Ú Z E M N Í P L Á N M Ě S T Y S E M A R Š O V I C E N Á V R H K E S P O L E Č N É M U J E D N Á N Í 11/2015

Transkript

1 Ú Z E M N Í P L Á N M Ě S T Y S E M A R Š O V I C E N Á V R H K E S P O L E Č N É M U J E D N Á N Í 11/2015 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 1

2 Záznam o účinnosti vydal správní orgán datum nabytí účinnosti územního plánu pořizovatel jméno oprávněné úřední osoby pořizovatele funkce oprávněné úřední osoby pořizovatele podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele Městys Maršovice zastoupený oprávněnou osobou otisk úředního razítka Projektant projektant: Ing. arch. Jaromír Myška, ČKA , UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o. Pod Vrstevnicí 494/8, Praha 4 podpis: otisk úředního razítka: UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 2

3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název díla: Místo: Objednatel: ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE MARŠOVICE (OKRES BENEŠOV) Městys Maršovice a jeho správní území, katastrální území Maršovice, Strnadice, Zahrádka, Zderadice MĚSTYS MARŠOVICE, OBECNÍ ÚŘAD MĚSTYSE MARŠOVICE sídlem Maršovice 89, Maršovice zastoupený Mgr. Bohumilem Ježkem, starostou městyse IČ: , DIČ - telefonní spojení / fax: , tel.: urad@mestysmarsovice.cz WEB: člen zastupitelstva určený ke spolupráci s pořizovatelem: Mgr. Bohumil Ježek Pořizovatel: MĚSTYS MARŠOVICE, OBECNÍ ÚŘAD MĚSTYSE MARŠOVICE sídlem Maršovice 89, Maršovice zastoupený Mgr. Bohumilem Ježkem, starostou městyse, IČ: , DIČ - telefonní spojení / fax: , tel.: urad@mestysmarsovice.cz WEB: v přenesené působnosti, podle 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném znění prostřednictvím Ing. arch. Jaromíra Myšky, autorizovaného architekta, číslo autorizace , číslo zvláštní odborné způsobilosti 008-PUP/A93 Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5 Zhotovitel: UNITED ARCHITECT STUDIO, spol. s r.o. (dále též UAS, s.r.o.) sídlem v Praze 4, Pod Vrstevnicí 494/8, zastoupená: Ing. arch. Jaromírem Myškou, jednatelem společnosti IČ: , DIČ: CZ zapsaná: dne KOS v Praze, oddíl C, vložka tel./fax: -, tel: , mobilní telefon: , , e- mail: jaromir.myska@atelieruas.cz, radka.myskova@atelieruas.cz, Ing. arch. Jaromír Myška autorizovaný architekt, č. autorizace ČKA zodpovědný projektant, urbanistická koncepce, koordinace, David Schneider, Zdeněk Kuník, Radka Myšková, Ing. Martin Adámek WEB: Výtisk číslo: Zakázka číslo UAS: Místo a datum zpracování / vyhotoveni ke společnému projednání: Praha, 11/2015 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 3

4 O B S A H Ú Z E M N Í H O P L Á N U ÚZEMNÍ PLÁN VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST stránka A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 8 B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 8 C. URBANISTICKÁ KONCEPCE 9 C.1. Základní členění území - vymezení zastavěných, zastavitelných ploch, 9 ploch přestavby, systému sídelní zeleně a ploch nezastavěných C.2. Zásady koncepce funkčního uspořádání území 9 C.3. Zásady koncepce prostorového uspořádání území 12 C.4. Koncepce bydlení, individuální rekreace a výroby 12 C.4.1. Plochy bydlení 12 C.4.2. Plochy rekreace 12 C.4.3. Plochy smíšené obytné 13 C.4.4. Plochy výroby a skladování 13 C.4.5. Systém sídelní zeleně 13 D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 13 D.1. Dopravní infrastruktura 13 D.2. Technická infrastruktura 14 D.2.1. Zásobování vodou 14 D.2.2. Odkanalizování území 15 D.2.3. Vodní toky a vodní hospodářství 15 D.2.4. Zásobování plynem a produktovody (dálkovody hořlavých kapalin) 16 D.2.5. Zásobování elektrickou energií 16 D.2.6. Koncepce výroby tepla a teplé užitkové vody 16 D.2.7. Sítě elektronických komunikací 16 D.3. Občanské vybavení 17 D.3.1. Správa obce, integrovaný záchranný systém a civilní ochrana 17 D.3.2. Školství a kultura 17 D.3.3. Zdravotní a sociální péče 18 D.3.4. Sport a rekreace 18 D.3.5. Obchodní vybavení a další služby 18 D.4. Veřejná prostranství včetně sídelné zeleně 18 E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 19 E.1. Plochy tvořící krajinu a podmínky pro změny v jejich využití 19 E.1.1. Plochy vodní a vodohospodářské 19 E.1.2. Plochy zemědělské 19 E.1.3. Plochy lesní 20 E.1.4. Plochy přírodní a plochy smíšené nezastavěného území 20 E.2. Ochrana přírody a krajiny 20 E.2.1. Území systém ekologické stability (ÚSES) 20 E.2.2. Ochrana přírody a krajiny zvláštní Natura 2000 EVL 20 E.3. Prostupnost krajiny 20 E.4. Protierozní opatření 21 E.5. Protipovodňová ochrana 21 E.6. Zemědělství a lesnictví 21 E.7. Rekreace v krajině 21 E.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů 22 F. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ 22 F.1. Obecné a konkrétní zásady a podmínky pro využití ploch 22 F.2. Plochy s rozdílným způsobem využití 23 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 4

