ŠKOLNÍ ŘÁD. (1)Školní řád a vnitřní řád upravuje

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA STEHELČEVES, OKRES KLADNO ŠKOLNÍ ŘÁD Na základě ustanvení 30 zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) vydávám tent šklní řád, jehž sučástí jsu vnitřní řády šklní družiny a šklní jídelny. (1)Šklní řád a vnitřní řád upravuje a) pdrbnsti k výknu práv a pvinnstí dětí, žáků a jejich záknných zástupců ve škle neb šklském zařízení a pdrbnsti pravidlech vzájemných vztahů s pedaggickými pracvníky, b) prvz a vnitřní režim škly neb šklskéh zařízení, c) pdmínky zajištění bezpečnsti a chrany zdraví dětí, žáků neb studentů a jejich chrany před sciálně patlgickými jevy a před prjevy diskriminace, nepřátelství neb násilí, d) pdmínky zacházení s majetkem škly neb šklskéh zařízení ze strany dětí, žáků a studentů. (2) Šklní řád bsahuje také pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků a studentů. Vydává: Mgr. Šárka Hlečkvá, ředitelka škly Stehelčeves, 26. srpna 2013 Schválen Šklsku radu dne Prjednán na pedaggické radě dne Platnst d 1. září 2013, č. j. 0239/2013

2 ČLÁNEK I. ODDÍL 1.01 SPOLEČNÁ ČÁST PRÁVA DĚTÍ, ŽÁKŮ 1 A JEJICH ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ V suladu s ustanvením 21 zákna č. 561/2004 Sb., mají děti, žáci a jejich záknní zástupci následující práva: a) na vzdělávání (MŠ, ZŠ) 2 a šklské služby (ŠD, ŠJ) pdle tht zákna, b) na infrmace průběhu a výsledcích vzdělávání, c) vlit a být vleni d Šklské rady, jsu-li zletilí, d) zakládat v rámci škly samsprávné rgány žáků (Žákvský parlament), vlit a být d nich vleni, pracvat v nich a jejich prstřednictvím se bracet na ředitele škly s tím, že ředitel škly je pvinen se stanvisky a vyjádřeními těcht samsprávných rgánů zabývat, e) vyjadřvat se ke všem rzhdnutím týkajícím se pdstatných záležitstí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnvána pzrnst dpvídající jejich věku a stupni vývje, f) na infrmace a pradensku pmc škly neb šklskéh pradenskéh zařízení v záležitstech týkajících se vzdělávání pdle tht zákna. Záknní zástupci dětí a nezletilých žáků mají práva uvedená v tmt ddíle s výjimku bdů a) a d). ODDÍL 1.02 POVINNOSTI ŽÁKŮ A DĚTÍ V suladu s ustanvením 22 zákna č. 561/2004 Sb., mají žáci a děti následující pvinnsti: a) žáci musí řádně dcházet d škly neb šklskéh zařízení a řádně se vzdělávat (ddržvat stanvený rzvrh hdin a přestávek, nsit učebnice a pmůcky dle rzvrhu a pkynů učitele a připravvat si je na vyučvací hdiny před jejich začátkem na lavici, být aktivní v hdinách, plnit zadanu práci a úkly), b) ddržvat tent šklní řád, předpisy a pkyny škly a šklskéh zařízení k chraně zdraví a bezpečnsti, s nimiž byli seznámeni, s přihlédnutím k jejich věku a stupni vývje, c) plnit pkyny pedaggických pracvníků škl a šklských zařízení vydané v suladu s právními předpisy a tímt Šklním řádem, d) plnit pkyny všech zaměstnanců škly týkající se zajištění bezpečnsti a chrany zdraví dle vyhlášky č. 263/2007 Sb. ODDÍL 1.03 POVINNOSTI ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ DĚTÍ A NEZLETILÝCH ŽÁKŮ V suladu s ustanvením 23 zákna č. 561/2004 Sb., mají záknní zástupci následující pvinnsti: a) zajistit, aby dítě neb žák dcházel řádně a včas d škly neb šklskéh zařízení, b) na vyzvání ředitele škly neb šklskéh zařízení se sbně zúčastnit prjednání závažných tázek týkajících se vzdělávání dítěte neb žáka, c) infrmvat neprdleně šklu a šklské zařízení změně zdravtní způsbilsti, zdravtních btížích dítěte neb žáka neb jiných závažných skutečnstech, které by mhly mít vliv na průběh vzdělávání, d) dkládat důvdy nepřítmnsti žáka ZŠ ve vyučvání v suladu s pdmínkami stanvenými tímt šklním řádem, e) znamvat škle a šklskému zařízení údaje pdle 28 dst. 2 a 3 a další údaje, které jsu pdstatné pr průběh vzdělávání neb bezpečnst dítěte neb žáka, a změny v těcht údajích (např. změny kntaktních údajů, adresy, telefnních čísel, rzhdnutí sudu mezení styku rdiče s dítětem atp.). 1 Termín dítě se pužívá pr dítě vzdělávající se v mateřské škle, žák se pužívá pr žáky vzdělávané v základní škle. 2 Pužité zkratky: MŠ (mateřská škla), ZŠ (základní škla), ŠD (šklní družina), ŠJ (šklní jídelna). 2

3 ODDÍL 1.04 CHOVÁNÍ VE ŠKOLE A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH 3 ŠKOLNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY STEHELČEVES, OKRES KLADNO 1) Chvání ve škle se řídí becnými pravidly slušnéh chvání a mezilidských vztahů platných v demkratické splečnsti, a t jak ve vztahu k pracvníkům škly, tak splužákům a statním sbám, které ptkáváme v prstrách škly. Tt pravidl se přiměřeně pužije i při akcích mim šklu, zvláště při reprezentaci škly. Při setkání se zdravíme a chváme se k sbě zdvřile. 2) Pedaggičtí pracvníci mhu stanvit splečně s dětmi neb žáky další pravidla, která upravují rganizaci prvzu třídy (skupiny, ddělení), každdenní rituály a pravidla chvání v rámci skupiny. Tat pravidla nemusí mít psanu frmu a nesmí být v rzpru s platnými záknnými předpisy a tímt Šklním řádem. (A) POHYB ŽÁKŮ A DĚTÍ V PROSTORÁCH ŠKOLY 1) Žáci neb děti se phybují ve škle puze ve stanvených prstrách: chdby, sciální zařízení, třídy, jídelna, zahrada. D technických prstr (kanceláře, kuchyně, kabinety, sklepy, půdy, prvzní budvy) je jim umžněn přístup puze s vědmím a dzrem zdpvědnéh pracvníka 4. Organizace přesunů žáků neb dětí se řídí pravidly dzru a pkyny zdpvědnéh pracvníka. 2) Při pbytu ve škle a šklském zařízení mhu děti i žáci dcházet na taletu dle ptřeby. O dchdu infrmují dhdnutým způsbem zdpvědnéh pracvníka. Během vyučvací hdiny v ZŠ dchází žáci z třídy jedntlivě a svým dchdem ani příchdem nenarušují práci ve vyučvání. (B) STRAVOVÁNÍ MIMO PROSTORY ŠKOLNÍ JÍDELNY 1) Stravvání se uskutečňuje zpravidla v ŠJ a je upraven vnitřním řádem ŠJ. Mim tyt prstry prbíhají pravidelně svačiny žáků v ZŠ, ŠD a některých tříd MŠ. 2) Žáci ZŠ svačí přestávkách dle rzvrhu hdin. Při vyučvacích hdinách v ZŠ není dvlen jíst. Svačina je ulžena v aktvce. 3) Pitný režim je zajištěn pr všechny žáky i děti během celéh prvzu. Pít je mžné dle ptřeby. Organizaci upravují další dhdnutá pravidla v rámci tříd a ddělení ŠD. Žáci ZŠ si dplňují nápje d nádb (lahví) puze v dbě přestávek. (C) POUŽÍVÁNÍ MOBILNÍCH TELEFONŮ 1) Pužívání mbilních telefnů v ZŠ není dvlen, pkud t není sučástí výuky (pužívání kalkulačky, výuka ČJ atp.). Vyzvánění musí být vypnut neb úplně ztišen. Učitelé vedu žáky k správným návykům při telefnvání a přijímání hvrů (vyřizvání hvrů mim třídu, nerušit výuku atp.). 2) Pužívání mbilních telefnů, ftaparátů a kamer neb jiných pdbných zařízení k záznamům sb a zveřejňvání těcht záznamů lze jen na základě vyjádřenéh suhlasu dané sby. Za žáka neb dítě vyjadřuje suhlas písemně jeh záknný zástupce, pr ptřeby škly tent suhlas bývá vyjádřen zpravidla na začátku dcházky neb šklníh rku. (D) UKLÁDÁNÍ OSOBNÍCH VĚCÍ A NOŠENÍ CENNÝCH VĚCI 1) D škly a šklskéh zařízení se žákům a dětem nedpručuje nsit věci (např. peníze, šperky, hračky), které nesuvisí se vzděláváním. Škla neručí za ztrátu takvých věcí (viz předchzí věta). Pr předcházení ztrátám mhu mít žáci značeny sbní věci zkratku jména. Děti v mateřské škle musí mít značený určenu značku děv i buv, zejména také z důvdu snadné rientace při převlékání na pbyt venku neb dpčinek. 3 Struktura citace Šklníh řádu: článek - ddíl - písmen: (A) - bd: a) neb 1) 4 Zdpvědný pracvník - zpravidla se jedná pedaggickéh pracvníka, avšak může se jednat i jinéh pracvníka škly pvěřenéh dzrem. 3

