UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
|
|
- Otto Havel
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií DANA BŘEZOVSKÁ III. ročník kombinované studium Obor: Speciální pedagogika předškolního věku MODEL PEDAGOGICKÉ PRAXE STUDENTŮ V MATEŘSKÉ ŠKOLE OLOMOUC, BLANICKÁ 16 V KONTEXTU SE SOCIÁLNÍM UČENÍM DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Malá OLOMOUC 2010
2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením vedoucího a garanta bakalářské práce a pouţila jsem jen uvedených pramenů a literatury. V Přerově dne
3 Děkuji Mgr. Janě Malé, za odborné vedení bakalářské práce, poskytování osobních zkušeností a materiálových podkladů k práci. Taktéţ děkuji garantovi bakalářské práce Mgr. Zdeňce Kozákové, Ph. D.
4 OBSAH ÚVOD... 6 TEORETICKÁ ČÁST 1 DÍTĚ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami Charakteristika vývojového období Potřeby dítěte předškolního věku PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Charakteristika předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Specifika předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Integrace a inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Asistent pedagoga Individuální vzdělávací plán Legislativní rámec předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami SOCIÁLNÍ UČENÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Vymezení pojmu sociální učení Formy sociálního učení Sociální dovednosti MATEŘSKÁ ŠKOLA OLOMOUC, BLANICKÁ Charakteristika Mateřské školy Olomouc, Blanická Filozofie mateřské školy Olomouc, Blanická Mateřská škola Olomouc, Blanická 16 Fakultní škola Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci PEDAGOGICKÁ PRAXE STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Formy pedagogické praxe studentů PRAKTICKÁ ČÁST 6 METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA Cíl praktické části bakalářské práce a stanovení předpokládaných domněnek Pouţité metody Charakteristika místa průzkumu a průzkumného souboru... 28
5 7 NAVRŢENÝ MODEL PEDAGOGICKÉ PRAXE STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V MATEŘSKÉ ŠKOLE OLOMOUC, BLANICKÁ Definování modelu pedagogické praxe Organizace pedagogické praxe Obsahová náplň pedagogické praxe OVĚŘENÍ MODELU PEDAGOGICKÉ PRAXE STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V MATEŘSKÉ ŠKOLE OLOMOUC, BLANICKÁ Výstupy z pedagogické praxe pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami Interpretace výstupů z pedagogické praxe pro studenty v kontextu s jejich reflexí Pohled pedagogů a metodiků na model pedagogické praxe ZÁVĚR LITERATURA A PRAMENY SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY ANOTACE
6 ÚVOD Motto: Kdyţ cestu nenajdu, tak si ji udělám. [anonym] Pokud chceme najít v ţivotě cestu, nemůţeme se v jejím hledání zastavit. Cesty jsou synonymem řešení a provází nás po celý ţivot. Jedna z cest nás přivedla do Mateřské školy Olomouc, Blanická 16 1, kde se cesty nejen setkávají, ale také tvoří Uvedená mateřská škola je otevřeným systémem pro vstup studentů, odborníků i veřejnosti, který koresponduje s filozofií školy Naše terapie je ţivot Ţivotní terapií je myšleno nepřeberné mnoţství sociálních situací, se kterými se děti setkávají. Mezi tyto situace patří i pedagogická praxe studentů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 2. Dochází při ní k interakcím, které rozvíjí zdravé jádro dítěte a podporují jeho další sociální růst. Mateřská škola Blanická je místem, kde se studenti v rámci pedagogických praxí setkávají s nejdůleţitějšími aktéry celého dění, kterými jsou samy děti. Mají tak jedinečnou moţnost získat osobní zkušenost z přímé práce s dítětem. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá předškolním obdobím dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, jeho vzděláváním a sociálním učením. Charakterizuje Mateřskou školu Blanická, jako místo realizace pedagogických praxí studentů. 1 dále jen Mateřská škola Blanická 2 dále jen pedagogická praxe studentů 6
7 Praktická část definuje a představuje navrţený model pedagogické praxe studentů. Interpretuje výstupy z pedagogické praxe pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a pro studenty. Zmiňuje i pohled přítomných pedagogů a metodiků. Cílem bakalářské práce je představit interaktivní model pedagogické praxe v Mateřské škole Blanická v kontextu s rozvojem sociálních dovedností dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. 7
8 TEORETICKÁ ČÁST Bakalářská práce se v teoretické části zabývá pojetím dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním věku, jeho vzděláváním a procesem sociálního učení. Charakterizuje Mateřskou školu Blanická a teoretická východiska pedagogické praxe studentů. 1 DÍTĚ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU V předškolním věku se dítě intenzivně vyvíjí pro stránce tělesné, intelektuální, jazykové, emocionální a sociální. Je to období, kdy se výrazně formují rysy dětské osobnosti a dítě si v interakci s vnějším prostředím vytváří své sebepojetí. 1.1 Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, má kromě ţivotních potřeb společných s ostatními dětmi, navíc některé konkrétní speciální potřeby. Speciální vzdělávací potřeby vyplývají z limitů dětí, které souvisejí s jejich postižením nebo se sociálním prostředím, ze kterého vyšly. (Pilař, 2004, s. 7). Dle 16 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) je dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami dítě se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním či sociálním znevýhodněním. Zdravotním postiţením je postiţení mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, autismus, souběţné postiţení více vadami, vývojové poruchy učení nebo chování. Za zdravotní znevýhodnění je povaţováno zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyţadují zohlednění při vzdělávání. 8
9 Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, dále nařízená ústavní výchova nebo uloţená ochranná výchova, či postavení azylanta, osoby poţívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. 1.2 Charakteristika vývojového období Většina publikací vývojové psychologie chápe předškolní období jako věk mezi třetím a šestým rokem dítěte. Vklad, který si dítě přináší do tohoto období z předchozí vývojové etapy, je podstatně důleţitý pro jeho další vývoj. Pokud dítě proţilo svá první tři léta v láskyplné i rozumné péči svých rodičů, získává pocit základní důvěry v ţivot a svět a současně i pocit, ţe je samostatnou bytostí. (Švejcar, 1985) Období předškolního věku dítěte můţeme označit jako věk hry, která celé této vývojové etapě dává charakteristický ráz. (Švejcar, 1985, s. 172) Hra je hlavní náplní ţivota dítěte a je pro něj nejpřirozenější činností. Hra má pro vývoj jeho osobnosti rozhodující význam. Prostřednictvím hry se dítě učí, rozvíjí svou představivost a fantazii, projevuje se při ní dětská tvořivá podnikavost a spontánnost. Dítě při ní proţívá radost a citově se vyţívá. Pro celé předškolní období jsou charakteristické významné změny v oblastech biologického, psychického a sociálního vývoje. V předškolním období se zdokonalují všechny pohybové dovednosti dítěte. Lepší pohybové schopnosti se projevují i v rychle narůstající soběstačnosti při oblékání, obouvání, mytí a toaletě. Dochází k dalšímu rozvoji jemné motoriky a s ní souvisejícímu rozvoji dětské kresby. V období mezi třetím a šestým rokem dítěte dochází ke zkvalitňování řečových dovedností. Řeč je především dorozumívacím prostředkem a sehrává významnou roli 9
10 v procesu sociální integrace jedince do skupiny i v rozšiřování akčního rádia v procesu interakce jedince s personálním i předmětným prostředím. (Šulová, 2003, s. 14) Rozvoj řeči je provázen i pokroky v myšlení dítě z toho, co zná, dovede vyvozovat závěry, i kdyţ často chybné. Je středem vlastního světa myšlenek a představ. Povaţuje se za původce okolního dění a věci, které vidí, povaţuje za svoje vlastní. Dítě mnohem více vyhledává společnosti druhých dětí, od kterých se mnohým věcem učí a hlavně získává novou zkušenost. Poznává, ţe můţe mít rovnocenného partnera. Dítě ke svému vývoji potřebuje dětskou společnost. Vrstevníky potřebuje ke svým hrám, ve vrstevnické skupině zkouší mimo rodinu to, co v ní odpozorovalo, zkouší různé role, různé formy chování a eviduje reakce okolí na ně. Učí se je modifikovat, zažívá situace, kdy skupinu řídí, kdy je skupinou odháněn, kdy je skupinou obdivován. Důležitý je i kontakt s dětmi různého věku, protože je třeba umět měnit role podřídit se staršímu, pečovat o menší, prosadit se. (Šulová, 2003, s. 18) 1.3 Potřeby dítěte předškolního věku Kaţdé dítě potřebuje ke svému zdravému a harmonickému vývoji uspokojování a naplňování všech ţivotně důleţitých potřeb biologických, psychických i sociálních. Potřeba je nárokem jednotlivce vůči prostředí. Potřebou je člověk motivován. Potřeby nám pomáhají udržet základní životní funkce a žít plnohodnotný život. (Havlínová, 2000, s. 27) Mezi potřeby dítěte patří základní biologické potřeby. Jsou to ontogeneticky nejranější motivační funkce. Slouţí k přeţití a k uchování existence. Mají vrozený základ. Jejich finální varianta je modifikována učením. Patří sem zajištění podmínek nezbytných pro fungování organismu. Psychické a psychosociální potřeby se rozvíjejí na vrozeném základě, ale jejich vývoj je ovlivňován a přizpůsobován působením vnějšího prostředí. Jsou výrazně 10
