Spontánní procesy. Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý
|
|
- Miloslava Burešová
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Spontánní procesy Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý Termodynamika možnost, spontánnost, směr reakce výchozí a konečný stav Stavová funkce S - entropie Změna entropie S = S konec S výchozí Kinetika rychlost reakce, časový průběh 1
2 Entropie, S Entropie = míra obsazení dostupných energetických stavů (kinetické, elektronické, vibrační, rotační) Entropie = míra tepelných efektů u reverzibilních dějů Reverzibilní děj = malou změnou podmínek lze jeho směr obrátit p + dp Ireverzibilní děj = expanze do vakua, tání ledu při lab. teplotě Spontánní (samovolné) procesy probíhají samovolně bez vnějšího zásahu vedou ke zvýšení entropie vesmíru probíhají směrem ke stavům s nejvyšší pravděpodobností větší pravděpodobnost rozptylu energie 2
3 Spontánní změny Expanze plynu Přenos tepla samovolně S = R ln V kon /V vých (1 mol ideálního plynu) S = C p ln T 2 /T 1 3
4 Entropie, S Izolované soustavy atomů a molekul samovolně obsazují všechny dostupné energetické mikrostavy, které jsou jim termicky přístupné a přechází do takových uspořádání nebo makrostavů, které poskytují co nejvíce takových mikrostavů. Spontánní změny se uskutečňují ve směru takových podmínek, při kterých je větší pravděpodobnost rozptylu energie. Po takové spontánní změně, logaritmus poměru počtu dostupných mikrostavů k počtu předchozích mikrostavů je úměrný vzrůstu entropie systému s konstantou k B = R / N A. Wkon S kb ln W Boltzmannova rovnice vých 4
5 Vesmír, systém, okolí Vesmír = systém + okolí S vesmíru = S systém + S okolí 5
6 Druhá věta (zákon) TD Entropie vesmíru vzrůstá Spontánní procesy zvyšují entropii vesmíru S vesmíru = S systém + S okolí S vesmíru S vesmíru S vesmíru 0 spontánní proces, ireverzibilní 0 proces neprobíhá v daném směru = 0 rovnováha, plně reverzibilní proces Abychom zjistili samovolnost procesu, musíme znát S systém a S okolí 6
7 Třetí věta (zákon) TD Entropie ideálního krystalu při 0 K je rovna nule ideální krystal neexistuje 0 K nelze dosáhnout Referenční stav - perfektní uspořádání - pohyb, vibrace, rotace ustaly Walther Hermann Nernst ( ) NP Chemie1920 S = k B ln W W = počet mikrostavů systému Při 0 K W = 1, S = 0 7
8 S = k B ln W Boltzmannova rovnice k B = R/N A = 1, J K 1 W = počet mikrostavů systému Ludwig Edward Boltzmann Lze určit hodnotu S pro daný stav (na rozdíl od H nebo U) 5. října 1906 spáchal v Duinu u Terstu sebevraždu 8
9 1 mol ledu Boltzmannova rovnice S k B ln W W kon vých T = 0 T = 273 K W vých = 1 W kon =? S = 0 S = 41 J K 1 (z tabulek) k B = Boltzmannova konstanta = 1, JK 1 W = počet mikrostavů ln W kon =S /k B = 41 / 1, =
10 Standardní entropie S 0 = Standardní molární entropie látky při 298 K a 1 bar (o kolik se zvýší S látky při ohřátí z 0 K na 298 K) S 0 = S = S (298 K) S (0 K) J mol 1 K 1 10
11 Standardní entropie S 0 látek při 298 K a 1 bar Látka S 0, J K -1 mol -1 Látka S 0, J K -1 mol -1 S 8 (g) 431 H 2 O (g) 189 SF 6 (g) 292 H 2 O (l) 70 O 2 (g) 205 H 2 O (s) 41 CO 2 (g) 248 CaCO 3 (s) 93 CO(g) 198 CaO(s) 40 H 2 (g) 131 Sn (s) bílý 52 CH 3 OH (g) 240 Sn (s) šedý 44 CH 3 OH (l) 127 C(s) grafit 6 C 2 H 5 OH (l) 161 C(s) diamant 2 11
12 Standardní entropie S 0 Entropie klesá v řadě: g l s Látka S 0, J K -1 mol -1 H 2 O (g) 189 H 2 O (l) 70 H 2 O (s) 41 Na (g) 153 Na (s) 51 12
