IMPLEMENTCACE E-LEARNINGOVÉHO SYSTÉMU PRO DAŇOVÉ PORADCE A AUDITORY

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS IMPLEMENTCACE E-LEARNINGOVÉHO SYSTÉMU PRO DAŇOVÉ PORADCE A AUDITORY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE DAVID MICHÁLEK AUTHOR BRNO 2008

2 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS IMPLEMENTCACE E-LEARNINGOVÉHO SYSTÉMU PRO DAŇOVÉ PORADCE A AUDITORY IMPLEMENTATION OF AN E-LEARNING SYSTEM FOR TAX CONSULTANTS AND AUDITORS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE DAVID MICHÁLEK AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE prof. Ing. JIŘÍ DVOŘÁK, DrSc. SUPERVISOR BRNO 2008

3

4 Abstrakt E-learning se stále více dostává do povědomí lidí jako důležitý nástroj pro distanční a celoživotní vzdělávání. Internetové kurzy poskytují zjevnou výhodu v přístupu ke zdroji vzdělání kdykoli a kdekoli. Komora daňových poradců a auditorů České republiky je mimo jiných aktivit také odpovědná za neustálé vzdělávání svých členů v České republice. Jako pomoc při plnění tohoto komplexního úkolu co možná nejefektivnějším způsobem a za využití nejmodernějších technologií popisuje tato práce implementaci e-learningového systému a příslušného výukového software pro obě výše zmiňované komory. Klíčová slova e-learning, distanční vzdělávání, Komora daňových poradců České republiky, Komora auditorů české republiky, internetový kurz Abstract E-learning is being increasingly viewed as an important activity in the field of distance and continuing education. Web-based courses offer obvious advantages for learners by making access to educational resource at any time or place feasible. The Czech Chamber of Tax Consultants and Auditors is is among other activities also responsible for training and educating of its members in the Czech Republic. To meet this mission in the most effective way, I will describe the implementation of an e-learning platform and corresponding courseware which will assist to deploy its training mission. This thesis presents the deploy of the e-learning system for The Czech Chamber of Tax Consultants and Auditors. Keywords e-learning, distance education, Czech Chamber of Tax Consultants, Czech Chamber of Auditors, internet course Citace MICHÁLEK, D. Implementcace e-learningového systému pro daňové poradce a auditory. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, s. Vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc.

5

6 Implementcace e-learningového systému pro daňové poradce a auditory Prohlášení Prohlašuji že jsem tuto práci vypracoval samostatně na základě uvedené literatury pod vedením vedoucího práce. Uvedl jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpal David Michálek 29. května 2008 Poděkování Děkuji vedoucímu práce prof. Ing. Jiřímu Dvořákovi, DrSc. za vedení a cenné rady při zpracování diplomové práce. c David Michálek, Tato práce vznikla jako školní dílo na Vysokém učení technickém v Brně, Fakultě podnikatelské. Práce je chráněna autorským zákonem a její užití bez udělení oprávnění autorem je nezákonné, s výjimkou zákonem definovaných případů.

7

8 Obsah 1 Úvod 11 2 Vymezení problému, cíle práce a informační zdroje Vymezení problému Cíle práce Informační zdroje Monografie a příspěvky do monografie Elektronické seriály Sborníky a příspěvky do sborníků Teoretická východiska práce Možnosti využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání E-learning Historický vývoj elektronického vzdělávání (e-learningu) z hlediska technologického vývoje Historický vývoj elektronického vzdělávání (e-learningu) z hlediska využití ICT Formy e-learningu Různé úrovně e-learningu CBT WBT EV přes LMS Studijní opory pro e-learning

9 3.6 Standardy AICC IMS IEEE SCORM Analýza problému a současný stav řešené problematiky Konceptuální model AICC Komunikační model AICC - HACP Životní cyklus AU Formát startovací URL Metody komunikace Pravidla pro řazení HACP zpráv Přenos HACP zpráv Kódování HACP zpráv Formát HACP požadavku Formát HACP odpovědi Chybové stavy v HACP odpovědi Systém vzdělávání na Komoře daňových poradců a auditorů ČR Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení, ekonomické hodnocení Vlastní návrh řešení Controller Kontrola přihlášení Rešení správy uživatelů a balíčků Externí spouštění balíčku Načítání multimediálního obsahu v přehrávači Rozhraní pro AICC komunikaci Služba externí AICC komunikace Služba správy balíčků Adaptační služba

10 5.1.5 Ostatní problémy Neexistující vlastnosti u uživatele Formát balíčku Definiční soubor balíčku Definiční soubor stránky Testování systému Přínos návrhů řešení Ekonomické hodnocení Analýza trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix Analýza trhu Odhad poptávky Marketingová strategie Marketingový mix 4P Management projektu a řízení lidských zdrojů Zajištění dlouhodobého majetku Shrnutí a dosavadní zkušenost Závěr 64 7 Použité informační zdroje 65 8 Přílohy 69 A Odpověd na HACP požadavek typu GetParam B HACP požadavek typu PutParam C Příklad deklarace zpracování výjimky v rámci struts D Struktura balíčku E manifest.xml F Informační zdroje F.a Monografie a příspěvky do monografie F.b Elektronické seriály

11 F.c Sborníky a příspěvky do sborníků

12 Kapitola 1 Úvod Ve oblasti vzdělávání se jako fenomén stále více prosazuje e-learning jakožto konkurent prezenční formy studia. Vznikl jako jedna z reakcí na měnící se potřeby a požadavky studujících v návaznosti na potřeby a požadavky společnosti. Spolu s historickým rozmachem internetu se e-learning dostává do zcela nového období svého vývoje. Tím také vznikají nová specifika a nároky na systémy řídící tento druh vzdělávání. To si včas uvědomila i Komora daňových poradcú České republiky a Komora auditorů České republiky a ve spolupráci s firmou DATEV.cz se rozhodli jít společnou cestou k cíli, kterým je vytvořit e-learningovou platformu, jež by umožnila distanční formou vzdělávání (dále DiV) svým členům absolvovat pravidelné kurzy a semináře s daňovou a účetní tématikou. 11