4 2) Osbní věci (svrchní děv, buv) jsu ulženy v šatně na určeném místě (děv na věšák neb d sáčku, buv d btníku). Pslední den šklníh vyučvání v červnu si žáci dnášejí všechny sbní věci dmů. Pslední den prvzu mateřské škly před mezením prvzu v dbě hlavních prázdnin si záknní zástupci dětí MŠ dnášejí všechny sbní věci svých dětí dmů. Vybavení a sbní věci, které ve škle zůstanu v dbě hlavních prázdnin neb mezení prvzu MŠ, bude zlikvidván (sběr, dpad). 3) Mbilní telefny a další cenné věci, které žák ZŠ přinese d škly a neptřebuje je pr vzdělávání, má ulženy během celéh pbytu ve škle neb šklském zařízení ve své aktvce a nedkládá je jinam (d šklní lavice, v šatně neb d sáčku v šatně neb na jiná místa), nepůjčuje je ani je nevyměňuje s dalšími sbami. 4) Ztrátu děvu, buvi, mbilníh telefnu neb jiné sbní věci žáci i děti, ppř. záknní zástupci znamují neprdleně, tzn. ještě týž den nejlépe před uknčením vyučvání ZŠ neb prvzu MŠ a ŠD, třídnímu učiteli neb jinému pracvníkvi škly. Ten zajistí dle mžnstí škly a nejlépe mim vyučvací hdinu pstup, aby věc mhla být nalezena. Pkud věc nebude nalezena, známí daný pracvník tut skutečnst záknnému zástupci. V případě cenné věci (nad Kč) kntaktuje pracvník škly bez dkladu Plicii ČR. V případě zjištění ztráty p uknčení prvzu škly, tj. p 16:30, může být, známení týž den prveden řediteli škly běžnými kmunikačními prstředky. 5) Záknný zástupce má práv, za pdmínek, že byla ddržena pravidla pr ukládání věcí a další ustanvení tht Šklníh řádu, žádat p škle, prstřednictvím ředitele škly, náhradu škdy. Škdu, vlastnictví věci a její ztrátu ve škle musí záknní zástupci prkázat (např. pkladní dklad, svědectví). ODDÍL 1.05 ZACHÁZENÍ S UČEBNICEMI, ŠKOLNÍMI POTŘEBAMI A ŠKOLNÍM MAJETKEM 1) Děti i žáci šetrně zachází se šklními pmůckami a šklním majetkem. 2) Každé svévlné pškzení neb zničení majetku škly, dětí, žáků, pedaggů či jiných sb hradí v plném rzsahu záknní zástupci dítěte neb žáka, který pškzení způsbil. Svévlnst neb úmysl pškdit věc se prkazuje svědectvím. V případě vážné škdy (nad Kč) je mžné přizvat k šetření Plicii ČR. Je mžné dmluvit i svépmcnu pravu pškzené věci neb majetku, pkud je t mžné a v silách záknných zástupců. 3) Žáci mají práv na bezplatné zapůjčení učebnic, se kterými zachází šetrně a chrání je před pškzením balem. Žákvi prvníh rčníku se bezplatně pskytují učebnice a šklní ptřeby ve výši stanvené záknem. O výběru šklních ptřeb rzhduje třídní učitel a ředitel škly dle ptřeb výuky. Evidenci zapůjčených učebnic, šklních ptřeb neb šklníh majetku žákům vede třídní učitel. 4) Každý žák udržuje v čisttě a přádku své pracvní míst a nejbližší klí. Na knci vyučvání uklidí všechny své věci z lavice a psbírá papíry a nepřádek na zemi. Své věci si ukládá na určené míst neb si je dnáší dmů. Pr pmc při udržvání přádku a jiné práce ve třídě mhu třídní učitelé neb vychvatelé určit služby žáků. 5) Každé dítě dle svéh věku a mžnstí udržuje v čisttě a přádku své pracvní a herní míst a nejbližší klí. Na knci činnsti uklidí všechny pužívané věci, psbírá papíry a nepřádek na zemi. Své věci si ukládá na určené míst neb si je dnáší dmů. Pr pmc při udržvání přádku ve třídě mhu pedaggvé určit služby dětí (hspdáři). ODDÍL 1.06 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ VE ŠKOLE A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH 5 1) Pkud v tmt Šklním řádu není uveden jinak, řídí se škla dpručeními Metdickéh pkynu k zajištění bezpečnsti a chrany zdraví dětí a žáků, č. j /05-25 z rku (A) OCHRANA ZDRAVÍ DĚTÍ 1) Pvinnstí všech sb, které se zdržují v prstrách škly, je chránit zdraví své i statních. Škla vytváří takvé pdmínky, které respektují fyzilgické ptřeby dětí a žáků, pdprují jejich zdravý vývj, předcházejí vzniku rizikvéh chvání (sciálně patlgických jevů). Tat prblematika je blíže řešena v Minimálním preventivním prgramu škly. 5 škla a šklské zařízení - dále pužíván zkráceně škla 4

5 2) V suladu s vnitřními směrnicemi škly zajištění bezpečnsti a dle Metdickéh pkynu Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy ze dne 22. prsince 2005, Č. j.: / jsu rdiče pvinni na začátku šklníh rku neb p uknčení platnsti psudku předchzíh dkládat zdravtní způsbilst žáka neb dítěte, kteru psuzuje a psudek vydává praktický lékař pr děti a drst. Praktický lékař pr děti a drst, který žáka neb dítě registruje, v psudku dále uvede, zda se žák neb dítě pdrbil stanveným pravidelným čkváním neb má dklad, že je prti nákaze imunní neb že se nemůže čkvání pdrbit pr trvalu kntraindikaci. Tiskpis psudku pskytne škla na vlastním frmuláři. Jiné pužité tiskpisy musí mít stejné náležitsti, jak tiskpis škly. Psudek má platnst 12 měsíců a rdič předává škle kpii. Evidenci a kntrlu psudků zajišťují třídní učitelé a pedaggvé MŠ. 3) Na základě zákna chraně veřejnéh zdraví č. 258/2000 Sb., záknní zástupci neb jimi pvěřené sby zajistí, aby děti a žáci přicházeli d škly zcela zdraví, bez prjevů nemci (průjem, zvracení, teplta, silná rýma a kašel) a bez jiných zdravtních prblémů (paraziti, vši). Hlásí pedaggvi přensné chrby a výskyt nakažlivých zdravtních prblémů v rdině neb blízkém klí dítěte a ddržují pkyny lékaře. 4) V případě vážnéh pdezření a v zájmu chrany zdraví statních dětí dle výše uvedenéh zákna může pedagg dmítnut převzít dítě d mateřské škly neb žáka základní škly. Pkud tut skutečnst zjistí v průběhu pbytu dítěte neb žáka ve škle neb šklském zařízení, může p telefnické dhdě vyzvat záknné zástupce, aby si dítě neb žáka vyzvedli, ppřípadě zajistí běžnými způsby první pmc neb lékařské šetření, pkud záknné zástupce není mžné kntaktvat. 5) Jak dklad zdraví dítěte v mateřské škle je mžné v důvdněných případech pžadvat lékařsku zprávu. 6) Děti i žáci mají práv na chranu před násilím tělesným i duševním. Nesmí být šikanváni, zesměšňváni či jinak pnižváni splužáky či dspělými. Základem prevence šikanvání a násilí na šklách je pdpra pzitivních vzájemných vztahů (žák - žák, dítě - dítě, dítě - žák, dítě a žák - dspělý). Prjevy šikanvání mezi žáky ZŠ jsu v prstrách škly a při šklních akcích přísně zakázány a jsu pvažvány za hrubý přestupek prti Šklnímu řádu a budu hdnceny dle pravidel pr hdncení chvání žáka ZŠ. Za prjevy šikanvání se pvažuje: verbální šikana, přímá a nepřímá; psychická šikana (sučástí je i kyberšikana, děje se pmcí ICT technlgií); fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku běti); smíšená šikana; kmbinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apd.). Z tht důvdu musí pedaggický pracvník šikanvání mezi dětmi neb žáky předcházet, jeh prjevy neprdleně řešit a každé jeh běti pskytnut kamžitu pmc. (B) ZAKÁZANÉ ČINNOSTI 1) D škly je zakázán nsit předměty, které by mhly hrzit zdraví vlastní i statních (nže, stré předměty, kuličkvé pistle, střelné zbraně, hřlavé látky, výbušniny, zápalky, zapalvače, hňstrje apd.). 2) Dětem i žákům je přísně zakázán manipulvat s elektrickými sptřebiči a vypínači. Z bezpečnstních důvdů se dětem i žákům zakazuje tevírání ken, vyklánění se z tevřených ken a sezení na kenních parapetech. 3) Ve škle a při akcích přádaných šklu je přísně zakázán vnášení, držení, předávání a zneužívání návykvých látek. Prušení tht zákazu žákem ZŠ bude značen jak hrubý přestupek a hdncen dle pravidel pr hdncení chvání žáka ZŠ. (C) POUČENÍ A POSTUPY PŘI ÚRAZU 1) Učitelé jsu pvinni pravidelně pučvat děti a žáky bezpečnsti a chraně zdraví přiměřeně jejich věku a vést záznamy těcht pučeních d třídní knihy. Obsah pučení je dán dalšími vnitřními pkyny škly. Děti i žáci jsu pvinni se těmit zásadami bezpečnsti a chrany zdraví, kterých byli pučeni, řídit. 2) V případě zranění či nevlnsti dítěte neb žáka vyučující zajistí první pmc neb šetření, infrmvání rdičů a případné předání dítěte (žáka) dpvědné sbě. 3) Každý úraz, pranění či nehdu, k níž djde během vzdělávání v prstrách škly (ve třídě, na chdbě neb na hřišti) neb při akcích přádaných mim šklu, hlásí žáci i děti ihned svému vyučujícímu, ten následně třídnímu učiteli (v ZŠ) a řediteli škly. Příslušný vyučující zapíše týž den tut skutečnst d knihy úrazů, která je vedena elektrnicky. Náležitsti zápisu jsu dány vnitřní směrnicí. Třídní učitel sleduje absenci žáka neb dítěte p úrazu a upzrní na jeh 5