13 Standardní entropie S 0 Rozpouštění Látka S 0, J K -1 mol -1 CH 3 OH (l) 127 CH 3 OH (aq) 133 NH 4 Cl (s) 94 NH 4 Cl (aq)
14 Standardní entropie S 0 Hmotnost molekuly, počet atomů v molekule, počet vibrací a rotací Látka S 0, J K -1 mol -1 K (g) 160 Cl 2 (g) 223 P 4 (g) 280 As 4 (g) 289 Látka S 0, J K -1 mol -1 F 2 (g) 203 Cl 2 (g) 223 Br 2 (g) 245 I 2 (g) 260 Těžší molekuly mají energetické hladiny blíže, více možných stavů Slon nadělá více entropie v porcelánu než myš 14
15 Standardní entropie S 0 Chemické složení Složitější molekuly Látka S 0, J K -1 mol -1 NaCl (s) 74 MgCl 2 (s) 90 AlCl 3 (s)
16 Standardní entropie S 0 Pevné kovalentní vazby nízká entropie Entropie roste 3D < 2D < 1D < 0D struktury Látka S 0, J K -1 mol -1 Sn (s) bílý 52 Sn (s) šedý 44 (diamant) C(s) grafit, 2D 6 C(s) diamant, 3D 2 P 4 (s) bílý, 0D 44 P 4 (s) černý 2D 29 16
17 Druhý zákon TD Entropie vesmíru vzrůstá Spontánní procesy zvyšují entropii vesmíru S vesmíru = S systém Reakční entropie + S okolí Výměna tepla do okolí S vesmíru S vesmíru 0 spontánní proces 0 proces probíhá v opačném směru S vesmíru = 0 rovnováha 17
18 Systém - Reakční entropie S 0 reakční S 0 reakční = n prod S 0 prod n vých S 0 vých Produkty Výchozí CH 4 (g) + 2 O 2 (g) CO 2 (g) + 2 H 2 O(l) S o reakční = [2(69.9) ] [ (205.0)] = J K 1 S 0 reakční < 0 pro reakce: Vznikají tuhé nebo kapalné látky z plynů Zmenšuje se celkový počet molů plynných látek S 0 reakční 0 pro reakce: Vznikají plynné látky z tuhých nebo kapalných Zvětšuje se celkový počet molů plynných látek 18
19 Teplo (okolí) S okolí = Teplota S okolí Výměna tepla mezi soustavou a okolím H T Umíme zjistit syst H pro p = konst Teplo (okolí) = H (soustava) Přichází (+) Ztrácí () Odebíráno () Přijímá (+) S okolí < 0 exo > 0 roste > 0 endo < 0 klesá Pro reakci při 298 K Sb 4 O 6 (s) + 6 C(s) 4 Sb(s) + 6 CO 2 (g) H = 778 kj Okolí Soustava S okolí = H/T = 778 kj / 298 K = 2.6 kj K 1 19
20 H S okolí T Výměna tepla Teplé okolí S okolí Chladné okolí S okolí Přenos stejného množství tepla při nižší teplotě zvýší relativně více entropii okolí chladnější okolí je více uspořádané a je pak více rozrušeno 20
21 Druhý zákon TD S vesmír = S syst + S okolí S vesmír S syst H T syst 21
22 Reakční entropie = S syst Je tato reakce samovolná při 298 K, t.j. je S vesmíru > 0? 2Fe(s) + 3H 2 O(g) Fe 2 O 3 (s) + 3 H 2 (g) S vesmíru = S systém + S okolí S r = [S (Fe 2 O 3 (s) + 3S H 2 (g)] [2S Fe(s) + 3S H 2 O(g)] S r = J K 1 S r = S system = J K 1 22
23 Samovolnost reakce S okolí = H sys /T = H r /T H r = H sluč (Fe 2 O 3 (s)) + 3H sluč (H 2 (g)) 2H sluč (Fe (s)) 3 H sluč (H 2 O(g)) = 100 kj S okolí = H sys /T = 336 J K 1 S vesmír = S sys + S okolí = = J K 1 Reakce je samovolná při 298 K, S vesmír > 0 23
24 Entropie fázových přeměn H 2 O(l) H 2 O(g) při 373 K S 0 okolí H T výparné var H 2 O(s) H 2 O(l) při 273 K S 0 okolí H T t tání 24
25 Entropie fázových přeměn H 2 O(l) H 2 O(g) při 373 K Fázové přeměny jsou rovnovážné procesy při nichž S vesmíru = 0 S syst = S (H 2 O(g)) S (H 2 O(l)) = J K J K 1 H 2 O(l) 1 mol = 18 g 18 cm 3 H 2 O(g) 1 mol = 31 litrů při 100 C = J K 1 S okolí = H výparné /T = 40.7 kj/373 K = J K 1 S vesmíru = S syst + S okolí = 0 25
26 Druhý zákon TD S vesmír = S syst + S okolí S vesmír S syst H T syst 26
27 Spontánní procesy a Gibbsova volná energie Reakce je samovolná (spontánní) když S vesmíru > 0 S vesmíru = S systém + S okolí = S systém H syst /T > 0 Vynásobit T H TS syst < 0 Násobení 1 obrátí nerovnost G = Gibbsova volná energie = stavová funkce (= TS vesmíru ) G H syst TS syst Když G je negativní, pak reakce je spontánní! 27