5 F.2.1. BV: Plochy bydlení individuální, v rodinných domech venkovského typu 25 F.2.2. RI: Plochy rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci 26 F.2.3. OV: Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 27 F.2.4. OK: Plochy občanského vybavení komerční zařízení 28 F.2.5. OS: Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení 29 F.2.6. ZP: Plochy veřejných prostranství s převahou parkově upravených ploch 30 F.2.7. SV: Plochy smíšené obytné venkovské (smíšené malých sídel) 30 F.2.8. DS: Plochy dopravní infrastruktury silniční 32 F.2.9. TI: Plochy technické infrastruktury inženýrské sítě 32 F VZ: Plochy výroby a skladování výroba nerušící, drobná a řemeslná výroba 33 F VZ: Plochy výroby a skladování zemědělské 34 F VV: Plochy vodní a vodohospodářské 35 F OP: Plochy zemědělské orná půda 36 F ZS: Plochy zemědělské zahrady a sady 37 F LH: Plochy lesní lesní hospodářství 37 F : Plochy přírodní ÚSES 38 F ZK: Plochy smíšené nezastavěného území zeleň krajinná převážně vysoká 39 F ZN: Plochy smíšené nezastavěného území zeleň krajinná převážně nízká, 40 přírodní louky a pastviny G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 41 H. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA 43 I. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE 50 ODST. 7 STAVEB. ZÁKONA 44 J. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ 44 J.1. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv 44 J.2. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o 44 parcelaci J.3. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je pro rozhodování podmínkou pořízení územní 44 studie J.4. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je pro rozhodování podmínkou pořízení regulačního 44 plánu K. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, ETAPIZACE, PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE 45 K.1. Etapizace 45 K.2. Podmiňující investice 45 L. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI ÚZEMNÍ PLÁN VÝROK - GRAFICKÁ ČÁST Výkres základního členění území, 1: Hlavní výkres, 1: Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření, 1: Koncepce veřejné infrastruktury - doprava 1: Koncepce veřejné infrastruktury technická infrastruktura, zásobování vodou, 1: Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, kanalizace, 1: Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, zásobování plynem, 1: Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, zásobování elektřinou, 1: Koncepce veřejné infrastruktury - technická infrastruktura, telekomunikace, spoje, 1: Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES, 1:5000 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 5

6 O B S A H O D Ů V O D N Ě N Í 3. ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST stránka A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 46 A.1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje 46 A.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 47 A.3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 47 A.4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 48 A.5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, soulad se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů 49 B. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ 49 C. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 64 D. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ PRO FUNKCI LESA A ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND 65 D.1. Pozemky určené k plnění funkce lesa 65 D.2. Zemědělský půdní fond 66 E. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VYHODNOCENÍ VE VZTAHU K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI ÚZEMÍ 69 E.1. Úvodní údaje a vstupy 69 E.1.1. Důvody pořízení územního plánu 69 E.1.2. Hlavní cíle a jejich plnění 69 E.1.3. Vymezení řešeného území 70 E.1.4. Vymezení území širších vztahů 70 E.1.5. Vymezení zastavěného území 71 E.1.6. Analýza právního stavu před zahájením prací na návrhu územního plánu 71 E.1.7. Účast veřejnosti na tvorbě územního plánu před zahájením prací na jeho návrhu 72 E.2. Urbanistická historie sídla a respektování historických hodnot 74 E.2.1. Historický urbanistický vývoj 74 E.2.2. Ochrana památek 83 E.3. Výchozí demografické údaje a odůvodnění doporučené velikosti sídla 85 E.4. Možnosti rozvoje území, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot 92 E.4.1. Urbanistická koncepce základního členění území 93 E.4.2. Urbanizmus základního funkčního a prostorového uspořádání 93 E.4.3. Limity rozvoje pro optimální podmínky udržitelného rozvoje území 94 E.4.4. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 94 E.4.5. Veřejně prospěšné stavby a opatření 95 E.5. Koncepce staveb dopravního vybavení 96 E.5.1. Doprava automobilová 97 E.5.2. Železniční a lodní doprava 100 E.5.3. Rekreační (cyklistická a pěší) doprava 100 E.5.4. Letecká doprava 100 E.6. Koncepce staveb technického vybavení 101 E.6.1. Zásobování vodou 101 E.6.2. Odkanalizování 102 E.6.3. Zásobování plynem 106 E.6.4. Zásobování elektrickou energií 108 E.6.5. Koncepce výroby tepla a teplé užitkové vody (TUV) 109 E.6.6. Sítě elektronických komunikací - spoje 110 E.7. Koncepce občanského vybavení 110 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 6

7 E.7.1. Správa obce a integrovaný záchranný systém, civilní ochrana 111 E.7.2. Školství a kultura 112 E.7.3. Zdravotnictví a sociální péče 114 E.7.4. Sport a krátkodobá rekreace 114 E.7.5. Ostatní - obchod a služby 115 E.8. Koncepce životního prostředí 115 E.8.1. Morfologie terénu, geologie, radon 116 E.8.2. Ochrana přírody 117 E.8.3. Územní systém ekologické stability 117 E.8.4. Ochrana přírody a krajiny zvláštní Natura 2000 EVL, PO 118 E.8.5. Krajina, krajinný ráz, prostupnost krajiny 118 E.8.6. Klima a ovzduší 119 E.8.7. Zatížení hlukem 120 E.8.8. Odpady 121 E.8.9. Ochrana nerostných surovin 121 F. VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 122 G. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJ O BAREVNOSTI HLAVNÍHO VÝKRESU 123 H. PŘIPOMÍNKY A NÁMITKY 124 I. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI 124 J. POUČENÍ ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ - GRAFICKÁ ČÁST Koordinační výkres, 1: Výkres širších vztahů, 1: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, 1: Výkres památkové ochrany Podélný profil přeložky III/11447 Mstětice / jen na CD Dálnice D3 varianta západní Z2 informativní výkres / jen na CD Zátěže komunikací 2030 CityPlan informativní výkres / jen na CD Izolinie hluku z provozu na D3 z hlukové studie EIA D3, 1:5000 / jen na CD Izolinie hluku z provozu na D3 z hlukové studie EIA D3 s podtiskem hlavního výkresu, 1: Hlavní výkres s inventarizací dřívějších a žádaných ploch k zástavbě 1:5000 / jen na CD 4.7. Hlavní výkres na podkladě ortofotomapy (bez podbarvení ploch) 1:5000 / jen na CD 5. ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ - TABULKOVÁ ČÁST Výměry záborů ZPF a PUPFL Maršovice 5.2. Výměry záborů ZPF a PUPFL Strnadice 5.3. Výměry záborů ZPF a PUPFL Zahrádka u Benešova 5.4. Výměry záborů ZPF a PUPFL Zderadice UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 7