11 formovány učením. Významně souvisí s hodnotami a normami dané společnosti. Řadíme sem potřebu bezpečí, potřebu stimulace, potřebu poznání světa, potřebu sociálních kontaktů, potřebu k někomu, respektive někam patřit, potřebu seberealizace a potřebu smyslu vlastní existence. V předškolním věku je důleţitá potřeba aktivity, která je postupně usměrňována socializačním působením. Na významu nabývá potřeba sociálního kontaktu, která se projevuje ve vztazích s vrstevníky. Dítě se ve skupině druhých dětí učí mnoha sociálním dovednostem. V tomto období je důleţitá potřeba nových podnětů, nových záţitků a informací. (Vágnerová, 2004) 11
12 2 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami podporuje rozvoj osobnosti dítěte a vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Koncepce předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je zaloţena na otevřenosti systému komplexní péče. (Pilař, 2006) 2.1 Charakteristika předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Předškolní vzdělávání je proces získávání a rozvoje elementárních základů vědomostí, schopností a praktických dovedností. Zabezpečuje uspokojování přirozených potřeb dítěte. Podílí se na tělesném, psychickém a sociálním vývoji a podporuje rozvoj dětské osobnosti. Vytváří předpoklady pro pokračování v dalším stupni vzdělávání. Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje institucionálně v běţných mateřských školách formou individuální či skupinové integrace 3 nebo v mateřských školách samostatně zřízených pro děti se zdravotním postiţením. Mateřské školy zajišťují všestrannou péči dětem zpravidla od tří do šesti let. Institucionální předškolní vzdělávání podporuje výchovné působení rodiny, doplňuje ho o specifické podněty, rozvíjí je a obohacuje. Stává se tak místem, kde děti získávají především sociální zkušenosti, základní poznatky o životě kolem sebe a první podněty pro pokračující vzdělávání a celoživotní učení. Přednosti institucionálního předškolního vzdělávání je odborné vedení dětí a cílevědomé vytváření vhodných podmínek pro jejich rozvoj a vzdělávání Svým pojetím, výchovným 3 Problematikou integrace se zabývá kapitola
13 zaměřením a organizací života má pozitivní vliv na pozdější úspěšnost dítě, úroveň jejich výkonů i schopnost společenské integrace. (Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, 2001, s. 45) republice. Předškolní docházka tvoří nepovinnou součást vzdělávacího systému v České Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje dle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který je od roku 2007 závazným pedagogickým dokumentem. Na jeho základě si školy vytvářejí své školní vzdělávací programy a třídní vzdělávací programy. 2.2 Specifika předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami má svá specifika, která vyplývají ze speciálních potřeb dítěte. Realitou dnešních škol se stávají asistenti pedagoga, kteří pracují pod supervizí pedagoga. V případě potřeby je moţnost dítě se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávat dle individuálního vzdělávacího plánu. V současné době se v kontextu se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami setkáváme s pojmy integrace a inkluze Integrace a inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Jesenský (1995, s. 15) definuje integraci jako dynamický, postupně se rozvíjející pedagogický jev, ve kterém dochází k partnerskému soužití postižených a intaktních na úrovni vzájemně vyvážené adaptace během jejich výchovy a vzdělávání a při jejich aktivním podílu na řešení výchovně vzdělávacích situací. 13
14 Z právního pohledu dle Michalíka nelze chápat integraci (i školskou) jinak, neţ jako právo nebýt diskriminován. (Michalík, 2000) Z hlediska časového aspektu je integrační tendencí v současné době zařadit dítě s postiţením do širšího společenského prostředí co nejdříve. Ne vţdy je to optimální z hlediska nedostatečné přípravy na straně předškolních pedagogů. Výchova a vzdělávání dětí s postiţením vyţadují znalost speciálních metod. Nedostatek informací vnáší zmatek a nedostatky do integračního působení. Časové hledisko se nejzávaţněji projevuje v diagnostice a prognostice postiţení dítěte. Podmínkou včasné integrační péče je včasné stanovení ucelené diagnózy a prognózy. (Kábele, 1998). Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami lze integrovat do běţné třídy mateřské školy nebo do třídy, oddělení nebo skupiny v běţné mateřské škole. Dítě se tak můţe rozvíjet v běţném, intaktním prostředí, které by mělo zajišťovat naplnění všech jeho potřeb, včetně speciálních. Michalík uvádí nejdůleţitější faktory integrace dítěte s postiţením do běţných škol, kterými jsou: rodiče a rodina, škola, učitelé, poradenství a diagnostika, forma a integrace, prostředky speciálně pedagogické podpory (podpůrný učitel, osobní asistent, doprava dítěte, kompenzační a učební pomůcky, úprava vzdělávacích podmínek) a další faktory, jako jsou architektonické bariéry, sociálně psychologické mechanismy, organizace zdravotně postiţených. (Michalík, 2000) Jako vyšší stupeň integrace lze chápat inkluzi. Společenství lidí je sloţeno z jedinců, kteří jsou více či méně odlišní, ale společně tvoří jednotu, která respektuje individuální rozdíly a proměňuje je v přínos celku. Inkluze usiluje o to, aby rozličnost byla povaţována za normální jev. Inkluzivní vzdělávání představuje dlouhodobý trend, jehož cílem má být úplné přijetí každého dítěte tj. i dítěte s postižením (narušením, ohrožením) jako a priori 14
15 samozřejmého člena školní komunity. Má jít o naplnění filozofie 'škola pro všechny'. Důležité je, že tato filozofie se svým principem bezvýhradného přijetí každého člena lidské (školní) komunity má nejen pedagogický/psychologický, ale i duchovní, a dokonce politický rozměr (Lechta, 2010, s. 16) V současné době jde o ţivý a diskutovaný problém, neboť inkluzivní vzdělávání představuje pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami i určité nezpochybnitelné nebezpečí v případě jeho nevhodného, nepřiměřeného či unáhleného aplikování Asistent pedagoga Asistent pedagoga je dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících 2 definován jako pedagogický pracovník vykonávající přímou pedagogickou činnost. Asistent pedagoga pracuje pod metodickým vedením pedagoga. Školský zákon umoţňuje řediteli mateřské školy zřídit funkci asistenta pedagoga, pokud je ve třídě či studijní skupině vzděláváno dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Ke zřízení funkce asistenta pedagoga k dítěti se zdravotním postiţením nebo zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení. Souhlas ke zřízení funkce vydává krajský úřad. Hlavní činnosti asistenta pedagoga v předškolním zařízení jsou: individuální pomoc dětem při začleňování a přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při vzájemné komunikaci pedagogů s dětmi a dětmi mezi sebou, pomoc při spolupráci se zákonnými zástupci dítěte. (Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných) 15
16 2.2.3 Individuální vzdělávací plán Individuální vzdělávací plán 4 je program vzdělávání pro děti, ţáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, který vychází ze stávající úrovně jejich schopností, vědomostí, fyzických a psychických moţností a potřeb. Je závazným pracovním materiálem pro všechny, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného dítěte, ţáka nebo studenta. IVP vychází ze závěrů speciálně pedagogického vyšetření nebo psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrující praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, z pedagogické diagnostiky učitele a z vyjádření zákonného zástupce dítěte. (Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných) Individuální vzdělávací plán pro dítě vypracovává třídní učitel. IVP umoţňuje dítěti pracovat podle jeho schopností a individuálním tempem. Pedagog pracuje s dítětem na úrovni, které ono dítě dosahuje. Jak uvádí Zelinková (2007, s. 172) není překážkou k dalšímu vzdělávání, ale pomůckou k lepšímu využití předpokladů. Přesná forma, obsah ani struktura IVP není předepsána. Doporučený postup zpracování IVP a jeho rámcová struktura je obsaţen ve Směrnici Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy k integraci dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č. j: / Zelinková (2007, s ) uvádí, ţe individuální vzdělávací plán musí sledovat dvě základní roviny. První rovinou je obsah vzdělávání, určení metod a postupů. Ve druhé rovině sledujeme specifické obtíže, 4 dále jen IVP 16
