První tematizace učení prvouce ve 2. třídě

Transkript

1 První tematizace učení prvouce ve 2. třídě Miroslav Klusák 1 Otázku po předmětu učení prvouce ve 2. třídě nemohu řešit bez řešení otázky posloupnosti. Ve druhém postupném ročníku základní školy se ve vyučování opět objevila prvouka s dotací dvou hodin týdně. Pro vyučování v daném ročníku byl v Učebních osnovách základní školy z roku 1991 opět předepsán "obsah učiva". A tak v hledání smyslu "prvouky ve 2. třídě" nemohu tak lehce odhlížet od toho, že je součástí celku, který přesahuje hranice daného ročníku, nemohu odhlížet od toho, že v čase navazuje na proběhnuvší výuku v ročníku prvém, tak lehce, jako jsem mohl odhlížet od toho, jak výuka v 1. třídě předjímá a připravuje výuku v ročnících následujících, a jako jsem mohl odhlížet od toho, jak výuka v 1. třídě navazuje na předchozí předškolní učení dětí o tom, že: "Pro život žáků 1. třídy jsou u nás, v naší kultuře, nejdůležitější "věci" -škola, rodina, zdraví, práce a odpočinek a kalendář přírody." -a o tom, "Co všechno tyto věci pro jejich život znamenají." Stručně shrnuto, považuji samotný fakt návaznosti ve vyučování prvouce ve 2. třídě za dostatečný důvod k přemýšlení o kvalitě návaznosti obsahu učiva, resp. k prozkoumání této kvality. 2 Pro obsah učiva byla v osnovách předepsaná následující posloupnost "tematických celků" v jednotlivých ročnících: Tabulka č.1 1.třída 2.třída 3.třída 1. Jsem školák Člověk mezi lidmi Orientace v místní krajině 2. Podzim v přírodě a my Čas a lidé Domov, obec 3. Moje rodina Chceme být zdraví Svět kolem nás 4. Příroda v zimě Technika, výroba, doprava Z neživé přírody 5. Naše zdraví Příroda kolem nás Z živé přírody 6. Jaro Krajina mého domova 7. Práce a volný čas 8. Léto Na první pohled však pro mne kvalita návaznosti zůstává skrytá. Nejenže nerozumím tomu, jaké kvality změny ve schopnostech žáků, jaká práce žáků je v této posloupnosti zakódovaná, nýbrž nerozumím ani tomu, jak spolu souvisí postupně vyčleněné "věci". Např. soustředím-li se při analýze "věcí" na jejich uchopení pomocí substantiv, mohu díky "zdraví - zdraví" klidně předpokládat korespondenci pro témata 1/5 a 2/3, díky "čas - Čas" pro 1/7 a 2/2 a i přes poněkud zneklidňující "Příroda, přírodě - Příroda" pro 1/2,1/4 a 2/5. Tedy pro témata 2/2, 2/3 a 2/5 nacházím objektivní a názorné argumenty k tomu, abych předpokládal, že ve vyučování budou žáci vedeni k dopisování určité části textu naučného výkladu významu těchto "věcí" (nemusí se však nutně jednat o jedno "heslo" -věc možná vystupuje jen jako "součást" či "pozadí" (?) "věci" tematizované). Pro témata 1/1 a 1/4 takové argumenty nemám. Sice bych se mohl ze zkušenosti s lexikálním významem použitých slov obrátit např. k předpisu posloupnosti tematických celků v jednotlivých ročnících v předcházejících osnovách z roku 1976 (Tabulka č.2.) a spekulovat o tom, že zde při přechodu od dvou ke třem letům vyučování prvouce didaktici rozdělili téma 2/5 Rodina a společnost na dvě části, z nichž část první 1/3 Moje rodina zasadili na místo dřívějšího 1/3 Domov a jeho okolí (které přemístili na 3/2 Domov, obec) a část druhou předepsali jako 2/1 Člověk mezi lidmi. Mohl bych pak ale také uvažovat o tom (sice bez opory o představu rekonstrukce osnov, avšak s odkazem na získanou ztrátu respektu k jejich doslovnému znění), že o Člověku mezi lidmi vlastně musí pojednávat i 1/1 Jsem školák a politicko-ekonomické 1/7 Práce a volný čas (nahrazující dřívější fyziologické 1/7 Práce a odpočinek). Konečně bych měl spojit i 1/2, 1/4, 1/6 a 1/8 s 2/5 -neboť se jedná o "kalendář přírody". A pak už mi zbývá jen uvažovat o tom, že "my" je v 1/4, 1/6 a 1/8 elipticky přítomné tak, jako "příroda" v 1/6 a 1/8, a že i tato témata pojednávají o "Člověku".