8 ÚZEMNÍ PLÁN VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je vymezeno ve výkresu č Výkres základního členění území a ve výkresu č Hlavní výkres. Zastavěné území je vymezeno v rámci zpracování návrhu územního plánu městyse Maršovice s platností ke dni dle 58 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Bylo aktualizováno z podkladu katastrálních map a předchozího územního plánu. Zastavěné území je tvořeno množstvím samostatných, v krajině rozptýlených převážně drobných ploch, které nejsou logicky uspořádány a seskupeny do několika větších celků, což bylo způsobeno historickým urbanistickým vývojem a posléze povolováním zástavby na jednotlivých pozemcích či drobných lokalitách v krajině bez přímé prostorové návaznosti na stávající venkovskou historickou zástavbu sídel tak, aby jejich jádra zůstala v těžišti zástavby. Většími a tvarově ucelenějšími zastavěnými celky jsou plocha zastavěného území městyse Maršovice, a obcí Dlouhá Lhota, Strnadice a Zderadice. B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje a ochrany řešeného území (správního území městyse Maršovice) je promítnuta zejména do výkresu č Hlavní výkres, a č Koordinační výkres. Územní plán městyse Maršovice v souladu se schválenými územně plánovacími dokumenty (PÚR ČR 2008, ZÚR StčK) a schváleným Zadáním územního plánu stabilizuje a chrání původní charakteristické venkovské osídlení, stanovuje nové využití stávajících zastavěných ploch určených k přestavbě a obnově, a vymezuje nové zastavitelné plochy vhodné a potřebné k přiměřenému mírnému postupnému rozvoji, chrání kulturní a přírodní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky území. Stanovuje se tato základní koncepce ochrany a rozvoje řešeného území: v řešeném území bude zachována rozmanitost a krása venkovské krajiny dosažená střídáním ploch polností, luk a lesů (dřevinné zeleně). v řešeném území budou potvrzena stávající historicky vzniklá sídla s typickým urbanizmem statků a zemědělských usedlostí, bude sledováno jejich pokud možno souměrné prostorové dotvoření navazující na historické urbanistické půdorysy s těžištěm zástavby obvykle kolem veřejného středového prostranství. stávající zástavba bude zhodnocována co do kvality i plného využití staveb a volných pozemků. Nové zastavitelné plochy budou situovány pouze tak, aby vytvořily se stávající historicky vzniklou zástavbou ucelený tvar sídel bez výběžků či pásů podél komunikací a bez situování samostatných staveb v krajině. Přednostně bude sledováno zastavět lokality v městysu Maršovice. Bude sledováno omezení záborů zemědělské půdy a bude sledováno, aby se nová zástavba nerozptylovala po krajině. potvrzuje se venkovský charakter sídel s převážně obytným a smíšeným obytným charakterem, s důrazem na kvalitu životního prostředí a krajiny a podmínek pro bydlení, a dále vznik veřejných prostranství, veřejného vybavení a služeb obyvatelstvu v přirozených těžištích zástavby. u sídel Maršovice, Zderadice, Strnadice, Řehovice, eventuálně Mstětice, poměrně v současnosti nebo v návrhu větších oproti ostatním, bude předpokládán časově v pořadí, jak jsou sídla jmenována, vznik veřejných prostranství vybavených veřejnou (obecní) technickou a občanskou vybaveností, umožňující kvalitní život obyvatel správního území městyse Maršovice a uchování kvality životního prostředí a krajiny. v těchto lokalitách se navrhuje vybavení základní občanskou vybaveností a pracovními místy pro zkvalitnění života obyvatel a snížení hybnosti za těmito potřebami za hranice řešeného území. středem správního území je navržena veřejně prospěšná stavba dálnice D3. Budou sledována a vyžadována veškerá dostupná opatření, která v maximální míře sníží negativní dopad, který tato stavba přinese do území (nárůst dopravních pohybů, hluk, znečištění ovzduší, znehodnocení dosud nenarušené krajiny), a to zejména modelováním terénu kolem této stavby a výsadbou dřevinné zeleně. Navýšení dopravních pohybů v sídlech bude kompenzováno dopravními úpravami veřejných prostranství a aplikací povrchů snižujících hlučnost při pohybu motorových vozidel. v území se stanovuje ochrana, údržba a rozšiřování nezastavitelných ploch zeleně za účelem zachování kvalit přírody a krajiny s dřevinnými i lučními porosty, za účelem zachování estetických kvalit vzhledu krajiny, zajištění funkčnosti UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 8

9 územního systému ekologické stability, za účelem ochrany či obnovy původní neporušené přírody, a pro zachování rekreačního potenciálu přírody a krajiny. C. URBANISTICKÁ KONCEPCE Návrh základní urbanistické koncepce je obsažen na výkrese číslo 2.1. Výkres základního členění území, a na výkrese č Hlavní výkres. Koncepce rozvoje území, tj. koncepce rozvoje sídel (zastavěných a nově zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití) spolu s koncepcí uspořádání krajiny (nezastavitelných nebo omezeně zastavitelných ploch) tvoří ucelený program s cílem plnit a zajistit požadavky udržitelného rozvoje - vyvážený rozvoj řešeného prostoru, ochranu a rozvoj jeho hodnot, a to jak v současnosti, tak po realizaci dálnice, která bude znamenat v řešeném území zásadní dějinný zásah do stávajícího poměrně zachovalého nenarušeného a klidného krajinného prostředí. Navržené uspořádání ploch v převážné míře zohledňuje základní urbanistickou koncepci a funkční využití ploch platného Územního plánu z roku 1998 a připouští i některé jeho následující změny, pokud nejsou ve střetu či v rozporu s touto urbanistickou koncepcí, schváleným Zadáním, nebo obecnými požadavky a normami. Funkční využití transformuje do platného právního prostředí (zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon, v platném znění, a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění). C.1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ - VYMEZENÍ ZASTAVĚNÝCH, ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY, SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ A PLOCH NEZASTAVĚNÝCH Základní členění území je obsaženo ve výkrese číslo 2.1. Základní členění území. Nový územní plán vymezuje plochy zastavěného území stabilizované, plochy přestavbové v zastavěném území s ponecháním nebo změnou funkce a prostorových regulativů, a plochy změn v nezastavěném území na plochy zastavitelné. Kromě toho tento územní plán stanovuje případné výhledové územní rezervy. Z hlediska možnosti zástavby je celé řešené území členěno na plochy zastavitelné (v nichž jsou obsažena i území zastavěná v případě, že jsou stabilizovaná), a na plochy nezastavitelné, respektive pouze omezeně zastavitelné. Možnost zástavby je stanovena v regulativech ploch s rozdílným způsobem využití. Funkční a prostorová náplň těchto ploch s rozdílným způsobem využití je dána podmínkami pro jejich využití. V rámci zastavěných a nově zastavitelných ploch tento územní plán vymezuje zejména plochy pro bydlení, pro rekreaci, plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství včetně sídelní zeleně, plochy smíšené obytné, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, a plochy výroby a skladování; jsou to buď plochy monofunkční, nebo s různým podílem polyfunkčnosti. Územní plán vymezuje nové zastavitelné plochy především s přímou návazností na již zastavěné území nebo předešlou územně plánovací dokumentací k zástavbě určené. Zastavitelné plochy mají za úkol podpořit a současně dotvořit ucelený charakteristický tvar jednotlivých sídel řešeného území pokud možno bez radiálních výběžků v plynulých návazných tvarech kolem centra v těžišti takového výhledově sledovaného tvaru. U izolovaných staveb nebo lokalit několika staveb se nová důvodná zástavba připouští výjimečně a omezeně. Plochy přestaveb jsou vymezeny v zastavěném území, a jsou určeny ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití funkčně, prostorově nebo dle jiných kritérií znehodnoceného území. Jejich naplnění by mělo být upřednostněno před plochami zastavitelnými se stejným způsobem využití. Jedná se o území určená pro rozvoj sídla, s možnými změnami v účelu využití území, případně změnami prostorového uspořádání území. Plochy přestavby bez ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou. V plochách přestavby lze stávající míru využití území měnit, pokud to specifikace regulativů prostorového uspořádání umožňuje, a za předpokladu dostatečné kapacity veřejné infrastruktury. Do ploch s rozdílným způsobem využití, kde je výstavba významně omezena, náleží plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské orná půda, plochy zemědělské zahrady a sady, plochy lesní, plochy přírodní ÚSES, a plochy smíšené nezastavitelného území plochy krajinné zeleně. C.2. ZÁSADY KONCEPCE FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Ve správním území městyse Maršovice budou respektovány a zachovány tyto tři územní oblasti s navzájem UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 9

