Univerzita Palackého v Olomouci. Desertifikace - globální problém lidstva

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Pírodovdecká fakulta Katedra geografie Desertifikace - globální problém lidstva Bakaláská práce Vypracoval: Pavel Lošák Vedoucí práce: Doc. RNDr. Pavel Nováek, CSc. Olomouc 2006

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci vypracoval samostatn a všechny použité prameny jsem ádn citoval a uvedl v seznamu použitých zdroj. V Olomouci, 8. kvtna 2006 podpis

3 Podkování Doc. RNDr. Pavlovi Novákovi, CSc. dkuji nejen za podporu, cenné pipomínky a rady pi tvorb mé bakaláské práce, ale také za to, že ve mn probudil zájem o rozvojovou problematiku, které bych se chtl vnovat i nadále.

4

5

6 Seznam použitých zkratek: CIDA CST DARCA FAO GEF GoE IFAD SEPADO TPNs UN (OSN) UNCCD UNDP UNEP UNITO USA Canadian International Development Agency Kanadská mezinárodní rozvojová agentura Committee on Science and Technology Výbor pro vdu a techniku v rámci UNCCD Desertification and Regeneration of Central Asia Projekt na boj proti desertifikaci ve Stední Asii Food and Agriculture Organization of the United Nations Organizace OSN pro výživu a zemdlství Global Environment Facility Globální fond pro životní prostedí Group of Experts Skupina expert v rámci boje proti desertifikaci v Africe International Fund for Agricultural Development Mezinárodní fond pro rozvoj zemdlství Somali Environmental protection and Anti - desertification organization Somálská organizace na ochranu pírody a proti desertifikaci Thematic Programme Networks Sít tématických program v rámci boje proti desertifikaci v Africe United Nations Organizace spojených národ United Nations Convention to Combat Desertification Úmluva Organizace spojených národ o boji proti desertifikaci 1 United Nations Development Programme Rozvojový program Organizace spojených národ United Nations Environment Programme Program Organizace spojených národ pro životní prostedí United Nations Institute for Training and Research Institut Organizace spojených národ pro školení a výzkum United States of America Spojené státy americké 1 Plné eské znní: Úmluva Organizace spojených národ o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe

7 USGS WB WHO WMO U. S. Geological Survey Geologický przkum Spojených stát World Bank Svtová banka World Health Oranization Svtová zdravotnická organizace World Meteorological Organization Svtová meteorologická organizace

8 Obsah 1. Úvod 9 2. Cíl práce Metodologie Úvod do problematiky desertifikace Globalizace Globální problémy Dlení globálních problém Definice desertifikace Píiny desertifikace Klimatické faktory Faktor vody Období sucha Globální oteplování Antropogenní píiny desertifikace Mezinárodní obchod Nedostatená ochrana pírody Lidské chyby a omyly Vliv populace na desertifikaci 23 6.Dsledky desertifikace Snižování odolnosti zem Snižování úrodnosti pd Zhoršování stavu vegetace Vliv desertifikace na produkci potravin Environmentální migrace a její dsledky Písené boue, transport písku a související problémy Ekonomické následky procesu desertifikace Boj proti desertifikaci Mezinárodní konference a úmluvy Konference Úmluva UNCCD Národní akní programy Regionální a subregionální programy Spolupráce Role vdy a techniky Tradice Budování kapacit, výchova a povdomí veejnosti Finanní zdroje 41

9 7.2 Organizace a spolky zabývající se bojem proti desertifikaci Organizace spojených národ Další svtové organizace Lokální organizace Vybrané projekty a programy Projekt DARCA (Desertification and Regeneration of Central Asia) Národní akní program Uzbekistánu pro boj proti desertifikaci Boj proti desertifikaci v Africe (UNCCD) Situace v Africe Následky desertifikace v Africe Regionální píloha pro Afriku Subregionální programy Regionální akní programy Možné trendy budoucnosti Vliv globálního oteplování Vliv rostoucí populace Závr 48 Shrnutí 50 Klíová slova Seznam použitých zdroj 53 Seznam píloh 56

10 1. Úvod V celém nám známém a doposud prozkoumaném vesmíru existuje pouze jedna jediná planeta, na které mže existovat a také existuje život. Je to naše planeta Zem. V souasné dob je domovem více než 6,3 miliardy obyvatel, miliard rostlin a živoich nejrznjších druh. Bohužel Zem, respektive živé organismy na ní žijící (lidé, rostliny, živoichové), musí elit a vypoádávat se s celou adou vážných a nebezpených problém, z nichž nkteré mohou již v blízké budoucnosti ohrožovat samu existenci života na planet. Jeníek a Foltýn (2003, s. 7) uvádí, že každý globální problém mže pi nekontrolovatelném vývoji ohrozit celou lidskou civilizaci. Povrch planety a charakter životního prostedí se neustále mní a tyto zmny vtšinou nepináší lidem užitek, ale problémy. Zejména chudé rozvojové zem jsou pod velkým tlakem, protože nemají schopnosti na to, aby se tmto negativním zmnám úinn bránily. Ale problémy, které mám na mysli, nepostihují jen chudé zem, ale ovlivují celý svt. Neexistují pro n žádné hranice, které by rozdlovaly státy na ty, které jsou, a které nejsou zasažené. Proto je dležité globální problémy studovat a snažit je ešit celosvtovým úsilím. 9

11 2. Cíl práce Cílem mé bakaláské práce je ukázat a popsat jeden ze souasných vážných globálních problém lidstva. Jedná se o desertifikaci, tedy rozšiování pouští. Je to nebezpeí, které ohrožuje prakticky všechny suché oblasti, které zaujímají více než 40 % celkové rozlohy pd ve svtovém mítku. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 73) Desertifikace je slovy souasného generálního tajemníka OSN Kofi Ananna jeden z nejznepokojivjších proces degradace pírodního prostedí. (iydd.org, 2006) Podle odhad UNEP desertifikace pímo ovlivuje život 250 milion lidí a ohrožuje pes miliardu obyvatel ve více než stovce stát svta. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) Problematika desertifikace je asto málo známá a pehlížená. Je poteba, aby se s tímto problémem seznámilo co nejvíce obyvatel svta. Rok 2006 byl vyhlášen Mezinárodním rokem pouští a desertifikace. Doufám, že i tato bakaláská práce by se mohla podílet na rozšíení povdomí o tomto nebezpeném jevu, který se netýká pouze nám vzdálených rozvojových zemí nkde v Africe, a jehož následky mohou brzy dopadnout na celý svt. Následující kapitoly by mly poskytnout komplexní pehled o problému desertifikace. V úvodu bude vymezeno postavení desertifikace mezi ostatními globálními problémy a uvedeno nkolik definic, které desertifikaci charakterizují. Další dv velké kapitoly se postupn vnují mnoha píinám a dsledkm desertifikace. Následuje pehled nástroj, které má lidstvo k dispozici v boji proti desertifikaci a závrená krátká kapitola popíše nkteré faktory, které by mohly mít vliv na budoucí charakter procesu desertifikace. 10

