Při pozorování blízkých předmětů jsou oční svaly maximálně stažené a čočka je nejtlustší (nejvíce lomí), u zdravého oka dopadá obraz opět na sítnici.

Transkript

1 St opakování: lom světla úplný odraz význačné paprsky rozdíl spojka rozptylka nová látka: oko oční vady 4.6 Lidské oko Světlo prochází otvorem v duhovce - zornicí, její průměr se mění podle množství dopadajícího světla. Oční čočka má proměnnou optickou mohutnost - působením očních svalů se zploští nebo vyklene tak, aby se obraz vytvořil na sítnici. Celé oko funguje jako spojka, obraz dopadající na sítnici je skutečný, převrácený a zmenšený. Pružná čočka umožňuje zaostřit na různě vzdálené předměty - této schopnosti oka se říká akomodace -, paprsky se ale lámou už v částech oka před ní - optická mohutnost čočky je asi 15 dioptrií, představuje ale jen jednu čtvrtinu optické mohutnosti celé soustavy. Při pozorování vzdálených předmětů jsou oční svaly maximálně uvolněné a čočka je nejtenčí (nejméně lomí), u zdravého oka dopadá obraz na sítnici. Při pozorování blízkých předmětů jsou oční svaly maximálně stažené a čočka je nejtlustší (nejvíce lomí), u zdravého oka dopadá obraz opět na sítnici. F

2 Oční vady krátkozrakost Nejčastější příčinou krátkozrakosti je nesprávný tvar oka, kdy je oko moc dlouhé, vzácněji může být způsobena příliš velkým indexem lomu oční čočky nebo dalších částí oka. V takovém případě se obraz vzdáleného předmětu i při maximálně uvolněné (tenké) čočce nevytvoří na sítnici, ale před ní. Akomodací oka se obraz posouvá ještě dále před sítnici (čočka více lomí), řešením je dát před oko rozptylku. Přibližuje-li se předmět k oku, posouvá se jeho obraz blíže k sítnici (viz schémata u zobrazení spojkou), až nakonec začne dopadat na ní - od této chvíle už oko normálně akomoduje, blízké předměty tedy vidí dobře. dalekozrakost Opakem krátkozrakosti je dalekozrakost, kdy je oko moc krátké nebo málo lomí. V takovém případě se obraz blízkého předmětu i při maximální akomodaci nevytvoří na sítnici, ale až za ní. Uvolněním očních svalů se obraz posouvá ještě dále za sítnici (čočka lomí ještě méně), řešením je dát před oko spojku. F

3 U vzdálených předmětů si oko pomůže akomodací, ty jsou proto vidět dobře. vetchozrakost S věkem klesá schopnost oční čočky měnit svůj tvar, ve vyšším věku může vymizet úplně. Tento typ věkem způsobené dalekozrakosti se nazývá vetchozrakost. astigmatismus Bývá způsoben nepravidelným zakřivením rohovky, vzácněji čočky, díky němuž paprsky, které by se u zdravého oka protly v jednom bodě sítnici, se nespojí do jednoho místa, ale vytvoří (na sítnici nebo jinde - tady vada bývá většinou doprovázena dalekozrakostí nebo krátkozrakostí) jich několik. Odstranit se nechá (složitějšími) brýlemi. šedý zákal F

4 Šedý zákal je vada oční čočky, kdy ztrácí schopnost propouštět světlo, neléčený končí slepotou. Projevuje se viděním jakoby přes špinavé sklo nebo pomalu zamrzající okno, léčí se nahrazením zakalené lidské čočky umělou. zelený zákal Zelený zákal je poškození očního nervu nejčastěji v důsledku vysokého nitroočního tlaku nebo infekce. Zpočátku při něm dochází ke ztrátě periferního vidění (zmizí část obrazu při okraji), pokud se včas neléčí, končí nevratným oslepnutím. barvoslepost (daltonismus) Na sítnici oka se nacházejí buňky reagující na světlo. Ty jsou dvojího typu - tyčinky, které umožňují vidět za šera, a čípky, které umí rozeznávat barvy. Každou barvu jde složit ze tří základních - červené, zelené a modré. Pro každou z nich existují zvláštní čípky, výsledný obraz se pak složí až v mozku. Barvoslepí lidé nemají čípky pro jednu nebo i více barev, podle toho vidí buď jen některé barvy nebo vidí jenom černobíle. F

5 Kontaktní čočky Místo brýlí lze použít na korekci okčních vad kontaktní čočky: tvrdé - odolné, ale nepropouštějí kyslík měkké - umožňují oku dýchat, je nutné je buď měnit, nebo čistit barevné, crazy F