28 G je stavová funkce Gibbsova volná energie G je Gibbsova volná energie za standardních podmínek K - 1 bar pro plyny -1 moll 1 koncentrace G hodnoty jsou tabelovány ½ O 2 (g) + N 2 (g) N 2 O (g) G sluč (N 2 O) = 104,18 kj mol -1 Výchozí látky jsou stabilnější než produkty Kinetické faktory stability N 2 O 28
29 Látka G sluč, kj mol -1 NH Standardní slučovací Gibbsova volná energie (při 25 C) G sluč CO NO H 2 O (g) H 2 O (l) C 6 H C 2 H 5 OH AgCl CaCO
30 Standardní slučovací Gibbsova volná energie G sluč lze vypočítat z H sluč a S C(grafit) + O 2 (g) CO 2 (g) H sluč = H r = kj mol -1 S = S (CO 2 (g)) S (C(grafit)) S (O 2 (g)) S = = 2.86 J K -1 mol -1 G sluč = H sluč TS sluč G sluč = (298)( ) = 394 kj mol -1 30
31 G 0 reak vypočtená z G sluč 0 G 0 reak = n prod G 0 sluč (prod) n vých G 0 sluč (vých) a A + b B c C + d D G 0 = cg 0 sluč (C ) + dg 0 sluč (D) ag0 sluč (A) bg0 sluč (B) 3 NO(g) N 2 O(g) + NO 2 (g) G 0 =? G 0 = G 0 sluč (N 2O) + G 0 sluč (NO 2) 3G 0 sluč (NO) G 0 reak = (86.55) = 104 kj mol -1 31
32 S 0 Vliv teploty na G 0 Příklad G 0 = H 0 T S Reakce je samovolná při vysoké T, opačný směr při nízké T H 2 (g) + I 2 (g) 2 HI (g) + G 0 positivní při všech T. Reakce je samovolná v opačném směru při všech T. + G0 je negativní při všech T. Reakce je samovolná při všech T. 3O 2 (g) 2 O 3 (g) 2H 2 O 2 (l) 2 H 2 O(l) + O 2 (g) Reakce je samovolná při nízké T, opačný směr při vysoké T Rozpustnost plynů NH 3 (g) + HCl(g) NH 4 Cl (s) 32
33 Chemická rovnováha V laboratoři Na 2 CO 3 + CaCl 2 CaCO NaCl Natron na březích slaných jezer v Egyptě CaCO NaCl Na 2 CO 3 + CaCl 2 C. L. Berthollet ( ) Přebytek produktu může obrátit průběh chemické reakce Reverzibilní reakce Na 2 CO 3 + CaCl 2 CaCO NaCl 33
34 Reakční kvocient Q Vratná reakce: a A + b B c C + d D Q c d C D A a B b Nerovnovážné koncentrace umocněné na stechiometrické koeficienty Q = Reakční kvocient Ukazuje, jak daleko se dostala reakce od výchozích látek k produktům Na začátku reakce např.: Q = 0/1 0 [A] = [B] = 1 M [C] = [D] = 0 Úplná reakce: [A] = [B] = 0 [C] = [D] = 1 M Q = 1/0 (pro a = b = c = d = 1) 34
35 Vliv složení na G r Jeden z nejdůležitějších vztahů v chemii! G r = G 0 r + RT lnq Q = Reakční kvocient 3 NO(g) N 2 O(g) + NO 2 (g) G 0 r = 104 kj mol -1 NO = 0.3 atm ; N 2 O = 2 atm ; NO 2 = 1 atm Kterým směrem reakce poběží? Q P P P (2)(1) 3 (0.3) N 2O NO2 3 PNO 74.1 G r = G 0 r + RT lnq = (8.314 J K -1 mol -1 )(298 K) ln (74.1) G = 93.3 kj mol 1 Reakce je samovolná ve směru doprava ještě více NO se rozloží na produkty 35
36 a A + b B c C + d D Vliv složení na G G r = G 0 r + RT lnq G G G 0 r < 0 G G 0 r > 0 G r 0 G r 0 Výchozí Produkty Výchozí Produkty Výchozí Produkty Q = K V rovnováze G r = 0 G r dg d 36
37 G 0 r a rovnovážná konstanta K G r = G 0 r + RT lnq V rovnováze G r = 0 a pak Q = K G 0 r = RT lnk K e 0 G r RT a A + b B c C + d D K c d C rovn D a b A rovn B rovn rovn Rovnovážné koncentrace 37
38 Reakční kvocient Q a rovnovážná konstanta K Q = K. Systém je v rovnováze, žádná změna nenastane. Q Q > K. Koncentrace produktů je větší než odpovídá rovnováze. Část produktů se musí přeměnit zpět na výchozí látky, aby se dosáhlo rovnováhy. Posun reakce doleva. c d C D A a B b Q < K. Koncentrace výchozích látek je větší než odpovídá rovnováze. Posun reakce doprava, aby se dosáhlo rovnováhy musí výchozí látky zreagovat na produkty. 38