2 Tabulka č.2 1. ročník 2. ročník 1. Škola a život ve škole Orientace v prostoru 2. Podzim Orientace v čase 3. Domov a jeho okolí V přírodě I 4. Zima Zdraví a nemoc 5. Péče o zdraví Rodina a společnost 6. Jaro Technika a výroba 7. Práce a odpočinek Bezpečnost silničního provozu 8. Léto V přírodě II Zanechám-li v tomto bodě další postup spekulativních úvah, při kterém bych se musel vyhnout riziku ztráty významu slov z rušení hranic mezi označovanými "věcmi" asi jen tak, že bych obsah učiva chápal primárně jako antropologii a nikoli kosmologii (možná v souladu se strukturací slavné Encyclopédie), a při kterém bych mohl dále postoupit už jen k vlastní interpretaci celé látky, mohu se vrátit zpět k textu předpisu. Ze srovnání s předpisem posloupnosti "témat" v osnovách následujících dané osnovy v roce 1996 (Tabulka č.3.) pak mohu vyčlenit argumenty, na základě kterých bych měl v protikladu k výše provedené hranice "věcí" rozvolňující interpretaci dbát o dokonce přísnější doslovnost v čtení daných osnov, než jaké jsem se držel při spojování témat 1/2 a 1/4 s 2/5 a 1/7 s 2/2. Asi už v daných osnovách je 1/7 něco jiného, jiná "věc" než 2/2, tak, jako v posledních osnovách pro Základní školu je č.11 Práce a volný čas něco jiného než č.10 Lidé a čas. Na základě této didaktiky provedené reinterpretace obsahu učiva z daných osnov v osnovách z roku '96 mám chuť považovat všech 19 tematických celků za soubor samostatných "věcí". Tabulka č.3 1. ročník 2. ročník 3. ročník 1. Jsem školák x x 2. Moje rodina x x x 3. Domov x x x 4. Naše obec x x x 5. Krajina kolem nás x x 6. Věci a činnosti kolem nás x 7. Příroda x x x 8. Život v přírodě x 9. Člověk x x 10. Lidé a čas x x x 11. Práce a volný čas x x x 12. Lidé a technika x 13. Člověk mezi lidmi x x x 14. Člověk a zdraví x x x /Tabulka je vyplněna dle instrukce v osnovách: "Rámcově je možné říci, že v 1. ročníku je vhodné čerpat především z témat 1-4, 7, 10, 11, 13, 14, ve 2. ročníku z témat 2-5, 7, 9-11, 13, 14, ve 3. ročníku pak z výše uvedených i ostatních témat." (s.6)/ Korespondence obsahu učiva v čase asi není v daných osnovách vyjádřena ve znění názvů tematických celků, rozhodně ne tak srozumitelně jako v případě osnov z matematiky, ve kterých mohu snadno najít rozpínání jednoho "obzoru" či jedné "věci", ať už se jedná o "interval čísel 0 až" nebo "násobení a dělení": 1. ročník -Čísla 0 až 20, Orientace v prostoru; 2. ročník -Číselný obor 0 až 100, Násobení a dělení přirozených čísel v oboru násobilek do 100, Rýsování úseček a měření jejich délek, Orientace v čase; 3. ročník -Číselný obor , Násobení a dělení v oboru násobilek a mimo obor násobilek v číselném oboru do 100, Rovinné obrazce.obvod (Matematika. Učební osnovy pro 1. až 9. ročník. Vzdělávací program Základní škola. Praha, Fortuna 1996, s )

