PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DAN K Husova 4, eské Bud jovice , telefon , mobil ÚZEMNÍ PLÁN

Transkript

1 PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANK Husova 4, eské Budjovice , telefon , mobil ÚZEMNÍ PLÁN HARTMANICE ODVODNNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ÁST ZÁÍ 2011 Paré íslo : 1 ZÁZNAM O ÚINNOSTI íslo jednací: Datum vydání: Správní orgán, který ÚP vydal ZASTUPITELSTVO OBCE HARTMANICE Oprávnná úední osoba poizovatele ING. ZDENK ŠPIRK Funkce oprávnné úední osoby VEDOUCÍ ODBORU VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ STSKÉHO ÚADU SUŠICE Datum nabytí úinnosti: 1

2 OBSAH A) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území, etn souladu s územn plánovací dokumentací vydanou krajem...4 A.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE 18 SZ... 4 A.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE 19 SZ... 4 A.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S REPUBLIKOVÝMI PRIORITAMI ÚP DLE PÚR A.3. VYHODNOCENÍ SOULADU S KRAJSKÝMI PRIORITAMI ÚP DLE NÁVRHU ZÚR... 6 A.4. VYHODNOCENÍ KOORDINACE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH... 7 B) údaje o splnní zadání, v pípad zpracování konceptu též údaje o splnní pokyn pro zpracování návrhu...7 C) komplexní zdvodnní pijatého ešení a vybrané varianty, vetn vyhodnocení edpokládaných dsledk tohoto ešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území...7 C.1. UDRŽITELNÝ ROZVOJ... 7 C.2. UDRŽITELNOST ROZVOJE VENKOVA... 8 C.3. ZDVODNNÍ PIJATÉHO EŠENÍ... 9 C.4. ZDVODNNÍ CELKOVÉ KONCEPCE... 9 C.4. ZDVODNNÍ ZASTAVITELNÝCH, PESTAVBOVÝCH A NEZASTAVITELNÝCH PLOCH C.5. ZDVODNNÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY C.6. ODVODNNÍ ÚPRAV PRVK ÚSES C.7. ODVODNNÍ VEEJN PROSPŠNÝCH STAVEB A VEEJN PROSPŠNÝCH OPATENÍ 27 C.8. ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ C.9. RADONOVÁ PROBLEMATIKA C.10. VYUŽITÍ ZASTAVNÉHO A VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH C.11. VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ D) informace o výsledcích vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv na životní prostedí, pop. zdvodnní, pro toto stanovisko nebo jeho ást nebylo respektováno

3 E) vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na ZPF a PUPFL35 E.1. ZEMLSKÝ PDNÍ FOND PLOCHY URENÉ K PLNNÍ FUNKCÍ LESA

4 A) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území, vetn souladu s územn plánovací dokumentací vydanou krajem A.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE 18 SZ Cílem územního plánování je vytváet pedpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spoívající ve vyváženém vztahu podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel území, který uspokojuje poteby souasné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Hartmanic je zpracován v souladu s 18 zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném znní (dále jen stavební zákon, SZ ). Zastavitelné plochy navazují na vymezené zastavné území sídel. Návrhem územního plánu dochází k vytvoení podmínek a k vyváženému vztahu pro udržitelný rozvoj území, tj. vyváženého hospodáského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Dojíždní za prací vtšiny obyvatelstva je vyváženo možností bydlení v píznivém životním prostedí. Základním principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspoádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelního útvaru. Pitom se respektuje uritá uvolnnost zástavby odpovídající venkovskému prostedí a celkovému mítku stávající zástavby. Pi realizaci výstavby byt je nutné klást draz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na využívání vnitních rezerv zastavných ástí a v rámci výstavby soukromých obytných objekt je teba podporovat možnost zizování prostor pro obanské vybavení, které nenaruší okolní bydlení. A.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE 19 SZ Územní plán Hartmanic stanovuje koncepci rozvoje území s ohledem na hodnoty a podmínky území. ešené území bylo posouzeno z hlediska vlivu na životní prostedí, veejného zájmu i s ohledem na veejnou infrastrukturu a jejího hospodárného využívání. Souasn byly vyhodnoceny podmínky pro umístní a uspoádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, které byly zakotveny do stanovení podmínek pro funkní využití ploch s rozdílným zpsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspoádání vetn základních podmínek ochrany krajinného rázu. Etapizace návrhových ploch nebyla v územním plánu navržena ani požadována. A.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S REPUBLIKOVÝMI PRIORITAMI ÚP DLE PÚR 2008 Politika územního rozvoje R je poízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu ve znní pozdjších pedpis, na základ usnesení Vlády eské republiky ze dne 20. ervence o Politice územního rozvoje eské republiky 2008 (dále jen PÚR R 2008 ). A.2.1. REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Republikové priority územního plánování pro zajištní udržitelného rozvoje území (dále republikové priority ) podle 31 stavebního zákona urují požadavky na konkretizaci obecn formulovaných cíl a úkol územního plánování a urují strategii a základní podmínky pro jejich naplování v územn plánovací innosti kraj a obcí a pi tvorb resortních koncepcí s dsledky pro území. Územní plán Hartmanic tyto republikové priority pln respektuje. A.2.2. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z dvod soustední aktivit mezinárodního a republikového významu existující zvýšené požadavky na zmny v území. i rozhodování a posuzování zám na zmny ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: rozvoj veejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu pi souastném zachování respektování hodnot území 4

5 rozvoj bydlení pi upednostnní rozvoje uvnit zastavného území a pedcházení prostorov sociální segregaci, fragmentaci a záborm ploch veejn pístupné zelen nové využití nevyužívaných prmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch ešení rekultivace a revitalizace opuštných areál a ploch (nap.: pedcházející tžbou, prmyslovým využitím, armádou, apod.) úelnou organizaci materiálových tok a nakládaní s odpady zachování a rozvoj spoleenské funkce tradiních mstských center ochrana a využití rekreaního potenciálu krajiny Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplývá, že se správní území msta Hartmanice se nenachází v žádné rozvojové oblasti a není doteno ani rozvojovou osou. Nejbližší rozvojovou oblastí je OB5 Plze. Tato oblast pedstavuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických inností. Podporujícím faktorem rozvoje je rozvojová dynamika krajského msta Plzn a poloha na dálnici D5 a na III. tranzitním železniním koridoru. Nejbližší rozvojovou osou je OS1 Praha - Plze - hranice R/Nmecko (-Nürnberg). Jedná se o obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D5 a železniní tra Navazuje na rozvojovou osu v zahranií. A.2.3. SPECIFICKÉ OBLASTI Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím R dlouhodob projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území tj. problémy se zajištním vyváženého vztahu píznivého životního prostedí, hospodáského rozvoje a soudržnosti spoleenství obyvatel území. Pitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem pesahují území kraje. i rozhodování a posuzování zám na zmny ve všech specifických oblastech je nutno sledovat zejména: ešení stávajících stet a pedcházení potenciálním stetm rzných zájm ve využití území. Ochranu specifických pírodních, kulturních a civilizaních hodnot území. Využití specifického potenciálu oblasti k jejímu rozvoji. Zkvalitnní veejné, zejména dopravní a technické infrastruktury. Posílení a stabilizaci sociáln ekonomického rozvoje. Umisování investic dležitých pro rozvoj oblasti. V Politice územního rozvoje R 2008 je vymezena specifická oblast SOB1 Šumava, do které patí celá jižní a stední ást ORP Sušice, tudíž i celé správní území msta Hartmanice. Specifická oblast je vymezena z dvodu poteby úmrn a rovnomrn rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreaní potenciál krajiny pírodn cenné a spoleensky atraktivní oblasti Šumava. Oblast Šumava je nejvtším národním parkem v R, chránnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO.V této specifické oblasti je teba posílit ekonomický a sociální rozvoj v souladu s ochranou pírody, zejména rozvoj drobného a stedního podnikání v oblasti tradiní výroby a cestovního ruchu. Nutná je i koordinace využívání území se sousedními spolkovými zemmi Bavorskem a Horním Rakouskem. V této specifické oblasti je pi rozhodování a posuzování zám na zmny v území pednostn sledovat využití rekreaního potenciálu pro letní i zimní rekreaci, rozvoj zejména ekologického zemlství, lesnictví a evozpracujícího prmyslu, zlepšení dopravní dostupnosti území, zejména peshraniních dopravních vazeb, propojit systém pších a cyklistických tras se sousedními státy a koncep tvoit systém dálkových tras, a ízenou nebo irozenou obnovu lesních porost. Úkoly stanovené pro specifickou oblast Šumava jsou zohlednny v Územním plánu Hartmanice. A.2.4. KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Dopravní infrastruktura jako souást veejné infrastruktury je zizována a využívána ve veejném zájmu. Úelem vymezení koridor dopravy je ochrana ploch pro umístní nap. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letiš, které mají vliv na rozvoj území R. Svým významem pesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sít dopravních cest na území eské republiky a se sousedními státy. Úkolem PÚR R 2008 v ásti silniní dopravy je vytvoit podmínky pro dokonení základní sít kapacitních silnic, umožující pevést na nást zátže intenzivní dopravy. Podmínkou pro umisování koridor a ploch dopravy a jejich vymezování je minimalizace negativních vliv dopad na pírodní, civilizaní a kulturní hodnoty. 5

6 Politika územního rozvoje nevymezuje žádné koridory ani plochy dopravní infrastruktury. A.2.5. KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH ZÁM Technická infrastruktura jako souást veejné infrastruktury je zizována a využívána ve veejném zájmu. Úelem vymezení koridor a ploch pro technickou infrastrukturu je vytvoení územní ochrany pro umisování elektroenergetických a plynárenských sítí, dálkovod (ropovody, produktovody), vodovodních a kanalizaních sítí, ploch pro odpadové hospodáství a území pro akumulaci povrchových vod, které mají vliv na rozvoj území R. Svým významem pesahují území jednoho kraje a umožní propojení systém technické infrastruktury se sousedními státy. Z Politiky územního rozvoje 2008 vyplývá, že správní území msta Hartmanice není doteno koridorem technické infrastruktury ani souvisejících rozvojových zám. A.2.6. DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Další úkoly pro územní plánování jsou stanoveny pro ešení problém, které mají nadmístní charakter, ale nesplují požadavky pro rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti, vymezené na celostátní úrovni. Podle Politiky územního rozvoje 2008 nejsou ve správním území msta Hartmanice vymezeny území vykazující zvýšené požadavky na zmny v území ani území vykazující vyšší míru problém, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Územní plán msta Hartmanice respektuje Politiku územního rozvoje R 2008 a je s ní v souladu. A.3. VYHODNOCENÍ SOULADU S KRAJSKÝMI PRIORITAMI ÚP DLE NÁVRHU ZÚR A.3.1. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZESKÉHO KRAJE Zásady územního rozvoje Plzeského kraje byly vydány 2. záí Územní plán Hartmanice byl se ZÚR Plzeského kraje posouzen s tímto výsledkem: Zásady územního rozvoje zpesují vymezení specifických oblastí dle PÚR a vymezují další specifické oblasti nadmístního významu. Vymezení specifické oblasti bylo upesnno na jednotlivá správní území obcí. Správní území msta Hartmanic ešené území) je leží ve zpesnné specifické oblasti SOB1 Šumava. Území msta Hartmanice nezasahuje do dalších, na území Plzeského kraje vymezených, specifických oblastí nadmístního významu. Úkolem územního plánování pro území ležící ve specifické oblasti je koordinovat rozvoj obcí s ochranou píroda a krajiny; vytváet podmínky pro dokompletování technické infrastruktury v jednotlivých sídlech a dokompletování stedisek pro cestovní ruch; plochy pro bydlení, ubytování a služby vymezovat pednostn v sídlech; vytváet podmínky pro komplexní využití rekreaního potenciálu území s ohledem na místní podmínky a pi minimálních negativních dopadech na životní prostedí; do územních plán zapracovat návrhy zmn vedení silnic (nap. II/145, II/190); nepipouštt vymezování nových ploch pro bydlení bez vazeb na zastavné území a k obnov zaniklých sídel istupovat pouze v pípadech zajištní obsluhy území pi zohlednní požadavk ochrany pírody a krajiny, pemž se nejedná o sídla, která leží uvnit velkoplošných zvlášt chránných území pírody. Zásady územního rozvoje zpesují vymezení ploch a koridor pro veejnou dopravní infrastrukturu a související rozvojové zámry vymezené v PÚR a vymezují plochy a koridory dopravy nadmístního významu. V zásadách územního rozvoje jsou navrženy úpravy na krajské silniní síti (silnice II. a III. tídy). Jedná se i o silnice II/145 a II/190. Úpravy navržené na tchto silnicích jsou mimo ešené území. Zásady územního rozvoje vymezují koridor nadregionální cyklostezky Praha - Plze - Regensburg vetn navazující sít cyklostezek. Navrhovaný koridor cyklostezky zasahuje do západní ásti ešeného území a je zpesnn, resp. veden podél komunikace III/1451 u sídla Keply. Dle ZÚR Plzeského kraje je tato trasa vedena jako veejn prospšná stavba s oznaením DI.C2 (Plze - Klatovy - Železná Ruda). Zásady územního rozvoje zpesují plochy a koridory technické infrastruktury republikového významu vymezené v politice územního rozvoje. jsou do tchto ploch jsou zaazeny i plochy morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) a výhledové vodní nádrže. V ZÚR Plzeského kraje byla v grafické ásti vymezena výhledová vodní nádrž Rejštejn, která zasahuje na katastrální území Vattice, k. ú. Štpanice, k. ú. Zálužice I a k. ú. Pašt. Do grafické ásti ÚP Hartmanice je výhledová nádrž pevzata, navržena jako plocha územní rezervy s oznaením R - V a respektována jako limit využití území. 6