6 nepřítmnst z důvdu úrazu nedkladně ředitele škly a zaznamená tt d knihy úrazů. Úrazy zaměstnanců škly se zapisují d samstatné knihy úrazů a hlásí se řediteli škly. 4) Škla se řídí v případě úrazů žáků neb dětí vyhlášku č. 64/2005 Sb., evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. (D) DOZOR NAD ŽÁKY A DĚTMI 1) Za bezpečnst dětí a žáků v dbě prvzu škly a šklskéh zařízení zdpvídá příslušný pedaggický pracvník neb pracvník vyknávající dzr. Děti i žáci jsu pvinni se řídit pkyny pedaggů i dzr vyknávajícíh pracvníka. 2) Pedaggičtí pracvníci a další pvěření pracvníci jsu pvinni vyknávat dzr nad dětmi i žáky v suladu s pracvním řádem, rzvrhem dzrů a dalšími vnitřními pkyny. Pedaggický pracvník, vyknávající dzr nad dětmi, může pvěřit krátkdbým dzrem jinéh pracvníka škly z rganizačních důvdů (ptřeba dejít na WC, dprvd dítěte na WC atp.) tak, aby nehrzil výkn vlastní pracvní činnsti slvenéh pracvníka. 3) Dzr je vyknáván pvěřeným pracvníkem sbně. Dzr v MŠ a ŠD je vyknáván během celéh prvzu. 4) V základní škle prbíhá dzr 20 minut před zahájením vyučvání u šaten a ve třídách, přestávkách mezi vyučvacími hdinami, mezi dpledním a dpledním vyučváním, pdle ptřeby při přecházení žáků d zařízení šklníh stravvání, šklní družiny, na výuku TV mim budvu škly neb při mimšklních akcích. Dzr je přítmný především v prstrách, kde k hržení bezpečnsti neb šikanvání již dšl neb kde by k němu mhl dcházet, zejména ve třídách, na chdbách neb na taletách. Pvěřený pracvník během dzru dle ptřeby kntrluje všechny prstry, kde se žáci neb děti smějí phybvat. 5) Dzr nad žáky p sknčení vyučvání neb prvzu ŠD při čekání na akci škly (dplední akce, večerní akce) škla zajišťuje puze ve výjimečných případech (zejména u djíždějících žáků) na základě žádsti záknnéh zástupce řediteli škly. Žádst může být pdána buď písemně (stačí d infrmační knížky) a musí být dručena nejpzději den předem, neb telefnicky i v den akce. 6) Zajištění dzru na akcích mim šklu je v suladu s Metdickým pkynem k zajištění bezpečnsti a chrany zdraví dětí a žáků, č. j /05-25 z rku Jedná se zejména předání infrmací akci nejméně 2 dny před knáním akce, písemný suhlas rdičů s účastí dítěte neb žáka na akci, zajištění dzru na místě shrmáždění 15 minut před určeným časem shrmáždění. (E) VYBAVENÍ K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI 1) Pvinnsti rdičů spčívají ve vybavení dětí a žáků vhdným děvem a buví a v pravidelné kntrle tht vybavení a jeh stavu (pškzení, ptřebení). V případě pškzení, které snižuje bezpečnst, např. dtržení části buvi, zajistí neprdleně d druhéh dne náhradní vybavení. 2) Oblečení a sbní věci dítěte ulžené v šatně MŠ rdiče kntrlují a udržují čisté. Pravidelně nsí blečení dmů vyprat (pyžam, zástěrku a tepláky 1x týdně, cvičební úbr 1x měsíčně, ppř. častěji). 3) Další vybavení dětí v mateřské škle se řídí dále pkyny pedaggických pracvníků, které jsu v suladu se Šklním vzdělávacím prgramem mateřské škly neb Třídním vzdělávacím prgramem knkrétní třídy (např. cvičební úbr, pyžam atp.). Při cvičení a phybvých hrách musí mít děti vhdnu buv - sprtvní buv s pevnu patu, neb děti cvičí bsy (ve třídě na kberci, bez pnžek). 4) Žáci i učitelé ZŠ jsu pvinni se převlékat na tělesnu výchvu d sprtvníh blečení (tričk, teplákvá suprava) a sprtvní buvi (venkvní a vnitřní). Žáci si blečení a buv dděleně ukládají d látkvéh sáčku, který dle mžnstí škly může zůstávat v šatně neb na jiném určeném místě. Z hygienickéh důvdu je vhdnější nšení vybavení vždy přím na výuku TV a dnášení dmů. 5) Na výtvarnu výchvu a pracvní činnsti mhu žáci, děti i učitelé pužívat vlastní děv chránící jejich blečení před pškzením. 6) Děti, žáci i zaměstnanci se v budvě přezuvají. Obuv dkládají na určené míst. Obuv na přezutí d budvy škly musí být pevná na nze a nepškzená (dtržená pdrážka, ptrhané přezky), nevhdné jsu pantfle a gumvá buv. V případě, že buv na přezutí nemají neb zapmenu, lze tt výjimečně a krátkdbě řešit mytím pdrážky jiné buvi (na cestu dmů, na TV) a tut buv dčasně nsit i uvnitř budvy. 6

7 ODDÍL 1.07 POSTUPY PŘI NEDODRŽOVÁNÍ ŠKOLNÍHO ŘÁDU 1) Při neddržvání ustanvení šklníh řádu, která se týkají žáků základní škly, se pužívají pstupy pr hdncení chvání žáka uvedené v tmt šklním řádu. 2) Při neddržvání ustanvení šklníh řádu, která se týkají dětí z mateřské škly, se pužívají výchvné pstupy při nápravě chvání ve splupráci se záknnými zástupci. 3) Při neddržvání ustanvení šklníh řádu, která se týkají žáků ze šklní družiny, se pužívají výchvné pstupy při nápravě chvání ve splupráci se záknnými zástupci. Žák může být z důvdu chvání ze šklní družiny vylučen. 4) Při neddržvání ustanvení šklníh řádu, která se týkají záknných zástupců, se pstupuje pdle platných právních nrem (přestupky, prušvání zákna, mžnsti vylučení dítěte). 5) Při neddržvání ustanvení šklníh řádu, které se týkají zaměstnanců škly, se pstupuje pdle pracvně právních nrem (zákník práce, pracvní řád) a vnitřních směrnic. 7