39 G 0 r a rovnovážná konstanta K 3 NO(g) N 2 O(g) + NO 2 (g) G 0 r = 104 kj mol -1 K e 0 G r RT e ( 104,000) (8.314)(298) 1.8 x10 18 K 1 NO N O 2 2 NO
40 G r apoměr Q/K G r = G 0 r + RT lnq G 0 r = RT lnk G r = RT ln(q/k) G r Q/K Samovolně < 0 < 1 Vpřed k produktům Q < K > 0 > 1 Q > K = 0 = 1 Q = K Zpět k výchozím Rovnováha 40
41 Rovnovážná konstanta K K C c d C D A a B b K je funkcí pouze teploty Čisté fáze (l, s) se ve výrazu nevyskytují, neovlivní rovnováhu Koncentrace rozpouštědla se neuvažuje K je bezrozměrná veličina, koncentrace vztaženy na standardní stav 1 mol l 1 41
42 Guldberg-Waagův zákon 1864 zákon o působení aktivní hmoty a A + b B c C + d D K c d C rovn D a b A rovn B rovn rovn K = rovnovážná konstanta Cato Maximilian Guldberg ( ) Peter Waage ( ) 42
43 c C + d D a A + b B Guldberg-Waagův zákon Obrácení rovnice, K nová = 1/ K nc C + nd D na A + nb B Násobení rovnice konstantou K nová = (K) n Součet chemických rovnic K = K 1 K 2 43
44 Guldberg-Waagův zákon 2 NO 2 2 NO + O 2 K 1 2 SO 2 + O 2 2 SO 3 K 2 NO 2 + SO 2 NO + SO 3 K 3 =? K 3 = (K 1 K 2 ) 1/2 = K 1 K 2 44
45 Ustálení chemické rovnováhy H 2 + I 2 2 HI 2 HI H 2 + I 2 koncentrace 0 čas čas Rovnovážné koncentrace Rovnovážné 45 koncentrace
46 LeChatelierův princip Princip pohyblivé rovnováhy Termodynamicky reverzibilní reakce V rovnováze přítomny produkty i výchozí Pokud dojde v systému, který se nachází v rovnováze, ke změně teploty, tlaku nebo látkového množství reagujících látek, bude tendence k reakci v tom směru, který sníží efekt této změny. Henri LeChâtelier ( ) Přídavek H 2 K C 2 HI H I
47 K se nemění Vliv přídavku na reakční rovnováhu CO 2 (g) + H 2 (g) H 2 O (g) + CO (g) sušicí látka pohlcuje vodu, posun doprava NaCl (s) + H 2 SO 4 (l) Na 2 SO 4 (s) + HCl (g) plynný HCl uniká ze soustavy, posun doprava H 2 (g) + I 2 (g) 2HI (g) přídavek inertu N 2, neúčastní se reakce, nemění se počet molů, beze změny 47
48 K se nemění Vliv přídavku na reakční rovnováhu CO 2 (g) + C (s) 2 CO (g) a) přídavek N 2 za konst. V, beze změny inert neovlivní b) přídavek N 2 za konst. p, V roste, mění se počet molů plynu, zředění, posun doprava (1 2 mol g) H 2 O(l) H 2 O(g) vodní pára uniká ze soustavy, posun doprava AgCl (s) Ag + (aq) + Cl (aq) Přídavek Cl, posun doleva, snížení rozpustnosti 48
49 Přenos kyslíku a CO 2 hemoglobin + O 2 Fe 2+ vysokospinové oxyhemoglobin Fe 2+ nízkospinové O 2 -hemoglobin hemoglobin CO-hemoglobin H 2 O + CO 2 + CO HCO 3 49
50 Vliv tlaku na reakční rovnováhu Důležité pro reakce u nichž se mění počet molů plynných látek 2 NO 2 (g) N 2 O 4 (g) K se nemění n g = (n prod n vých ) = 1 2 = 1 Zvýšení tlaku posune reakci doprava V na polovinu, p 2x větší Q = ½ K p K p p p N 2O4 2 NO2 stlačení Q p posun reakce 2 (2 p p N 2O4 2 NO2) Ustavení rovnovážných koncentrací Tvorba N 2 O 4 50
51 Vliv tlaku na reakční rovnováhu CaCO 3 (s) Ca 2+ + CO 3 2 K se nemění Rozpustnost CaCO 3 vzrůstá s tlakem. Dno Atlantiku je pokryto vrstvou CaCO 3 ze schránek uhynulých mikroorganismů Dno Tichého oceánu (hlubší) není pokryto vrstvou CaCO 3, pod určitou hloubkou 4-6 km (nízká teplota, vysoký tlak, CO 2 ) se CaCO 3 rozpouští CaCO 3 (s) + CO 2 + H 2 O Ca HCO
52 Vliv tlaku na reakční rovnováhu při syntéze amoniaku N 2 (g) + 3 H 2 (g) 2 NH 3 (g) H r = 92 kj mol 1 reakce je exothermní snižuje se počet molů plynných látek podle LeChatelierova principu bude výtěžek maximální při vysokém tlaku a nízké teplotě při nízké teplotě je ale reakce velmi pomalá použití Fe katalyzátoru pro urychlení Fritz Haber ( ) NP za chemii 1918 Podmínky MPa a C 52