3 A uvažovat o existenci kódu, který je méně srozumitelný z takových "frapantních" důvodů jako neschopnost formulace, politické kompromisy či esoterická orientace na straně autorů se mě nechce. Kvalitu návaznosti v předpisu posloupnosti tematických celků bych tudiž označil za "postup skokem". Kvalita veškeré další předepsané návaznosti je vůči základnímu schématu nanejvýš implicitní -a to ať už je zakódovaná v předpisu v rámci konkretizace "obsahu tematických celků", (Jako když se 1/3 Moje rodina složená ze "situovanosti soužití dětí a rodičů v bydlišti" - "Příbuzenské a etické vztahy v rodině. Vztah dětí a rodičů. Rodinné prostředí, život rodiny. Podíl jednotlivých členů rodiny na práci v domácnosti. Zaměstnání rodičů. Vztah k domovu. Orientace v nejbližším okolí bydliště. Nejbližší obchod, pošta, zdravotní středisko. Adresa bydliště."- objeví jako součást možná jen povahy případu v "sitovanosti chování v řádu mezilidských vztahů" dle 2/1 Člověk mezi lidmi -"Širší okruh příbuzenských vztahů v rodině. Chování dětí k rodičům a k ostatním dospělým a vrstevníkům. Vzájemné mezilidské vztahy. Zásady společenského chování na ulici, v dopravních prostředcích, v kině, v divadle, v koncertní síni, na výstavě a v muzeu; chování na návštěvě.") nebo v doporučeních v rámci didaktických výkladů osnov (Jako když autoři osnov z roku '96 při výkladu "Přístupů k obsahu a organizaci výuky" konstatují, že "Základním principem členění učiva prvouky je roční cyklus, který v každoročním opakování přináší žákům nové náměty, a žák - člověk, který přírodou v jejích proměnách "prochází", učí se jí rozumět, chránit ji, žít v ní." -což ve vztahu k následujícím 16 stránkám členění učiva na témata 1-14 zní skutečně jako ryzí esoteričnost.) 3 Pravda, v osnovách, dle kterých byla v základních školách vedena výuka do roku 1996 byl hlavní strukturou pro 1. třídu roční cyklus, kterému i dle třídní knihy bylo věnováno minimálně 15 ze 40 vyučovacích týdnů. Pro 2. třídu však osnovy tento cyklus nepředepisovaly a ani dle třídní knihy ve sledované třídě (Tabulka č.4.) nebyl roční cyklus tím základním principem tematizace "věcí" (kromě čtyř týdnů věnovaných Jaru od do 19.4.; podzim jen formálně v rámci "kalendáře" a zima a léto vůbec ne; asi se změnou paní učitelky odpadly ve 2. třídě i výročí). Tabulka č.4 1. třída 1994/95 2. třída 1995/ Orientace v budově, školní řád Školní aktovka Žáci seznámeni se školním řádem, poučeni o bezpečnosti ve třídě a v budově školy Bezpečné chování ve třídě a na chodbách Vzpomínáme na prázdniny Přichází podzim - 1. podzimní den Naše rodina Počasí na podzim, oblékání, hygiena Příbuzenské vztahy Práce na zahrádce - konzervace ovoce a zeleniny Chování k rodičům, sourozencům, mezi sebou Práce na poli - brambory, cukrová řepa Pozorování: věci kolem nás dříve a nyní Opakování učiva o podzimu Podzim, měsíce, datum Výstava v Átriu Roční doby Dny v týdnu Otec, kde bydlíme, adresa Hodiny listopad, změny ve společnosti Části těla Lékárnička Zdraví a nemoc Moje rodina, byt, ve kterém žiji Adresa Zaměstnání lidí, pošta Opakování-shrnutí Domácí spotřebiče - úspora práce Ovoce Malvice, peckovice Mikuláš, čerti, andělé Zásady správné výživy Čas, hodiny: čtvrt, půl Zelenina Lidové zvyky o vánocích Pozn. epidemiologické prázdniny Vánoční prázdniny Vánoční prázdniny Zima - charakteristika Rostliny Zimní sporty Domácí zvířata Zvířata v zimě - krmelec Volně žijící zvířata