8 ČLÁNEK II. ODDÍL 2.01 ZÁKLADNÍ ŠKOLA - PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM PROVOZ A DOCHÁZKA DO ŠKOLY 1) Šklní budva je pr žáky škly tevřená d 7:30. Začátek vyučvání je v 7:50. 2) Prvz základní škly je dán rzvrhem hdin a zájmvé činnsti. Vyučvání trvá p dbu stanvenu rzvrhem hdin příslušnéh rčníku a zahrnuje vyučvací hdiny i přestávky. Ddržvání délky vyučvacích hdin a přestávek je závazné pr žáky i vyučující. 3) Žák chdí d škly pravidelně a včas pdle rzvrhu hdin pvinných předmětů. Účast na vyučvání nepvinných předmětů je pr zařazené žáky pvinná. Účast v zájmvých kružcích je závazná p dbu alespň jednh plletí. 4) Žák je pvinen být ve třídě nejpzději 5 minut před zahájením dpledníh i dpledníh vyučvání dle rzvrhu, aby se stihl připravit. Příchd na začátku neb p začátku vyučvání dle časvéh plánu rzvrhu hdin je psuzván jak pzdní příchd a zaznamenává se d absence žáka, pkud přesáhne 10 minut. Tent pzdní příchd je ptřeba mluvit. Třídní učitelé vedu evidenci všech pzdních příchdů žáků ZŠ. 5) Během vyučvání dchází žák ze škly puze na základě písemné žádsti záknnéh zástupce, neb pkud si žáka vyzvedne záknný zástupce sbně. 6) P dbu vyučvání a před jeh uknčením bez suhlasu vyučujícíh nepuští žák šklu. Svévlné puštění škly je psuzván jak závažné prušení řádu škly. Pbyt žáka 4. a 5. rčníku v dbě plední přestávky mim areál škly je mžný puze na písemnu žádst záknnéh zástupce. 7) Žák se v dbě p uknčení vyučvání nezdržuje v prstrách škly a v přilehlých částech areálu škly. Pkud není zapsán ve šklní družině, dchází z areálu škly. ODDÍL 2.02 NEPŘÍTOMNOST ŽÁKA A OMLOUVÁNÍ NEPŘÍTOMNOSTI ŽÁKA 1) Nemůže-li se žák ze závažných rdinných neb zdravtních důvdů dstavit d škly, mluvají jeh nepřítmnst záknní zástupci nejpzději d 8:00 třetíh dne nepřítmnsti - pčítán d pčátku nepřítmnsti. Omluvání a sdělení důvdu nepřítmnsti je mžné telefnicky neb em třídnímu učiteli neb zastupujícímu pedaggvi, v krajním případě řediteli škly. Třídní učitelé sdělí telefnický neb vý kntakt v infrmační knížce. 2) Při pětvném nástupu d škly a uknčení nepřítmnsti dlží důvdy nepřítmnsti záknní zástupci písemně zápisem d mluvnéh listu v infrmační (žákvské) knížce a tt ptvrdí svým pdpisem. V případě pchybnstí důvdu nepřítmnsti neb při časté jednrázvé absenci může třídní učitel, na základě prjednání ve výchvné kmisi, vyžadvat dlžení ptvrzení důvdu nepřítmnsti, např. lékařské ptvrzení nepřítmnsti žáka. 3) V případě nesplnění některých pvinnstí záknných zástupců uvedených v bdě 1) a 2) tht ddílu bude nepřítmnst pvažvána za nemluvenu. 4) V případě nemluvených hdin žáka bude škla pstupvat pdle ustanvení zákna ČNR přestupcích (č. 200/1990 Sb.) a Metdickéh pkynu MŠMT ČR č. j.: / k jedntnému pstupu při uvlňvání a mluvání žáků z vyučvání, prevenci a pstihu záškláctví, ppř. využije dalších mžnstí platné legislativy. 5) O uvlnění žáka na dbu 1 5 šklních dnů rzhduje třídní učitel na základě žádsti záknnéh zástupce. Žádst i rzhdnutí může být prvedeny ústní frmu nejpzději jeden den před plánvanu nepřítmnstí, dpručuje se písemná frma. Nepřítmnst musí být mluvena dle bdu 2). 6) Žádá-li záknný zástupce uvlnění na více než 5 dnů, žádá ředitele škly. Tut žádst uvlnění předlží záknný zástupce písemnu frmu (dpis, ) nejpzději dva pracvní dny před termínem uvlnění uvedeným v žádsti. Rzhdnutí je vydáván také písemně neb em. Nepřítmnst musí být mluvena dle bdu 2). 7) Žádsti uvlnění žáka p dbu něklik dnů z vyučvání nemusí být vyhvěn. Třídní učitel i ředitel musí uvést důvdy, pr které žádsti nevyhvěli. V případě, že žák nebude dcházet d škly v termínu, na který byl žádán záknným zástupcem uvlnění a žádsti nebyl vyhvěn, bude tat nepřítmnst pvažvána jak nemluvená. 8

9 ČLÁNEK III. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ZŠ Předmětem šklníh hdncení je průběh činnsti, výsledek neb chvání. Při hdncení je třeba prstit se d emcinální stránky, předmětem hdncení není žák, jeh vlastnsti neb schpnsti. Hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání každéh žáka je plně v kmpetenci příslušnéh vyučujícíh, který zdpvídá za jeh správnst, spravedlivst a bjektivitu. Vyučující se při hdncení řídí závazně těmit pravidly a dbrnými zkušenstmi s hdncením. Každému hdncení musí bezpdmínečně předcházet jasné a srzumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejícím kriteriím hdncení. Žák má práv vědět, v čem a prč bude vzděláván a kdy, jakým způsbem a pdle jakých pravidel bude hdncen. Kritéria hdncení stanvuje vyučující ve vztahu ke klíčvým kmpetencím rzvíjeným v daném předmětu a čekávaným výstupům na knci danéh bdbí. ODDÍL 3.01 ZPŮSOBY HODNOCENÍ Ve šklním hdncení výsledků vzdělávání žáka rzlišujeme sebehdncení, průběžné hdncení (během šklníh rku), závěrečné hdncení (na knci plletí - vysvědčení). Hdncení průběžné a závěrečné je vyjádřen klasifikačními stupni (známku). Skupinvá práce se zásadně nehdntí klasifikačními stupni, známku získává žák puze za individuální výkn. Sebehdncení se prvádí slvně. V průběžném hdncení lze využívat i slvní vyjádření. Pkud se v průběžném hdncení pužívá i prcentuální vyjádření, převádí se pdle níže uvedenéh klíče. Klasifikační stupeň Prcentuální vyjádření % % % % % ODDÍL 3.02 HODNOCENÍ CHOVÁNÍ (A) STUPNĚ A ZÁSADY HODNOCENÍ CHOVÁNÍ Chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu se v případě pužití klasifikace hdntí na vysvědčení stupni: Stupeň 1 (velmi dbré) chvání je v suladu s pravidly chvání danými šklním řádem neb dalšími platnými dhdnutými pravidly, např. žákvská pravidla, třídní pravidla; drbné přestupky se snaží žák napravit Stupeň 2 (uspkjivé) v chvání žáka se čast bjevují přestupky prti pravidlům chvání a bezpečnsti danými šklním řádem neb dalšími platnými dhdnutými pravidly a žák nemá snahu zlepšení svéh chvání, dále za více než 25 nemluvených hdin za plletí Stupeň 3 (neuspkjivé) žák závažně neb hrubě prušil pravidla chvání a bezpečnsti daná šklním řádem, má více než 40 nemluvených hdin za plletí. Hdncení chvání žáka na vysvědčení prvádí třídní učitel. Zvlášť závažné kázeňské prblémy škla prjedná na výchvné kmisi za přítmnsti záknnéh zástupce žáka, třídníh učitele, výchvnéh pradce a zástupce vedení škly. 9

10 U prkázanéh záškláctví je nutné žáka bezprstředně pstihnut a ihned prkazatelným způsbem vyrzumět záknnéh zástupce žáka. V rámci prevence a chrany před sciálně patlgickými jevy škla též pstupuje dle platných předpisů a směrnic a učiní další nezbytná patření včetně zaslání hlášení příslušným úřadům. (B) PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ CHOVÁNÍ ŽÁKA - VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ 1) Průběžné hdncení chvání je prváděn slvně (ústně neb písemně). Lze pužívat např. mtivační brázky, zejména u mladších žáků. V průběžném hdncení chvání je důležitá pzitivní mtivace. 2) Průběžné hdncení chvání se písemně zaznamenává d Infrmační knížky v části určené pr pchvaly a neúspěchy (tzv. pznámky). Písemné záznamy průběžnéh hdncení v Infrmační knížce jsu pdkladem pr udělení výchvných patření v průběhu rku neb udělení pchval a hdncení chvání žáka klasifikačními stupni třídním učitelem na vysvědčení. 3) Sučástí hdncení chvání je udělení neb ulžení těcht výchvných patření: pchvala ředitele škly (PŘŠ) pchvala třídníh učitele (PTU) napmenutí třídníh učitele (NTU) důtka třídníh učitele (DTU) důtka ředitele škly (DŘŠ) 4) Výchvné patření udělené při prušení pvinnstí stanvených Šklním řádem se uděluje písemně, frmu dpisu na hlavičkvém papíře škly a eviduje se v knize pšty pd č. j. Sučástí udělení výchvnéh patření musí být datum, značení patření a stručný důvd (např. reprezentace škly, prušení šklníh řádu, šikanvání) s upřesňujícím ppisným důvdněním a pdpisem sby, která výchvné patření uděluje. Zaznamenává se d dkumentace žáka (šklní matrika, katalgvý list). O udělení výchvnéh patření musí být infrmváni záknní zástupci, nejlépe při sbním jednání, prti pdpisu. Žákvi může být výchvné patření udělen za přítmnsti záknných zástupců (při sbním jednání se zástupci, kdy bude přítmen žák) neb před třídu, avšak až p předání infrmace záknným zástupcům. Žákvi musí být vždy přiměřeně vysvětlen důvd udělení výchvnéh patření. Pchvala třídníh učitele za výrazný prjev šklní iniciativy neb déletrvající úspěšnu práci může být udělena kdykliv v průběhu šklníh rku. Je zaznamenávána d infrmační knížky neb může být předávána frmu ficiálníh dpisu. Pchvaly mhu udělvat i statní učitelé, tyt se zapisují jen d infrmační knížky. Pchvala ředitel škly je udělvána p prjednání na pedaggické radě za mimřádný prjev lidsksti, bčanské neb šklní iniciativy, záslužný neb statečný čin neb za mimřádně úspěšnu práci. Mhu ji navrhnut i statní pedaggvé. Zaznamenává se d katalgvéh listu žáka a na vysvědčení za plletí, v němž byla udělena. Její udělení musí být známen prkazatelným způsbem žákvi i jeh záknnému zástupci. Napmenutí třídníh učitele je udělván za méně závažná prušení Šklníh řádu: zapmínání šklních pmůcek, neplnění dmácích úklů, pzdní příchdy (3x) atp. Důtka třídníh učitele je ukládána za pakvané zapmínání šklních pmůcek a neplnění úklů, pakvané pzdní příchdy (6x), nemluvené hdiny (d 10 za plletí), jedinělá prušvání Šklníh řádu a pravidel splečenskéh chvání. Důtka ředitele škly je ukládána za nemluvené hdiny (d 25 za plletí), pzdní příchdy (více než 6), pakvané prušvání Šklníh řádu a pravidel splečenskéh chvání. ODDÍL 3.03 KLASIFIKACE A KLASIFIKAČNÍ STUPNĚ zahrnuje úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména vzhledem k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů Šklníh vzdělávacíh prgramu pr základní vzdělávání, přihlíží k vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka, bsahuje hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn. 10

