KVALITA ŽIVOTA PE UJÍCÍCH OSOB V DOMOVECH PRO SENIORY

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálnpedagogických studií Petra Kodešová II. roník prezenní studium Obor: speciálnpedagogická andragogika - navazující KVALITA ŽIVOTA PEUJÍCÍCH OSOB V DOMOVECH PRO SENIORY Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Zdeka Kozáková, Ph.D. Olomouc 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a použila jen uvedených pramen a literatury. V Olomouci dne Petra Kodešová

3 Podkování kuji Mgr. Zdece Kozákové, Ph.D. za odborné vedení práce a poskytování rad, ale i všem speciálním pedagogm, u nichž jsem provádla výzkumné šetení. Dále dkuji všem, kteí mi pomáhali pi distribuci dotazník. Samozejm dkuji všem peujícím osobám za to, že byli ochotni vnovat svj volný as dotazníkovému šetení a pispli tím k vytvoení této diplomové práce.

4 Obsah ÚVOD...6 TEORETICKÁ ÁST 1 Pée o osoby seniorského vku v domovech pro seniory Historie pée o osoby seniorského vku Služby pro seniory Zdravotní služby pro seniory Sociální služby pro seniory Domovy pro seniory Pednosti pobytu v domovech pro seniory Úskalí pobytu v domovech pro seniory Píspvek na péi Osoba seniorského vku Pojetí stáí Tlesné zmny Psychické zmny Sociální zmny Osoby peující Pracovníci v sociálních službách Kompetence sociálního pracovníka Obecné pedpoklady a dovednosti pracovníka pomáhající profese Hodnoty ve vztahu sociálního pracovníka a klienta Etický kodex Syndrom vyhoení Základní pedpoklady pro vznik syndromu vyhoení Projevy syndromu vyhoení Fáze syndromu vyhoení Prevence Supervize Formy supervize Kvalita života Historie fenoménu kvalita života...36

5 3.2 Definice pojmu kvalita života Pojetí kvality života z rzných hledisek Dimenze kvality života Subjektivní faktory kvality života Objektivní faktory kvality života Modely kvality života Mení kvality života Nástroje mení kvality života Píklady užívaných zpsob mení kvality života Koncepce metody SEIQoL...53 PRAKTICKÁ ÁST 4 Metodologická východiska przkumu Cíl przkumu Metody przkumu Charakteristika przkumného souboru Analýza výsledk a jejich interpretace Základní údaje o respondentech Pracovní podmínky Prevence Kvalita života Dotazník SEIQoL Závry šetení...88 ZÁVR...91 LITERATURA...93 SEZNAM PÍLOH...97 ÍLOHY ANOTACE

6 ÚVOD edmtem diplomové práce je piblížit problematiku kvality života peujících osob v domovech pro seniory. Pée o osoby seniorského vku, kdy mnozí z nich jsou velmi závislí na pomoci druhých osob, je nároná díky mnoha požadavkm kladeným na výkon peovatele, a pináší uritá rizika. Pée muže zpsobit osobám peujícím stres, pocit naptí, úzkost a deprese. Peující osoby jsou v souvislosti s touto emoní zátží ohroženi syndromem vyhoení stejnou mírou, jako ostatní pomáhající profese. Cílem práce bylo zmapovat nkteré initele kvality života peujících osob v domovech pro seniory ve vybraných krajích eské republiky, mimo jiné zejména zjistit, jak vnímají svj život pracovníci v domovech pro seniory. K dosažení výše zmínného cíle bylo nutné provést teoretické zpracování základní metodologie a terminologie (jako nap. osoba peující, kvalita života), což se stalo obsahem teoretické ásti složené z nkolika kapitol. První kapitola popisuje péi o osoby seniorského vku, její historii a souasný stav, jednotlivé druhy zdravotních a sociálních služeb, které mohou senioi využívat (zejména pak domovy pro seniory) a vymezení osob seniorského vku. Ve druhé kapitole je uvedena problematika týkající se osob peujících, dále legislativního zakotvení innosti pracovník v sociálních službách (vetn kompetencí a dovedností tchto pracovník). etí a poslední kapitola teoretické ásti je vnovaná kvalit života osob peujících v domovech pro seniory. Je to oblast, která je intenzívn zkoumána až v posledních letech a to z mnoha úhl pohledu. Pozornost byla zamena na teoretické vymezení kvality životy, význam pojmu kvality života, zpsoby mení jeho kvality a metodu SEIQoL, která byla posléze využita i v praktické ásti práce. Praktická ást diplomové práce se zabývá anonymním dotazníkovým šetením. Dotazník byl rozdlen do pti ástí. Jeho cílem bylo zjistit, zda vybrané faktory ovlivují kvalitu života peovatel. (Mezi vybrané faktory patíly nap. délka pímé práce s klienty, tolerance k ostatním lidem, únava z práce, vztahy na pracovišti atd ). Celá práce je pak doplnna pílohou složenou ze vzorového dotazníku a fotografií z domov pro seniory, v nichž šetení probíhalo. 6

7 TEORETICKÁ ÁST Teoretická ást se zabývá problematikou stáí, zmnami ve stáí, sociálními službami pro osoby seniorského vku (zejména domovy pro seniory), osob peujících a v neposlední ad kvalitou jejich života. 1 Pée o osoby seniorského vku v domovech pro seniory Pée o osoby seniorského vku se v prhu asu hodn mnily. Úrove poskytované pée pak vypovídala o dané kultue spolenosti. 1.1 Historie pée o osoby seniorského vku V dobách míru a rozvoje se pée o seniory rozvíjela mnohem více než v dobách válených nebo v dob ekonomických a kulturních krizí. Na druhé stran se objevují první projevy organizované lidské ušlechtilosti a obtavosti. Byl to napíklad vznik rytíských ád ve stedovku, jejíž cílem bylo ošetování nemocných a ranných v dobách válek. Tato obtavost se pak projevila i ve vztahu k bezmocným a starým lidem. V minulosti pipadala starost o staré a nemohoucí zejména rodin, mnohdy pomohli bohatí a vlivní lidé, asto na sebe tento úkol pevzala také církev. Pro staré a nemohoucí se z iniciativy bohatých lidí zaíná rozvíjet charitativní pomoc a pée (charita, tj. láska k bližnímu) V dobách raného stedovku vznikaly první církevní instituce zabývající se pomocí starým lidem. Postupn pak byly zakládány chudobince a starobince, klášterní a mstské ošetovatelské domy, které se v prhu djin pemnily na domovy pro seniory dnešního typu. Již ve 14. a 15. Století vznikaly na území pozdjší Jugoslávie domovy pro staré lidi a v Nizozemí specifické objekty hofjes s malými pokojíky pro staré lidi. V Anglii vychází v roce 1504 snad vbec první zákon, který se pokoušel ešit probémy starých lidí. 7

