Potřeby člověka a ošetřovatelský proces 1

Transkript

1 Potřeby člověka a ošetřovatelský proces 1 Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014

2 Cíle předmětu Studenti umí definovat potřeby jednice, rodiny i komunity. Studenti umí vyhledat deficity v saturaci jednotlivých potřeb a reagovat na ně ošetřovatelskou péči. Studenti jasně formulují a definují ošetřovatelský proces, který následně aplikují v praxi. Obsah předmětu Předmět je nezbytnou součástí v oblasti získávání teoretických, ale i praktických znalostí v ošetřovatelství. Cílem předmětu je pochopit hlavní cíl profesionální ošetřovatelské praxe - zajištění a uspokojení životních potřeb pacienta, rodiny a komunity i procvičování jednotlivých fází ošetřovatelského procesu /metodologie ošetřovatelské praxe/. Předmět seznamuje studenty s klasifikacemi lidských potřeb, zaměřuje se na reakce, projevy neuspokojených potřeb u osob zdravých, nemocných, handicapovaných a umírajících. Název přednášky: 01 - Holismus, psychosomatika, stres - vysvětlit pojem holismus - vysvětlit pojem stres - popsat účinky stresu na lidský organismus - popsat vývoj psychosomatiky napříč historií - vysvětlit pojem syndrom vyhoření - charakterizovat příznaky syndromu vyhoření - popsat jednotlivé fáze syndromu vyhoření - popsat prevenci syndromu vyhoření Holismus Stres definice, účinky stresu na lidský organismus Vývoj psychosomatiky Syndrom vyhoření definice, fáze, příznaky, prevence Holismus, stres, psychosomatika, syndrom vyhoření Holismus je základní filozofií ošetřovatelství a znamená celostní přístup k jedinci. V ošetřovatelství znamená holismus péči o bio-psych-socio-spirituální stránku člověku. Psychosomatika je propojení psychické a fyzické stránky člověka (psychosomatický vztah mezi vnějším a vnitřním prostředím jedince dochází k výměně energie a informací). Pohled na psychosomatiku se v historii

3 v jednotlivých obdobích lišil. Stres je reakce na požadavky prostředí. Stresor je požadavek prostředí. Při působení stresu závisí na typu stresoru, potenciálu jedince zvládat stres a významu stresoru pro jedince. Podle toho reaguje organismus na stres buď adaptivním, nebo maladaptivním chováním. Syndrom vyhoření se definuje jako syndrom vyhasnutí, vyprahlosti nebo vyhaslosti. Projevuje se tělesnými příznaky, psychickými příznaky, změny v citovém chování a má dopad na výkon povolání i osobní život člověka. Syndrom vyhoření má čtyři fáze, od fáze počátečního nadšení po fáze naprostého vyhasnutí. Velmi důležité je dodržování zásad prevence syndromu vyhoření. Úkoly: Vysvětlete pojmy holismus, stres, psychosomatika, syndrom vyhoření. Popište účinky stresu na lidský organismus. Popište vývoj psychosomatiky napříč historií. Vysvětlete pojem syndrom vyhoření. Charakterizujte příznaky syndromu vyhoření. Popište jednotlivé fáze syndromu vyhoření. Popište prevenci syndromu vyhoření. Doporučená literatura: STOCK, Ch. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada, ISBN KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. Praha: Grada, ISBN VENGLÁŘOVÁ, M. a kol. Sestry v nouzi. Praha: Grada, ISBN SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava: MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, ISBN

