Z á k l a d n í š k o l a a M a t e ř s k á š k o l a K o p i d l n o

Transkript

1 Z á k l a d n í š k l a a M a t e ř s k á š k l a K p i d l n Obsah: 1. Úvdní ustanvení. 2. Zásady klasifikace výsledků vzdělávání a chvání žáků. 2.1 Získávání pdkladů pr klasifikaci. 2.2 Hdncení výsledků vzdělávání. 2.3 Stupně hdncení a klasifikace. 2.4 Celkvé hdncení žáka na vysvědčení. 2.5 Klasifikace ve vyučvacích předmětech Klasifikace ve vyučvacích předmětech s teretickým zaměřením Klasifikace v předmětech s praktickým zaměřením Klasifikace v předmětech s výchvným zaměřením. 2.6 Výstupní hdncení. 2.7 Pstup d vyššíh rčníku. 2.8 Kmisinální zkušky. 2.9 Klasifikace žáka, který plnil pvinnu dcházku v zahraniční škle. 3. Klasifikace chvání. 3.1 Výchvná patření Pchvaly a cenění ředitele škly Pchvaly a cenění třídníh učitele. 3.2 Kázeňská patření Napmenutí třídníh učitele Důtka třídníh učitele Důtka ředitele škly 4. Hdncení a klasifikace žáků s vývjvu pruchu učení.

2 1. Úvdní ustanvení Tent klasifikační řád upravuje pravidla pr hdncení a klasifikaci žáků Základní škly a Mateřské škly Kpidln, T. Svbdy 297, Kpidln Je v suladu se záknem č. 561/2004 Sb., šklským záknem a vyhl. č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání a některých náležitstech pvinné šklní dcházky. Klasifikační řád je závazný pr všechny pedaggické pracvníky škly. Případy, které tent klasifikační řád neřeší, rzhduje v rámci platných právních nrem a v rámci své pravmci ředitel škly. 2. Zásady klasifikace výsledků vzdělávání a chvání žáků Hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáků je: jednznačné, srzumitelné, srvnatelné s předem stanvenými kritérii, věcné, všestranné. Hdncení je pedaggicky zdůvdněné, dbrně správné a dlžitelné. Při hdncení a při průběžné i celkvé klasifikaci pedaggický pracvník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi. Při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvří kmisinální zkušky. Při určvání stupně prspěchu v jedntlivých předmětech na knci klasifikačníh bdbí se hdntí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dsáhl za celé klasifikační bdbí. Ptm se přihlíží k systematičnsti v práci žáka p klasifikační bdbí. Stupeň prspěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné bdbí. Hdncení chvání žáka ve škle i při akcích škly je nedílnu sučástí celkvéh hdncení žáka. Všechny prjevy prušvání nrem chvání, agresivity (včetně verbálních frem), netlerance či xenfbie je pvinen řešit kamžitě ten pedaggický pracvník, který je prjevu přítmen (ppř. vyknává dzr). V c nejkratší dbě infrmuje třídníh učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele škly. Případy zastávání žáků v učení a nedstatky v jejich chvání se prjednávají v pedaggické radě i s rdiči. 2.1 Získávání pdkladů pr klasifikaci Na knci klasifikačníh bdbí, v termínu, který určí ředitel škly, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí (neb slvním hdncením u žáků s VPU) výsledky celkvé klasifikace d katalgvých listů a připraví návrhy na umžnění pravných zkušek, ppř. na klasifikaci v náhradním termínu. Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání žáka získává učitel zejména těmit metdami, frmami a prstředky: sustavným diagnstickým pzrváním žáka, sustavným sledváním výknů žáka a jeh připravensti na vyučvání, různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé), didaktickými testy, kntrlními písemnými pracemi a praktickými zkuškami předepsanými učebními snvami, analýzu různých činnstí žáka, knzultacemi s statními učiteli a pdle ptřeby s pracvníky PPP rzhvry se žákem a záknnými zástupci žáka. 2