8 Velký rozvoj nastal bhem první republiky, kdy byla ustavena správa pro otázky sociální pée, která spadala pod ministerstvo sociálních vcí. Zaala vznikat nová zaízení pro staré lidi. (Jarošová, 2006) V roce 1929 byla v Praze založena R.Eiseltem první specializovaná instituce pro seniory na sv Klinika nemocí stáí, která mla velký význam pro rozvoj specializované zdravotní pée o seniory. Po roce 1954 jsou stávající domy odpoinku pro seniory petransformovány na domovy dchodc. Od osmdesátých let jsou pak provozovány specializované geriatrické ordinace a oddlení. (Haškovcová, 1990, s ) Systém pée o seniory zaznamenal velké zmny po roce Došlo k ásteným zmnám struktury pée a také se zaal mnit postoj k lovku jako k individuální bytosti. Co se týká institucionální pée, snahou je zlepšit kvalitu života v tchto zaízeních pedevším humanizací neboli zlidšováním pístupu ke starým lidem. Draz je kladen na tyto aspekty: individuální pístup ke každému lovku, poznání jeho poteb a pomoc pi jejich uspokojení, zajištní jistoty a bezpeí, poznání celého lovka, jeho osobní historie, zájm, schopností, podporu všech, jeho lidských kvalit, z nichž erpá svoji dstojnost, sebeurení a sebejistotu, podporu nezávislosti a sobstanosti, minimum pée, pomoc pouze v tom, co lovk už sám nezvládne a kde pomoc žádá, úctu k soukromí a intimit, podporu individuálního rozhodování, zodpovdnosti a kontroly nad svým, životem, prohlubování drných mezilidských vztah a spolupráci s rodinou. (Kalvach a kol., 2004) 8

9 1.2 Služby pro seniory U osob seniorského vku roste pravdpodobnost, že budou vzhledem ke svým zdravotním problémm potebovat pomoc svého okolí. Za optimální zpsob pée o seniory je považována možnost setrvání co nejdéle v pirozeném domácím prostedí. Rodinné zázemí je jednou z nejdležitjších sociálních jistot lovka ve stáí a hlavním zdrojem oekávané pomoci. Ne vždy je ale tahle varianta možná, a proto lze tuhle možnost áste kompenzovat sociálními službami pro osoby senirorského vku. Dle ministerstva práce a sociálních vcí se sociálními službami rozumí: pomoc i péi o vlastní osobu, zajištní stravování, ubytování, pomoc pi zajištní chodu domácnosti, ošetování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím, psycho- a socioterapie, pomoc pi prosazování práv a zájm. (Dostupné na World Wide Web: i koncipování zdravotn sociální pée o seniory je nutné akceptovat velkou heterogenitu této populace. Z tohoto dvodu je nezbytný individuální pístup k potebám senior. Institucionální a neinstitucionální formy pée o seniora mly vycházet z modifikace následujících princip, které byly deklarovány na Vídeském sympoziu o stárnutí a stáí už v roce 1982: demedicinalizace akcent na kvalitu života seniora, pirozenost prostedí, na autonomii deinstitucionalizace priorita ošetování a zabezpeení v domácím prostedí, prioritní rozvoj terénních zdravotních a sociálních služeb, podpora integrace seniora do spolenosti desektorizace akcentace multidimenzionální a multidiscipllinární povahy poteb a služeb, týmová práce, propojení zdravotních a sociálních služeb, propojení rodinné a profesionální pée deprofesionalizace podpora rodiny, sousedské pomoci, seniorské svépomoci, dobrovolnictví (Kalvach, J. a kol., 1995, s.10) 9

10 V oblasti pée o seniory dominují pedevším sociální a zdravotní služby, jejichž cílem je podpora zdraví a pohody seniora, prevence nemoci, posilování autonomie a sobstanosti, zajištní základních životních poteb a podpora co nejdelšího setrvání seniora v jeho pirozeneém (domácím) prostedí. Zdravotn sociální pée není považována za zvláštní typ pée, ale za oblast pée nachazející se v prniku tchto dvou resort. (Jarošová, 2006) Zdravotn sociální služby podle ministerstva práce a sociálních vcí napomáhají k zajištní fyzické a psychické sobstanosti osob, kterým jsou poskytovány; jsou ureny osobám, které již nepotebují akutní zdravotní lžkovou péi (dostatená je zdravotní pée ambulantního rozsahu), ale souasn jsou natolik nesobstaní, že potebují pomoc druhé osoby pi každodenních úkonech a tato pomoc jim z objektivních dvod nemže být zajištna v domácím prostedí. Sociáln zdravotní služby jsou poskytovány v pobytových zaízeních sociálních služeb nebo v pobytových zdravotnických zaízeních. Služby sociální pée poskytované v rámci sociáln zdravotních služeb (vetn základních služeb) podléhají úhrad. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fond veejného zdravotního pojištní. (Dostupné na World Wide Web: Zdravotní služby pro seniory Nejdležitjší souástí zdravotní pée je primární zdravotní pée založená na integraci služeb. V kontextu eského zdravotnictví používáme spíše termín komunitní pée. (Kalvach, 1995) Geriatrické oddlení: je akutním oddlením nemocniního typu specializovaným k péi o seniory s akutním zhoršením zdravotního stavu a sobstanosti. Cílem je zlepšení zdravotního stavu a sobstanosti seniora, snížení poteby ústavní pée a zvýšení tak kvality života. (Jarošová, 2006) Léebny pro dlouhodob nemocné: jsou specializovaná lžková zaízení, která slouží pevážn k léení starých a dlouhodob nemocných. Jde o osoby nesobstané. V tchto zaízeních je trvale nedostatek míst. (Kalvach, 2004). Léebny pro dlouhodob nemocné poskytují péi léebnou, komplexn 10