4 Ptáci v zimě - krmítko Zvířata v našem okolí. Zvířata v ZOO Pololetí - hodnocení Divoká zvířata Kalendář, den x noc Zvířata na louce a u vody Kalendář - měsíce - úvod Jarní prázdniny Osobní hygiena, chřipka Jak chodit po ulici a po silnici Jarní prázdniny Přechod pro chodce Přecházení vozovky Lidské tělo Dopravní značky Rostliny v předjaří - bledule, sněženka, petrklíč Shrnutí učiva Zlatá zebra Předjaří Jaro - celková charakteristika Přišlo jaro Domácí zvířata a jejich mláďata Změny v přírodě Jarní květiny Klíčení semen, domácí zvířata Včela Velikonoční zvyky Naše květiny a ptáci Části těla domácích zvířat Opakování o jaru Domácí užitková zvířata - souhrnné opakování Ovocné stromy Konec 2.sv. války - 50.výročí Části stromu a 8. květen - státní svátky Jehličnaté stromy Život v lese Denní pořádek žáků Listnaté stromy Život na poli Pozorování v lese a na louce Vycházka -stromy a keře Lidé a věci Doma chovaní živočichové Příroda kolem nás Kontrolní práce -příprava, oprava Na louce, u lesa, u vody Shrnutí Volný čas, zábava Ochrana přírody Bouřka, hrom, blesk, léto Opakování V třídní knize se však objevuje jistá kvalita návaznosti obsahu učiva, kterou jsem slyšel označovat "postup dokulata". Nejedná se o prostý postup opakování, ani o "postup shrnujícího opakování", které je soustředěné na latentně od začátku výkladu přítomné redukující zobecnění -v ryzí podobě na samotnou synekdochickou osu zobrazovanou jako pyramida či strom "dělení pojmů"- které se však ani tak "nevyvozuje", jako spíše "rekapituluje". (V posloupnosti ročníků např. školní řád a poučení o bezpečnosti ve třídě a v budově školy, kdy se v prvním týdnu 2. třídy opakovaly první tři týdny 1. třídy). Naopak jde o jakési opakování učiva s nabalováním obsahu -zhruba dle didaktické maximy "od známého k neznámému". Např. kalendář-nástroj ze dvou únorových týdnů 1. třídy se objeví ve svých jednotlivých součástech a napojený na "dříve/nyní" z jedné strany a "hodiny" z druhé v pěti týdnech říjnu a listopadu ve 2. třídě. Nebo rodina ze dvou listopadových týdnů 1. třídy se objeví ve třech týdnech září a začátku října 2. třídy. A nebo zvířata rozptýlená v šesti týdnech 1. třídy se objeví v bloku pěti týdnů ledna až února 2. třídy. Ve všech těchto případech bych kvalitu návaznosti obsahu učiva označil za "postup rozpínání obzoru/věci", a to pročleňováním vnitřní struktury. 4 V postupu dokulata je však obsaženo i cvičení na pomezí cepování či drilu. V lednu 2. třídy absolvovali žáci následující písemku: Tabulka č. 5 OTÁZKA OBTÍŹNOST 1. Jaká znáš roční období? Vyjmenuj měsíce zimy: Vyjmenuj měsíce letních prázdnin: Napiš dnešní datum a rok: Jablko je..., švestka je..., angrešt je..., meruňka je..., víno je Vyjmenuj zeleninu, kterou pěstujeme pro kořen..., pro list..., pro dužnaté květenství... a 10. bobule. 7. Ve které části těla máme srdce..., koleno..., rameno..., mozek...? 0.