7 Zásady územního rozvoje vymezují plochy a koridory nadmístního významu vetn územního systému ekologické stability. Je vymezeno celkem 13 nadregionálních a 259 regionálních biocenter jako plochy nadmístního významu a 19 nadregionálních a 194 regionálních biokoridor jako koridor nadmístního významu. Správním územím msta Hartmanice prochází osa a nadregionální biokoridor K110/K108 a v území se projevuje svým ochranným pásmem. Dle ZÚR je ureno na této ose k vymezení regionální biocentrum. Do ÚP Hartmanice bylo evzato toto biocentrum z ÚAP Sušice - Generel ÚSES Sušicko. Jedná se o regionální biocentrum RBC ležící na ose nadregionálního biokoridoru K110/K108. Jižní ásti se dotýká osa dalšího nadregionálního biokoridoru K112. Podél eky Kemelnné, na jižní hranici zájmového území je vymezen regionální biokoridor RBK?1? mezi regionálními biocentry RBC 1587 a RBC Zásady územního rozvoje vymezují plochy a koridory nadmístního významu vetn ložisek nerost. Zásady územního rozvoje vymezují v zájmovém území dva schválené prognózní zdroje nerostných surovin, a to Hartmanice a Dolejší Tšov a požadují zahrnout tyto plochy do ÚP jako pírodní hodnoty území a jako limity pro jeho využití. Územní plán Hartmanice respektuje Zásady územního rozvoje Plzeského kraje. A.4. VYHODNOCENÍ KOORDINACE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Z hlediska ešení vzájemných vztah sousedících obcí je zajištna návaznost inženýrských sítí, významných biocenter a biokoridor (viz. Výkres širších vztah). Návrhové plochy ešené v ÚP Hartmanice nezasahují do správních území sousedních obcí. A.4.1. ÚZEMNÍ STUDIE ŠUMAVA elem studie je pedevším zpesnit a rozvíjet cíle a úkoly územního plánování v souladu s PÚR R 2008, kde je Šumava vymezena jako specifická oblast SOB1 celostátního významu. ešené území západoeské ásti Šumavy se vyznauje pedevším jedinenou kvalitou dochovaného pírodního prostedí. Cílem územní studie je v jednotlivých scénáích nabídnout rzné alternativy územních pedpoklad pro ešení hlavních problém. Správní území msta Hartmanice se nachází v oblasti ešené Územní studií Šumava. Z hlediska ešení vzájemných vztah sousedících obcí - zajištní návaznosti inženýrských sítí, významných biocenter a biokoridor je Územní plán Hartmanic v souladu s územní studií (viz. Výkres širších vztah). B) údaje o splnní zadání, v pípad zpracování konceptu též údaje o splnní pokyn pro zpracování návrhu i projednání návrhu Zadání ÚP Hartmanice nebyl vznesen požadavek na zpracování konceptu, nebyl nalezen rozpor s cílem územního plánování chránit a rozvíjet hodnoty v území a ani nebyly vzneseny požadavky na variantní ešení. Z tohoto dvodu, na základ 50 odst. 1 stavebního zákona, bylo upuštno od zpracování konceptu. S ohledem na jednoznané zadání byl zpracován pímo návrh územního plánu. Návrh zadání byl projednán s dotenými orgány a ostatními úastníky a upraven podle jejich stanovisek. Takto upravené zadání bylo schváleno zastupitelstvem msta Hartmanice dne (usnesení. IV./20/10/2). Konené zadání bylo v návrhu územního plánu zcela respektováno. C) komplexní zdvodnní pijatého ešení a vybrané varianty, etn vyhodnocení pedpokládaných dsledk tohoto ešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území C.1. UDRŽITELNÝ ROZVOJ Pro udržitelný rozvoj území je dležitá vyváženost a naplnní tí základních cíl, kterými jsou sociální rozvoj, ochrana životního prostedí a hospodáský rst. Pro všechny pilíe byla provedena analýza stávajících silných a slabých stránek území, píležitostí a hrozeb. 7

8 C.1.1. NAPLNNÍ PRIORIT PRO ZAJIŠTNÍ PÍZNIVÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ Zdvodnní pijatého ešení z hlediska zajištní životního prostedí je založeno na tech základních principech. Snahou navrženého ešení bylo pokud možno minimalizovat velikost navržených ploch z dvod zachování íznivého životního prostedí. Velké ucelené plochy pro bydlení byly v souladu s novelou stavebního zákona zmenšeny a doplnny funkním využitím veejné prostory. Tyto plochy jsou zámrn navrženy do míst, kde se v souasné dob nachází stávající zele, kamenité remízky nebo svažité meze. Samotné zadání územního plánu obsahovalo velký poet podn pro posouzení a zvážení možnosti zapracování do územního plánu. Do návrhu nebyly zapracovány tém všechny pozemky ve volné krajin, pozemky zasahující do biokoridor a biocenter. Nkteré pozemky byly pi posuzování vyazeny z dvod konfliktu s limity a s rezervními plochami pro technickou infrastrukturu navrženými v ZUR. Dalším zlepšením životního prostedí by mlo dojít dsledným ištním odpadních vod a postupným odstraováním zdroj zneištní ovzduší. C.1.2. NAPLNNÍ PRIORIT PRO ZAJIŠTNÍ PÍZNIVÉHO HOSPODÁSKÉHO ROZVOJE : Navržené ešení obsahuje mimo ploch pro bydlení i dostatené množství ploch pro podnikání, výrobu a skladování. Velký prostor pro podnikání v oblasti cestovního ruchu nabízejí plochy smíšené obytné. C.1.3. NAPLNNÍ PRIORIT PRO ZAJIŠTNÍ SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL: Pro posílení polycentrického uspoádání sídelní struktury kraje je poteba posílit vzájemné sociální a hospodáské vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v malých a venkovských sídlech v rámci sídelní struktury kraje a umožnit i rozvoj specifických oblastí, ve kterých pevládají priority ochrany pírody nad civilizaními hodnotami. Navrženým ešením jsou vytvoeny územn plánovací pedpoklady pro snižování nezamstnanosti a zajištní sociální soudržnosti obyvatel, pedevším posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované edpoklady jednotlivých region a obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem na zachování pírodních hodnot území. C.2. UDRŽITELNOST ROZVOJE VENKOVA Posílení politiky územního plánování zamené na ochranu ekologické rovnováhy, diverzifikaci pracovních íležitostí, zmny v zemlské výrob, zalesování, turistický ruch a ochranu pírody ochrana a zlepšování endogenních zdroj ve venkovských oblastech s úmyslem diverzifikovat ekonomickou základnu a mobilizovat místní populaci a ty, kteí mají nco spoleného s ekonomikou; v návrhu jsou podporována venkovská sídla. V pevážné vtšin malých sídel byl zachován návrh ploch pro bydlení, který byl dále s ohledem na možnosti podnikání zaazen do územního plánu jako plochy smíšené obytné. zachováním dostatených ploch pro bydlení a podnikání jsou souasn vytváeny pedpoklady pro zlepšování dostupnosti. ve všech sídlech jsou navrženy istírny odpadních vod. Postupn tím bude docházet ke zlepšování životních podmínek obyvatel venkova a zvtšování atraktivity venkova pro všechny skupiny obyvatel, jako nap. pro mladé i pro lidi v dchodovém vku, náprava škod zpsobených na životním prostedí a vytváení adekvátní infrastruktury a nových služeb, pedevším v oblasti turistiky; zlepšování dodávek a marketingu vysoce kvalitních regionálních zemlských, lesnických a emeslných výrobk z venkova; podpora zemlc a lesník, aby svou praxi využití pdy pizpsobovali místním podmínkám a pispívali tak k ochran a obnov biologické diverzity; je možné vyplácet kompenzace tam, kde se poteby zemlství a lesnictví liší od poteb ochrany pírody a krajiny; v návrhu jsou vytvoeny podmínky pro vytváení kvalifikovaných pracovních píležitostí jako souásti procesu ekonomické diverzifikace, hlavn v rozvíjení pracovních píležitostí mimo oblast zemlství. žištm vzniku nových pracovních píležitostí bude bezesporu rekreace a zájmová rekreaní innost a zajištní sportovních aktivit. 8