11 ošetovatelskou, rehabilitaní a ergoterapeutickou. (Dostupné na World Wide Web: Geriatrická ambulance: je ambulancí nemocniního geriatrického oddlení. Cílem je diagnostika, hodnocení funkního stavu senior, komplexní pístup k lé patologických forem stárnutí a stáí. (Jarošová, 2006) Geriatrické denní centrum: pobyt v zaízení trvá 6-12 hodin a pobyt seniora že být pravidelný nebo jednorázový. Služba obsahuje léebné, ošetovatelské a rehabilitaní výkony, ergoterapii, psychické aktivace a kognitivní trénink. (Jarošová, 2006) Hospice: jsou specializované zaízení, poskytující tzv. paliativní péi, tedy péi zamenou na úlevu od bolesti, kterou postupující nemoc pináší, na rozdíl od standardní lékaské (kurativní) pée zamené na lébu nemoci. V principu to znamená, že ped tím, než se tžce nemocný lovk dostane do hospice, byly vyerpány všechny ostatní možnosti léby. Hospic je uren pro termináln nemocné. Neslibuje uzdravení, ale také nebere nadji. Neslibuje vyléení, slibuje léitelnost. Ped tím, než se nemocný dostane do hospice, ml by být o svém stavu informován. Bohužel, to se tak nkdy nestává, což pak ztžuje situaci jak pacientu samotnému, jeho rodin, tak i odbornému týmu v hospici. (Dostupné na World Wide Web: Zaízení následné pée (rehabilitaní a doléovací oddlení): oddlení je ureno pro nemocné ve stabilizovaném stavu se stanovenou diagnózou a po odeznní akutní fáze onemocnní pro pacienty potebující asov delší léebn rehabilitaní program. Cílem je návrat i zlepšení sobstanosti a schopnost nezávislého života. (Jarošová, 2006) Ošetovatelské oddlení: ošetovatelská pée mže být krátkodobá, dlouhodobá i trvalá. Poteba základní ošetovatelské pée pekrauje kapacitu nárokované domácí pée. Obsahem pée je hygienický režim, aktivizace pacient, sledování psychického stavu atd. (Jarošová, 2006) 11

12 Domácí pée: náhrada nebo oddálení hospitalizace na lžkovékm oddlení. Podmínkou je dostatená spolupráce s rodinou. Ošetovatelská pée je provádna kvalifikovanou sestrou v domácím prostedím. (Jarošová, 2006). Posláním domácí pée je zajistit v rámci primární pée ve vlastním sociálním prostedí klienta takový rozsah a kvalitu potebné zdravotní a sociální pée, který je dle aktuálních podmínek, poznatk vdy a výzkumu možný tak, aby k hospitalizaci klienta nebo jeho umístní do ústavu sociální pée docházelo jen když je to nezbytn nutné. (Dostupné na World Wide Web: Poteby zdravotní pée budou v dalších letech narstat v souvislosti s obecn vysokou nemocností osob vyššího vku a rychlejším tempem demografického stárnutí v nadcházejících letech. (Kalvach, 2004) Sociální služby pro seniory Sociální služby pomáhají lidem žít bžným životem - umožují jim pracovat, nakupovat, navštvovat školy, navštvovat místa víry, úastnit se aktivit volného asu, starat se sám o sebe a o domácnost apod. Zamují se na zachování co nejvyšší kvality a dstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcm, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpoetnjší skupiny píjemc sociálních služeb patí zejména senioi, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dtmi, ale také lidé, kteí z rzných dvod žijí "na okraji" spolenosti. (Dostupné na World Wide Web: Mezi nejvyužívanjší sociální služby pro seniory mžeme zaadit: Peovatelská služba: je jednou z nejrozšíenjších služeb sociální pée. Poskytuje se dtem, osobám se zdravotním postižením a seniorm, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v pirozeném prostedí i ve specializovaných zaízeních. Služba obsahuje pomoc pi zvládání bžných úkon pée o vlastní osobu, pomoc pi osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc pi zajištní stravy, pomoc pi 12

13 zajištní chodu domácnosti, zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím a pomoc pi prosazování práv a zájm. Služba se poskytuje za úplatu. Bezúplatn se poskytuje rodinám, ve kterých se narodily souasn ti nebo více dtí, úastníkm odboje1) a pozstalým manželm (manželkám) po úastnících odboje starším 70 let. (Dostupné na World Wide Web: Domovinky: denní i týdenní stacionáe zizované pi domovech pro seniory nebo pi charitních zaizeních. Jsou ureny pro pomoc rodinám, které peují o starého lovka v domácím prostedí, ale péi nemohou zajistit v dob vlastních pracovních povinností. Pobyt v domovince hradí rodina jedince. (Kalvach a kol., 2004) Odlehovací služby: jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorm, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak peuje osoba blízká v domácnosti; cílem služby je umožnit peující osob nezbytný odpoinek. Služba obsahuje pomoc pi zvládání bžných úkon pée o vlastní osobu, pomoc pi osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc pi zajištní stravy, poskytnutí ubytování, zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím, terapeutické innosti a pomoc pi prosazování práv a zájm. (Dostupné na World Wide Web: Domy s peovatelskou službou: nejsou ústavní zaízení sociální pée. edstavují formu individuálního bydlení starých lidí a jsou velmi žádané (rozsah peovatelské služby závisí na sobstanosti obyvatel). Souástí tohoto zaízení bývají stediska osobní hygieny, prádelna, ordinace lékae, jídelna. (Janeková, 2005) echodné pobyty: jsou urené seniorm, o které na pechodnou dobu nemohou peovat jejich rodiny nebo píbuzní. (Jarošová, 2006) 13

14 Kluby dchodc: mají charakter komunitních center. Cílem klub je zlepšit kvalitu života prostednictvím aktivace jedince a posilování jeho vlastní hodnoty. Kluby dchodc se zizují i u jiného zaízení sociální pée, napíklad v domovince nebo v dom s peovatelskou službou. (Jarošová, 2006) Sociální hospitalizace: poskytují zdravotnická zaízení klientm, kterým je pobyt prodloužen ze sociálních (nikoli ze zdravotních) dvod. (Jarošová 2006) Prvodcovská, peditatelská a tlumonická služba: poskytuje se osobám se zdravotním postižením a seniorm, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobn si vyídit vlastní záležitosti. Služba obsahuje zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím a pomoc i prosazování práv a zájm. Služba se poskytuje za úplatu. (Dostupné na World Wide Web: Osobní asistence: napomáhá seniorm žít co nejdéle ve vlastním domácím prostedí a umožuje vést plnohodnotný život. Senior si sám uruje, jakou péi a v jakém rozsahu službu potebuje. (Jarošová, 2006) Domovy (penziony) pro seniory: poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorm obané jsou pijímáni na základ žádosti. Posláním domova pro seniory je zajišovat služby obyvatelm v dchodovém vku, kteí pro trvalé zmny svého zdravotního stavu potebují odbornou péi a vytváet bezpené a dstojné podmínky pro život ve stáí. Pobytová služba je poskytována nepetržit po celý rok (vetn ošetovatelské a rehabilitaní). Zajišuje pomoc i osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím, aktivizaní innosti a pomoc pi prosazování práv a zájm. (Dostupné na World Wide Web: Každému jedinci vyhovuje služba jiná, proto je dležité, aby si mohli vybrat, která služba je vhodná práv pro n. Moje práce se zabývá kvalitou života osob peujících o seniory v domovech pro seniory, proto se více zamíme na tento typ pobytové služby. 14

