ŠKOLNÍ ŘÁD 1. Výkon povinností a práv ţáků a jejich zákonných zástupců ve škole Práva ţáků Povinnosti ţáků Ţáci mají povinnost:

Transkript

1 ŠKOLNÍ ŘÁD 1. Výkn pvinnstí a práv ţáků a jejich záknných zástupců ve škle Práva ţáků Ţáci mají práv: - na vzdělávání pdle šklníh vzdělávacíh prgramu, - na rzvj sbnsti pdle míry nadání, rzumvých a fyzických schpnstí, - jedná-li se ţáky hendikepvané, s pruchami učení neb chvání, na speciální péči v rámci mţnstí škly, - na infrmace průběhu a výsledcích svéh vzdělávání, - zakládat v rámci škly samsprávný rgán ţáků (ţákvská samspráva), vlit a být d nich vleni, pracvat v nich a jejich prstřednictvím se bracet na ředitele škly s tím, ţe ředitel škly je pvinen se těmit stanvisky a vyjádřeními zabývat, - vyjadřvat se ke všem rzhdnutím, týkajícím se pdstatných záleţitstí jejich vzdělávání, přičemţ jeh vyjádřením musí být věnvána pzrnst dpvídající jejich věku a stupni vývje, své připmínky mhu vznést prstřednictvím záknných zástupců, třídních učitelů, neb přím řediteli škly, - na infrmace a pradensku činnst škly v záleţitstech týkajících se vzdělávání pdle šklníh vzdělávacíh prgramu, - na chranu před vlivy a infrmacemi, které by hrţvaly jejich rzumvu a mravní výchvu a nevhdně vlivňvaly jeh mrálku, - na chranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením, - na svbdu ve výběru kamarádů, - na svbdu phybu ve šklních prstrách, které jsu k tmu určeny, - na t, aby byl respektván jejich sukrmý ţivt a ţivt jejich rdiny, - na vlný čas a přiměřený dpčinek a ddechvu činnst dpvídající jejich věku, - na chranu před návykvými látkami, které hrţují jejich tělesný a duševní vývj, - v případě nejasnstí v učivu pţádat pmc vyučujícíh, - pţádat pmc či radu třídníh učitele, výchvnéh pradce neb jinu sbu v situaci, kdy se dstanu z jakéhkliv důvdu d tísně Pvinnsti ţáků Ţáci mají pvinnst: - dcházet d škly řádně a včas, řádně se vzdělávat, - ddrţvat šklní a vnitřní řády, předpisy a pkyny škly k chraně zdraví a bezpečnsti, s kterými byli seznámeni, - plnit pkyny pedaggických pracvníků škly a dalších zaměstnanců škly vydané v suladu s tímt šklním řádem a právními předpisy, - vyjadřvat své názry a mínění slušnu frmu, - nepškzvat vnitřní i vnější vybavení škly; pškzený majetek z nedbalsti uhradit prstřednictvím záknných zástupců, - ddrţvat KODEX slušnéh chvání ţáka základní škly, který je přílhu tht šklníh řádu Práva záknných zástupců Záknní zástupci mají práv: - na infrmace průběhu a výsledcích vzdělávání svéh dítěte, - vlit a být vleni d šklské rady, - vyjadřvat se ke všem rzhdnutím týkajícím se pdstatných záleţitstí jejich dětí, přičemţ jejich vyjádřením musí být věnvána pzrnst, - na infrmace a pradensku pmc škly pr jejich děti v záleţitstech týkajících se vzdělávání pdle vzdělávacíh prgramu, - pţádat uvlnění ţáka z vyučvání pdle pravidel určených tímt šklním řádem, 3

2 - rdič má práv pţádat šklu t, aby ftgrafie a videzáznam jeh dítěte nebyly zveřejňvány na internetvých stránkách škly, v pačném případě s uveřejněním suhlasí. - rdič má práv nenechat své dítě testvat v pedaggickpsychlgické pradně, v pačném případě s testváním suhlasí Pvinnsti záknných zástupců Záknní zástupci ţáků mají pvinnst: - seznámit se a brát na vědmí tent šklní řád, - zajistit, aby ţák dcházel d škly řádně a včas, - na vyzvání ředitele škly se sbně zúčastnit prjednávání závaţných tázek týkajících se vzdělávání jejich dítěte, - infrmvat šklu změně zdravtní způsbilsti, zdravtních btíţí ţáka neb jiných závaţných skutečnstech, které by mhly mít vliv na průběh vzdělávání, - dkládat důvdy nepřítmnsti ţáka ve vyučvání v suladu s pravidly určenými tímt šklním řádem, - znamvat škle údaje nezbytné pr vedení šklní matriky a další údaje, které jsu pdstatné pr průběh vzdělávání neb bezpečnst ţáka a změny v těcht údajích. 1.2 Pravidla vzájemných vztahů s pedaggickými pracvníky Ţák má práv na slušné zacházení ze strany zaměstnanců škly, zvláště učitelů. Učitelé i statní zaměstnanci škly mají práv na slušné zacházení ze strany ţáků a jejich rdičů. Pedaggičtí pracvníci škly vydávají ţákům a záknným zástupcům ţáků puze takvé pkyny, které bezprstředně suvisí s plněním šklníh vzdělávacíh prgramu, šklníh řádu a dalších nezbytných rganizačních patření. Všichni zaměstnanci škly chrání ţáky před všemi frmami špatnéh zacházení, sexuálním násilím, vyuţíváním. Dbají, aby ţáci nepřicházeli d styku s materiály a infrmacemi pr ně nevhdnými. Nevměšují se d jejich sukrmí a jejich krespndence. Chrání ţáky před nezáknnými útky na jejich pvěst. Při zjištění týrání dítěte se spjí s ptřebnými rgány, které mu zajistí pmc. Maximální pzrnst věnují chraně ţáků před návykvými látkami. Infrmace, které záknný zástupce pskytne d šklní matriky neb jiné důleţité infrmace ţákvi jsu důvěrné a pdléhají chraně pdle zákna č. 101/2000 Sb. v platném znění chraně sbních údajů. Vyzve-li ředitel škly neb učitel záknné zástupce k sbnímu prjednání závaţných tázek týkajících se vzdělávání ţáka, knzultuje předem se záknným zástupcem termín schůzky. Další situace týkající ve vzájemných vztahů ţáků a učitelů a jejich řešení ppisuje KODEX slušnéh chvání ţáka základní škly, který je přílhu tht šklníh řádu Prvz a vnitřní reţim škly Chvání ţáka - Ţáci se při vyučvání ve šklní budvě a při akcích rganizvaných šklu chvají pdle tht šklníh řádu. Ddrţují zásady slušnéh chvání. Tyt zásady bsahuje Kdex chvání ţáka naší škly. Ţáci s ním budu průběţně seznamváni v průběhu pedaggickéh prcesu a především v hdinách Ov. - Ţáci se chvají ve šklní budvě a při akcích mim šklní budvu přádaných šklu tak, aby svým chváním z nedbalsti či úmyslně nehrzili zdraví své i svých spluţáků. 4

