se sídlem Štefánikova 117, KOPŘIVNICE, PSČ: , zdislava@zdislava.net

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA SVATÉ ZDISLAVY KOPŘIVNICE se sídlem Štefánikva 117, KOPŘIVNICE, PSČ: , zdislava@zdislava.net ŠKOLNÍ ŘÁD Šklní řád je zpracván na základě zákna č. 561/2004 Sb., Šklskéh zákna a příslušných prváděcích předpisů (zejména vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání, č. 72/2005 Sb., pskytvání pradenských služeb ve šklách a vyhlášky č. 73/2005 Sb., vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími ptřebami); zákna č. 359/1999 Sb., sciálně-právní chraně dětí, ve znění pzdějších přepisů; zákna č. 94/1963 Sb., rdině ve znění pzdějších předpisů; zákna č. 379/2005 Sb., patřeních k chraně před škdami způsbenými tabákvými výrbky, alkhlem a jinými návykvými látkami; Listiny základních práv a svbd; Úmluvy právech dítěte a dalších záknných předpisů ČR. Žák má práv: I. Práva žáků 1. Na vzdělání, účast ve výuce, dpčinek a vlný čas. 2. Na infrmace průběhu a výsledcích svéh vzdělávání. 3. Vlit a být vleni d Rady žáků, pracvat v ní a jejím prstřednictvím se bracet na ředitele škly. 4. Na svbdu myšlení, svědmí a vyznání. 5. Na vyjádření vlastníh názru přiměřenu frmu dpvídající zásadám slušnéh chvání. Ke svým vyjádřením může využít také schránku důvěry. 6. Sdělvat připmínky, výhrady a náměty k činnsti škly svému třídnímu učiteli, výchvnému pradci, řediteli škly neb jeh zástupci, jeh vyjádření je věnvána náležitá pzrnst. 7. Žák, který se stal bětí šikany neb jinéh násilnéh, pnižujícíh neb prtiprávníh jednání (vandalismus, rasismus, brutalita apd.) má práv známit takvu skutečnst kterémukliv zaměstnanci škly a na základě tht známení má práv na kamžitu pmc a chranu. 8. Na pskytnutí pmci v nesnázích. 9. Pžádat vyučujícíh pmc v případě, že neprzuměl učivu neb byl dluh nemcen. 10. V případě ptřeby a s vědmím vyučujícíh dejít na WC i v dbě vyučvání. 11. Užívat zařízení škly, pmůcky a učebnice v suvislsti s výuku, v níž se řídí pkyny vyučujících a jiných právněných sb. Žák je pvinen: II. Pvinnsti žáků 1. Chránit zdraví své i svých splužáků, ddržvat pravidla hygieny a bezpečnsti ve škle i mim ni. Je rvněž pvinen respektvat veškeré bezpečnstní pkyny vydané pracvníkem škly aktuálně v reakci na kamžitu situaci. Při veškerém pčínání mít na paměti nebezpečí úrazu. Škdám na zdraví jsu pvinni přiměřeně svým mžnstem předcházet a zabraňvat. 2. Všichni žáci škly jsu pvinni zabránit výskytu šikany, vandalismu, brutality, rasismu a kriminality. Při jejich výskytu jsu pvinni kamžitě infrmvat třídníh učitele, neb vedení škly. 3. Ddržvat Pravidla pr bezpečné užívání internetu, která jsu přílhu Šklníh řádu. 4. Žák, který se stal svědkem násilnéh jednání, šikany neb jinéh pnižujícíh jednání (vandalismus, rasismus, brutalita apd.) má pvinnst hlásit takvu skutečnst třídnímu učiteli, jinému zaměstnanci škly neb řediteli škly. 5. Každý úraz neprdleně sdělit vyučujícímu, třídnímu učiteli neb pracvníkvi vyknávajícímu dzr. 6. Řídit se pkyny pedaggických pracvníků a dalších zaměstnanců škly. 7. Ddržvat zásady slušnéh a kulturníh chvání, zřetelně slvvat a zdravit učitele, zaměstnance škly a všechny hsty. 8. Chdit d škly čistě a slušně upraven. 9. Přezuvat se d vhdné buvi a dkládat děv včetně pkrývky hlavy ve své šatní skříňce, buv určenu d tělcviku užívat jen v hdinách tělesné výchvy. Nsit cvičební úbr a pracvní děv pr pracvní činnsti. 10. Nezdržvat se v šatnách a vstupním vestibulu v dbě přestávek. 11. Vyknávat pvinnsti žákvské služby. Služba zejména hlásí závady na vybavení třídy, hlásí d 10 minut v kanceláři škly, jestliže se vyučující nedstaví d vyučvací hdiny, zhasíná elektrické světlení, dbá uzamykání třídy při dchdu d dbrných učeben, dbá řádné smazání tabule a čisttu a přádek v učebnách a šatnách tělcvičny, zdpvídá za přenesení třídní knihy d dbrných učeben. 12. D jiných tříd přecházet ukázněně, d tělcvičny a dbrných učeben vstupvat jen za přítmnsti učitele. 13. Ddržvat řád dbrných učeben.