17 snažíme se omezit příznaky, eliminovat problémy a vyzdvihnout pozitivní oblasti vývoje dítěte. IVP je výsledkem spolupráce všech zúčastněných, je platformou pro spolupráci. 2.3 Legislativní rámec předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Základními legislativními dokumenty pro předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který definuje cíle a organizaci předškolního vzdělávání, stanovuje postavení mateřských škol, upravuje jejich zřizování a správní záleţitosti. Podrobnosti upravuje vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, která obsahuje podmínky provozu a organizace mateřské školy, stanovuje maximální a minimální počty dětí ve třídách a zajištění jejich bezpečnosti a pro veřejné školy určuje způsob stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících definuje pedagogického pracovníka, předpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka, poţadovanou znalost českého jazyka, předpoklady pro výkon funkce ředitele školy, získávání odborné kvalifikace pro konkrétní pedagogické pracovníky, rozsah přímé pedagogické činnosti, další vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditaci vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérní systém. Specifika týkající se dětí se speciálními vzdělávacími potřebami jsou předmětem vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. 17
18 3 SOCIÁLNÍ UČENÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Učení je proces získávání zkušeností, který probíhá po celý ţivot člověka. Jednou z mnoha forem lidského učení je sociální učení. Sociálním učením si děti se speciálními vzdělávacími potřebami v průběhu svého vývoje osvojují sociální dovednosti, které podporují jejich zdravý osobnostní růst. 3.1 Vymezení pojmu sociální učení Všechny druhy učení, které probíhají v sociálním prostředí, jsou prostředkem k socializaci 5. Výsledkem socializace je sociální učení. Sociální učení je důležitý druh lidského učení. Při něm si jedinec ve styku s druhým člověkem nebo se sociální skupinou osvojuje dovednosti, návyky a postoje potřebné ke společenskému styku, 'k životu' mezi lidmi, přejímá za své sociální role, morální, estetické a jiné normy společnosti, formují se jeho motivy a rysy. (Čáp, 1993, s. 111) 3.2 Formy sociálního učení Jiţ od raného dětství probíhají dvě vývojově počáteční formy sociálního učení sociální učení napodobováním a sociální posilování, které se dále rozvíjejí. Sociální učení napodobováním probíhá od nejranějšího věku dítěte. Napodobováním se učí mimice, gestikulaci, řeči, projevům citů, způsobům chování ve vztahu k druhým lidem. Nezbytnou podmínkou nápodoby je přítomnost vzorů, 5 Socializaci lze definovat jako postupné začleňování do společnosti sledující především osvojení základních forem jednání a chování, jazyka, vědomostí, kultury, aj. (Klimeš, 2002, s. 721) 18
19 modelů, které podněcují jedince k této formě sociálního učení. (Výrost, Slaměník, 1998, s. 269) Dítě si po přímém nebo zprostředkovaném poznání činnosti a chování vzoru vytváří kognitivní obraz o činnosti nebo chování vzoru, se kterým se zpodobňuje či svůj vzor zobrazuje. Napodobování je jedním ze základních druhů učení v předškolním věku. Učení sociálním posilováním je zaloţeno na pouţití odměny nebo trestu sociální povahy. Sociální odměnou pro děti předškolního věku jsou pochvala, úsměv, udělení výhody, projev sympatie, lásky, zájmu. Dítě má tendenci odměněné chování opakovat. Sociálním trestem je ignorování, odepření projevu náklonnosti a lásky, projev nesouhlasu. Je důleţité, aby se odměny a tresty v mateřské škole, jakoţto socializační instituci a významném vzdělávací prostředí, nezaměřovaly na vlastnosti, schopnosti, rysy či dětskou osobnost, ale pouze na konkrétní projevy chování dítěte či výsledky jeho činností. Dítě v ţivotě v hojné míře napodobuje, neboť život před něho staví mnoho rozmanitých problémů, s nimiž si často neví rady; právě napodobováním toho, jak se druzí chovají v podobné situaci, bývá nejsnazším východiskem. Navíc je napodobování podporováno i odměnami a tresty: dítě se brzy přesvědčí o tom, že je často odměňováno a chváleno, pokud se chová stejně jako druzí, kdežto trest následuje v situacích, kdy se odlišilo. (Čáp, 1993, s. 111) Rozvíjením vývojově počátečních forem sociálního učení napodobováním a učení sociálním posilováním, vznikají další formy sociálního učení, kterými jsou observační učení, učení sociální anticipací a identifikace. Dítě nemusí být vţdy přímo odměněno nebo potrestáno. Účinek pochvaly nebo trestu můţe být stejný i za předpokladu, ţe dítě pozoruje situaci u druhého. Takto lze popsat mechanismus observačního učení. Dítě si osvojuje takové způsoby chování a jednání, za které je sociálně odměňován jeho model. (Výrost, Slaměník, 1998) 19
20 Sociální učení můţe probíhat i tak, ţe dítě projeví očekávání, jak se jedinec bude chovat. Dítě, aby se vyhnulo nepříjemnostem nebo trestu, má zkušenost, ţe se musí ve vzniklé situaci chovat tak, jak to druzí vyţadují a očekávají. Dítě se učí sociální anticipací. Tak dítě můţe získat ţádoucí návyky, postoje i rysy, ale i neţádoucí způsoby chování, pokud na dítě působí očekávání opakovaně vyjadřující nespokojenost, nedůvěru. Identifikace je vyšší formou učení nápodobováním a současně vývojově nejvyšší formou sociálního učení. Je to záměrné úsilí jedince o převzetí způsobů chování a jednání modelu. (Výrost, Slaměník, 1998, s. 269) Modelem můţe být dítěti nejen osoba z nejbliţšího prostředí (matka, předškolní pedagog), ale i literární postava. 3.3 Sociální dovednosti Sociální dovednosti jsou předpoklady pro adekvátní sociální interakce a komunikaci získané učením. (Výrost, Slaměník, 1998, s. 288) Jsou to dovednosti pouţívané v mezilidských vztazích. Na základě sociálního učení si dítě osvojuje sociální dovednosti, mezi které patří verbální i neverbální komunikace, přiměřené reakce na nově vzniklé situace, přizpůsobení se novému prostředí, porozumění vlastním pocitům, sebeovládání, porozumění emocím a chování druhých lidí, objektivní sebepojetí a sebehodnocení. Sociální dovednosti ovlivní to, jak budou ostatní dítě přijímat, jak ho budou respektovat, jak se k němu budou chovat. Umoţňují dítěti naplnit potřebu vztahu, podporují jeho sebevědomí, přinášejí pocity uvolnění, spokojenosti a zakotvenosti, přispívají k nezávislosti, osamostatnění a sebedůvěře. (Bednářová, Šmardová, 2008) 20
21 4 MATEŘSKÁ ŠKOLA OLOMOUC, BLANICKÁ 16 Mateřská škola Blanická poskytuje předškolní vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzdělávání je cíleno na maximální osobnostní rozvoj, komplexní přípravu na školní vzdělávání, a to vše formou individualizovaného učení a individuálního přístupu. 4.1 Charakteristika Mateřské školy Olomouc, Blanická 16 Mateřská škola Blanická patří k významným článkům v systému předškolního vzdělávání pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami s působností v Olomouckém kraji a ve specifických případech s nadregionálním přesahem. Jedná se o modelové zařízení rodinného typu s otevřeným systémem pro mezioborovou spolupráci. Hlavní činností školy je poskytování výchovy a vzdělávání. Z hlediska odborného zázemí se realizuje činnost diagnostická, poradenská, terapeutická a rehabilitační. Do charakteristiky nejvýznamnějších aspektů, které utváří obraz této mateřské školy z pohledu nabídky, patří propracovaný program spolupráce s rodinou, filozofie ţivotní terapie, pevné standardy pro další školní vzdělávání dětí a utváření značky kvality školy jako nezbytného atributu pro její další vývoj ve speciálně pedagogické sféře. Kapacita zařízení je stanovená na 15 dětí. Výchovně vzdělávací práce se realizuje ve dvou třídách. Kolektiv dětí je heterogenní. Tato skladba třídy je volena cíleně s vědomím přirozené sociální stimulace. Cílovou skupinu tvoří děti s autismem, mentálním postiţením, kombinovaným postiţením, poruchami sociability a komunikace ve věku od tří do sedmi let. V ojedinělých případech je zajišťováno vedení rodin s dětmi jiţ od sedmi měsíců. 21
22 Vzdělávací program školy je koncipovaný s ohledem na speciální vzdělávací potřeby dětí. Název školního vzdělávacího programu Naše terapie je ţivot představuje celistvé a přirozené pojetí výchovy a vzdělávání dětí s postiţením. Nosná je vize jejich plnohodnotného a šťastného ţivota. Vzdělávání dětí je postaveno na principech a metodách předškolní pedagogiky a speciální pedagogiky s aplikací prvků TEACCH 6 programu. Výše a míra jeho uplatnění se odvíjí od individuálních potřeb jednotlivých dětí (např. práce s košíky, fotografie označující místo k převlékání, hygieně, ). Členové pedagogického týmu mají speciálně pedagogickou kvalifikaci. S citem vstupují do příběhů rodin a i v nejnáročnějších situacích pro ně vytváří odborné lidské zázemí v intencích daných programem školy a v souladu s její filozofií. Tým školy flexibilně tvoří vlastní, plně kompatibilní moduly práce s dětmi, které rozšiřují základní vzorce dané pro tento typ školy. (Malá, 2009) 4.2 Filozofie mateřské školy Olomouc, Blanická 16 Filozofie školy se opírá o základní kvality, kterými jsou: vstřícná a empatická komunikace, osobnostní přístup, komplexnost, profesionalita a zkušenost a týmová práce. Uvedené kvality jsou zakomponovány a následně realizovány v koncepci školy. Významným článkem strategie školy směrem k veřejnosti je pouţívání seriózní PR 7 komunikace, která ukazuje svět dětí s postiţením ze zcela jiné zdravé perspektivy. 6 Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children (léčení, výchova a vzdělávání dětí s autismem i jiným komunikačním handicapem). 7 Public Relation jsou techniky a nástroje, pomocí kterých instituce nebo firma buduje a udrţuje vztahy se svým okolím a s veřejností. Jedná se o dlouhodobou cílevědomou činnost, která by měla mimo jiné zajišťovat poskytování informací veřejnosti a zároveň získávání zpětné vazby a dalších informací od veřejnosti. Důleţitým aspektem PR je obousměrnost komunikace. 22