4 Název přednášky: 02 - Celostní přístup k pacientovi z pohledu psychosomatické medicíny - definovat pojem psychosomatika - vysvětlit jednotlivé teorie v psychosomatice - definovat pojem psychosomatická reakce - vysvětlit rozdíly mezi biomedicínským a psychosomatickým přístupem - popsat typy psychosomatických poruch - charakterizovat psychosomatické přístupy v léčbě - popsat psychologické faktory ovlivňující nemoci srdce Psychosomatika definice, teorie Psychosomatické poruchy Psychosomatické přístupy v léčbě Psychologické faktory ovlivňující nemoci srdce Psychosomatika, emocionalita, duše, tělo, biomedicínský přístup Psychosomatika tvoří komplexní pohled na člověka a jeho zdraví. Je podmíněna biopsychosociálně. Psychosomatická medicína se opírá o tři teorie psychoanalytickou teorii, teorii stresu a cerebroviscerální teorii. Psychosomatická reakce je zdravá podoba prožívání, kdy každý pocit vyvolá tělesnou reakci a tělesná reakce rozpoutá nějaké pocity. Psychosomatický přístup k člověku zahrnuje kromě klasických postupů léčby i techniky psychoterapeutické a socioterapeutické, oproti biomedicínskému přístupu, který klade důraz na objektivní příznaky zjistitelné z vyšetření. Rozlišujeme čtyři základní typy psychosomatických poruch poruchy celkového tělesného schématu, funkční poruchy neorganické, psychosomatické a somatopsychické. Psychosomatická terapie zahrnuje tři cesty k vyléčení působení na orgány samé, působení na psychosociální prostředí a utváření nového vztahu k orgánu. Hlavní léčebnou metodou je psychoterapie. U řady psychických poruch, jako např. deprese nebo panické záchvaty, se mohou objevovat problémy se srdeční funkcí. Otázky/úkoly: Co je to psychosomatika? Vysvětlete jednotlivé teorie v psychosomatice. Definujte pojem psychosomatická reakce. Vysvětlete rozdíly mezi biomedicínským a psychosomatickým přístupem.

5 Popište typy psychosomatických poruch. Charakterizujte psychosomatické přístupy v léčbě. Popište psychologické faktory ovlivňující nemoci srdce. Doporučená literatura: STOCK, Ch. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada, ISBN KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. Praha: Grada, ISBN VENGLÁŘOVÁ, M. a kol. Sestry v nouzi. Praha: Grada, ISBN SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava: MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, ISBN

6 Název přednášky: 03 - Strategie zdraví, péče o zdraví - definovat zdraví dle WHO - vyjmenovat základní determinanty zdraví - vyjmenovat rizikové a ochranné faktory ovlivňující zdraví - charakterizovat WHO - popsat základní dokumenty WHO Zdraví definice, determinanty, rizikové a ochranné faktory WHO definice, základní dokumenty Zdraví, nemoc, determinanta, WHO Existuje několik definic zdraví. Dle WHO je zdraví stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. Hlavními determinantami zdraví jsou genetika, životní styl, životní prostředí a zdravotnické služby. Vnější vlivy mohou zdraví ovlivňovat prostřednictvím rizikových a protektivních faktorů. Rozdíl těchto faktorů potom určuje rizikový profil jedince. WHO byla založena , sídlí v Ženevě a má 6 teritorií. Globálními dokumenty WHO jsou Zdraví pro všechny do roku 2000 a Zdraví pro všechny v 21. století. Nově připravovanou strategií je Zdraví Strategií pro Evropskou unii je dokument Bílá kniha Společně pro zdraví. Na regionální úrovni máme např. dokument Zdravotní politika Libereckého kraje. Úkoly: Definujte zdraví dle WHO. Vyjmenujte základní determinanty zdraví. Vyjmenujte rizikové a ochranné faktory ovlivňující zdraví. Charakterizujte WHO. Popište základní dokumenty WHO. Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

7 Název přednášky: 04 - Úvod do potřeb člověka - definovat termín potřeba - popsat hierarchii potřeb - vyjmenovat faktory ovlivňující potřeby ve zdraví a nemoci - popsat schéma uspokojování potřeb - definovat pojem motivace - charakterizovat změny ovlivňující uspokojování potřeb v nemoci Potřeba Hierarchie potřeb Faktory ovlivňující uspokojování potřeb Schéma uspokojování potřeb Motivace Uspokojování potřeb v nemoci Potřeba, pyramida potřeb, motivace, nemoc Potřeba se v ošetřovatelství definuje jako stav organismu charakterizovaný napětím, dynamickou silou, vzniklou nedostatkem nebo přebytkem, směřujícím znovu k obnovení homeostázy. Potřeby závisí na věku, pohlaví, kulturní a společenské úrovni, prostředí, inteligenci, zdravotním stavu a životních zkušenostech. Význam potřeb je biologický, ekonomický a psychologický. Nejznámější klasifikací potřeb je Pyramida potřeb od A. Maslowa. Podle ní se potřeby dělí na fyziologické, potřeby jistoty a bezpečí, lásky, úcty a seberealizace. Uspokojování potřeb je cyklický děj. Uspokojení potřeb se označuje jako saturace, při neuspokojení potřeb vzniká frustrace. Někdy může dojít ke vzniku bariéry, která brání člověku v uspokojování potřeb. Bariéry v uspokojování potřeb mohou být osobní, psychické, jazykové, fyziologické, bariéry prostředí a neporozumění sdělovaného. Faktory, které mění uspokojování potřeb v nemoci, jsou sama nemoc, individualita člověka, mezilidské vztahy, vývojové stádium člověka a okolnosti, za kterých nemoc vznikla. Otázky/úkoly: Co je to potřeba? Popište hierarchii potřeb. Vyjmenujte faktory ovlivňující potřeby ve zdraví a nemoci. Popište schéma uspokojování potřeb.