13 Kapitola 2 Vymezení problému, cíle práce a informační zdroje 2.1 Vymezení problému Projekt byl zadán konkrétní firmou ke zpracování. Jedná se mimo jiné o poskytnutí možnosti účastnit se povinných seminářů pořádaných Komorou daňových poradů ČR a Komorou auditorů ČR formou e-learningu. Výše uvedená skupina finančních konzultantů neustále prahne po úspoře času a moderním přístupu ke vzdělání. Proto mou hlavní snahou v této práci bude poskytnout nástroj pro interaktivní a především bezprostřední přístup (nejen) ke kriticky důležitým informacím pro práci v tomto odvětví. V praxi bude tento projekt především znamenat revoluční obrat, kdy se velké kanceláře nebudou již déle přizpůsobovat termínům seminářů, ale tyto jim budou kdykoliv k dispozici v digitální podobě, což jak už jsem předeslal povede ke značné úspoře jednak časové a samozřejmě i finanční. Jak už vyplývá z názvu práce, bude se věnovat především implementaci celého systému. Ta fyzicky probíhá souběžně se zpracováním této práce, a proto jsou veškeré poznatky uvedené v kapitole 5 velice,,čerstvé. 12

14 2.2 Cíle práce Celý systém by měl být navržen a implementován tak, aby splňoval minimálně tyto požadavky: použití webu - aplikační prostředí by mělo být postavené na webových technologiích pro snadnou dostupnost a integraci s již existujícími e-learningovými systémy; rozšiřitelnost, modularita - aplikace by měla být psána tak, aby bylo relativně jednoduché doplnit další funkcionality, případně zaměnit implementaci těch existujících za jiné; podpora AICC - podpora AICC 1 minimálně 1. úrovně pro správnou komunikaci s LMS 2 ; modulární adaptivita - navrhnout a implementovat jádro procesu jako vyměnitelný modul. Tím bude zaručeno jednoduché rozšíření adaptability webové stránky pouhou výměnou modulu. 2.3 Informační zdroje V práci mi jako bohatý informační zdroj posloužily především zkušenosti, poznatky a systémová dokumentace získané v průběhu implementace a testování celého systému ve spolupráci se zadavatelem projektu softwarovou firmou DATEV.cz (jíž jsem zaměstnancem) a uživatelem celého systému Komorou daňových poradců České Republiky. Tyto mi posloužili především při zpracování 5. kapitoly. Při analýze standardu AICC a přdevším protokolu HACP komunikace, jež je jeho součástí, mi naopak jako nanahraditelný zdroj informací posloužila obsáhlá dokumentace vydaná a neustále revidovaná AICC CMI Subcommittee [2]. Ze zbývajících literárních zdrojů uvedených v kapitole 7 v jsem čerpal při tvoření teoretického rámce celé práce - při rozboru e-learningu, jeho vývoje a postavení v současných vzdělávacích trendech. 1 viz ibid. 13

15 2.3.1 Monografie a příspěvky do monografie Viz. zdroje uvedené v příloze F.a Elektronické seriály Viz. zdroje uvedené v příloze F.b Sborníky a příspěvky do sborníků Viz. zdroje uvedené v příloze F.c. 14

16 Kapitola 3 Teoretická východiska práce Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávání vyvolává vznik zcela nových výukových technologií označovaných pojmem elektronické vzdělávání nebo častěji jeho anglickým zkráceným ekvivalentem e-learning. Obvykle je e-learning chápán jako velice široký pojem zahrnující nejenom přípravu multimediálních studijních materiálů a jejich elektronické publikování, ale i vlastní plánování a řízení průběhu vzdělávacího procesu a jeho administraci, nástroje pro komunikaci (a její řízení) a rovněž i evaluační a autoevaluační prvky. Cílem elektronického vzdělávání je efektivní, levné a jednoduše dostupné vzdělávání. Student využívající e-learning může v ideálním případě studovat z jakéhokoliv místa a v jakoukoliv denní dobu. Jednotlivé výukové materiály mohou reagovat na aktuální situaci a být interaktivně měněny nejen jejich autory, ale například i samotnými studenty. Pojetí e-learningu není dosud ustálené a v praxi se setkáváme s různým výkladem i těch nejzákladnějších pojmů. Pedagogické pojetí chápe e-learning především jako nástroj pro zlepšení kvality vzdělávacího procesu, ve kterém používáme multimediální technologie a další elektronická média k obohacení obsahu výuky a Internet jako nástroj, který poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity. Naopak technologické (sít ové) pojetí klade důraz především na technologie používáné ve výukovém procesu a přenos (sdílení) informací a dovedností mezi účastníky vzdělávacího procesu. Základním prvkem e-learningu, podobně jako v prezenčním vzdělávání, je studijní 15

17 kurz. Kurz obsahuje bloky z různých předmětů, uspořádané tak, aby bylo dosaženo požadovaných cílů vzdělávání. Kurzy obsahují nejčastěji multimediální studijní materiály tj. kombinace textového výkladu s animacemi, grafikou, schématy, audiem, videem a elektronickými testy. Tato práce popisuje implementaci systému umožňujícího publikovat právě takové kurzy navíc vytvářené pomocí mezinárodně uznávaného standardu AICC. 3.1 Možnosti využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání Než si vysvětlíme e-learningovou podporu vzdělávacího procesu, zrekapitulujeme si nejdřív, jaké jsou současné možnosti využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání, tj. na možnosti, které tyto technologie skýtají jak přímo pro podporu a zkvalitnění výuky, tak pro přípravu vyučujících i studujících na výuku, popř. další možnosti (zdroj informací, on-line komunikace, prezentace). Jako nejvyšší forma podpory vzdělávacího procesu s využitím ICT je právě zmiňovaný e-learning, uplatňovaný především v řádném vysokoškolském vzdělávání a v celoživotním vzdělávání. Vliv technologického rozvoje společnosti a především rozvoj výpočetní techniky v posledních deseti letech značně ovlivnil veškerá odvětví lidské činnosti a ve velké míře určuje, jaké jsou potřeby současné společnosti. Tudíž ani taková oblast lidské činnosti, jako je vzdělávací proces, nemohl zůstat nezasažen tímto pokrokem. S nejmodernějšími technologickými prostředky, tj. počítači, se dnes setkáváme téměř v každém zaměstnání. Proto by se každý měl během studia, tj. během své přípravy na budoucí povolání, seznámit s těmito technologickými prostředky, aby byl schopen je během výkonu svého povolání efektivně využívat. S počítači se v posledních letech čím dál častěji setkáváme nejen při studiu na vysoké škole, ale začínají být téměř standardním vybavením také středních a základních škol. Důvodem není jen výše popsaná potřeba ovládnout tyto technologie během studia pro potřeby budoucího povolání, ale též k zefektivnění samotného vzdělávacího procesu. V oblasti vzdělávání funguje počítač jako velmi silný didak- 16