12 3. Metodologie Pi tvorb bakaláské práce jsem používal metody vyhledání, sbru, analýzy a kompilace informací. Data a informace o dané problematice jsem získával z rzných zdroj. Protože jsem nenašel žádné eské publikace, které by se podrobn zabývaly pímo problémem desertifikace, stžejním zdrojem informací se pro m staly internetové stránky UNCCD (Konvence OSN o boji proti desertifikaci). Tyto stránky nabízí velké množství relevantních a ovených informací a dokument, které jsou také vtšinou bez poplatku voln dostupné ke stažení. Pestože jsem se zmínil, že pímo problémem desertifikace se nezabývala žádná mn dostupná eská publikace, protože desertifikace je globální problém a znan ovlivuje v mnoha aspektech životy lidí i chod pírody, využil jsem i adu eských odborných publikací, zabývajících se globálními problémy, jako je sucho nebo globální oteplování, které jsou s desertifikací úzce spojeny. Tetí velkou skupinou zdroj byly internetové stránky organizací a spolk, které jsou zameny na problematiku desertifikace, rozvoje a souvisejících záležitostí. Protože velká ást dležitých informací byla v anglickém jazyce, bylo nutné nejprve peložit tyto informace do eského jazyka, což byla asov velmi nároná etapa. Získaná fakta a informace jsem analyzoval a sestavil z nich tuto bakaláskou práci. Její souástí jsou také obrazové pílohy ve form fotografií a map, týkajících se desertifikace, které jsem vtšinou získal z internetových stránek. Pi zpracování bakaláské práce jsem používal textový editor Microsoft Word, prohlíže dokument ve formátu pdf Acrobat Reader, internetový prohlíže Internet Explorer, prohlíže obrázk ACD See a program na úpravu grafických materiál Foto Canvas. 11

13 4. Úvod do problematiky desertifikace 4.1 Globalizace Jak již bylo zmínno v úvodu, planeta zem v souasnosti elí mnoha nebezpeným problémm, které ohrožují možnost jejího budoucího stabilního chodu. Nutno ovšem poznamenat, že celý dosavadní vývoj lidstva je spojen s existencí problém, od malých až po ty nejvážnjší. Ale protože 20. století pineslo velké a dynamické zmny na naší planet a výrazné urychlení a prohloubení mnohých proces a jev, které jsou spojeny s globalizací 2, došlo také k rozvoji globálních (svtových) problém. (Kaáková, 2004, s. 1) Mnoho problém existovalo dávno ped tím, než se o globalizaci a globálních problémech zaalo hovoit 3, ale až v posledních desetiletích získaly výraznou globální dimenzi. To znamená, že tyto problémy pesahují hranice jednotlivých stát, region i kontinent. (Kaáková, 2004, s. 1) Houghton (1998, s. 18) tvrdí, že ve vztahu k životnímu prostedí jsou hranice stále mén dležité a hovoí o svt jako o globální vesnici 4. Dopady globalizace dnes zasahují všechny zem, všechna spoleenství, každého jednotlivce. (Exnerová a kol., 2005, s. 21) ešení globálních problém je tak stále složitjší a vyžaduje si spolený pístup a úsilí bojovat s nimi ze strany všech stát. Houghton (1998, s. 18) íká, že globální problémy si vyžadují globální ešení. Je to patrné v mnoha oblastech života souasné lidské spolenosti, napíklad v oblasti ochrany životního prostedí, svtové bezpenosti, boje s infekními chorobami i chudobou, nov také boje s terorizmem. Globalizace navíc na Zemi zmenšila vzdálenosti a urychlila as. Tento zmenšený globální svt se vyznauje tím, že vci a události, které se odehrávají na místech vzdálených tisíce kilometr od našich domov, mohou ovlivnit a asto ovlivují naše životy. Globální problémy se tak stávají souástí život všech lidí planety. (Kaáková, 2004, s. 1) 2 Pozn.: Globalizace je souborem mnoha rznorodých proces, které obsahují ekonomické, technologické, sociální, kulturní a politické aspekty. (Exnerová a kol., 2005, s. 21) 3 Jeníek a Foltýn (2003, s. 4) tvrdí, že o globálních problémech v moderním slova smyslu se zaalo hovoit až po druhé svtové válce, akoliv již první svtová válka a velká hospodáská krize 30. let naznaily, že nejzávažnjší problémy vývoje lidstva se globalizují. 4 Více o globální vesnici Houghton (1998, s. 198) 12

14 4.2 Globální problémy Globální problémy se rozdlují podle mnoha kritérií. K jejich obecným rysm mžeme piadit tyto základní charakteristiky: jsou to problémy vzniklé na základ vzájemné závislosti globálního charakteru, vznikají následkem objektivního rozvoje spolenosti, dotýkají se celé lidské civilizace, to znamená, že jejich psobnosti a dopady se nezastaví na hranicích stát i kontinent, a jsou ešitelné celosvtovým úsilím. (Kaáková, 2004, s. 6) Známým faktem také je, že mnoho globálních problém je koncentrováno pedevším v chudých rozvojových zemích, tzv. zemích jihu, zatímco kapacita a prostedky k jejich ešení jsou koncentrovány pedevším ve vysplých a bohatých zemích severu, které mají mnohem vtší finanní možnosti i vysplejší a modernjší technologie. (Kaáková, 2004, s. 33) 4.3 Dlení globálních problém Každý autor i organizace rozdluje globální problémy podle svého vlastního mínní a zhotovuje vlastní výty globálních problém, nicmén ve všech seznamech se mžeme setkat s mnoha podobnostmi a uritým základním dlením, doplnným o osobní názory a pohledy na dané problémy. I když se má práce zabývá jen jedním konkrétním problémem - desertifikací, je poteba si uvést nkteré konkrétní seznamy globálních problém a to z toho dvodu, že na nich bude jasn viditelné, jak se problémy vzájemn ovlivují a jak se problém desertifikace dotýká tém všech ostatních globálních problém. Všechny globální problémy spolu navzájem souvisí. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 7) Vybral jsem dva seznamy globálních problém. První je z publikace Spolený Svt - Píruka globálního rozvojového vzdlávání od kolektivu autor, druhý seznam je z knihy Globální problémy od Kaákové. Dlení globálních problém z publikace Spolený svt chudoba v globalizovaném svt nerovnost a rozvoj demografický vývoj svta zdraví, vzdlání, lidská práva životní prostedí a udržitelný rozvoj rozvoj a problematika genderu konflikty a migrace politické procesy rozhodování (Nádvorník a kol., 2004, s. 111) 13