11 (A) STUPNĚ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ V PŘÍPADĚ POUŽITÍ KLASIFIKACE A JEJICH CHARAKTERISTIKA, VČETNĚ PŘEDEM STANOVENÝCH KRITÉRIÍ Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých předmětech stanvených Šklním vzdělávacím prgramem se v případě pužití klasifikace hdntí stupni prspěchu 1, 2, 3, 4 neb 5. Zájmvé útvary se hdntí stupni: pracval/a úspěšně a pracval/a. Základní kritéria klasifikačních stupňů: Stupeň 1 výsledky vzdělávání žáka jsu v suladu s učebními snvami předmětu, žák zvládá výstupy danéh rčníku v pdstatě v plném rzsahu, jeh píle a přístup ke vzdělávání je hdncena jak výbrná, žák pracuje čast i nad rámec základních pžadavků, Stupeň 2 výsledky vzdělávání žáka jsu většinu v suladu s učebními snvami předmětu, žák zvládá výstupy danéh rčníku s méně častými btížemi, jeh píle a přístup ke vzdělávání je hdncena jak velmi dbrá, žák plní svědmitě zadané úkly, Stupeň 3 výsledky vzdělávání žáka jsu v pdstatě v suladu s učebními snvami předmětu, žák zvládá výstupy danéh rčníku s častými btížemi, které má snahu napravit, jeh píle a přístup ke vzdělávání je hdncena jak dbrá, žák plní zadané úkly s nepravidelnými výkyvy, Stupeň 4 výsledky vzdělávání žáka jsu čast v rzpru s učebními snvami předmětu, žák s btížemi zvládá výstupy danéh rčníku, jeh píle a přístup ke vzdělávání je hdncena jak dstatečná, žák má časté výkyvy v přístupu k zadaným úklům, Stupeň 5 - výsledky vzdělávání žáka nesplňují učební snvy předmětu, žák nezvládá výstupy danéh rčníku, jeh píle a přístup ke vzdělávání je hdncena jak nedstatečná, žák neplní ani základní úkly ve výuce. ODDÍL 3.04 PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ Průběžné hdncení žáka se zachycuje d Infrmační knížky Mje cesta ke vzdělání 6, která je významným dkumentem hdncení žáka. Vyučující si vedu duplicitně svji evidenci hdncení, aby v případě ztráty tht dkumentu mhli bjektivně hdntit žáka na vysvědčení. Vyučující není pvinen dpisvat žákvi ztracené hdncení za delší bdbí než jeden týden. Pdklady pr klasifikaci žáka jsu shrmažďvány v průběhu celéh bdbí šklníh rku. Frekvence je v kmpetenci příslušnéh vyučujícíh tak, aby byl žák hdncen v infrmační knížce z danéh předmětu nejméně jednu za měsíc. Vyučující jej zapisuje nejpzději d jednh týdne d zkušení neb vzniku důvdu pr hdncení. Výjimku v pravidelnsti zápisů tvří žákva dluhdbá nepřítmnst ve výuce. Zápis klasifikace v infrmační knížce musí bsahvat datum hdncení, zkratku předmětu, kritérium hdncení (stručné, přesné a srzumitelné vyjádření th, c byl klasifikván), stupeň hdncení a pdpis vyučujícíh. Zápis nemusí bsahvat téma práce, např. ve výtvarné výchvě Zátiší s vcem. Kritériem hdncení je např. Vyjádření světla a stínu kresbu uhlem. V důvdněných případech je mžné v Infrmační knížce pužívat při zápisu průběžné klasifikace i dplňkvá znaménka vyjadřující vyšší kvalitu známky (např. hvězdička, pdtržení atp.). Tt není mžné pužívat při klasifikaci významných kntrlních a písemných prací neb na vysvědčení. Žák si může při zápisu klasifikace d Infrmační knížky předepsat datum, předmět a kritérium hdncení. Známku zapisuje vždy vyučující, a t puze k předchzím údajům. Nelze zapsat známku d prázdnéh řádku s tím, že si žák zbytek dpíše. 6 Infrmační knížka je ttžná s pjmem žákvská knížka. 11

12 (A) ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ ŠKOLNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY STEHELČEVES, OKRES KLADNO Základem hdncení je pskytvání zpětné vazby: infrmace správnsti pstupu, průběhu či výsledku (správně, nesprávně, mál, příliš atd.), nikliv však psuzvání kvalit žáka (šikvný, schpný, pilný atd.) Okamžitu zpětnu vazbu pvažujeme za jeden ze stěžejních faktrů efektivníh učení, zatímc psuzvání kvalit žáka je napak rizikvým pstupem, který může učení blkvat. Při pskytvání zpětné vazby (ppisem neb knstatváním) je kladen důraz na vhdnu frmulaci - přednst se dává pzitivnímu vyjadřvání. Učitelé se snaží získávat také zpětnu vazbu d žáků, tj. žáci mají prstr pr vyjádření k průběhu výuky (např. vyjádření v kmunitním kruhu, frmu ankety apd.). Zpětná vazba se dehrává zpravidla ve dvu hlavních rvinách. V té první, kamžité, se jedná neustálu kmunikaci mezi učitelem a žákem, která prbíhá při výuce. Jedná se většinu hdncení na úrvni ústní kmunikace a má hlavně hdntu mtivační pr další činnsti. Hdncení výsledků vzdělávání, které mají významnu vypvídající hdntu pr hdncení žáka na vysvědčení, jsu v rvině druhé, a tat hdncení učitel zaznamenává písemně d infrmační knížky. Vyučující se snaží v tmt hdncení zachytit všestrannst žákvy práce. Žákvy práce (napříč předměty), ukázky, c dítě zvládl (vše neb jen výběrvě, dklady rzdílu na začátku a p dknčení učení) se průběžně zakládají d tzv. prtflia. Žáci jsu bráni jak splutvůrci svéh prtflia, tj. splurzhdují, které ukázky budu d něj zařazeny. Prtflia jsu nepstradatelnu sučástí rzhvrů s rdiči vzdělávání jejich dětí. Nepužívá se tradiční zkušení žáků před celu třídu, prtže je t v rzpru s filzfií vytváření bezpečnéh klimatu a je t výrazná ztráta času pr statní žáky. Písemné zkušení žáků 1. a 2. rčníku musí být přiměřené zvládnuté úrvni čtení s przuměním a písemnému vyjadřvání. Žákům nejsu zadávány klasické plletní písemné práce ; zkušení prbíhá spíš na knci tematickéh celku. Suhrnnější písemné práci předchází důkladné pakvání látky. Žákům rčníku jsu na knci šklníh rku zadávány na šklní úrvni srvnávací písemné práce (testy) z ČJ a MA. Při rzhdvání výsledné známce za klasifikační bdbí nemůže výsledek zásadně vlivňvat jedna práce žáka, rzhdující je výkn během celéh bdbí. (B) HODNOCENÍ CÍLŮ VZDĚLÁVÁNÍ MOŽNÁ KRITÉRIA HODNOCENÍ V RÁMCI VŠECH PŘEDMĚTŮ Cíle základníh vzdělávání: umžnit žákům svjit si strategie učení a mtivvat je pr celživtní učení připravuje se na vyučvání systematicky x s výkyvy; mbilizuje se k výknu pd hrzbu sankcí; učí se jen z učebnic a sešitů x využívá jiné zdrje - internet, četba; dvede se sustředit; dvede rzdělvat pzrnst; učí se spíše na základě lgických suvislstí x převažuje pamětní učení; umí vytáhnut z textu pdstatné myšlenky pdněcvat žáky k tvřivému myšlení, lgickému uvažvání a k řešení prblémů přichází s nápady, jak věci dělat jinak; ptá se na mžnsti jiných řešení; pukazuje na nesrvnalsti; umí sám vytvřit něc nvéh, zajímavéh; vytváří varianty svjených phybvých her vést žáky k všestranné, účinné a tevřené kmunikaci vyjadřvání je plynulé x neuspřádané; stručné x bhaté; myšlenky jsu v lgickém sledu x v řeči zabíhá a btížně se vrací k tématu; ústní prjev je lepší x hrší než písemný; ptřebuje zlepšit nasluchání, čast přerušuje v řeči druhéh; slvní zásba je bhatá x přiměřená věku x prmítá se d ní záliba ve čtení; vyjádří názr, který se neshduje s názrem většiny a dá pr něj argumenty; ptá se, když nerzumí rzvíjet u žáků schpnst splupracvat a respektvat práci a úspěchy vlastní i druhých pmůže jen, když je pžádán x sám nabídne pmc; pracuje raději sám x ve dvjici x ve skupině; ve skupině čeká spíš na pkyny x rganizuje práci skupiny; ptřebuje se ještě učit zvládnut nepřijetí svých nápadů skupinu; splupracuje při phybvých činnstech a sutěžích 12