2 14. Se šklním majetkem, učebnicemi a šklními ptřebami zacházet šetrně. Za ztracené neb zničené učebnice a šklní majetek bude vyžadvána přiměřená náhrada neb prava v dhdnutém termínu. Žáci jsu pvinni přiměřeně svým mžnstem škdám předcházet a hrzícím škdám zabránit. 15. Aktivně se účastnit vyučvání a nenarušvat nevhdným chváním jeh průběh. 16. V průběhu vyučvání i dalších akcí rganizvaných šklu vypnut a uschvat své mbilní telefny a přensné elektrnické zařízení (MP3, ftaparát, ntebk, tablet, atd.) d aktvky či jinéh příručníh zavazadla. Pkud žák pruší tt nařízení, má vyučující mžnst přístrj debrat a infrmvat tét skutečnsti rdiče, který si pak přístrj sbně vyzvedne na sekretariátu škly. Dále je zakázán zapjvat dnesené přístrje d elektrické zásuvky. 17. Je zakázán přizvat zvukvé či brazvé záznamy pedaggů a statních pracvníků škly bez jejich suhlasu. Výslvně je zakázán zaznamenávat žáky prti jejich vůli a přizvat záznamy jakkli hanlivé, pnižující, urážející apd. 18. Ve šklní jídelně se řídit řádem jídelny a pkyny učitelů vyknávajících dzr, zachvávat pravidla kulturníh stlvání a před vstupem d jídelny si ulžit aktvku v šatně neb v družině. 19. Každu ztrátu sbní věci kamžitě nahlásit vyučujícímu. 20. Okamžitě nahlásit dspělé sbě nebezpečí vzniku pžáru, ppřípadě pžár. 21. Je zakázán 22. manipulvat s kružítkem, nůžkami, špendlíky, případně jinými nebezpečnými předměty bez dzru učitele 23. manipulvat s hněm a nsit d škly zápalky, zapalvače apd. nsit a držet ve škle střelné a jiné zbraně (např. nže), pyrtechniku, výbušniny apd. nsit d škly předměty, které rzptylují pzrnst, hržují zdraví neb narušují dbré mravy prpagvat strany a hnutí, směřující k ptlačvání lidských práv či rasvé nesnášenlivsti. 24. Svými učiteli jsu žáci vedeni k přijetí svéh těla a jeh zdraví jak daru. Z tht důvdu není žákům dvlen kuřit, pžívat, nsit, držet, distribuvat a zneužívat alkhl a jiné návykvé a mamné látky. 25. I mim šklu se chvá a jedná v suladu se zásadami slušnéh chvání. Svým jednáním a chváním reprezentuje sám sebe a svu šklu. Škla nenese zdpvědnst za dcizení a pškzení věcí, které žák neptřebuje při výuce. III. Dcházka d škly 1. Žák je pvinen účastnit se výuky pdle rzvrhu a akcí rganizvaných šklu. Je pvinen se řádně a pdle svéh nejlepšíh svědmí vzdělávat a průběžně splupracvat s vyučujícími. Na vyučvání přichází připraven a včas, nejpzději 7:55 hd., v případě nulté hdiny v 6:55 hd., aby si stačil připravit pmůcky ptřebné k výuce. 2. Vchd d škly se tvírá v 7:40 hd., v případě nulté hdiny v 6:40 hd. Vyučvání začíná v 8:00 hd., nultá hdina začíná v 7:00 hd. 3. Žák smí v dbě vyučvání pustit šklu s vědmím třídníh učitele na základě písemné žádsti záknnéh zástupce žáka. 4. V dbě mezi dpledním a dpledním vyučváním zdpvídá za žáka záknný zástupce. V tét dbě se může žák účastnit i prgramu ve šklní družině případně šklním klubu, kde za něj přebírá dpvědnst škla. 5. Cyklisté si dkládají kla na určené míst a zamykají je. Za své kl si zdpvídá každý sám. 6. Žáci, kteří navštěvují nepvinné předměty neb zájmvé kružky, se shrmáždí v příslušné učebně v čase, který určí příslušný vyučující. 7. P sknčení vyučvání zvednu žáci židle na lavice a uklidí své míst. Odchd d šaten se děje splečně za dprvdu pedaggickéh pracvníka. 8. Bezprstředně p sknčení vyučvání a kružků žáci dcházejí z budvy a nesmí se zvláště z bezpečnstních důvdů zdržvat v budvě škly. 9. Prvz šklní družiny je d 6:15 d 7:45 a d 11:45 d 15:30 hd. Vyučující předávají p sknčení vyučvání žáky zapsané d šklní družiny vychvatelkám. Dítě je vydán puze rdičům neb sbě, kteru určí rdiče. Mimřádné uvlnění je mžné puze na písemnu, datvanu a záknnými zástupci pdepsanu žádst. IV. Práva a pvinnsti záknných zástupců žáků 1. Záknný zástupce žáka je pvinen zajistit řádnu a pravidelnu dcházku žáka d škly. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučvání z nepředvídaných důvdů, známí třídnímu učiteli nejpzději druhý den důvd nepřítmnsti. 2. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučvání z důvdů předem známých, pžádají písemně uvlnění z vyučvání: předem známu jedndenní nepřítmnst schvaluje třídní učitel předem známu nepřítmnst delší než jeden den schvaluje ředitel škly 3. Nepřítmnst ve škle může být mluvena jen pr nemc neb z vážných rdinných důvdů. Lékařské vyšetření není důvdem k celdenní absenci. V případě, že žák není nemcen, dstaví se p vyšetření d škly a zařadí se d výuky. 4. P uknčení absence přinese žák v žákvské knížce písemnu mluvenku pdepsanu záknným zástupcem a předlží ji třídnímu učiteli, a t nejpzději d 3 kalendářních dnů d uknčení absence. V případech, které t vyžadují, bude pžadván ptvrzení lékaře.