3 Učitel musí mít dstatečné pdklady pr hdncení a klasifikaci každéh žáka. V případě ústníh zkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě i se zdůvdněním svéh hdncení. Výsledky hdncení písemných zkušek, prací a praktických činnstí známí žákvi v c nejkratším termínu. Termín písemné zkušky, která má trvat déle než 25 minut neb termín kntrlní písemné práce prknzultuje učitel s třídním učitelem, který krdinuje zkušení. V jednm dni mhu žáci knat puze jednu zkušku uvedenéh charakteru. Žáci budu s dstatečným předstihem seznámeni s rámcvým bsahem a přibližným termínem zkušky. Učitel je pvinen vést evidenci základní klasifikace žáka. 2.2 Hdncení výsledků vzdělávání žáků ( 51 zákna č. 561/2004 Sb.) 1. Každé plletí se vydává žákvi vysvědčení; za první plletí lze míst vysvědčení vydat žákvi výpis z vysvědčení. 2. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slvně neb kmbinací bu způsbů. O způsbu hdncení rzhduje ředitel škly se suhlasem šklské rady. 3. Škla převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka. Škla, která hdntí slvně, převede pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání slvní hdncení d klasifikace. 4. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. 5. V psledním rce plnění pvinné šklní dcházky vydá škla žákvi výstupní hdncení tm, jak žák dsáhl cílů vzdělávání stanvených v 44 zákna č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém rčníku základníh vzdělávání vydá škla výstupní hdncení žákvi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škle. 2.3 Stupně hdncení a klasifikace ( 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání) Chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: 1 velmi dbré, 2 uspkjivé, 3 neuspkjivé. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni prspěchu: 1 výbrný, 2 chvalitebný, 3 dbrý, 4 dstatečný, 5 nedstatečný. 2.4 Celkvé hdncení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: ( 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání) 1. prspěl(a) s vyznamenáním, 2. prspěl(a), 3. neprspěl(a). Žák je hdncen stupněm prspěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu hrším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prspěchu ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím 3

4 prgramem není vyšší než 1,5 a jeh chvání je hdncen stupněm velmi dbré neb je hdncen dpvídajícím slvním hdncením. prspěl(a), není-li v žádném z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 - nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením, neprspěl(a), je-li v některém z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem hdncen na vysvědčení stupněm prspěchu 5 - nedstatečný neb dpvídajícím slvním hdncením. Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: pracval(a) úspěšně, pracval(a). 2.5 Klasifikace ve vyučvacích předmětech Při klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech se hdntí v suladu s pžadavky učebních snv. Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst.jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný a výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se prjevují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky.v uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé.jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. 4

5 Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery.jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pmcí učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné chyby a nedstatky není schpen pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat. Úrveň jeh vědmstí není předpkladem pr práci ve vyšším rčníku Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu teretickéh zaměření Převahu teretickéh zaměření mají jazykvé, splečenskvědní, přírdvědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těcht vyučvacích předmětech vychází vyučující z pžadavku učebních snv a standardu základníh vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména: ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic, záknitstí a vztahů, kvalitu a rzsah získaných dvednstí vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti schpnst uplatňvat svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení splečenských a přírdních jevů a záknitstí, kvalitu myšlení, především jeh lgiku, samstatnst a tvřivst, aktivitu v přístupu k činnstem, zájem ně a vztah k nim, přesnst, výstižnst a dbrnu i jazykvu správnst ústníh a písemnéh prjevu, kvalitu výsledků činnstí, svjení účinných metd samstatnéh studia. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kriterií: Stupeň 1 (výbrný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a tvřivě uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný a výstižný. Grafický prjev je přesný a estetický. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák vládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně a prduktivně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Kvalita výsledků činnsti je zpravidla bez pdstatných nedstatků. Grafický prjev je estetický, bez větších nepřesnstí. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení pžadvaných pznatků, faktů, pjmů, definic a záknitstí nepdstatné mezery. Při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky. Pdstatnější nepřesnsti a chyby dvede za pmci učitele krigvat. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se dpuští chyb. Uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele. Jeh myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby. V ústním a písemném prjevu má nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. V kvalitě výsledků jeh činnsti se prjevují častější nedstatky, grafický prjev je méně estetický a má menší nedstatky. Je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele. Stupeň 4 (dstatečný) 5