15 Dlení globálních problém z knihy Globální problémy Nejuniverzálnjší problémy politického i sociáln - ekonomického charakteru: Odvrácení jaderné války a zachování míru na Zemi, zabezpeení ekonomického rozvoje stát, pekonávání zaostalosti málo rozvinutých zemí, iditelnost svtového spoleenství. Problémy pevážn pírodn - ekonomického charakteru: Ekologické, energetické, potravinové, surovinové, svtového oceánu. Problémy pevážn sociálního charakteru: Demografické, mezietnických vztah, krize kultury a morálky, nedostatku demokracie, urbanizace, ochrany zdraví. Problémy smíšeného charakteru, jejichž neešení vede k velkým ztrátám na životech Regionální konflikty, terorizmus a zloinnost, technologické havárie, živelné pohromy. Problémy vdeckého charakteru, jejichž neešení nevytváí bezprostední ohrožení lidstva: Ovládnutí kosmického prostoru, výzkum vnitní struktury Zem, dlouhodobé prognózování poasí. Malé globální problémy smíšeného charakteru: Odstranní zbytk kosmických lodí a raket v prostoru okolo Zem. (Kaáková, 2004, s. 7) Jak z prvního, ekl bych velmi struného, univerzálního a klasického, tak z druhého, podle mého názoru trochu neobvyklého, ale zajímavého výtu globálních problém, je patrné, že jednu ze základních skupin globálních problém tvoí problémy environmentální, to znamená problémy pírodního prostedí. Jedním z vážných problém této skupiny je desertifikace, další potom globální oteplování, zneištní ovzduší (smog), úbytek (pra)les, snížení biologické rozmanitosti, pdní degradace, nedostatek nezávadné vody, zneištní oceán a výlov ryb, environmentální migrace (Kotecký, Stojanov, Tebický, 2005), masivní produkce odpad a rst spoteby pírodních zdroj. (Štpánek, Jílková, 1998) 4.4 Definice desertifikace 5 K pojmu desertifikace existuje ada definic, odborných i snadno pochopitelných, krátkých i velmi dlouhých a složitých. Všechny mají ovšem spolenou myšlenku, která vyjaduje to, že desertifikace je proces vzniku nebo rozšiování pouští v suchých oblastech. 5 Slovo desertifikace použil poprvé francouzský geograf Andre Aubreville. Nazval tak proces, pi kterém se v severní a rovníkové Africe mnily úrodné savanové lesy a pastviny na neúrodné a neproduktivní poušt. (Managing Wholes.com, 2002) 14

16 Vybrané definice pojmu desertifikace: Slovník cizích slov Desertifikace prostorové rozšíení pouštních podnebných pomr zásahem lovka, zvlášt na okrajích poušt. V tomto pípad si myslím, že je chybou pisuzovat výlun lovku odpovdost za proces desertifikace, protože i když má lovk velký podíl na rozšiování pouští, tak také pirozené procesy pírody pispívají k desertifikaci, což poznáme z dalších definic. Organizace spojených národ Environmentální slovníek Desertifikace degradace pdy v suchých, polosuchých a suchých polovlhkých oblastech, vyplývající z rzných faktor, vetn klimatických zmn a innosti lovka. (unstats.un.org, 2006) CIDA Kanadská mezinárodní rozvojová agentura Desertifikace pdní degradace, která postihuje suché regiony. asto vede až k tomu, že zasažená pda ztrácí všechny své produktivní schopnosti a je nemožné, aby je znovu získala. Je to výsledek vzájemného psobení mezi nepedvídatelným kolísáním klimatu a neudržitelným využíváním zem tmi skupinami lidí, kteí pi svém boji o pežití petžují pdu, lesy a vodní zdroje. (CIDA, 2001) UNCCD Úmluva OSN o boji proti desertifikaci Desertifikace není pirozená expanze existujících pouští, ale degradace zem v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech. Je to pozvolný proces snižování pdní produktivity a ztenování vegetaního krytu, zpsobený lidskými aktivitami a klimatickou promnlivostí. (UNCCD, FAQ, 2004) USGS Geologický przkum Spojených stát Desertifikace - pemna orné obdlávatelné zem na suchou, holou a neúrodnou pustinu i pouš v dsledku dlouhotrvajícího sucha a/nebo škodlivých dopad lidské innosti, jako jsou destruktivní zemdlské postupy, asto zpsobené velkým pelidnním.(usgs, 2006) Biomonitor Desatero domácí ekologie: slovníek Desertifikace - proces prudkého snížení biologické produktivity a kvality pdy, vedoucí k podmínkám, které pipomínají pouš. Indikátory tohoto procesu jsou mimo jiné podstatné zvýšení pdní eroze 6 (vodní, vtrné), redukce zdroj povrchové vody, pokles hladiny spodní vody a zvýšení obsahu solí ve vod a v pd. Pokud se v krajin objeví malé plochy takto degradované pdy, mají tendence se rozšiovat a navzájem spojovat. (biomonior.cz, 2003) 6 Kaáková (2004, s. 65) píše, že vodní eroze se podílí 56 % a vtrná 28 % na pdní degradaci. 15

17 4.5 Poušt Z uvedených definic vyplývá, že proces desertifikace je spjat s pouštními oblastmi. Proto je nutné si alespo ve strunosti problematiku pouští charakterizovat a uvést seznam nejvtších pouští svta. Asi tetina svtové souše je tvoena pouštmi horkými i studenými, kde vegetace bu úpln chybí, nebo je velice chudá. Po obou stranách obratník lemují Zemi dva nesouvislé pásy vyprahlých pouští. Severní pás se táhne Mexikem a jihozápadem Spojených stát amerických, severní Afrikou, Blízkým východem a pouští Gobi ve stední Asii, jižní pás pak z tichomoského pobeží jižní Ameriky, jihozápadní Afrikou do stední Austrálie. Pouštní klima je charakteristické svými vysokými teplotami, malým množstvím a nepravidelným výskytem dešových srážek a tak vysokým výparem, že srážky nejsou dostatené pro život vegetace typické pro jiné oblasti téže zempisné šíky. (Zelenka a kol., 1998, s ) Psobením teploty, vtru i vody vznikají rzné typy pouští. Nejrozšíenjší a zvlášt drsné svým klimatem jsou kamenité poušt, ke kterým patí až 70% všech pouštních krajin. Na písené poušt pipadá asi 20% pouštních ploch, i když si podle mého názoru vtšina lidí pod pojmem pouš pedstaví práv písené duny a pesypy. Rozkládají se zpravidla v nižších polohách, kam byl díve písek zanesen vodou a vtrem. Mén asté jsou poušt oblázkové a solné. (Janský, apek, Kastner, 1993, s. 42) Box 1. Nejvtší poušt svta Název poušt Poloha Rozloha [km 2 ] Sahara Afrika Velká Australská Austrálie Gobi Asie Kalahari jižní Afrika Rub Al-Chálí Arabský poloostrov Karakum Turkmenistán Taklamakan ína (Zelenka a kol.,1998, s. 550) 16