8 Co je to motivace, saturace a frustrace? Charakterizujte změny ovlivňující uspokojování potřeb v nemoci. Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

9 Název přednášky: 05 - Potřeba dýchání - definovat dýchání jako biologickou potřebu - popsat význam dýchání pro člověka - popsat fyziologii dýchání - charakterizovat hodnocení dechu - vyjmenovat a popsat poruchy dechu - vyjmenovat faktory ovlivňující potřebu dýchání - specifikovat potřebu dýchání v ošetřovatelském procesu Dýchání definice, význam Hodnocení dechu Poruchy dechu Faktory ovlivňující potřebu dýchání Potřeba dýchání v ošetřovatelském procesu Dýchání, ventilace, oxidace, inspirace, expirace, cyanóza Dýchání patří mezi biologické potřeby. Jeho významem je oxidace tkání, vylučování, ovlivnění všech životních procesů, podíl na udržování homeostázy, nerespirační a podpůrné funkce. Centrum dýchání se nachází v prodloužené míše. Rozlišujeme vnější a vnitřní dýchání. Při hodnocení dechu hodnotíme jeho frekvenci, hloubku, rytmus, dýchací šelesty, přítomnost kašle a vykašlávání. Podle tohoto dělení rozlišujeme rovněž poruchy dechu. Faktory ovlivňující potřebu dýchání můžeme rozdělit na fyziologicko-biologické, psychicko-duchovní, sociálně-kulturní a faktory životního prostředí. Potřeba dýchání v ošetřovatelském procesu se opírá o získávání informací, posouzení a rozbor informací, plán péče o pacienta, realizaci a hodnocení péče u pacienta. Otázky/úkoly: Definujte dýchání jako biologickou potřebu. Jaký je význam dýchání pro člověka? Popište fyziologii dýchání. Charakterizujte hodnocení dechu. Vyjmenujte a popište poruchy dechu. Vyjmenujte faktory ovlivňující potřebu dýchání. Specifikujte potřebu dýchání v ošetřovatelském procesu.

10 Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

11 Název přednášky: 06 - Spánek - definovat spánek jako základní lidskou potřebu - popsat systém řízení spánku - popsat význam spánku pro člověka - vyjmenovat a popsat jednotlivé fáze spánku - vyjmenovat faktory ovlivňující spánek - vyjmenovat a charakterizovat jednotlivé poruchy spánku - definovat pojem odpočinek Definice spánku Význam spánku pro člověka Fáze spánku Faktory ovlivňující spánek Poruchy spánku Odpočinek Spánek, odpočinek, REM fáze, non-rem fáze Spánek je základní lidská potřeba řízená dvěma specializovanými oblastmi mozkového kmene. Význam spánku je regenerační, adaptační, ochranný a spánek také zlepšuje funkce mozku (např. učení). Fáze spánku rozlišujeme dvě REM a non-rem, které se během spánku střídají. Non-REM spánek se potom dále dělí na stádium usínání, dřímoty, středního spánku a nejhlubšího spánku. Faktory ovlivňující spánek můžeme v základu rozdělit na biologicko-fyziologické, psychicko-duchovní, sociálně kulturní a faktory prostředí. Mezi poruchy spánku patří insomnie, hypersomnie, spánková inverze, narkolepsie, spánková deprivace a parasomnie. Odpočinek je klidová fáze relaxace bez emočního stresu, uvolnění napětí a úzkosti. Otázky/úkoly: Co je to spánek? Mezi které potřeby podle Pyramidy potřeb se řadí? Vyjmenujte a popište jednotlivé fáze spánku. Popište význam spánku pro člověka. Vyjmenujte faktory ovlivňující spánek. Vyjmenujte a charakterizujte jednotlivé poruchy spánku.