9 C.3. ZDVODNNÍ PIJATÉHO EŠENÍ V souasné dob dochází k nárstu požadavk na bydlení, které je dáno pedevším nadprrnou kvalitou životního prostedí. Snaha vylenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky velmi atraktivním prostedí. Proto návrh ÚP umožuje pedevším rozvoj bydlení a drobného podnikání. Dále je v návrhu umožnno rozšíení plochy obanského vybavení, výroby a skladování, rozvoj technické a dopravní infrastruktury a vybudování vodních ploch. V souvislosti s rozvojem výroby a skladování (podnikání a služeb s ním spojených) dojde k nepatrnému nárstu pracovních míst. Z dvodu stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, jsou vytvoeny pedpoklady pro kvalitní bydlení a pro nové pracovní píležitosti návrhem ploch pro podnikání. Díky krásné pírod s nenarušenou ekologickou rovnováhou, romantickým výhledm do kraje, turistickým a cykloturistickým trasám, je msto Hartmanice významným stediskem pro celoroní rodinnou rekreaci. C.4. ZDVODNNÍ CELKOVÉ KONCEPCE Cílem územního plánování stanoveným stavebním zákonem je ochrana krajiny ve veejném zájmu, ochrana a rozvoj írodních, kulturních a civilizaních hodnot, vetn urbanistického a architektonického ddictví. Základem pijatého ešení je koncepce založená na veejném zájmu na zhodnocení kvalit území. Koordinace veejných a soukromých zájm v území upednostuje zájmy veejné v pípadech, kde by soukromý zájem byl v rozporu se zájmy veejnými. Urbanistické a architektonické hodnoty území a ochrana nezastavného území je zajištna celkovým ešením územního plánu, zejména dsledným uplatováním: urbanistické koncepce rozvoje obce, specifikované v kapitole c) urbanistická koncepce a v kapitole e) koncepce uspoádání krajiny výrokové ásti územního plánu podmínek urbanistické koncepce pro vymezené zastavitelné plochy a plochy pestaveb vetn podmínek pro rozhodování o zmnách v území, tj. požadavk na zpracování územních studií nebo regulaních plánech ve vybraných plochách, a požadavk na urbanistickou koncepci, specifikovaných v kapitole c) vymezení zastavitelných ploch, vymezení ploch pestavby a vymezení nezastavitelných ploch funkních a prostorových regulativ pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití, specifikovaných v kapitole f) územního plánu; tyto regulativy umožují v jednotlivých plochách umisovat takové innosti, které se doplují, nejsou ve vzájemném rozporu a pi jejich správném uplatnní eliminují možné konflikty uživatel zastavného a zastavitelného území; funkní regulativy jsou stanoveny rovnž pro nezastavné území, spolu s navrženým systémem cestní sít vytváejí podmínky pro zachování, resp. zvýšení prostupnosti krajiny; prostorové regulativy jsou stanoveny s ohledem na zachování hodnot krajinného rázu pi rekonstrukcích staveb a pi umisování nových staveb zejména v okrajových polohách sídel na pechodu mezi zástavbou a krajinou a pi umisování nových staveb v nezastavném území edmtem urbanistické a architektonické ochrany v území je zejména hodnotné pírodní prostedí, které leží v NP Šumava, v CHKO Šumava a v Pírodním parku Kochánov. Území je lenno na plochy urbanizované (zastavné a zastavitelné), na plochy hospodásky využívané (lesní a zemlské plochy) a další, nap. vodní plochy apod. Plochy pírodní, chránné v rámci ÚSES, tvoí kostru ekologické stability krajiny. Koncepce uspoádání krajiny v ešeném území nevyžaduje zásadní zmny. Dležité je zamení na ochranu dochovaného krajinného rázu a írodních hodnot území. Charakteristickým znakem ešeného území je znaný rozsah a poet prvk, chránných podle zákona o ochran památek i o ochran pírody. Svým rozsahem pokrývají tém celé ešené území. Jejich vliv na ešení územního plánu je podstatný. Koncentrace tchto prvk uruje zpsob nakládání s krajinou, draz na ochranu krajinného rázu a ochranu architektonických a urbanistických hodnot. Zvláštní ochranu a pozornost zasluhují zejména bezlesé horizonty, z nichž se vtšinou otevírají pohledy do protilehlých údolí, a proto jsou práv z tohoto dvodu vlastníky pozemk, resp. potenciálními investory požadovány k zaazení do ploch zastavitelných. Tato místa, vystavená v podmínkách Šumavy nepíznivým povtrnostním podmínkám, jsou pro zástavbu nevhodná nejen z ist krajinotvorných dvod, ale i z hlediska budoucí obsluhy chto území obcí (problematická údržba pístupových komunikací v zimním období) a z provozní náronosti samotného objektu (extrémní ochlazování objektu a tím neúmrné nároky na vytápní). Navržená koncepce územního plánu Hartmanice vychází ze souasn platného ÚPnSÚ. Pevážná ást ešených ploch navazuje na zastavitelné plochy, které byly již projednány v souasn platném územním plánu. Území, a zejména Hartmanice je ideálním místem pro rozvoj klidného a zdravého bydlení, se zázemím volné pírody a souasn dobrou vybaveností technickou, dopravní i obanskou. Rekreaní funkce je základním ekonomickým potenciálem území, dochované mimoádné architektonicko-urbanistické a pírodní hodnoty jsou pedpokladem k dalšímu rozvoji této složky. Z hlediska dlouhodobých zájm obce je výhodné uchovat pírodní hodnoty území, nebo jejich cena není pouze estetická, ale i ekonomická. Pínos z turistiky je pro msto a obce výhodný a 9

10 perspektivní, vyžádá si ale i rozvoj služeb. Dochované nenarušené hodnoty budou výhledov stále cennjší, turistická atraktivita oblasti je vázána práv na n. V navržené koncepci je kladen draz na možnost rozvoje msta v oblasti kvalitního bydlení a turistického ruchu a rekreace pro veejnost a souvisejících služeb (zatím ne zcela využité možnosti), který pomže zvýšit poet pracovních píležitostí. Plochy navržené k zástavb jsou v celém ešeném území zásadn situovány v návaznosti na plochy zastavné. Takto nedochází k narušování pírodního prostedí, ešení inženýrských sítí a dopravního napojení je hospodárné, nedochází k nevhodným záborm zemlské pdy. C.4. ZDVODNNÍ ZASTAVITELNÝCH, PESTAVBOVÝCH A NEZASTAVITELNÝCH PLOCH Správní území msta Hartmanice je rozdleno na 22 katastrálních území. Návrhové plochy v jednotlivých katastrálních územích byly oíslovány následovn: k.ú. Hartmanice I.: 1 50 k.ú. Chlum u Hartmanic: k.ú. Dolejší Krušec: 70 78, TI.K20 k.ú. Dolejší Tšov: 80 85, TI.K26 k.ú. Hartmanice II.: k.ú. Horní Krušec: k.ú. Horní Tšov: Javoí u Hartmanic: 120, 121 Kochánov I.: 130 Kochánov II.: Kundratice I.: Louová: Mochov u Hartmanic: Svtlá u Hartmanic: Štpanice: Vattice: Zálužice I.: 210 V odvodnní návrhu jsou odvodnny pouze lokality nov navrhované, tj. plochy, které v minulosti nebyly projednávané a schválené ÚP ve znní všech zmn. Jedná se zejména o tyto plochy a lokality: Zdvodnní navržených ploch V návrhu je zapracováno více než 200 navržených ploch a veejn prospšných staveb. Z velké ásti se jedná o drobné zámry, kterými jsou doplnny proluky a které navazují na souasn zastavné území. Zpracovaný návrh vycházel ze schváleného zadání a z doplujících przkum a rozbor. Ve fázi zadání byly veškeré navrhované lokality mnohokrát konzultovány se zástupci obce a s dotenými orgány státní správy. Z požadovaných lokalit k posouzení zpracovatelem byly vyazeny veškeré lokality u nichž se dvodn pedpokládalo, že budou mít nepíznivý vliv na životní prostedí. Zbylý soubor požadavk byl po schválení v zadání územního plánu poskytnutý zpracovateli k dalšímu odbornému posouzení. Na základ tohoto posouzení byly následn nkteré lokality ješt vypuštny a nkteré byly zmenšeny tak, aby urbanisticky vhodn dotváely zastavné území jednotlivých sídel ve správním území obce. Nejvtší podíl navržených ploch je v obci Hartmanice, menší potom v sídlech Svtlá a Chlum. V ostatních sídlech a osadách se jedná pouze o doplnní jednotlivých parcel, obvykle dle požadavk soukromých vlastník. Navržené plochy byly vytipovány a zapracovány do návrhu s ohledem na pístup k jednotlivým lokalitám, s ohledem na možnost napojení na technickou infrastrukturu a maximálním respektování ochrany pírody a krajiny. i posuzování byla zvažována rovnž tída ochrany zemlského pdního fondu. Tém všechny zábory jsou realizovány na zemlské p s tídou ochrany V., malá ást je realizována na tíd ochrany IV a III. Pouze výjime jsou situovány návrhy na pdu s tídou ochrany I a II. Jedná se pouze n nkolik drobných ploch pro bydlení, veejné prostranství a vodní plochu. Jedná se o plochu B65 v Chlumu (0,8), B70 v Prostedním Krušeci 10

11 (0,8), a V77 malá vodní plocha (0,39). Všechny tyto plochy na nejlepších tídách ochrany ZPF jsou navrženy v návaznosti na zastavné území a jsou minimalizovány oproti pvodním požadavk obce a soukromých vlastník. C.5. ZDVODNNÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY C.5.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Dopravní vazby v rámci širších vazeb ešeným územím prochází dv silnice II. tídy, a to II/145 ve smru Dlouhá Ves - Hartmanice - Petrovice u Sušice a II/190 napojující msto Hartmanice na silnici I. tídy I/27 Železná Ruda - Klatovy - Plze. Mimo ešené území jsou na tchto silnicích dle Zásad územního rozvoje navrženy stavební úpravy. Dopravní infrastruktura v ešeném území ešeným územím prochází silnice II. tídy. Hlavní prtah tvoí komunikace II/145, která se v centru Hartmanic dlí do dvou sm (pokraování II/145 a II/190), což je hlavní problém v území. ásteným ešením je zmna trasy silnice II/190, a to odvedením na západní okraj msta. Nová trasa (návrhové plochy DI 40 a DI 50) byla pevzata ze schváleného ÚPnSÚ Hartmanice (1998). Pro budoucí nové napojení na silnici II/145 se poítá s úpravou stykové ižovatky silnice II/145 s místní komunikací (DI 47). Pro zklidnní dopravy v zastavných územích sídel ležících na silnici II/145 pedpokládá návrh územního plánu s úpravami spoívajícími v úpravách pného profilu komunikace (dobudování alespo jednostranného chodníku podél silnic v prtahu sídly), návrhu dlících ostrvk, osazení pných zpomalovacích prah apod. tak, aby bylo dosaženo snížení prjezdné rychlosti v obci a zvýšena bezpenost chodc. Soustavu silnic II. tídy doplují silnice III. tídy, které mají funkci pístupových vnjších komunikací obsluhujících území a jsou na n vázány místní komunikace: III/ od kižovatky se silnicí II/190, pes sídlo Keply smr Hlavovice III/ ze sídla Javoí - Vlastjov - Jiná na kižovatku se silnicí II/145 III/ ze sídla Hoejší Tšov - Dolejší Tšov - Dolní Chlum až na kižovatku se silnicí II/145 III/ ze sídla Hoejší Krušec do Hartmanic na kižovatku se silnicí II/145 III/ ze sídla Štpanice - Kundratice až do Hartmanic na kižovatku se silnicí II/190 III/ ze sídla Vattice - Palvínov až na kižovatku se silnicí II/145 III/ ze sídla Dolejší Krušec až na kižovatku se silnicí II/145 V rozvojových plochách je umožnn vznik nových místních komunikací pro obsluhu stávajících nebo navržených ploch, a to v šíkových parametrech v souladu s píslušnými normami dle dvodu vzniku komunikace. Tyto komunikace nejsou zakresleny. Navržené plochy a nov vznikající stavby v souasn zastavném území musí respektovat ochranné pásmo silnice II. a III. tídy. U lokalit, které zasahují do tchto ochranných pásem je možnost zasažení nepíznivými vlivy ze silniní dopravy, pedevším hlukem. V rámci následujících stavebních ízení je nutno posoudit toto pípadné zasažení a na základ toho navrhnout potebná technická opatení na náklady investora budoucí výstavby. Protihluková opatení v pípad nesplnní hlukových limit pro obtžování hlukem ze silniní dopravy nebudou hrazena z prostedk majetkového správce (vlastníka komunikace). Parkování a garážování vozidel je zabezpeeno pedevším na vlastních pozemcích, což by se mlo respektovat i do budoucnosti. Každá stavba obytného domu musí mít svoji garážovací potebu pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku, a to již pímo jako souást stavby. U pípadných objekt vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé i investoi zabezpeili potebný poet parkovacích stání pro své zákazníky. U stávajících bytových dom na jižním okraji msta Hartmanice je navržena plocha pro vybudování parkovacích garáží DI 14. Parkovišt DI 103 je navrženo u hbitova, kde v souasné dob takové místo pro návštvníky hbitova chybí. Z dvodu pedpokládaného zvýšení cestovního ruchu jsou v územním plánu navrženy plochy dopravní infrastruktury - parkovišt. Pro návštvníky Hartmanic záchytné parkovišt DI 41 na západním okraji msta, a odstavné parkovací plochy DI 25 v Hartmanicích pod sjezdovkou a DI 145 v k. ú. Kochánov III. jižn od lokality Keply. Cyklistická doprava prožívá v souasné dob významnou renesanci. ešeným územím probíhají tyto cyklotrasy: Farmáská stezka: Petrovice u Sušice - Vlastjov - Hoejší Tšov - Mochov - Kochánov - Vojetice 11