18 tický prostředek usnadňující cestu k předem stanovenému cíli. Jako silný didaktický prostředek bych jej označil proto, nebot v sobě zahrnuje funkce mnoha jiných at již dříve či v současné době stále užívaných technických výukových prostředků. Nahrazuje například: kalkulačku, auditivní techniku (magnetofony, CD přehrávače), vizuální techniku (diaprojektor, zpětný projektor) a audiovizuální techniku (VHSvideorekordér, DVD-rekordér, HDD-rekordér). Počítač může dokonce nahrazovat i učebnice, tabulky, atlasy. I takové učební pomůcky je dnes možné vidět v elektronické podobě, což například dává možnost velmi rychlého vyhledávání. Kromě toho, že počítač nahrazuje mnoho jiných didaktických prostředků, přináší mnoho dalších možností, jak jej využít k efektivnější práci ve výuce, v přípravě na výuku, popřípadě ve spojení s Internetem nabízí ještě další možnosti. Aby těchto možností a výhod bylo možno ve vzdělávání využívat, je potřeba mít tyto prostředky k dispozici. Výhodu mají vysoké školy, které kromě určitého balíku peněz určeného na svůj provoz mají možnost podávat grantové projekty do Fondu rozvoje vysokých škol, na Grantovou agenturu České republiky, v rámci transformačních a rozvojových projektů, atd., čímž mohou získat další finanční zdroje na nákup výpočetní techniky a potřebného software. Základní a střední školy takovéto možnosti nemají, a proto v roce 2002 společnosti AutoCont a Český Telekom vybudovaly v souladu se zadáním Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR rozsáhlou informační a komunikační infrastrukturu na 3620 základních a středních školách po celé republice. Tím se dostal jak žákům tak učitelům do rukou dnes již téměř nepostradatelný nástroj či prostředek a je jen na učitelích, zda tento nástroj bude efektivně využíván. Důvodem není jen výše popsaná potřeba ovládnout tyto technologie během studia pro potřeby budoucího povolání, ale též k zefektivnění samotného vzdělávacího procesu. V oblasti vzdělávání funguje počítač jako velmi silný didaktický prostředek usnadňující cestu k předem stanovenému cíli. Jako silný didaktický prostředek bych jej označil proto, nebot v sobě zahrnuje funkce mnoha jiných at již dříve či v současné době stále užívaných technických výukových prostředků. Nahrazuje například: kalkulačku, auditivní techniku (magnetofony, CD přehrávače), vizuální techniku (di- 17

19 aprojektor, zpětný projektor) a audiovizuální techniku (VHS-videorekordér, DVDrekordér, HDD-rekordér). Kromě toho, že počítač nahrazuje mnoho jiných didaktických prostředků, přináší mnoho dalších možností, jak jej využít k efektivnější práci ve výuce, v přípravě na výuku, popřípadě ve spojení s Internetem nabízí ještě další možnosti. 3.2 E-learning Jelikož problematika elektronického vzdělávání v naší republice je docela mladá, uvedeme si nejdřív definici Elliota Masie, zakladatele amerického e-learningového průmyslu. Ten definuje e-learning jako nástroj využívající sít ové technologie k vytváření, distribuci, výběru, administraci a neustálé aktualizaci vzdělávacích materiálů[5]. Původní americké pojetí e-learningu bylo poněkud odlišné. E-learning byl definován jako dodávka obsahu vzdělávání pomocí jakýchkoliv elektronických médií, tj. Internetu, intranetu, CD-ROM, satelitního vysílání atd. Vzdělávání přes sít ové technologie bylo chápáno jen jako jedna z mnoha možností e-learningu. Tento způsob byl označován jako Online Learning. Definice Elliota Masie je již přímo spjata s využitím sítě, což vede k definici pojmu e-learning tak, jak jej dnes ve stále větší míře chápeme u nás.,,u nás se definice pojmu e-learning objevila ve 3. rozšířeném vydání Pedagogického slovníku, ale v této definici se ještě nevyskytovalo avizované propojení se,,sítí. Tuto definici lze považovat za definici první úrovně e-learningu, která se vyznačuje vzděláváním za pomoci počítače, který ještě není napojený na sít (off-line forma). Od této úrovně se již upouští, nebot napojení na sít (především Internet) se v současné době jeví pro vzdělávací proces jako nezbytné. E-learning si už lze bez tohoto připojení jen stěží představit. Zohledníme-li tyto nároky kladené na elektronickou podporu vzdělávání, mohli bychom si pojem e-learning podle toho, co pro nás v oblasti vzdělávání představuje, nadefinovat např. takto: E-learning lze chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu využívající moderní informační a komunikační technologie pro zkvalitnění vzdělávání. Z této definice je patrný jak multimediální charakter této podpory, tak její napojení na mo- 18

20 derní informační a komunikační technologie, z nichž nejvýznamnější je především Internet. [8] Historický vývoj elektronického vzdělávání (e-learningu) z hlediska technologického vývoje Historie elektronického vzdělávání mohla začít až koncem 19. století, kdy bylo sestrojeno první rádio. Asi o 30 let později byla vynalezena elektronka, a to vedlo ke vzniku televizoru. Tím byl přenos informace rozšířen o vizuální složku. V 70. letech začaly být vyráběny osobní počítače a v 80. letech již existovala výuka přes počítače. Tím bylo dosaženo maxima po stránce multimediální. Maxima po stránce komunikace a přístupu k informacím mohlo být dosaženo až v letech 90., kdy začala být budována celosvětová sít Internet. Pojem e-learning se poprvé objevil v roce Jelikož elektronické vzdělávání slouží především jako podpora distanční formy výuky, stojí za zmínku, že vznik distančního vzdělávání se datuje rokem V tomto roce Isaac Pitman zahájil ve Velké Británii výuku těsnopisu formou korespondenčních kurzů rozesílaných poštou. V roce 1895 sestrojil italský fyzik Barchese Guglielmo Marconi první bezdrátový telegraf (rádio), čímž vznikl nový prostředek pro rychlé šíření informací. V roce 1921 byly uděleny první licence vzdělávacím rádiím na Univerzitě v Salt Lake City, Univerzitě ve Wisconsinu a Univerzitě v Minnesotě. Také státní vysoká škola v Pensylvánii vysílala vzdělávací kurzy prostřednictvím rozhlasových vln. V roce 1923 Rus Vladimír Zworykin vynalezl elektronku, a proto je většinou historiků nazýván,,otcem televizoru. První vzdělávací institucí vysílající kurzy přes televizi se stala v roce 1934 státní Univerzita Iowa. Význam televize se začal zvyšovat od 80. let zaváděním kabelového televizního vysílání a posléze i zaváděním satelitního televizního vysílání. Televize se tak mohla stát hybnou silou v distančním vzdělávání pro další generace. Přestože se jednalo o obrovský pokrok v oblasti techniky i v DiV, stále ještě nebyla dostatečně navázána zpětná vazba a komunikace mezi studenty a tutorem. Ke konci 60. let již bylo možno pracovat s počítači, ale protože se jednalo o ob- 19