3 5. Nebude-li žák řádně mluven, bude jeh absence pvažvána za nemluvenu. 6. Záknný zástupce žáka je pvinen průběžně splupracvat s třídním učitelem a dalšími pracvníky škly a na výzvu se dstavit d škly k prjednání závažných skutečnstí týkajících se vzdělávání a chvání žáka. 7. Záknný zástupce žáka je pvinen infrmvat šklu zdravtním stavu žáka, specifických zdravtních btížích neb jiných závažných skutečnstech, které by mhly mít vliv na průběh vzdělávání a zejména všech změnách, které v průběhu šklníh rku nastaly a t neprdleně p té, c se takvých změnách dzví. 8. Záknný zástupce žáka je pvinen známit škle údaje, které jsu důležité pr průběh vzdělávání neb bezpečnst žáka a údaje, které škla vyžaduje na základě dalších právních předpisů. 9. Záknný zástupce žáka je pvinen řídit se šklním řádem a respektvat další vnitřní předpisy škly. 10. Záknný zástupce žáka má práv na vyjádření názru týkajícíh se prvzu škly, bsahu a frmy vzdělávání. Jeh vyjádření je věnvána náležitá pzrnst. 11. Záknný zástupce žáka má práv na infrmace a pradensku pmc škly. Základní pradensku pmc jsu pvinni pskytnut všichni pedaggičtí pracvníci škly, specificku pak zejména třídní učitelé, výchvný pradce a metdik prevence. 12. Záknný zástupce žáka má práv se infrmvat prspěchu a chvání svéh dítěte v dbě třídních schůzek, v dbě knzultačních hdin, ppř. v jinu dbu p předchzí dmluvě. 13. Záknný zástupce má práv vlit a být vlen d Šklské rady. 14. Návštěvy dětí záknným zástupcem jsu mžné během přestávek, před a p vyučvání. Není dvlen narušvat vyučvání. 15. Záknný zástupce žáka má práv se p předchzí dmluvě zúčastnit vyučvání. 16. Záknný zástupce žáka zdpvídá za chvání a bezpečnst žáků mim šklu. V. Práva a pvinnsti zaměstnanců škly 1. Práva a pvinnsti pedaggických a statních pracvníků škly se řídí Zákníkem práce, pracvním řádem, šklním řádem, vnitřními předpisy škly, závěry pedaggických rad a rzhdnutím ředitele škly. 2. V zájmu chrany vlastníh zdraví a zdraví žáků jsu pvinni při nejrůznějších činnstech a ddržvat veškeré zásady bezpečnsti. Jejich práva a pvinnsti dále upravuje pracvní řád a prvzní řád škly, řád dbrných učeben. 3. Všichni zaměstnanci škly jsu pvinni ddržvat a respektvat žákva práva a dbají na jejich výkn. Dbají rvněž na výkn žákvských pvinnstí. 4. Všichni zaměstnanci škly jsu pvinni pskytnut žákvi pmc a chranu v případě, že jsu t žákem pžádáni. V statních případech pstupují pdle svéh nejlepšíh vědmí a svědmí. 5. Všichni pedaggičtí pracvníci škly jsu pvinni pskytnut základní pradensku pmc. Specificku pradensku pmc pskytují zejména třídní učitelé, výchvný pradce, metdik prevence. VI. Pravidla vzájemných vztahů 1. Všichni pracvníci škly a žáci škly se vzájemně respektují, dbají vytváření partnerských vztahů pdlžených vzájemnu úctu, důvěru a spravedlnstí. 2. Všichni pracvníci škly a žáci škly dbají ddržvání základních splečenských pravidel a pravidel slušné a zdvřilé kmunikace. 3. Všichni pracvníci škly a žáci škly dbají na udržvání přádku a čistty ve všech prstrách škly. 4. Zvláště hrubé slvní a úmyslné fyzické útky žáka vůči pracvníkům škly neb pracvníka škly vůči žákům je pvažván za závažné prušení šklníh řádu a vedení škly z takvéh jednání vyvdí důsledky v suladu s pracvně právními předpisy a ustanveními 31, dst. 3 zákna č. 561/2004 Sb. VII. Pravidla pr hdncení žáků 1. Zásady hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání ve škle a na akcích přádaných šklu Žáci jsu hdnceni ve všech pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem pr příslušný rčník. Při hdncení a klasifikaci učitel sleduje: v jaké míře a kvalitě si žák svjuje pznatky a dvednsti jak dvede žák pužívat získané vědmsti a dvednsti jak žák vládá základní kmunikační prstředky jak se u žáka prjevují rysy samstatnéh myšlení jak vládá důležité učební pstupy a způsby samstatné práce jak žák chápe a s jakým przuměním přijímá mravní a bčanské hdnty, s kterými se setkává v průběhu svéh vzdělávání a jsu významné pr jeh rzhdvání a jednání v dalším živtě jak se žák prjevuje a jaké má vlastnsti (splehlivst, dpvědnst, snaha, splupráce, vstřícnst, tlerance, zachvávání pravidel kulturníh chvání a sužití, pstje k předmětu a práci)