15 1.3 Domovy pro seniory Senior, který žije osamle a nemže oekávat pomoc a péi od své rodiny (rodina chybí nebo je nefunkní), zvažuje odchod do domova pro seniory. Pro seniora se toto období stává vtšinou velmi zatžovým obdobím, kdy tahle zmna má vliv na jeho psychickou stránku osobnosti. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou sobstanost zejména z dvodu vku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba podle odstavce 1 zákona. 108/2006 Sb. o sociálních službách obsahuje tyto základní innosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc pi zvládání bžných úkon pée o vlastní osobu, d) pomoc pi osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím, f) sociáln terapeutické innosti, g) aktivizaní innosti, h) pomoc pi uplatování práv, oprávnných zájm a pi obstarávání osobních záležitostí. Služba je poskytována za úhradu. (Dostupné na World Wide Web: Pednosti pobytu v domovech pro seniory Velkým pínosem a zmnu filozofie poskytování sociálních služeb pinesl práv zákon o sociálních službách (zákon. 108/2006.Sb. o sociálních službách), který pináší nový pohled na klienta jako na lovka. Pée je poskytována profesionálními pracovníky. Zákon stanovuje pedpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a pracovník v sociálních službách. Stejn tak jsou stanoveny i pedpoklady pro výkon innosti pedagogických a zdravotnických pracovník. Zákonem je také stanovená povinnost dodržovat standardy kvality a jejich dodržování je kontrolováno inspekcí sociálních služeb. Pée by tedy mla být poskytována kvalitn a individuáln. Jde o posun od masového poskytování k individuálnímu. Zaízení by mlo zabezpeit 15

16 uspokojení základních poteb a krom toho také zjistit a zajistit další poteby a pání seniora. Mezi n mžeme adit jak poteby spoleenské, tak rekreaní. Zabezpeení využití volného asu senior taktéž patí k pozitivm, které dnes musí každé rezidenní zaízení zabezpeit. Nezbytnou souástí je potebné vybavení pomckami, zejména pro imobilní uživatele. Staré zaízení, zámky atd. postupn zanikají a osmi a více lžkové pokoje jsou už spíše výjimkou. Dnes již vtšina moderních zaízení, kterými jsou tyto staré zaízení nahrazovány má pevážn jednolžkové a dvoulžkové pokoje. Jednou z dležitých pedností rezidenních zaízení je okamžitá dostupnost zdravotní pée. Dnes je již vtšina zdravotních úkon provádných v domovech pro seniory hrazena ze zdravotního pojištní. Díve zdravotní personál v tchto zaízeních evažoval nad ostatními. I dnes se asto setkáváme s názorem, že hlavní ást pée v domov pro seniory poskytují zdravotní sestry. Urit tomu tak ale není. Doma seniorovi také neposkytuje péi zdravotní sestra. Pesto je zdravotní personál urit ležitou souástí pracovního týmu každého domova. Dochází tedy k posunu od medicinalizace k normálním sociálním vztahm. (dostupné na World Wide Web: Úskalí pobytu v domovech pro seniory Na zaátek bych zmínila základní problém, se kterými se potýkají asi ve vtšin mst a kraj, a to je nedostatená kapacita tchto zaízení a s tím související dlouhé ekací doby na umístní. Poptávka zna pevyšuje nabídku. asto se setkáváme s tím, že poty žadatel o umístní v zaízení sociálních služeb jsou zkreslené, protože ást z nich si žádost podává do budoucna, jako pojistku a vlastn do zaízení ani nechce nastoupit. I když odeteme tyto žadatele, stále ti, kteí mají o umístní zájem, zna evyšují. V pípad že senior do zaízení jde nedobrovoln, velmi špatn snáší zmnu pobytu. Tedy he se adaptuje a sociáln izoluje. U seniora dochází ke zm životního stylu, ztrácí dosavadní kontakty s páteli, rodinou, sousedy. Zmna prostedí a zpsobu života pináší stres. Dochází ke zm denních povinností a vzniku jisté závislosti. Následkem toho mže být zhoršení zdravotního stavu, deprese, úzkost, konfliktnost. Pi 16

17 nástupu do zaízení je teba vnovat klientu více pozornosti, seznámit jej s provozem, pomáhat mu v adaptaci. Závažnou oblastí je ztráta soukromí a to bu se strany personálu, pop. a ve vtšin pípad astým jevem je sdílení místnosti s další osobou. Uživatelm na jednolžkových pokojích zase mže chybt komunikace. Nkterým klientm domova zejména vadí pravidelný režim. Doma mají své pohodlí, tedy vstávají, kdy chtjí, jí, kdy chtjí. V domov má den pravidelný rytmus a ád. Každý jedinec žijící v domov pro seniory má rzné poteby, nkteí jsou pln sobstaní, jiní zase potebují více pée. Ve vtšin domov pro seniory do cílové skupiny patí osoby, které jsou závislé na druhé osob. Rozdlujeme je do 4 skupin, dle stupn závislosti, od kterých se pak odvíjí i výše píspvku na péi. (dostupné na World Wide Web: Píspvek na péi íspvek na péi se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za úelem zajištní potebné pomoci a sobstanosti. Formulá žádosti je k dispozici na sociálním odboru msta, kam se též vyplnný odevzdává. Stupn závislosti Výše píspvku na péi je stanovena ve tyech stupních odpovídajících stupni závislosti osoby a dále jsou rozdíln stanoveny výše píspvku pro dti do 18- ti let a pro dosplé. V roce 2011 byla výrazn snížena výše píspvku v prvním stupni závislosti u dosplých osob (a to ze 2000K na pouhých 800K) Výše píspvku pro osoby do 18 let vku iní za kalendání msíc a) K, jde-li o stupe I (lehká závislost), b) K, jde-li o stupe II (stedn tžká závislost), c) K, jde-li o stupe III (tžká závislost), d) K, jde-li o stupe IV (úplná závislost). 17