21 rovské sálové počítače s velmi omezenými možnosti, tak se jejich využití pro výuku příliš neujalo. V roce 1971 vyvinula firma Intel první mikroprocesor, což vedlo k možnosti výroby mnohem menších počítačů (PC). V tomtéž roce byla poslána první elektronická zpráva ( ). Malé rozměry počítačů a nové možnosti především v oblasti elektronické komunikace vedly v 80. letech k začátkům rozvoje vzdělávání prostřednictvím počítače tzv. formou CBT (Computer-based training). Univerzita ve Phoenixu byla první, která nabízela kompletní studijní program on-line formou, a to v roce V roce 1991 Tim Berners-Lee vyvinul WWW (World Wide Web =,,rozsáhlá světová pavučina ). Rozvoj této sítě (Internetu) umožnil počátky novodobé formy elektronického vzdělávání jako tzv. WBT (Web-based training). Pojem e-learning se objevuje až od roku 1999, kdy začaly na Internetu vznikat vzdělávací portály, jako je např. Click2Learn nebo ecollege Historický vývoj elektronického vzdělávání (e-learningu) z hlediska využití ICT Prehistorie e-learningu V roce 1984 byla založena firma CBT Systems (CBT = computer-based training - vzdělávání založené na počítači). Založil ji v Kalifornii irský podnikatel Bill McCabe. Jeho myšlenka školit počítačové specialisty pomocí CBT byla velmi radikální. Velké počítačové firmy v té době poskytovaly školení zdarma spolu se softwarem, který spojovaly se svým hardwarem. Všechno se odehrávalo ve třídě. Nebyl žádný důvod k tomu, aby se za školení platilo. Právě když se zdálo, že se McCabe vrátí do Irska s nepořízenou, podařilo se mu najít firmu, která měla složitý software, žádný hardware a nedostatek lidí k tomu, aby uspokojila poptávku lidí, kteří se chtěli naučit software používat. Tato firma se stala prvním zákazníkem CBT Systems. Většina výukového softwaru byla zpracována v Irsku, kde byly v té době velmi nízké mzdy. Možnost školení bez nákladů na instruktory a místnosti lákala vedoucí pracovníky firem v počítačovém průmyslu, který podléhá periodickým ekonomickým výkyvům. Zanedlouho se CBT Systems stala předním poskytovatelem vzdělávání založeného na 20

22 počítači.[5] Obchodníci se softwarem potřebovali kvalifikované zákazníky v okamžiku, kdy dávali na trh nový produkt, a proto pracovníci CBT Systems měli možnost seznámit se s novými produkty dříve, než se objevily na trhu, a tím získávali jasnou konkurenční výhodu. Firma ovládla trh. Když se v polovině osmdesátých let stal CD-ROM novou vzdělávací pomůckou, převedla firma CBT Systems na toto médium všechny své vzdělávací programy a začala vydávat množství nových výukových materiálů. Koncem devadesátých let nabízela nejvíce titulů ze všech podniků na světě; 95% z nich se zaměřovalo na informační technologii (IT).[ibid.] Na sklonku devadesátých let se začalo mluvit o tom, že kurzy založené na používání CD nesplňují očekávání, a jejich prodej prudce poklesl. Lidé se většinou nechtěli učit sami pomocí levné náhražky za instruktora ve třídě. Jakmile byli v koncích nebo udělali chybu, neměli na koho se obrátit. Postrádali spolužáky, s nimiž by se poradili. Na seminářích, které navštěvovali dříve, je nikdo nevyrušoval tak, jako u psacího stolu v zaměstnání nebo doma.[ibid.] E-learning se rozšiřuje Tato sekce vychází ze zdroje [3]. Na TechLearn získala podniková elektronická příprava respekt. V roce 2000 se při stejné příležitosti sešli lidé, kteří si uvědomovali, že učení v kybernetickém prostoru je poněkud těžko uchopitelné. Dívali se proto po nějakém systému řízení vzdělávání (learning management system - LMS). LMS mají různou podobu, některé jsou pouze registračními systémy, jiné vyhledávají, poskytují, hodnotí, označují a personalizují všechno možné. Poplatky za LMS jsou dosti vysoké, mnozí tak utratili všechny peníze za LMS a na vzdělávací programy jim nezbylo. Poblázněnost LMS (zřejmě poslední pokus přikazujících a řídicích organizací jak dohlížet na nepoddajný Internet) zakrývala ještě větší nesnáz. V některých oblastech se e-learning neosvědčil lépe než předtím vzdělávání pomocí CD-ROM. Učení u počítače bylo vyčerpávající, protože telefon nepřestával zvonit, kolegové vyrušovali 1 TechLearn je konference a výstava každoročně pořádaná v USA, viz. 21

23 a pro šéfa vypadalo učení jako flákání se. Podniky navrhovaly přenést učení domů, dokonce dávaly zaměstnancům počítače, aby je k tomu povzbudily, to však přivodilo více mrzutostí než učení. Důvody pro zavedení e-learningu v podniku jsou však přesvědčivé. E-learning zvyšuje intelektuální kapitál organizace. To je nesporná konkurenční výhoda. Co ovlivňuje úspěšnost podniku? Z 95 procent je to výběr správných lidí. Asi ze tří procent pak vzdělávací technologie. Heslo,,Naším nejdůležitějším aktivem jsou lidé se psalo do mnoha výročních zpráv, málokdy se však podniky tímto heslem opravdu řídily. Podniky začaly hodnotit výdaje na e-learning podle účetnických měřítek. Úspory ve výdajích na cestování a lektory byly značné. Výzkumná studie však ukázala, že zaměstnanci nemají o e-learning zájem. Ti, kdo ho vyzkoušeli, prohlašovali, že je nudný a nebaví je. Odmítali rozlišovat mezi různými druhy e-learningu. Bylo to jako by říkali, že už jednou četli nějakou knihu, nelíbilo se jim to, a proto už žádnou jinou knihu číst nebudou. Mnohé z programů e-learningu jsou nudné, strnulé a irelevantní. Tak jako je tomu s klasickým učením ve třídě. Měřítko úspěšnosti ve škole navíc pokaždé nekoreluje s úspěšností a spokojeností v dalším životě. V polovině roku 2002 se začalo mluvit o,,blended learning. Tento termín označuje učení pomocí počítače spojené s učením ve třídě. Lidé, kteří krátkozrace definovali e- learning jako vzdělávání výhradně s pomocí počítače, mluvili o kombinaci e-learningu s,,živými semináři. Někteří lidé nadále definují blended learning jako sendvič vytvořený ze střídajících se plátků počítačového a živého vzdělávání. Zkušenější odborníci z praxe tvrdili, že ta směs (blend) může obsahovat porce počítačem zprostředkovaného učení, práci ve třídě, v laboratoři, spolupráci, znalostní management, učňovství, diskusi na dané téma - což je nejlepší způsob, jak dosáhnout výsledku. V době TechLearn 2003 byl e-learning v depresi. Ekonomika byla v recesi a technický sektor také. Návštěvnost e-learningových konferencí byla nejméně o 50 procent nižší. E-learningové časopisy snižují periodicitu nebo zanikají. Příjmy obchodníků v této oblasti klesají. 22