18 5. Píiny desertifikace Proces desertifikace neprobíhá sám od sebe, bez píin. Na postupu pouští a jejich neustálému zvtšování a plošné expanzi se podílí mnoho rzných faktor, které se rozdlují do dvou hlavních skupin. Na skupinu klimatických faktor a skupinu lidských aktivit. V minulosti pda i zem elily menším tlakm, nebyly degradovány do takové míry, jako jsou dnes a byly schopny lépe odolávat obdobím sucha. Ale v dnešní moderní dob a zmnných podmínkách, pokud nejsou správn obhospodaovány a šetrn využívány, velmi rychle ztrácí svou potenciální biologickou a ekonomickou produktivitu. Desertifikace zpsobí degradaci úrodné pdy, pastvin i les. Na každém kontinentu se dnes vyskytují degradované a zniené pdy 7, které se mohou rychle promnit v neúrodné poušt a pustiny. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) Píloha íslo 1: Mapa degradace pdy ve svt I když se rozlišují dv skupiny píin desertifikace, asto se na jejím procesu inicializace podílí faktory z obou skupin souasn a vzájemn se zesilují Klimatické faktory Vývoj zemského tlesa je spojen také s vývojem klimatu, klimatickými zmnami a promnlivostí. Houghton (1998, s. 12) tvrdí, že ke zmnám v každodenním poasí dochází neustále a že tyto zmny jsou nedílnou souástí našich život Faktor vody Na stav vegetace má velký vliv faktor množství vody, které zabezpeuje její život a rst. Na planet existuje znaná nerovnomrnost v množství dopadajících srážek a zásob sladké vody a pedevším suché oblasti mají dostupnost vody velmi omezenou. Dešové srážky jsou bhem roku velmi nerovnomrné a velké rozdíly jsou zaznamenávány i mezi jednotlivými lety, i celými dekádami. Bhem vývoje se vegetace tmto zmnám pizpsobila, rostliny i živoichové na n mohou reagovat. To dokazují napíklad satelitní snímky jižní hranice poušt Sahara. V závislosti na tom, jak je v oblasti deštivý rok, se tato hranice mže posunout až o 200 km, když je deštivý rok vystídán suchým a naopak. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) I pes tuto odolnost vegetace na klimatické zmny, pokud nastane delší období sucha, bhem nhož nemusí z oblohy spadnout ani kapka, i jsou dešové srážky po delší as 7 70 % svtových souší, to znamená 3,6 miliard hektar jsou degradovány. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) 17

19 hluboce pod dlouhodob zaznamenanou úrovní (Houghton, 1998, s. 14), vegetace nemá dostatek vláhy, ztrácí živiny potebné k rstu, usychá a hyne. Období sucha je pírodní jev, který asto v oblasti nastartuje proces desertifikace. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Období sucha Období sucha se na rzných místech planety vyskytovala v minulosti a vyskytují se i v souasnosti. Na mnoha místech Afriky se sucha pravideln opakují. Nejkrititjší situace nastává vždy v pásmu Sahelu, který tvoí pechod mezi Saharou a tropickými lesy v rovníkovém pásmu a sahá od Senegalu až po Súdán. Obrovská sucha se tam hojn vyskytovala v 70. letech, v polovin 80. let a opt na poátku 90. let 20. století. (Zelenka a kol., 1998, s. 588) Sucha v sub-saharské Africe v 70. a 80. letech 20. století byla úzce spjata s kolísáním dešových srážek a zpsobila v oblasti desertifikaci. (Tiffen, Mortimore, 2002) Box 2. Vybrané státy zasažené suchem Uvedu zde nkolik píklad, kdy rzné státy elily velkým suchm: Súdán má obrovské problémy se suchem a od 70. let se tam neustále snižuje roní úhrn srážek. (Zelenka a kol., 1998, s. 644) Etiopie, konkrétn její severní ást elila v 80. letech katastrofálnímu suchu. (Tomeš a kol., 1999, s. 151) Senegal zasáhla katastrofická sucha v 70. letech a potom opt v období let (Zelenka a kol., 1998, s. 606) Somálsko postihují sucha velmi asto. Sucho pišlo v polovin 70. let a potom na poátku 80. a 90. let. Má to za následek, že vtšina zem je vyprahlá a tudíž velmi náchylná na proces desertifikace. (Zelenka a kol., s. 627) V Mali mly v 80. letech snížené srážky v polosuché oblasti Sahelu za následek obrovská sucha. (Tomeš a kol., 1999, s. 145) Niger je už od konce 60. let postihován opakovanými suchy. (Tomeš a kol., 1999, s. 146) Indii postihla obrovská sucha v letech 1965 až (Houghton, 1998, s. 112) Spojené státy americké zasáhla nejvtší sucha v letech 1931 až 1938 (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) 18

20 Ve výtu stát zasažených suchem bych mohl pokraovat dále, ale jako píklad z nedávné minulosti to staí. Ze souasnosti lze uvést situaci ve východní Africe 8, která elí nejhoršímu suchu za poslední roky. (lidovky.cz, 2006) Globální oteplování Velkou hrozbu v rámci zmn klimatu pedstavuje globální oteplování. Ke globálnímu oteplování dochází kvli vzrstajícímu množství skleníkových plyn v atmosfée. (Houghton, 1998, s. 17) Mezi hlavní skleníkové plyny patí oxid uhliitý, metan, oxid dusný, halogenové uhlovodíky, vodní páry, ozon, chlorofluorované uhlovodíky a fluorid sírový. Z hlediska globálního oteplování jsou nejdležitjší první tyi. (Kaáková, 2004, s. 124) Tyto plyny psobí jako pohlcovae tepla, které vychází ze zemského povrchu. Houghton (1998, s. 17) pirovnává zvýšené množství oxidu uhliitého nad zemským povrchem k pokrývce, která udržuje zemský povrch teplejší, než by byl za normálních okolností. To zpsobuje tzv. skleníkový efekt 9, který má za následek rst teploty na Zemi 10. (Nádvorník a kol., 2004, s. 166) Skleníkové plyny jsou pirozenou souástí atmosféry, ale v dsledku lidských aktivit, jako je chov dobytka, spalování fosilních paliv (Nádvorník a kol., 2004, s. 166), odlesování (Houghton, 1998, s. 21) i pstování rýže se jejich koncentrace v atmosfée neustále zvyšuje. (Kaáková, 2004, s ) Globální oteplování mže v blízké budoucnosti zpsobit adu vážných problém. Krom mnoha jiných se dá oekávat, že v suchých oblastech (Východní Afrika, Blízký východ i Austrálie) se už tak velká sucha zejména v letních obdobích ješt prohloubí. (Exnerová a kol., 2005, s. 45) To samozejm v tchto oblastech urychlí proces desertifikace a poušt budou snáze pohlcovat suchem degradovanou zem Antropogenní píiny desertifikace Druhou, mnohem vtší, skupinu píin desertifikace pedstavuje lovk a jeho neudržitelný zpsob života, chyby a špatné využívání pírody. Nejastji jsou v této souvislosti zmiovány extrémní nároky na produkci zemdlských plodin, nadmrné pastevectví, sbr palivového díví, odlesování a chybné zavlažovací postupy. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) 8 Viz. Kapitola Problematiku skleníkového efektu a skleníkových plyn podrobn rozebírá nap. Houghton (1998. s ) 10 Bhem 20. století se prmrná teplota planety zvýšila o 0,6 C. Nejteplejším rokem byl rok 1998, následován roky 2001, 1997, 1995 a (Kaáková, 2004, s.124) 19