18 Výše píspvku pro osoby starší 18 let iní za kalendání msíc a, 800 K, jde-li o stupe I (lehká závislost), b) K, jde-li o stupe II (stedn tžká závislost), c) K, jde-li o stupe III (tžká závislost), d) K, jde-li o stupe IV (úplná závislost). Vyšší ástka píspvku na péi pro dti je dána zejména tím, že dti nemají obvykle svj vlastní píjem (mzda, plat, dchod i jiné píjmy) a souasn má motivovat rodiny k tomu, aby dti zstávaly v domácí péi. Výše píspvku na péi je v zákon stanovena v pevných nominálních hodnotách, ale zákon také ukládá vlád, aby v pípad, že dojde ke zvýšení indexu spotebitelských cen v oblasti sociální pée alespo o 5%, nominální hodnoty píspvku zvýšila. (Dostupné na World Wide Web: i posuzování pée o vlastní osobu pro úely stanovení stupn závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) íprava stravy b) podávání, porcování stravy c) ijímání stravy, dodržování pitného režimu d) mytí tla e) koupání nebo sprchování f) pée o ústa, vlasy, nehty, holení g) výkon fyziologické poteby vetn hygieny h) vstávání z lžka, uléhání, zmna poloh i) sezení, schopnost vydržet v poloze vsed j) stání, schopnost vydržet stát k) emisování pedm denní poteby l) chze po rovin m) chze po schodech nahoru a dol n) výbr obleení, rozpoznání jeho správného vrstvení o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání 18

19 p) orientace v pirozeném prostedí q) provedení si jednoduchého ošetení r) dodržování léebného režimu a) i posuzování sobstanosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: s) komunikace slovní, písemná, neverbální t) orientace vi jiným fyzickým osobám, v ase a mimo pirozené prostedí u) nakládání s penzi nebo jinými cennostmi v) obstarávání osobních záležitostí w) uspoádání asu, plánování života x) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících vku y) obstarávání si potravin a bžných pedm (nakupování) z) vaení, ohívání jednoduchého jídla Úkon v jednotlivém písmenu = 1 úkon. Úkony v obou odstavcích se sítají. Pokud je osoba schopná zvládnout nkterý z úkon jen áste, považuje se takový úkon pro ely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. (Dostupné na World Wide Web: Osoba seniorského vku Stárnutí není záležitostí moderní doby, avšak až v posledních sto letech se stalo v západních zemích bžnou zkušeností. Existuje odhad, podle njž se v prehistorických dobách stáí nedožíval nikdo a až do sedmnáctého století pekroilo ptašedesátý rok života pravdpodobn jen jedno procento populace. Oekává se, že tento prr se bude dále zvyšovat asi na dvacet procent v roce (Stuart-Hamilton, 1999) Pojetí stáí Stáí je oznaení pozdní fáze ontogeneze, pirozeného prhu života. Jde o projev a dsledek involuních zmn funkních i morfologických, které vedou k typickému obrazu oznaovanému jako staecký fenotyp. Ten je modifikován vlivy prostedí, zdravotním stavem, životním stylem, vlivy sociáln ekonomickými 19

20 a psychologickými vetn aspirace, sebehodnocení, adaptace a pijetí urité role. Mnohoetnost a individuálnost pin a projev jsou pinou obtížného vymezení a lenní stáí. Obvykle se proto rozlišuje stáí kalendání, sociální a biologické. (Kalvach a kol., 2004) Sociální stáí je období vymezené kombinací nkolika sociálních zmn i splnním uritého kritéria (penziování, resp. dosažení vku, v nmž vzniká nárok na odchod do starobního dchodu). Sociální stáí je dáno zmnou rolí, životního zpsobu i ekonomického zajištní. Stáí v tomto smyslu chápeme jako sociální událost. (Kozáková, Müller, 2006) V souvislosti se sociálním stáím lze hovoit o sociální periodizaci života, která zjednodušenlení lidský život do 3, event. 4 velkých období, tzv. v. (První k pedproduktivní, druhý vk produktivní, tetí vk postproduktivní, tvrtý vk nkdy slouží k oznaení fáze závislosti). Od tohoto lenní se ale v posledních letech upouští. (Mühlpachr, 2004) Kalendání stáí je jednozna vymezitelné, ale nepostihuje zcela interindividuální rozdíly. I arbitrární vková hranice se posouvá, nebo se prodlužuje oekávaná doba dožití a pržn se zlepšuje zdravotní a funkní stav nov stárnoucích generací. Dnes je za poátek stáí vesms považován vk 65 let a o vlastním stáí se hovoí od vku 75 let, který se jeví jako uzlový ontogenetický bod. (Kalvach a kol., 2004, s.47) V poslední dob se stále astji uplatuje následující lenní: let mladí senioi let staí senioi 85 a více velmi staí senioi (Pavel Mühlpachr, 2004) Dalším užívaným rozdlením je: let poínající stáí let vlastní stáí 90 let a více dlouhovkost U nás je za poátek stáí z lékaského i demografického pohledu obvykle považován k 65 let. (Holmerová a kol., 2002) 20

21 Biologické stáí je oznaení pro konkrétní míru involuních zmn (atrofie, zmny regulaních a adaptaních mechanism a pokles funkní zdatnosti) daného jedince, obvykle tsn propojených se zmnami zpsobenými tmi chorobami, které se vyskytují s vysokou frekvencí pevážn ve vyšším vku (nap. ateroskleroza). Pokusy o urení biologického stáí, které by bylo výstižnjší než kalendání vk konkrétního lovka, se nezdaily a stanovení biologického stáí ani jeho dílích variant se nyvužívá. (Mühlpachr, 2004, s. 19) Pracovišt, která se biologickým vkem zabývají, obvykle hodnotí funkní stav, výkonnost, jako souhrn involuce, kondice i patologie. (Kalvach a kol., 2004) Stárnutí je proces, který zahrnuje tlesné, duševní i sociální zmny. Každý lovk stárne jinak, proto bývá tento proces oznaován jako diskontinuitní. V nkterých obdobích života lovk stárne rychleji než v jiných. Proces stárnutí je tedy zákonitý a fyziologický a nelze se mu vyhnout. (Haškovcová, 2004). Na to, kdy stáí nastává, se názory rzní. Víme, že stáí a stárnutí je individuální a jeho prh závisí na mnoha okolnostech. Vk je jednou ze základních charakteristik lovka a akoliv každý individuáln stárne, z hlediska chronologického stárneme všichni stejn. (Kozáková, Müller, 2006) lesné zmny tšinou jsou ze všech zmn, které proces stárnutí doprovází nejmarkantnjší. Tlesné zmny a projevy, ímž se odlišují staí lidé od mladých, mají obecné rysy, ale jejich asovost je individuální. Starý lovk obvykle trpí souastn vtším potem rzných nemocí. K nejastjším poruchám funkního stavu senior patí zejména poruchy hybnosti. Úbytek svalové síly a energie, poruchy inností jednotlivých orgán, potíže s dýcháním, zažívací potíže, v neposlední ad i poruchy spánku a spousta dalších projev. (Vágnerová, 2008) 21