24 Podniky však vytvářejí a realizují více e-learningu než kdy dříve. Zprávy o tom nejsou zveřejňovány, protože se jedná o interní projekty a,,domácí výrobu. Organizace konečně začínají používat e-learningový software nakoupený v předchozích letech. E-learning se připojuje k nástrojům, které zlepšují ekonomickou výkonnost. Úspěch e-learningu je poměřován spokojeností zákazníků, rychlejším dodáváním výrobků na trh, vyššími prodeji a menším množstvím chyb. E-learning prokázal, že je užitečný pro to, aby podniky: urychlily pracovní procesy; zlepšovaly produktivitu prodejních kanálů; pomáhaly zákazníkům stát se poučenějšími kupujícími; umožnily prodávajícím a partnerům úžeji a rychleji spolupracovat; urychlovaly orientaci nových zaměstnanců; rychleji zapracovávaly nové vedoucí pracovníky; vyrovnaly pracovní síly se současnou strategií; uvedly v život nové produkty a služby v globálním měřítku; rozvíjely podnikové systémy, např. CRM (Customer Relationship Management - řízení vztahů se zákazníky) a ERP (Enterprise Resource Planning - plánování podnikových zdrojů); pravidelně dokumentovaly dosažené cíle. E-learning slibuje lepší využití času, urychlené učení, globální dosah, rychlé tempo a odpovědnost. Je zvládnutelný. Omezuje papírování a administrativní zásahy. Avšak dříve než podepíšete smlouvu, mějte na paměti, že přinejmenším v polovině případů e-learning nesplní očekávání. Slyší-li vedoucí pracovní o učení, představují si,,vyučování ve škole nikoliv,,učení na pracovišti. Zkušenosti podniků poskytujících e-learning ukazují, že nejlepší praxe 23

25 je zacházet s těmi, kdo se učí, jako se zákazníky. Tím se formální školní model změní a ze žáka se stane rovnocenný partner, který spoluvytváří znalosti, místo aby je pouze přijímal. 3.3 Formy e-learningu Budeme-li brát i nadále v úvahu jako jednu z forem e-learningu i vzdělávání za podpory počítačů, které nejsou připojeny na sít, můžeme dle způsobu využití ICT a především dle aktuálního připojení na sít rozlišit elektronické vzdělávání na off-line a on-line vzdělávání. Off-line vzdělávání nevyžaduje, aby byl počítač připojen k síti Internet. Učební materiály jsou distribuovány na pamět ových nosičích (FD, CD, DVD). On-line výuka jednoznačně vyžaduje zapojení počítače do sítě Internet či intranet. Distribuce učebních materiálů se děje prostřednictvím sít ových prostředků. On-line výuka může probíhat synchronní nebo asynchronní formou. Synchronní vyžaduje neustálé připojení k síti. Komunikace studujícího s tutorem se uskutečňuje v reálném čase, ale nikoli na stejném místě (chat, netmeeting). Výuka se uskutečňuje v tzv. virtuální třídě. Tento způsob výuky a především komunikace s tutorem jsou vázány na dohodnutý termín, a tudíž je tato forma náročnější na konektivitu sítě. Na druhou stranu vykazuje vysoké přínosy při nízké časové náročnosti na celkovou dobu výuky. Při asynchronním způsobu komunikuje studující s tutorem např. prostřednictvím počítačového diskusního fóra, popř. em, tj. v rozdílném čase. Počítač je v těchto případech využíván jako řídicí prostředek komunikace. Studující mohou využívat fórum nejen pro komunikace s tutorem, ale i mezi sebou. Při tomto asynchronním způsobu se mohou studijní materiály přenášet do počítače a je možné pokračovat ve studiu i off-line formou. Tato forma je časově flexibilnější, nenáročná na investice, avšak vyžaduje vysokou motivaci ze strany studentů. 24

26 Obrázek 3.1: Formy e-learningu, zdroj: [8] 3.4 Různé úrovně e-learningu Podle toho, jakou podporu a možnosti ICT (hardwarové i softwarové) máme k dispozici, můžeme elektronické vzdělávání rozdělit do tří základních úrovní: CBT, WBT a elektronické vzdělávání přes LMS CBT CBT (Computer-Based Training) neboli,,vzdělávání za podpory počítačů považujeme za první úroveň elektronického vzdělávání (e-learningu). Z obecného pojetí vycházejícího z názvu,,vzdělávání za podpory počítačů plyne, že další úrovně EV jakkoli rozšířené či specializované jsou částí (podmnožinou) této první úrovně zvané CBT, nebot se stále jedná o vzdělávání za podpory počítačů. Na tuto první úroveň EV se většinou nahlíží jako na off-line formu vzdělávání, kdy není k dispozici žádné připojení na,,sít a veškeré studijní materiály jsou distribuovány na nosičích FD, CD, DVD. Počátky této formy vzdělávání lze umístnit již do 80. let, ale k plnohodnotnému rozvoji došlo až s masovým rozšířením výpočetní techniky v 90. letech. Tištěné studijní opory využívané v DiV sloužily pouze jako jednostranný zdroj informací pro studujícího, i když na rozdíl od tradičních tištěných studijních textů, obsahovaly prvky charakteristické pro distanční opory umožňující určitou interaktivitu mezi studujícím a studijním materiálem. U CBT je možné využít celé řady výhod, které nám počítače poskytují. Především je to multimediálnost studijního materiálu (text, obrázky, animace, audio a video záznamy), dále pak interaktivita mezi počítačem a studujícím nebo strukturovanost textu s hypertextovými odkazy. Zvýšené nároky by se nejenom u této 25