53 Vliv tlaku na reakční rovnováhu N 2 (g) + 3 H 2 (g) 2 NH 3 (g) K se nemění K p p p N 2 2 NH 3 p 3 H 2 Q p K 3 p 2 p (2 p N 2 NH 3 (2 p ) 2 H 2 ) 1 4 Tvorba NH 3 Zdojnásobíme tlak 53
54 Rovnovážná konstanta p V = n R T p = (n / V) R T = c R T p = p 1 + p 2 + p Parciální tlaky N 2 (g) + 3 H 2 (g) 2 NH 3 (g) 54
55 Rovnovážná konstanta j A + k B l C + m D K p = K c (RT) n n = (l + m) - (j + k) 55
56 Heterogenní rovnováhy CaCO 3 (s) CaO(s) + CO 2 (g) K = [CO 2 ][CaO] / [CaCO 3 ] = [CO 2 ]= p(co 2 ) Aktivita (koncentrace) čistých kapalin a tuhých látek je konstantní a neobjeví se v K. [CaO] = [CaCO 3 ] = konst. Přídavek nic nemění 56
57 Heterogenní rovnováhy 2H 2 O(l) 2H 2 (g) + O 2 (g) K c = [H 2 ] 2 [O 2 ] K p = p 2 (H 2 )p(o 2 ) 2H 2 O(g) 2H 2 (g) + O 2 (g) K c = [H 2 ] 2 [O 2 ]/ [H 2 O] 2 K p = p 2 (H 2 )p(o 2 )/ p 2 (H 2 O) 57
58 G = G 0 + RT lnq G 0 = RT lnk G 0 = H 0 T S 0 Vliv teploty na K ln K G RT 0 H RT 0 S R 0 K se mění s T Porovnat K přit 1 a T 2 (K 1 a K 2 ) ln K 2 H RT 2 0 S R 0 van t Hoffova rovnice ln K 2 ln K 1 ln K K 2 1 H R 0 1 T1 1 T 2 58
59 Vliv teploty na reakční rovnováhu ochlazení ohřátí 2 NO 2 (g) N 2 O 4 (g) H = 63 kj mol 1 ln 0 K 2 H 1 1 K1 R T1 T2 Exothermní reakce se chlazením T 2 < T 1 posune doprava = K vzroste, K 2 > K 1 Teplo jako produkt exothermní reakce 2 NO 2 (g) N 2 O 4 (g) + Q 59
60 Vliv teploty na exothermní rovnováhu N 2 (g) + 3 H 2 (g) 2 NH 3 (g) H = 92 kj mol 1 Exothermní reakce, výtěžek klesá s rostoucí T Roste T ln T, K K K 2 H 1 1 K1 R T1 T2 Klesá K a výtěžek K 2 NH 3 N H
61 Vliv teploty na endothermní rovnováhu CaCO 3 (s) CaO(s) + CO 2 (g) H = 556 kj mol 1 Endothermní reakce se zahříváním posune doprava T 2 > T 1 K vzroste, K 2 > K 1,K p = p(co 2 ) ln 0 K 2 H 1 1 K1 R T1 T2 Teplo jako reaktant endothermní reakce CaCO 3 (s) + Q CaO(s) + CO 2 (g) 61
62 Výpočet rovnovážné koncentrace H 2 (g) + F 2 (g) 2 HF(g) K = [H 2 ] 0 = 1.00 M [F 2 ] 0 = 2.00 M [HF] 0 =0 K 2 HF H F 2 2 H 2 (g) F 2 (g) 2 HF(g) Počáteční Změna x x +2x Rovnovážná 1.00 x 2.00 x 2x K = = [HF] 2 / [H 2 ][F 2 ]= (2x) 2 / (1.00 x)(2.00 x) K 2x x2.00 x 62
63 Výpočet rovnovážné koncentrace x 1,2 = [ b (b 2 4ac) ½ ] / 2a Kořeny x 1 = 2.14 mol l 1 a x 2 = mol l 1 Použijeme x 2 = mol l 1 [H 2 ] = M M = M [F 2 ] = M M = M [HF] = 2 (0.968 M) = M 63
64 Vliv teploty na reakční rovnováhu Blesky N 2 + O 2 2 NO H r = kj mol -1 64
65 Mimo průmyslové procesy, jsou blesky největším zdrojem znečistění atmosféry oxidy dusíku (NO x ) a (NO 3- ) N 2 + O 2 2NO Gibbsova volná energie při 298 K G = RT ln (K eq ) Slučovací G sluč = H sluč = 0 pro N 2 ao 2 G sluč (NO) = 86.6 kj mol -1 H sluč (NO) = 90.3 kj mol -1 R = J mol -1 K -1 Reakční H r = 2 (90.3) 0 0 = kj mol -1 G r = 2 (86.6) 0 0 = kj mol -1 K eq = exp ( G r /RT) = exp ( / ) = Za normální teploty rovnováha velmi posunuta k výchozím látkám 65
66 K eq = P NO2 /P N2 P O2 Když P N2 = 0.8 atm; P O2 = 0.2 atm (rovnovážné) P NO = (K eq ) = atm Pro 2000 K Předpoklad: H r a S r jsou nezávislé na teplotě G r H r 298 S r = S r S r = kj mol -1 K -1 = 25.3 J mol -1 K -1 (pozor J a kj) G T H TS = = kj mol -1 66
67 G (2000) kj mol -1 K eq = P NO2 /P N2 P O2 = exp ( G /RT) = exp ( / ) = p celk = 1.00 atm P NO = atm = [0.8 % obj.] Pro 2500 K K eq = [NO] = 2.3% obj. 67