22 1.5.3 Psychické zmny Pro kvalitu psychiky ve stáí má velký význam osobnost lovka a její úrove. Ve stáí se projevuje ada zmn psychických proces. Jde pedevším o poruchy pamti, zejména pamti krátkodobé, zpomaluje se psychomotorické tempo tžkopádnost, ztráta duševní pružnosti, emoce jsou labilnjší. Smyslové poruchy jsou souástí normálního stárnutí. Ne všechny psychické funkce se však s vkem mní. Udržuje se trplivost, stálost názoru. kem podmínné zmny v kognici jsou u zdravých senior minimální. Staí lidé bez ohledu na zub asu a onemocnní nevykazují ztrátu inteligence, ale mohou vyžadovat více asu pro sestavení verbální odpovdi, nebo pro vyhledávání informací z dlouhodobé pamti. Podle závažnosti nestálých zmn lze kognitivní zmny stárnutí rozdlit do tí skupin: Úspšné stárnutí zachování funkních schopností, kognice je neporušena, výkonnost je srovnatelná se stedním vkem. Poruchy pamti, chování a motoriky se neobjevují. Normální stárnutí znamená fyziologické zmny v kognitivních a dalších psychických schopnnostech. Jedná se o drobné abnormality, které se vykytují u vtšiny zdravé populace. Jedines si stžuje na drobné poruchy pamti. Patologické stárnutí astjší poruchy pamti, porucha veškerých kognitivních funkcí. (Pokorná, 2010) V souvislosti s psychikou se u seniorasto vyskytují i rzná psychiatrická onemocnní a duševní poruchy. Mezi nejastji uvádné poruchy projevující se psychickými zmnami patí demence, delirium a deprese Sociální zmny Osamlost obvykle patí k hlavním potencionálním problémm stárnoucího lovka. Nejastjší pinnou bývá ovdovlost, která je výraznjší u žen. Míru osamlosti ovlivuje i zdravotní stav a to je dležitý pedpoklad sociálních kontakt. Odchod 22

23 do dchodu však klade také vysoké nároky na schopnost adaptace seniora. Sociální vylouení, vková segregace, zhoršení orientace ve spoleenském dní, generaní intolerance, ageismus. Sociálních zmn ve stáí nastává mnoho, proto uvádím opt jen které z nich. (Jarošová, 2006) 23

24 2 Osoby peující Zákon vymezuje okruh pracovník, kteí v oblasti sociálních služeb vykonávají odbornou innost. Sociální služby jsou koncipovány tak, aby byla v rámci jejich poskytování zajišována podpora a pomoc, která zabrauje sociálnímu vylouení osob, respektive umožuje jim v maximální možné míe zapojit se do života spolenosti a využívat její zdroje. Konkrétn to znamená, že pi poskytování sociálních služeb spolupsobí mnoho profesí, a to i tch, které jsou upraveny jinými zákony. Spolupsobení odborných postup z rzných obor je jedním z charakteristických rys sociálních služeb. (Dostupné na World Wide Web: Osoba peující je ta, která je uvedena v oznámení o poskytovateli služby (souást žádosti) a podílí se njakým zpsobem na péi o lovka závislého na pomoci druhých. Jedna závislá osoba na péi mže mít i více peujících osob. (Dostupné na World Wide Web: Pracovníci v sociálních službách V sociálních službách vykonávají odbornou innost: a) sociální pracovníci, b) pracovníci v sociálních službách, c) zdravotnití pracovníci, d) pedagogití pracovníci, e) manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteí pímo poskytují sociální služby. i poskytování sociálních služeb psobí rovnž dobrovolníci. 24

25 Pracovníkem v sociálních službách je ten, kdo vykonává: ímou obslužnou péi o osoby v ambulantních nebo pobytových zaízeních sociálních služeb spoívající v nácviku jednoduchých denních inností, pomoci pi osobní hygien a oblékaní, manipulaci s pístroji, pomckami, prádlem, udržování istoty a osobní hygieny, podporu sobstanosti, posilování životní aktivizace, vytváení základních sociálních a spoleenských kontakt a uspokojování psychosociálních poteb, základní výchovnou nepedagogickou innost spoívající v prohlubování a upevování základních hygienických a spoleenských návyk, psobení na vytváení a rozvíjení pracovních návyk, manuální zrunosti a pracovní aktivity, provádní volnoasových aktivit zamených na rozvíjení osobnosti, zájm, znalostí a tvoivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpeování zájmové a kulturní innosti, peovatelskou innost v domácnosti osoby spoívající ve vykonávání prací spojených s pímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péi o jejich domácnost, zajišování sociální pomoci, provádní sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci pi vytváení sociálních a spoleenských kontakt a psychické aktivizaci, organizaní zabezpeování a komplexní koordinování peovatelské innosti a provádní osobní asistence, pod dohledem sociálního pracovníka innosti pi základním sociálním poradenství, depistážní innosti, výchovné, vzdlávací a aktivizaní innosti, innosti pi zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím, innosti pi poskytování pomoci pi uplatování práv a oprávnných zájm a pi obstarávání osobních záležitostí. Podmínkou výkonu innosti pracovníka v sociálních službách je zpsobilost k právním úkonm, bezúhonnost, zdravotní zpsobilost a odborná zpsobilost. Odbornou zpsobilostí pracovníka v sociálních službách je: základní vzdlání nebo stední vzdlání a absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního pedpisu 45) zpsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetovatel, 25

26 u fyzických osob, které získaly odbornou zpsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle 110, a u fyzických osob, které získaly stední vzdlání v oboru vzdlání stanoveném provádcím právním pedpisem, stední vzdlání s výuním listem nebo stední vzdlání s maturitní zkouškou absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního pedpisu 46) zpsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, u fyzických osob, které získaly odbornou zpsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle 110, a u fyzických osob, které získaly stední vzdlání v oboru vzdlání stanoveném provádcím právním pedpisem, základní vzdlání, stední vzdlání, stední vzdlání s výuním listem, stední vzdlání s maturitou nebo vyšší odborné vzdlání a absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního pedpisu 45) zpsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou zpsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle 110, a u fyzických osob, které získaly stední vzdlání v oboru vzdlání stanoveném provádcím právním pedpisem, základní vzdlání, stední vzdlání, stední vzdlání s výuním listem, stední vzdlání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdlání a absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikaního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou zpsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka Zamstnavatel je povinen zabezpeit pracovníku v sociálních službách další vzdlávání v rozsahu nejmén 24 hodin za kalendání rok, kterým si obnovuje, upevuje a dopluje kvalifikaci. Úast na dalším vzdlávání se považuje za prohlubování kvalifikace. Formy dalšího vzdlávání jsou specializaní vzdlávání zajišované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou zpsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, úast v akreditovaných kurzech, odborné stáže v zaízeních sociálních služeb, úast na školicích akcích. (Dostupné na World Wide Web: 26