6 Žák má v ucelensti,přesnsti a úplnsti svjení pžadvaných pznatků závažné mezery. Při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí je mál phtvý a má větší nedstatky. V uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti.v kvalitě výsledků jeh činnsti a v grafickém prjevu se prjevují nedstatky, grafický prjev je mál estetický. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Kvalita výsledků jeh činnsti a grafický prjev mají vážné nedstatky. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahu praktickéh zaměření. Převahu praktické činnsti mají na základní škle pracvní činnsti, technické činnsti, praktika, infrmatika, základy techniky, dmácí nauky. Při klasifikaci v těcht předmětech se vychází z pžadavku učebních snv a standardu základníh vzdělání. Při klasifikaci se sleduje zejména: vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem, svjení praktických dvednstí a návyků, zvládnutí účelných způsbů práce, využití získaných teretických vědmstí v praktických činnstech, aktivitu, samstatnst, tvřivst, iniciativu v praktických činnstech, kvalitu výsledků činnstí, rganizaci vlastní práce a pracviště, udržvání přádku na pracvišti, ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a péče živtní prstředí, hspdárné využívání survin, materiálů, energie, překnávání překážek v práci, bsluhu a údržbu labratrních zařízení a pmůcek, nástrjů, nářadí a měřidel. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kriterií: Stupeň 1 ( výbrný) Žák sustavně prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Phtvě, samstatně a tvřivě využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává phtvě, samstatně uplatňuje získané dvednsti a návyky. Bezpečně vládá pstupy a způsby práce; dpuští se jen menších chyb, výsledky jeh práce jsu bez závažnějších nedstatků. Účelně si rganizuje vlastní práci, udržuje pracviště v přádku. Uvědměle ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a aktivně se stará živtní prstředí. Hspdárně využívá surviny, materiál, energii. Vzrně bsluhuje a udržuje labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla. Aktivně překnává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák prjevuje kladný vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Samstatně, ale méně tvřivě a s menší jisttu využívá získané teretické pznatky při praktické činnsti. Praktické činnsti vyknává samstatně, v pstupech a způsbech práce se nevyskytují pdstatné chyby. Výsledky jeh práce mají drbné nedstatky. Účelně si rganizuje vlastní práci, pracviště udržuje v přádku. Uvědměle udržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a stará se živtní prstředí. Při hspdárném využívání survin, materiálů a energie se dpuští malých chyb. Labratrní zařízení a pmůcky, nástrje, nářadí a měřidla bsluhuje a udržuje s drbnými nedstatky. Překážky v práci překnává s bčasnu pmcí učitele. Stupeň 3 (dbrý) Žák prjevuje vztah k práci, k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem s menšími výkyvy. Za pmcí učitele uplatňuje získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech se dpuští chyb a při pstupech a způsbech práce ptřebuje bčasnu pmc učitele. Výsledky práce mají nedstatky. Vlastní práci rganizuje méně účelně, udržuje pracviště v přádku. Ddržuje předpisy bezpečnsti a chraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvrbě a chraně živtníh prstředí. Na pdněty učitele je schpen hspdárně využívat surviny, materiály a energii. K údržbě 6