21 Podle mého názoru je ovšem nutno i tuto skupinu ješt rozdlit na dv ásti. Na skupinu lidí, kteí sice pírodu a pdu využívají tak, že ji nií a zpsobují její vtší náchylnost k desertifikaci, ale iní tak z dvodu pudu sebezáchovy a proto, aby pežili. Na druhé stran ale existuje mnoho pípad, kdy lidé pírodu doslova drancují jen z ist ekonomického nebo politického dvodu. Stejn jako píroda se i lidé musí vyrovnávat s mnícími se podmínkami k životu. Lidé jsou si vdomi, že pírodní zdroje Zem 11 nejsou nevyerpatelné a naopak, že jsou lehce poškoditelné. V minulosti se lidstvo nauilo chránit svou pírodu a šetit si její zdroje (pdu, pastviny). Využívalo rzné zemdlské a chovatelské strategie v podob posuvného zemdlství a koovného pastevectví. Píroda byla mén namáhána a snadnji mohla regenerovat. Postupem asu ale pestalo lidstvo, až na drobné výjimky, tyto strategie využívat. Kvli dynamicky se mnícím hospodáským a politickým podmínkám, populanímu rstu a trendu, který smoval více k usedlému zpsobu života se tyto strategie staly mén použitelné. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) lovk je odpovdný za desertifikaci hlavn svou ekonomickou a politickou inností, která je asto v rozporu s pírodními zákony. Lidé upednostují ekonomické výhody a zisky ped ekologickými potebami pírody Mezinárodní obchod Pravidla nastavená mezinárodním obchodem dávají lidem asto impuls k tomu, aby niili svou pírodu. Mže docházet až k drancování místních zdroj na export. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Pírodní bohatství je asto tženo a následn exportováno k uspokojení poptávky a poteb vysplých ástí svta. (Kaáková, 2004, s. 15) Paradoxem však zstává, že i když se exportem získají finanní prostedky, jen zlomek ástky z tohoto zisku se dostane až k lidem v tchto vydrancovaných a zniených oblastech. To znamená, že chybí prostedky na ízení obnovy znehodnocené a narušené zem, která je potom více náchylná na proces desertifikace. Stejn tak piklonní se k rozvoji ekonomiky, která je založena na píjmech z exportu plodin, nebo uvalení cla na dovážené komodity, mže poškodit a znevýhodnit místní trhy a naopak podporovat drancování pírody a petžování pdy, vedoucí asto k jejímu vyerpání a znehodnocení. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Když došlo k rozvoji globálního trhu s potravinami, ada rozvojových zemí se zaala zamovat na velkoprodukci 11 Kvalita pdy, zásoby sladké vody, vegetace, úroda 20

22 potravin na export 12. asto byly využívány zemdlské metody, které mly negativní dopad na životní prostedí. (Kaáková, 2004, s. 57) Uvedu dva píklady nevhodných hospodáských strategií, které nemalou mrou pisply k procesu desertifikace na africkém kontinent. Box 3. Nevhodné hospodáské strategie A. Pstování podzemnice olejné Rozsáhlé pstování podzemnice olejné v mnoha afrických státech znan pispívá k procesu desertifikace. Vysvtlení spoívá v tom, že pstování této plodiny snižuje množství humusu v pd. Humus udržuje pdu plnou živin a bez nj pda rychle ztrácí vlhkost a živiny, degraduje a asto se mní v pouš. B. Chov dobytka V období nejvtší poptávky po mase mnohé africké státy rozšíily svoje chovy, aby prodejem zlepšily svou slabou ekonomickou situaci. Ovšem zvíata spotebovávala mnoho vody, a tak se v mnoha oblastech vodní zdroje zmenšovaly, až nakonec úpln vymizely a s nimi samozejm zmizela i zele a byla nahrazována pustinami a pouštmi. (gep.szm.sk) Pozn.: Nadmrná pastva byla i jedním z faktor vzniku nejvtší poušt svta Sahara. I když hlavní píinou byly zejm pirozené zmny klimatu. V souasnosti je nadmrné využívání pdy dležitým initelem rozšiování Sahary. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 73) Pitom ješt ped 6000 lety byla oblast centrální Sahary osídlena vysoce rozvinutou zemdlskou kulturou, která však se vznikem poušt postupn zanikla. Píklad vzniku Sahary tak názorn demonstruje skutenost, že asto se na procesu rozšiování pouští podílí klimatické i antropogenní faktory souasn, ale ne vždy má lovk tu hlavní vinu. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Nedostatená ochrana pírody Slabé zákony a špatný pístup v oblasti ochrany životního prostedí vedou asto k chybným rozhodnutím, která mohou zpsobit devastaci pírody. Mnoho stát umožnilo v mnoha pípadech neregulovaný a neomezený pístup ke svým pírodním zdrojm. To vedlo nkteré jednotlivce ke snaze maximalizovat své vlastní zisky. inili tak na úkor zbytku 12 Houghton (1998, s. 114) uvádí, že v nkterých pípadech byla zem nucena pstovat plodiny na export. 21

23 spolenosti, ale hlavn na úkor pírody, kterou nadmrným využíváním a petžováním vyerpávali a devastovali. Výsledkem tchto špatných zákon o pd bylo a mnohdy ješt stále je, že malá skupina lidí vlastní vtšinu pdy a pírodních zdroj v oblasti. Na druhé, mnohem poetnjší, stran tchto spoleností se nachází chudí lidé (velký podíl pedstavují ženy), kteí asto nemají pístup ke kvalitní a úrodné pd a místo toho jsou závislí na špatných a degradovaných pdách v mén úrodných oblastech. Jejich zoufalá životní situace jim však nedává jinou možnost, než i tyto špatné pdy obhospodaovat. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Chudí rolníci plení lesy a snaží se tím získat alespo njakou pdu pro pstování zemdlských plodin. Dochází k nadmrnému vypásávání zatravnných ploch dobytkem, který je asto jediným zdrojem obživy pro chudé obyvatelstvo. (Kaáková, 2004, s. 15) I když si lidé asto uvdomují, že svým chováním zpsobí postupnou destrukci svého životního prostedí, stejn tak kvli zachování svého života uiní. Jako následek je potom urychlen proces degradace zem a desertifikace Lidské chyby a omyly Mnoho pípad z minulosti i souasnosti nám dokládá, jak lidská neznalost i nevdomost, asto ve spojení s pírodními i lidmi vyvolanými katastrofami, a z nich pramenící chyby a omyly pispívají k procesm pdní degradace a desertifikace. Píklad: Lesy v Etiopii Do roku 1990 bylo v oblasti Etiopské náhorní plošiny vykáceno 90 % všech les. Mlo to za následek velká sucha, desertifikaci a následné snížení úrody. (Nádvorník a kol., 2004, s. 162) Desertifikace je v tomto pípad dsledkem toho, že na odlesnných plochách se nestaí vsakovat voda, což zpsobí vysychání zemského povrchu a jeho rychlejší pemnu v pouš. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 63) Píklad z nedávné minulosti: The Dust Bowl ve Spojených státech amerických Neznalost pírodního prostedí hrála dležitou roli bhem neblaze proslulého období nazývaného The Dust Bowl ve Spojených státech amerických 13. Bhem dlouhého období sucha udlali farmái ze stedozápadu mezi jinými i tu chybu, že používali k orb takové pluhy, které byly vhodnjší pro mírnjší podnebné zempisné šíky západní Evropy. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Použití nevhodné technologie pi orání prérie, spolu 13 Toto období je datováno do let 1931 až (Managing Wholes.com, 2002) 22