3 - Při vyučvací hdině se ţák aktivně zapjuje d právě prbíhající činnsti. Při své činnsti neruší spluţáky. - Svým chváním umţňuje hladký průběh vyučvací hdiny. Při vyučvání respektuje dhdnutá pravidla chvání a pkyny učitele. Ţák má práv při vyučvání vyjádřit svůj názr. - Přestávka sluţí k přechdu ţáků d učeben a k regeneraci sil ţáka. Ţák si můţe djít na WC, můţe se napít či nasvačit. O přestávkách nechdí ţáci d prstr škly, kde nebude prbíhat další vyučvání (hala, susední učebny atp.) Výjimky pvluje dzírající učitel. Na začátku hdiny musí být ţák na svém místě připraven na následující vyučvací hdinu. - Ţák nemůţe sám bez vědmí třídníh učitele dejít ze šklní budvy v dbě, kdy je pdle rzvrhu vyučvání. Ţák, kterému je nevln, jde dmů neb k lékaři puze v dprvdu rdičů neb jiné pvěřené sby. - Ţáci jsu pvinni se z hygienických důvdů přezuvat. Škla nedpručuje jak přezůvky sprtvní buv. Vhdné jsu lehké, vzdušné přezůvky. - Prjevy šikanvání mezi ţáky, tj. násilí, mezvání sbní svbdy, pniţvání apd., kterých by se dpuštěli jedntlivci neb skupiny ţáků vůči jiným ţákům neb skupinám ţáků (zejména v situacích, kdy jsu takt pstiţeni ţáci mladší a slabší), jsu v prstrách škly a při šklních akcích přísně zakázány a budu pvaţvány za hrubý přestupek prti šklnímu řádu. Pdle klnstí ředitel škly uváţí mţnst dalšíh pstihu ţáků, kteří tent zákaz přestupí, a bude svých zjištěních infrmvat rdiče. - V případě, ţe se ţák chvá při vyučvání způsbem, který znemţňuje neb narušuje vzdělávání statních ţáků, škla můţe přistupit k patření, které takvému chvání zamezí. Učitel tedy můţe nevhdně se chvajícíh ţáka vylučit z vyučvací hdiny d dby, neţ se ţák ukázní s tím, ţe bude pd dhledem a bude se dále vzdělávat. Pstih ţáka za dané chvání bude vyknán záknným kázeňským patřením Dcházka d škly - Před vyučváním čekají ţáci před budvu. Pr vstup d škly puţívají ţáci hlavní vchd, řídí se reţimem tvírání, bezdůvdně nepuţívá zvnku. Vzdalvat se v dbě vyučvání a přestávkách z budvy škly je zakázán. Ţákům není dvlen vpuštět d budvy neznámé sby. - Pr ţáky se šklní budva tevírá v 7.40 hdin. V případě nepříznivéh pčasí mhu ţáci na pkyn šklníka čekat v hale. - Začátky vyučvacích hdin jsu stanveny takt: 1. hdina 06:55 07:40 2. hdina 08:00 08:45 3. hdina 08:55 09:40 4. hdina 10:00 10:45 5. hdina 10:55 11:40 6. hdina 11:50 12:35 7. hdina 12:45 13:30 8. hdina 13:40 15:25 POZOR! Začátek dpledníh vyučvání stanví vyučující dpledních hdin pevně d rzvrhu, s hledem na djezdy autbusů. 5

4 Při vyučvání d 7.00 hd. neb pkud si učitel výjimečně pzve ţáky na 7.00 hd., čekají ţáci před šklní budvu. Zde si je vyučující přebírá a dvádí d šatny a následně d učebny. - Ţáci, kteří mají vyučvání na šklním hřišti, či jinde mim šklní budvu, dcházejí ze šklní budvy vţdy splečně pd vedením vyučujícíh. - Ţáci mhu mít sraz i mim šklní budvu, např. při djezdu d divadla apd. Učitel určí dbu srazu (učitel je na místě 15 minut před stanveným časem). Rvněţ tak mhu mít ţáci rzchd mim šklní budvu. Rdiče ţáků jsu tmt způsbu výuky vţdy předem písemně infrmváni (učitel známí míst a čas srazu a rzchdu). - V dbě mim vyučvání se ţáci nesmějí zdrţvat ve šklní budvě. V dbě pledníh vlna před dpledním vyučváním pustí všichni ţáci budvu, v prstru haly se mhu zdrţvat je-li šklivé pčasí a hlavní vchd je tevřen. Opustit areál škly můţe ţák II. stupně puze p písemném svlení rdičů, které ţák předá třídnímu učiteli. - Mají-li ţáci dplední vyučvání, čekají na vyučujícíh před hlavním vchdem škly ve stanvenu dbu. Začátek dpledníh vyučvání stanví vyučující dpledních hdin pevně d rzvrhu, s hledem na djezdy autbusů přesplních ţáků. P sknčení vyučvání se ţák zdrţuje v šatně p dbu nezbytně nutnu, přezuje se, blékne a dchází z budvy. Knec vyučvání sdělí učitel rdičům zápisem d ţákvské kníţky. - MOBILNÍ TELEFONY - PŘI VYUČOVÁNÍ MUSÍ BÝT VYPNUTÉ, přestávkách je ţák můţe puţívat. ŠKOLA NENESE ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU MOBILNÍCH TELEFONŮ. Má-li vyučující pdezření, ţe ţák puţívá telefnu k nevhdným věcem, které mhu být zneuţity vzhledem k jiné sbě, neb škle, můţe telefn ţákvi zabavit a devzdat d ředitelny. Mbil bude vydán rdičům v ředitelně škly. - O všech přestávkách zůstávají ţáci ve třídě, pkud někd z učitelů neurčí jinak. D určené třídy se stěhují aţ p zazvnění na hdinu. - Platí zákaz jakkli manipulvat se šklním zařízením, pkud není přítmen vyučující a nedá k těmt úknům příkaz. Platí pr všechny prstry škly - učebny, chdby, záchdy atd. Jde především manipulaci s kny a ţaluziemi. PŘÍSNÝ ZÁKAZ PLATÍ PRO OTVÍRÁNÍ A ZAVÍRÁNÍ HORNÍ ČÁSTÍ OKEN. O přestávkách je rvněţ zakázán nešetrně zacházet s nábytkem a celkvým vybavením místnsti Omluvání absence - Pravidla vycházejí ze zákna č. 561/2004 Sb. v platném znění a z metdickéh pkynu MŠMT k mluvání absence a prevenci záškláctví č.j.: / Uvlnění ţáka z vyučvání při předem známé nepřítmnsti: O uvlnění svéh dítěte ţádá rdič (záknný zástupce) předem a písemně. Kmpetence právnění pr uvlnění ţáka: na jednu hdinu můţe uvlnit učitel příslušnéh předmětu, na jeden den můţe uvlnit třídní učitel, na více jak jeden den můţe uvlnit ředitel škly. Jak dklad nelze uznat ţádst jinéh subjektu uvlnění (LŠU, TJ, KLH, trenérů pd.) Ve všech případech ţádá puze rdič neb záknný zástupce. Rdič je pvinen d 3 pracvních dnů známit škle prkazatelným způsbem důvd nepřítmnsti ţáka. ( 50 zákna č. 561/2004 Sb.) 6