27 formy měly klást především na zmíněný multimediální charakter elektronických studijních materiálů. Multimedialita je nejenom obecný charakter DiV, ale především velmi silný nástroj vedoucí studenty k větší míře zaujetí, zvyšující názornost učiva, míru porozumění novému učivu a míru zapamatovatelnosti. Z těchto důvodů by se multimediálních možností mělo užívat s mírou a uváženě, nebot neuvážené použití by mohlo mít i opačný efekt. Není nutné mít vše za každou cenu multimediální, je potřeba mít stále na zřeteli, co je podstatné, aby nedošlo k zániku sdělované informace. Od off-line formy CBT se v současnosti již ustupuje, nebot připojení k,,síti se dnes jeví jako nezbytné a je cenově stále dostupnější. Postupně se tedy CBT nahrazuje WBT a v závěrečné etapě LMS. Elektronické vzdělávání si už lze bez připojení k síti jen stěží představit.,,pravý e-learning je tedy přímo spjat se,,sítí, což evokuje vytvoření dalších ekvivalentních pojmů např. on-line learning (on-line vzdělávání) WBT WBT (Web-Based Training) neboli,,vzdělávání za podpory webových technologií je druhou úrovní EV. Jelikož je tato úroveň EV založena na podpoře webu (World Wide Web - www), vyžaduje připojení k Internetu. Jedná se tedy o on-line formu, kdy studijní materiály jsou distribuovány přes Internet. Výhodou takovýchto online materiálů je především přístup k nim téměř kdykoliv a téměř odkudkoliv. Toto připojení s sebou přináší také nové možnosti navázání komunikace mezi studentem a vzdělavatelem (v DiV označujeme vzdělavatele termínem,,tutor ) a mezi studenty navzájem. Elektronickou komunikaci můžeme rozdělit na synchronní (chat, netmeeting, IRC) a asynchronní ( , diskusní board). V DiV je to poprvé, kdy student přestává být izolován od ostatních účastníků vzdělávacího procesu. Výhodou WBT je také možnost aktivních hypertextových odkazů na téměř jakékoliv informace, které ke svému studiu student potřebuje. Značně klesá i nákladovost celého vzdělávacího procesu, protože se usnadňuje jak distribuce (on-line distribuce), tak aktualizace studijních materiálů (okamžitá, bez dalších nákladů). Výhody a nevýhody jednotlivých forem vzdělávání vyjadřuje obrázek 3.2). 26

28 Obrázek 3.2: Grafické porovnání výhod a nevýhod forem vzdělávání, zdroj: EV přes LMS LMS (Learning Management System) lze přeložit jako,,systém pro řízení výuky. Jedná se o třetí a v současné době nejdokonalejší úroveň EV. Studující k takto řízeným kurzům přistupují stejným způsobem jako u WBT (přes internetový prohlížeč), jedná se tedy pro ně o vyšší úroveň vzdělávání se přes web. LMS představuje komplexní systém pro podporu výuky především v DiV. Přináší kvalitnější podporu všem zúčastněným, a to jak studentům na straně jedné, tak realizátorům (autor, tutor, manažer, administrátor... ) na straně druhé. LMS tvoří soubor nástrojů, které umožňují tvorbu, správu a užívání kurzů v elektronickém prostředí. Samozřejmostí jsou nástroje pro komunikaci mezi studentem a vzdělavatelem i mezi studujícími navzájem. Součástí LMS jsou mimo jiné nástroje pro testování a hodnocení studijních výsledků a také nástroje pro administraci a archivaci těchto studijních výsledků. LMS umožňuje mimo jiné vytvářet virtuální třídy studentů, kde mohou navzájem spolu komunikovat. Obrázek 3.3 ilustruje, jak může vypadat virtuální třída. 27

29 Obrázek 3.3: Virtuální třída, zdroj: Ústředním nástrojem LMS je kvalitně metodicky zpracovaný distanční hypertext obsahující nezbytné požadované části (hlavní a popisný sloupec + další prvky: průvodce studiem, studijní cíle, studijní požadavky, distanční ikony, seznam doporučené literatury, testovací aparát textu atd.). Text zpravidla obsahuje množství otázek a úkolů, které studenti plní přímo v LMS prostředí. Odeslané úkoly okamžitě získává tutor, který je hodnotí, přiděluje kredity, komentuje je, rozvíjí diskusi atd. Distanční text v LMS může mimo jiné obsahovat obrazové materiály (fotografie, schémata), interaktivní vizualizace (animace, jejichž průběh mohou studenti přímo ovlivňovat), audioukázky a videoukázky - tedy množství multimediálních doplňků, které (jsou-li efektivně využity) mohou zvyšovat kvalitu textu a tedy i vzdělávání. Kvalitně zpracovaný distanční text a schopný tutor tvoří základy efektivního studia. 3.5 Studijní opory pro e-learning V tištěných učebních textech je učivo prezentováno lineárně. Každý studující prochází celým textem stejným způsobem. Text tak vlastně nerespektuje vstupní vědomosti, 28

30 Obrázek 3.4: Vztah jednotlivých úrovní elektronického vzdělávání, zdroj [8] dovednosti a zkušenosti studujícího. Ten musí v určitých částech procházet známými informacemi a zabývat se řešením úkolů, které jsou z hlediska jeho znalostí zbytečné. Tento nedostatek odstraňuje výukový hypertext.,,jde o text prezentující zprostředkovaně, pomocí počítače, strukturované informace způsobem, který umožňuje efektivní přístup ke každé z těchto informací. Tyto informace jsou didakticky uspořádané. Vhodně využívají různé multimediální prvky prezentace (obrazové, zvukové, animace). Průběžně ověřují správné pochopení sdělovaného učiva v souvislostech a v určitém hierarchicky tříděném systému podle důležitosti a obtížnosti.,,[10] Protože některé texty využívají mnoho multimediálních prvků, zatímco jiné jsou složeny z prostého textu doplněného jen grafy či tabulkami, můžeme texty rozdělit do několika úrovní podle struktury, formy, využití multimédií, případně podle počtu a odbornosti lidí, kteří se budou podílet na jejich vytváření. Na základě tohoto rozdělení je možné užít k převodu učební opory do e-learningové verze jeden z následujících modelů:[7] 1. Základní: jednoduché převedení textů bez jakýchkoli úprav do podoby zveřejnitelné na webu či jinak distribuovatelné směrem ke studentům. Vzniká jednoduchá prezentace s obsahem, s použitím obrázků či grafů. 2. Základní - distanční: ve spolupráci s autorem je text jednoduše upraven do požadované formy pro texty v DiV, je rozčleněn do modulů, lekcí, kapitol či obrazovek. Vše bez jakýchkoli animací a interaktivních prvků v textu. 29