7 labratrních zařízení, přístrjů, nářadí a měřidel musí být částečně pdněcván. Překážky v práci překnává jen s častu pmcí učitele. Stupeň 4 (dstatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracvnímu klektivu a praktickým činnstem. Získané teretické pznatky dvede využít při praktické činnsti jen za sustavné pmci učitele. V praktických činnstech, dvednstech a návycích se dpuští větších chyb. Při vlbě pstupů a způsbů práce ptřebuje sustavnu pmc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedstatky. Práci dvede rganizvat za sustavné pmci učitele, méně dbá přádek na pracvišti. Méně dbá na ddržvání předpisů bezpečnsti a chraně zdraví při práci a živtním prstředí. Prušuje zásady hspdárnsti využívání survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů, nářadí a měřidel se dpuští závažných nedstatků. Překážky v práci překnává jen s pmcí učitele. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neprjevuje zájem práci a vztah k ní, ani k pracvnímu klektivu a k praktickým činnstem. Nedkáže ani s pmcí učitele uplatnit získané teretické pznatky při praktické činnsti. V praktických činnstech, dvednstech a návycích má pdstatné nedstatky. Nedkáže pstupvat při práci ani s pmcí učitele.výsledky jeh práce jsu nedknčené, neúplné, nepřesné, nedsahují předepsané ukazatele. Práci na pracvišti si nedkáže zrganizvat, nedbá na přádek na pracvišti. Nevládá předpisy chraně zdraví při práci a nedbá na chranu živtníh prstředí. Nevyužívá hspdárně survin, materiálů a energie. V bsluze a údržbě labratrních zařízení a pmůcek, přístrjů a nářadí, nástrjů a měřidel se dpuští závažných nedstatků Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh zaměření Převahu výchvnéh zaměření mají: výtvarná výchva, hudební výchva a zpěv, tělesná a sprtvní výchva, rdinná výchva, bčanská výchva. Při klasifikaci v těcht předmětech se vychází z pžadavku učebních snv a standardu základníh vzdělání. Při klasifikaci se sleduje zejména: stupeň tvřivsti a samstatnsti prjevu, svjení ptřebných vědmstí, zkušenstí, činnstí a jejich tvřivá aplikace, pznání záknitstí daných činnstí a jejich uplatňvání ve vlastní činnsti, kvalita prjevu, vztah žáka k činnstem a zájem ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice statní splečnsti, v tělesné výchvě s přihlédnutím ke zdravtnímu stavu žáka všebecná tělesná zdatnst, výknnst a jeh péče vlastní zdraví. Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák je v činnstech velmi aktivní.pracuje tvřivě, samstatně, plně využívá své sbní předpklady a velmi úspěšně, pdle pžadavků snv je rzvíjí v individuálních a klektivních prjevech. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální, prcítěný, v hudební, branné a tělesné výchvě přesný. Osvjené vědmsti, dvednsti a návyky aplikuje tvřivě. Má výrazně aktivní zájem umění, estetiku, brannst a tělesnu kulturu a prjevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rzvíjí svůj estetický vkus, tělesnu zdatnst. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnstech aktivní, tvřivý, převážně samstatný na základě využívání svých sbních předpkladů, které úspěšně rzvíjí v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je esteticky půsbivý a má jen menší nedstatky z hlediska pžadavků snv. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky v nvých úklech. Má aktivní zájem umění, estetiku, brannst a tělesnu zdatnst. Rzvíjí si v pžadvané míře estetický vkus, brannst a tělesnu zdatnst. Stupeň 3 (dbrý) Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Nevyužívá dstatečně své schpnsti v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají četnější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Nemá dstatečný aktivní zájem umění, estetiku, brannst a tělesnu kulturu. Nerzvíjí v pžadvané míře svůj estetický vkus, brannst a tělesnu zdatnst. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je pvětšině chybný a nemá esteticku hdntu. Minimální svjené vědmsti a dvednsti nedvede 7

8 aplikvat. Neprjevuje zájem práci a nevyvíjí úsilí rzvíjet svůj estetický vkus, brannst a tělesnu zdatnst 2.6 Výstupní hdncení ( 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání) Hlavním bsahem výstupníh hdncení je vyjádření dsažené výstupní úrvni vzdělání ve struktuře vymezené vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání. Dále výstupní hdncení žáka bsahuje vyjádření : mžnstech žáka a jeh nadání, předpkladech pr další vzdělávání neb pr uplatnění žáka, chvání žáka v průběhu pvinné šklní dcházky, dalších významných skutečnstech ve vzdělávání žáka. Výstupní hdncení vydá škla žákvi na knci prvníh plletí šklníh rku, v němž splní pvinnu šklní dcházku. Výstupní hdncení vydá škla žákvi na knci prvníh plletí také v pátém a sedmém rčníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škle. V případě pdání přihlášky k přijetí d bru vzdělání, v němž je jak sučást přijímacíh řízení stanvena vzdělávacím prgramem talentvá zkuška, je žákvi vydán výstupní hdncení d 30. října. 2.7 Pstup d vyššíh rčníku, pakvání rčníku ( 52 dst. 2) a 3) zákna č. 561/2004 Sb.) D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly kmisinální přezkušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval; tmut žákvi může ředitel škly na žádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z vážných zdravtních důvdů Ředitel škly může žákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku a na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen, pvlit na žádst jeh záknnéh zástupce pakvání rčníku p psuzení jeh dsavadních studijních výsledků a důvdů uvedených v žádsti. 2.8 Kmisinální zkušky ( 53 zákna č. 561/2004 Sb. a 22 zákna č. 48/2005 Sb.) Žáci devátých rčníků a žáci, kteří na daném stupni základní škly dsud nepakvali rčník, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů s výjimku předmětů výchvnéh zaměření, knají pravné zkušky Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku v termínu stanveném ředitelem škly. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální. 8