23 V mateřské škole je pro kaţdé dítě vytvořen individuální vzdělávací plán, jehoţ cíle jsou naplňovány formou individualizovaného učení (při učení jedno dítě a jeden pedagog) a individuálního přístupu. Při naplňování poslání školy je účelně propojena výchovně vzdělávací činnost s rodinnou terapií. Kooperace s rodinou, zaloţená na vzájemné důvěře a otevřené komunikaci, je nosným prvkem úspěšnosti výchovně vzdělávacího procesu. 4.3 Mateřská škola Olomouc, Blanická 16 Fakultní škola Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Pro zkvalitnění vzájemné činnosti vytvořila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci síť spolupracujících škol, odborných a speciálních zařízení pod názvem fakultní škola, fakultní zařízení. (Středisko pedagogických a odborných praxí, 2010) Mateřská škola Blanická je do sítě fakultních škol začleněna. Statut fakultní školy získala v roce 2006 a tím se výrazně obohatila vzájemná komunikace a spolupráce, která má stále pestřejší podobu a je oboustranně rozvíjena. 23
24 5 PEDAGOGICKÁ PRAXE STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Součástí studijních programů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je vykonávání pedagogických praxí. Pedagogická praxe je nezbytnou součástí profesní přípravy studentů učitelských oborů, proto jsou do studijních programů zařazeny různé formy praxe s různými cíli, obsahy a v různých časových dotacích. (Musilová, Podlahová, 2008, s. 4) 5.1 Formy pedagogické praxe studentů Pedagogická praxe se realizuje formou úvodní, náslechové, průběţné či souvislé praxe. Liší se od sebe nejen délkou trvání, ale i svým charakterem: 1. Úvodní praxe má charakter skupinové praxe, hospitace studentů nebo stáţí. 2. Při náslechové praxi přicházejí studenti ve skupině spolu s metodikem do zařízení. 3. Průběţnou praxi studenti plní na škole pravidelně jeden den v týdnu u jednoho učitele. 4. Souvislá praxe se realizuje v celistvém bloku, zpravidla třítýdenním, kdy student praktikuje ve školském zařízení pod vedením uvádějícího učitele. (Musilová, 2004) Studenti postupují podle metodických pokynů pro praxi. V nich jsou podrobně rozpracovány jednotlivé úkoly, které by měli podle vlastního časového plánu, moţností dané školy a v libovolném pořadí absolvovat. Cílem pedagogických praxí je integrovat teoretickou a praktickou přípravu budoucích učitelů a odborných pracovníků tak, aby měla charakter gradujícího systému. V jednolitých etapách se formují pedagogicko-psychologické, metodické a praktické kompetence. (Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2009) 24
25 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bakalářské práce pojednává o aplikaci interaktivního modelu náslechové praxe studentů 8 v kontextu se sociálními dovednostmi dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v Mateřské škole Blanická. Seznamuje s metodologickými východisky průzkumu, popisuje realizaci vlastního průzkumu a následně interpretuje závěr průzkumu. 6 METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA Pro praktickou část bakalářské práce byla vyuţita extrospektivní metoda pozorování, metoda částečně standardizovaného rozhovoru a metoda sebereflexe. 6.1 Cíl praktické části bakalářské práce a stanovení předpokládaných domněnek Cílem praktické části bakalářské práce je ověřit interaktivní model pedagogické praxe studentů v Mateřské škole Blanická v kontextu s rozvojem sociálních dovedností dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Stanovení předpokládaných domněnek: 1. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvující Mateřskou školu Blanická jsou schopny za předem stanovených a připravených podmínek spolupracovat a splnit daný úkol se studentem absolvujícím pedagogickou praxi. 2. Děti dokáţou úspěšně obstát v nové sociální situaci, ale v jim známém prostředí. 8 dále jen model praxe 25
26 3. U dětí z Mateřské školy Blanická má model této praxe gradující význam v oblasti generalizace 9 sociálních dovedností. 6.2 Pouţité metody Pro realizaci průzkumu byla uţita extrospektivní metoda pozorování, metoda částečně standardizovaného rozhovoru a metoda sebereflexe. Extrospektivní metoda pozorování Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 174) definuje pozorování jako sledování smyslově vnímatelných jevů, zejména chování osob, průběhů dějů a jiné. Pokud sledujeme vnější projevy osobnosti v chování jiné osoby, jedná se extrospekci, tzn. pozorování druhých. Byla pouţita metoda extrospekce studentů i dítěte pedagogy. Pozorování bylo souběţně prováděno více pedagogy a zjištěné poznatky pak byly konfrontovány při rozboru práce. Pozorování studentů bylo zaměřeno na: komunikaci studenta s dítětem, přístup studenta k dítěti, schopnost studenta zhodnotit výsledky své práce, úroveň komunikace směrem k pedagogům a kolegům. Student byl pozorován v pedagogické situaci přímé práce s dítětem. 9 Generalizací se rozumí skutečnost, že i podněty, které jsou podobné podmíněnému podnětu, mohou vyvolat tutéž naučenou reakci. (Fürst, 1997, s. 90) 26
27 Pozorování dětí bylo zaměřeno na: schopnost dítěte přiměřeně reagovat na novou situaci ve známém prostředí, verbální i neverbální komunikaci dítěte se studentem, úroveň výsledku zadané kódované úlohy ve srovnání se standardními výkony dítě a schopnost generalizace. Výsledky pozorování jsou doloţeny fotografiemi, které v praktické části bakalářské práce blíţe specifikují uvedené informace a reprezentují tak obsah prostřednictvím obrazu. Fotografie dětí jsou v bakalářské práci pouţity se souhlasem jejich zákonného zástupce. Písemný záznam o souhlasu je uloţen v matričním spise dítěte v Mateřské škole Blanická. Částečně standardizovaný rozhovor Rozhovor je technika komunikace pouţívaná ve většině ţivotních situací. Je prostředkem pouţívaným při dotazování Vedení rozhovoru klade značné nároky na komunikační dovednosti, na porozumění a také na teoretické znalosti. (Plevová, 2004, s. 23) Informace byly získávány prostřednictvím částečně standardizovaného rozhovoru, kdy byly některé otázky předem připraveny, dle zaměření problematiky rozhovoru. Dotazující si dělá poznámky, rozhovor je většinou zaměřen na nějaké téma, záměr rozhovoru je pevně stanoven, ale taktika jeho vedení je uvolněná. (Plevová, 2004, s. 24) 27
28 Průběh rozhovoru pedagoga se studentem při rozboru lze rozdělit do tří fází. V první fázi je student vyzván pedagogem a předstoupí před své kolegy. Přečte manuál, představí úkol, ukáţe pouţité pomůcky, popíše konkrétní postup práce a vyhodnotí, zda úkol byl či nebyl splněn. Ve druhé fázi jsou studentovi kladeny otázky vtahující se k dané problematice, kdy pedagog doplňuje a upřesňuje sdělené informace. Pedagog studenta nepřipomínkuje, aniţ by mu nepodal vysvětlení. Součástí rozboru je obeznámení studenta s diagnózou dítěte. Předpokladem pro tuto fázi je konstruktivní komunikační dovednost pedagoga skloubená s jeho odbornými znalostmi. Třetí fáze je rekapitulační, kdy shrnujeme zjištěné informace. Můţe mít podobu doporučení či nasměrování studenta. Pedagog navrhuje postupy řešení. Důleţitým aspektem ve třetí fázi je pozitivní motivace studenta a jeho lidské povzbuzení. V závěru třetí fáze si studenti prostřednictvím metody sebereflexe opětovně vybavují, popisují a rozebírají klíčové momenty a hodnotí sebe sama. Sebereflexe je zamyšlení se nad sebou samým, nad svou osobností, ohlédnutí se zpět za svými činy, myšlenkami, postoji a rekapitulace vlastního chování a rozhodování v situacích, které jsou pro člověka významné. Pojmu sebereflexe se někdy pouţívá jako synonymum introspekce. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003) Sebereflexe studentů mají podobu písemných záznamů. 6.3 Charakteristika místa průzkumu a průzkumného souboru Místem průzkumu byla Mateřská škola Blanická, která má školní vzdělávací program koncipovaný s ohledem na speciální vzdělávací potřeby dětí. Více 28
29 o charakteristice této mateřské školy pojednává čtvrtá kapitola v teoretické části bakalářské práce. Průzkumný soubor tvořilo 15 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami z Mateřské školy Blanická s těmito diagnózami: porucha autistického spektra 10, Downův syndrom, Williamsův-Beurenův syndrom, souběţné postiţení více vadami a syndrom ADHD. Věk dětí byl v rozmezí od čtyř do sedmi let. Následující tabulka obsahuje přehled údajů o pohlaví dětí, jejich věku a diagnóze. Tab. 1 - Přehled údajů o dětech Pohlaví Věk Diagnóza CH 1 6 PAS CH 2 7 PAS CH 3 5 PAS CH 4 4 PAS CH 5 5 ADHD CH 6 7 PAS CH 7 5 Downův syndrom CH 8 7 PAS CH 9 7 Downův syndrom CH 10 4 PAS CH 11 6 Souběţné postiţení více vadami D 1 4 Williamsův-Beurenův syndrom D 2 7 Souběţné postiţení více vadami D 3 5 PAS D 4 5 Souběţné postiţení více vadami Vysvětlivky: CH chlapci, D dívky 10 dále jen PAS 29
