přišla o mámu, kdybych byla svědkem toho, čeho ty ; chápu, proč je pro tebe těžké Curiosity (zvědavost) zajímá mě proč, přemýšlím, proč asi, zajímalo by mě, zda Empathy (empatie) koukám, že s tím zápasíš mohu ti s tím pomoci? Zdá se, že je to pro tebe těžké, je to děsivé, když člověk musí Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy Dítě s adaptační (zvládací) strategií je mi to jedno, nevím, jak chcete necháváme dítě volit, rozhodovat, zkoušet, ochutnávat, zažívat rodič dítěti vysílá zprávu: zajímá mě, co ty chceš, mám pro tebe čas, abychom to spolu zjistili př. mléko nebo džus? s obrázkem nebo bez? Sdílení zkušeností při společné práci, při vyprávění příběhů a historek (když jsi byl malý, když jsme si pro tebe jeli, ) dítě a rodič sdílí emoce, upínají pozornost ke stejné věci sblížení Dítě mluví nepřijatelným chováním učíme mluvit slovy teď a tady zkus říct, co potřebuješ Otázka: Jaké principy (z uvedených na začátku prezentace) takové jednání sleduje, podporuje? Co dalšího může podporovat jistotu nebo mentalizaci? 18