9 2.8.3 Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh rčníku V důvdněných případech může krajský úřad rzhdnut knání pravné zkušky a kmisinálníh přezkušení pdle 52 dst. 4 na jiné základní škle. Zkušky se na žádst krajskéh úřadu účastní šklní inspektr Kmisi pr kmisinální přezkušení (dále jen přezkušení ) jmenuje ředitel škly; v případě, že je vyučujícím danéh předmětu ředitel škly, jmenuje kmisi krajský úřad Kmise je tříčlenná a tvří ji: předseda, kterým je ředitel škly, ppřípadě jím pvěřený učitel, neb v případě, že vyučujícím danéh předmětu je ředitel škly, krajským úřadem jmenvaný jiný pedaggický pracvník škly, zkušející učitel, jímž je vyučující danéh předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, ppřípadě jiný vyučující danéh předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující danéh předmětu neb předmětu stejné vzdělávací blasti stanvené vzdělávacím prgramem pr základní vzdělávání Výsledek přezkušení již nelze napadnut nvu žádstí přezkušení. Výsledek přezkušení stanví kmise hlasváním. Výsledek přezkušení se vyjádří slvním hdncením pdle 15 dst. 2 neb stupněm prspěchu pdle 15 dst. 3. Ředitel škly sdělí výsledek přezkušení prkazatelným způsbem žákvi a záknnému zástupci žáka. V případě změny hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí se žákvi vydá nvé vysvědčení O přezkušení se přizuje prtkl, který se stává sučástí dkumentace škly Žák může v jednm dni vyknat přezkušení puze z jednh předmětu. Není-li mžné žáka ze závažných důvdů ve stanveném termínu přezkušet, stanví rgán jmenující kmisi náhradní termín přezkušení Knkrétní bsah a rzsah přezkušení stanví ředitel škly v suladu se šklním vzdělávacím prgramem Vyknáním přezkušení není dtčena mžnst vyknat pravnu zkušku. 2.9 Klasifikace žáka, který plnil pvinnu šklní dcházku v zahraniční škle ( vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání) Žáka, který plnil pvinnu šklní dcházku v zahraniční škle a pkračuje v plnění pvinné šklní dcházky ve spádvé škle neb jiné škle zapsané ve šklském rejstříku, kteru zvlil záknný zástupce žáka, zařadí ředitel tét škly d příslušnéh rčníku pdle výsledků zkušek pdle 18 dst. 1 a na základě vyjádření zahraniční škly úspěšnsti uknčení příslušnéh rčníku základníh vzdělávání Žáka, který plnil pvinnu šklní dcházku ve škle zřízené při diplmatické misi neb knzulárním úřadu České republiky a pkračuje v plnění pvinné šklní dcházky ve spádvé škle neb jiné škle zapsané ve šklském rejstříku, kteru zvlil záknný zástupce žáka, zařadí ředitel tét škly d příslušnéh rčníku pdle dsavadních výsledků vzdělávání dlžených vysvědčením Žáka, který plnil pvinnu šklní dcházku frmu individuální výuky v zahraničí a pkračuje v plnění pvinné šklní dcházky ve spádvé škle neb jiné škle zapsané ve šklském rejstříku, kteru zvlil záknný zástupce žáka, zařadí ředitel tét škly d příslušnéh rčníku pdle výsledků zkušek pdle 18 dst Žáka, na kteréh se vztahuje pvinná šklní dcházka a který neknal zkušky pdle 18, zařazuje ředitel spádvé škly neb jiné škly zapsané ve šklském rejstříku, kteru zvlil záknný zástupce žáka, d příslušnéh rčníku p zjištění úrvně jeh dsavadníh vzdělání a znalsti vyučvacíh jazyka. 9