27 2.1.1 Kompetence sociálního pracovníka Uplatovat dovednost kritického myšlení v pracovním kontextu, vetn dovednosti uplatovat teorie v praxi. Pracovat v souladu s etickými principy sociální práce s ohledem na pozitivní význam odlišnosti. Být schopen profesionáln využívat vlastní osobnost. Uplatovat své znalosti pi práci se specifickými problémy. Dokázat komunikovat s rúznými typy klient, koleg a s veejností. Umt poskytovat supervizi a konzultace v oblasti vlastní specializace. Orientovat se a plábovat postup. Podporovat a pomáhat k sobstanosti. (Oldich Matoušek a kol., 2003) Charakteristika dobrých pracovník: stojí pevn na zemi jsou vyrovnaní nepouují nikdy svou realitu nevnucují neužívají slov: ml byste, musíte jsou si vdomi reality nevyvolávají strach, netrestají, nezastrašují jsou si vdomi, že ikdyž jsou senioí dtinští, nejsou to dti, a podle toho se k nim chovají chovají se k seniorm s respektem Pracovníci mají za úkol vrátit lidem sebeúctu, kterou ztratili tím, že jsou vyazeni z produktivního života, že nebydlí samostatn, jsou odloueni od rodin atd. Nikdy jim nesmíme vyvracet jejich emoce, naopak bychom se do nich mli vcítit a poskytovat seniorm pocit jistotty a dry. (Rheinwaldová, 1999, s.81) 27

28 2.1.2 Obecné pedpoklady a dovednosti pracovníka pomáhající profese Mezi pedopklady a dovednosti pracovník patí: Zdatnost a inteligence itažlivost ryhodnost Komunikaní schopnosti Empatie (Matoušek, 2003) Hodnoty ve vztahu sociálního pracovníka a klienta Zpoátku se vtšina autor soustovala pevážn na principy, jimiž se má ídit sociální pracovník pi práci s individuálním klientem. Vtšinou se jednalo o modifikaci sedmi princip, které zformuloval na konci 20. století americký katolický knz Felix Biestek. Individualizace uznání vlastní jedinené kvality osobnosti klienta a z toho vyplývající individuální pístup bez stereotyp a pedsudk. Vyjadování pocit uznání klientovy poteby vyjádit svoje pocity, vetn ch negativních. Empatie vcítní se do pocit a situace klienta. Akceptace vnímat klienta takového, jaký je. Nehodnotící postoj nepipisovat klientovi vinu. Nehodnotíme osobnost klienta, ale jeho jednání a postoje, pokud je to nutné. Sebeurení respektovat klientovo právo a potebu svobodn se rozhodovat a vybírat si mezi možnostmi, které jsou mu nabízeny. Diskrétnost zachování dvšrných inofrmací o klientovi. (Matoušek a kol., 2003) Etický kodex Etický kodex sociálních pracovník vydávají profesní asociace. V eské republice vznikla Spolenost sociálních pracovník v roce 1990 a etický kodex vydala v roce 28

29 1995. Kodex vyjaduje respekt ke klientm a jejich sebeurení pedevším tím, že staví na hodnotách lidských práv, jedonenosti lovka, poteb realizace klienta, vedení klienta k vlastní odpovdnosti, hledání možností, jak klienta zapojit do ešení problému, apod. (Matoušek a kol., 2003, s. 42) 2.2 Syndrom vyhoení,,pokud zapálíte oba konce svíky, získáte tím více svtla. Svíka však zárove rychleji vyhoí. (Murén D. Rush) Syndrom vyhoení, jinak také burnout je v dnešní dob pomrn známý jev. žeme se s ním setkat všude tam, kde dochází k dlouhodob se opakujícímu kontaktu lidí, s ešením rzných osobních, zdravotních, profesních i jiných problém. Ve vtšin ípad se syndrom vyhoení váže na pracovní výkon. Postiženi bývají pedevším lidé, jejichž práce je založena na kontaktu a komunikaci s druhými lidmi. Je to soubor typických píznak vznikajících u pracovník pomáhajících profesí v dsledku nezvládnutého pracovního stresu. (Dostupné na World Wide Web: Mnozí pracovníci (pracovníkem zde máme na mysli jak profesionála, tak dobrovolníka.) v domovech pro seniory u sebe pozorují stresové reakce v podob únavy, nedostatku energie, podráždnosti, negativního pístupu k sob, druhým a k práci. Tím ovšem trpí nejen oni sami, ale i jejich kolegyn a kolegové, a hlavn obyvatelé, kteí bývají navíc pecitlivlí a berou špatné chování osobn. Domnívají se, že je pracovníci nemají rádi a že se na n zlobí a trestají je. Senioi mají nkdy i pocit viny, protože si myslí, že toto chování zavinili. (Rheinwaldová, 1999) Syndrom vyhoení nevyhnuteln patí k pomáhajícím profesím, prakticky každý pracovník po urité dob má nkteré jeho projevy. Nespecifickou, obecnou pinou jeho vzniku jsou zvláštní nároky, jež na pracovníka klade intenzivní kontakt s lidmi využívající sociální služby. Dosáhnout pocitu spokojenosti je pro sociální pracovníky obtížnjší než u jiných profesí. (Matoušek, 2003, s. 55) 29

30 Pracovníci mívají asto chu od všeho utéct, cítí se vyerpaní, mají pocit prázdnoty a osamlosti. Zdá se jim, že veškerá práce je blokována nepekonatelnými pekážkami a že jediné ešení je vše vzdát. Je nutné, aby pracovníci stresu pedcházeli a nauili se ho neutralizovat. (Rheinwaldová, 1999) Lidé, kteí pracují se seniory zastávají práci, která je velmi nároná, a to proto, že v domovech pro seniory je nutné, aby personál pracoval jako tým s hlavním cílem: ulehit a zpíjemnit obyvatelm poslední etapu života, pomoci jim využívat všech schopností, které mají, tak aby dosáhli pocitu vlastní hodnoty, smyslu života harmonie. (Rheinwaldová, 1999) V podstat jde o stav psychického, fyzického a emocionálního vyerpání. Vyerpání je zpsobeno dlouhodobým setrváváním v emocionáln tžkých situacích. (Vengláová, 2007) Pravdpodobnost vzniku syndromu vyhoení zvyšuje frustrace z neuspokojení vlastních poteb a oekávání, z nesplnní cílu a také zhoršení mezilidských vztahu (s nemocným, mezi leny rodiny) Základní pedpoklady pro vznik syndromu vyhoení ítomnost stresor v práci se seniory není o stres nouze. Obavy jsou jednak o osud klienta, jeho bezpeí, dobré zvládnutí pée, ze vzájemných konflikt mezi obyvateli domova pro seniory. Frustrace smutek pichází z nedostatku ocenní. Za základní považujeme potebu smysluplné práce. Znamená to akceptovat, že pi péi o seniory jde v základu o zkvalitnní života. Negativní vztahy mezi pracovníky nekolegiální chování, nedostatek dry ze strany klient, nadízených a rodin klient, snaha o zneužití moci. Vliv prostedí, pracovních podmínek, organizace práce nesmyslnost požadavk, problémy s autoritou, neplnní úkol, špatná komunikace a nadmrné požadavky na pracovníky. (Vengláová, 2007) 30