5 Ţák ihned p nástupu d škly předlţí důvd své absence mluvenku. V pačném případě budu zameškané hdiny psuzvány jak nemluvené Pdmínky zajištění bezpečnsti a chrany zdraví ţáků - Na pčátku šklníh rku seznámí příslušní vyučující ve svých předmětech ţáky s mţnstmi úrazů a jejich prevencí. Pučení zapíší d třídní knihy. - Ţáci se ve škle phybují klidně, zbytečně neutíkají, jsu hleduplní ke svým spluţákům. - Nevyklání se z ken, neskáču ze schdů, nemanipulují s elektrickým a plynvým zařízením. Okna a ţaluzie vládají jen na pkyn vyučujícíh. Ţáci musí upslechnut pkyny dzírajících učitelů a statních zaměstnanců. - Ţáci nevstupují ve šklní budvě d prstr, kde by byl jejich zdraví hrţen (dílna šklníka, šklní kuchyně s příslušenstvím). D prstr určených pr zaměstnance škly vstupují jen na vyzvání. - Zvláštní patrnsti ţáci dbají při phybu v prstrách WC. Phybují se zde tak, aby nemhli ukluznut. Při mytí nerzstřikují vdu p pdlaze. Šetří vdu. - Ţáci nevnáší d škly předměty, které nesuvisejí s vyučváním neb netvří běţné vybavení ţáka. Zvláště nensí předměty, kterými mhu hrzit své zdraví i zdraví statních spluţáků neb zaměstnanců škly (zbraně, hřlaviny, výbušniny apd.). Ţákům není ve škle a při akcích přádaných šklu dvlen ze zdravtních a bezpečnstních důvdů kuřit. - Ţáci při pbytu ve šklní budvě nemají vlně zavěšené klíče či pdbné předměty na krku, na děvu neb na jiných částech těla (hrzí mţnst úrazu spluţáka a pničení šklníh majetku). Výjimka je pvlena ve šklní jídelně (čip). - Vnášení, drţení, distribuce a zneuţívání návykvých látek (alkhl, psychtrpní a statní látky schpné nepříznivě vlivňvat psychiku člvěka neb jeh vládací a rzpznávací schpnsti neb jeh sciální chvání) je v prstrách škly a při akcích přádaných šklu přísně zakázán. Prušení tht zákazu bude klasifikván jak hrubý přestupek. V tét suvislsti ředitel škly vyuţije všech mţnstí daných mu příslušnými zákny včetně mţnsti dát pdnět k zahájení trestníh stíhání sb, které se na prušení tht zákazu pdílely. Ředitel škly neb jím pvěřený pracvník bude infrmvat záknné zástupce ţáků, u nichţ byl zjištěn prušení tht zákazu, zjištěních v tmt směru, a zárveň je seznámí s mţnstmi dbrné pmci. Ţák nesmí dnášet d šklní budvy a na akce přádané šklu injekční stříkačky. Při jejich zjištění budu debrány a předány k dbrné likvidaci. - Ţák hlásí ihned bez zbytečnéh prdlení vyučujícímu všechna pranění, ke kterým dšl při vyučvání (a t i zpětně, pkud se úraz prjevil aţ dma) Ochrana před sciálně patlgickými jevy a chrana před prjevy diskriminace, nepřátelství neb násilí - Všichni pedaggičtí pracvníci, zejména šklní metdik prevence, průběţně sledují knkrétní pdmínky a situaci ve škle z hlediska výskytu sciálně patlgických jevů, uplatňují různé frmy a metdy umţňující včasné zachycení hrţených ţáků. 7

6 - Šklní metdik prevence zajišťuje splupráci s rdiči v blasti prevence, infrmuje je preventivním prgramu škly a dalších aktivitách. Šklní metdik prevence splupracuje na základě pvěření ředitele škly s dalšími institucemi na sciálně právní chranu dětí a mládeţe. - Ţáci škly mají přísný zákaz nšení, drţení, distribuce a zneuţívání návykvých látek v areálu škly. Prušení tht zákazu se bere jak hrubé prušení šklníh řádu. Ředitel škly vyuţije všech mţnstí daných mu příslušným záknem včetně mţnsti dát pdnět k zahájení trestníh stíhání sb, které se na prušení tht zákazu pdílely. Ředitel škly neb jím pvěřený pracvník bude infrmvat záknné zástupce ţáků, u nichţ byl zjištěn prušení tht zákazu, zjištěních a zárveň je seznámí s mţnstí dbrné pmci. - Prjevy šikanvání mezi ţáky, tj. násilí, mezvání sbní svbdy, pniţvání a pd., kterých by se dpuštěli jedntliví ţáci neb skupiny ţáků vůči jiným ţákům neb skupinám (zejména v situacích, kdy jsu takt pstiţeni ţáci mladší a slabší), jsu v prstrách škly a při šklních akcích přísně zakázány a jsu pvaţvány za hrubý přestupek prti řádu škly. Pdle klnstí ředitel škly uváţí mţnst dalšíh pstihu ţáků, kteří tent zákaz přestupí, a bude svých zjištěních infrmvat jejich záknné zástupce. - Pedaggičtí pracvníci dbají, aby etická a právní výchva, výchva ke zdravému ţivtnímu stylu a preventivní výchva byla vyučvána v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. - Pedaggičtí pracvníci jsu pvinni v suladu s pracvním řádem vyknávat kvalitní dhled nad ţáky přestávkách, před začátkem vyučvání, p jeh sknčení i během sbníh vlna ţáků, a t hlavně v prstrách, kde by k sciálně patlgickým jevům mhl dcházet Pdmínky zacházení s majetkem škly ze strany ţáků Vybavení ţáka šklními učebnicemi a šklními ptřebami určuje příslušné nařízení vlády ČR. Ţákům (mim rčníku) se na pčátku šklníh rku zapůjčují učebnice. Ţák je pvinen tent šklní majetek chránit a úmyslně jej nepškzvat. Při výrazném pškzení učebnice neb její ztrátě škla pţaduje náhradu učebnice. Ţáci ve šklní budvě šetří vzhled šklních prstr, neničí inventář, nábytek ani učební pmůcky. Pkud se prkáţe, ţe ţák pničil šklní zařízení úmyslně, je patřičně kázeňsky ptrestán. Případnu náhradu škdy prjedná škla vţdy s rdiči. Pkud si ţák přinese d škly své cennější věci jak např. hdinky, řetízky, případně finanční částky, je za ně zdpvědný. Pkud takvét věci ptřebuje dlţit, např. při hdině TV, dkládá je puze na místa k tmu určená, případně je svěří d úschvy učiteli. V ţádném případě je nenechává ve třídě, v aktvce, v kapse kalht apd Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání ţáků Zásady hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání ve škle a na akcích přádaných šklu: Hdncení ţáka je rganicku sučástí výchvně vzdělávacíh prcesu a jeh řízení. Za první i druhé plletí vydává škla ţákvi vysvědčení. 8