4 Při hdncení se přihlíží k celé sbnsti žáka, jeh eventuálním pruchám učení, individuálním zvláštnstem, snaze, píli, přihlíží se k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. Při hdncení a při průběžné i celkvé klasifikaci učitelé uplatňují přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi, zejména neklasifikují žáky ihned p návratu d škly p nepřítmnsti delší než jeden týden, žáci nemusí dpisvat d sešitů látku za dbu nepřítmnsti, pkud t není jediný zdrj infrmací. Hdntí a klasifikují vědmsti, dvednsti, schpnsti a pstje, které byly prbrány výukvými metdami nejen klasickými (slvní, demnstrační), ale i aktivizujícími (diskuze, hry) a mderními (skupinvá, kperativní, prjektvá výuka, výuka pdprvaná pčítačem). Ddržují zásady a pravidla pzitivníh hdncení. Při dluhdbějším pbytu žáka mim šklu (lázeňská péče, dčasné umístění v ústavu) vyučující respektuje známky žáka, které sdělí škla při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znvu nepřezkušuje. Pr hdncení a klasifikaci se využívá různých druhů a frem zkušek, jejichž klasifikace má různu váhu. Celkvé hdncení žáka tedy nelze určit matematickým průměrem. D celkvéh hdncení se prmítá nejen úrveň vzdělání, které dsáhl vzhledem k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů ŠVP, ale i úrveň kmpetencí. Výsledná známka za klasifikační bdbí musí dpvídat známkám, které získal, a dplňujícímu slvnímu ústnímu hdncení, které byl sdělen žákvi a jeh záknnému zástupci. Záknné zástupce žáka infrmuje prspěchu a chvání žáka třídní učitel a učitelé jedntlivých předmětů na třídních schůzkách neb knzultačních hdinách. V případě mimřádnéh zhršení prspěchu žáka infrmuje záknné zástupce žáka vyučující předmětu bezprstředně a prkazatelným způsbem. Třídní učitel, ppř. ředitel škly infrmuje záknné zástupce žáka závažných prhřešcích žáků bezprstředně a prkazatelným způsbem. Klasifikační stupeň určí učitel příslušnéh předmětu; klasifikace prspěchu nesuvisí s klasifikací chvání. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě Na knci klasifikačníh bdbí, v termínu, který určí ředitel škly, nejpzději 24 hdin před jednáním pedaggické rady klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkvé klasifikace d katalgvých listů a připraví návrhy na umžnění pravných zkušek, na klasifikaci v náhradním termínu apd. Před klasifikační pradu pdávají třídnímu učiteli návrhy na řešení prblémů žáků. V případě předpkládané klasifikace nedstatečným stupněm infrmují příslušní vyučující záknnéh zástupce žáka s dstatečným předstihem. 2. Zásady pr sebehdncení žáků Hdncení je nejen prstředkem, ale i cílem výuky, t znamená, že sami žáci se mají naučit hdntit svu práci a hledat cesty k jejímu zlepšvání. Čím starší jsu žáci, tím více by měli umět phlížet na sebe realisticky, se střízlivým dhadem svých přednstí a nedstatků. Každý vyučující dá žákům prstr k sebehdncení. Vyučující žákům předkládají reálné a dsažitelné cíle a stanvují jasná kritéria, frmulují, jaké dvednsti si mají svjit, čemu se mají naučit. Pužívají takvé přístupy a metdy učení, které umžňují žákům dhalvat chyby, pravvat je a brát si z nich pučení. Umžňují jim tak uvědmit si, c z prbíranéh učiva již vládají, jaká jsu jejich slabá i silná místa. Umžňují žákům vyjadřvat své myšlenky, názry a prezentvat své vědmsti, dvednsti a pstje. Žáci se tak učí být tlerantní k mínění druhých, umět vyslechnut a zvážit názr druhéh atd., cž směřuje k vytvření atmsféry splupráce, vzájemné důvěry a respektu mezi žáky samtnými, ale i mezi nimi a učitelem. 3. Hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Žákem se speciálními vzdělávacími ptřebami je sba se zdravtním pstižením, zdravtním znevýhdněním neb sciálním znevýhdněním. Zdravtním pstižením je pr účely šklských předpisů mentální, tělesné, zrakvé neb sluchvé pstižení, vady řeči, suběžné pstižení více vadami, autismus a vývjvé pruchy učení neb chvání. Zdravtním znevýhdněním je dluhdbá nemc neb lehčí zdravtní pruchy veducí k pruchám učení a chvání, které vyžadují zhlednění při vzdělávání. Sciálním znevýhdnění je rdinné prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením, hržení sciálně patlgickými jevy, nařízená ústavní výchva neb ulžená chranná výchva, neb pstavení azylanta a účastníka řízení udělení azylu na území České republiky. Při hdncení žáků se přihlíží k pvaze pstižení neb znevýhdnění. Vyučující respektují dpručení pedaggických a psychlgických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hdncení chvání žáků a také vlí vhdné a přiměřené způsby získávání pdkladů. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. Jakmile žák překná nejvýraznější btíže, je vhdné pstupně přecházet k běžné klasifikaci.