31 2.2.2 Projevy syndromu vyhoení Syndrom vyhoení mže vzniknout pomrn rychle od doby nástupu pracovník do zamstnání. Tento syndrom postihuje všechny složky osobnosti lovka. Projevuje se psychickými, tlesnými i sociálními píznaky. Projevy dle Matouška (2003): Neangažovaný vztah ke klientm, snaha vyhýbat se intenzivním a delším kontaktm s nimi. Lpní na standardních a zavedených postupech, ztráta citlivosti pro poteby klient, ztráta schopnosti pistupovat tvoiv k práci. Práci je vnováno nutné minimum energie. Preference administrativní innosti ped pímým kontaktem s klienty. asté pracovní neschopnosti, žádosti o neplacené volno Pocity depersonalizace a vyerpání V ojedinlých pípadech i zneužívání klient Doba strávená na jedné pracovní pozici v jednom zamstnání také pozitivn koreluje s intenzitou syndromu vyhoení (nikoli vk pracovníka). (Matoušek, 2003) Projevy dle internetového serveru Psychické píznaky Kognitivní rovina (poznávací a rozumová) ztráta nadšení, zodpovdnosti, pracovního nasazení nechu, lhostejnost k práci negativní postoj k sob, k práci, k životu únik do fantazie potíže se soustedním, zapomínáním Emocionální rovina sklíenost, pocit bezmoci nespokojenost 31

32 pocit nedostatku uznání Tlesné píznaky poruchy spánku, chuti k jídlu, náchylnost k nemocím vegetativní obtíže rychlá unavitelnost, vyerpanost, svalové naptí, vysoký krevní tlak Sociální píznaky omezení kontaktu se seniorem a píbuznými ibývání konfliktu v oblasti soukromí nedostatená píprava k výkonu práce (Dostupné na World Wide Web: Fáze syndromu vyhoení Proces, jehož vrcholem je vyhoení, vtšinou trvá mnoho msíc až let. Probíhá v nkolika fázích, které mohou být rzn dlouhé. Tošnerová, Tošner (2002) uvádjí následující fáze vývoje syndromu vyhoení, kterými peující prochází: 1. nadšení Peující má vysoké ideály, jak bude o svého blízkého peovat s plným nasazením a pesvením. Peující chce realizovat co nejkvalitnjší a nejlepší péci. V této fázi se ješt objevuje u peujících osob angažovanost. 2. stagnace Poátení oekávané nadšení a motivace asem otupí, peující zaínají slevovat ze svých ideál, protože se je nedaí realizovat, mní se jejich zamení. Požadavky nemocného zaínají píbuzného obtžovat a unavovat. 32

33 3. frustrace Peující prožívá deziluzi, pée pro nj pedstavuje velké zklamání. Vnímá svého blízkého negativn. 4. apatie Mezi peujícím a píjemcem pée muže dojít v této fázi až k nepátelství. Peující se snaží dlat jen nejnutnjší práci, vyhýbá se komunikaci se seniorem. 5. vyhoení V tomto stavu úplného vyerpání dosáhl peující stavu plné neangažovanosti, ztratil smysl práce, trpí cynismem. které fáze syndromu vyhoení jsou výrazné, jiné jsou jen naznaené a nevýrazné. Nkdy má peovatel pocit, že je pepracovaný, jindy se necítí dobe a neví pro. Jednotlivé fáze pecházejí do dalších tak hladce a nepostehnuteln, že dotyný si to, co se dlo, uvdomí ve chvíli, kdy už je po všem. Co dlat pi syndromu vyhoení Peovatel ve stavu vyhoení je sotva schopen (a ochoten) plnit svj úkol. V tento moment potebuje hlavn pomoc, protože sám sob vtšinou už není schopen pomoci. V poáteních fázích lze proces vyhoení zvrátit krátkými pestávkami v péi, aby peující nabral nové síly. Osoby zasažené syndromem vyhoení potebují pomoc druhé osoby, protože sami sob nejsou schopni pomoci. Pro optimální zvládnutí situace je teba mít dostatek informací, zvlášt rozhodující je pijetí faktu, že mohu selhat a že neztrácím své pednosti. To vše pomáhá posílit sebevdomí, které v dsledku psobení syndromu vyhoení bývá velmi nízké. Pokud je stav peujícího hodn vážný - nezídka se tento syndrom projevuje depresemi, myšlenkami na sebevraždu apod., pak je nutné vyhledat odbornou pomoc. Nejlepším ešením pro peujícího bývá vyhledání psychologa i psychoterapeuta. Peovateli výrazn také pomáhá sociální záchranná sí tvoená blízkými lidmi, kteí chtjí naslouchat, poskytnout oporu, uznání, povzbuzení, ešit s ním tžkou situaci. (dostupné na World Wide Web: 33

34 2.2.4 Prevence Mezi prevenci syndromu vyhoení mžeme zaadit následující: Kvalitní píprava na profesi zahrnující výcvik v potebných sociálních dovednostech i dostate dlouhou praxi s klientelou. Jasná definice poslání organizace a metod práce, s nimiž se nastupující pracovník dkladn seznámí. Jasná definice profesionální role pracovníka a nápln práce. Existence systému zácviku nových pracovník. Kombinace pímé práce s klienty s jinými innostmi, jež nezahrnují pímou práci s klienty. Omezení potu pípad, s nimiž je jeden pracovník v kontaktu bhem urité doby. (Matoušek, 2003) ležitou souástí prevence syndromu vyhoení je i supervize. 2.3 Supervize Supervize je celoživotní forma uení, zamená na rozvoj profesionálních dovedností a kompetencí supervidovaných, pi níž je kladen draz na aktivaci jejich vlastního potenciálu v bezpeném a tvoivém prostedí. Z institucionálního hlediska je supervize profesionálním postupem pozorování, reflexe profesní praxe i postgraduálního vzdlávání. (Matoušek, 2003, s. 349) Ve vzájemné spolupráci mezi supervizorem a supervidovaným jde o spolené hledání ešení v atmosfée dry, o rozvíjení sebereflexe vedoucí k pochopení dosud neuvdomovaných souvislostí, vztah, pocit a jejich odrazu v pracovní innosti. Supervidovanými mohou být nejen klienti, ale i skupiny a týmy. 34