31 3. Rozšířený: kompromis mezi základní a plně grafickou nabídkou. Je vhodný pro prezentace s pokročilejším grafickým zpracováním. 4. Plně grafický: obsahuje obrázky, animace. Učební opory mají velmi výraznou vizuální složku. 5. Plně interaktivní: velmi propojená prezentace obsahující obrázky, animace a interaktivní prvky různé úrovně interakce. Celý učební,,text má výraznou obrazovou složku. Jde o velmi nákladné učební opory jak na čas všech autorů a spoluautorů, tak na finance. Elektronické studijní opory musí splňovat mnoho dalších kriterií. Text musí být strukturovaný, obsah musí být jednotný, doplněný aktivizačními a zpětnovazebnými prvky. Důležitým ukazatelem kvality je i grafické ztvárnění. V neposlední řadě je nutné brát ohled na kompatibilitu, aby tyto studijní opory byly použitelné ve většině internetových prohlížečů. Organizace a formát dat by měly rovněž splňovat a dodržovat e-learningové standardy (především se v dnešní době uplatňuje SCORM), které umožňují vzájemnou kompatibilitu např. mezi různými systémy LMS. 3.6 Standardy Čím více vzrůstá e-learningové vzdělávání, tím více vzrůstá nutnost respektovat určité standardy, které zajišt ují zachování kompatibility jednotlivých vzdělávacích objektů (Learning Object - LO) tvořících obsah vzdělávání s různými e-learningovými platformami -systémy pro řízení vzdělávání (Learning management system - LMS). Respektování standardů patří v současnosti mezi základní podmínky pro výběr nabízených LMS či tvorbu systému vlastního. Kromě standardu SCORM bývají v e- learningovém vzdělávání respektovány další standardy, jako je AICC, IMS, IEEE, ale také neopomeňme jeden z prvních standardů - HTML, který bývá v současnosti stále více nahrazován standardem vyšší úrovně - XHTML, který využívá rozšířenějšího značkovacího jazyka XML. 30

32 3.6.1 AICC Tento standard je využit pro vlastní implementaci, tudíž se jím budeme zaobírat s poněkud větším zájmem. AICC je jedním z prvních užívaných standardů vytvořený mezinárodní asociací školení specialistů na technologie (The Aviation Industry CBT Committee), která byla založena za účelem standardizace technických manuálů pro výrobce letadel Již v době, kdy hlavním operačním systémem většiny počítačů byl ještě MS DOS, sloužily specifikace AICC jako obecné kritérium pro e-learning. Tento standard striktně určuje, jak má fungovat výměna výukových materiálů mezi systémy jak se mají uchovávat data o výsledcích testování, atd. E-learningový systém CMI může nést označení AICC-Certified podstoupí-li certifikaci souladu s tímto standardem nebo může pouze proklamovat, že byl vytvořen dle požadavků této certifikace, ale nebyl nezávisle posouzen (,,Design to AICC Guidelines ). Některé oblasti pokryté AICC standardem: Struktura výukového systému. AICC definuje, co je CMI systém, CBT 5 a jaké jsou jejich úlohy ve vzájemné spolupráci. U CMI systému pouze definuje požadavky na práci s kurzy, zejména v oblasti importu a přehrávání (komunikace s CBT). Struktura CBT. AICC definuje strukturu CBT (neboli elektronického kurzu). Definuje jednotlivé elementy, ze kterých se CBT skládá, jejich vazby, závislosti a podmínky. Sekvencování uvnitř CBT. Definuje pravidla mezi procházením jednotlivých AU elementů uvnitř CBT. 2 Oficiální stránky 3 Úplný seznam publikací AICC je ke stažení na 4 Úplná specifikace datového modelu a komunikace je k dispozici na 5 viz

33 Import CBT do CMI. Stanovuje formát importních souborů CBT. Definuje povinné soubory pro import, povinné položky. Dále definuje rozšířené možnosti pro strukturu importních souborů, které umožňují rozšířené chování CBT. Komunikace mezi CBT a CMI. Definuje způsob spouštění CBT a způsob vzájemné komunikace CBT s CMI systémem. CMI je zkratka z Computer Managed Instruction, tedy systém spravující elektronické kurzy. Bývá také označován zkratkou LMS (Learning Management System). Takový systém má podporu pro tyto administrativní úkony: má definovaný formát uložení informací; obsahuje importní soubory obsahující metadata a popis struktury nutné pro korektní rozpoznání a naimportování CMI systémem; je uzpůsobená k přímému spouštění z prostředí CMI. Student si může po příhlášení do CMI systému vybrat, který kurz bude studovat, a tím si daný kurz otevře přímo z prostředí CMI systému implementuje určitý způsob předávání výsledků zpět do CMI systému. Ve standardu AICC je tento komunikační protokol plně specifikován; obsahuje libovolnou kombinaci různých typů výukových elementů (výklad, cvičení, test,...) v různých formách (text, obrázky, audio, video,...) AU (Assignable Unit) je základní stavební element CBT. Jeden kurz se skládá z více AU elementů. Výše zmíněné reportování výsledků z kurzu do CMI systému je definováno jako komunikace mezi AU (elementem CBT) a CMI systémem. Tato komunikace je obousměrná. Díky tomu je umožněno AU elementu ukládat stavové informace do CMI systému a zpětně je potom získávat. Tímto jsou možnosti AU rozšířené o vlastnosti spojené využitím vnitřního stavu. 32

