Krizový scénář v situacích týkajících se rizikového chování žáků ve škole

Transkript

1 Krizvý scénář v situacích týkajících se rizikvéh chvání žáků ve škle C dělat, když a) se ve škle bjeví šikana b) dítě nechdí d škly c) žák agresivně vystupuje vůči učiteli d) žák d škly přinese pdezřelu látku e) se žáci fyzicky napadli f) máme pdezření na zneužívání návykvé látky, neb že je dítě intxikván ve škle g) se ve škle bjeví agresivní jedinec ŠIKANA 1. Rzhvr s infrmátry (učitel, žáci, rdič ap.). 2. Ochrana běti (umístit žáka d chráněnéh prstředí s dhledem dspělé sby např. kabinet výchvné pradkyně, zajistit zvýšené dzry, pzr dávat zejména při příchdech d škly, dchdech ze škly a přestávkách, v nutném případě lze dítě nechat dma). 3. Rzhvr s bětí (bereme zřetel na trauma, stud, mlčenlivst běti). 4. Nalezení vhdných svědků (žáci, kteří s bětí sympatizují neb ji alespň nedmítají, jsu nezávislí na agresrvi, nepřijímají nrmy šikanvání; pzr nemusí t být tzv. slušný žák neb žák dbře se učící!). 5. Individuální, případně i knfrntační rzhvry se svědky. 6. Rzhvr s agresry, případně jejich knfrntace (nikdy ne mezi agresry a bětí!). Rzhvry prbíhají v přadí infrmátr běť svědci agresři. Je třeba zjistit: kd je běť kd je agresr kdy a kde k šikaně dchází jaku frmu jak dluh trvá a jak čast se pakuje patlgické jednání mtivaci agresra jaký trest (patření) by zúčastnění navrhvali ke zlepšení situace. 7. Knzultvání situace s vedením škly a statními učiteli. 8. Výchvná kmise (pedagg pedaggvé, agresr a jeh rdiče, výchvný pradce a metdik, pracvník OSPOD (Orgán sciálně-právní chrany dětí), ředitel neb zástupci ředitele škly: seznámení rdičů s prblémem; pstupné vyjádření statních pedaggů; vyjádření žáka; vyjádření rdičů; rzhdvání kmise za zavřenými dveřmi; seznámení rdičů a žáka se závěry kmise (závěrem může být dle závažnsti situace důtka tř. učitele, či ředitele škly, snížená známka z chvání, dzr ze strany 1

2 OSPOD, dpručení rdičům zainteresvaných dětí vyhledat dbrnu pmc psychlg, SVP, dpručení umístit žáka d pbytvéh zařízení SVP, návrh OSPOD k zahájení řízení nařízení předběžnéh patření či ústavní výchvy ap.); všechny strany pdepíší zápis z jednání; pkud je agresrů více, nikdy je s rdiči nebereme k výchvné kmisi všechny najednu, ale situaci řešíme pstupně s každým zvlášť! 9. Individuální rzhvr s rdiči běti (infrmace zjištění a závěrech škly, dhda vzájemné splupráci a infrmvansti). 10. Práce s celu třídu (lze řešit vlastními silami neb pvlat dbrné pracvníky ze SVP, PPP ap.): tent pstup se vztahuje na řešení pčáteční šikany (stadium 1, 2, 3 pdle Kláře); pkud se jedná závažná stadia, škla pžádá pmc dbrníky ze SVP neb PPP Šikana a zákn pkud šikanvání naplnil skutkvu pdstatu přestupku neb trestnéh činu, znamujeme tut skutečnst Plicii ČR výpvědi jsu pdrbně zaznamenávány stejně tak jak další pstup a závěry škly dkumentace! Šikana bývá nejčastěji pstihvána pdle ustanvení trestníh zákna, a t jak: trestný čin mezvání sbní svbdy (pdle 231) trestný čin vydírání (pdle 235) trestný čin útisku (pdle 237) trestný čin lupeže (pdle 234) trestný čin ublížení na zdraví (pdle 221) trestný čin pškzvání cizí věci (pdle 257) trestný čin znásilnění (pdle 241), či phlavníh zneužívání (pdle 242). K tmu, aby byl pachatel pstižen, musí být starší 15 let (15 18 let mladiství). Žáci mladší 15 let nejsu trestně