68 Parní reformování zemního plynu Teploty varu: CH 4 = 161 C, H 2 O = 100 C, CH 3 OH = 65, H 2 = 253 C Vliv zvýšení tlaku Teplota Reakce n g posun 50 CH 4 (g) + H 2 O(l) CH 3 OH(l) + H 2 (g) 0 ne 75 CH 4 (g) + H 2 O(l) CH 3 OH(g) + H 2 (g) +1 doleva 120 CH 4 (g) + H 2 O(g) CH 3 OH(g) + H 2 (g) 0 ne 68
69 Změna tenze par vody s teplotou H 2 O(l) H 2 O(g) H 0 výp = kj mol -1 K p = P H2O van t Hoffova rovnice ln K K 2 1 ln p p H 1 T 0 T výp ln pt 1 var R var T P var = 1 atm Tenze vodní páry při 50 ºC = 323 K Clausius-Clapeyronova rovnice ln P 323 P T e Jmol JK mol atm K K 2.03 Experimentální hodnota = atm 69
Entropie, S. Entropie = míra obsazení dostupných energetických stavů, míra tepelných efektů u reverzibilních dějů
Entropie, S Entropie = míra obsazení dostupných energetických stavů, míra tepelných efektů u reverzibilních dějů Reverzibilní děj = malou změnou podmínek lze jeho směr obrátit Ireverzibilní děj Spontánní
VíceSpontánní procesy. Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý
Spontánní procesy Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý Termodynamika možnost, spontánnost, směr reakce výchozí a konečný stav Změna entropie ΔS = S konečné S výchozí
VíceDynamická podstata chemické rovnováhy
Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají
VíceChemická kinetika. Chemická kinetika studuje Rychlost chemických reakcí Mechanismus reakcí (reakční kroky)
Chemická kinetika Chemická kinetika studuje Rychlost chemických reakcí Mechanismus reakcí (reakční kroky) Rychlé reakce výbuch, neutralizace H + +OH Pomalé reakce rezivění železa Časová závislost průběhu
VíceEnergie v chemických reakcích
Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění
VíceRovnováha Tepelná - T všude stejná
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
VíceTERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE
TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek
Více2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
VíceChemická kinetika Chemická kinetika studuje Rychlost chemických reakcí Mechanismus reakcí (reakční kroky)
Chemická kinetika Chemická kinetika studuje Rychlost chemických reakcí Mechanismus reakcí (reakční kroky) Rychlé reakce výbuch H + O, neutralizace H + +OH Pomalé reakce rezivění železa Časová závislost
VíceFázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
VíceNultá věta termodynamická
TERMODYNAMIKA Nultá věta termodynamická 2 Práce 3 Práce - příklady 4 1. věta termodynamická 5 Entalpie 6 Tepelné kapacity 7 Vnitřní energie a entalpie ideálního plynu 8 Výpočet tepla a práce 9 Adiabatický
VíceTermochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce
Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VíceKolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?
TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě
VíceTermodynamika - Formy energie
Termodynamika - Formy energie Energetické přeměny při chemických a fyzikálních procesech, přenos energie mezi látkami, vzájemné přeměny různých druhů energie, Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí
VíceÚloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6
3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně
VíceFYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401 Magda Škvorová Ústí nad Labem 2013 Obor: Toxikologie a analýza škodlivin, Chemie (dvouoborová) Klíčová
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
Více1. Termochemie - příklady 1. ročník
1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =
VíceOBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.