5 8. Která domácí zvířata mají tělo kryté srstí? Co pokrývá tělo ptáků? Slepice má nohy..., kachna má na nohou...? Které části má rostlina? Co potřebuje rostlina k životu? Kolik dnů má v letošním roce únor a proč? Napiš svojí celou adresu Dokresli ručičky, aby hodiny ukazovaly: (8.10; 11.40; 12.15; 17.00) 7. /Obtížnost je spočítána jako pořadí otázek dle počtu bodů nasbíraných všemi 26 žáky ze známek 1-5. Za odpovědi na otázky č. 1, 7, 8, 9 a 10 tedy dostali všichni žáci jedničku./ Za zmínku stojí, že kromě otázky č.5 a 7 jsou všechny ostatní postaveny na zmíněné orientaci učení pročleňováním vnitřní struktury "věcí". A dále, že nejtěžší či nejvíce cizí byla daným dětem v dané písemce "botanika" ať už akademická či lidová. O tato fakta mi však na daném místě ani tak nejde, jako o další kvalitu návaznosti učení v 1. a 2. třídě, a sice, že tak triviální struktury, které byly ve své většině poprvé probírané již v první třídě (nikoli však struktury k rostlinám, které byly probírány teprve v prosinci a začátkem ledna, a k členění hodin na desítky minut z listopadu), dětem tak houževnatě vzdorují, a to i přes stupňování tlaku na žáky formou písemných klasifikovaných testů. Najdou se žáci, kteří na č.2 odpoví "leden, únor, prosinec", na č.3 "červen, červenec, srpen" či "jaro, léto", na č.4 zapíší jiný měsíc nebo den (přesto, že datum je zapsané na tabuli), na č.13 odpoví "30" a nic či "28 protože je přestupný"; najdou se žáci, kteří neuvedou některou součást své adresy. 5 I nejobtížnější látku však 5 žáků zvládlo na jedničky a další 4 s jedním "mínusem". Byli ve třídě "nejlepší". Dalším aspektem návaznosti učení v prvouce je jeho funkce měřítka "kvality" žáků ve třídě. Kvalitu návaznosti učiva pak mohu vyjádřit jako jeho tlakem vyvolaný "postup v diferenciaci třídy" a "postup v pořadí ve třídě". Od prvního dne ve škole, tj. už při zápisu jsou žáci hodnocení. V dané škole se Zápisu zúčastnilo celkem 74 dětí (ne všechny děti však přišly v den oficiálního termínu; např. pro nemoc). Vzhledem k tomu, že škola počítala s otevřením dvou tříd po 30 žácích, další zájemce k zápisu nepřipustila. Z perspektivy učitelů, tj. dle kvalit dětí, kterým věnovali zvláštní pozornost, je tato skupina dětí vnitřně rozčlenitelná -a tak statisticky kvalifikovatelná: 1. Děti byly zapisovány do archů zvlášť pro chlapce a dívky. chlapců 35, tj. 47,3% dívek 39, tj. 52,7% Ze zápisu se zaznamenávaly údaje ve 3 rubrikách: 1. sourozenec v...škole 2. hodnocení 3. poznámka. 2. Sourozence mělo na této škole 31 dětí, tj. 41,9% 3. Hodnocení: Hodnocení zapisovalo nejméně pět učitelek, přesto jsou některé přívlastky společné. Navíc si myslím, že by je šlo spojit a udělat srovnatelnými dle následujícího schématu: 1. osobnost /Obecnější a osobní kvalita. Typicky je dítě kvalifikováno přímo adjektivně. Za vyjímky v použití jiné gramatické formy k vyjádření kvality -"osobnost - 1. souhrn vlastností jako vyhraněný, výrazný, osobitý celek charakterizující jedince:.." SSJČ III M-O, s.598- považuji u "Přiměřené znalosti (počítá, zná přírodniny, velká písmena) Při komunikaci velmi nesoustředěný." a "Motorický neklid.". / 1.1. osobnost "+" -dívky -velmi (velice) šikovná, (jinak) šikovná, bystrá, pohotová, živá, průbojná, klidná, velmi milá, moc dobrá, nemá vadu, vše v pořádku; -chlapci -1, mimořádně šikovný po všech stránkách!, velmi šikovný, šikovný, vypadá šikovně, přiměřené znalosti, velice klidný, jistý, po odkladu-zdá se že "dozrál" osobnost "-" -dívky -nesmělá, stydlivá, nervózní, velmi živá, neklidná; -chlapci -2, méně šikovný v porovnání s předchozími, velmi nesmělý, nesmělý, zpočátku nesmělý, tichý chlapec, velice neposedný, neposedný-po chvíli se uklidnil, při komunikaci velmi nesoustředěný, motorický neklid, (vypadá šikovně)-ale potřeboval by ještě čas, drobný (tichý chlapec), tělesně slabounký a malý, malý postavou, drobný. 