12 . 38: Alžbtín - Pancí - Nemilkov - Radinovy - Klatovy - Švihov - Merklín. 2079: Sušice - Žikov - Petrovice u Sušice - Vojetice - Rovná - Kochánov - Keply. 2087: Radešov - Malý Radkov - Kundratice - Hartmanice - Dolní Chlum - Tšov - Mochov - Jiná - Petrovice u Sušice - Cihelna :Mochov - Javoí kíž. 2093: Svinná rozc. - Suché Studánky - Šukaka - Hamerské Údolí - Javorná - Zadní Chalupy - Keply. 2103: Stará Hu - Hartmanice. 2108:. 2118: Kundratice Palvínov Anín Hartmanice - U Dobré Vody - Malý Babylon - Velký Bor - Jezernice. 2165: Petrovice u Sušice - Dolejší Tšov - Mochov - Stará Hu Stávající cykloturistické trasy a stezky budou zachovány a postupn rozvíjeny. V souladu se ZÚR Plzeského kraje je navržena trasa koridoru mezinárodní cyklostezky Praha - Plze - Regensburg. Cyklostezka zasahuje do západní ásti ešeného území podél komunikace III/1451 u sídla Keply. Dle ZÚR Plzeského kraje je tato trasa vedena jako veejn prospšná stavba s oznaením DI.C2 (Plze - Klatovy - Železná Ruda). ešené území je protkáno sítí turistických tras a nauných stezek, které zpístupují nepeberné množství pírodních, kulturních, církevních a technických památek a zajímavostí. Modrá turistická trasa: 1) Jezero Laka - býv. Stará Hrka - Nová Hrka - Slatinný potok - Zhský potok - býv. Zhí - Pod Hadím Vrchem - Keply - Kochánov - Rovná - Petrovice u Sušice - Dohaliky - Úboí Svatoboru - Sušice 2) Javoí pila - Tmavý potok - Za Oblíkem - Vakova cesta - Bavorská cesta - Pod Jezerním hbetem - Nová Studnice, rozc. - Velký Bor - U Kemelné - Stodlky - U Malého Babylonu - Pustina - Dobrá Voda - Hamižná - Hartmanice - Kundratice - Malý Radkov - Radkov - Klášterský Mlýn - Rejštejn Zelená turistická trasa: 1) Strážov - Brtí - Bezí - achrov - Chvalšovice - Svinná - Keply - Kochánov - Radkov - Mochov - Hoejší Tšov - Žežulka - Peklo - Hamižná - Hartmanice - Krušec - Stráž - Volšovy - Horní Dvorce - Sušice 2) býv. Zhí - Staré Hut - Vysoký hbet - (býv. Gaserwald) - býv. Rovina - Dobrá Voda - (Pod Bezníkem) - Pustina - U Malého Babylonu - Malý Radkov - Radkov - Radešov, bus 3) trasa: Stodlky - býv. Zadní Pašt - býv. Prostední Pašt - Pední Pašt - Údolí Otavy, otevena od do ervená turistická trasa: Sušice - Luh - ervené Dvorce - Nuzerov - Nové Msteko - Annín - Vyhlídka - Mouenec - Radešov - Klášterský Mlýn - Rejštejn - Údolí Otavy - Na Soutoku - kova Pila Žlutá turistická trasa: 1) Petrovice u Sušice - Jiná - Louová - Krušec - Hartmanice - Peklo - Karlov - býv. Rovina - Šerlv Dvr - Prášilský potok - Vysoké Lávky - býv. Stará Hrka - Rudská ižovatka - Vodní kanál 2) Staré Hut - Radkov Nauná stezka Hamižná: v sousedství jižního okraje msta Hartmanice na úpatí Hamižné hory (je chránna statutem pírodní rezervace) je vybudován Šumavský ochranáský koutek s 1,5 km dlouhou trasou nauné stezky. Na tinácti zastaveních nauná stezka seznamuje návštvníky s problematikou ochrany pírody, historií dobývání zlata i s historií Hartmanic. K nauné stezce se dostanete z Hartmanic po modré znace (asi 800 m od rozcestníku tur. znaek). Stezka je vedena na seznamu UNESCO. Vintíova stezka: vede po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily Dobrá Voda Hartmanice Annín Sušice Horažovice Blatná. ást stezky se vine podél zlatonosné eky Otavy. Tento úsek ze Sušice do Horažovic, lze takka po celý rok sjíždt na lodi. Souasný systém turistických tras a nauných stezek zstane zachován a bude dále postupn rozvíjen. V zájmu rozvoje turistiky a cykloturistiky by bylo vhodné rozšíit doplková zaízení (odpoívadla, oberstvení, informaní tabule, atd.). 12

13 C.5.2. VODOHOSPODÁSKÉ EŠENÍ Význam území pro vodní hospodáství Z hlediska ochrany vodohospodáských zájm nevyplývají pro zájmové území žádná mimoádná opatení, která by limitovala nebo ovlivovala pedpokládaný rozvoj. Stední a jižní ást zájmového území se nachází v Chránné irozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Hranice CHOPAV probíhá podél komunikace Rajsko Hartmanice Chlum Dolní Tšov Mochov Keply. Odtokové pomry, vodní toky a nádrže Zájmové území patí do povodí Otavy a levostranných pítok této eky. Otava protéká od jihu k severu a áste tvoí východní hranici zájmového území. Ostružná (hp ) pramení v blízkosti sídla Keply. Kepelský potok (hp ) pramení nad Kochánovem. Volšovka (hp ) pramení nad Mochovem a do jejího povodí dále patí Dobrá Voda, Dolní Tšov, Horní Tšov, Chlum, Svtlá, Luová, Javoí, Vlastjov a západní ást Hartmanic. Luní potok (hp ) pramení východn pod Hartmanicemi a do jeho povodí dále patí Trpšice, Horní Krušec, Dolní Krušec a Prostední Krušec. Pímo do povodí Otavy (hp ) patí Palvínov a Vattice. Radešovický potok (hp ) pramení nad Kížencem a do jeho povodí dále patí Kundratice, Štpanice, Zálužice a Malý Radkov. Jižní ást zájmového území patí do povodí pkného potoka (hp ) a Kemenné hp a 035), která tvoí jižní hranici zájmového území. Otava a Kemenná mají vyhlášeno záplavové území. V zájmovém území je nkolik menších vodních ploch lokálního významu, rybníky jsou i v zastavných ástech sídel. V návrhu územního plánu jsou navrženy nové vodní plochy. Jedná se o vodohospodáskou plochu V 72 v Prostedním Krušci a plochu pro požární nádrž V 77 u jižní hranice k. ú. Dolejší Krušec. Dále jsou to vodohospodáské plochy V 140 a V 142 na toku Ostružná v k. ú. Kochánov III, vodní plocha V 153 za zámkem k. ú. Kundratice I a dv na sebe navazující vodohospodáské plochy V 175 v k. ú. Mochov u Hartmanic. Z grafické ásti ZÚR Plzeského kraje bylo do ÚP Hartmanice pevzato vymezení výhledové vodní nádrže Rejštejn. Tato plocha byla zakreslena jako plocha územní rezervy s oznaením R - V. Zásobování pitnou vodou Hartmanice sto Hartmanice ( m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veejnou potebu, jehož provozovatel i vlastníkem je msto Hartmanice. Vodovod má nkolik zdroj: Prameništ Karlov tvoí dva jímací záezy s max. vydatností 2.5 l/s s následnou sbrnou jímkou a odkyselovací stanice. Prameništ je situováno jihozápadn od msta. Zdroje nemají stanovena ochranná pásma (nacházejí se v lese). Prameništ Pustiny tvoí dv pramenní jímky s max. vydatností 3.5 l/s a odkyselovací jímka s mramorovou drtí. Prameništ je situované jižn od msta. Prameništ je situované jižn od msta na katastrálním území Kundratice. Zdroje mají stanovena ochranná pásma. i záložní vrty v rzných lokalitách jihozápadn od msta. Voda z obou prameniš je gravita pivedena bez úpravy do kruhového VDJ Hartmanice I 2x 50 m 3 a dále do kruhového VDJ Hartmanice II 1x 250 m 3. Pívodní ady jsou z PVC/PE DN a LT DN Vodovodní sí je rozdlena na dv tlaková pásma II. tlakové pásmo ( m n.m.) z horního vodojemu a I. tlakové pásmo ( m n.m.) z dolního vodojemu. Do ásti I. tlakového pásma je voda dodávána i pes redukní ventil. Na vodovod obce je napojena tém celá zástavba. Prrná spoteba vody je m 3 /den. Zásobování msta Hartmanice pitnou vodou vyhovuje. Navrhuje se posílení kapacity vodních zdroj z existujících záložních vrt, samostatný ad propojující horní a dolní vodojem a výstavba vodovodní sít v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektm. V pípad napojení záložních vrt bude u tchto zdroj stanoveno ochranné pásmo. Dobrá Voda Sídlo Dobrá Voda ( m n.m.) je zásobováno pitnou vodou z místního vodovodu, jehož provozovatel i vlastníkem je msto Hartmanice. Na vodovod je napojena tém celá zástavba. Zdrojem vody vodovodu jsou vrty HJ-1 a HJ-2 hloubky 23 m a s celkovou vydatností 0.37 l/s jižn od sídla v katastrálním území Kundratice II. (rok 1998). Zdroje mají stanovena ochranné pásmo. Kvalita vody nevyhovuje požadavkm na pitnou vodu s ohledem na absorbanci, mangan, ph, zákal, železo a CHSK. 13

14 Voda z vrt je dopravována erpáním do VDJ Dobrá Voda 30 m 3. Ve vodojemu je umístna i úpravna vody. Do spotebišt je dopravována gravitaadem. Vodovod je propojen na pívod ze zdroj pro msto Hartmanice. Zásobování sídla Dobrá Voda pitnou vodou bude zachováno. Navrhuje se hygienické zabezpeení vody ve vodojemu. Pokud kvalita vody nebude vyhovovat požadavkm na pitnou vodu, bude vodovodní systém využíván jako užitkový a zásobování pitnou vodou bude ešeno individuáln. Dolejší Krušec Sídlo Dolejší Krušec ( m n.m.) je áste zásobováno pitnou vodou z vodovodu ve správ msta Hartmanice. Zdrojem vody je studna s akumulací 6 m 3 severozápadn od sídla v prostoru sídla Prostední Krušec. Dále je v sídle soukromý vodovod se zdrojem severn od sídla. Tento vodovod je propojen na obecní vodovod. Zásobování sídla Dolejší Krušec pitnou vodou bude zachováno. Navrhuje se rozšíení vodovodní sít. Dolejší Tšov Sídlo Dolejší Tšov ( m n.m.) je zásobováno pitnou vodou z místního vodovodu, jehož provozovatel je pan Josef Kehart a vlastníkem je Statek Tšov. Zdrojem vody jsou ti studny. Ze zdroj je voda pivedena gravita do vodojemu 100 m 3, odkud natéká do místa spoteby opt gravita. Na vodovod je napojena více jak polovina sídla. Zásobování sídla Dolejší Tšov pitnou vodou bude zachováno. V pípad nedostatené kapacity zdroj se navrhuje posílení kapacity. Hoejší Krušec Sídlo Hoejší Krušec ( m n.m.) je áste zásobováno pitnou vodou z vodovodu ve správ msta Hartmanice. Zdrojem vody je studna pímo v sídle. Zemlský areál má vlastní vodovodní systém. V sídle Hoejší Krušec se navrhuje výstavba vodovodu pro veejnou potebu. Vodovod bude napojen na vodovodní sí msta Hartmanice, z I. tlakového pásma, pes redukní ventil. Hoejší Tšov Sídlo Hoejší Tšov ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle jsou dv obecní studny s rozvodem vody do blízkých objekt. V sídle Hoejší Tšov se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Chlum Sídlo Chlum ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy (místní vodovod pro pt obyvatel, s vlastním prameništm, ve správ Otavské Pily, v souasnosti nefunkní). V sídle Chlum se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Javoí Sídlo Javoí ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle je obecní studna s rozvodem vody do blízkých objekt. V sídle se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Keply Sídlo Keply ( m n.m.) je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu, jehož provozovatel i vlastníkem je Ekofarma K+H Hartmanice. Zdrojem vody je studna s dostateným množstvím vody, odkud voda natéká gravita do vodojemu a následn opt gravita do místa spoteby. Na vodovod je napojeno celé sídlo. Zásobování sídla pitnou vodou bude zachováno. Kochánov Sídlo Kochánov ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. Rekreanti jsou zásobeni z vodovodu ve správ KVUSS Plze (vlastní prameništ). V sídle Kochánov se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. íženec Sídlo Kíženec ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. 14