10 odlišným charakterem: ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE MARŠOVICE severní až severozápadní část správního území s poněkud vyšší průměrnou nadmořskou výškou, s většími výškovými rozdíly, s vyšším podílem lesů a poměrně rozptýleným osídlením (například v oblasti Mstětice), centrální mírně zvlněná část, s koncentrovanějším osídlením a vyšším podílem orné půdy (Maršovice, Strnadice, území jižně od Řehovic a Zderadic). širší pás podél toku Janovického potoka s cenným krajinným prostředím a poměrně hustým řetězcem menších sídel (od Zálesí 1. díl přes Libeč a Zahrádku až k Bezejovicím), situovaným povětšině kolem páteřní komunikace řešeného území, tvořící spojnici Maršovic s Benešovem. Jmenovaná komunikace bude nadále tvořit jednu z nejvýznamnějších dopravních tras významných pro řešené území, přičemž druhou významnou úhlopříčku bude nadále tvořit spojnice Neveklova s Olbramovicemi; tyto komunikace se protínají v těžišti a největším sídle řešeného území v městysu Maršovice. Základní nadřazenou koncepcí řešeného prostoru je sledováno zachovat charakter a přírodní kvalitu těchto tří, vlastnostmi ucelených krajinných prostranství, a neporušenost krajiny, navrhnout velmi mírný rozvoj ploch pro bydlení a venkovský život, a to souměrným dotvořením půdorysu stávajících sídel, doplnit jejich technickou vybavenost, a základní vybavenost soustředit zejména v těžišti území, v městysu Maršovice. Zde rovněž sledovat vznik nových různorodých pracovních míst v plochách výroby a skladování, aniž by se na správním území městyse zvýšil podíl nákladní automobilové dopravy, a v plochách smíšených. Dálnici D3 do území včlenit tak, aby její negativní vliv byl co nejvíce eliminován. V řešeném území bude převládat bydlení individuální, venkovské v rodinných domech a bydlení smíšené venkovské umožňující větší měrou pracovní aktivity a služby. V území bude sledován tento rozvoj sídel: městys Maršovice bude nadále udržen, rozvíjen a koncipován jako malé sídlo s převažující smíšenou obytnou zástavbou venkovského či maloměstského charakteru, s centrální částí kolem historicky vzniklého náměstí. Plně bude respektována významná pohledová dominanta vrchu s rozsáhlým komplexem tvarově uzavřených staveb a kostelem. Bude zde situována nová zástavba v lokalitách odlehlých od koridoru dálnice D3, navazující na severovýchodu, východu a jihu na zastavěné území. Časová posloupnost výstavby těchto lokalit se nestanovuje. Bude zde situována základní, případně i vyšší občanská vybavenost (případně i komerční) pro Maršovice i pro sídla správního území městyse Maršovice. Stanovuje se plocha pro rozšíření kapacity mateřské školy a základní školství. Prodejnu a čerpací stanici pohonných hmot se navrhuje situovat na severozápadní okraj sídla při příjezdu od budoucí mimoúrovňové křižovatky komunikace III/11447 s dálnicí D3. Potvrzují se plochy, které by zvýšily podíl pracovních příležitostí ve správním území městyse Maršovice. Potvrzují se plochy výroby a skladování zejména pro zemědělskou a přidruženou výrobu při jihovýchodním okraji Maršovic s tím, že plochy výroby nesmí produkovat zvýšení nákladní automobilové dopravy, která by pro dosažení mimoúrovňové křižovatky Maršovice nebo komunikace III/11451 musela projíždět centrem sídla. V městysu bude doplněn systém veřejného vodovodu, bude vybudována splašková kanalizace a čistírna odpadních vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do retenční nádrže před jejich vypuštěním do recipientu. Ve výhledu bude provedeno zásobování městysu plynem. Bezejovice, dnes pouze dochované zbytky statku, bude využita pro vznik komerčního zařízení vyšší vybavenosti (lázeňské, rekreační, školící, ubytovací zařízení, apod.). Dlouhá Lhota je navrženým urbanistickým vývojem směrována k tomu, aby zůstala protáhlou vsí o zachované a doplněné zástavbě ulicového typu s převažujícím podílem zemědělských usedlostí. Převážná část ploch se proto potvrzuje jako smíšené obytné území venkovské zástavby. Při severovýchodním okraji sídla se připouští situování plochy výroby a skladování zemědělské, a to pouze za předpokladu průkazu, obsaženého v dokumentaci řešení celé plochy, že stavby nebudou měřítkem, výškou a hmotou odlišné od historicky vzniklé zástavby obce, nebudou závadou krajinného rázu ani závadou hygienickou, nevyvolá nadměrné pohyby nákladní automobilové dopravy vylučující kvalitní bydlení v sousedních obytných plochách, a plocha bude řešena jednotně jako celek, případně po etapách, přičemž prvá etapa bude obsahovat výstavbu komunikace k areálu. V prostoru plochy, kde se vyskytuje zemědělská půda II. třídy ochrany, se situování staveb nepřipouští. Libeč zůstane sídlem, ve kterém bude respektována a zachována stávající zástavba tvořená převážně zemědělskými usedlostmi a chalupami, a jejíž rozvoj za hranice zastavěného území se nepřipouští. Mstětice budou koncipovány tak, aby z urbanisticky rozvolněné, v krajině rozptýlené a neuspořádané zástavby tvořené převážně zemědělskými usedlostmi, případně chalupami, vznikly dvě tvarově kompaktnější a ucelenější prostorově oddělené lokality, přičemž ve východně situované lokalitě převážně stávajících staveb, kterými prochází komunikace III/11447, se připouští při dostavbě či přestavbě situování nebytových prostor přivrácených k této komunikaci tím, že UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 10