7 Hdncení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm, slvně neb kmbinací bu způsbů. O způsbu hdncení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. Je-li ţák hdncen slvně, převede třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů slvní hdncení d klasifikace pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání. Klasifikace je jednu z frem hdncení, její výsledky se vyjadřují stanvenu stupnicí. Ve výchvně vzdělávacím prcesu se uskutečňuje klasifikace průběţná a celkvá. Průběţná klasifikace se uplatňuje při hdncení dílčích výsledků a prjevů ţáka. Ţák musí splňvat 75% dcházky na kaţdý vyučvací předmět za čtvrtletí. Pkud tyt pdmínky nesplní, bude muset vyknat rzdílvu zkušku. Klasifikace suhrnnéh prspěchu se prvádí na knci kaţdéh plletí a není aritmetickým průměrem průběţné klasifikace. Při hdncení ţáka klasifikací jsu výsledky vzdělávání ţáka a chvání ţáka ve škle a na akcích přádaných šklu hdnceny tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání ţáka, které dsáhl zejména vzhledem k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku ţáka. Klasifikace zahrnuje hdncení píle ţáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn. Chvání nevlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech. Při hdncení a při průběţné i celkvé klasifikaci pedaggický pracvník uplatňuje přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči ţákvi. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. Ohdncením výknu ţáka klasifikačním stupněm psuzuje učitel výsledky práce bjektivně a přiměřeně nárčně. Pr určvání stupně prspěchu v jedntlivých předmětech na knci klasifikačníh bdbí se hdntí učební výsledky, jichţ ţák dsáhl za celé klasifikační bdbí. Při celkvé klasifikaci přihlíţí učitel k věkvým zvláštnstem ţáka i k tmu, ţe ţák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. Přihlíţí se i ke snaţivsti a pečlivsti ţáka, k jeh individuálním schpnstem a zájmům. Stupeň prspěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné bdbí. Ředitel škly je pvinen půsbit na sjedncvání klasifikačních měřítek všech učitelů. Záknní zástupci ţáka jsu prspěchu ţáka infrmvání třídním učitelem a učiteli jedntlivých předmětů: - průběţně prstřednictvím ţákvské kníţky, - před kncem kaţdéh čtvrtletí (klasifikační bdbí), - případně kdykliv na pţádání záknných zástupců ţáka. V případě mimřádnéh zhršení prspěchu infrmuje učitel záknné zástupce ţáka bezprstředně a prkazatelným způsbem. Případy zastávání ţáků v učení se prjednají v pedaggické radě. Ţáci škly, kteří p dbu nemci nejméně tři měsíce před kncem klasifikačníh bdbí navštěvvali šklu při zdravtnickém zařízení a byli tam klasifikváni za plletí ze všech, ppřípadě jen z některých předmětů, se p návratu d kmenvé škly znvu nezkušejí a nehdntí. Jejich klasifikace ze škly při zdravtnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikváni, je závazná. D vyššíh rčníku pstupí ţák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z 9

8 nichţ byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i ţák prvníh stupně základní škly, který jiţ v rámci prvníh stupně pakval rčník, a ţák druhéh stupně základní škly, který jiţ v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht ţáka. Nelze-li ţáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mţné hdntit ani v náhradním termínu, ţák se za první plletí nehdntí. Nelze-li ţáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje ţák nejbliţší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. Má-li záknný zástupce ţáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, můţe d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pţádat ředitele škly kmisinální přezkušení ţáka; je-li vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení ţádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem ţáka. Ţák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí ţákvi, který na daném stupni základní škly jiţ jednu rčník pakval; tmut ţákvi můţe ředitel škly na ţádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z váţných zdravtních důvdů. Ředitel škly můţe ţákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku a na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen, pvlit na ţádst jeh záknnéh zástupce pakvání rčníku p psuzení jeh dsavadních studijních výsledků a důvdů uvedených v ţádsti Zásady a pravidla pr sebehdncení ţáků Sebehdncení je důleţitu sučástí hdncení ţáků. Sebehdncením se psiluje sebeúcta a sebevědmí ţáků. Chybu je třeba chápat jak přirzenu věc v prcesu učení. Pedaggičtí pracvníci se chybě se ţáky baví, ţáci mhu některé práce sami pravvat. Chyba je důleţitý prstředek učení. Při sebehdncení se ţák snaţí ppsat: c se mu daří, c mu ještě nejde, jak bude pkračvat dál. Při šklní práci vedeme ţáka k tmu, aby kmentval svje výkny a výsledky. Známky nejsu jediným zdrjem mtivace Stupně hdncení prspěchu a chvání v případě puţití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanvených kritérií Předměty s převahu teretickéh zaměření Jazyky, splečenskvědní, přírdvědné a matematika. Při klasifikaci v těcht předmětech se hdntí: ucelenst, přesnst a trvalst svjení pţadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic, záknitstí a vztahů, kvalita a rzsah získaných dvednstí vyknávat pţadvané intelektuální a mtrické činnsti, schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení splečenských a přírdních jevů a záknitstí, schpnst vyuţívat a zbecňvat zkušensti a pznatky získané při praktických činnstech, kvalita myšlení, především jeh lgika, samstatnst a tvřivst, aktivita v přístupu k činnstem, zájem ně, vztah k nim, 10

9 kvalita výsledků činnstí, svjení účinných metd samstatnéh studia. Předměty s převahu praktickéh zaměření Praktické činnsti, labratrní cvičení, rdinná výchva Při klasifikaci v těcht předmětech se hdntí: vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem, svjení praktických dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce, vyuţití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech, aktivita, samstatnst, tvřivst, iniciativa v praktických činnstech, kvalita výsledků činnstí, rganizace vlastní práce a pracviště, udrţvání přádku na pracvišti, ddrţvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci, péče ţivtní prstředí, hspdárné vyuţívání survin, materiálů, energie bsluha a údrţba labratrních zařízení a pmůcek, nástrjů, nářadí a měřidel. Předměty s převahu výchvnéh zaměření Výtvarná výchva, hudební výchva a zpěv, tělesná a sprtvní výchva, bčanská výchva. Při klasifikaci v těcht předmětech se hdntí: stupeň tvřivsti a samstatnsti prjevu, svjení ptřebných vědmstí, zkušenstí, činnstí a jejich tvřivá aplikace, pznání záknitstí daných činnstí a jejich uplatňvání ve vlastní činnsti, kvalita prjevu, vztah ţáka k činnstem a zájem ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice becně, v tělesné výchvě s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu ţáka všebecná tělesná zdatnst ţáka a výknnst. U ţáka se smyslvu neb tělesnu vadu, vadu řeči, prkázanu (PPP, DPA) specificku vývjvu pruchu učení neb chvání se při hdncení a klasifikaci přihlédne k charakteru pstiţení. Učitelé se při tm řídí platným metdickým pkynem MŠMT ČR. Kritéria hdncení klasifikačními stupni Stupeň 1 (výbrný) Ţák samstatně, aktivně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky, dvednsti a návyky. Myslí lgicky správně, plně vyuţívá a úspěšně rzvíjí své sbní předpklady. Ovládá pţadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně prpjuje d širších celků pznatky z různých vzdělávacích blastí. Vţdy puţívá bezpečně a účinně materiály, nástrje a vybavení. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný, výstiţný, účinně se zapjuje d diskuze, jeh výtvarný, hudební či phybvý apd. prjev je esteticky půsbivý, riginální, prcítěný a přesný. Je schpen samstatně studvat vhdné texty, řešit prblémy a bhajvat svá rzhdnutí. Plně respektuje demkratické principy, uvědměle a aktivně pracuje v týmu, jeh půsbení je velmi přínsné. Je téměř vţdy schpen sebehdncení a hdncení statních členů. Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák s menšími pdněty učitele uplatňuje svjené pznatky, dvednsti a návyky. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst, vyuţívá a rzvíjí své sbní předpklady. Ovládá pţadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami prpjuje d širších celků pznatky z různých vzdělávacích blastí. Puţívá 11