13 připravvat žáky k tmu, aby se prjevvali jak svébytné, svbdné a zdpvědné sbnsti, uplatňvali svá práva a plnili své pvinnsti reaguje na základní pkyny a pvely k phybvé činnsti a její rganizaci; ddržuje pravidla her a sutěží; pzná a značí zjevné přestupky prti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; na hdinu bývá vždy připravený vytvářet u žáků ptřebu prjevvat pzitivní city v chvání, jednání a v pržívání živtních situací, rzvíjet vnímavst a citlivé vztahy k lidem, prstředí i k přírdě jednduše zhdntí kvalitu práce, výtvarné práce neb phybvé činnsti splužáka; jedná v duchu fair play učit žáky aktivně rzvíjet a chránit fyzické, duševní a sciální zdraví a být za ně dpvědný zvládá jednduché phybvé činnsti; zvládá v suladu s individuálními předpklady svjvané phybvé dvednsti; uplatňuje správné zásady držení těla v různých plhách a pracvních činnstech; zaujímá správné cvičební plhy; uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnsti při phybvých činnstech (převlékání); adekvátně reaguje v situaci úrazu splužáka vést žáky k tleranci a hleduplnsti k jiným lidem, jejich kulturám a duchvním hdntám, učit je žít splečně s statními lidmi pmáhat žákům pznávat a rzvíjet vlastní schpnsti v suladu s reálnými mžnstmi a uplatňvat je splu s svjenými vědmsti a dvednstmi při rzhdvání vlastní živtní a prfesní rientaci ODDÍL 3.05 umí zacházet s jednduchými nástrji (nůžky, jehla); při práci ddržuje bezpečnstní pravidla, při práci i p sknčení ddržuje přádek; pužívá účinně vhdné materiály; práce bývá prvedena pečlivě a čistě; pužívá netradiční techniky (ubruskvá technika apd.) ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ Na knci každéh plletí šklníh rku se vydává žákvi vysvědčení. Na knci I. plletí je vydáván puze výpis vysvědčení, který se nevrací škle. Na knci II. plletí je vydáván vysvědčení (závěrečnéh hdncení), které zůstává žákvi. Splečně se závěrečným vysvědčením (za II. plletí šklníh rku) bdrží každý žák slvní vyjádření úspěchů či pdnětů ke zlepšení d jedntlivých vyučujících ze všech předmětů. Slvní vyjádření má frmu nefrmálníh dpisu a za jeh sestavení z pdkladů statních vyučujících zdpvídá třídní učitel. Dpis není sučástí ficiálníh vysvědčení a neukládá se d sbníh spisu žáka. (A) HLAVNÍ ZÁSADY ZÁVĚREČNÉHO HODNOCENÍ za plletí zásadně hdntíme puze REALIZOVANÉ učiv a výsledky práce žáka, tj. t, c jsme skutečně dělali, nehdntíme učiv, které jsme nestihli (hdncení splnění snv je předmětem sebehdncení učitele), vycházíme z pdkladů za dané plletí: průběžnéh hdncení, záznamů učitele, práce žáka, prtflia, ftdkumentace apd. ddržujeme pravidl převahy kladnéh hdncení s prvky pvzbuzení pr další práci žáka, zaměříme se na výrazné prjevy u každéh žáka. (B) ZÁSADY PRO STANOVENÍ CELKOVÉHO HODNOCENÍ ŽÁKA NA VYSVĚDČENÍ Celkvé hdncení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni: a) prspěl (a) s vyznamenáním pkud jeh chvání je hdncen stupněm 1, v žádném z předmětů, které jsu hdnceny klasifikačním stupněm, není hdncen stupněm hrším než 2 a alespň v jednm z nich má známku 1, celkvý průměr známek je rven neb nižší 1,5 13

14 b) prspěl (a) není-li v žádném z předmětů, které jsu hdnceny klasifikačním stupněm, hdncen stupněm 5, celkvý průměr zámek je vyšší než 1,5. c) neprspěl (a) je-li v některém z předmětů, které jsu hdnceny klasifikačním stupněm, hdncen stupněm 5 neb není-li z některéh předmětu hdncen na knci druhéh plletí. d) nehdncen(a) - nelze-li žáka z některéh neb ze všech pvinných předmětů stanvených ŠVP na knci prvníh plletí hdntit. (C) PODROBNOSTI O KOMISIONÁLNÍCH A OPRAVNÝCH ZKOUŠKÁCH Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitele škly přezkumání výsledků hdncení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel škly, krajský úřad. Pkud není záknem stanven jinak, nařídí ředitel škly neb krajský úřad kmisinální přezkušení, které se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. V případě, že se jedná přezkumání výsledků hdncení chvání neb předmětů výchvnéh zaměření, ředitel škly neb kraj, pkud je vyučujícím ředitel škly, psudí ddržení pravidel pr hdncení výsledků vzdělávání žáka pdle 30 dst. 2 šklskéh zákna. V případě prušení pravidel se výsledek hdncení změní. Pkud pravidla prušena nebyla, výsledek hdncení ředitel (kraj) ptvrdí d 14 dnů d dručení žádsti. Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval. Ředitel škly může pvlit žákvi na žádst jeh záknnéh zástupce a na základě dpručení dbrnéh lékaře z vážných zdravtních důvdů pakvání rčníku bez hledu na t, zda žák již rčník pakval. Žáci, kteří na daném stupni základní škly dsud nepakvali rčník, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů s výjimku předmětů výchvnéh zaměření, knají pravné zkušky. Opravné zkušky se knají nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku v termínu stanveném ředitelem škly. Žák může v jednm dni skládat puze jednu pravnu zkušku. Opravné zkušky jsu kmisinální. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se k jejímu knání nedstaví, neprspěl. Ze závažných důvdů může ředitel škly žákvi stanvit náhradní termín pravné zkušky nejpzději d 15. září následujícíh šklníh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku. V důvdněných případech může krajský úřad rzhdnut knání pravné zkušky a kmisinálníh přezkušení pdle 52 dst. 4 na jiné základní škle. Zkušky se na žádst krajskéh úřadu účastní šklní inspektr. ODDÍL 3.06 ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ Nedílnu sučástí prcesu hdncení je sebehdncení žáka, které je zárveň významnu kmpetencí, kteru chceme žáka naučit. K rzvíjení žákvy dvednsti sebehdncení pužívají pedaggičtí pracvníci různé metdy a frmy práce přiměřené věku a individuálním schpnstem žáků. Ačkliv závěrečné hdncení za určité bdbí je na vyučujícím, děti se d začátku přibírají k diskusi, aby jim byla jasná hdntící kritéria a dál se psilvala jejich dvednst sebehdncení. Sebehdncení žáků se realizuje ústní neb písemnu frmu. Pr písemné sebehdncení se využívají Infrmační knížky Mje cesta ke vzdělání, kde si žáci pd vedením učitele zaznamenávají své sebehdncení v daném harmngramu. Žáci se vyjadřují například k tmu, jak vidí své zvládnutí učiva. 14

15 Sučástí vyučvání je tzv. reflexe prcesu (vyučující zařazuje čas na reflexi d plánu dne), tj. žáci hvří tm, jaké dvednsti (kmpetence) ptřebvali ke zvládnutí úklu, c příště musí udělat jinak, jak a prč. Také se učí shdnut se ve skupině v názru na kvalitu výsledku či efektivitě pstupu. ODDÍL 3.07 ZPŮSOB HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami se řídí vyhlášku č. 73/2005 Sb. a jeh pravidla jsu stanvena pr jedntlivé žáky v individuálním vzdělávacím plánu individuálně integrvanéh žáka. Žáci mhu být hdnceni klasifikačními stupni i slvním hdncením. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitel škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. O tét mžnsti infrmuje záknnéh zástupce třídní učitel. 15