11 zástavba je vedena v ploše smíšené obytné. Pro umožnění dostavby a nové zástavby v západní části sídla bude založena veřejná místní komunikace, propojující tuto lokalitu s komunikací III/ Potřeba přeložky komunikace III/11447 ve Mstěticích bude případně potvrzena až po realizaci a zprovoznění dálnice D3, proto je přeložka vedena jako územní rezerva. Podmaršovice, tvořené větším statkem a drobnější doprovodnou zástavbou u Janovického potoka, tvořenou několika objekty, se zachovávají bez možnosti rozvoje a rozšiřování zástavby za hranice zastavěného území. Řehovice jsou sídlem seskupeným ze zemědělských usedlostí, kde se připouští nejen možnost dostavby a přestavby na zastavěném území, ale i možnost usměrněného urbanistického rozvoje na nových zastavitelných plochách, založeného na prostorovém propojení dvou částí sídla v současnosti prostorově oddělených nezastavěným územím, které se umožňuje využít pro vytvoření centrální části obce. Pro napojení obce na systém komunikací bude do navržené centrální části zavedena nová veřejná místní komunikace, napojená ze západu i z východu na komunikace III. třídy, z nichž komunikace III/11447 umožní napojení na mimoúrovňovou křižovatku dálnice D3. Rozvoj obce se s ohledem na tyto možnosti a vlastnosti předpokládá zejména v souvislosti s výstavbou dálnice; v obci bude založen obecní vodovod a kanalizace, a uprostřed sídla objekt základní občanské vybavenosti. Nabídka pracovních příležitostí je podpořena situováním ploch smíšených obytných a plochy výroby a skladování zemědělské. Pásové rozšiřování sídla obestavováním cest a komunikací se vylučuje. Obec bude vybavena veřejným vodovodem z obecních studní, jejich umístění bude upřesněno hydrogeologickým průzkumem, a obecní splaškovou kanalizací včetně čistírny odpadních vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do nádrže před jejich vypuštěním do recipientu. Strnadice budou nadále ve svém vývoji vycházet z respektování a zachování stávající, částečně rozvolněné zástavby tvořené převážně zemědělskými dvorci a usedlostmi, u nichž se povoluje dostavba a přestavba. Plochy nové výstavby situované po obvodu sídla dotvoří ucelený půdorys obce. Obec bude zásobena vodou z AT stanice s využitím či rozšířením zdrojů vody pro Maršovice a vodojemu Maršovice, a bude vybavena splaškovou kanalizací s obecní čistírnou odpadních vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do retenční nádrže před jejich vypuštěním do recipientu. Tikovice se považují za stabilizované seskupení dvojice usedlostí a několika nedávno realizovaných rodinných domů. Nová výstavba bude pouze doplněním tvaru východně situované skupiny budov a bude provedena v minimálním rozsahu, tj. situováním dvou rodinných domů. Vráce, původně samota západně při komunikaci z Neveklova do Hodětic, se považují za nerozvojovou stabilizovanou lokalitu, u níž se připouští pouze situování manipulační plochy západně od stávající zástavby. (Zástavba východně od jmenované komunikace se považuje za prostorově odloučenou a nesourodou část zástavby Mstětic) Záhoří se považuje s ohledem na polohu podél komunikace III/11447 za stabilizované a nerozvojové. Doplnění jednostranné zástavby podél komunikace obce na oboustranné se předpokládá s ohledem na existující i výhledovou hlukovou zátěž z automobilové dopravy stavbou smíšené funkce s převahou nebytové funkce (například restaurace či jiné služby, apod.). Zahrádka je sídlem s nepravidelnou, částečně rozvolněnou zástavbou zemědělských usedlostí a chalup v pásu podél silnice III/11451 a Janovického potoka, u kterého se s ohledem na polohu při frekventované komunikaci a v přímém kontaktu s plochami regionálního systému ekologické stability připouští jen přestavba a dostavba zastavěného území. Rozvoj do nových zastavitelných ploch se nepovoluje. Zaječí bude nadále koncipováno jako okrouhlice s centrálním veřejným prostranstvím, jejíž historicky výjimečný a čistý urbanistický půdorys byl v nedávné minulosti porušen situováním novostaveb tří rodinných domů. Připouští se dostava a přestavba v zastavěném území obce. Zálesí 1. díl tvoří dva na sebe navazující statky a jedno od nich prostorově odloučené stavení u Janovického potoka. V sousedství statků je stávající chatová kolonie o dvou prostorově oddělených částech. Zástavba se považuje za stabilizovanou bez možnosti rozšiřování. Připouští se pouze v souladu s regulativy ploch případná dostavba a stavební úpravy v zastavěném území. Zálesí 2. díl je samotou v blízkosti Janovického potoka, zástavba se považuje za stabilizovanou bez možnosti rozšiřování novou výstavbou nebo přestavbou. Zderadice se považují svojí údolní polohou při styku několika údolí protékaných vodotečemi a současně klidovou koncovou polohou u zaslepené komunikace, a uceleným tvarem kolem veřejného prostranství s rybníkem v těžišti zástavby, a současně v blízkosti budoucího napojení na dálnici D3 jedním z relativně větších sídel řešeného území, kde lze v budoucnu očekávat zvýšený zájem o výstavbu. Vzhled a funkčnost sídla v nedávné minulosti poznamenala negativně výstavba zemědělského areálu v urbanisticky nevhodné poloze na návrší, kterou lze dosáhnout jen průjezdem napříč stávající zástavbou. V sídle se připouští mírný rozvoj, zejména formou dostavby a přestavby UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 11