2. dovednost = kvalita činnosti /Jednotlivější a kvalita osoby. Tj. dítě kvalifikováno nepřímo, substantivně, přes kvalifikaci jeho činnosti. Za vyjímku z gramatické formy považuji u "levák"./ 2.1. dovednost "+"

6 -dívky -rozlišuje barvy (zná barvy), pěkně (hezky) zpívá, zpívá i kánon, zpívá v Bambini di Praga, hezky přednáší, vypráví (pěkně), pěkně se vyjadřuje, dobrá slovní zásoba, počítá (umí počítat) do 10, počítá do 20, umí porovnávat čísla, sčítá, zná (umí) (některé) číslice, zná (některá) písmena (písmenka), píše do písanek, učí se (chodí na, umí dost slovíček z, učí se doma) Aj, na Aj. chodí ve školce, pěkně maluje, hraje na piano, dobrá orientace v časových údajích, hezky vyslovuje (výslovnost dobrá); -chlapci -zná (umí) číslice, počítá, počítá do 10, zná písmena, zná (některá) velká písmena, čte, (pěkně, hezky) vypráví, pěkně recitoval, lehce komunikuje, bezproblémově komunikuje, pěkně zpívá, zpíval, zná barvy, poznával bezpečně barvy, tvary, hezky (krásně a rád) kreslí, kreslil, zná přírodniny (zvířata), znalosti z přírody, chodil na Aj dovednost "-" -dívky -nezná číslice, nezná písmena (číslice ani písmena), špatná výslovnost ř (ř,r), chybná výslovnost r, špatná výslovnost sykavek i ř; -chlapci -nezná (neumí) písmena, vadná (špatná) výslovnost r,ř, (r, l, sykavky), horší výslovnost (hlavně r,ř), vadné ř, mluví potichu, báseň popletená, levák. Tabeloval jsem hodnocení jednotlivých dětí dle kódu "1 kvalifikace = 1 bod". Tj. tabeloval jsem počet bodů, které dítě "vyvolalo" v jednotlivých kategoriích. Ovšem někdo nemá vůbec záznam, někdo zas jen jeden superlativ. Takže 10 dětí je "bez hodnocení", tj. tabulka se týka souboru 64 dětí, tj. 86,5% dětí u zápisu. (Důvodem bylo, že rodiče žádají odklad a dítě vůbec nepřivedli, nemoc dítěte a při pozdější návštěvě už hodnocení nebylo zaznamenáno, dítě po odkladu a u zápisu již bylo v předešlém roce či dítě chodilo již do 1. třídy v zahraničí a rodiče třeba vyjednávali nástup do druhého ročníku.) Tabulka č. 6 Rozložení počtů dětí dle "bodů" v jednotlivých kategoriích hodnocení OSOBNOST DOVEDNOST Počet dětí s 0 body 17 26,6% 50 78,1% 10 15,6% 46 71,9% Počet dětí s 1 bodem 36 56,2% 9 14,1% 12 18,8% 15 23,4% Počet dětí s 2 body 9 14,1% 2 3,1% 15 23,4% 2 3,1% Počet dětí s 3 body 2 3,1% 3 4,7% 15 23,4% 1 1,6% Počet dětí se 4 body 0 0% 0 0% 9 14,1% 0 0% Počet dětí s 5 body 0 0% 0 0% 3 4,7% 0 0% Celkem dětí % % % % Počet dětí s body 47 73,4% 14 21,9% 54 84,4% 18 28,1% Průměrný počet bodů 0,94 0,34 2,16 0,34 Vrátím-li se nyní k výše probírané písemce z prvouky mohu ze srovnání rozložení dětí dle pořadí úspěšnosti v celé třídě (Graf č.1.) i z rozložení zisku a ztrát v pořadí ve třídě (Graf č.2.) dokumentovat zmíněný tlak prvouky a jeho působení. Zajímalo by mne s jakými v našem výzkumu sledovanými kognitivními schopnostmi koreluje větší či menší odolnost žáků vůči tlaku prvouky. Zajímalo by mne, jakými strategiemi žáci na tento tlak odpovídají. Graf č.1

7 Počet žáků Písemka z prvouky Hodnocení při zápisu - pořadí Lepší Nejlepší Střed Horší Nejhorší Graf č.2 Rozložení počtů žáků dle bodového zisku/ztráty v pořadí ve třídě Počet žáků Zisk/Ztráta Počet žáků