30 Kritériem pro zařazení dětí do průzkumného souboru byl fakt, ţe jsou vedeny v evidenci dětí Mateřské školy Blanická. Počet dětí zařazených do procesu pedagogické praxe odpovídal počtu příchozích studentů, který byl předem dohodnut Střediskem pedagogických a odborných praxí 11 s ředitelkou školy. Součástí průzkumného souboru byli studenti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 12 v procesu pedagogické praxe v Mateřské škole Blanická. Pedagogickou praxi studentů blíţe charakterizuje pátá kapitola teoretické části bakalářské práce. 11 dále jen SPOP 12 dále jen studenti PdF 30
31 7 NAVRŢENÝ MODEL PEDAGOGICKÉ PRAXE STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V MATEŘSKÉ ŠKOLE OLOMOUC, BLANICKÁ Definování modelu pedagogické praxe Mateřská škola Blanická je místem, kde se uskutečňují všechny formy pedagogické praxe. V průběhu času se stále častěji na straně pedagogů objevovaly signály inovovat nabídku směrem ke studentům, zejména u formy náslechové praxe. Jako hlavní prvek v této inovaci se jevilo větší propojení v přímé práci studentů s dětmi a tím získání cenné zkušenosti na úrovni proţitku a nikoliv pouze informace. Model praxe lze definovat následovně: je to interaktivní aktivita studentů s dětmi realizovaná individualizovanou formou na základě předem připravených a stanovených podmínek v kontextu s individuálním vzdělávacím plánem dítěte. 7.2 Organizace pedagogické praxe Budova Mateřské školy Blanická svým vilovým charakterem evokuje rodinné prostředí. Její interiérové členění vytváří přirozenou strukturu optimální zejména pro děti s PAS. Vila má dvě podlaţí. V těchto prostorách jsou umístěny dvě třídy, diagnostická pracovna, dětská šatna, ředitelna a sociální zařízení. Den pedagogické praxe si vyţaduje odlišnou organizaci. Děti mají program přizpůsoben aktuální situaci a uskutečňuje se v horní třídě. Jsou plně zachovány rámcové reţimové prvky jako doba stravování, pobytu venku a odpočinku. Pro pedagogickou praxi je vyčleněna dolní třída, která je v blízkosti vstupních dveří, navazuje na šatní prostory a den před pedagogickou praxí je její vnitřní uspořádání přizpůsobeno dané aktivitě (obr. 1 a obr. 2). Vše je vytvářeno s citem a nedochází k absolutnímu přeskupení, které by děti znejistilo. Jsou zohledněna 31
32 v maximální míře původní pracovní místa, na která jsou děti zvyklé a jsou doplněny o počet, který koresponduje s počtem příchozích studentů. Obr. 1 Standardní uspořádání dolní třídy Obr. 2 Uspořádání dolní třídy pro náslechovou praxi Popis pracovního místa: Místo pro pracovní činnost a individualizované učení vychází z principů TEACCH programu 13. Jak je patrné z obrázku (obr. 3), místem je jednoduchý pracovní stůl s delší pracovní deskou, umístěný v prostoru bez nadměrně rozptylujícího hluku a pohybu. Z tohoto důvodu je mezi jednotlivými pracovní místy určitá vzdálenost nebo jsou oddělena nábytkem. Dítě sedí u stolu zády do třídy. Obr. 3 Pracovní místo 13 Principy TEACCH programu jsou individuální přístup, vizualizace (zviditelnění) a strukturalizace (struktura prostředí). (Thorová, 2006) 32
33 Na pracovním stole je umístěn košík (obr. 4), který je označený fotografií dítěte. Obsahuje pomůcky, manuál k úkolům pro studenta (viz příloha č. 2), hygienické kapesníčky a případnou odměnu pro dítě (obr. 5). Úkoly pro dítě vychází z jeho individuálního vzdělávacího plánu. Úkoly jsou pedagogem prověřeny a dítě je má zvládnuty. V ţádném případě dítě nedostává úkol, který by byl pro něj nový. Pomůcky, které jsou v košíku, dítě zná a ví, jak s nimi zacházet. Obr. 4 Umístění košíku s připravenými úkoly na pracovním stole Obr. 5 - Obsah košíku 7.3 Obsahová náplň pedagogické praxe Studenti přichází na pedagogickou praxi do Mateřské školy Blanická v termínu, který je předem dohodnut SPOP s ředitelkou školy. Po příchodu jsou studenti seznámeni (obr. 6): se základními informacemi o mateřské škole, s průběhem pedagogické praxe a časovým harmonogramem dne, s kritickými body, které se na základě předchozích zkušeností v práci studentů objevují (např. nepřesné čtení manuálu, zaměření se pouze na svůj výkon a příliš strnulá aplikace teorie do praktické práce bez hřejivého přístupu k dítěti, ). 33
34 Ředitelka školy pozitivně motivuje studenty sdělením, ţe jsou přijímáni jako pevná součást týmu a zdůrazňuje princip partnerství. Motivace je směrována k přijetí dne jako pozitivní výzvy, kdy má student moţnost získat jedinečný a nenahraditelný osobní proţitek s dítětem s moţností konfrontace získaných informací s odborníkem. Pedagogická praxe v pojetí Mateřské školy Blanická nemá charakter zkoušky. Obr. 6 Úvodní seznámení Po úvodu si studenti prohlédnou obsahy košíků, které jsou označeny fotografiemi dětí (obr. 7). V kaţdém košíku jsou uloţeny pomůcky a manuál k úkolům (viz příloha č. 2). Manuál obsahuje křestní jméno a věk dítěte, úkol, cíl 14 a body, na které se má student při hodnocení práce s dítětem zaměřit. V případě nejasnosti jsou informace studentům zpřesněny. 14 Pokud cíl není v manuálu uveden, je úkolem studenta ho identifikovat. 34
35 Obr. 7 Prohlíţení košíku Následuje seznámení studentů s dětmi. Dětem jsou studenti představeni jako učitelé. Počet dětí, odpovídá počtu studentů platí tedy rovnost: jedno dítě, jeden student. Výběr studenta je ponechán na volbě dítěte (obr. 8), které je pobídnuto oslovením: Vyber si svou paní učitelku/pana učitele. Obr. 8 Výběr studenta dítětem 35
36 Následuje odchod studenta s dítětem na pracovní místo, kde je připraven košík s úkoly označený fotografií dítěte (obr. 9). Košík obsahuje veškeré pomůcky nezbytné ke splnění úkolu. Obr. 9 Student s dítětem u pracovního stolu Student pracuje s dítětem samostatně (obr. 10). Pedagog je ve třídě přítomen, ale do vlastní práce studenta s dítětem nezasahuje. Čas na práci není striktně vymezen, pouze v případě neúměrného prodluţování pedagog studenta vybídne k ukončení práce. zvládnuto. Důleţitý je fakt, ţe student neučí, pouze procvičuje a ověřuje to, co má dítě Obr. 10 Práce studenta s dítětem 36
37 Po odchodu dětí mají studenti vymezen čas na zapsání poznámek o průběhu práce s dítětem (obr. 11). Obr. 11 Záznam poznámek o průběhu práce Se studenty rozborují pedagogové (obr. 12), kteří byli po celou dobu přítomni ve třídě jako pozorovatelé. Kaţdý ze studentů seznámí své kolegy s úkolem, s obsahem košíku a charakteristikou pouţitých pomůcek i metod, popíše průběh práce a zhodnotí práci dle bodů uvedených v manuálu. Odpovídá na dotazy svým kolegům a otázky pedagogů. Obr. 12 Rozbor s pedagogem V úplném závěru pedagogické praxe jsou studenti poţádání, aby napsali své názory a podněty na průběh pedagogické praxe (příloha č. 3). 37
38 8 OVĚŘENÍ MODELU PEDAGOGICKÉ PRAXE STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V MATEŘSKÉ ŠKOLE OLOMOUC, BLANICKÁ 16 Z obecného hlediska bylo cílem ověření navrţeného modelu pedagogické praxe rozšíření moţností, které vedou v oblasti kooperace pedagogické fakulty a mateřské školy k netradičním formám učení u dětí i studentů. 8.1 Výstupy z pedagogické praxe pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami Prostřednictvím metody pozorování dětí v průběhu pedagogické praxe studentů byla ověřena pravdivost stanovených předpokládaných domněnek. Výstupy pro děti vyplynuly z uvedených skutečností. 1. Děti jsou schopny úspěšně splnit zadaný úkol se studentem (cizí osobou) za předpokladu respektování podmínek, které jsou rámcově v souladu se zásadami dosud aplikovaného systému plnění úkolů a předem dohodnutých pravidel pro komunikaci s dítětem. 2. Po ověření je platná i druhá domněnka, kdy děti uspějí v nové sociální situaci, kterou představuje kolektiv neznámých osob, jejich velký počet s následným osobním kontaktem ve změněných reţimových podmínkách se zachováním prostředí a stěţejních opor v přítomnosti svých pedagogů. 3. U této domněnky týkající se generalizace je nejvýraznější potvrzení u dětí s PAS, které při tomto modelu dokáţou s výrazným efektem aplikovat získané sociální dovednosti v nové sociální situaci. Uplatnění očního kontaktu, přivítání podáním ruky, vyslechnout pokyn při plnění 38
39 úkolů od studenta, zachovat naučený standard i při jiném pokynu a splnit zadaný úkol. Součástí příloh bakalářské práce je případová studie (příloha č. 1), která dokládá pravdivost předpokládaných domněnek. Jejím cílem je ukázat, jak dítě s diagnózou PAS dokáţe vyuţít získané sociální dovednosti v nové situaci, kterou je pedagogická praxe. 8.2 Interpretace výstupů z pedagogické praxe pro studenty v kontextu s jejich reflexí Pro studenty představuje interaktivní model pedagogické praxe novou zkušenost, ve které vidí přínos pro svůj osobnostní růst. Z reflexí studentů na model pedagogické praxe vyplývají následující fakta. Příleţitost vyzkoušet si přímou práci s dětmi. Získání ojedinělé zkušenosti. Motivující úvod ředitelky školy. Velmi dobré a srozumitelné zpracování manuálu k úkolům. Moţnost rozboru s pedagogem a zpětná vazba. Otevřená a vstřícná atmosféra. Konfrontace teoretických poznatků s praxí. Uvedené body jsou shrnutím informací, které se nejčastěji objevují v písemných reflexích studentů. V příloze č. 3 jsou uvedeny konkrétní ukázky zmíněných reflexí. 39