15 V sídle Kíženec se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Kundratice Sídlo Kundratice ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. Nkolik (10) obyvatel je napojeno na místní vodovod jihozápadn od sídla, který je ve správ Zámek Kundratice. Tento vodojem se skládá ze studny, výtlaného adu, vodojemu a pivádcího adu. Dále je pímo v sídle obecní studna a vrt s vodojemem a s rozvodem vody do blízkých objekt. V sídle Kundratice se navrhuje výstavba vodovodu pro veejnou potebu. Vodovod bude napojen na vodovodní sí sta Hartmanice, z I. tlakového pásma. Louová Sídlo Louová ( m n.m.) je zásobováno pitnou vodou z místního vodovodu, jehož provozovatelem i vlastníkem je farma Pospíšilovi. Zdrojem vody je prameništ, ze kterého je napojena více jak polovina sídla. V sídle je dále obecní studna s rozvodem vody do blízkých objekt. Zásobování sídla Louová pitnou vodou bude zachováno. Malý Radkov Sídlo Malý Radkov ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle Malý Radkov se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Mochov Sídlo Mochov ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. Nkolik obyvatel je napojeno na místní vodovod severozápadn od sídla. Dále je v sídle obecní studna. V sídle Mochov se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Palvínov Sídlo Palvínov ( m n.m.) je zásobováno pitnou vodou z místního vodovodu, jehož provozovatel i vlastníkem je Statek Krušec Palvínov. Zdrojem vody je studna, prameništ, na kterou je napojena více jak polovina sídla. Zásobování sídla Palvínov pitnou vodou bude zachováno. Prostední Krušec Sídlo Prostední Krušec ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle Prostední Krušec se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Svtlá Sídlo Svtlá ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle Svtlá se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Štpanice Sídlo Štpanice ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. Farma je zásobována z vlastního vodovodu (studna, vodojem, vodovodní ady), na který je napojeno i nkolik blízkých objekt. V sídle Štpanice se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Trpšice Sídlo Trpšice ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle Trpšice se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. 15

16 Vattice Sídlo Vattice ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle Vattice se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Vlastjov Sídlo Vlastjov ( m n.m.) je zásobováno pitnou vodou z místního vodovodu, jehož provozovatelem i vlastníkem je Pozemkový fond R. Zdrojem vody jsou studny západn od sídla, odkud voda natéká gravita do vodojemu 12 m 3. Do místa spoteby je voda dopravována opt gravita. Malá ást obyvatel (10%) je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu, jehož provozovatelem i vlastníkem je Ing. Petr Ruda z Velhartic. Jedná se o gravitaní vodovod s dostatenou kapacitou vody ve zdroji a s dobrou kvalitou vody. Zásobování sídla Vlastjov pitnou vodou bude zachováno. Zálužice Sídlo Zálužice ( m n.m.) nemá vybudováno vodovod pro veejnou potebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní zdroje a místní vodovodní systémy. V sídle je obecní studna s rozvodem vody do blízkých objekt. V sídle Zálužice se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veejnou potebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody a místní vodovody. Rozšiování vodovodní sít a napojování nových obyvatel na stávající vodovodní sí (pokud existuje místní vodovod) je pouze v pípad dostatené kapacity zdroj možné (mimo msta Hartmanice a osady Dolejší Tšov, Hoejší Krušec a Kundratice, kde se pedpokládá dostatená kapacita zdroje). Navrhovaná ešení jsou v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Plzeského kraje. Zdroje požární vody Zdrojem požární vody pro msto a jednotlivá sídla jsou místní vodní plochy a vodovod pro veejnou potebu. V sídlech, kde se nenachází žádné vodní plochy a není zde vybudován ani veejný vodovod, je v návrhu uvažováno s doplnním malých nádrží pro potebu požární vody. V navržených regulativech je umožnno ešit tyto zdroje na všech funkních plochách. 16

17 Výpoet poteby vody ZO VFD VFO VFZ VFC VN VVR Qp kd Qd Qd kh Výpoet poteby vody Poet trvale bydlících obyvatel Poet pechodn bydlících obyvatel Poet ubytování Nárst potu obyvatel Celkový poet obyvatel Podíl zásobovaných obyvatel Poet zásobovaných obyvatel Spec. pot. vody faktur. pro domácnost Voda fakturovaná pro domácnost Spec. pot. vody faktur. ostatní Voda fakturovaná pro ostatní Voda fakturovaná pro prm.+zeml. Voda fakturovaná celkem Voda nefakturovaná Voda vyrobená celkem Celková prm. poteba vody Koeficient denní nerovnomrnosti Max. denní poteba vody Max. denní poteba vody Koeficient hodinové nerovnomrnosti Jednotka osob osob osob osob osob % osob l/os/den m3/rok l/os/den m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/den - m3/den l/s - Hartmanice , ,6 1,8 Dobrá Voda ,50 5 0,1 1,8 Dolejší Krušec , ,2 1,8 Dolejší Tšov , ,5 1,8 Hoejší Krušec ,50 7 0,1 1,8 Hoejší Tšov ,50 0 0,0 1,8 Chlum ,50 0 0,0 1,8 Javoí ,50 0 0,0 1,8 Keply , ,2 1,8 Kochánov ,50 2 0,0 1,8 íženec ,50 0 0,0 1,8 Kundratice , ,2 1,8 Louová ,50 8 0,1 1,8 Malý Radkov ,50 0 0,0 1,8 Mochov ,50 3 0,0 1,8 17

18 ZO VFD VFO VFZ VFC VN VVR Qp kd Qd Qd kh Výpoet poteby vody Poet trvale bydlících obyvatel Poet pechodn bydlících obyvatel Poet ubytování Nárst potu obyvatel Celkový poet obyvatel Podíl zásobovaných obyvatel Poet zásobovaných obyvatel Spec. pot. vody faktur. pro domácnost Voda fakturovaná pro domácnost Spec. pot. vody faktur. ostatní Voda fakturovaná pro ostatní Voda fakturovaná pro prm.+zeml. Voda fakturovaná celkem Voda nefakturovaná Voda vyrobená celkem Celková prm. poteba vody Koeficient denní nerovnomrnosti Max. denní poteba vody Max. denní poteba vody Koeficient hodinové nerovnomrnosti Jednotka osob osob osob osob osob % osob l/os/den m3/rok l/os/den m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/den - m3/den l/s - Palvínov ,50 7 0,1 1,8 Prostední Krušec ,50 0 0,0 1,8 Svtlá ,50 0 0,0 1,8 Štpanice ,50 0 0,0 1,8 Trpšice ,50 0 0,0 1,8 Vattice ,50 0 0,0 1,8 Vlastjov ,50 8 0,1 1,8 Zálužice ,50 0 0,0 1,8 18

19 Odkanalizování a ištní odpadních vod Hlavními odpadními vodami sídel jsou splaškové vody z domácností, obanské vybavenosti a rekreace. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídá obvyklým hodnotám a není ovlivováno jinými specifickými komponenty. Hartmanice sto Hartmanice má vybudovanou gravitaní oddílnou splaškovou kanalizaci pro veejnou potebu, která je ve správ msta. Místy je tlakový systém s erpacími stanicemi. Takto svedené odpadní vody jsou centrálništny na mechanicko biologické OV (hrubé pedištní, denitrifikace, jemnobublinná aktivace, nitrifikace, dosazovací nádrž, doišovací filtr a kalové hospodáství s pásovým lisem) na východním okraji msta s nynjší kapacitou 1600 EO. OV je z roku 1982 a byla rekonstruována v roce Objekt istírny je zakrytý. Odtok vyištných vod je do melioraního odpadu a následn do Luního potoka. OV má stanoveno pásmo ochrany prostedí. Na kanalizaní sí msta je napojeno kanalizaním výtlakem sídlo Dobrá Voda (8 erpacích stanic) a Karlov (1 erpací stanice). Dešové vody jsou odvádny dešovou kanalizací a systémem píkop, struh a propustk do recipientu. Souástí dešové kanalizace je i zatrubnný bezejmenný potok (zatrubnní v r. 1969), který prochází zástavbou a pod mstem vyúsuje do melioraního sbrae. Odkanalizování a ištní odpadních vod msta Hartmanice je vyhovující. Nová kanalizace je navrhována jako oddílná v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektm, v pípad nepíznivých výškových pom s perpáváním. Hoejší Krušec V sídle Hoejší Krušec je vybudována ástená oddílná splašková kanalizace s jímkou na vyvážení pod zástavbou domk. Navrhuje se zde výstavba oddílné gravitaní splaškové kanalizace pro veejnou potebu v rámci stávající i navrhované zástavby. Odpadní vody z osady budou perpávány jižn na kanalizaní sí msta Hartmanice. Dobrá Voda a Karlov V sídle Dobrá Voda a Karlov je vybudována tlaková kanalizace v. erpacích stanic s výtlakem odpadních na kanalizaní sí msta Hartmanice. Kanalizace je ve správ msta Hartmanice. Odkanalizování sídel Dobrá Voda a Karlov je vyhovující a bude zachováno. Keply V sídle Keply je vybudována oddílná splašková kanalizace s aktivaní OV pro byty a penzion s restaurací. istírna je umístna v bývalém septiku pro objekt Vojenských les a statk. Kapacita OV je 100 EO a je umístna v zakrytém objektu. Nepedpokládá se výstavba kanalizace pro veejnou potebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (nap. bezodtokové jímky s vyvážením na OV Hartmanice, vícekomorové septiky s doištním, mikroistírny apod.). Kundratice a Štpanice Sídla nemají vybudovaný systém kanalizace pro veejnou potebu s centrálním ištním odpadních vod. Odpadní vody jsou pedišovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešové vody jsou odvádny ástenou dešovou kanalizací a systémem píkop, struh a propustk do recipientu. V sídlech Kundratice a Štpanice se navrhuje výstavba oddílné gravitaní splaškové kanalizace pro veejnou potebu v rámci stávající i navrhované zástavby. Odpadní vody z obou osad budou perpávány spolenou erpací stanicí u Radošovického potoka severním smrem na kanalizaní sí msta Hartmanice. Dolejší Tšov a Hoejší Tšov Sídla nemají vybudovaný systém kanalizace pro veejnou potebu s centrálním ištním odpadních vod. Odpadní vody jsou pedišovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešové vody jsou odvádny ástenou dešovou kanalizací a systémem píkop, struh a propustk do recipientu. V sídlech Dolejší Tšov a Hoejší Tšov se navrhuje výstavba oddílné gravitaní splaškové kanalizace pro veejnou potebu v rámci stávající i navrhované zástavby. Odpadní vody z obou osad budou svedeny na navrhovanou spolenou OV v. pásma ochrany prostedí východn pod osadou Dolejší Tšov. Z osady Hoejší Tšov budou odpadní vody perpávány. 19