24 s nedostatkem dešových srážek a pelidnním, zpsobilo masivní pdní erozi. (Managing Wholes.com, 2002) Zhruba 100 milion akr zem se zmnilo v suchou pustinu a další miliony byly v ohrožení. (obr.. 1 a. 2) Velké území, zasahující do 5 stát 14 bylo postiženo suchy a zmnilo se v prašné poušt, ze kterých masivn prchali lidé. V roce 1932 bylo zaznamenáno 14 písených bouí, následující rok dokonce 38. V roce 1934 bylo suchy zasaženo 27 stát. Bylo to nejhorší sucho v historii USA. (U-S-history.com, 2005) Píloha íslo 2: Mapa The Dust Bowl Obr.. 1 a 2: Pouš a pustiny amerického stedozápadu v období The Dust Bowl (Pevzato od: V nedávné dob vedly podobné chyby ve výbru postup a technologií k pdní degradaci a desertifikaci v mnoha zemích 15, rozvojových i rozvinutých. Stavy národní nouze, zpsobené válkami nebo pírodními katastrofami, také mohou zpsobit degradaci produktivní pdy. Dje se tak bu proto, že jsou vyhnáni správci a vlastníci pdy a není nikdo, kdo by se o pdu staral, nebo se oblast stane cílem masivního pílivu migrant z jiných oblastí, kteí krajinu petíží a pdu vyerpají tak, že zane degradovat. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Vliv populace na desertifikaci Není zcela jasné, jak velký vliv má rst populace a její hustota na rzných místech svta na proces rozšiování pouští. Je lákavé usuzovat, že rostoucí lidská populace je hlavní hnací silou tohoto procesu. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Více lidí v urité oblasti nevyhnuteln vyvíjí obrovský tlak na pírodní zdroje, napíklad na zásoby vody, na 14 Texas, Oklahoma, Kansas, Colorado, Nové Mexiko (píloha. 2: Mapa Dust Bowl) 15 Viz píklad Aralského jezera 23

25 rozšiování plochy orné pdy a na tžbu palivového díví, což v nkterých oblastech významn pispívá k odlesování a má za následek desertifikaci. (Kaáková, 2004, s. 100 ) Ale píiny desertifikace jsou více komplexní a složité. A vztah mezi dvma faktory, jako je populace a desertifikace, není jednoznan uritelný. Snižující se stav populace mže také zpsobit desertifikaci, protože od chvíle, kdy v oblasti není dostatený poet lidí na obhospodaování pozemk, pda, která leží ladem a není zavlažována, mže vysychat, degradovat a postupn se mnit v pouš. Píklad: Mnoho teras na svazích v Jemenu upadlo do špatného stavu po exodu pracujících do okolních bohatých ropných stát. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Pozn.: Pílohy íslo 3 až 9 nabízí pohled na náchylnost k desertifikaci jednotlivých svtových region. Protože pvodní mapa poskytla pouze celkový pohled na svt a nebyly by na ní kvli její velikosti patrné jednotlivé detaily, rozdlil jsem ji podle region tak, aby v rámci možností nabídly co nejpehlednjší pohled na jednotlivé oblasti. Podle OSN leží nyní nejohroženjší místa v okolí pti hlavních pouštních oblastí na Zemi. Jde o pouš Sonora v severozápadním Mexiku, pouš Atacama na pobežním pásmu mezi jihoamerickými Andami a Tichým oceánem. Nejrozsáhlejší pouštní zónou je pás zahrnující africkou Saharu, Arabský poloostrov, poušt v Íránu, stední Asii a indickém Radžestánu, poušt Taklamakan a Gobi v ín a Mongolsku. Na jihu Afriky byla desertifikace zaznamenána v okolí poušt Kalahari a dotýká se také vtšiny území Austrálie. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 73) 24

26 6.Dsledky desertifikace Pokud jsem v pedchozí kapitole uvedl, že desertifikace mže být zpsobena mnoha píinami, jak pírodními tak antropogenními, potom následující kapitola nám ve strunosti ukáže, že dsledk tohoto jevu existuje ješt mnohem více. Rozšiování pouští má dopad na environmentální i sociální složku Zem, negativn ovlivuje chod mnoha pírodních proces a zasahuje do života milion lidí po celé planet. Dsledky desertifikace se mohou lišit místo od místa. Samozejm, že nejvíce pociuje následky lovk. Mže to zaít prostou ztrátou píjm a obživy a pozdji perst v chudobu. V nejhorším pípad pak mže nastat hladomor a z nj vyplývající migrace, konflikty, násilí a další související problémy. (CIDA, 2001) Proces desertifikace nabývá kritických rozmr pedevším v oblastech, které bezprostedn souvisí s pouštmi. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Pes 250 milion lidí je celosvtov pímo postiženo a pes 1 miliarda je v ohrožení. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) 6.1 Snižování odolnosti zem Jednotlivé složky a zdroje pírody (pda, vegetace, zásoby sladké vody) mají uritý sklon k odolnosti. Mohou se vzpamatovat jak z klimatických zmn, jako je dlouhé období sucha, tak dokonce i z lidmi vyvolaných katastrof, jako je odlesování i pepásání. Nicmén, když je zem degradována postupující desertifikací, její schopnost odolávat je asto velmi zeslabena i úpln zniena. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Rozloha vyprahlého území stále roste. Zasahuje už napíklad polovinu plochy afrického kontinentu. V Africe je pdní degradací a erozí zasaženo 80 % pastvin. Pouš Sahara neustále zvtšuje svou rozlohu 16 a rozpíná se hlavn na jih, kde pohlcuje degradované pastviny rychlostí až 50 kilometr za rok. Za severní hranici Sahary už mnoho lidí považuje jižní ásti Španlska a Itálie. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Píklady: V Mali se v prbhu osmdesátých let hranice poušt v dsledku desertifikace posunula o 350 kilometr. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Maroko, Tunisko a Libye ztrácejí kvli šíení Sahary 1000 kilometr tvereních orné pdy ron. Rozsáhlé plochy na jihu Afriky se také mní v poušt. (gnosis9.net, 2005) Toto rozšiování pouští samozejm zpsobuje mnoho nebezpených jev. 16 Okraj Sahary se denn posunuje o 6 až 8 metr (Dvoák, Koukal, 2005) 25