VíceTepelné reakce podle tepelné bilance
1Termochemie a výpočet reakčního tepla termochemie reakční teplo H termochemické rovnice termochemické zákony výpočet reakčního tepla z disociač ních energií vazeb, z termochemických rovnic, ze standartních
VíceTermodynamika a živé systémy. Helena Uhrová
Termodynamika a živé systémy Helena Uhrová Základní pojmy termodynamiky soustava izolovaná otevřená okolí vlastnosti soustavy znaky popisující soustavu stav rovnováhy tok m či E =0 funkce stavu - soubor
Vícemetoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
VíceJméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné
Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno JAMES WATT 19.1.1736-19.8.1819 Termodynamika principy, které vládnou přírodě Obsah přednášky Vysvětlení základních
VíceÚlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g)
Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g) C 2 H 4(g) + 3O 2(g ) 2CO 2(g) +2H 2 O (l) H 0 298,15 = -1410,9kJ.mol -1 2C 2 H 6(g) + 7O 2(g) 4CO
VíceIDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
VíceKinetika chemických reakcí
Kinetika chemických reakcí Kinetika chemických reakcí se zabývá rychlostmi chemických reakcí, jejich závislosti na reakčních podmínkách a vysvětluje reakční mechanismus. Pro objasnění mechanismu přeměny
VíceKatalýza / inhibice. Katalýza. Katalyzátory. Inhibitory. katalyzátor: Faktory ovlivňující rychlost chemické reakce. Homogenní
Katalýza Katalýza / inhibice Homogenní acidobazická (katalyzátor: H + nebo OH - ) autokatalýza (katalyzátor: produkt reakce) selektivní (katalyzátor: enzym) Ovlivnění rychlosti chemické reakce pomocí katalyzátoru
VíceTermochemie. Verze VG
Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceTermodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceTermochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.
Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
VíceZadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10
Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.
VíceKapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika
Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH II. Termodynamika Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Termodynamika therme - teplo a dunamis - síla popis jak systémy
Vícekde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ]
KINETIKA JEDNODUCHÝCH REAKCÍ Různé vyjádření reakční rychlosti a rychlostní konstanty 1 Rychlost reakce, rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek Rozklad kyseliny dusité je popsán stechiometrickou
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceRozpustnost s. Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku.
Rozpustnost 1 Rozpustnost s Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku. NASYCENÝ = při určité t a p se již více látky
VíceSložení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice
VíceRychlost chemické reakce A B. time. rychlost = - [A] t. [B] t. rychlost = Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C;
Rychlost chemické reakce A B time rychlost = - [A] t rychlost = [B] t Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C; 1 1 R A = RB = R 2 3 C Př.: Určete rychlost rozkladu HI v následující
VíceFázové rovnováhy I. Phase change cooling vest $ with Free Shipping. PCM phase change materials
Fázové rovnováhy I PCM phase change materials akumulace tepla pomocí fázové změny (tání-tuhnutí) parafin, mastné kyseliny tání endotermní tuhnutí - exotermní Phase change cooling vest $149.95 with Free
VíceAtomistická teorie (Dalton, 1803)
Atomistická teorie (Dalton, 1803) Zákon stálých poměrů slučovacích: hmotnosti prvků tvořících čistou látku jsou k sobě vždy ve stejném poměru, bez ohledu na to jakým způsobem látka vznikla. Některé prvky
VíceCHEMICKÁ ROVNOVÁHA PRINCIP MOBILNÍ (DYNAMICKÉ) ROVNOVÁHY
CHEMICKÁ ROVNOVÁHA PRINCIP MOBILNÍ (DYNAMICKÉ) ROVNOVÁHY V reakční kinetice jsme si ukázali, že zvratné reakce jsou charakterizovány tím, že probíhají současně oběma směry, tj. od výchozích látek k produktům
VíceUkázky z pracovních listů B
Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.
Více6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
VíceTermodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů
Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů
VíceDOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE
1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,
VíceANODA KATODA elektrolyt:
Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -
VíceÚloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11
1. ZÁKLADNÍ POJMY Úloha 1-1 Různé vyjádření reakční rychlosti rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek... 2 Úloha 1-2 Různé vyjádření reakční rychlosti změna celkového látkového množství... 2 Úloha
Více[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y
REAKČNÍ KINETIKA Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí Chemická povaha reaktantů - reaktivita Fyzikální stav reaktantů homogenní vs. heterogenní reakce Teplota 10 C zvýšení rychlosti 2x 3x zýšení
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K 11 plynných prvků Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 20 He 4.4 Ne 27 Ar 87 Kr 120 Xe 165 Rn 211 N 2 77 O 2 90 F 2 85 Cl 2 238 1 Plyn
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
VíceFYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika
FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika ermodynamika jako vědní disciplína Základní zákony termodynamiky Práce, teplo a energie Vnitřní energie a entalpie Chemická termodynamika Definice termodynamiky
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceSkupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
VíceA až E, s těmito váhami 6, 30, 15, 60, 15, což znamená, že distribuce D dominuje.
Příklad 1 Vypočtěte počet způsobů rozdělení 18 identických objektů do 6 boxů s obsahem 1,0,3,5,8,1 objektů a srovnejte tuto váhu s konfigurací, kdy je každý box obsazen třemi objekty. Která konfigurace
VíceTERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H
Entalpie = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: Změna entalpie = Změna energie v reakci, k níž dochází při konstantních..., reaktanty a produkty jsou stejné... (energie
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceCHEMIE. Pracovní list č. 5 - žákovská verze Téma: Vliv teploty na rychlost chemické reakce, teplota tání karboxylových kyselin. Mgr.