20 Dolejší Krušec a Prostední Krušec Sídla nemají vybudovaný systém kanalizace pro veejnou potebu s centrálním ištním odpadních vod. Odpadní vody jsou pedišovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešové vody jsou odvádny ástenou dešovou kanalizací a systémem píkop, struh a propustk do recipientu. V sídlech Dolejší Krušec a Prostední Krušec se navrhuje výstavba oddílné gravitaní splaškové kanalizace pro veejnou potebu v rámci stávající i navrhované zástavby. Odpadní vody z obou osad budou svedeny na navrhovanou spolenou OV v. pásma ochrany prostedí jižn pod osadou Dolejší Krušec. Sídla Chlum, Javoí, Kochánov, Kíženec, Louová, Malý Radkov, Mochov, Palvínov, Svtlá, Trpšice, Vattice, Vlastjov a Zálužice nemají vybudovaný systém kanalizace pro veejnou potebu s centrálním ištním odpadních vod. Odpadní vody jsou pedišovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešové vody jsou odvádny ástenou dešovou kanalizací a systémem íkop, struh a propustk do recipientu. V tchto sídlech se nepedpokládá výstavba kanalizace pro veejnou potebu a centrální OV. Likvidace odpadních vod bude ešena individuáln (nap. bezodtokové jímky s vyvážením na OV Hartmanice, vícekomorové septiky s doištním, mikroistírny apod.). Dešové vody sídel budou i nadále odvádny stávajícím zpsobem. Doporuuje se maximální množství srážkových vod zasakovat do pdy pirozeným zpsobem a minimalizovat zpevování ploch nepropustnými materiály. Navrhovaná ešení jsou v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Plzeského kraje. V sídlech Kundratice, Štpanice, Dolejší Tšov, Hoejší Tšov, Dolejší Krušec a Prostední Krušec však Plán rozvoje nenavrhuje výstavbu kanalizaních systém a likvidaci odpadních vod doporuuje individuální. Okolo všech vodovodních a kanalizaních zaízení je ochranné pásmo dle zákona o veejných vodovodech a kanalizacích. C.5.3. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Rozvodné naptí 3 + PEN, 50Hz, 400/230V TN-C Kmenová linka Nadazený systém linky 22kV- Kašperské Hory, Radešov rozvodna 110kV/22kV SUŠICE ešeným územím prochází vzdušné vedení VVN 110 kv. V ešeném území se nachází 25 transformoven napájených ze sít VN-22kV - EZ. Trafostanice jsou napojeny odbokami volného nebo kabelového vedení 22kV z výše uvedených kmenových linek 22kV a jsou v dobrém stavu. Seznam stávajících TS : TS - T1 Kochánov III. - Keply TS T2 TS T3 TS T4 TS T5 TS T6 TS T7 TS T8 TS T9 TS T10 TS T11 TS T12 TS T13 Vlastjov Javoí Mochov Hoejší Tšov - vodojem Dolejší Tšov Hoejší Tšov Svtlá Svtlá - zemlská výroba Chlum u Hartmanic - zámek Chlum u Hartmanic TS T14 Hoejší Krušec TS T15 Dolejší Krušec TS T16 Hartmanice I. Louová Hoejší Krušec- zemlská výroba TS T17 Hartmanice I. TS T18 Dobrá Voda - Hartmanice II. 20

21 TS T19 Zámek Karlov TS T20 Hartmanice I. TS T21 Kundratice TS T22 TS T23 Štpanice Štpanice - vojsko TS T24 Pašt TS T25 Vattice Stávající kmenové linky jsou v dobrém technickém stavu a mají rezervu výkonu. Vtšina linek 22kV je na betonových nebo píhradových stožárech. U ásti linek 22kV na devných stožárech jsou tyto stožáry postupn rekonstruovány na betonové. Vedení NN je vedeno pevážn po sloupech a po nástešácích a po kabelech v zemi. V nkterých ástech bude nutná postupná rekonstrukce vedení. V prostoru výstavby nových objekt doporuujeme kabelizaci kabely do zem. Nutné bude také zokruhování kabelové sít NN po vybudování dalších trafostanic. Jednotlivé lokality budou napojeny z TS dle vyjádení EZ Klatovy. Kabelizace bude podléhat zpracování projektu na sít NN dle požadavku EZ. Soustava TN-C bude v nov realizovaných objektech ešena jako TN-C-S. Eventuelní peložky el. vedení budou ešeny dle zákona. 458/2000 a smrnicí EZ. Veejné osvtlení - je vedeno po sloupech vedení NN (napájeno pátým vodiem), v nov budovaných lokalitách je vedeno po vlastních stožárech VO. Spínání, ovládání a mení je provedeno na trafostanici (spínací hodiny). Bude postupn rozšiováno kabely v zemi s novými rozvody sít NN. Výkonová bilance V sídle Hartmanice vetn pilehlých ástí se neuvažuje s plynovým vytápním v nové výstavb je navrženo používání kotl na devo, pímotopné elektrické vytápní v kombinaci s krby na spalování deva a devního odpadu. Jako výhodný zdroj vytápní se nyní jeví použití elektrického akumulaního a pímotopného elektrického vytápní v kombinaci s tepelnými erpadly. Je možno využít i spalování deva a devního odpadu. Výše uvedené zdroje by mli postupn vytlait spalování nekvalitního uhlí. Výpoet proveden dle normy SN. Uvažováno i s vaením a peením na el. sporácích, tzn. stupe elektrizace B. Zhruba u 30% RD se uvažuje s elektrickým vytápním tzn. stupe elektrizace C TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA I.etapa VÝHLED Celkem OZNA. TYP OBJEKT ÍKON KOEF. PÍKON PÍKON PÍKON poet (kw) (kw) (kw) (kw) HARTMANICE I B30,31,34,35,37,42,44 RD BYDLENÍ 12 11,00 0,43 56,88 0,00 EL.VYTÁPNÍ 4 12,00 1,00 48,00 0,00 104,88 OV29, OV46 OB. VYBAVENOST 50,00 0,00 50,00 SMÍŠENÁ OB. SO32 VYST. 25,00 0,00 25,00 SMÍŠENÁ VÝR. SV 43 VYST. 30,00 0,00 30,00 TI38 OV 12,00 0,00 12,00 B 3, 5, 7, 11, 48, 101 RD BYDLENÍ 12 11,00 0,43 56,88 0,00 EL.VYTÁPNÍ 4 12,00 1,00 48,00 0,00 104,88 21

22 OV6 OB. VYBAVENOST 25,00 0,00 25,00 SO-2, SO-4 VS1 SMÍŠENÁ VÝSTAVBA 20,00 0,00 20,00 VÝROBA+SKLADOV ÁNÍ 25,00 0,00 25,00 R8, R9 REKREACE 15,00 0,00 15,00 B 15, 20, 21, 22, 27 RD BYDLENÍ 17 11,00 0,39 73,68 0,00 EL.VYTÁPNÍ 6 12,00 1,00 72,00 0,00 145,68 OV12,13,17,18,19,26, 28 OB. VYBAVENOST-SPORT 25,00 0,00 25,00 OV24 OB. VYBAVENOST-SPORT 30,00 0,00 30,00 Nárst odb 612,45 0,00 612,45 Nárst. stáv. odb 80,00 0,00 80,00 NÁRST. ODB CELKEM 692,45 0, KOCHÁNOV III. KEPLY SO144,REZ-SO VS141 RD BYDLENÍ+SMÍŠENÁ 12 11,00 0,43 56,88 EL.VYTÁPNÍ 4 12,00 1,00 48,00 104,88 VÝROBA+SKLADOVÁ NÍ 50,00 0,00 50,00 Nárst odb 154,88 0,00 154,88 Nárst. stáv. odb 15,00 0,00 15,00 NÁRST. ODB CELKEM 169,88 0, LOUOVÁ B-160, B-161 RD BYDLENÍ 4 11,00 0,60 26,40 VS162 EL.VYTÁPNÍ 1 12,00 1,00 12,00 38,40 VÝROBA+SKLADOVÁ NÍ 25,00 0,00 25,00 Nárst odb 63,40 0,00 63,40 Nárst. stáv. odb 6,00 0,00 6,00 NÁRST. ODB CELKEM 69,40 0,00 69 VATTICE OV201,202,203 OB. VYBAVENOST-SPORT 30,00 0,00 30,00 Nárst odb 30,00 0,00 30,00 Nárst. stáv. odb 3,00 0,00 3,00 NÁRST. ODB CELKEM 33,00 0,00 33 PALVÍNOV B-191, B-192, B-194 RD BYDLENÍ 8 11,00 0,48 42,49 22

23 EL.VYTÁPNÍ 3 12,00 1,00 36,00 78,49 Nárst odb 78,49 0,00 78,49 Nárst. stáv. odb 7,00 0,00 7,00 NÁRST. ODB CELKEM 85,49 0,00 85 SVTLÁ B180,181,182,184,18 6 RD BYDLENÍ 16 11,00 0,40 70,40 EL.VYTÁPNÍ 5 12,00 1,00 60,00 130,40 Nárst odb 130,40 0,00 130,40 Nárst. stáv. odb 15,00 0,00 15,00 NÁRST. ODB CELKEM 145,40 0, DOBRÁ VODA-HARTMANICE III B94 RD BYDLENÍ 1 11,00 1,00 11,00 EL.VYTÁPNÍ 0 12,00 1,00 0,00 11,00 Nárst odb 11,00 0,00 11,00 Nárst. stáv. odb 2,00 0,00 2,00 NÁRST. ODB CELKEM 13,00 0,00 13 DOLEJŠÍ TŠOV B80, 81, 83 RD BYDLENÍ 5 11,00 0,56 30,68 EL.VYTÁPNÍ 2 12,00 1,00 24,00 54,68 Rs 82 REKREACE 10,00 0,00 10,00 VS85 VÝROBA+SKLADOVÁ NÍ 25,00 0,00 25,00 Nárst odb 89,68 0,00 89,68 Nárst. stáv. odb 8,00 0,00 8,00 NÁRST. ODB CELKEM 97,68 0,00 98 HOEJŠÍ TŠOV B 111 RD BYDLENÍ 1 11,00 1,00 11,00 EL.VYTÁPNÍ 0 12,00 1,00 0,00 11,00 R 110 REKREACE 15,00 0,00 15,00 Nárst odb 26,00 0,00 26,00 Nárst. stáv. odb 3,00 0,00 3,00 NÁRST. ODB CELKEM 29,00 0,00 29 MOCHOV B171, 172, 173,174 RD BYDLENÍ 5 11,00 0,56 30,68 Vse 130 EL.VYTÁPNÍ 2 12,00 1,00 24,00 54,68 VÝROBA+SKLADOVÁ NÍ 10,00 0,00 10,00 23