27 6.2 Snižování úrodnosti pd Nechránné a erozí narušené ornice mohou být lehce odváty pry vtrem nebo odplaveny z povrchu zem pi bouích, které jsou doprovázeny prudkými lijáky a pívalovými dešti. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Alarmující je, že pi špatném zacházení mže ornice zmizet bhem nkolika málo sezón, pestože k jejímu vzniku je zapotebí celých staletí. (UNCCD, FAQ, 2004) Píklad: V Turecku je akutn ohroženo pdní erozí území o celkové rozloze tverených kilometr. (gnosis9.net, 2005) Zhoršuje se fyzikální struktura a biochemické vlastnosti pd. Na suchém zemském povrchu i pd se objevují rýhy, strouhy a praskliny. Tmi mohou být následn psobením vody a vtru odplaveny i odváty z pdy životn dležité látky a živiny. Pokud roste hladina podzemní vody, kvli nedostatenému odvodnní a špatným zavlažovacím postupm, mže to zpsobit až rozbahnní pdy, ve které se hromadí soli. Dochází tím k zasolení pdy a jejímu dalšímu znehodnocení. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Píklady: V Egypt je polovina zavlažované zemdlské plochy znehodnocena silným zasolováním. (gnosis9.net, 2005) Oblast blízkého východu se zmnila ve stedovku na pouš, kvli intenzivnímu zavlažování a následnému zasolování pd 17. Voda se totiž intenzivn vypaovala a minerální látky rozpustné ve vod zstávaly v pd. (gep.szm.sk) Když je pda nadmrn ušlapávána píliš poetnými stády dobytka, dochází k jejímu zhutnní a mže ztratit dležitou schopnost udržet vlhkost. Pi zvýšeném výparu dochází k vysušování povrchu zem a pdy, která se tak postupn stává nevhodnou pro rst rostlin a mže se pozdji velmi rychle zmnit v pouš. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) 6.3 Zhoršování stavu vegetace Ztráta vegetaního krytu je jak píina, tak také dsledek procesu desertifikace a pdní degradace. Pdám v mnohých suchých oblastech se v dsledku degradace a desertifikace zmní struktura. Stává se z nich pda s vtším podílem jemných písitých i prachových ástic a takové pdy jsou potom velmi sypké. innost vtru a vody na tchto pdách mže zpsobit dvojí efekt, asto se stejným výsledkem. 17 Podobn pípad Aralského jezera, viz. strana 34 26

28 A) ástice pdy jsou transportovány (vtrem, vodou) pry, což zpsobuje, že rostlinám, které z nich vyrstají, jsou nebezpen odkrývány koeny. (obr.. 3) B) Písek unášený vtrem a postupující písené duny pekrývají doposud zachované plochy orné pdy, zasypávají rostliny pískem a doslova je pod ním pohbívají. (obr.. 4) Obr.. 3: Odkryté koeny Obr.. 4: Vegetace pohlcována pískem Pevzato od: Pevzato od: project/desertif.html Oba tyto efekty asto zpsobí až úhyn daných rostlin a tím pádem další rozšíení poušt, která zstane po jejich zániku. Když jsou pastviny pepásávány píliš poetnými stády dobytka, nebo když jsou zemdlské plochy osázeny nevhodnými druhy rostlin, mohou se vyerpat, což má za následek sníženou úrodnost pdy. Pstování jedlých a potebných plodin se stává obtížnjší, naopak lehce jsou tam zavleeny plevely a nejedlé rostlinné druhy, které nejen že nemají pro zemdlskou innost žádný význam, ale naopak pdy dále vyerpávají a snižují jejich odolnost proti desertifikaci. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Desertifikace také zpsobuje postupný zánik nkterých oáz, tedy velmi dležitých pouštních míst. Oázy jsou malé zelené ostrvky v pouštích a kolem nich se vtšinou široko daleko rozprostírá nehostinná pouš. Oázy poskytují lidem možnost obdlávat pdu a pstovat zemdlské plodiny, a to díky pítomnosti vody, která se v oázách vyskytuje. Box 4. Oáza v Chébice Oáza v tuniské Chébice byla postižena desertifikací. Následkem toho došlo k znehodnocení pdy a vtšina teras, na kterých se pstovaly datlovníky, ovocné stromy a zelenina, dnes leží ladem. Dsledkem toho ztratilo mnoho lidí v oáze práci, nezamstnanost je pes 50 % a ostatní obyvatelé mají práce jen málo. Rodiny v celé vesnici i regionu jsou velmi chudé. Každý mladý muž sní o emigraci do Evropy. Mnohým se to úspšn podailo a dsledkem toho jsou bídou postiženy hlavn ženy. (Abraham, 2005) 27

29 6.4 Vliv desertifikace na produkci potravin Mnohými je desertifikace považována za jeden z nejvážnjších globálních problém pedevším proto, že k pstování zemdlských plodin a produkci jídla je poteba dostatená plocha úrodné kvalitní pdy, která je procesem desertifikace na mnoha místech planety znan omezována a rozloha k zemdlství použitelných ploch se neustále zmenšuje 18. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Pokud by mla stále rostoucí populace, pedevším v rozvojových zemích, dostávat dostatené množství vyvážené stravy, je podle nkterých studií pravdpodobné, že by nastal požadavek až na ztrojnásobení produkce potravin bhem píštích 50 let. A to by bylo ztží zvládnutelné i za píznivých podmínek. (Kaáková, 2004, s. 100) Organizace FAO varuje, že kvli desertifikaci nebude v budoucnu zachován dnešní pomr mezi písunem potravin a rostoucí populací. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 74) Pokud by chtli farmái kvli zvýšené poptávce po produkci jídla rozšíit oblasti pdy pro obdlávání, budou znan omezeni. Píklady: V ástech Asie je již tém veškerá vhodná pda využívána a obdlávána. V subsaharské Africe je sice potenciál pro rozšíení plochy orné pdy vtší, ale jist ne neomezený. (Kaáková, 2004, s. 64) Z toho vyplývá, že pokud nebude proces pdní degradace a desertifikace zastaven a zvrácen, budou poušt dále pohlcovat další hektary orné pdy, která se bude mnit v suché neúrodné poušt. Tím se bude neustále zmenšovat velikost plochy, vhodné pro zemdlské využití a dalším oblastem se budou zhoršovat pdní vlastnosti. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Mže nastat velmi nepíjemná situace. Protože obdlávatelné a kvalitní pdy bude stále mén, ale lidí více, požadavky na výnosy budou rst. (Kaáková, 2004, s. 64) Ale kvli zhoršování vlastností pd budou na mnoha místech výnosy naopak klesat. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Vliv na to budou mít samozejm i další faktory, jako je napíklad voda. Píklad: Ekologové i charitativní organizace upozorují, že klesající hladina nejdelší svtové eky Nilu postihne desítky milion lidí. (gnosis9.net, 2005) Bude chybt voda na zavlažování zemdlských polí. Oblasti budou stále sušší a v místech, kam se voda už nedostane bude hrozit rychlejší postup suchých pouští. Tyto nepíjemné okolnosti mohou vyústit v podvýživu i hladovní a v krajním pípad až v hladomory. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) 18 Napíklad v ín se za uplynulé století snížila rozloha orné pdy na jednoho obyvatele z 1800 na 860 m 2 (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 216) 28