12 Definujte pojem odpočinek. Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

13 Název přednášky: 07 - Bolest - definovat bolest - popsat základní dělení bolesti - vyjmenovat faktory ovlivňující vnímání bolesti - popsat fyziologii bolesti - popsat reakce organizmu na bolest - popsat pozitivní i negativní význam bolesti Definice bolesti Význam bolesti Faktory ovlivňují bolest Fyziologie bolesti Reakce organizmu na bolest Dělení bolesti Hodnocení a měření bolesti Léčba bolesti Bolest, nociceptor, thalamus, mozková kůra, analgetika, vizuální analogová stupnice Bolest je velmi nepříjemný subjektivní pocit, který má jak kognitivní složku, tak složku emocionální. Pozitivní význam bolesti je ochranný a signalizační. Negativní význam bolesti spočívá v utrpení a bolestivém chování člověka. Důležité je si uvědomit, že bolest existuje vždy, když pacient říká, že má bolest. Faktory ovlivňující bolest jsou biologicko-fyziologické, psychicko-duchovní, sociálně kulturní a faktory prostředí. Receptory pro vnímání bolesti se nazývají nociceptory. První neuron bolesti je v páteřní míše, druhý v thalamu a třetí v mozkové kůře. Reakce organismu na bolest je komplexním procesem a odpověď probíhá na několika úrovních jako sympatikoadrenální odpověď, parasympatická odpověď, změna chování a afektivní odpověď. Bolest můžeme rozdělit podle časového průběhu, vzniku bolesti, intenzity bolesti, postižení orgánů a intenzity, pocitů, které vyvolává, trvání a doby nástupu. Pro určení intenzity bolesti se používají srovnávací metody nebo analogové stupnice. Při léčbě bolesti se využívají farmakologické a nefarmakologické metody ovlivnění bolesti. Otázky/úkoly: Definujte bolest.

14 Jaké jsou pozitivní a negativní významy bolesti? Vyjmenujte faktory ovlivňující bolest. Co je nociceptor? Popište fyziologii vnímání bolesti. Popište reakce organismu na bolest. Na základě čeho rozdělujeme bolest. Jaké metody používáme pro hodnocení bolest? Jaké metody používáme pro ovlivnění bolesti? Vyjmenujte příklady. Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

15 Název přednášky: 08 - Potřeba osobní hygieny - definovat potřebu hygieny - specifikovat význam osobní hygieny - vyjmenovat faktory ovlivňující potřebu hygieny - popsat změny na kůži - specifikovat hodnocení potřeby hygieny v ošetřovatelské anamnéze Hygiena definice, význam Faktory ovlivňující potřebu hygieny Změny na kůži Hodnocení potřeby hygieny v ošetřovatelském procesu Hygiena, prevence, sebeúcta, nehty, vlasy Hygiena je dodržování zásad pro uchování zdraví. Potřeba hygieny se řadí mezi biologické potřeby. Hygienická péče o dospělého pacienta zahrnuje celkovou koupel, ranní mytí, mytí a česání vlasů, péči o nos, oči, uši, dutinu ústní, intimní partie, nehty a prevenci dekubitů. Hygiena má význam fyziologický i psychologický. Faktory, které ovlivňují potřebu hygieny, jsou biologicko-fyziologické, psychicko-duchovní, sociálně kulturní a faktory prostředí. Všeobecná sestra musí znát základní anatomii a fyziologii kůže, jako i změny barvy a napětí kůže a změny na přídatných orgánech, jako jsou vlasy, nehty a chlupy. V ošetřovatelské anamnéze pacienta se hodnotí celkový vzhled kůže a přídatných orgánů kůže a dále se identifikují rizikový pacienti. Pro hodnocení rizikovosti se používá např. Nortonova škála nebo Waterlowowa stupnice. Úkoly: Definujte potřebu hygieny. Specifikujte význam osobní hygieny. Vyjmenujte faktory ovlivňující potřebu hygieny. Popište změny na kůži. Specifikujte hodnocení potřeby hygieny v ošetřovatelské anamnéze. Doporučená literatura:

16 SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

17 Název přednášky: 09 Potřeba pohybu a tělesné aktivity - popsat význam pohybu pro člověka - vyjmenovat faktory ovlivňující pohyb a aktivitu - popsat fyziologii hybnosti - vyjmenovat poruchy hybnosti - charakterizovat hodnocení potřeby aktivity v ošetřovatelské anamnéze Význam pohybu pro člověka Faktory ovlivňující potřebu pohybu a aktivity Fyziologie hybnosti Poruchy hybnosti Hodnocení potřeby aktivity v ošetřovatelské anamnéze Pohyb, aktivita, inaktivita, imobilizační syndrom, motorický systém Potřeba pohybu a aktivity je základní lidskou potřebou. Pohyb ovlivňuje příznivě zdravotní stav, podporuje růst, zlepšuje spánek, podporuje seberealizaci, navozuje pozitivní emoce a tím prodlužuje délku života. Faktory, které ovlivňují potřebu pohybu, jsou biologicko-fyziologické, psychicko-duchovní, sociálně kulturní a faktory prostředí. Základem pohybu je svalový tonus zajišťovaný páteřní míchou. Pohybový systém se dělí na opěrný a pohybový motorický systém. Poruchy hybnosti se týkají postoje, udržování rovnováhy a koordinace pohybu. Nejčastějšími poruchami jsou imobilizační syndrom, hypokinetický syndrom, křeče, Parkinsonův syndrom a obrny. Do hodnocení pohybu v ošetřovatelské anamnéze patří hodnocení rizika pádu, Bartelův test a řada dalších škál a testů. Úkoly: Popište význam pohybu pro člověka. Vyjmenujte faktory ovlivňující pohyb a aktivitu. Popište fyziologii hybnosti. Vyjmenujte poruchy hybnosti. Charakterizujte hodnocení potřeby aktivity v ošetřovatelské anamnéze.

18 Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

19 Název přednášky: 10 Biologické potřeby II. část potřeba vylučování, výživy a hydratace - zařadit potřeby vylučování, výživy a hydratace do Pyramidy potřeb - definovat potřebu výživy - popsat význam výživy a faktory, které ji ovlivňují - vyjmenovat a popsat poruchy výživy - charakterizovat hodnocení potřeby výživy v ošetřovatelském procesu - popsat význam hydratace a faktory, které ji ovlivňují - vyjmenovat a popsat poruchy hydratace - charakterizovat hodnocení potřeby hydratace v ošetřovatelském procesu - popsat význam vyprazdňování moče a faktory, které ho ovlivňují - vyjmenovat a popsat poruchy vyprazdňování moče - charakterizovat hodnocení potřeby vyprazdňování moče v ošetřovatelském procesu Potřeba výživy Potřeba hydratace Potřeba vyprazdňování moče Výživa, hydratace, močení Výživa, hydratace a vyprazdňování moče patří mezi biologické potřeby. Všechny jsou ovlivněné faktory biologicko-fyziologickými, psychicko-duchovními, sociálně kulturními a faktory prostředí. Výživa je nezbytná pro růst a obnovu tkání, fyzickou a psychickou výkonnost, tepelnou energii a obranyschopnost. Základní poruchy z příjmu potravy jsou obezita a malnutrice. Do hodnocení výživy v ošetřovatelské anamnéze patří anamnestické údaje, antropometrické údaje, klinické údaje, biochemické údaje a nutriční screening. Správná hydratace je nesmírně důležité pro udržování homeostázy v organismu. Základními poruchami hydratace jsou dehydratace a hyperhydratace. Do hodnocení stavu hydratace patří denní příjem a výdej tekutin, sledování hmotnosti, stavu vědomí, stavu pokožky a sliznic a nezapomínat na základní onemocnění pacienta. Vyprazdňování moče (mikce) je koordinovaný děj závislý na vůli člověka, rovněž důležitý pro udržení homeostázy. Poruchy můžeme dělit na poruchy tvorby a poruchy vyprazdňování moče. Do hodnocení mikce v ošetřovatelské anamnéze patří anamnestické údaje, fyzikální vyšetření, hodnocení moče a specifická vyšetření moče.