5 Pr zjišťvání úrvně žákvých vědmstí a dvednstí vlí učitel takvé frmy a druhy zkušení, které dpvídají schpnstem žáka a na něž nemá prucha negativní vliv. Pkud je t nutné, nebude dítě s vývjvu pruchu vystavván úklům, v nichž vzhledem k pruše nemůže přiměřeně pracvat a pdávat výkny dpvídající jeh předpkladům. Vyučující klade důraz na ten druh prjevu, ve kterém má žák předpklady pdávat lepší výkny. V hdncení se vyučující zaměřuje na pzitivní výkny žáka namíst jednstrannéh zdůrazňvání chyb. Při klasifikaci se nevychází z prstéh pčtu chyb, ale z pčtu jevů, které žák zvládl Klasifikace může být dplněna vyjádřením pzitivních stránek výknu, bjasněním pdstaty neúspěchu, návdem, jak mezery a nedstatky překnávat. Navrhvaná pedaggická patření se prjednávají s rdiči a jejich suhlasný či nesuhlasný názr je respektván. 4. Hdncení nadaných žáků Ředitel škly může mimřádně nadanéh žáka na žádst záknnéh zástupce přeřadit d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku. Sučástí žádsti je vyjádření šklskéh pradenskéh zařízení a registrujícíh praktickéh lékaře pr děti a drst. Pdmínku přeřazení je vyknání zkušek z učiva neb části učiva rčníku, který žák nebude abslvvat. Obsah a rzsah zkušek stanví ředitel škly. 5. Klasifikace prspěchu Kritéria a způsb získávání pdkladů pr hdncení a klasifikaci prspěchu Kritéria: a) Práce pdle pkynů učitele činnst v jedntlivých hdinách, schpnst splupráce ve skupinách, práce nvými metdami, ddržvání pravidel, řádů učeben, předpisů bezpečnsti a chraně zdraví, dmácí úkly a pmůcky, pravidelná příprava, aj. b) Znalsti a dvednsti prkázané v individuálním testu, samstatné práci, ústní zkušce, sbním výknu ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných pznatků, tvřivst, výstižnst a dbrná i jazykvá správnst ústníh, písemnéh a grafickéh prjevu, schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických i praktických úklů. c) Pstj k předmětu zájem předmět, aktivita, tvřivst, utváření příjemné atmsféry, vhdné využití času pr daný úkl a činnst, sebekntrla, úrveň kmunikace, snaha zlepšvat výsledky své práce, sebehdncení, účast na sutěžích, aj. d) Vedení písemnstí sešit, subr pracvních textů a vizuálně brazných vyjádření, prtfli, labratrní prtkly, atp. úrveň a věcná správnst písemnéh i grafickéh prjevu, samstatnst, tvřivst, snaha dknčit práci v pžadvané kvalitě a termínu. Způsb získávání pdkladů pr hdncení a klasifikaci prspěchu Vyučující na začátku klasifikačníh bdbí prkazatelně seznámí žáky s pravidly a pdmínkami klasifikace. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci každé klasifikaci žáka průkazným způsbem tak, aby mhl vždy dlžit správnst celkvé klasifikace žáka i způsb získání známek (ústní zkušení, písemné, ). V případě dluhdbé nepřítmnsti neb rzvázání pracvníh pměru v průběhu klasifikačníh bdbí předá tent klasifikační přehled zastupujícímu učiteli neb vedení škly. Pdklady pr hdncení a klasifikaci získávají vyučující zejména: sustavným diagnstickým pzrváním žáků, sledváním jejich výknů a připravensti na vyučvání, různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé, ) a analýzu výsledků různých činnstí žáků. Kntrlní písemné práce a další druhy zkušek rzvrhne učitel rvnměrně na dbu celéh klasifikačníh bdbí, termínu písemné zkušky, která trvá více než 35 minut, infrmuje vyučující žáky nejméně týden předem. Ostatní vyučující tm infrmuje frmu zápisu d třídní knihy a zápisem d přehledu písemných prací na nástěnce ve sbrvně. V jednm dni mhu žáci knat jen jednu zkušku uvedenéh charakteru. Zkušení je prváděn zásadně před klektivem třídy. Nepřípustné je individuální přezkušvání p vyučvání. Výjimka je mžná jen při diagnstikvané vývjvé pruše, kdy je tent způsb dpručen ve zprávě psychlga a při časté, pakvané, dluhdbé absenci. Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvdňuje a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů, výtvrů. P ústním, phybvém a praktickém věření schpnstí a dvednstí

6 známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky hdncení písemných prací, grafických prací a prjektů známí žákvi nejpzději d 14 dnů, v tmt termínu je pravené žákům také předlží. V případě zadávání nvé látky k samstatnému nastudvání je nutné předem sdělit, jakým způsbem má být nastudvána, jaku frmu a v jakém rzsahu bude věřvána; přitm tent přístup může být pužit puze jak dplňkvá frma výuky. Pkud žák nedevzdá zadanu práci v určeném termínu, může být hdncena nedstatečně. Učitel dbá na přiměřený pčet hdncení, který závisí na pčtu hdin příslušnéh předmětu a na pvaze předmětu. V případě předmětu s časvu dtací 1 hdina týdně je minimální pčet známek 3, při dvuhdinvé dtaci týdně 4 známky, při tříhdinvé a vyšší týdenní dtaci hdin 5 známek za klasifikační bdbí. Tent pčet vyjadřuje nejmenší pčet nutných známek v daném předmětu. Není přípustné ústně přezkušvat žáky kncem klasifikačníh bdbí z látky celéh tht bdbí. Písemné a grafické práce vyučující uschvávají p celé klasifikační bdbí včetně dby, p kteru se mhu záknní zástupci nezletiléh žáka dvlat prti klasifikaci, tzn. celý šklní rk včetně hlavních prázdnin (v případě žáků s dlženu klasifikací neb pravnými zkuškami až d dalšíh šklníh rku). Opravené písemné práce musí být předlženy všem žákům a na pžádání také rdičům Klasifikace v předmětech Stupeň 1 (výbrný) Získané znalsti žák zvládá přesně, chápe vztahy mezi nimi. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené znalsti a dvednsti při řešení úklů. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Dkáže si zrganizvat vlastní práci, je samstatný, pilný, prkazuje snahu a vzdělávací aktivitu. Žák sustavně prjevuje kladný vztah k práci k pracvnímu klektivu a k činnstem. V jeh prjevu je zřetelná riginalita a tvřivst. Přesně a výstižně nedkáže ústně i písemně vyjadřvat. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh vzdělávání jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Ty dvede využívat ke svému zlepšení. Je schpen sebekntrly. Dkáže pracvat s infrmacemi a splupracvat s statními. Dkáže samstatně studvat vhdné texty učit se. Stupeň 2 (chvalitebný) Získané znalsti žák zvládá v pdstatě přesně, chápe jejich vzájemné vztahy. Samstatně a tvřivě neb s menší pmcí učitele uplatňuje svjené znalsti a dvednsti při řešení úklů. K výknu intelektuálních a mtrických činnstí někdy žádá drbnu pmc učitele. Dkáže si zrganizvat vlastní práci, je zpravidla samstatný, pilný, většinu prkazuje snahu a vzdělávací aktivitu. Žák prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k činnstem. V jeh prjevu je čast zřetelná riginalita a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Kvalita vzdělávání je bez pdstatných nedstatků. Při práci s infrmacemi má drbné prblémy, zvláště v jejich zpracvání a uplatnění. Při splupráci s statními vyžaduje puze drbnu pdpru neb pmc. Dkáže se učit s malu dpmcí. Stupeň 3 (dbrý) V získaných znalstech má žák mezery. Vyžaduje pmc při řešení úklů, kde uplatňuje svjené znalsti a dvednsti. Při řešení úklů se dpuští chyb. K výknu intelektuálních a mtrických činnstí žádá pmc učitele. Má prblém si zrganizvat vlastní práci, je méně samstatný, pilný, někdy prkazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Žák prjevuje vztah k práci, k pracvnímu klektivu a činnstem s menšími výkyvy. Jeh prjev je čast vlivněn klím neb pdnětem učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, neriginální, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. V kvalitě vzdělávání se prjevují častější nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu. Při práci s infrmacemi má častější prblémy, nejen při jejich získávání a třídění, ale zvláště v jejich zpracvání a uplatnění. Při splupráci s statními vyžaduje pdpru neb pmc. Stupeň 4 (dstatečný) V úplnsti a přesnsti svjení pžadvaných znalstí má žák závažné mezery. V intelektuálních a mtrických činnstech je mál phtvý a má větší nedstatky. Osvjené znalsti a dvednsti uplatňuje se závažnými chybami. Jedině s pmcí učitele je schpen zrganizvat vlastní práci. Je nesamstatný, málkdy prkazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracvnímu klektivu a činnstem. Napdbuje statní, čast i chybně, není tvřivý. Jeh ústní a písemný prjev není výstižný, má vážné nedstatky ve správnsti a přesnsti. Grafický prjev je mál estetický. V kvalitě výsledků vzdělávání se prjevují nedstatky. Některé závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. Při práci s infrmacemi má zásadní prblémy, čast infrmace nedvede zpracvat. Při splupráci s statními vyžaduje výraznu pdpru neb pmc statních, neb je při ní pasivní.

7 Stupeň 5 (nedstatečný) Ve znalstech má žák zásadní mezery. Má velmi pdstatné nedstatky v dvednsti vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Zpravidla neprkazuje píli, jeh snaha je minimální neb krátkdbá. Znalsti a vědmsti nedkáže uplatňvat, případně se při jejich aplikaci vyskytují velmi závažné chyby. Žák neprjevuje zájem práci a vztah k ní, ani k pracvnímu klektivu a k činnstem. Není samstatný v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede pracvat s infrmacemi, a t ani při jejich vyhledávání. Nedkáže splupracvat s statními i přes pmc a pdpru. Nedvede se samstatně učit Zásady pr pužívání slvníh hdncení Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů ŠVP, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn, a naznačení dalšíh rzvje žáka. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překnávat. Ppisuje úrveň jedntlivých klíčvých kmpetencí. 6. Klasifikace chvání Kritéria a zásady pr hdncení a klasifikaci chvání Kriteria: ddržvání becných nrem sužití v klektivu žáků, pedaggických pracvníků a dalších zaměstnanců škly ddržvání pravidel chvání stanvených Řádem škly a řády dbrných učeben Zásady: Chvání se klasifikuje vždy v závěru bu plletí, klasifikaci chvání navrhuje třídní učitel p prjednání s statními učiteli; Při klasifikaci chvání se přihlíží k věku žáka. Klasifikace chvání nehdntí chvání žáka mim šklu. Za chvání žáka mim šklu zdpvídají plně záknní zástupci žáka. Za úspěšnu práci, záslužný čin, prjev humánnsti může být žákvi udělena pchvala; pchvalu zapisuje d žákvské knížky třídní učitel, vyučující příslušnéh předmětu (týká-li se činnst danéh předmětu) neb ředitel škly. Pchvala zapsaná na vysvědčení může být udělena p prjednání v pedaggické radě; tut pchvalu předkládá pedaggické radě třídní učitel na základě návrhu vyučujících, ředitele škly, zástupce bce neb dalších institucí; udělenu pchvalu zaznamenává třídní učitel d katalgvéh listu žáka. Třídní učitel může žákvi pdle závažnsti prvinění ulžit napmenutí neb důtku třídníh učitele. Ulžení napmenutí i důtky zapíše žákvi d žákvské knížky a zárveň d žákvy dkumentace; ulžení důtky třídníh učitele infrmuje ředitele škly. Ředitel škly může p prjednání v pedaggické radě ulžit důtku ředitele škly; třídní učitel zapíše důtku ředitele škly d žákvy dkumentace a ulžení důtky písemně infrmuje záknnéh zástupce žáka. O klasifikaci chvání, zvláště důvdech ulžení sníženéh stupně z chvání infrmuje záknné zástupce dpručeným dpisem třídní učitel Výchvná patření Jestliže žák pruší šklní řád neb se jinak dpustí hrubéh prušení splečnéh sužití a neetickéh chvání, může mu být ulžen některé z uvedených výchvných patření: Napmenutí třídníh učitele za mírně závažné přestupky prti šklnímu řádu a pravidlům slušnéh chvání Důtka třídníh učitele za závažnější neb pakvané přestupky prti šklnímu řádu a pravidlům slušnéh chvání Důtka ředitele škly za závažné neb pakvané přestupky prti šklnímu řádu a pravidlům slušnéh chvání O ulženém výchvném patření infrmuje třídní učitel žáka jasně a přiměřeně jeh věku a rzumvým schpnstem. Ulžení výchvnéh patření zaznamená d dkumentace žáka. O ulženém výchvném patření je vyrzuměn záknný zástupce žáka bvyklým způsbem. Napmenutí a důtka třídníh učitele je zapsána d žákvské knížky, ulžení důtky ředitele škly je sdělen záknným zástupcům písemně dpisem.