10 bezpečně a účinně materiály, nástrje a vybavení. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstiţnsti. Kvalita výsledků je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Zapjuje se d diskuze, jeh výtvarný, hudební či phybvý apd. prjev je esteticky půsbivý a prcítěný. Je schpen s menší pmcí studvat vhdné texty, řešit prblémy a bhajvat svá rzhdnutí. Respektuje demkratické principy, v pdstatě uvědměle a aktivně pracuje pr tým, jeh půsbení je přínsné. Je většinu schpen sebehdncení a hdncení statních členů. Stupeň 3 (dbrý) Ţák se v uplatňvání svjvaných pznatků, dvednstí a návyků dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů pdle pdnětů učitele. Má nepdstatné mezery v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení pţadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic a záknitstí, s většími chybami prpjuje d širších celků pznatky z různých vzdělávacích blastí. Materiály, nástrje a vybavení puţívá bezpečně a účinně puze někdy. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. Snaţí se rzvíjet své sbní předpklady. Částečně se zapjuje d diskuze, jeh výtvarný, hudební či phybvý prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Je schpen studvat pdle návdu učitele. Občas nerespektuje demkratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeh půsbení je přínsné v menší míře. Je schpen sebehdncení a hdncení statních členů. Stupeň 4 (dstatečný) U ţáka se v uplatňvání svjených pznatků, dvednstí a návyků vyskytují závaţné chyby. Rzvj jeh schpnstí a jeh prjev jsu mál uspkjivé. Při vyuţívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. Ţák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení pţadvaných pznatků závaţné mezery, chybně prpjuje d širších celků pznatky z různých vzdělávacích blastí. Materiály, nástrje a vybavení většinu nepuţívá bezpečně a účinně. V lgice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má váţné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstiţnsti, mál se zapjuje d diskuze. Jeh výtvarný, hudební či phybvý apd. prjev je na nízké estetické úrvni. Závaţné chyby dvede ţák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těţksti. Demkratické principy respektuje jen bčas, práce v týmu se puze účastní. Jeh půsbení není příliš přínsné. Sebehdncení a hdncení statních členů je schpen málkdy. Stupeň 5 (nedstatečný) U ţáka se v uplatňvání svjených vědmstí, dvednstí a návyků vyskytují velmi závaţné chyby. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Ţák si pţadvané pznatky nesvjil, nesmyslně prpjuje d širších celků pznatky z různých vzdělávacích blastí. Materiály, nástrje a vybavení nepuţívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Neprjevuje samstatnst v myšlení. V ústním a písemném prjevu má závaţné nedstatky ve správnsti, přesnsti, i výstiţnsti, nezapjuje se d diskuze. Jeh výtvarný, hudební či phybvý apd. prjev je většinu chybný a nemá esteticku hdntu. Chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Vůbec nerespektuje demkratické principy, nepracuje pr tým. Svu činnstí narušuje splupráci, jeh půsbení není pr tým přínsné. Správnéh sebehdncení a hdncení statních členů není schpen. Hdncení chvání Chvání ţáka je klasifikván těmit stupni: 1 - velmi dbré 2 - uspkjivé 3 - neuspkjivé Klasifikaci chvání navrhuje třídní učitel. Návrh prjedná v pedaggické radě s učiteli a ředitelem škly. Kritériem pr klasifikaci chvání je ddrţvání pravidel chvání - šklníh řádu a dalších dhdnutých pravidel. Škla hdntí a klasifikuje ţáka především za jeh chvání ve škle. Ve váţných případech se jeví jak bjektivní přihlédnut k chvání i mim šklu, zvláště jedná-li se případy, jejichţ prjednávání se škla bezprstředně účastní. Kritéria pr jedntlivé stupně: 1 - velmi dbré Ţák bez prblémů ddrţuje pravidla chvání. Nedpuští se ţádných významných přestupků prti pravidlům chvání. Má kladný vztah ke klektivu třídy. Pmáhá při utváření pracvních pdmínek ve šklní práci. 2 - uspkjivé 12

11 Chvání ţáka je v pdstatě v suladu s pravidly chvání a s ustanvením šklníh řádu. Dpuští se závaţnějšíh přestupku, neb se pakvaně dpustí méně závaţných přestupků. Narušuje činnst klektivu. Důvdem pr uspkjivé chvání můţe být i více jak 6 nemluvených hdin. 3 - nespkjivé Chvání ţáka je v rzpru s pravidly chvání a se šklním řádem. Dpuští se takvých přestupků, kdy je hrţena výchva a bezpečnst ţáka samtnéh i jiných ţáků. Záměrně narušuje činnst klektivu. Důvdem pr neuspkjivé chvání můţe být i více jak 18 nemluvených hdin. Celkvý prspěch Celkvý prspěch ţáka je hdncen: na prvním stupni základní škly stupněm: prspěl s vyznamenáním prspěl neprspěl nehdncen na druhém stupni základní škly stupněm: - prspěl s vyznamenáním - prspěl - neprspěl Ţák je hdncen stupněm: prspěl s vyznamenáním není-li v ţádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu hrším neţ 2 chvalitebný, průměr stupňů prspěchu ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem není vyšší neţ 1,5 (neb dpvídajícím slvním hdncením) a jeh chvání je hdncen stupněm velmi dbré. prspěl - není-li v ţádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením. neprspěl - je-li v některém z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením. nehdncen nelze-li hdntit v daném termínu Zásady pr puţívání slvníh hdncení v suladu s 15, dst.2 vyhl. č. 48/2005 Sb., včetně předem stanvených kritérií slvním hdncení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. Třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu ţáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na ţádst tét škly neb záknnéh zástupce ţáka. Je-li ţák hdncen slvně, převede třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů slvní hdncení d klasifikace pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání. U ţáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly puţití slvníh hdncení na základě ţádsti záknnéh zástupce ţáka. Výsledky vzdělávání ţáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem a chvání ţáka ve škle a na akcích přádaných šklu jsu v případě puţití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání ţáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku ţáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání ţáka v jejich vývji, hdncení píle ţáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn, a naznačení dalšíh rzvje ţáka. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překnávat Zásady pr stanvení celkvéh hdncení ţáka na vysvědčení v případě puţití slvníh hdncení neb kmbinace slvníh hdncení a klasifikace Zásady pr převedení slvníh hdncení d klasifikace neb klasifikace dslvníh hdncení pr stanvení celkvéh hdncení ţáka na vysvědčení 13