10 3. Klasifikace chvání Klasifikaci chvání žáků navrhuje třídní učitel p prjednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s statními učiteli a rzhduje ní ředitel p prjednání v pedaggické radě. Kritériem pr klasifikaci chvání je ddržvání pravidel chvání, která stanví řád škly, během klasifikačníh bdbí. Kritéria pr jedntlivé stupně chvání jsu následující : Stupeň 1 - velmi dbré Žák uvědměle ddržuje pravidla chvání a aktivně prsazuje ustanvení řádu škly. Má kladný vztah ke klektivu třídy a škly, přispívá k jeh upevňvání a k utváření pracvních pdmínek pr vyučvání. Méně závažných přestupků se dpuští naprst jediněle. Stupeň 2 - uspkjivé Žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům chvání neb řádu škly. Zpravidla se přes důtku třídníh učitele (ppř. ředitele škly) dpuští dalších přestupků, narušuje činnst klektivu neb se dpuští pklesků v mravním chvání. Stupeň 3 - neuspkjivé Chvání žáka ve škle je v rzpru s pravidly chvání. Zpravidla se přes důtku ředitele škly dále dpuští takvých závažných prvinění, že je jimi vážně hržena výchva statních žáků. Záměrně narušuje činnst klektivu. 3.1 Výchvná patření ( 31 vyhlášky č. 561/2004 Sb.) Výchvnými patřeními jsu pchvaly neb jiná cenění a kázeňská patření. Kázeňským patřením je pdmíněné vylučení žáka neb studenta ze škly neb šklskéh zařízení, vylučení žáka neb studenta ze škly neb šklskéh zařízení, a další kázeňská patření, která nemají právní důsledky pr žáka neb studenta. Pchvaly, jiná cenění a další kázeňská patření může udělit či ulžit ředitel škly neb šklskéh zařízení neb třídní učitel. Ministerstv stanví prváděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských patření a pdmínky pr udělvání a ukládání těcht dalších kázeňských patření a pchval neb jiných cenění. Ředitel škly neb šklskéh zařízení může v případě závažnéh zaviněnéh prušení pvinnstí stanvených tímt záknem neb šklním neb vnitřním řádem rzhdnut pdmíněném vylučení neb vylučení žáka neb studenta ze škly neb šklskéh zařízení. V rzhdnutí pdmíněném vylučení stanví ředitel škly neb šklskéh zařízení zkušební lhůtu, a t nejdéle na dbu jednh rku. Dpustí-li se žák neb student v průběhu zkušební lhůty dalšíh zaviněnéh prušení pvinnstí stanvených tímt záknem neb šklním neb vnitřním řádem, může ředitel škly neb šklskéh zařízení rzhdnut jeh vylučení. Žáka lze pdmíněně vylučit neb vylučit ze škly puze v případě, že splnil pvinnu šklní dcházku. Zvláště hrubé slvní a úmyslné fyzické útky žáka neb studenta vůči pracvníkům škly neb šklskéh zařízení se vždy pvažují za závažné zaviněné prušení pvinnstí stanvených tímt záknem. O pdmíněném vylučení neb vylučení žáka či studenta rzhdne ředitel škly neb šklskéh zařízení d dvu měsíců de dne, kdy se prvinění žáka neb studenta dzvěděl, nejpzději však d jednh rku de dne, kdy se žák neb student prvinění dpustil, s výjimku případu, kdy prvinění je klasifikván jak trestný čin pdle zvláštníh právníh předpisu (zákn č. 140/1961 Sb., trestní zákn). O svém rzhdnutí infrmuje ředitel pedaggicku radu. Žák neb student přestává být žákem neb studentem škly neb šklskéh zařízení dnem následujícím p dni nabytí právní mci rzhdnutí vylučení, nestanví-li tt rzhdnutí den pzdější Pchvaly a cenění ředitele škly: Ředitel škly může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu jiné právnické či fyzické sby žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit pchvalu neb jiné cenění za mimřádný prjev lidsksti, bčanské neb šklní iniciativy, záslužný neb statečný čin neb za dluhdbu úspěšnu práci. 10