12 zastavěného území. V sídle bude dobudována veřejná vodovodní síť a veřejná (obecní) kanalizace včetně čistírny odpadních vod. V obci bude doplněn a vybudován svod dešťových vod do retenční nádrže před jejich vypuštěním do recipientu. Základní vybavenost bude zabezpečena v plochách smíšených obytných. Založení lokálního biokoridoru územního systému ekologické stability propojujícího po jižním okraji sídla existující funkční části územního systému ekologické stability je podmínkou pro povolení dostavby areálu zemědělské výroby na jihozápadě sídla. C.3. ZÁSADY KONCEPCE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se územním plánem určuje výšková hladina nové zástavby i přestavbových částí sídel (podlažnost) v souladu s potřebou zachování a ochrany urbanisticky prostorově hodnotné historické zástavby (zejména statků, usedlostí, rodinných domů zemědělců) a krajinného rázu. Z hlediska prostorového (hmotového, výškového) uspořádání se stanovuje, aby žádné stavby, ať již bytové či nebytové, nepřekročily měřítko historické venkovské zástavby daného území, nestaly se lokálními dominantami konkurujícími danému prostředí nebo nevytvářely nežádoucí dominantu na krajinném horizontu či v pohledech z frekventovaných míst. Z tohoto důvodu se povoluje pouze výstavba staveb o maximálně dvou nadzemních podlažích a podkroví v šikmé střeše tvarů, krytin a sklonů klasické venkovské zástavby, případně stavba přízemních halových objektů, které velikostí a umístěním v žádném případě nenaruší krajinný ráz. C.4. KONCEPCE BYDLENÍ, INDIVIDUÁLNÍ REKREACE A VÝROBY C.4.1. PLOCHY BYDLENÍ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a dosažení, každodenní relaxaci a rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení v krátkých docházkových vzdálenostech pěším pohybem. Bydlení je vymezeno v rámci zastavitelných ploch pro bydlení jako individuální v rodinných domech venkovského typu (případně ve stávajících dvojdomech respektive řadových domech) BV. V daném případě se jedná o čisté bydlení s nepodstatnou příměsí jiných funkcí či možností provozování vybavenosti a služeb. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou, a dále v nových plochách v návaznosti na stávající zástavbu, a to tak, aby bylo docíleno ucelenosti a kompaktnosti zástavby jednotlivých sídel a zabráněno rozvolňování a liniovému - radiálnímu, vůči středu zástavby (těžišti urbanizace) asymetrickému rozšiřování a pronikání zástavby do krajiny. U ploch pro bydlení individuální, v rodinných domech venkovského typu se jedná zejména o ucelené lokality (Maršovice) nebo proluky či výstavbu na relativně menších pozemcích v klidových polohách mimo negativní vliv automobilové dopravy. Výstavba v plochách pro bydlení individuální, v rodinných domech venkovského typu (BV) je stanovena funkční a prostorovou regulací pro plochy s rozdílným způsobem využití (viz kapitola F). C.4.2. PLOCHY REKREACE Pro rekreaci se vymezují plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI). V plochách s rozdílným způsobem využití tohoto návrhu územního plánu nejsou vymezeny nové plochy pro rodinnou rekreaci plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI), tj. nejsou stanoveny plochy umožňující vznik nových chatových osad. Ve stávajících plochách pro rodinnou rekreaci se připouští stavební úpravy stávajících objektů pro rodinnou rekreaci (chat) nebo výstavba nových objektů pro rodinnou rekreaci za předpokladu, že budou dodrženy regulativy stanovené pro plochy RI (viz kapitola F), a objekty hmotově nevybočí ze stávajících hmot chatové zástavby. Ve stávajících plochách pro bydlení individuální a ve smíšených obytných plochách se připouští existence staveb pro rodinnou rekreaci (rekreačních domů) nebo využívání obytných staveb (například původních usedlostí) pro rodinnou (individuální) rekreaci. V plochách pro bydleni individuální se novostavby pro rodinnou rekreaci nepřipouštějí. V tomto návrhu územního plánu nejsou v plochách s rozdílným způsobem využití připuštěny samostatné plochy pro hromadnou rekreaci. Hromadná rekreace (stavby hromadné rekreace) je přípustná stanoveným rozsahem v plochách občanského vybavení komerčních OK, v plochách občanského vybavení tělovýchovných a sportovních OS, a v plochách smíšených obytných venkovských SV. Nejsou vymezeny plochy umožňující vznik zahrádkářských osad. V plochách zahrad a sadů ZS není přípustné situování staveb pro rodinnou rekreaci a zahrádkářských osad (chat, apod.). UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 12