12 Prspěch Ovládnutí učiva předepsanéh šklním vzdělávacím prgramem 1 výbrný vládá bezpečně 2 chvalitebný vládá 3 dbrý v pdstatě vládá 4 dstatečný vládá se značnými mezerami 5 - nedstatečný nevládá Úrveň myšlení 1 výbrný phtvý, bystrý, dbře chápe suvislsti 2 chvalitebný uvaţuje celkem samstatně 3 dbrý menší samstatnst v myšlení 4 dstatečný nesamstatné myšlení 5 - nedstatečný dpvídá nesprávně i na návdné tázky Úrveň vyjadřvání 1 výbrný výstiţné a pměrně přesné 2 chvalitebný celkem výstiţné 3 dbrý myšlenky vyjadřuje ne dst přesně 4 dstatečný myšlenky vyjadřuje se značnými btíţemi 5 - nedstatečný i na návdné tázky dpvídá nesprávně Celkvá aplikace vědmstí, řešení úklů, chyby, jichţ se ţák dpuští 1 výbrný uţívá vědmstí a splehlivě a uvědměle dvednstí,pracuje samstatně, přesně a s jisttu 2 chvalitebný dvede puţívat vědmsti a dvednsti při řešení úklů, dpuští se jen menších chyb 3 dbrý řeší úkly s pmcí učitele a s tut pmcí snadn překnává ptíţe a dstraňuje chyby 4 dstatečný dělá pdstatné chyby, nesnadn je překnává 5 - nedstatečný praktické úkly nedkáţe splnit ani s pmcí Píle a zájem učení 1 výbrný aktivní, učí se svědmitě a se zájmem 2 chvalitebný učí se svědmitě 3 dbrý k učení a práci neptřebuje větších pdnětů 4 dstatečný malý zájem učení, ptřebuje stálé pdněty 5 - nedstatečný pmc a pbízení k učení jsu zatím neúčinné Chvání 1 velmi dbré Ţák bez prblémů ddrţuje pravidla chvání. Nedpuští se ţádných významných přestupků prti pravidlům chvání. Má kladný vztah ke klektivu třídy. Pmáhá při utváření pracvních pdmínek ve šklní práci. 2 - uspkjivé Chvání ţáka je v pdstatě v suladu s pravidly chvání a s ustanvením šklníh řádu. Dpuští se závaţnějšíh přestupku, neb se pakvaně dpustí méně závaţných přestupků. Narušuje činnst klektivu. Důvdem pr uspkjivé chvání můţe být i více jak 6 nemluvených hdin. 3 - neuspkjivé Chvání ţáka je v rzpru s pravidly chvání a se šklním řádem. Dpuští se takvých přestupků, kdy je hrţena výchva a bezpečnst ţáka samtnéh i jiných ţáků. Záměrně narušuje činnst klektivu. Důvdem pr neuspkjivé chvání můţe být i více jak 18 nemluvených hdin Způsb získávání pdkladů pr hdncení Učitel musí získat ve svém předmětu takvé mnţství pdkladů pr hdncení, aby byl ţák hdncen c nejbjektivněji. Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání ţáka získává učitel zejména: sustavným diagnstickým pzrváním ţáka, různými druhy zkušek, (písemné, ústní, praktické, grafické, phybvé) kntrlními písemnými pracemi, analýzu výsledků různých činnstí ţáka, 14

13 knzultacemi s statními učiteli a pdle ptřeby i s jinými institucemi Učitel znamuje ţákvi výsledek kaţdé zkušky - klasifikace a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů a pd. P ústním vyzkušení známí učitel ţákvi výsledek hdncení kamţitě. Výsledky hdncení písemných zkušek známí nejpzději d 7 dnů. Kntrlní písemné práce a jiné nárčnější zkušky učitel rzvrhne rvnměrně p celý šklní rk. V jednm dni mhu ţáci knat puze jednu kntrlní práci či jinu nárčnější zkušku. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci klasifikaci a hdncení ţáka. V určený termín na knci klasifikačníh bdbí učitelé zapíší číslicí d katalgvých listů ţáků výsledky celkvé klasifikace Pdrbnsti kmisinálních a pravných zkuškách Kmisinální zkuška Kmisinální zkuška se kná v těcht případech: má-li záknný zástupce ţáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, při knání pravné zkušky. Kmisi pr kmisinální přezkušení jmenuje ředitel škly; v případě, ţe je vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad. Kmise je tříčlenná a tvří ji: předseda, kterým je ředitel škly, ppřípadě jím pvěřený učitel, neb v případě, ţe vyučujícím danéh předmětu je ředitel škly, krajským úřadem jmenvaný jiný pedaggický pracvník škly, zkušející učitel, jímţ je vyučující danéh předmětu ve třídě, v níţ je ţák zařazen, ppřípadě jiný vyučující danéh předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující danéh předmětu neb předmětu stejné vzdělávací blasti stanvené Rámcvým vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání. Výsledek přezkušení jiţ nelze napadnut nvu ţádstí přezkušení. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním. Výsledek přezkušení se vyjádří slvním hdncením neb stupněm prspěchu. Ředitel škly sdělí výsledek přezkušení prkazatelným způsbem ţákvi a záknnému zástupci ţáka. V případě změny hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí se ţákvi vydá nvé vysvědčení. O přezkušení se přizuje prtkl, který se stává sučástí dkumentace škly. Za řádné vyplnění prtklu dpvídá předseda kmise, prtkl pdepíší všichni členvé kmise. Ţák můţe v jednm dni vyknat přezkušení puze z jednh předmětu. Není-li mţné ţáka ze závaţných důvdů ve stanveném termínu přezkušet, stanví rgán jmenující kmisi náhradní termín přezkušení. Knkrétní bsah a rzsah přezkušení stanví ředitel škly v suladu se šklním vzdělávacím prgramem. Vyknáním přezkušení není dtčena mţnst vyknat pravnu zkušku. Třídní učitel zapíše d třídníh výkazu pznámku vyknaných zkuškách, dplní celkvý prspěch a vydá ţákvi vysvědčení s datem pslední zkušky. Opravná zkuška Opravné zkušky knají: ţáci, kteří mají nejvýše dvě nedstatečné z pvinných předmětů a zárveň dsud nepakvali rčník na daném stupni základní škly, ţáci devátéh rčníku, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů. Ţáci neknají pravné zkušky, jestliţe neprspěli z předmětu s výchvným zaměřením. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku, tj. d 31. srpna. Termín pravných zkušek a knzultací ţáků s příslušnými pedaggickými pracvníky stanví ředitel škly na červnvé pedaggické radě. Ţák můţe v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální. Ţák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závaţných důvdů můţe ředitel škly ţákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je ţák zařazen d nejbliţšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh rčníku. Ţákvi, který knal pravnu zkušku, se na vysvědčení uvede datum pslední pravné zkušky v daném plletí. 15