16 ČLÁNEK IV. ŠKOLNÍ DRUŽINA - VNITŘNÍ ŘÁD Pr žáky šklní družiny (ŠD) platí splečná ustanvení tht Šklníh řádu, vnitřní řád upravuje zejména prvz a vnitřní pravidla šklskéh zařízení. ODDÍL 4.01 PŘIJÍMÁNÍ ŽÁKŮ 1) Přihlášky d ŠD na jeden šklní rk se pdávají na začátku danéh šklníh rku. O přijetí žáka d šklní družiny pr daný šklní rk rzhduje ředitel škly v suladu s kapacitu šklní družiny. 2) Rzhdujícím kritériem přijetí je věk žáka (datum narzení), přednstně jsu zařazváni žáci mladší. Dalšími kritérii může být zaměstnání rdičů a djíždění žáka. 3) Ředitel škly infrmuje záknnéh zástupce přijetí žáka d šklní družiny. Mžné je využití vé krespndence. ODDÍL 4.02 DOCHÁZKA DO ŠKOLNÍ DRUŽINY 1) Prvz šklní družiny začíná p uknčení vyučvání žáka, nejdříve v 11:55 a knčí v 15:30. 2) Rdiče mhu písemně pžádat ředitele škly zajištění dzru nad žákem p uknčení prvzu šklní družiny, nejdéle však d 16:30. Sučástí žádsti musí být důvdnění tét žádsti. Ředitel nemusí tét žádsti vyhvět, zejména z prvzních důvdů. Nad žáky, kteří z různých důvdů ptřebují zůstat ve škle déle než je prvzní dba šklní družiny a ředitel vyhvěl písemné žádsti záknnéh zástupce, přebírá dzr pedaggický pracvník MŠ, avšak nejdéle p dbu prvzu MŠ. Pkud pčet žáků, kteří mají pvlen pbyt a zajištěn dzr v mateřské škle, přesáhne kapacitu třídy MŠ, vyknává dzr nad žáky v daný den vychvatelka ŠD. 3) Pedaggický pracvník ŠD přebírá děti p sknčení vyučvání d pedaggickéh pracvníka ZŠ. Žáci, kterým knčí vyučvání pzději, přicházejí d ŠD za dzru vyučujícíh neb dzr knajícíh pracvníka. 4) Žáci mhu ze ŠD dcházet dmů p bědě d 13:15, pak až p 14:30 vzhledem k rganizaci činnstí ŠD. Místem dchdu žáků může být šklní budva, šklní zahrada neb dětské hřiště ve Stehelčevsi. Odchd z dětskéh hřiště ve Stehelčevsi musí být písemně uvedený a dsuhlasený záknným zástupcem v zápisvém lístku. 5) Ze ŠD dcházejí žáci pdle písemných pkynů záknných zástupců, zapsaných v zápisvých lístcích na začátku šklníh rku. Záknní zástupci nemhu určit, že žák dchází např. v čase dle svéh rzhdnutí. 6) Trvalé změny v pravidelných dchdech je třeba zapsat d zápisvých lístků a dlžit pdpisem záknnéh zástupce. Změnu, i jednrázvu, není mžné prvést na základě telefnickéh rzhvru. Písemné uvedení změny může mít i dluhdbu platnst, musí být však knkrétní, tj. musí být stanven datum a čas dlišnéh dchdu. 7) Žák může dle písemnéh suhlasu záknnéh zástupce dcházet ze ŠD sám. Záknný zástupce si může žáka sbně vyzvednut i mim stanvenu pravidelnu dbu dchdu ze ŠD v suladu s rganizací činnstí ŠD (např. v určitém čase jsu děti na vycházce). Pkud žáka vyzvedává jiná sba než záknný zástupce, musí mít písemné pvěření vydané záknným zástupcem. 8) Vyzvednutí je prveden v kamžiku předání žáka pedaggem pvěřené sbě. V případě, že tat sba zůstane s žákem dále v prstrách ŠD neb na šklní zahradě (např. z důvdu kmunikace s jinými rdiči), přebírá sama nad dítětem dzr v plném rzsahu. 9) Pkud v dbě prvzu ŠD navštěvuje žák zájmvu činnst rganizvanu šklu neb ve škle, přebírá za něj p dbu zájmvé činnsti zdpvědnst veducí zájmvé činnsti. Žáky si veducí přebírá ve ŠD a předává je zpět sbně vychvatelce ŠD. ODDÍL 4.03 OMLOUVÁNÍ ŽÁKA ŠD 1) V případě nepřítmnsti ve vyučvání v základní škle, je žák mluven v ŠD splečně s mluvenku v základní škle. Infrmace tét nepřítmnsti předává pedagg ZŠ pedaggvi ŠD při předávání dětí. 2) Pkud se žák účastní vyučvání a nepkračuje v dcházce d šklní družiny dle zápisvéh lístku, může tak učinit puze na základě písemnéh mluvení vydanéh záknným zástupcem (např. ntýsky ŠD). Písemná mluvenka musí 16

17 bsahvat přesné datum mluvenéh dne a pdpis záknnéh zástupce. Písemná mluvenka není ptřeba, dstaví-li se záknný zástupce pr žáka sbně a ústně žáka mluví. ODDÍL 4.04 UKONČOVÁNÍ DOCHÁZKY DO ŠD 1) Dcházka žáka d ŠD knčí uknčením šklníh rku, na který byl žák přijat. 2) Záknný zástupce může dhlásit žáka ze šklní družiny. Odhlášení musí mít písemnu pdbu a musí bsahvat datum, d kteréh žák nebude d šklní družiny dcházet. 3) Žák může být ze šklní družiny vylučen. O vylučení rzhduje písemně ředitel škly p předchzím prjednání se záknnými zástupci. Pkud se záknní zástupci nedstaví k prjednávání, je nutné dlžit písemné předání infrmací před vydáním rzhdnutí vylučení. Vylučení žáka ze šklní družiny není správní řízení. 4) Důvdem pr vylučení žáka může být závažné neb pakvané prušvání pravidel chvání a šklníh řádu. Dále mhu být důvdem pakvaná prušvání prvzní dby (pzdní dchdy p uknčení prvzu ŠD). Pdnět řediteli škly k vylučení dává vychvatel šklní družiny. Sučástí pdnětu je písemné důvdnění a dlžení prušení (ppis chvání a prušvání pravidel, záznamy vychvatele, záznamy v třídní knize - PVP) a přijatá patření (výchvná patření, jednání se záknnými zástupci). 5) Dalším důvdem pr vylučení žáka mhu být phledávky úplaty za vzdělávání ve šklní družině neb pakvané platby úplaty za vzdělávání p termínu splatnsti. 17

18 ČLÁNEK V. MATEŘSKÁ ŠKOLA VNITŘNÍ ŘÁD Pr mateřsku šklu platí splečná ustanvení tht Šklníh řádu, vnitřní řád upravuje zejména prvz a vnitřní pravidla škly. ODDÍL 5.01 PROVOZ MATEŘSKÉ ŠKOLY 1) Mateřská škla je v prvzu denně v pracvní dny d 6:30 d 16:30 (celdenní prvz). Mateřská škla - pracviště Dřetvice je v prvzu denně v pracvní dny d 6:45 d 16:30 (celdenní prvz). 2) V zájmu dítěte je vhdnější kratší pbyt v MŠ. Dřívější příchd, tj. před začátkem prvzu, není mžný. Rán přicházejí děti d 8:00. Pravidelné pzdější příchdy jsu mžné puze p předchzí písemné žádsti a následné dhdě s veducí učitelku MŠ z důvdu rganizace stravvání. 3) Záknní zástupci předávají dítě sbně pedaggickému pracvníkvi mateřské škly. Dprvázet a vyzvedávat dítě může i jiná sba, musí být však písemně pvěřena záknným zástupcem (pvěřená sba). Dítě nesmí d mateřské škly přicházet ani dcházet sam. 4) Odchd p bědě je mžný d 12:00 d 12:30 hdin. Odpledne před svačinu děti dchází zpravidla v 14:30, p svačině d 15:00 d knce prvzní dby. 5) Vyzvednutí je prveden v kamžiku předání dítěte pedaggem záknnému zástupci neb pvěřené sbě. V případě, že tat sba zůstane s dítětem dále v herně MŠ neb na šklní zahradě (např. z důvdu kmunikace s jinými rdiči), přebírá sama nad dítětem dzr v plném rzsahu. Pbyt na zahradě MŠ mim dbu prvzu neb knání akce škly není mžný. 6) Rdiče si vyzvedávají děti včas d 16:30. Pkud si rdič výjimečně nestihne vyzvednut dítě d 16:30, neprdleně telefnicky d tét dby infrmuje pedaggickéh pracvníka mateřské škly důvdu zpždění a způsbu vyzvednutí dítěte (v jakém čase). Při překrčení více než 30 minut může být p záknném zástupci pžadvána úhrada nákladů (přesčas zaměstnance, prvzní náklady). Časté prušvání prvzní dby (více než 1x za měsíc) může být důvdem pr uknčení předšklníh vzdělávání v mateřské škle. Pvinnstí pedagga je hlásit tt vedení škly. Záznamy prušvání prvzní dby se uvádějí v Přehledu dcházky třídy. 7) Pkud si záknný zástupce neb jiná pvěřená sba nevyzvedne dítě d uknčení prvzní dby a ani telefnicky neznámí zpždění v tét dbě, pčká pedaggický pracvník 1 hdinu s dítětem v mateřské škle a infrmuje tét situaci veducí učitelku MŠ neb ředitele škly. Snaží se v tét dbě kntaktvat záknné zástupce dítěte. Pkud si ani d tét prdlužené dby nikd dítě nevyzvedne, kntaktuje pedagg, veducí učitelka neb ředitel škly dbr sciální péče MM Kladna (nepřetržitu službu). Dítě si pedaggický pracvník nesmí vzít s sebu dmů, pstupuje pdle pkynů dbru sciální péče. Pkud tent dbr nelze kntaktvat, kntaktuje Plicii ČR a pstupuje pdle jejích pkynů. ODDÍL 5.02 ZÁPIS DO MŠ 1) Zápis d mateřské škly pr přijetí d následujícíh šklníh rku prbíhá bvykle v březnu. Mim tut dbu je mžné pdat žádst přijetí kdykliv v průběhu šklníh rku u ředitelky škly, pkud t kapacita MŠ umžní. D mateřské škly se přijímají děti ve věku tří až šesti let, které splňují pdmínky zákna 250/2000 Sb., chraně veřejnéh zdraví, 50. (A) KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ ŽÁKŮ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY 1) Mateřská škla má pracviště v bci Stehelčeves a v bci Dřetvice. Na základě platné Veřejnprávní smluvy mezi bcí Dřetvice a bcí Stehelčeves jsu na pracviště mateřské škly ve Stehelčevsi (kapacita 40 dětí) přijímány děti s trvalým pbytem ve Stehelčevsi a na pracviště mateřské škly ve Dřetvicích jsu přijímány děti s trvalým pbytem ve Dřetvicích. Dále dle tét smluvy jsu na pracvišti mateřské škly ve Dřetvicích, které má kapacitu 20 dětí, určena 3 18