40 8.3 Pohled pedagogů a metodiků na model pedagogické praxe Zajímavým názorovým doplněním jsou vyjádření pedagogů a metodiků doprovázejících studenty na pedagogickou praxi, která z odborného pohledu vystihují následující atributy modelu pedagogické praxe. Model je ukázkou profesionality a lidskosti. Praxe je vţdy něčím nová, přínosná a nezapomenutelná. Čas náslechové praxe strávený v Mateřské škole Blanická je pro studenty podnětný. Empatický přístup ke studentům. Jde o stručné zobecnění z písemných vyjádření pedagogů a metodiků. Jejich úplná znění jsou součástí přílohy č. 4. Pohledem na pedagogické praxe je stejnojmenný článek, zveřejněný v Informatoriu 3-8, Doc. PaedDr. A. Peutelschmiedové, Ph. D. (viz příloha č. 5), ve kterém jeho autorka popisuje model praxe v Mateřské škole Blanická. 40
41 ZÁVĚR Záměrem Mateřské školy Blanická bylo vytvořit model, který by byl interaktivní a vyváţil by nepoměr mezi mnoţstvím teoretických poznatků a praktických zkušeností. Vznikl smysluplný systém spolupráce Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Mateřské školy Blanická. Ukázalo se, ţe pokud je kvalitní a vstřícná obousměrná komunikace, odvaha, tvůrčí potenciál a otevřenost pro nová řešení, úspěšnost dětí i studentů dosahuje vysoké úrovně. Aplikace modelu rozšiřuje moţnosti dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v oblasti jejich plnohodnotné socializace a integrace do běţného ţivota nad rámec běţně aplikovaných postupů. Interaktivní model praxe vytvořený Mateřskou školou Blanická se neustále vyvíjí. Stále však zůstávají zachovány určité stabilní prvky, které dětem dávají pocit jistoty, bezpečí a tím zvyšují jejich úspěšnost i kreativitu. Děti získávají přímou zkušenost v přirozených sociálních situacích. Cílem praktické části bakalářské práce bylo ověřit interaktivní model praxe v Mateřské škole Blanická v kontextu s rozvojem sociálních dovedností dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Směrem k dětem byla ověřena platnost všech předpokládaných domněnek, které dokazují, ţe děti mají osvojené dovednosti pro odpovídající sociální interakce a komunikaci. přínosný. Reflexe studentů dokazují, ţe model praxe vnímají jako ojedinělý a osobnostně Pohled pedagogů a metodiků vystihuje úryvek z časopiseckého článku Doc. PaedDr. A. Peutelschmiedové, Ph. D. Vím o školském zařízení, kde se nic 41
42 podobného neděje. Chodívám tam naopak se studentkami speciální pedagogiky načerpat nejen pedagogickou sílu a optimismus (Peutelschmiedová, 2003, s. 7) Získané informace jsou pro Mateřskou školu Blanická motivačním a na určité úrovni i evaluačním nástrojem. Navrţený model praxe je inspirací i pro práci pedagogů, kteří přicházejí se svými studenty. Získávají o nich velký objem informací, které mohou doplnit formy stávajících aktivit studentů v oblasti pedagogických praxí. Prostřednictvím této bakalářské práce lze nahlédnout do ţivota dětí i studentů, kteří se na zlomek času setkávají a vzájemně se obohacují. Věříme, ţe tento exkurz do ţivota Mateřské školy Blanická zanechá pocit inspirace a výzvy v hledání nových cest a řešení 42
Inkluze v Jirkově CZ.1.07/1.2.00/47.0012. Mgr. Martin Reihs Manažer projektu, ředitel Městského gymnázia a Základní školy Jirkov
Inkluze v Jirkově CZ.1.07/1.2.00/47.0012 Mgr. Martin Reihs Manažer projektu, ředitel Městského gymnázia a Základní školy Jirkov Inkluze v Jirkově Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Žadatel:
VíceKód předmětu: MSBP_PC1
PRAKTICKÉ ČINNOSTI 1 Kód předmětu: MSBP_PC1 O čem si budeme povídat? Obecně o pracovních činnostech Legislativní rovina předškolního vzdělávání Školský zákon 561/2004 RVP pro předškolní vzdělávání ŠVP
VíceINDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši.
INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. Strana 1. Právní předpisy upravující individuální vzdělávací
VíceProč o tom mluvit právě teď?
P a v e l Z i k l Ú s t a v p r i m á r n í a p r e p r i m á r n í e d u k a c e P d F U H K Proč o tom mluvit právě teď? Nová právní úprava od 1. 9. 2016 (školský zákon ve znění 82/2015 Sb., nová vyhláška
VíceÚVOD DO AVK. Jindra Vladyková
ÚVOD DO AVK Mgr. Jindra Vladyková AKTIVITY S VYUŽITÍM KONÍ Jsou oborem hiporehabilitace Obsahují dvě základní i Sociální Pedagogická AKTIVITY S VYUŽITÍM KONÍ Pro obě i je kůň především silným motivačním
VíceŠablony pro mateřské školy:
Šablony pro mateřské školy: Částka uváděná u jednotlivých šablon slouží k pokrytí veškerých nákladů na realizaci aktivit tj. kromě mzdy v případě personálních šablon nebo kurzovného v případě vzdělávacích
VíceMateřská škola, Praha 8, Bojasova 1 Bojasova 1/1242, 182 00 Praha 8
Mateřská škola, Praha 8, Bojasova 1 Bojasova 1/1242, 182 00 Praha 8 Telefon: 286 884 253 E-mail: msbojasova@seznam.cz www.msbojasova.cz ZÁKLADNÍ INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE Zřizovatel: MČ Praha 8 Právní
VíceROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2015/2016
Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace 24. dubna 270, 664 43 Želešice ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2015/2016 Mgr. Dana Kadlčíková konzultační hodiny: Út 12 50 14
VíceZAVÁDĚNÍ ECVET V ČESKÉ REPUBLICE 20.9. 2012
ZAVÁDĚNÍ ECVET V ČESKÉ REPUBLICE 20.9. 2012 Přehled témat ECVET a jeho souvislosti Princip ECVET Doporučení k ECVET a úkoly pro evropské státy Postup zavádění ECVET v Evropě Strategie zavádění ECVET v
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Možnosti využití profesiogramu při konstrukci vzdělávacího programu
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Možnosti využití profesiogramu při konstrukci vzdělávacího programu oldrich.matousek@ff.cuni.cz Výstupy z učení Znalosti Dovednosti (dovednosti specifické
VíceIdea Kompozitní pedagogické fakulty na Slezské univerzitě v Opavě. Oldřich Stolín Matematický ústav v Opavě
Idea Kompozitní pedagogické fakulty na Slezské univerzitě v Opavě Oldřich Stolín Matematický ústav v Opavě 10. prosince 2015 Pedagogická studia na SU stávající stav o FPF dominantní nositel akreditací.
VícePSYCHOLOGIE JAKO VĚDA
Název materiálu: Psychologie jako věda Autor materiálu: Mgr. Kateřina Kaderková Zařazení materiálu: výuková prezentace Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Název a označení
VíceH) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
H) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění zák. č. 383/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., 158/2006 Sb.,
VícePROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ
Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceProjektové priority RHK PK a Akademie HK PK v oblasti školství 2014-2020. Mgr. Marcel Gondorčín
Projektové priority RHK PK a Akademie HK PK v oblasti školství 2014-2020 Mgr. Marcel Gondorčín Příprava strategií a koncepčních dokumentů Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského
VíceKRITÉRIA II. kola PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ pro školní rok 2016/2017 ZÁKLADNÍ INFORMACE K II. KOLU PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2016/2017
KRITÉRIA II. kola PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ pro školní rok 2016/2017 Střední škola lodní dopravy a technických řemesel, Děčín VI, p. o., stanovila v souladu se zákonnou normou č. 472/2011 Sb., kterým se mění
VícePovinná literatura: [1] ČASTORÁL, Z. Strategický znalostní management a učící se organizace. Praha : EUPRESS, 2007.
Metodické listy pro kombinované studium Anotace : Studijní předmět poskytuje základní informace spojené se strategickým znalostním managementem a učícími se organizacemi, které jsou společensky významné.
VíceSystém primární prevence rizikového chování Systém organizace a řízení primární prevence rizikového chování u žáků
Systém primární prevence rizikového chování Systém organizace a řízení primární prevence rizikového chování u žáků (1) MŠMT a) v návaznosti na schválené vládní dokumenty z oblasti primární prevence rizikového
VíceIndividuální přístup ke klientům trpící syndromem demence. Marie Báňová
Individuální přístup ke klientům trpící syndromem demence Marie Báňová Obsah příspěvku Jaký význam má individuální přístup Jak chápat individuální přístup Co všechno potřebuje personál vzít na vědomí,
VíceSociální skupiny PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D
Sociální skupiny PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Sociální skupina pojem Sociální skupina - klíčové téma sociální psychologie,psychologie,sociologie i dalších věd. Určitý počet lidí, kteří mají něco společného.
VíceKOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ
Ing. Marek Juha místopředseda představenstva - CÍLE - Zasazovat se o popularizaci sociálního podnikání Prosazování podpory sociálních podnikatelů a sociálních podniků Usilovat o vytvoření kvalitní spolupráce
VíceGeodézie a kartografie 3 roky
Bakalářské studijní programy a jejich obory Geodézie a kartografie 3 roky Geodézie, kartografie a geoinformatika Územní informační systémy pro veřejnou správu Bakalářské studijní programy a jejich obory
Vícepracovní skupina: VZDĚLÁVÁNÍ, ZAMĚSTNANOST A ZAMĚSTNATELNOST
pracovní skupina: VZDĚLÁVÁNÍ, ZAMĚSTNANOST A ZAMĚSTNATELNOST výstupy z 2.WS realizovaného 10. 7. 2013 Zájmové strany: rodiny s malými dětmi vzdělavatelé, lektoři a kariéroví poradci personalisté zaměstnavatelé
VíceZásady podpory škol a školských zařízení. grantových dotací na období 2015-2017
Zásady podpory škol a školských zařízení zřizovaných městem Třebíč při získávání grantových dotací na období 2015-2017 Dokument upravující poskytování finančních příspěvků školám a školským zařízením zřizovaným
VíceOBČANSKÁ VÝCHOVA. Školní rok 2011/2012
Oblasti: 1. Domácí úkoly 2. Domácí příprava 3.Individuální konzultace (doučování) 4.Sebehodnocení 5.Klasifikace 6.Pomůcky Ukázka písemných prací OBČANSKÁ VÝCHOVA Školní rok 2011/2012 Občanská výchova 6.ročník
Více1. Výchovné poradenství I, garant Mgr. Pavla Soukupová
Studium pro výchovné poradce (Vyhláška č. 317/2005 Sb. 8) Plán studia: 1. ročník ZS LS Výchovné poradenství I, II 10 10 Právní rámec činnosti VP 10 - Speciální pedagogika I, II 10 10 Školní diagnostika
VíceVeřejné informace o službě
Osobní asistence Místo poskytování služby: Nerudova 1180, Hradec Králové 500 02 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Mgr. Věra Kosinová Adresa sídla
VíceKaždý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz
Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz Co je sociální práce? SP a jiné pomáhající obory Identita sociální práce Jak se pozná samostatný
VíceStrategie rozvoje Mikroregionu Kahan 2014-2018
Strategie rozvoje Mikroregionu Kahan 2014-2018 Zastávka, 27.6.2013 co to je? Určuje směr (cestu) dalšího rozvoje vycházející ze současného stavu do stavu cílového Jeho předpokladem je dobrá a konsenzuální
VícePLÁNOVÁNÍ, ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR
PLÁNOVÁNÍ, ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR PRACOVNÍKŮ Kateřina Legnerová Mail: katerina.legnerova@fhs.cuni.cz SYSTÉM ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Předvýběr Ukončení PP Získávání zaměstnanců Výběr Vnější podmínky Plánování
VíceVYHLÁŠENÍ DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ
VYHLÁŠENÍ DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA PRO DĚTI, ŽÁKY A STUDENTY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ŠKOLÁCH NA ROK 2010 Č. j.: 24 525/2009-61 V Praze dne 17. prosince
VíceRámcová osnova modulu
Rámcová osnova modulu Název modulu: Evaluace organizace Tento modul je součástí akreditačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. 1. Typ vzdělávání 1) Specializované profesní Obecné x 2. Oblast
VíceOblastní charita Most Petra Jilemnického 2457, 434 01 Most
Oblastní charita Most Petra Jilemnického 2457, 434 01 Most Život i v nepříznivých situacích může být důstojný a můžeme jej nasměrovat k lepšímu. Terénní programy - Projdeme tím s vámi - Oblastní charita
VíceOKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM studijní program Speciální pedagogika studijní obor Speciální pedagogika akademický rok
VícePříloha č. 1 Dotazník pro pedagogy mateřských škol. Příloha č. 2 Dotazník pro rodiče dětí v předčtenářském období
PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1 Dotazník pro pedagogy mateřských škol Příloha č. 2 Dotazník pro rodiče dětí v předčtenářském období Příloha č. 1 DOTAZNÍK PRO PEDAGOGY MATEŘSKÝCH ŠKOL vzor Vážené paní
VíceSmlouva o spolupráci při realizaci odborných praxí studentů
Smlouva o spolupráci při realizaci odborných praxí studentů I. Smluvní strany Masarykova univerzita Filozofická fakulta se sídlem, 602 00 Brno zastoupená prof. PhDr. Milanem Polem, CSc., děkanem Filozofické
VícePříloha č. 1 Indikátory výzvy Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování - Šablony pro MŠ a ZŠ I
Příloha č. Indikátory výzvy Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování - Šablony pro MŠ a ZŠ I k předkládání žádostí o podporu zjednodušených projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a
VícePříloha č. 1. Rozhovor Česká školní inspekce Karlovy Vary průvodní dopis. Vážená paní inspektorko,
Příloha č. 1 Rozhovor Česká školní inspekce Karlovy Vary průvodní dopis Vážená paní inspektorko, obracím se na Vás s žádostí o pomoc při realizaci své diplomové práce v rámci studia managementu vzdělávání.
VíceANIMACE PRO ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÉ ŠKOLY
ANIMACE PRO ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÉ ŠKOLY Setkání zástupců základních a mateřských škol a jejich zřizovatelů z území MAS Hradecký venkov 7. 3. 2016 Mžany Území MAS Hradecký venkov Podpora regionálního školství
VíceEtická výchova. Příloha k ŠVP ZV Škola hrou
Příloha k ŠVP ZV Škola hrou Etická výchova Etická výchova je doplňující vzdělávací obor, který je zaměřen na systematickém a metodicky propracovaném osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové
VíceDům na půl cesty Jičín
Dům na půl cesty Jičín Aktivita je součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz). Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY
Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov, Myslbekova 996, okres Karlovy Vary ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 22 - ZÁPIS DO PRVNÍ TŘÍDY Číslo jednací: ZŠ/03/150/15 Vypracoval: Mgr.
VíceSOCIÁLNÍ INKLUZE OSTRAVA Integrovaný program
Statutární město Ostrava Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit SOCIÁLNÍ INKLUZE OSTRAVA Integrovaný program www.ostrava.cz Cíl a východiska programu Cílem je vytvořit komplexní
VíceEkonomika podnikání v obchodě a službách
Studijní obor Ekonomika podnikání v obchodě a službách Studijní program Ekonomika a management SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Studijní obor je odborně garantován Katedrou managementu a podnikání a Katedrou
VíceTematické setkání KAP Středočeského kraje
Tematické setkání KAP Středočeského kraje Metodická podpora KAP pro intervenci Rozvoj škol jako center CŽU (dalšího profesního vzdělávání) Jana Bydžovská, PhDr. Praha 26. dubna 2016 Tento projekt je spolufinancován
VíceCharakteristika Školní družiny
Školní družina - Świetlica Szkolna Jako součást školního programu Tvořivá škola programy, które są częścią składową programów szkolnych Szkoła Twórcza školní rok - rok szkolny 2007/8 Charakteristika Školní
VíceSTRUKTUROVANÉ UČENÍ. Příklady vzdělávací práce u žáků s poruchami autistického spektra v naší škole
STRUKTUROVANÉ UČENÍ Příklady vzdělávací práce u žáků s poruchami autistického spektra v naší škole STRUKTUROVANÉ UČENÍ V naší škole využíváme při vzdělávání žáků s PAS metodiku práce nazvanou strukturované
VíceZákladní škola a Mateřská škola Nová Říše příspěvková organizace
1 Základní škola a Mateřská škola Nová Říše Vnitřní předpis Úplata za předškolní vzdělávání Číslo dokumentu: 3 Účinnost: 1. 9. 2016 Spisový/Skartační znak: 1.1.3 / A10 Schválil: Mgr. Vojtěch Vrána, ředitel
VíceČÁST PRVNÍ. Obecná ustanovení
Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 73/2005 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciáln... - znění dle 147/11 Sb. 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
VícePříloha č. 1 Indikátory výzvy ESF výzva pro vysoké školy
Příloha č. 1 Indikátory výzvy ESF výzva pro vysoké školy k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritní osa: PO 2 Investiční priorita:
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2Management
VícePlán školního poradenského pracoviště Školní rok 2016/2017
Plán školního poradenského pracoviště Školní rok 2016/2017 1 Obsah Základní informace... 3 Školní poradenské pracoviště... 3 Personální obsazení ŠPP... 3 Cíle poradenského a konzultačního servisu ŠPP...
VícePředškolní plavání. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace. Bakalářská práce. Vedoucí bakalářské práce:
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace Předškolní plavání Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Miloši Lukáškovi, Ph.D Vypracovala: Kristýna Sůvová 3. ročník.
VíceNové Hrady 27. dubna 2010
Rekvalifikační kurzy nabízen zené úřady práce Nové Hrady 27. dubna 2010 Obsah prezentace obecná informace současná situace v oblasti rekvalifikací regionální individuální projekty Základní informace rekvalifikace
VíceSpecifické metody SP LS 2015 Tématické okruhy :
Specifické metody SP LS 2015 Tématické okruhy : Krizová intervence krize, vyjasnění pojmu, příčiny krize chování člověka v krizi a průběh krize krizová intervence, principy, cíle proces a formy krizové
VíceNáhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů
Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Postoj ke změně v institucionálním nastavení náhradní rodinné péče z pohledu pracovnic OSPOD www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz
VíceMěsto Žatec městský úřad kancelář úřadu V Žatci dne 24.3.2016. MATERIÁL NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATCE dne 11.4.2016
Město Žatec městský úřad kancelář úřadu V Žatci dne 24.3.2016 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATCE dne 11.4.2016 NÁZEV: PŘEDKLÁDÁ: ZPRACOVALA: OBSAH: Povolení výjimky z počtu dětí ve třídě na
Více72/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005
72/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 121 odst. 1 a 123 odst.
VíceRODINNÁ VÝCHOVA 9. ROČNÍK
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ RODINNÁ VÝCHOVA RODINNÁ VÝCHOVA 9. ROČNÍK Rodina Rodina a její význam v současnosti Rodina dříve a dnes Rodinné krize Téma, učivo Rozvíjené
VíceEnvironmentální výchova jako průřezové téma RVP SOŠ a SOU. Jan Kopp katedra geografie ZČU v Plzni
Environmentální výchova jako průřezové téma RVP SOŠ a SOU Jan Kopp katedra geografie ZČU v Plzni Osnova přednášky Environmentální výchova a její postavení v RVP SOŠ a SOU Teoretický koncept environmentální
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a mateřská škola Bernartice, okres Jeseník - příspěvková organizace. 790 57 Bernartice 259
Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a mateřská škola Bernartice, okres Jeseník - příspěvková organizace 790 57 Bernartice 259 Identifikátor školy: 600 150 526 Termín
VíceUniverzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra Speciální pedagogiky Jana Kubalová Metodická spolupráce školských poradenských zařízení v Mladé Boleslavi se základními školami, ve kterých jsou individuálně
VíceJihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců
Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Obsah 1. Politika integrace cizinců v České republice 2. Implementace integrační politiky na území Jihomoravského kraje 3. Jihomoravské regionální
VíceDopady zavedení registru práv a povinností na orgány veřejné moci
Dopady zavedení registru práv a povinností na orgány veřejné moci základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností Štěpánka Cvejnová, MVČR Miroslav Vlasák, Equica, a.s. Obsah Úvod
VíceCo je to Grundtvig? Kde najít informace?