14 Třídní učitel zapíše d třídníh výkazu ţákvi, který knal pravnu zkušku: Vyknání pravné zkušky (třídní výkaz pznámka) Žák vyknal dne pravnu zkušku z předmětu s prspěchem. Nedstavení se k pravné zkušce (třídní výkaz pznámka) Žák se bez řádné mluvy nedstavil k vyknání pravné zkušky, čímž jeh prspěch v předmětu zůstává nedstatečný Způsb hdncení ţáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Hdncení vychází z 16 zákna č. 561/2004 Sb. Způsb hdncení a klasifikace ţáka vychází ze znalsti příznaků pstiţení a uplatňuje se ve všech vyučvacích předmětech, ve kterých se prjevuje pstiţení ţáka, a na bu stupních základní škly. Při způsbu hdncení a klasifikaci ţáků pedaggičtí pracvníci zvýrazňují mtivační slţku hdncení, hdntí jevy, které ţák zvládl. Při hdncení se dpručuje uţívat různých frem hdncení, např. bdvé hdncení, hdncení s uvedením pčtu chyb apd. Při klasifikaci ţáků se dpručuje upřednstnit širší slvní hdncení. Způsb hdncení prjedná třídní učitel a výchvný pradce s statními vyučujícími. Třídní učitel sdělí vhdným způsbem statním ţákům ve třídě pdstatu individuálníh přístupu a způsbu hdncení a klasifikace ţáka. Ţák zařazený d zdravtní tělesné výchvy při částečném svbzení neb při úlevách dpručených lékařem se klasifikuje v tělesné výchvě s přihlédnutím k druhu a stupni pstiţení i k jeh celkvému zdravtnímu stavu Výchvná patření Výchvná patření jsu pchvaly a patření k psílení kázně. Opatření k psílení kázně se ukládají při prušení pvinnstí stanvených šklním řádem. Dle závaţnsti tht prušení lze ulţit: napmenutí třídníh učitele důtka třídníh učitele důtka ředitele škly. Udělení pchvaly, která se uvádí na vysvědčení, pdléhá prjednání v pedaggické radě. Napmenutí neb důtku neprdleně znamuje třídní učitel řediteli škly. Ředitel škly p prjednání v pedaggické radě můţe udělit důtku ředitele škly. Napmenutí a důtky znamuje třídní učitel neprdleně rdičům ţáka prkazatelným způsbem. Výchvná patření (napmenutí, důtky a pchvaly) zaznamenává třídní učitel d katalgvéh listu ţáka. Pravidla pr udělení pchval a ulţení výchvných patření Jestliţe se ţák chvá během hdiny neb přestávky nevhdně (vyrušuje vyučvání, je hrubý apd.), zapíše učitel d zvláštníh archu vlţenéh d třídní knihy ke jménu ţáka datum a svůj pdpis. Při přestupcích závaţnějšíh charakteru (hrţení bezpečnsti a zdraví, ubliţvání spluţákům apd.) infrmuje ihned učitel rdiče prstřednictvím ţákvské kníţky. Pdle závaţnsti a četnsti prvinění zapsaných na zvláštním listu v třídní knize třídní učitel rzhdne infrmaci rdičů prstřednictvím zápisu infrmace d ŢK (infrmace rdičům zhršujícím se chvání jejich dítěte) Nenastane-li náprava, ulţí třídní učitel p dalších zápisech d archu pdle četnsti a závaţnsti prvinění - napmenutí třídníh učitele. Nedjde-li p udělení napmenutí třídníh učitele k nápravě, ulţí třídní učitel pdle četnsti a závaţnsti prvinění vyšší stupeň výchvnéh patření důtku třídníh učitele neb důtku ředitele škly. 16

15 Uvedená pslupnst při ulţení patření k psílení kázně nemusí být ddrţena, dpustí-li se ţák závaţnějšíh přestupku prti šklnímu řádu. Sučasné ulţení patření k psílení kázně a udělení pchvaly se nevylučuje. Všechna výchvná patření se zapisují d katalgvých listů ţáků Opatření při prušení šklníh řádu Prušení pravidel šklníh řádu bude řešen výchvnými patřeními či sníţeným stupněm z chvání Plnění dalších pravidel vnitřníh reţimu škly, prvzu škly a některé pvinnsti pracvníků škly Při zahájení šklníh rku třídní učitel prkazatelným způsbem seznámí ţáky s tímt šklním řádem. Na první třídní schůzce seznámí učitel rdiče s částmi týkajícími se ţáků. Před šklu v přírdě, výletem, vycházku neb jinu akcí je pvinnstí pedaggickéh pracvníka seznámit jemu svěřené ţáky s bezpečnstními předpisy, vztahujícími se k prváděné činnsti a tt pučení zapsat d třídní knihy. Zvláštní pzrnsti je ptřeba věnvat při kupání dětí (max. 10 ve vdě), při přesunech p veřejné kmunikaci (viz. příslušná dpravní vyhláška), při cestě dpravními prstředky, při nezbytném pbytu na nebezpečných místech. Při náhlých zdravtních ptíţích ţáka zajistí učitel dprvd ţáka d kanceláře. Zde je ţák šetřen a je přivlán rdič. Ţáky ve výukvém bazénu učitel nikdy nepuští. V případě ptíţí přivlá učitel pmc telefnem z místnsti plavčíka. Učitel nesmí pustit ţáka z vyučvání (mim šklní budvu) v dbě, kdy je pdle rzvrhu hdin vyučvání. Výjimku je mţn udělat jen v případě, ţe záknný zástupce si ţáka vyzvedne sbně. Učitel ihned na pčátku vyučvací hdiny překntrluje pčet ţáků ve třídě, chybějící zapíše d třídní knihy. Učitelé tělesné výchvy ve všech rčnících na pčátku vyučvací hdiny zjistí zdravtní stav ţáků. Při zdravtních ptíţích ţák necvičí a je pd dzrem učitele. Učitel u ţáků, kteří čast necvičí ze zdravtních důvdů, má práv si vyţádat prstřednictvím rdičů stanvisk lékaře. T sluţí jak jeden z pdkladů pr bjektivní hdncení ţáka. Ostatní pvinnsti zaměstnanců škly jsu bsaţeny v pracvním řádu pr zaměstnance škl a šklských zařízení. Návštěvy rdičů, bčanských sdruţeních a jiných rganizací se budu hlásit nejdříve v kanceláři škly. 17

16 Přílha šklníh řádu: Kdex slušnéh chvání ţáka Základní škly Ţelezný Brd, Šklní D škly chdím včas, ve škle zdravím všechny dspělé 2. D škly přicházím čistě a slušně blečen 3. D škly nevstupuji pd vlivem jakékliv mamné látky (alkhl, drgy ),ani tyt látky nesmím ve škle uţívat, nekuřím ve škle 4. Při pbytu ve šklní budvě se přezuvám a nensím čepici 5. Ddrţuji chůzi p pravé straně chdby i schdiště 6. O přestávkách neutíkám, nehním se, mhl bych zranit sebe i spluţáky 7. O přestávce se nezdrţuji v hale škly, zdrţuji se puze v těch buňkách kde mám právě vyučvání, nepřebíhám d jiných prstr škly 8. Netvírám kna a nebtěţuji lidi v klí škly nevhdným chváním 9. Neubliţuji spluţákům, nestrkám d nich, nepniţuji je, neuráţím je 10. Svým chváním neprvkuji spluţáky, nevyvlávám zbytečné knflikty 11. Klíče na krku nsím před hdinami Tv a před dchdem d šklní jídelny tak, abych s nimi nemhl nikh zranit 12. Nedtýkám se (nesahávám) své spluţáky, nevedu bscénní řeči 13. Svým křikem nebtěţuji své klí 14. Neničím majetek škly ani sbní věci jiných dětí 15. Neschvávám spluţákům jejich sbní věci 16. Najdu-li cizí věci (např. v lavici) ihned je devzdám učiteli 17. Chráním klí škly, zachvávám zde přádek, nechdím parkem u škly, nepíši a nekreslím p zdech škly 18. Při vyučvacích hdinách mám vţdy vypnutý mbil 19. Ve šklní budvě nemluvím vulgárně 20. Plním pkyny zaměstnanců škly (učitelů, vychvatelek, uklízeček, kuchařek a dalších sb), nejsem k nim drzý, puţívám slva jak: prmiňte, děkuji, prsím atp., mluvím pravdu 21. Při vstupu d třídy během vyučvání slušně zaklepu, pzdravím a p vyzvání učitele sdělím důvd chdu 22. Při vstupu d kabinetu slušně zaklepu a čekám na příchd učitele 23. Ve šklní jídelně nepředbíhám a chvám se slušně jak v restauraci 24. Ve třídě, na chdbách a na WC udrţuji čisttu a přádek, dpadky házím d dpadkvých kšů, na WC neplýtvám hygienickým vybavením - je i pr statní ţáky, p mém dchdu ze třídy zůstává lavice i mé pracvní míst uklizené 25. D ţákvské kníţky píši čitelně a jen t, c mi řekne učitel, známky nepřepisuji, ţákvsku kníţku mám čistě zabalenu bez nápisů a nálepek, nedělám z ní skladiště papírů 18