11 Ředitel škly neprdleně známí udělení pchvaly a jinéh cenění a jeh důvdy prkazatelným způsbem žákvi a jeh záknnému zástupci. Udělení pchvaly a jinéh cenění se zaznamená d dkumentace škly. Udělení pchvaly a jinéh cenění se zaznamená na vysvědčení za plletí, v němž byl udělen Pchvaly a cenění třídníh učitele ( 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., základním vzdělávání) Třídní učitel může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu statních vyučujících žákvi p prjednání s ředitelem škly udělit pchvalu neb jiné cenění za výrazný prjev šklní iniciativy neb za déletrvající úspěšnu práci. Třídní učitel neprdleně známí udělení pchvaly a jinéh cenění a jeh důvdy prkazatelným způsbem žákvi a jeh záknnému zástupci. Udělení pchvaly se zaznamená d dkumentace škly. Udělení pchvaly a jinéh cenění se zaznamená na vysvědčení za plletí, v němž byl udělen. 3.2 Kázeňská patření Při prušení pvinnstí stanvených šklním řádem může být pdle závažnsti tht prušení žákvi ulžen(a): Napmenutí třídníh učitele - ukládá třídní učitel bezprstředně p přestupku, kteréh se žák dpustí; udělení napmenutí uvědmí třídní učitel prkazatelně rdiče - dpisem, ústní infrmací na pravidelných knzultačních dnech a třídních schůzkách Důtka třídníh učitele ukládá ji třídní učitel p prjednání a se suhlasem ředitele škly za závažnější či pakvané prušení řádu škly, nrem slušnsti; důtka třídníh učitele se uděluje před klektivem třídy Důtka ředitele škly - ukládá ji ředitel škly p prjednání v pedaggické radě za vážná prušení řádu škly zvláště za prušvání nrem slušnsti, za nemluvené absence, za agresivitu vůči splužákům i dspělým a další závažná prvinění. Zvláště hrubé slvní a úmyslné fyzické útky žáka neb studenta vůči pracvníkům škly se vždy pvažují za závažné zaviněné prušení pvinnstí řádu škly a jsu pstihvány tímt patřením s následným dpadem na hdncení chvání za klasifikační bdbí. Ředitel škly neb třídní učitel neprdleně známí ulžení napmenutí neb důtky a jeh důvdy prkazatelným způsbem žákvi a jeh záknnému zástupci. Ulžení napmenutí neb důtky se zaznamená d dkumentace škly. 4. Hdncení a klasifikace žáků s vývjvu pruchu učení Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn, a naznačení dalšíh rzvje žáka. Obsahuje také zdůvdnění hdncení a dpručení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překnávat. Děti, u kterých je diagnstikvána dyslexie neb dysrtgrafie, mhu být se suhlasem rdičů během celéh jejich vzdělání (nejen na základní škle), hdnceny z mateřskéh jazyka a z jiných jazyků slvně (a t jak v průběhu šklníh rku, tak na plletním a závěrečném vysvědčení). Mhu být svbzeny d přijímacích zkušek na střední škly z mateřskéh jazyka a dalších jazyků, přičemž se budu vzhledem k dalším uchazečům psuzvat, jak by tut zkušku úspěšně slžily. U dětí s diagnstikvanu dyskalkulií bude ttéž platit pr matematiku a další předměty, kde výsledky mhu být tut pruchu vlivněny. Krmě slvníh hdncení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými pruchami učení hdntit dítě slvně (průběžně i na vysvědčení) p dhdě s rdiči a dbrníkem prakticky ve všech předmětech, d nichž se prucha prmítá. Užití tht pstupu závisí 11

12 na knkrétním dítěti i na metdách, užívaných při výuce, které mhu některé dítě znevýhdňvat. Jakmile žák překná nejvýraznější btíže, je vhdné pstupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých klnstí může být pr dítě výhdnější klasifikace známku s tím, že se specifická prucha dítěte vezme v úvahu a drazí se v mírnější známce ( jeden stupeň i něklik stupňů). Při uplatňvání všech těcht mžnstí je třeba pstupvat velmi individuálně, s využitím všech dstupných infrmací, zejména infrmací z dbrných vyšetření, pdpřit jeh mžnsti být úspěšný (jedna z pdstatných pdmínek pr zdravý rzvj sbnsti). Klasifikační řád byl prjednán a schválen na pedaggické radě dne 25. ledna Klasifikační řád nabývá platnsti dne 1. únra 2006 Mgr. Pavel Berný ředitel ZŠ a MŠ 12