13 C.4.3. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Smíšené obytné území zajišťuje souběžnou polyfunkční existenci (promísení) bydlení, obslužné sféry včetně nerušících místních výrobních služeb i zemědělského samozásobení v urbanizovaných územích venkovských sídel, nacházejících se mimo lokality čistého bydlení a mimo zóny soustředěné výroby. Umožňuje rovněž stávající rekreační užívání tohoto území (existenci stávajících staveb pro rodinnou rekreaci). To vše za předpokladu, že jednotlivé funkce se nebudou navzájem obtěžovat nebo rušit. Plochy smíšené obytné venkovské (SV) jsou nejobvyklejším a nejrozšířenějším druhem funkční plochy ve starších plochách venkovské zástavby, obsahujících dochované statky, usedlosti, zemědělské dvory, apod. Smíšená obytná funkce je situována rovněž u stávajících ploch zastavěných stavbami pro bydlení podél komunikací II. a III. třídy (ve správním území městyse Maršovice jen silnice III. třídy), aby bylo umožněno tyto stavby změnit na polyfunkční či nebytové, pokud by negativní účinky hluku z provozu automobilové dopravy na bydlení nebylo možno účinně eliminovat jiným způsobem. C.4.4. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plochy výroby a skladování (VN, VZ) jsou v řešeném území vymezeny pro umísťování staveb a zařízení výroby nerušící, drobné řemeslné výroby a zemědělské výroby, včetně skladování a služeb doprovodného výrobního a opravárenského charakteru. Využití těchto ploch nesmí negativními hygienickými dopady (hluk, prašnost, zápach, apod.) ovlivňovat okolní funkční plochy, jejich využití a stavby na nich situované. Plochy pro průmysl a skladování, jejichž provoz by jakkoliv negativně ovlivňoval pozemky za oplocením takové plochy či její části nebo areálu (včetně účinků dopravy) se v řešeném území nenavrhují a nepřipouštějí. Nefunkční, nevyužívané či extenzivně - nehospodárně využívané plochy zemědělské výroby je nutno přestavět. Územní plán takovým plochám stanovuje funkční a prostorové regulativy, tj. buďto je ponechává zemědělské výrobě, nebo jim stanovuje potřebné nové funkční a prostorové využití v souladu s potřebami území. Územní plán nové plochy zemědělské výroby v řešeném území připouští tam, kde již byly povoleny, s korekcemi a podmínkami stanovenými za účelem lepšího zapojení staveb v těchto plochách do krajiny a menšího negativního vlivu na krajinný ráz a životní prostředí. C.4.5. SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ Systém sídelní zeleně je obsažen v plochách veřejného prostranství s převahou parkově upravených ploch (PV), a to z toho důvodu, že plochy veřejných prostranství rozlohou významné a vyžadující samostatnou plochu (plochy zpevněných rozptylných ploch, náměstí, návsí se zpevněnými plochami větších rozměrů, apod.) se v řešeném území nevyskytují a nenavrhují, a menší plochy mohou být zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury. Plocha PV je omezeně zastavitelná uvnitř zastavěného území. Viz kapitola D4. D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ D.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Plochy dopravní infrastruktury silniční a ostatní - cyklistické a pěší, převážně liniové, sloužící pohybu (DS) jsou vymezeny pro zajištění zachování nebo možnosti situování dopravních staveb, v řešeném území zejména dálnice D3 a silnic III. třídy sběrného a obslužného charakteru a dopravních staveb místního významu k umožnění nezbytné nebo potřebné obsluhy pozemků všech ploch s rozdílným způsobem využití, a zajištění prostupnosti řešeného území. V řešeném území se vymezuje stavba dálnice D3 včetně změn komunikačního systému, který vyvolává, včetně mimoúrovňové křižovatky, přeložek komunikací, přeložek technické infrastruktury a dalších souvisejících staveb, terénních úprav a zeleně. Stavba musí být ve svém okolí vybavena terénními úpravami a doprovodnými izolačními kompaktními dřevinnými porosty k jejímu začlenění do krajiny a snížení účinku hluku a prašnosti. Výkopy a násypy stavby budou tvarovány v přirozených krajinných křivkách a tvarech, aby byl minimalizován vzhledový dopad na krajinný ráz a charakter dosud neporušené přírodní plochy, a minimalizováno šíření hluku a znečištěného ovzduší směrem k sídlům. Protihlukové stěny v krajině ve správním území městyse Maršovice nejsou přípustné. V území se doplňuje pro zlepšení dopravních vztahů a vazeb komunikační propojení III. třídy od komunikace III/11451 z prostoru severně od Zahrádky kolem jižního okraje Dlouhé Lhoty (část ve stopě stávající, šířkově nevyhovující komunikace) směrem severním na komunikaci II/114 (část užívaná jako polní cesta). UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 13

14 Komunikace III. třídy budou ve správním území městyse Maršovice rozšířeny na minimální šíři 7,5 m a nad tuto šíři vybaveny oboustranným doprovodným pásem zeleně (stromořadí); doprovodnými pásy zeleně budou vybaveny případně i další místní komunikace a cesty. Doprovodná zeleň bude situována na výkopech a násypech komunikací. V řešeném území se stabilizuje či šířkově upraví tam, kde to stávající zástavba umožní, místní komunikační síť, a doplní o úseky nových komunikací pro obsluhu nových zastavitelných ploch. V území městyse Maršovice budou podél komunikací III. třídy doplněny chodníky. Šířka místních cest s minimálním automobilovým provozem může zůstat 3 m, pokud budou cesty vybaveny výhybnami. Polohu a šíři komunikací včetně výkopů a násypů a pásů doprovodné zeleně se připouští vůči výkresové části územního plánu nepodstatně upřesnit (i rozšířit) následnou podrobnější dokumentací, bez projednávání změny územního plánu. V území se doplní systém polních cest, pěších cest a chodníků umožňujících co nejkratší vzájemné propojení sídel a ploch uvnitř těchto sídel. Síť komunikací za účelem průchodnosti krajiny se s ohledem na dobrou prostupnost rozšíří minimálně. Místní komunikační síť se doplní tak, aby neobsahovala či pokud možno co nejvíce eliminovala prostorové dopravní závady. V řešeném území bude komunikační síť přizpůsobena pro bezpečné užívání cyklisty; síť cyklistických cest pro sportovně rekreační a poznávací využití obyvatel a návštěvníků území naváže na cyklistické trasy v jeho okolí. V řešeném území bude doplněna či v souvislosti s výstavbou dálnice D3 přizpůsobena síť pěších turistických cest pro sportovně rekreační a poznávací činnost obyvatel a návštěvníků území. D.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Technická infrastruktura je v řešeném území tvořena jednak plochami technické infrastruktury TI, jednak liniovými trasami sítí uloženými zejména v plochách pro dopravu a v plochách veřejných prostranství zastavěných a zastavitelných ploch, a v plochách nezastavitelných. U nových tras technické infrastruktury se stanovuje sdružit je pokud možno se stavbami stávajícími, a stanovuje se jejich podzemní umístění v zastavěném a zastavitelném území, v ostatních případech se podzemní umístění doporučuje. Návrh technické infrastruktury navazuje a rozvíjí stávající založené systémy. Ve výkresové části je průběh, dimenze a poloha sítí technické infrastruktury koncepční, orientační, nikoliv závazná. Systémy technické infrastruktury budou navrhovány přednostně ve veřejných prostorech (komunikacích). Stavby budou respektovat podmínky ochranných pásem systémů, které mají ochranné pásmo stanoveno. D.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zásobování pitnou vodou bude pokryto z vlastních zdrojů ve správním území městyse Maršovice, tj. bude vycházet z možností, které poskytuje toto území. Bude sledováno, aby v co největší možné míře bylo zásobování v budoucnu pokryto veřejným (obecním) vodovodem. Pokud není níže v textu stanoveno jinak, budou drobná sídla, prostorově odloučené seskupení několika staveb nebo samostatné usedlosti v krajině zásobovány vodou individuálně z vlastních domovních studní. Městys Maršovice je a bude nadále zásobován pitnou vodou z veřejného obecního vodovodu z vodního zdroje Strnadice přes vodárnu a úpravnu vody Strnadice (Maršovice). Z tohoto vodního zdroje budou přes automatickou tlakovou stanici situovanou ve vodojemu Strnadice (Maršovice) zásobovány i Strnadice. Zderadice jsou a budou zásobovány pitnou vodou z veřejného obecního vodovodu z vodního zdroje Zderadice přes sběrnou studni s úpravnou vody. Veřejný obecní vodovod bude vybudován v Mstěticích a Řehovicích. Jeho realizace ve jmenovaných sídlech bude záviset na tom, jak bude naplňován rozvoj sídel, a na nalezení vodního zdroje o dostatečné kapacitě. Tím se nevylučuje realizace veřejného obecního vodovodu u ostatních sídel. Vodovodní systém veřejného obecního vodovodu Maršovic a Zderadic bude v případě prověřené potřeby a vhodnosti propojen za účelem stabilizace dodávky pitné vody ve jmenovaných sídlech při případném výpadku některého vodního zdroje. Pro posílení kapacit a dodávky pitné vody nebo pro rezervní zajištění dodávky pitné vody se stanovuje trasa pro propojení obecního vodovodu v Maršovicích s navrhovaným nadřazeným vodovodním zásobovacím řadem z Benešova do Sedlčan; tuto trasu bude sledováno situovat přes Zahrádku a Libeč s možností případného připojení UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 14