dpvědní, jsu však předáni d péče rgánu sciálně-právní chrany, případně mhu být pstiženi jejich rdiče. Nezletilému pachateli je mžné nařídit ústavní výchvu, může nad ním být stanvený dhled. Pkud jde trestní sazby, je v případě šikany mžný i jednčinný skutek, tzn. že jedn jednání může být kvalifikván jak více trestných činů. Pkud k šikanvání dšl v průběhu vyučvání, nese plnu dpvědnst škla. Prkáže-li se zanedbání ředitele škly neb některéh pedagga, může být právně neb pracvněprávně ptrestán. P šklském zařízení lze v právněných případech pžadvat i náhradu škdy vzniklé v důsledku šikany, a t jak náhradu na věcech, tak na zdraví, včetně způsbené psychické újmy. Pkud žák v důsledku šikany nemhl např. dcházet d škly (vyšší stupeň šikany), nese šklské zařízení dpvědnst i za škdy vzniklé rdičům dítěte v důsledku např. uvlnění ze zaměstnání, zajištění hlídání dítěte, zajištění dprvdu d a ze škly apd. Prevence 1. Seznámit učitele s Metdickým pkynem ministra šklství, mládeže a tělvýchvy k prevenci a řešení šikanvání mezi žáky škl a šklských zařízení (č. j /2008-6). 2. Zvýšit a zkvalitnit dzr přestávkách. 2

3 3. Zařazvat d výuky aktivity veducí ke zlepšení vztahů mezi splužáky, psilvat třídní sudržnsti, splupráci, kmunikaci apd., zdůrazňvat zásady slušnéh chvání, mezilidské vztahy apd. 4. Vytvřit třídní pravidla, která budu ve třídě vyvěšená a budu se ddržvat. V případě jejich prušení budu jasné i sankce, které budu následvat, dbát na důslednst. 5. Snažit se vytvřit vztahy důvěry mezi učiteli a žáky, aby se nikd nebál pžádat pmc. 6. Na nástěnce jsu vyvěsit infrmace pr žáky, kteří se stali svědky či běťmi šikany (c je t šikana, kam se brátit pmc ap.). 7. Ze strany pracvníků škly vnímat a registrvat varvné příznaky, kterými se šikana ve škle prjevuje, a důsledně je sledvat (žák vchází d třídy až s učitelem, přestávce pstává v blízksti dspělých, prjevy utsidera, stísněnsti, vylučvání z klektivu, pnižvání, zesměšňvání, vtípky" ap.). Pkud některé z nich učitelé zaregistrují, kamžitě se brátí na šklní metdičku prevence neb výchvnu pradkyni a ve splupráci s nimi situaci kamžitě řeší. 8. D prevence šikanvání zapjit i nepedaggické pracvníky (hspdářka, vrátná apd.). ABSENCE VE ŠKOLE 1. Rzhvr s rdičem (vysvětlíme, že není mžné jednu d škly jít, dvakrát ne apd. - pkud nemá dítě uknčenu pvinnu devítiletu šklní dcházku, ze zákna je pvinn d škly chdit): žáci jsu pvinni řádně dcházet d škly neb šklníh zařízení a řádně se vzdělávat ( 22 dst. 1 písmen a) zákna č. 561/2004 Sb.); záknní zástupci dětí a nezletilých žáků jsu pvinni zajistit, aby žák dcházel řádně d škly ( 22 dst. 3 písmen a) zákna č. 561/2004 Sb.); diskuze tm, prč dítě d škly chdit má, jsu tedy zbytečné (když záknný zástupce nepsílá dítě d škly, dpuští se prtiprávníh jednání neb dvluje dítěti vést nemravný a zahálčivý živt, za cž je pkuta d Kč, dnětí svbdy až na 2 rky, sudní nařízení plnit dcházku v některém výchvném zařízení ap.). 