24 Vse 170 VÝROBA+SKLADOVÁ NÍ 15,00 0,00 15,00 Nárst odb 79,68 0,00 79,68 Nárst. stáv. odb 8,00 0,00 8,00 NÁRST. ODB CELKEM 87,68 0,00 88 DOLEJŠÍ KRUŠEC B73, B75 RD BYDLENÍ 10 11,00 0,45 49,83 EL.VYTÁPNÍ 3 12,00 1,00 36,00 85,83 Nárst odb 85,83 0,00 85,83 Nárst. stáv. odb 8,00 0,00 8,00 NÁRST. ODB CELKEM 93,83 0,00 94 PROSTEDNÍ KRUŠEC B70 RD BYDLENÍ 4 11,00 0,60 26,40 EL.VYTÁPNÍ 1 12,00 1,00 12,00 38,40 Nárst odb 38,40 0,00 38,40 Nárst. stáv. odb 4,00 0,00 4,00 NÁRST. ODB CELKEM 42,40 0,00 42 HOEJŠÍ KRUŠEC B104, B105 RD BYDLENÍ 2 11,00 0,77 16,85 EL.VYTÁPNÍ 1 12,00 1,00 12,00 28,85 Nárst odb 28,85 0,00 28,85 Nárst. stáv. odb 3,00 0,00 3,00 NÁRST. ODB CELKEM 31,85 0,00 32 CHLUM U HARTMANIC B61, 62, 63, 65, 67 RD BYDLENÍ 25 11,00 0,36 99,00 EL.VYTÁPNÍ 8 12,00 1,00 96,00 195,00 Nárst odb 195,00 0,00 195,00 Nárst. stáv. odb 20,00 0,00 20,00 NÁRST. ODB CELKEM 215,00 0, KUNDRATICE B152, 153 RD BYDLENÍ 3 11,00 0,66 21,84 EL.VYTÁPNÍ 1 12,00 1,00 12,00 33,84 R 150, 151 REKREACE 15,00 0,00 15,00 Nárst odb 48,84 0,00 48,84 Nárst. stáv. odb 5,00 0,00 5,00 NÁRST. ODB CELKEM 53,84 0,

25 ŠTPANICE B190 RD BYDLENÍ 1 11,00 1,00 11,00 EL.VYTÁPNÍ 0 12,00 1,00 0,00 11,00 Nárst odb 11,00 0,00 11,00 Nárst. stáv. odb 2,00 0,00 2,00 NÁRST. ODB CELKEM 13,00 0,00 13 ZALUŽICE B 210 RD BYDLENÍ 2 11,00 0,77 16,85 EL.VYTÁPNÍ 1 12,00 1,00 12,00 28,85 Nárst odb 28,85 0,00 28,85 Nárst. stáv. odb 3,00 0,00 3,00 NÁRST. ODB CELKEM 31,85 0,00 32 JAVOÍ B 120, 121 RD BYDLENÍ 2 11,00 0,77 16,85 EL.VYTÁPNÍ 1 12,00 1,00 12,00 28,85 Nárst odb 28,85 0,00 28,85 Nárst. stáv. odb 3,00 0,00 3,00 NÁRST. ODB CELKEM 31,85 0,00 32 TRPŠICE TI 76 OV 4,00 0,00 4,00 Nárst odb 4,00 0,00 4,00 Nárst. stáv. odb 0,00 0,00 0,00 NÁRST. ODB CELKEM 4,00 0,00 4 Návrh rozvodné sít VN Stávající trafostanice TS nemají dostatenou rezervu výkonu pro napojení doplované výstavby. Proto je nutno provést jejich posílení. Návrh pokrytí nového nárstu spoteby el. energie je následující : Hartmanice Lokalita B 30, 31, 34, 35, 37, 42, 44, OV29, OV46, SO32, SV 43, TI 38 - napojení ze stávajících trafostanic TS- T17 a TS-T20 Lokalita B 3, 5, 7, 11, 48, 101, OV6, SO 2, SO 4, VS 1, R 8, R 92 - napojení ze stávajících trafostanice TS-T16 a z TS- T20 Lokalita B 15, 20, 21, 22, 27, OV12, 13, 17, 18, 19, 26, 28, OV 24 - napojení ze stávající trafostanice TS-T20 Souástí úprav je i peložka stávajícího vrchního vedení VN 22kV. Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvod v obci. Podmínkou napojení je i soubžn provádná úprava a rekonstrukce sí NN. Postupn bude u nové výstavby provádna kabelizace kabely AYKY do zem. Kochánov III - Keply Lokalita SO 144, R-SO, VS napojení ze stávající trafostanice TS-T1 Louová Lokalita B 160, B 161, VS napojení ze stávající trafostanice TS-T12 25

26 Vattice Lokalita OV 201, 202, napojení z nové trafostanice TS-T26 (stožárová TS400kVA) Palvínov Lokalita B 191, B 192, B napojení ze stávající trafostanice TS-T25 Svtlá Lokalita B 180, 181, 182, 184, napojení ze stávající trafostanice TS-T8 Dobrá Voda - Hartmanice III Lokalita B 94 - napojení ze stávající trafostanice TS-T18 Dolejší Tšov Lokalita B 80, 81, 83, Rs 82, VS 85 - napojení ze stávající trafostanice TS-T6 Hoejší Tšov Lokalita B 111, R napojení ze stávající trafostanice TS-T7 Mochov Lokalita B 171, 172, 173, 174, Vse 130, Vse napojení ze stávající trafostanice TS-T4 Dolejší Krušec Lokalita B 73, B 75 - napojení ze stávající trafostanice TS-T15 Prostední Krušec Lokalita B 70 - napojení z nové trafostanice TS-T27 (stožárová TS400kVA) Hoejší Krušec Lokalita B 104, B napojení ze stávající trafostanice TS-T13 Chlum u Hartmanic Lokalita B 61, 62, 63, 65, 67 - napojení ze stávající trafostanice TS-T9 a TS-T11 Kundratice Lokalita B 152, 153, R 150, napojení ze stávající trafostanice TS-T21 a TS-T22 Štpanice Lokalita B napojení ze stávající trafostanice TS-T23 Zálužice Lokalita B napojení ze stávajícího rozvodu NN Javoí Lokalita B 120, napojení ze stávající trafostanice TS-T3 Trpšice Lokalita TI 76 - napojení ze stávajícího rozvodu NN Zokruhováním rozvod NN na dnešní rozvody v obcích, dojde k posílení rozvod v obcích. Podmínkou napojení je i soubžn provádná úprava a rekonstrukce sí NN. Postupn bude u nové výstavby provádna kabelizace kabely AYKY do zem. Koncepce rozvoje VN soustavy v obci respektuje novou výstavbu a zámry obecního úadu Hartmanice. Návrh koncepce byl rovnž projednán na EZ Klatovy Ing. Holub. C.5.4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM V souasné dob neprochází ešeným územím dálkové vedení vysokotlakého plynovodu ani není s plynofikací v návrhu ÚP poítáno. C.5.5. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V sídle je provedena ástená teplofikace - 2 kotelny na devní odpad. V souasné dob jsou v obci pevážn využívány k vytápní kotle na devo a uhlí, dále jsou využívána tepelná erpadla a elektrické akumulaní a ímotopné vytápní. 26

27 ešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdroj energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochran ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvoeny podmínky pro dodržení pípustné úrovn zneištní ovzduší. Je možno doporuit pro provozovatele nkteré dostupné systémy, které splují ekologické limity. Jako výhodný zdroj vytápní se nyní jeví použití spalování deva a devního odpadu, elektrického akumulaního a ímotopného elektrického vytápní v kombinaci s tepelnými erpadly. Podporovány budou netradiní zdroje vytápní, nap. využití biomasy a solárních kolektor. Pro vytápní nelze vylouit ani propan-butan umístný v samostatných zásobnících. C.5.6. TELEKOMUNIKACE, DATOVÉ KABELY Po správním území msta vede nkolik dálkových telekomunikaních zaízení. Telefonní ústedna je situována v centru msta Hartmanice. Poteby msta jsou v souasné dob zajištny místní rozvodnou sítí. Telefonní rozvody jsou tšinou vedeny podél komunikací, a to po kabelech a telefonních sloupech závsným vedením. Nové lokality mohou být napojeny na tuto sí- pokud si to bude investor pát. Veškeré zámry, které by se mohly kabel dotknout, je teba vas se správou kabel projednat. Návrh neeší konkrétní umístní telekomunikaních kabel, bude umisováno v rámci technické vybavenosti v režimu stavebního zákona. 183/2006 Sb. C.6. ODVODNNÍ ÚPRAV PRVK ÚSES Území obce vykazuje vysokou míru pirozené stability, vymezení prvk ÚSES tak vytváí podmínky pro legislativní zajištní základní kostry stability. Do návrhu územního plánu Hartmanic byly zakresleny nadregionální, regionální a lokální prvky ÚSES, které byly evzaty z ÚAP Sušice. Tabulková ást (oznaení prvku, funknost apod.) byla vytvoena z atribut XXXX. Prvky, u kterých oznaení chyblo, byly pro pehlednost oznaeny íslem mezi dvma otazníky, (nap. RBK?1?, LBK?2?, LBC?13?, nebo LBC CHOŠ?15?). C.7. ODVODNNÍ VEEJN PROSPŠNÝCH STAVEB A VEEJN PROSPŠNÝCH OPATENÍ Návrh veejn prospšných staveb je vyznaen v samostatném výkresu Výkres veejn prospšných staveb, opatení a asanací, v Hlavním výkresu a Koordinaním výkresu. C.7.1. VEEJN PROSPŠNÉ STAVBY Veejn prospšné stavby nadmístního významu Dopravní infrastruktura - plocha navržené cykloturistická stezky KÓD DI.C2 EL Návrh plochy pro trasu koridoru mezinárodní cyklostezky Praha - Plze - Regensburg - z dvodu zvýšení bezpenosti cyklist, zkvalitnní cykloturistiky (propojení na cyklotrasy v zahranií) a zpístupnní atraktivních míst v území Veejn prospšné stavby místního významu Dopravní infrastruktura - plocha navržené silnice II. tídy KÓD DI.DI 40 EL Návrh plochy pro peložku stávající silnice II. tídy II/190 - z dvodu odvedení dopravy mimo centrum msta Hartmanice 27

28 Technická infrastruktura - plochy venkovního vedení VN a plochy pro trafostanice KÓD TI.E1 TI.E2 TI.E3 EL Návrh plochy pro peložku vrchního el. vedení VN 22 kv - u severozápadního okraje msta Hartmanice. V souasné dob probíhá el. vedení pes msto a navržené lokality v severní ásti Hartmanic. Z tohoto dvodu je navrženo odklonní el. vedení mimo zastavné a zastavitelné území. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro trafostanici T27 s el. vedením VN 22 kv - západn od sídla Prostední Krušec. Bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro trafostanici T26 s el. vedením VN 22 kv - jižn od sídla Vattice. Bez zabezpeení ploch pro výstavbu nových energetických zaízení by nebylo možné zabezpeit požadované navýšení energetického píkonu el. energie. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Technická infrastruktura - plochy vodovodu KÓD TI.V1 TI.V2 TI.V3 TI.V4 TI.V5 TI.V6 TI.V7 TI.V8 TI.V9 EL Návrh plochy pro samostatný vodovodní ad propojující horní a dolní vodojem jihozápadní okraj Hartmanic. Návrh vyplývá z dvodu zvýšené poteby pitné vody v rámci nové navrhované zástavby a z dvodu pipojení doposud nenapojených objekt. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad - severozápadní okraj msta Hartmanice. Z dvodu napojení navrhované zástavby a doposud nenapojených objekt na mstský vodovodní ad. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad - severní okraj msta Hartmanice. Z dvodu napojení navrhované zástavby a doposud nenapojených objekt na mstský vodovodní ad. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad s redukním ventilem - severn od Hartmanic a v sídle Hoejší Krušec. Z dvodu zásobování sídla Hoejší Krušec pitnou vodou. Vodovod bude napojen na vodovodní sí msta Hartmanice, z I. tlakového pásma, pes redukní ventil. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad - východní okraj msta Hartmanice. Z dvodu napojení navrhované zástavby na mstský vodovodní ad. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad - východní okraj msta Hartmanice. Z dvodu napojení navrhované zástavby na mstský vodovodní ad. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad - východn od msta Hartmanice. Z dvodu napojení navrhované zástavby na mstský vodovodní ad. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad - jižn od Hartmanic a v sídle Kundratice. Z dvodu zásobování celého sídla Kundratice pitnou vodou, tj. napojení stávající i navrhované zástavby sídla na vodovodní sí msta Hartmanice, z I. tlakového pásma. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro vodovodní ad - v sídle Dolejší Krušec. Z dvodu napojení navrhované zástavby na stávající vodovodní ad sídla. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Technická infrastruktura - plochy kanalizace KÓD EL TI.K1 Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - severní ást msta Hartmanice. Z dvodu odkanalizování navržené a stávající, doposud nenapojené zástavby. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. 28