15 těchto obcí na vodovod. ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE MARŠOVICE Dimenze vodovodního systému budou stanoveny dle výhledového předpokladu množství obyvatel, aby vyhověly návrhové potřebě pitné vody, případně i potřebě plnit funkci požárního vodovodu pro bytový fond a občanskou vybavenost, byť jsou u sídel navrženy obnovy a údržby konkrétních rybníků jako nádrží pro čerpání požární vody. Pro požární zabezpečení nebude nový veřejný vodovod užíván. V případě potřeby či požadavku využít pro požární účely hydranty na vodovodní síti, bude využití konkrétního hydrantu předem s budoucím vlastníkem, provozovatelem či správcem projednáno a odsouhlaseno. D.2.2. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ Odkanalizování sídel správního území městyse Maršovice bude s ohledem na počet obyvatel a místní podmínky založeno u všech sídel na oddílné kanalizaci. V území se stanovuje tato koncepce odkanalizování: Splaškové vody budou v první etapě čištěny v čistírně odpadních vod Maršovice, do které budou splaškové vody městyse Maršovice sváděny obecní splaškovou kanalizací, a z ostatních sídel dováženy cisternou, která bude splaškové vody čerpat z nepropustných domovních akumulačních jímek splaškových vod, kterými budou nahrazena stávající zařízení na zachycení a čištění splaškových vod (septiky). Obecní splaškovou kanalizací s vlastní čistírnou splaškových vod budou postupně vybaveny i větší obce Mstětice, Strnadice, Řehovice, Zderadice, a to v návaznosti na výstavbu veřejných vodovodních řadů; jako další by měla být vybudována proto splašková kanalizace a místní čistírna odpadních vod Zderadice. Vybudování dalších místních čistíren umožní vytvořit v čistírně odpadních vod Maršovice rezervní kapacitu pro doplnění stávající zástavby a rozšíření nové zástavby v městysu Maršovicích, a případně snížit množství vypouštěných přečištěných vod do vodoteče pod čistírnou. Tím se nevylučuje situování domovních čistíren odpadních vod, zejména tam, kde výstavba veřejné obecní splaškové kanalizace a místní čistírny odpadních vod nebude z provozních důvodů realizována. Ochranná pásma čistíren odpadních vod se předpokládají 50 m od oplocení objektů ČOV. Z hlediska plošného vymezení potřeb technické vybavenosti se navrhuje v blízkosti navrhovaných ČOV při vodotečích situovat i retenční nádrže srážkových vod odvedených ze sídel (hospodaření s vodami, společný příjezd vozidel údržby, apod.). Likvidace dešťových vod u všech sídel řešeného území bude zajištěna zadržením do nádrží na pozemcích u staveb, a tam, kde to lze, budou tyto vody likvidovány vsakováním a užitím k zálivce přímo v místě záchytu, tj. na vlastních pozemcích staveb a areálů. V případě, že tyto vody nebude možno beze zbytku výše uvedeným způsobem likvidovat, budou likvidovány odvodem do příkopů, struh nebo do větví dešťové kanalizace, situovaných pokud možno ve veřejném prostranství a obsahujících dle potřeby a možností trubní retenci. Odtud budou zbytkové srážkové vody vypouštěny do recipientů. V případě malého objemu srážkových vod mohou být zbytkové vody přepouštěny regulovaně přímo z pozemků staveb do přilehlých recipientů (potoků), které protínají zastavěná území sídel, nebo je tangují. Dešťové vody budou vždy vedeny dešťovou kanalizací a striktně oddělovány od splaškové kanalizace. Retenční nádrže, zmírňující negativní dopady přívalových srážek, budou realizovány vždy pod sídlem v prostoru sousedícím s čistírnou odpadních vod. Pro tyto nádrže jsou v územním plánu stanoveny plochy TI. Hospodaření se srážkovými vodami se předepisuje pro všechny obce i samostatně stojící skupiny staveb nebo osamocené stavby ve správním území městyse Maršovice. D.2.3. VODNÍ TOKY A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Vodní toky a vodní plochy ve správním území městyse Maršovice se požaduje respektovat a průběžně udržovat. Pro zachycení a zdržení povrchových vod v území budou vodní nádrže přirozené i umělé (rybníky) vyčištěny a opraveny v případech, že jsou ve špatném stavebním a technickém stavu, v některých případech (stanovených ve výkresové části) budou založeny další nádrže pro hospodaření s povrchovými vodami, které zamezí tomu, aby vody rychle opouštěly území, a pokud možno omezí, aby se rozlévaly v záplavových územích potoků, kde byla v minulosti situována zástavba (Libeč, Zahrádka). V záplavovém území Janovického potoka nebude situována nová zástavba. Všechny toky v území mají přírodní charakter, který je třeba zachovat, souvislé umělé úpravy koryt se nevyskytují a nepovolují. S ohledem na to, že zástavba vyjma v okolí Janovického potoka není ohrožována záplavami, a tyto drobné vodní toky nemají stanovena záplavová území, nenavrhují se kromě prohloubení a vyčištění stávajících vodních nádrží a kromě realizace nových vodních nádrží jiná protipovodňová opatření ani úpravy koryt. V řešeném území se navrhuje zachování, vyčištění, oprava a údržba stávajících vodních nádrží jakožto prvků významných k zadržení a zpomalení odtoku vody z řešeného území, prvků k regulaci průtoku vod a prvků významných UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 15