20 Úkoly: Zařaďte potřeby vylučování, výživy a hydratace do Pyramidy potřeb. Definujte potřebu výživy. Popište význam výživy a faktory, které ji ovlivňují. Vyjmenujte a popište poruchy výživy. Charakterizujte hodnocení potřeby výživy v ošetřovatelském procesu. Popište význam hydratace a faktory, které ji ovlivňují. Vyjmenujte a popište poruchy hydratace. Charakterizujte hodnocení potřeby hydratace v ošetřovatelském procesu. Popište význam vyprazdňování moče a faktory, které ho ovlivňují. Vyjmenujte a popište poruchy vyprazdňování moče. Charakterizujte hodnocení potřeby vyprazdňování moče v ošetřovatelském procesu. Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava:

21 Název přednášky: 11 Psychosociální potřeby - charakterizovat dělení psychosociálních potřeb - definovat základní psychosociální potřeby - zařadit základní psychosociální potřeby do Pyramidy potřeb - specifikovat jednotlivé základní psychosociální potřeby Psychosociální potřeby Základní psychosociální potřeby potřeby existencionální Jednotlivé potřeby řadící se mezi existencionální potřeby Jistota, bezpečí, existencionální potřeby, potřeba bytí Psychosociální potřeby se dělí na základní (existencionální) a vyšší (afiliační). Existencionální potřeby vznikají adaptací člověka na prostředí a jeho socializaci. Jsou závislé na individualitě osobnosti, genetických či rasových předpokladech, prostředí a faktorech umožňujících socializaci. Mezi existencionální potřeby se řadí potřeba zdraví, bezpečí a pomoci, jistoty, soběstačnosti, bydlení, informací, podnětů, míru a klidu, struktury a řádu. Otázky/úkoly: Jak se dělí psychosociálních potřeb? Definujte základní psychosociální potřeby. Zařaďte základní psychosociální potřeby do Pyramidy potřeb. Specifikujte jednotlivé základní psychosociální potřeby. Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava: MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, ISBN

22 Název přednášky: 12 Vyšší psychosociální potřeby - definovat pojem afiliační potřeby - zařadit afiliační potřeby do Pyramidy potřeb - charakterizovat jednotlivé afiliační potřeby - definovat self potřeby - charakterizovat jednotlivé self potřeby - definovat potřebu seberealizace - charakterizovat jednotlivé nejvyšší psychosociální potřeby Afiliační potřeby Self potřeby Nejvyšší psychosociální potřeby Afiliace, láska, úcta, seberealizace Afiliační potřeby jsou potřeby vztahové, které patří na 3. příčku Pyramidy potřeb. Charakterizují se jako touha po citovém vztahu, lásce, někam patřit, mít někde kořeny, někomu pomáhat a chránit ho. Do afiliačních potřeb patří potřeba lásky, sounáležitosti a důvěry, komunikace, rodiny, přátelství, identity a péče o druhé. Vyšší potřeby self - já zahrnují myšlenky a pocity spojené s vlastním já, s vlastním sebepojetím, uznáním, důstojností, poznáním, mocí, pochopením a dobrodružstvím. Řadí se na 4. příčku Pyramidy potřeb. Patří sem potřeba sebepojetí, sebeúcty, úspěchu, uznání, potřeba neudělat ostudu, potřeba intimity, pochopení, poznání, autonomie, moci a submise. Mezi nejvyšší psychosociální potřeby patří potřeba seberealizace, životních hodnot, potřeby tvůrčí, estetické, kulturní, duchovní, pracovní a potřeby různých zájmů. Jedná se o potřeby, kdy má člověk touhu realizovat svůj potenciál, je pro něj důležité mít životní hodnoty, tvůrčí podněty a uspokojovat své zájmy. Otázky/úkoly: Co jsou to afiliační potřeby? Zařaďte afiliační potřeby do Pyramidy potřeb. Charakterizujte jednotlivé afiliační potřeby. Co jsou to self potřeby? Zařaďte self potřeby do Pyramidy potřeb. Charakterizujte jednotlivé self potřeby.

23 Co je to potřeba seberealizace? Zařaďte nejvyšší psychosociální potřeby do Pyramidy potřeb. Charakterizujte jednotlivé nejvyšší psychosociální potřeby. Doporučená literatura: SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava: MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, ISBN