29 TI.K2 TI.K3 TI.K4 TI.K5 TI.K6 TI.K7 TI.K8 TI.K9 TI.K10 TI.K11 TI.K12 TI.K13 TI.K14 TI.K15 TI.K16 Návrh plochy pro erpací stanici - severn od msta Hartmanice. Z dvodu nepíznivých výškových pom musí být svedené odpadní vody perpávány. Umístní vyplývá z úelu stavby a výškové polohy místa. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro kanalizaní výtlak - severní okraj msta Hartmanice. Z dvodu odvedení odpadních vod z perpávací stanice na kanalizaní ad msta Hartmanice. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - v sídle Hoejší Krušec. Z dvodu odkanalizování navržené a stávající, doposud nenapojené zástavby. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro erpací stanici - v sídle Hoejší Krušec. Z dvodu nepíznivých výškových pom musí být svedené odpadní vody perpávány. Umístní vyplývá z úelu stavby a výškové polohy místa. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro kanalizaní výtlak - mezi sídlem Hoejší Krušec a mstem Hartmanice. Z dvodu odvedení odpadních vod z perpávací stanice v Hoejším Krušci na kanalizaní ad msta Hartmanice. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - v centru msta Hartmanice. Z dvodu odkanalizování navržené zástavby uvnit msta. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - východní ást msta Hartmanice. Z dvodu odkanalizování navržené zástavby. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - východní ást msta Hartmanice. Z dvodu odkanalizování navržené zástavby. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro erpací stanici - východn od msta Hartmanice. Z dvodu nepíznivých výškových pom musí být svedené odpadní vody perpávány. Umístní vyplývá z úelu stavby a výškové polohy místa. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro kanalizaní výtlak - východn od msta Hartmanice. Z dvodu odvedení odpadních vod z perpávací stanice na kanalizaní ad msta Hartmanice. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro dešový kanalizaní ad - jihovýchodní ást msta Hartmanice. Z dvodu odvedení dešových vod do recipientu pod mstem. Umístní vyplývá z úelu stavby.stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - severní ást sídla Kundratice. Z dvodu odkanalizování celé severní ásti sídla Kundratice, tj. napojení stávající i navrhované zástavby sídla a odvedení odpadních vod na perpávací stanici jihovýchodn od sídla. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - jižní ást sídla Kundratice. Z dvodu odkanalizování celé jižní ásti sídla Kundratice, tj. napojení stávající i navrhované zástavby sídla a odvedení odpadních vod na perpávací stanici jihovýchodn od sídla. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - sídlo Štpanice. Z dvodu odkanalizování celého sídla Štpanice, tj. napojení stávající i navrhované zástavby sídla a odvedení odpadních vod na kanalizaní ad jižní ásti sídla Kundratice. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro erpací stanici - jihovýchodn od sídla Kundratice. Z dvodu nepíznivých výškových pom musí být svedené odpadní vody perpávány. Umístní vyplývá z úelu stavby a výškové polohy místa. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. 29

30 TI.K17 TI.K18 TI.K19 TI.K20 TI.K21 TI.K22 TI.K23 TI.K24 TI.K25 TI.K26 Návrh plochy pro kanalizaní výtlak mezi sídlem Kundratice a mstem Hartmanice. Z dvodu odvedení odpadních vod z perpávací stanice jihovýchodn od sídla Kundratice na nov navrženou tev kanalizaní adu msta. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - jižní okraj msta Hartmanice. Z dvodu odkanalizování navržené zástavby v jižní ásti msta Hartmanice a odvedení perpaných odpadních vod ze sídla Kundratice. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - v sídlech Prostední Krušec a Dolejší Krušec. Z dvodu odkanalizování celých sídel, tj. napojení stávající i navrhované zástavby a odvedení odpadních vod na istírnu odpadních vod jižn pod sídlem Dolejší Krušec. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro istírnu odpadních vod - jižn pod sídlem Dolejší Krušec. OV je navržena z dvodu ištní odpadních vod ze sídel Prostední Krušec a Dolejší Krušec. Umístní vyplývá z úelu stavby, výškové polohy místa a blízkost recipientu. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - v sídle Dolejší Tšov. Z dvodu odkanalizování celého sídla, tj. napojení stávající i navrhované zástavby a odvedení odpadních vod na istírnu odpadních vod východn pod sídlem Dolejší Tšov. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - v sídle Hoejší Tšov. Z dvodu odkanalizování celého sídla, tj. napojení stávající i navrhované zástavby a odvedení odpadních vod na perpávací stanici východn od sídla. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro erpací stanici - východn od sídla Hoejší Tšov. Z dvodu nepíznivých výškových pom musí být svedené odpadní vody perpávány. Umístní vyplývá z úelu stavby a výškové polohy místa. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro kanalizaní výtlak - mezi sídly Hoejší a Dolejší Tšov. Z dvodu odvedení odpadních vod z perpávací stanice východn od sídla Hoejší Tšov smrem na Dolejší Tšov a napojení na nov navrženou vtev TI.K25. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro oddílný kanalizaní ad - jihovýchodn od sídla Dolejší Tšov. Z dvodu odvedení erpaných odpadních vod ze sídla Hoejší Tšov. Umístní vyplývá z úelu stavby. Stavba veejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh plochy pro istírnu odpadních vod - východn pod sídlem Dolejší Tšov. OV je navržena z dvodu ištní odpadních vod ze sídel Dolejší Tšov a Hoejší Tšov. Umístní vyplývá z úelu stavby, výškové polohy místa a blízkost recipientu. Stavba veejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. C.7.2. VEEJN PROSPŠNÁ OPATENÍ Založení prvk ÚSES KÓD EKO 1 EKO 2 EL áste funkní nadregionální biokoridor NRBK 110/ /007 jihovýchodn od sídla Keply, na hranici k.ú. Kochánov III. navazuje na funkní lokální biocentrum LBC K110/007. Dopluje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. áste funkní nadregionální biokoridor NRBK 110/ /008 v severní ásti k. ú. Kochánov II. Po jeho doplnní budou propojena biocentra LBC K110/007 a LBC K110/008, ímž dojde k ucelení ÚSES a tím i ke zlepšení jeho funkce. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. 30

31 EKO 3 EKO 4 EKO 5 EKO 6 EKO 7 EKO 8 EKO 9 EKO 10 áste funkní nadregionální biokoridor NRBK 110/ /009 ve východní ásti k. ú. Mochov u Hartmanic navazuje na LBC K110/009. Dopluje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkní nadregionální biokoridor NRBK 110/ leží na ose nadregionálního biokoridoru K110/K108 pod sídlem Hoejší Tšov a propojuje lokální biocentrum LBK 110/009 s regionálním biocentrem RBC Po doplnní tak vznikne vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkní lokální biocentrum LBC K112/017 vymezené u severní hranice k. ú. Vattice. Navržený prvek zajistí funknost nadregionálního biokoridoru K112, ímž dojde k ucelení ÚSES a tím i ke zlepšení jeho funkce. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkní lokální biocentrum LBC SU082, áste funkní lokální biokoridor LBK SU082 - CHOŠ?15?, áste funkní lokální biokoridor LBK SU081 - SU082, áste funkní lokální biokoridor LBK SU082 - SU084, áste funkní lokální biokoridor LBK SU038 - SU082. Celý tento soubor, na sebe navazujících prvk se nachází mezi sídly Chlum a Prostední Krušec. Po doplnní navržených prvk ÚSES vznikne vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy a zlepšení ekologické stability krajiny. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. áste funkní lokální biokoridor LBK CHOŠ?15? - SU084 je vymezen podél Volšovského potoka v sídle Chlum. Po doplnní funkního lokálního biokoridoru bude propojeno funkní lokální biocentrum LBC CHOŠ?A? s funkním lokálním biocentrem LBC SU084. Vznikne tak vzájemn propojený soubor ekosystém, který zajistí udržení pírodní rovnováhy. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. áste funkní lokální biokoridor LBK SU083 - SU084 podél vodotee protékající východní ástí sídla Svtlá. Dopluje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. áste funkní lokální biokoridor LBK SU038 - SU084 leží nad sídlem Louová u severní hranice katastrálního území. Dopluje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. áste funkní lokální biokoridor LBK?12? navazuje na funkní lokální biocentrum LBC K110/007 vložené do nadregionálního biokoridoru K110. Po doplnní, resp. protažení bude propojeno s funkním lokálním biocentrem LBC?13? vymezeném na Pstružném potoce. Doplní ÚSES a zlepší jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpeit trvale udržitelnou funkci krajiny. C.8. ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ Souasný stav nakládání s odpady je obecn charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpeují dané území komplexn, tj. vedle svozu netídného komunálního odpadu zajišují i separovaný sbr (nejastji sklo, plasty, pop. papír), sbr a svoz nebezpených složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Ob posledn jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklaních dvor a mobilního sbru. Souasný stav nakládání s odpady je obecn charakterizován fungujícím systémem svozu. Tento systém bude i nadále zachován. C.8.1. SKLÁDKY V ešeném území se nenachází skládka komunálního odpadu ani sbrný dvr pro nebezpený odpad. Nevyskytují se zde žádné lokality nepovoleného skládkování. Pípadné vznikající erné skládky je nutno ihned likvidovat. 31

32 C.8.2. STARÉ ZÁTŽE Možnou zátží jsou zemlské areály. Prozatím však ekologické zátže na tchto plochách nebyly prokázány. C.9. RADONOVÁ PROBLEMATIKA Mapa radonového rizika z geologického podloží: Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základ výsledk Radonového programu eské republiky. Podklad mapy vyjaduje radonové riziko klasifikované temi základními kategoriemi (nízké, stední a vysoké riziko) a jednou pechodnou kategorií (nízké až stední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). evažující radonové riziko v geologických jednotkách je stanoveno na základ statistického zhodnocení 8000 ených ploch v terénu (v prru 15 bod na každé ploše). Kategorie radonového rizika z geologického podloží vyjaduje statisticky pevažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky mení radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, pedevším díky rozdílm mezi regionální a lokální geologickou situací. C.10. VYUŽITÍ ZASTAVNÉHO A VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚP Hartmanice uvažuje pedevším s opravami a rekonstrukcemi objekt pro bydlení a obanské vybavení, které nenaruší obytnou funkci. Rozvoj ostatního zastavného území je uren pevážn k rekonstrukci, modernizaci a dostavb. Plochy pro možnou dostavbu tvoí plochy, jejichž zástavbou dojde k ucelení, zarovnání zastavného území s maximálním využitím stávajících komunikací a infrastruktury. Odstavení vozidel je situováno vždy na vlastním pozemku. Zastavitelné plochy jsou vymezeny vtšinou po obvod sídla, ve volných prolukách a v návaznosti na zastavné území. Jedná se pedevším o plochy bydlení, smíšené obytné, obanského vybavení a veejná prostranství. V návrhu jsou respektovány všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjištných hodnot jsou zásadami pro innost správních úad a pro poizování navazující ÚPD. C.11. VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ V návrhu jsou respektována všechna ochranná pásma vyskytující se v ešeném území a jsou zakreslena v Koordinaním výkrese. 32