19 místa pr děti s trvalým pbytem ve Stehelčevsi a 17 míst pr děti s trvalým pbytem ve Dřetvicích. V případě vlné kapacity na jednm z pracvišť MŠ mhu být zde umístěny děti i s trvalým pbytem jedné ze smluvních bcí. 2) Pkud pčet žádstí přijetí přesáhne mžnsti kapacity mateřské škly, bude nejprve uplatňván kritérium trvaléh pbytu a dále kritérium věkvé skupiny dítěte (3 6 let); žádsti budu seřazeny pdle data narzení dítěte, d nejstaršíh p nejmladší. 3) Přednstně pdle šklskéh zákna je pvinnstí ředitele škly přijmut děti, které dsáhnu v daném šklním rce šesti let věku. 4) Případné zamítnuté žádsti budu vyřizvány průběžně, pkud se uvlní míst v průběhu danéh šklníh rku. 5) Děti s trvalým pbytem z jiných bcí budu přijímány, pkud budu uspkjeny žádsti záknných zástupců ze Stehelčevsi a Dřetvic, s výjimku bdu 3), který je určen záknem. 6) Rdiče předkládají při zápisu bčanský průkaz záknnéh zástupce, rdný list dítěte, ptvrzení lékaře zdravtní způsbilsti a pravidelném čkvání (na platném tiskpisu škly), trvalý pbyt, adresu a další údaje rdině, včetně telefnickéh spjení. ODDÍL 5.03 OMLOUVÁNÍ DĚTÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE 1) Omluvání dítěte v mateřské škle je důležité pr rganizaci stravvání a dhlášení stravy. Rzhdujícím časem je 8:00 danéh dne. 2) Nepřítmnst neb mimřádný pzdější příchd je mžné mluvit předem nahlásit sbně učitelce, neb telefnicky d 8 hdin danéh dne. 3) Pkud dítě, které pravidelně přichází d 8 hdin, nebude předán pedaggvi d tét dby, je pčítán jak nepřítmné a nebude mu bjednána strava. 4) Děti, které přicházejí pravidelně p 8 hdině, avšak daný den d MŠ nepřijdu a nejsu d určené dby mluveny, jsu pr účely stravvání pčítány první den nepřítmnsti jak přítmné. Druhý den nepřítmnsti jsu děti vedeny v záznamech jak mluvené, stravvání se nebjednává. 19

20 ČLÁNEK VI. ODDÍL 6.01 ŠKOLNÍ JÍDELNA VNITŘNÍ ŘÁD PROVOZ ŠKOLNÍ JÍDELNY 1) Šklní jídelna je v prvzu v dbě svačin a bědů. Pracvníci šklní kuchyně (jídelny) zajišťují také pitný režim pr děti a žáky dle dalších prvzních pkynů. 2) Výdej jídla prbíhá dle denníh režimu a rganizačních pkynů v mateřské škle a rzvrhu hdin v základní škle. Obědy se vydávají zpravidla d 11:40 d 13:10. 3) Děti a žáci vstupují d šklní jídelny puze s dprvdem pvěřenéh pracvníka (dzr). V případě bsazení všech míst čekají žáci ZŠ na chdbě před šklní jídelnu. Jídl a nápje se knzumují zásadně vsedě a v prstru šklní jídelny, pkud míst stravvání není prvzně určen jinak: svačiny v ZŠ a ŠD, pdávání jídel dětem MŠ ve třídě. 4) Při příchdu i dchdu ze šklní jídelny zdravíme. Za vydané jídl i jinu pmc děkujeme, pužíváme vhdně slv prsím. U stlu hvříme šeptem a chváme se tiše, abychm nerušili statní strávníky při jídle. 5) P snězení jídla žáci čekají na pkyn dzru ke splečnému dchdu z jídelny. Dzr žáky dprvdí d šatny, ŠD neb na míst, kde tráví plední přestávku. D té dby sedí na místě u stlu a nepřechází p jídelně. Děti z mateřské škly přicházejí a dcházejí výhradně dle pkynů pedaggických pracvníků MŠ. 6) Žáci ZŠ si p příchdu d jídelny vyzvednu u výdejníh kénka talíř a příbr a dnesu si jej na míst u stlu. Pté se vrátí pr nápj a psadí se. Plévku nalévá pvěřený pracvník neb starší žáci v rámci služby. P snězení plévky strávník dnese prázdný talíř na míst pr příjem špinavéh nádbí. Příbr ulží d kšíku se špinavými příbry a talíř předá pracvnici šklní jídelny neb na určené míst. Pté žák přejde k výdejnímu kénku, kde mu bude vydán hlavní jídl. P sknčení jídla p sbě uklízí své míst u stlu (dnáší nádbí, zasune židli, pdle ptřeby uklidí stůl). 7) Organizace výdeje jídla dětem MŠ i další pstupy ve šklní jídelně týkající se mateřské škly se řídí pkyny pedaggických pracvníků, které respektují věk i schpnsti dětí. 8) Strávník dstává na talíř celu prci pkrmu (všechny sučásti jídla tj. plévku, přílhu, mas, zeleninu atp.), puze uvede pžadvané mnžství (mál, hdně, pčet knedlíků atp.). Pkud strávník některu sučást pkrmu nejí, dnese ji p sknčení jídla splečně s talířem k kénku pr příjem špinavéh nádbí. Děti ani žáky d jídla nenutíme, ale nabízíme k chutnání všechny ptraviny. Pkud si záknný zástupce přeje, aby jeh dítě vůbec nedstával nějaký pkrm (alergie, nechuť k pkrmu), předá tut infrmaci v písemné pdbě pedaggickému pracvníkvi. Tent pžadavek má platnst p celu dbu stravvání, pkud není zrušen pět záknným zástupcem. 9) Nezabalené, neúplné a nesnědené ptraviny neb ptraviny se zvláštními pžadavky na skladvání (chlazené výrbky) se ze šklní jídelny nesmí dnášet z hygienických důvdů. Ovce puze pkud je celé a nelupané. Režim likvidace zbytků je dán zvláštním vnitřním pkynem. 10) Dzr sleduje a usměrňuje chvání dětí i žáků při stlvání a dbá nad jejich bezpečnstí. Při výdeji plévky dbá, aby nedšl k paření strávníků. Djde-li k ptřísnění pdlahy (vylitá plévka, upadnuvší jídl atp.), učiní nutná patření, aby nedšl k ukluznutí strávníků. Ihned nechá pdlahu uklidit pracvnicí šklní jídelny. Dbá na ddržvání hygienických zásad dětmi a žáky (mytí ruku před jídlem, pužívání ubrusků, hygiena při pmci a při úklidu místa nehdy, atp.). 11) Mimřádný úklid jídelny během výdejní dby (rzbité nádbí, rzlitý čaj atp.) zajišťuje pracvnice šklní jídelny. Z výchvných důvdů se dpručuje při úklidu spluúčast dětí a žáků, kteří nehdu zavinili. Míra spluúčasti je dána věkem a hygienickými zásadami. O čisttu stlu se během jídla stará strávník, při výměně strávníků v jídelně za čisttu stlů dpvídá pracvnice šklní jídelny. 12) Žáci i děti mhu při některých činnstech ve šklní jídelně pmáhat (služby). Jedná se především přípravu a úklid stlů neb rzdávání pkrmů. Puze starší žáci ZŠ mhu pmáhat s výdejem plévky. Služby žáků neb dětí určují pedaggičtí pracvníci. 20