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 5 - žákovská verze Téma: Vliv teploty na rychlost chemické reakce, teplota tání karboxylových kyselin Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost
Více2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ
2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ Úloha 2-1 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou stupeň přeměny... 2 Úloha 2-2 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou... 2 Úloha 2-3
VíceJméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné
Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 12.02.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná
VíceMasarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Průřezové téma Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_347_Chemické reakce a rovnice Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola,
Více8. Chemické reakce Energetika - Termochemie
- Termochemie TERMOCHEMIE oddíl termodynamiky Tepelné zabarvení chemických reakcí Samovolnost chemických reakcí Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti - Termochemie TERMOCHEMIE
Vícesoustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy
Soustava soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy Okolí Hraniční plocha Soustava Soustava Rozdělení podle vztahu
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceCHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.
CHEMICKÁ ENERGETIKA Energetickou stránkou soustav a změnami v těchto soustavách se zabývá fyzikální disciplína termodynamika. Z široké oblasti obecné termodynamiky se chemická termodynamika zajímá o chemické
Vícetest zápočet průměr známka
Zkouškový test z FCH mikrosvěta 6. ledna 2015 VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 90 minut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. U otázek označených symbolem? uvádějte
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceF8 - Změny skupenství Číslo variace: 1
F8 - Změny skupenství Číslo variace: 1 1. K vypařování kapaliny dochází: při každé teplotě v celém jejím objemu pouze při teplotě 100 C v celém objemu kapaliny pouze při normální teplotě a normálním tlaku
Více= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23
15-17 Jeden mol argonu, o kterém budeme předpokládat, že se chová jako ideální plyn, byl adiabaticky vratně stlačen z tlaku 100 kpa na tlak p 2. Počáteční teplota byla = 300 K. Kompresní práce činila W
VíceRoztoky - druhy roztoků
Roztoky - druhy roztoků Roztok = homogenní směs molekul, které mohou být v pevném (s), kapalném (l) nebo plynném (g) stavu Složka 1 Složka 2 Stav směsi Příklad G G G Vzduch G L L Sodová voda (CO 2 ) G
VíceHmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.
Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace
VíceTrocha termodynamiky ještě nikdy nikoho nezabila (s pravděpodobností
Trocha termodynamiky ještě nikdy nikoho nezabila (s pravděpodobností 95 %) Studium tohoto podpůrného textu není k vyřešení úlohy B3 potřeba, slouží spíše k obohacení vašich znalostí o rovnovážných dějích,
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VÝPOČTY Z CHEMICKÝCH ROVNIC VY_32_INOVACE_03_3_18_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VÝPOČTY Z CHEMICKÝCH
VíceRoztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky
Roztok Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu Pravé roztoky Micelární a koloidní roztoky (suspenze): částice velké 1 nm 10 µm Tyndallův jev 1 Druhy roztoků Složka
VíceKapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika
Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH II. Termodynamika Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Termodynamika therme - teplo a dunamis - síla popis jak systémy
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceN A = 6,023 10 23 mol -1
Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceVLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken
VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém
Vícepevná látka tekutina (kapalina, plyn) (skripta str )
Reakce v heterogenních soustavách pevná látka tekutina (kapalina, plyn) (skripta str. 90-03) Rozpouštění pevných látek s chemickou reakcí (např. Mg 3(s) + HN 3(l) ) CVD - Chemical Vapor Deposition (SiH
Více5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu
Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství
Vícebak-06=1/1 http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/n403011p.html
bak-06=1/1 pst=101325 = 1.013e+05 Pa R=8.314 = 8.314JK 1 mol 1 Gibbsovo fázové pravidlo v = k f + 2 C počet stupnů volnosti počet složek počet fází počet vazných podmínek 1. Gibbsovo fázové pravidlo Určete
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].
Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto H 2 + Cl 2 2HCl Jak si představit rychlost chemické reakce? Obecný zápis chemické reakce A B C D Kde α, β, γ, δ jsou stechiometrické koeficienty,
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VícePOKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ
POKYNY Prostuduj si teoretický úvod a následně vypracuj postupně všechny zadané úkoly zkontroluj si správné řešení úkolů podle řešení FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ 1) Vliv koncentrace reaktantů čím
VíceObsah Chemická reakce... 2 PL:
Obsah Chemická reakce... 2 PL: Vyčíslení chemické rovnice - řešení... 3 Tepelný průběh chemické reakce... 4 Rychlost chemických reakcí... 4 Rozdělení chemických reakcí... 4 1 Chemická reakce děj, při němž
VícePříklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika
Příklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika 1. Do vody o teplotě t 1 70 C a hmotnosti m 1 1 kg vhodíme kostku ledu o teplotě t 2 10 C a hmotnosti m 2 2 kg. Do soustavy vzápětí přilijeme další
Více