2. Pkud dítě nechdí d škly pakvaně či dluhdbě, absence není mluvená, má škla znamvací pvinnst (OSPOD). Absenci sleduje a eviduje tř. učitel: d 10 hdin nemluvené absence - phvr tř. učitele s rdičem s následným zápisem (prjedná se důvd nepřítmnsti žáka a způsb mluvání jeh nepřítmnsti s upzrněním na pvinnsti stanvené záknem, seznámení s důsledky narůstající nemluvené absence) při 10 a více hdinách - výchvná kmise za účasti OSPOD (rdiče vyzveme dpručeným dpisem a jednání prvedeme zápis) při řešení situace můžeme pužít i argument, který je pr část rdičů důležitý: pkud dítě neplní pvinnu šklní dcházku a pčet nemluvených hdin přesáhne 10 hdin, přičemž rdiče jsu žadateli dávku sciální péče, může djít k situaci, že přestanu být pvažváni za sciálně ptřebné a dávky budu debrány při 25 a více hdinách - předat záležitst frmu známení rgánu sciálně-právní chrany. 3. Účelvé a skryté záškláctví (rdič dítěti absenci mluví, my však máme pdezření, že t není pravdivé): není naší pvinnstí rdiči něc dkazvat neb h kárat; za dítě má ze zákna dpvědnst rdič a má práv jeh nepřítmnst mluvit; pkud máme pdezření, že se záknný zástupce dpuští pdprvání zahálčivéh způsbu živta, známíme věc rgánu sciálně-právní chrany; pkud absence trvá déle než 3 dny a rdič uvádí, že byl dítě nemcné, nicméně my máme důvdné pdezření, že žádnu nemc nejde, pžádáme praktickéh lékaře jeh vyjádření (když lékař nebude chtít splupracvat, můžeme se dvlat na 3

4 dhdu MŠMT a Sdružení praktických lékařů); mluvenku d lékaře lze vyžadvat, jedná-li se dítě, které má velmi častu absenci, neb dítě, které mívá nemluvenu absenci, v situaci, kdy nemcné dítě pbíhá venku, chdí nakupvat ap.). NÁSILÍ NAMÍŘENÉ PROTI UČITELI (např. verbální sčvání, vulgarismy, agresivita) 1. Odvedeme žáka k řediteli neb zástupci škly. 2. Necháme žáka vlastní ruku přesně a dslva napsat, c vyučujícímu řekl, a pdepsat t. 3. Písemný kmentář dplní i napadený učitel (kdy, kde, jak, prč k situaci dšl ap.). 4. Zavláme d škly rdiče; schůzky se zúčastní učitel, výchvný pradce (metdik prevence, zástupce vedení škly ap. dle závažnsti situace). Dítě před rdičem přečte svůj zápis. Seznámíme rdiče se sankcemi za tent čin i s upzrněním, c se stane, pkud se bude situace pakvat (výchvná kmise, snížená známka z chvání, OSPOD atd.). 5. Pkud rdič dmítne d škly přijít, událst s přesným ppisem situace známíme na OSPOD s dvětkem, že rdič nereaguje na výzvy škly, a situaci tak dmítá řešit. Vyžádáme si i písemnu zprávu tm, jaké krky OSPOD v řešení situace pdnikne. IDENTIFIKACE A UKLÁDÁNÍ PODEZŘELÝCH LÁTEK 1. Zajistí-li učitel pdezřelu látku a je pdezření, že se jedná drgu či jinu zdraví škdlivu látku (přírdníh či syntetickéh půvdu), přivlá si další dspělu sbu jak svědka a v jeh přítmnsti ulží tut látku d bálky. 2. Na bálku napíše datum, čas a míst zajištění látky. Obálku přelepí, patří razítkem škly a ulží d šklníh trezru. 3. Následně vyrzumí plicii. Identifikaci prvede vždy plicie, nikliv pedagg či jiný zaměstnanec škly. 4. P zjištění druhu látky škla zavlá rdiče a kná další příslušné krky. 5. Škla incident a závěry známí na OSPOD. VZÁJEMNÉ NAPADENÍ MEZI ŽÁKY 1. Učitel hlásí událst třídnímu učiteli, výchvné pradkyni neb vedení škly. V případě závažnějšíh ublížení na zdraví kamžitě dešle žáky v dprvdu dspělé sby k lékařskému vyšetření. 2. Učitel p dhdě s výše uvedenými pracvníky škly telefnicky infrmuje rdiče žáků. 3. Třídní učitel a učitel, který byl přítmen vzájemnému napadení, zajistí svědky a sepíše zápisy, případné prtkly úrazech, devzdá je nejbližšímu nadřízenému a navrhne výchvná patření. 4. Agresr a jeh rdiče jsu pzváni d škly před výchvnu kmisi, kde se rdiče seznámí se situací a výchvnými patřeními, která škla pdle závažnsti situace zvlila; ze schůzky je sepsán záznam, který zúčastnění pdepíší. 5. Rdiče napadenéh jsu infrmváni pstupu škly. POSTUP ŠKOLY V PŘÍPADĚ VÝSKYTU ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V případě pdezření na zneužívání návykvých látek: 1. Výchvný pradce, ppřípadě třídní učitel či metdik prevence, prvede diskrétní šetření, phvr s žákem. 4