Program Grundtvig je v rámci Programu celoživotního učení zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob ve všech formách vzdělávání dospělých a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto
VíceÚvodní pedagogická praxe: učitelství praktického vyučování METODY v pedagogice, HOSPITACE a pozorování
Úvodní pedagogická praxe: učitelství praktického vyučování METODY v pedagogice, HOSPITACE a pozorování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? rozdělení metod v pedagogice, pojem evaluace vyučovací
VíceŠkolní strategie prevence
Školní strategie prevence Obchodní akademie a Střední odborná škola gen. Františka Fajtla, Louny pracoviště Postoloprtská na období 2013-2018 Zpracovala: Mgr. Hana Topičová, výchovná poradkyně, školní
VíceSEMINÁŘE/WORKSHOPY PRO KLIENTY V PL A TK
SEMINÁŘE/WORKSHOPY PRO KLIENTY V PL A TK v období realizace projektu Příprava a podpora vstupu na trh práce pro bývalé uživatele návykových látek a osoby ohrožené drogovou závislostí v konfliktu se zákonem
VíceVyhláška Ministerstva vnitra, kterou se pro školy a školská zařízení č. 2/2006 Sb.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY A) Právní předpisy 1. Školy a školská zařízení, pedagogičtí pracovníci 2. Vysoké školy, věda a výzkum 3. Uznávání výsledků dalšího vzdělávání, uznávání odborné
VíceAspekt hodnocení podle Metodického pokynu pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů. Společná pro všechny aktivity. Proveditelnost Účelnost
Specifická kritéria přijatelnosti pro integrované projekty IPRÚ pro SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Specifická kritéria přijatelnosti pro integrované
VíceIndividuálně integrované děti se zdravotním postižením podle druhu postižení
Příloha č. 1 Tabulky Statistického výkazu Plzeňského kraje Individuálně integrované děti se zdravotním postižením podle druhu postižení Tab. č. 1: Údaje ze statistického výkazu o mateřské škole podle stavu
VíceSociální pedagogika 75 32 N / 06. Tématické okruhy k absolventským zkouškám. Odborné předměty
Sociální pedagogika 75 32 N / 06 Tématické okruhy k absolventským zkouškám Odborné předměty Školní rok 2015/2016 1. Dospělost z pohledu psychologie, sociální pedagogiky, andragogiky a sociální práce. Dospělost
VíceNáležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu
176 VYHLÁŠKA ze dne 5. června 2009, kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení Ministerstvo školství,
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST UČEBNÍ OSNOVY 5. 3 Společenskovědní seminář Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Předmět společenskovědní seminář doplňuje vzdělávací
VíceObchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31
Kritéria přijímacího řízení pro první kolo přijímacího řízení na Obchodní akademii a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, pro školní rok 2016/2017, obor vzdělání 63 41-M/02 Obchodní
VícePřijímací řízení FZV UP pro akademický rok 2016/2017
Přijímací řízení FZV UP pro akademický rok 2016/2017 Předpokládané termíny konání přijímacích zkoušek: 30. května 2016: Fyzioterapie navazující magisterské studium - 1. kolo (písemný test) 13.-17. června
VíceHospitace, hodnocení pracovníků a jejich výkonů. Kateřina Holčáková
Hospitace, hodnocení pracovníků a jejich výkonů Kateřina Holčáková Seminární práce z předmětu Školní management 2015 1 Vymezení pojmu hospitace Hospitace dle Pedagogické encyklopedie z r. 1938 znamená
VíceM A N A G E M E N T. Akad. rok 2009/2010, Letní semestr MANAGEMENT - VŽ 1
M A N A G E M E N T 5 MANAGEMENT - VŽ 1 V Ý Z N A M S T R A T E G I C K É H O M A N A G E M E N T U MANAGEMENT - VŽ 2 STRATEGICKÝ MANAGEMENT Představuje souhrn aktivit jako je : 1. výzkum tržních podmínek,
VíceRoční prováděcí plán na rok 2014-2015 ŠKOLKA PRO VŠECHNY
Roční prováděcí plán na rok 2014-2015 Mateřská škola Hostinné, Tyršovy sady 676, Hostinné ŠKOLKA PRO VŠECHNY číslo jednací: 16/2014 projednáno na pedagogické radě: 27.8.2014 razítko, podpis ředitelky 1
VíceVyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb., s účinností ke dni 1. 9. 2014 Změny se týkají 1 odst. 5 a jsou
VíceZadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČ: 70890692
Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČ: 70890692 Veřejná zakázka: Úvěrový rámec na předfinancování a spolufinancování projektů zadávaná v otevřeném řízení podle
VíceREG. ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07./2.2.00/29.0019
REG. ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07./2.2.00/29.0019 Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích VŠTE BEZ BARIÉR Vysoká škola
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ. Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Název tematického celku: Řízení lidských zdrojů význam a úloha v organizaci Pojetí a význam personální práce Vývojové fáze (koncepce) personální práce Personální činnosti, personální
VíceFlexibilní pracovní modely a metody vhodné pro MSP. Národní vzdělávací fond
Flexibilní pracovní modely a metody vhodné pro MSP Osnova Flexibilita jako faktor rozvoje firmy Flexibilní pracovní podmínky pracovní konta model semaforu roční časový model celoživotní flexibilní přístupy
VíceNázev a registrační číslo projektu: Číslo a název oblasti podpory: Realizace projektu: Autor: Období vytváření výukového materiálu: Ročník:
Název a registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu: 02. 07. 2012 01. 07. 2014 Autor:
VíceNávrh. Úvodní ustanovení
Návrh Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceTECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA
TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA Koncepce IAP skupiny silniční nákladní doprava Ing.Jiří Novotný CDV v.v.i. Při vlastním zpracování návrhu IAP jsme vycházeli z: analýzy výzkumných aktivit (národních
VíceCochemská praxe. Odpověď na výzvy rezoluce. Cochem.cz, z.s.
Cochemská praxe Odpověď na výzvy rezoluce Cochem.cz, z.s. - Cochemská praxe ve zkratce - Cochemská praxe - odpověď na výzvy rezoluce - cesta ke změně SOUDNÍ ZNALEC PSYCHOLOG OSPOD SOUDCE ADVOKÁT ADVOKÁT
VíceCZ.1.07/3.2.05/02.0041
CZ.1.07/3.2.05/02.0041 Zamyšlení Život sám je jeden velký projekt. Má svůj začátek i konec a je jedinečný. Musíme do něj hodně investovat a očekáváme dosažení cílů, které si přejeme. Je na každém z nás,
VíceKurzy pro veřejnost zimní semestr 2010/11
Kurzy pro veřejnost zimní semestr 2010/11 Nabízíme: Základy podvojného účetnictví Základy výpočetní techniky pro úplné začátečníky MS Excel 2007 pro pokročilé Základy práce s internetem Němčina autentický
Víceobjednací kód: ZK-9 Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka):
Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka): Telefon: E-mail: Zákonný zástupce (otec): Telefon: E-mail: Dětský lékař: Jiné údaje a upozornění:..............................................................................................................
VíceRok průmyslu a technického vzdělávání
Průmysl nemá u veřejnosti takovou pověst, jakou by si zasloužil. Cíle: Zvýšit povědomí cílových skupin o průmyslu jako základu moderní ekonomiky 21. století, který vytváří pracovní místa, je nositelem
VíceM 9. VÝKAZ o konzervatoři podle stavu k 30. 9. 2015 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. III. Počet žáků podle ročníků
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky do 15.
VíceMÍSTO, KDE ŽIJEME. - domov, orientace v místě bydliště (plány). - škola bezpečná cesta do školy.
MÍSTO, KDE ŽIJEME - vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - domov, orientace v místě bydliště (plány). - škola bezpečná
VícePředběžné výsledky vyšetření psychomotorického vývoje ve 2. a 5. roce věku u dětí s perinatální zátěží
Předběžné výsledky vyšetření psychomotorického vývoje ve 2. a 5. roce věku u dětí s perinatální zátěží MUDr. M. Kašparová, Centrum komplexní péče pro děti s poruchami vývoje, Pediatrická klinika 2.LF UK
VíceHrají významnou roli při soužití a interakci lidí v multikulturní realitě. Naučit se zacházet s vlastními stereotypy, poznat jejich kořeny, povahu, fu
PONTIS Šumperk o.p.s Protože jsou předsudky druhem postoje, zakládají sklon k negativnímu jednání vůči objektu předsudku, a protože jsou iracionální, jsou velmi odolné vůči změnám a rezistentní vůči racionální
VíceČeská republika Česká školní inspekce. Olomoucký inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a gymnázium města Konice
Česká republika Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a gymnázium města Konice Tyršova 609, 798 52 Konice Identifikátor školy: 600 015 149 Termín
VíceSTATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2015
STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 215 Počet klientů, intervencí, kontaktů a nerealizovaných kontaktů za rok 215 18 16 14 1622 1575 12 1 8 6 192 938 Klienti Intervence 4 2 368 7 19 6 I. popoletí
VíceSeznam grantových projektů schválených k realizaci v rámci 3. výzvy osy Počáteční vzdělávání OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Seznam grantových projektů schválených k realizaci v rámci 3. výzvy osy Počáteční vzdělávání OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 3 Číslo a název globálního grantu: Vyhlašovatel (ZS): CZ.1.07./1.1.01
VíceProjekt Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu Závěrečná zpráva
Projekt Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu Závěrečná zpráva červen 28 2 Projekt realizovala Univerzita Hradec Králové prostřednictvím Institutu dalšího vzdělávání UHK. Náklady projektu: 473 5
Více