8 Za závažné prušení šklníh řádu je pvažván například přechvávání zbraní, drg, výbušnin, mezvání sbní svbdy splužáků, krádež, vandalské ničení šklníh majetku, hrubé chvání k pracvníkům škly. O ulžených výchvných patřeních je infrmvána pedaggická rada škly Stupnice pr klasifikaci chvání Chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: stupeň l velmi dbré stupeň 2 uspkjivé stupeň 3 neuspkjivé Stupeň 1(velmi dbré) Žák uvědměle ddržuje pravidla chvání a ustanvení vnitřníh řádu škly. Má dbrý vztah ke klektivu třídy a škly, přispívá k jeh upevňvání a k utváření pracvních pdmínek pr vyučvání a pr výchvu mim vyučvání. Méně závažných přestupků se dpuští jediněle. Je přístupny výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspkjivé) Chvání žáka je v rzpru s pravidly chvání a s ustanveními vnitřníh řádu škly. Žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům slušnéh chvání neb vnitřnímu řádu škly; neb se pakvaně dpustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídníh učitele či ředitele škly dpuští dalších přestupků, narušuje výchvně vzdělávací činnst škly. Ohržuje bezpečnst a zdraví svje neb jiných sb. Stupeň 3 (neuspkjivé) Chvání žáka ve škle je v příkrém rzpru s pravidly slušnéh chvání. Dpustí se takvých závažných přestupků prti šklnímu řádu neb prvinění, že je jimi vážně hržena výchva neb bezpečnst a zdraví jiných sb. Záměrně narušuje hrubým způsbem výchvně vzdělávací činnst škly. Zpravidla se přes důtku ředitele škly dpuští dalších přestupků. Za velmi závažný přestupek je pvažván: šikanvání, hrubst, jakákliv frma násilí (fyzická, psychická). 7. Celkvé hdncení Každé plletí se vydává žákvi vysvědčení. Za první plletí lze míst vysvědčení vydat žákvi výpis z vysvědčení. Vysvědčení shrnuje výsledky klasifikace žáka v závěru každéh plletí. D celkvéh prspěchu se nezapčítávají známky z nepvinných předmětů. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace ), slvně neb kmbinací bu způsbů. O způsbu hdncení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady. Škla převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. V psledním rce plnění pvinné šklní dcházky vydá škla žákvi výstupní hdncení tm, jak žák dsáhl cílů vzdělávání stanvených v 44 Šklskéh zákna. V pátém a sedmém rčníku základníh vzdělávání vydá škla výstupní hdncení žákvi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škle. Žák je hdncen stupněm Prspěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm hrším než 2 - chvalitebný, průměr z pvinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeh chvání je velmi dbré. Prspěl (a), není-li v žádném pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm 5 - nedstatečný neb tmu dpvídajícím slvním hdncením. Neprspěl (a), je-li v některém pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm nedstatečný neb tmu dpvídajícím slvním hdncením. Nehdncen (a), není-li mžné žáka hdntit z některéh z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem na knci prvníh plletí. 8. Pstup d vyššíh rčníku D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. Žákvi může ředitel škly na žádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z vážných zdravtních důvdů.