30 Hladomory 19 Hladomory se typicky vyskytují v oblastech, které trpí mnoha problémy a následky bídy, obanských nepokoj, válek a rozmar pírody. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Nejastjší píinou jsou dlouhá krutá sucha (Knapová, 1998), která zpsobují degradaci zem. Extrémní sucho, degradace a desertifikace jsou asto podstatnými faktory, které pomáhají spustit krizi, která je potom dále prohlubována špatnou distribucí potravin a vody postiženému obyvatelstvu. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Box 5. Historie hladamor První zaznamenané hladomory se udály již ve 4. století ped naším letopotem. Postižen byl Stední východ a starovky Egypt, tedy oblasti, které jsou i dnes velmi suché a mají problémy s desertifikací, která vážn ohrožuje jejich zemdlství. Od roku 1700 byla hladomory postižena nejvíce Asie, kvli prudkému populanímu rstu a nedostatku jídla. Jmenovit to byly Indie a ína 20 (Knapová, 1998), tedy zem, které mají i v souasnosti problémy s desertifikací, která ohrožuje jejich již tak slabé potravinové zabezpeení. V posledních letech jsou hladomory spojeny pedevším s rozvojovými zemmi, hlavn pak s Afrikou. (Knapová, 1998) Viz následující píklad. Píklad ze souasnosti: Východní Afrika 21. února letošního roku (2006) uvedla agentura Reuters s odvoláním na OSN zprávu o hrozícím hladomoru v Africe, ve které píše, že pes 11 milion lidí je v dsledku sucha a válených konflikt ve Východní Africe 21 ohroženo hladomorem. Zvláštní vyslanec OSN Jean Ziegler varoval, že v oblasti je akutní nedostatek vody a potravin. Podle Zieglera bylo v ohrožení 3,7 milion obyvatel Tanzanie, 3,5 milion obyvatel Keni, 2 miliony obyvatel Somálska, 1,75 milion obyvatel Etiopie a 150 tisíc obyvatel Džibutska. Na následky hladu a žízn zemely od konce roku 2005, kdy sucha v oblasti Východní Afriky zaala, již stovky lidí a uhynuly desetitisíce kus dobytka. (lidovky.cz, 2006) Mezi nejpostiženjší zem patí již tradin Somálsko. Situace je v nkterých oblastech tak zoufalá, že nkteí lidé pijí kvli žízni vlastní mo. Ženy musí chodit pro vodu až do vzdálenosti 70 kilometr, v teplotách, které se blíží 40 C. Pi tchto nesnesitelných a 19 Jeníek a Foltýn (2003, s. 122) uvádí, že historické záznamy se zmiují celkem o 462 velkých hladomorech. 20 Pipravily o život desítky milion lidí. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 122) 21 Konkrétn se jedná o zem Džibutsko, Etiopii, Keu, Somálsko a Tanzanii. (lidovky.cz, 2006) 29

31 dlouhých cestách jich mnoho následkem dehydratace a vysílení zeme. Nkteré rodiny zemdlc musejí vyžít s dvacetinou doporuených minimálních denních dávek vody. (Oxfam, tiskové vyjádení, 2006) Pozn.: Pesto, že proces desertifikace významn pispívá ke vzniku hladomor v uritých oblastech tím, že postupující pouš znemožuje pstování plodin a produkci jídla, vztah mezi degradací pdy, desertifikací a výnosy zemdlské produkce není zcela pímý. Produktivita a výkon zemdlství jsou ovlivnny mnoha faktory. Mezi ty hlavní patí krom klimatických vliv (sucho, desertifikace), také rzné choroby a škdci, které mohou napadnout a zniit pstované plodiny, dále používané zemdlské postupy a v neposlední ad také zahraniní trhy a jiné ekonomické síly. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) 6.5 Environmentální migrace a její dsledky V dnešní dob jsou stále patrnjší a viditelnjší vazby a spojitosti mezi desertifikací, pohybem lidí a násilím. Když postupující pouš pohlcuje vesnice a osady, pda degraduje, vysychají eky a jiné zdroje vody, úroda usychá a zvíata hynou, stává se život milion lidí v tchto zasažených oblastech dále nemožným. Takovým lidem potom nezbývá nic jiného, než si sbalit to, co jim jejich chudoba ponechala a hledat místo pro život jinde. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Box 6. Environmentální uprchlíci Lidé, kteí uprchli ze svých domov kvli zhoršenému stavu životního prostedí se nazývají environmentální uprchlíci 22. (Kotecký, Stojanov, Tebický, 2005) Na africkém kontinent se nachází mnoho vnitn pesídlených lidí a mnoho lidí, kteí byli donuceni k migraci do okolních stát kvli válkám, suchu, degradaci a desertifikaci. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Tito lidé se usazují na místech s píhodnjšími podmínkami pro život, nebo v uprchlických táborech i velkých mstech. Na tchto lepších místech pak dochází k nebezpené akumulaci lidí rzných kultur, tradic a vyznání, což mže vyvolat celou adu vážných problém. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Pírodní zdroje, hlavn vodní a pdní, jsou v tchto hust osídlených oblastech pod obrovským tlakem. Obtížné životní podmínky, nejistá budoucnost a ztráta kulturní identity 22 Odhady o jejich potech se pohybují mezi 10 až 25 miliony osob. (Kotecký, Stojanov, Tebický, 2005) 30

32 ješt více podkopávají kehkou sociální stabilitu tchto míst a mžou vést až k nekontrolovatelným projevm násilí. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Dkazem, že desertifikace není jen problém chudých zemí, je také to, že jednou z hlavních píin problému pisthovalectví Mexian do USA je práv desertifikace mexických pouští. (Jeníek, Foltýn, 2003, s. 74) 6.6 Písené boue, transport písku a související problémy Desertifikace má za následek rozšiování ploch s jemným píseným a prachovým povrchem. V tchto místech potom roste pravdpodobnost vzniku písených bouí a zneištní vzduchu. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Silné ohívání pízemních vrstev ovzduší vede ke vzniku mohutných prachových vír. Víry tohoto druhu sahají nkdy výše než 1000 metr. (Dvoák, Koukal, 2005) Pozn.: Nkteí vdci odhadují, že jen z oblasti Sahary se každý rok do atmosféry dostává až miliarda tun prachu a písku. (ekolist.cz, 2005) Na pouštích ale mže vzniknout mnohem nebezpenjší prachová i písená boue 23, která je schopna pi silné turbulenci zvednout jemnozrnný písek nebo prašné hlíny až do výše oblak. Navíc je vítr mže transportovat na obrovské vzdálenosti až tisíc kilometr. (Dvoák, Koukal, 2005) innost vtru, který písek penáší na velké vzdálenosti, mže zpsobit lidem vážné zdravotní problémy. Patí sem rzné respiraní choroby, oní infekce, prachové alergie i duševní stres. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Píklady: Písek z mongolské poušt Gobi se mže dostat až do Japonska nebo na Havajské ostrovy. Pouštní prachové ástice také mohou penášet nejrznjší bakterie a plísn. Vdci a odborníci pedpokládají, že prachem penášené mikroorganismy z Afriky poškodily korálové útesy v Karibském moi. Písené boue, vzniklé v Africe, mohou poškodit schopnost rostlin rst teba až na Florid. (ekolist.cz, 2005) Písené boue ohrožují zásoby vody. Pi bouích nad oblastí Aralského jezera vítr penáší solný prach na velké vzdálenosti a ten se potom negativn dotýká jediných stedoasijských zásobáren erstvé vody, které leží v ledovcích v Pamíru, an - Šanu a okolních pohoích. Aralská sl, která dopadá na povrch ledovc, je rychle rozpouští. Zpsobuje tím do budoucna vážné ohrožení vydatnosti a kvality z nich vytékajících ek. 23 Šíka takového vzdušného proudu dosahuje 300 až 500 kilometr, výška nkdy více než 1,5 kilometru a rychlost se pohybuje kolem 60 km/h. Tyto boue mají i svá místní oznaení, nap. harmatta, habbab, chamsin i samsun. (Dvoák, Koukal, 2005) 31