5 2. Dpručí rzhvr s dbrníkem Linka důvěry, PPP, SVP, Prev-centrum ap. 3. Kntaktuje rdiče seznámí je se situací a nabídne kntakty na zainteresvané instituce. Při negativní reakci rdičů na sdělení a v případě, že rdiče nezařídí pr žáka další péči, uvědmí škla sciální dbr neb Plicii ČR. 4. Metdik prevence (pracvník SVP či PPP) bude s rizikvu třídu pracvat v preventivní blasti, třída bude mnitrvána. 5. V akutním případě, kdy je žák prkazatelně vlivněn drgu (i alkhlem) v dbě vyučvání, bude dveden ze třídy d místnsti, v níž je zajištěn nepřetržitý dhled dspělé sby a kde zůstane až d dby, než si pr něj přijede lékařská služba neb rdiče. 6. Zamezíme dalšímu pžití drgy a pkusíme se zjistit, jaku drgu jedinec pžil. Zjistíme stav vědmí (dezrientace v čase, místě neb sbě, snížená bdělst) a základních živtních funkcí (dýchání, srdeční činnst) a zvážíme přivlání záchranné služby první pmci lepší je planý pplach a případné nepříjemné vysvětlvání klnstí plicistům, než výčitky, že jste nezabránili smrti člvěka. Pkud je sba bezvládná, plžíme ji raději d stabilizvané plhy na bk, aby se nezadusila zvratky. 7. V případě vážných zdravtních příznaků (žák upadá d bezvědmí, nelze jej prbudit, zvrací, dšl k úrazu hlavy, psychické prblémy dezrientace, vyhržvání ap.) ředitel škly neb výchvný pradce (metdik) kntaktuje zdravtnické zařízení a následně rdiče. 8. V případě lehčích příznaků učitel uvědmí rdiče zdravtních ptížích žáka a vyzve je, aby si dítě kamžitě vyzvedli, nebť je nutné lékařské vyšetření. 9. Rdič je seznámen se zdravtními ptížemi dítěte (rzšířené zrnice, ptíže s dýcháním, zvracení). 10. Pedagg dkáže rdiče na dbrníky specializvaných pracvišť (PPP, SVP). 11. V případě, že si rdič pr dítě nepřijde, škla bezdkladně vlá lékařsku službu, čemž jsu rdiče vyrzuměni. 12. O případu je vyhtven pdrbný zápis. 13. Rdiče žáka jsu následně (druhý den) infrmváni kázeňských patřeních, znvu vyzváni k návštěvě dbrnéh pracviště, mhu si dmluvit pravidelné schůzky, na nichž se budu infrmvat průběhu prblému s TU neb MP. 14. Metdik prevence (pracvník SVP či PPP) bude s rizikvu třídu pracvat v preventivní blasti, třídu bude mnitrvat. POSTUP ŠKOLY V PŘÍPADĚ VÝSKYTU AGRESIVNÍHO JEDINCE 1. Okamžitě uvědmit vedení škly, případně hspdářku škly, která předání infrmace zajistí. Pkud má kdkliv v blízksti u sebe mbilní telefn, pedagg jej využije k známení na linku 158 a vedení škly, které upzrní na nastalé nebezpečí šklním rzhlasem a vyzve přítmné, aby nepuštěli učebny a kabinety. 2. Pdle pvahy agrese přizpůsbit další pstup. V případě hrzby pužití zbraně se pkusit dvést napadené sby d bezpečí, ukrýt se a vyčkat příchdu plicie. V statních případech eliminvat násilníka, klidným způsbem s ním kmunikvat a apelvat na uknčení jeh chvání, které vyvlává pcit hržení, případné násilí. 3. Zamezit přístupu neinfrmvaných sb d blízksti agresivníh jedince. 4. Vyčkat příchdu kmpetentní sby (ředitele škly, jeh zástupců, výchvnéh pradce, ) a plicie. V Praze dne Mgr. Karel Bednář ředitel škly