9 9. Ddatečné hdncení Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí. Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. 10. Kmisinální a pravné zkušky Kmisinální zkuška Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů de dne vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly přezkumání výsledků hdncení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. Kmisi pr přezkušení žáka jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. Kmise je tříčlenná, tvří ji předseda, přísedící a zkušející; členy kmise jsu učitelé danéh neb příbuznéh předmětu. Knkrétní bsah a rzsah přezkušení stanví ředitel škly v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. Klasifikační stupeň určí kmise většinu hlasů. O kmisinální zkušce se přizuje prtkl. Vyknáním přezkušení není dtčena mžnst vyknat pravnu zkušku. Opravná zkuška Žáci devátých rčníků a žáci, kteří na daném stupni základní škly dsud nepakvali rčník, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů s výjimku předmětů výchvnéh zaměření, knají pravné zkušky. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku v termínu stanveném ředitelem škly. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh rčníku. V důvdněných případech může krajský úřad rzhdnut knání pravné zkušky a kmisinálníh přezkušení pdle 52 dst. 4 Šklskéh zákna na jiné základní škle. Zkušky se na žádst krajskéh úřadu účastní šklní inspektr. Přílha: Pravidla pr bezpečné užívání internetu Schválen Šklsku radu dne: 18. června 2015 Šklní řád nabývá účinnsti dne: 1. září 2015 V Kpřivnici 18. června 2015 Ing. Pavel Janek ředitel škly

10 Pravidla pr bezpečné užívání internetu Přílha PRO DĚTI: 1) Nikdy nesděluj adresu svéh bydliště, telefnní čísl dmů neb adresu škly, kam chdíš, jména a adresy rdičů a rdinných příslušníků i jejich telefnní čísla d práce, někmu, s kým jsi se seznámil/a prstřednictvím internetu, jestliže Ti t rdiče (neb lidé, kteří se Tebe starají) přím nedvlí. 2) Pkud se nepradíš s rdiči, nepsílej nikmu p internetu ftgrafii, čísl kreditní karty neb pdrbnsti bankvním účtu a vůbec žádné sbní údaje. 3) Nikdy nikmu, ani nejlepšímu příteli, neprzraď hesl neb přihlašvací jmén své internetvé stránky neb pčítače. 4) Nikdy si bez svlení rdičů nedmluvej sbní schůzku s někým, s kým jsi se seznámil/a prstřednictvím internetu. Dma musí bezpdmínečně vědět, kam jdeš a prč. I když Ti rdiče (neb lidé, kteří se Tebe starají) dvlí se s takvým člvěkem sejít, nechď na schůzku sám/sama a sejděte se na bezpečném veřejném místě. 5) Nikdy nepkračuj v chatvání, když se Ti bude zdát, že se tam prbírají věci, které Tě budu přivádět d rzpaků neb Tě vyděsí. Vždy takvém zážitku řekni rdičům (neb lidem, kteří se Tebe starají). 6) Nikdy nedpvídej na zlé, urážlivé, nevkusné neb hrubé y. Není Tvje vina, že jsi tyt zprávy dstal/a. Když se Ti t stane, znam t rdičům. 7) Nikdy netvírej subry přilžené k elektrnickým zprávám ( ům), pkud přijdu d lidí neb z míst, které neznáš. Mhu bsahvat viry neb jiné prgramy, které by mhly zničit důležité infrmace a významně pškdit sftware pčítače. 8) Vždy řekni rdičům (neb lidem, kteří se Tebe starají) všech případech nepříjemných, vulgárních výrazů na internetu, ttéž platí pr brázky s vulgární tematiku. 9) Vždy buď sám/sama sebu a nezkušej si hrát na někh, kým nejsi (na staršíh, na sbu jinéh phlaví apd.). 10) Vždy pamatuj na následující pravidl a chvej se pdle něh: jestliže některá webvá stránka bude bsahvat upzrnění, že je určena jen pr dspělé neb jen pr lidi d určitéh věku, musí se t respektvat a ti, kteří nevyhvují kritériím nemají takvu stránku tevírat. 11) Dmluv se s rdiči na pravidlech pužívání internetu a pctivě je ddržuj. Především se dmluv, kdy můžeš internet pužívat a jak dluh. 12) Prvždy si zapamatuj další pravidl: když Ti někd na internetu bude nabízet něc, c zní tak lákavě, že se t nepdbá pravdě, nevěř mu není t pravda. 13) Jestliže na internetu najdeš něc, čem jsi přesvědčen, že je t nelegální, znam t rdičům, ve škle učiteli. 14) Úmyslné vyhledávání nevhdných bsahů je pvažván za prušení řádu dbrné učebny PRO RODIČE: 1) Nechte se dítětem pučit službách, které pužívá, a ujistěte se jejich bsahu. Tím zlepšete svu znalst internetu. 2) Nikdy svému dítěti nedvlte setkání samtě s někým, s kým se seznámil na internetu, bez Vaší přítmnsti. Pkud k setkání svlíte, své dítě dprvďte. 3) Zajímejte se internetvé kamarády svých dětí stejně, jak se zajímáte jejich kamarády ve škle. 4) Základem při kmunikaci rdiče s dítětem je tevřenst. Při nepříjemných zkušenstech dítěte s děsivým bsahem neb nepříjemným člvěkem není řešením trestat dítě neb mu dknce bránit pužívat internet, ale pradit mu, jak se v buducnu nepříjemným zkušenstem vyhnut. Jak se rdič při pdbné situaci zachvá, určuje, zda se mu dítě svěří i v buducnu. 5) Na míst s nevhdným bsahem se může dítě dstat zcela náhdu. Pr tyt případy neexistuje stprcentní chrana a vyplatí se spíše vychvávat dítě tak, aby si pdbné skutečnsti interpretval způsbem dpvídajícím jeh věku, prtže s dítětem nemůžete trávit všechen vlný čas. 6) Rizik vstupu na stránku s nevhdným bsahem lze snížit jednak prstřednictvím mžnstí zabudvaných přím d internetvéh prhlížeče, jednak prstřednictvím speciálních prgramů bsahujících nepřetržitě aktualizvaný seznam stránek pr děti nevhdných. Tyt prgramy bývají k dispzici zdarma. 7) Uvažujte splečné vé schránce se svými dětmi. 8) Dávejte si pzr na subry, které dítě z internetu stahuje a ukládá je na disk. 9) Sledujte, klik času dítě u pčítače stráví. Nephybuje se ve světě virtuálních her častěji než na hřišti? Nephybuje se víc na chatu a nekmunikuje s annymními sbami (skrytými za chatvými přezdívkami) častěji než se svými kamarády? Nepzrujete u něj prjevy připmínající závislst na chatvání či pčítačvých hrách? Nedvlte, aby virtuální realita dítě příliš phltila! 10) O radu při výchvě dětí ke správnému užívání internetu můžete pžádat pedagga, psychlga či pracvníky internetvých firem (Zdrj: PaedDr. Jiří Pilař, ředitel dbru speciálníh vzdělávání a institucinální výchvy) Více infrmací naleznete na následujících dkazech: Mgr. Jan Žižlavský správce šklní pčítačvé sítě