34 3.6.2 IMS Norma IMS (Instructional Management System) byla vytvořena konsorciem členů vzdělávacích, komerčních a vládních organizací - Instructional Management System Global Learning Consorcium. Toto konsorcium sdružuje cca 150 organizací. Jejich základním cílem bylo vytvořit normu, která by usnadnila e-learningové aktivity probíhající v on-line režimu. Tato norma se zaměřuje především na identifikaci a popis obsahu e-learningu založeného na XML. Dalším účelem této normy je organizace informací o studujících určených k jejich výměně mezi různými systémy LMS. Konkrétní potřeby řeší příslušné specifikace, jako je např. IMS Learner Information Package Specification, který je určen pro vzájemnou spolupráci studijních informačních systémů. Definuje sadu balíčků sloužících pro import dat do a export dat z informačních systémů. Specifikace IMS Enterprise je určena k interoperabilitě mezi LMS a dalšími systémy v organizaci. IMS Simple Sequencing Information and Behavior Model definuje způsob reprezentace chování výukových aktivit tak, aby výukové systémy mohly seřadit jednotlivé výukové aktivity ve správném pořadí. Tyto specifikace a další jsou volně dostupné na webu IEEE Dalším respektovaným standardem v oblasti e-learningového vzdělávání je IEEE Standard for Learning Object Metadata. Tvůrcem tohoto standardu je společnost IEEE (Institut of Electrical and Electronic Engineers), která vznikla sloučením společností AIEE (American Institute of Electrical Engineers) a IRE (Institute of Radio Engineers). Tato společnost má v současné době přes 365 tisíc členů v cca 150 zemích. Posláním společnosti IEEE je především podpora inženýrství v oblasti tvorby, rozvíjení, integrování, sdílení, a použití znalostí o elektro a informačních technologiích a vědy ku prospěchu lidstva a praxe. Přístup k standardům IEEE je placený, což je jejich podstatná nevýhoda, a proto tyto standardy často nejsou používány přímo, ale reprodukovaně zaimplementované do širších standardů, jako je např. SCORM. 33

35 Obrázek 3.5: Vývoj standardu SCORM, zdroj: SCORM Za vytvoření normy SCORM (Sharable Content Object Reference Model) je odpovědná americká vládní organizace ADL (Advanced Distributed Learning Initiative). Tato norma byla vytvořena za účelem propojení jednotlivých vládních vzdělávacích programů. Výsledkem je velký soubor norem, které detailně popisují jednotlivé části e-learningu. Rozsáhlost této normy je dána i tím, že má v sobě implementovány již existující normy, jako např. části výše zmíněných norem AICC, IMS, IEEE (viz. obr. 3.5). 34

36 Kapitola 4 Analýza problému a současný stav řešené problematiky V této kapitole je analyzován především konceptuální a komunikační model standardu AICC, jež se stal stěžejním bodem celé implementace. Dále je zde nastíněna současná situace ve vzdělávání daňových poradců a auditorů. 4.1 Konceptuální model AICC Na obrázku 4.1 je zobrazen konceptuální model systému podle standardu AICC. Je zde vyobrazen CMI systém a reprezentant kurzu - AU. Tyto elementy spolu komunikují. AICC standard nabízí celkem 3 možnosti komunikace mezi CMI systémem a AU jednotkou. Ty jsou přizpůsobené různým možnostem jednotlivých systémů. File binding. Tato komunikace je založená na souborech. AU a CMI spolu komunikují pomocí souborů, které jsou umístěny na sdíleném médiu dostupném jak z AU, tak z CMI systému. Klade na AU požadavek nezávislosti. Tj. AU musí být samostatně spustitelná u studenta. Navržena byla pro systémy, které pracují v prostředí lokálníčh sítí. Tato komunikace není použita pro účely LMS. API binding. Tento typ komunikace používá javascriptového rozhraní (API) pro komunikaci AU s CMI systémem. Využití javascriptu implikuje několik požadavků 35

37 Obrázek 4.1: Konceptuální model AICC, zdroj: vlastní na formu AU. Jedním z nich je i nutnost spouštět jednotlivé AU z webového prohlížeče. Tento typ komunikace také není použit, protože vyžaduje, aby webové rozhraní přehrávače běželo uvnitř webového rozhraní CMI systému. To ale zvyšuje složitost aplikace (je nutno počítat s víče variantami přehrávače - jeden pro prohlížení s CMI systémem, druhý bez něj) a zhoršuje možnosti ladění kíodu(ladit javascript je obtížné, protože běží uvnitř prohlížeče). HACP binding. Zkratka pro HTTP/S-based AICC/CMI Protocol binding. LMS server používá právě tento typ komunikace. Proto bude vysvětlen v samostatné podkapitole. 4.2 Komunikační model AICC - HACP HACP specifikace využívá HTTP/1.0 jako podřazený protokol. HTTP je klient-server protokol nad TCP/IP sítí. To znamená, že klient zasílá na server požadavky a ser- 36

38 ver na ně odpovídá. HTTP byl navržen jako bezestavový protokol. To samozřejmě v době vzniku stačilo, protože bylo potřeba sdílet pouze statické dokumenty. Nicméně s příčhodem dynamických webů a webových aplikací, bylo potřeba tuto vlastnost nějakým způsobem obejít. AICC standard toto řeší vlastními silami a k identifikaci sezení 1 používá parametr session id, který musí být přítomen v každém HACP požadavku. Nicméně později se i bezestavovost HTTP protokolu vyřešila pomocí tzv. cookies. HACP komunikace mezi AU a CMI, je založena na posílání HTTP zpráv. Operační prostředí je tedy HTTP protokol (včetně jeho zabezpečené verze HTTPS). Klientem je většinou webový prohlížeč, HTTP server představuje CMI systém, viz. obrázek 4.2 Při použití HTTP/S mohou být jak klient tak server na stejném počítači, nebo mohou být na fyzicky velmi vzdálených místech Životní cyklus AU CMI poskytuje uživateli určité prostředí. V tomto prostředí dovoluje otevírat jednotlivé kurzy a v rámci těchto kurzů spouštět jednotlivé AU. Otevření AU probíhá tak, že CMI modifikuje URL odkazující se na onkrétní AU o důležité startovací parametry. Webový prohlížeč pak přesměrován na upravenou URL. Tento způsob otevírání má na CMI systém a CBT následující požadavky: Uživatelské rozhraní CMI 2 systému je přístupné přes webový prohlížeč. AU je spustitelná z webového prohlížeče. Student si vybere z menu CMI systému, kterou AU chce spustit. CMI systém přidá startovací parametry k URL představujíčí adresu vybrané AU a nasměruje webový prohlížeč na tuto upravenou URL. AU si po svém načtení ve webovém prohlížeči zjistí tzv. QueryString. To jsou právě ty přidané parametry k URL AU. Z těchto parametrů zjistí URL CMI 1 V angličtině odpovídá sezení termín session. Jde o vyjádření vazby mezi konkrétním prohlížečem a konkrétním serverem, která identifikuje množinu akcí dostupných uživateli. 2 viz