17 ZŠ Ţelezný Brd, Šklní 700 Směrnice k jedntnému pstupu při uvlňvání a mluvání ţáků z vyučvání, prevenci a pstihu záškláctví Ministerstv šklství, mládeţe a tělvýchvy dpručuje v suladu s 12 dst. 1 zákna č. 564/1990 Sb., státní správě a samsprávě ve šklství, následující jedntný pstup při uvlňvání a mluvání ţáků základních a středních škl z vyučvání a při prevenci a pstihu záškláctví v základních a středních šklách: Čl. I Prevence záškláctví (1) Dbu a způsb uvlnění ţáka ze šklníh vyučvání stanví šklní řád. V případě pdezření z nevěrhdnsti dkladu ptvrzujícíh důvd nepřítmnsti ţáka, se můţe ředitel škly v dané věci brátit na záknnéh zástupce nezletiléh ţáka, neb pţádat splupráci věcně příslušný správní rgán. (2) Šklní dcházku (mluvenu a nemluvenu nepřítmnst) ţáků své třídy eviduje třídní učitel. (3) Na prevenci záškláctví se pdílí třídní učitel, výchvný pradce a šklní metdik prevence ve splupráci s statními učiteli a záknnými zástupci ţáka. Sučástí prevence je: a) pravidelné zpracvávání dkumentace absenci ţáků, b) sučinnst se záknnými zástupci, c) analýza příčin záškláctví ţáků včetně přijetí příslušných patření, d) výchvné phvry s ţáky, e) splupráce se šklním psychlgem a institucemi pedaggick psychlgickéh pradenství, f) knání výchvných kmisí ve škle g)splupráce s rgány sciálně-právní chrany dětí apd. Čl. II Způsb mluvání nepřítmnsti, řešení nemluvené nepřítmnsti a pstup zúčastněných subjektů 1) Nepřítmnst nezletiléh ţáka základní škly ve škle mluvá v suladu s platnými právními předpisy záknný zástupce ţáka. 2) Základní škla můţe pţadvat, pkud t pvaţuje za nezbytné, dlţení nepřítmnsti ţáka z důvdu nemci šetřujícím lékařem ţáka, resp. praktickým lékařem pr děti a drst, a t puze jak sučást mluvenky vystavené záknným zástupcem nezletiléh ţáka 3) Na dbu nepřítmnsti ţáka ve škle, která předchází návštěvě ţáka u šetřujícíh lékaře, resp. praktickéh lékaře pr děti a drst, není tent lékař právněn vydat ptvrzení nemci, nebť zpětně nelze jednznačně a zdpvědně psudit zdravtní stav ţáka. Škly a zdravtnická zařízení, tedy i praktičtí lékaři pr děti a drst, jsu v suladu s 10 dst. 4 zákna č. 359/1999 Sb., sciálněprávní chraně dětí, pvinni znamvat rgánu sciálně-právní chrany dětí skutečnsti nasvědčující tmu, ţe se v knkrétních případech jedná děti, na něţ se sciálně-právní chrana zaměřuje ( děti, které vedu zahálčivý neb nemravný ţivt spčívající zejména v tm, ţe zanedbávají šklní dcházku; děti, jejichţ rdiče neplní pvinnsti plynucí z rdičvské zdpvědnsti, neb tat práva nevyknávají či jich zneuţívají apd.). 4) O nemluvené i zvýšené mluvené nepřítmnsti infrmuje třídní učitel výchvnéh pradce, který tyt údaje vyhdncuje. Při zvýšené mluvené nepřítmnsti věřuje její věrhdnst. Nemluvenu nepřítmnst d sučtu 10 vyučvacích hdin řeší se záknným zástupcem ţáka neb zletilým ţákem třídní učitel frmu phvru, na který je záknný zástupce neb zletilý ţák pzván dpručeným dpisem. Prjedná důvd nepřítmnsti ţáka a způsb mluvání jeh nepřítmnsti a upzrní na pvinnst stanvenu záknem. Seznámí záknnéh zástupce neb zletiléh ţáka s mţnými důsledky v případě nárůstu nemluvené nepřítmnsti. Prvede zápis z phvru (dpručený vzr - přílha č. 1), d něhţ uvede způsb nápravy dhdnutý se záknným zástupcem neb zletilým ţákem. Záknný zástupce neb zletilý ţák zápis pdepíše a bdrţí kpii zápisu. Případné dmítnutí pdpisu neb převzetí zápisu záknným zástupcem neb zletilým ţákem se d zápisu zaznamená. 5) Během bdbí, kdy škla vyhdncuje nemluvenu nepřítmnst, můţe ředitel škly v zájmu zjištění pravé příčiny záškláctví ţáka a jejíh dstranění pţádat splupráci dbrníky z blasti pedaggick-psychlgickéh pradenství, ppř. rgány sciálně-právní chrany dětí. 6) Při pčtu nemluvených hdin nad 10 hdin svlává ředitel škly šklní výchvnu kmisi, které se dle závaţnsti a charakteru nepřítmnsti ţáka účastní: ředitel škly, záknný zástupce, třídní učitel, výchvný pradce, zástupce rgánu sciálně-právní chrany dětí, šklní metdik prtidrgvé prevence, ppř. další dbrníci a zástupce rady škly, pkud byla zřízena. 7) Pzvání záknných zástupců na jednání šklní výchvné kmise se prvádí dpručeným dpisem. O průběhu a závěrech jednání šklní výchvné kmise se prvede zápis, který zúčastněné sby pdepíší (dpručený vzr - přílha č. 2). Případná neúčast neb dmítnutí pdpisu záknnými zástupci se v zápisu zaznamená. Kaţdý účastník jednání bdrţí kpii zápisu. 8) V případě, ţe nemluvená nepřítmnst ţáka přesáhne 25 hdin, ředitel škly zašle bezdkladně známení pkračujícím záškláctví (dpručený vzr - přílha č. 3) s náleţitu dkumentací přestupkvé kmisi městskéh úřadu. Tat hlašvací pvinnst vychází z platné právní úpravy. 9) V případě pakvanéh záškláctví v průběhu šklníh rku, pkud jiţ byli záknní zástupci pravmcným rzhdnutím správníh rgánu pstiţeni pr přestupek pdle ustanvení zákna, je třeba pstupit v přadí jiţ druhé hlášení zanedbání šklní dcházky Plicii ČR, kde bude případ řešen jak trestní známení pr pdezření spáchání trestnéh činu hrţení mravní výchvy mládeţe. Kpie hlášení zanedbání šklní dcházky bude zaslána příslušnému kresnímu úřadu neb pvěřenému becnímu úřadu. Platnst d