Struktura kurzu Trh práce a nezaměstnanost

Transkript

1 Struktura kurzu Trh práce a nezaměstnanost Teoretická východiska analýzy trhu práce funkce, instituce, komponenty, rovnováha TP Teorie lidského kapitálu Segmentace trhu práce Obecné kontexty utváření trhu práce Dynamika zaměstnanosti, toky pracovních sil Mezinárodní kontexty otevírání trhu práce - volný pohyb pracovních sil a kapitálu, migrační procesy Pracovní migrace Vzdělání a práce Vývoj trhu práce v ČR Nezaměstnanost jako sociální problém Rizikové skupiny na trhu práce Metodologické a metodické souvislosti zkoumání trhu práce Doporučená literatura Buchtová B. a kol.: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Grada 2002 Kuchař P.: Trh práce. Sociologická analýza. Karolinum 2007 Mareš P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha, SLON Sirovátka T., Mareš P. (ed.): Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. MU Brno, 2003 Tuček M. a kol.: Dynamika české společnosti. Praha, SLON 2003 Východiska trhu práce Vztah dvou subjektů nabídka práce (prodávající = člověk), poptávka po práci (kupující = zaměstnavatel) Práce je činnost ekonomická a sociální - její obchodovatelnost je regulována formálně (normy) i neformálně (zvyky) TP = subsystém integrující ekonomický, právní, sociální a kulturní systém společnosti (Parsons) Zkoumání TP interdisciplinární, je dominantní ekonomický systém? Funkce trhu práce TP koordinuje distribuci práce předpokladem je svoboda jednání zúčastněných Alokační f. usměrňování pracovních funkcí. Zaměstnanci hledají práci, zaměstnavatelé si vybírají zaměstnance Distribuční f. určuje cenu práce. Pracovní síla dostává plat, funkční a sociální pozici, status.. V čase se tyto funkce mění - dynamika TP Efektivní alokace neznamená vždy spravedlivou distribuci! 1

2 Instituce na trhu práce Institucionalizace TP fixuje (Solow): distribuci pracovní síly - pravidla obsazování pracovních míst, profesní struktura alokaci pracovní síly (regionální zájmy) Instituce TP: úřady práce systém sociálního zabezpečení tripartita odbory Politika zaměstnanosti: aktivní, pasivní Nabídka práce Poptávka po práci Komponenty trhu práce sociální dimenze Rovnováha na trhu práce Konstituování reálné a nominální mzdové sazby Nabídka práce Základní jednotkou je domácnost ot. preference buď spotřeba = objem příjmů, tj. nabízí se více práce nebo volný čas = nabízí se méně práce Substituční efekt = vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, omezují objem volného času (je drahý ) Důchodový efekt = stabilizovaná úroveň nasycení potřeb, vyšších příjmů se dosáhne s daným objemem nabízené práce Převažuje substituční efekt nad důchodovým (vliv fází životního cyklu) Poptávka po práci Snahou je maximalizace zisku - rozsah poptávky je ovlivněn: Přijetím pracovních sil Zvýšením mzdových nákladů Optimální rozsah zaměstnanosti (ideální stav): zvýšení produkce = reálná mzda Pokud: rostou mzdy - klesá zaměstnanost klesají mzdy - roste zaměstnanost Vše, co narušuje svobodné chování podniků, snižuje efektivitu (minimalizace vnějších zásahů) 2

3 Rovnováha na trhu práce Předpoklady rovnováhy: Ekonomická prosperita: růst produktivity práce = pracovní místa = zvyšování mezd Alokace nabídky odpovídající alokaci poptávky Adaptabilita pracovních sil = prostorová mobilita + kvalifikační flexibilita Minimální vnější intervence státu (zejm. mzdová regulace) Intervenující faktory Systém sociální politiky Záchranná sociální síť čím jsou oka menší, tím více lidí je zachyceno (dostává sociální podpory) a méně jich pracuje, čím jsou větší, tím méně jich je na podpoře a tím více pracuje Pojetí sociální (distributivní) spravedlnosti dilema spravedlnosti v podmínkách práce a v rozdělování (Hayek sociální spravedlnost je představa, která má být lidem vnucena ze strany některých sociálních skupin) Byl Jánošík lupič nebo hrdina? Minimální mzda a) ochrana pracovní síly před stlačováním mezd b) výraz redistributivních procesů narušujících základní principy tržních vztahů -samočištění Orientace sociálních skupin na TP Teorie asymetrických informací nedokonalá informovanost zaměstnanců i zaměstnavatelů informace mají ekonomickou hodnotu Ztráty jsou vnímány výrazněji než zisky psychologie ekonomiky Struktura sociálních sítí výhody pro: zaměstnavatele ušetří na nákladech, získají lepší pracovníky, zlepší sociální klima zaměstnance snadnější nalezení zaměstnání, rychlejší adaptace Individuální míra participace Teorie rozhodování domácností sociální podmíněnost - stratifikace profesní podmíněnost - vliv charakteru práce demografické faktory - věk, fáze životního cyklu hodnotové orientace - pořadí, obsah zkušenosti - intra-, intergenerační vzorce chování - kulturní kapitál, reprodukce vzorců Teorie lidského kapitálu Základní východisko: vyšší cenu za práci mohu očekávat tehdy, když sám investuji do jejího osvojení LK = lze jej ekonomicky vymezit (na rozdíl od t. kulturního a sociálního kapitálu) Znalosti, dovednosti, schopnosti a vlastnosti osvojené jedincem, které jsou relevantní pro 3

4 ekonomickou aktivitu 60. Léta Theodore W. Schultz, Gary S. Becker, Jacob Mincer Individuální charakteristiky: - demografické (pohlaví, věk, rodinný stav) Základní elementy modelu lidského kapitálu Pracovní zkušenost: Charakter současné práce: - délka - profese (složitost práce) - počet zaměstnavatelů - pozice v řízení - profesní variabilita - obor - region - individuálně psychologické (inteligence, nadání) - rodinné kapitály: kulturní sociální ekonomický Vzdělání: - úroveň - obor - délka školní docházky Pozice na trhu práce Štěstí Měření využití lidského kapitálu Měřitelnost vstupů co se rozumí vzděláním Koncept celoživotního vzdělávání = formální + neformální + informální Formální vzd. = v rámci školské soustavy Neformální vzd. = podnikové, zájmové Informální vzd. = spontánní, neuvědomělé (TV, média) Přímé náklady: jednotlivce (učebnice, pomůcky, dojíždění, školné) zřizovatele (platy učitelů, náklady na budovy a provoz, vybavení škol) Nepřímé náklady: jednotlivce (ušlý zisk X životní náklady) zřizovatele (efektivnější využití investic) Čas jako nákladová položka: substituční X důchodový efekt, horizont efektivity investic do vzdělání Měřitelnost výstupů - 3 ot.: 1. Jaká je návratnost do vzdělání pro jednotlivce 2. Zda je vhodnější obecné nebo specializované vzdělání 3. Jaký je vliv vzdělání na produktivitu práce 4

5 Efekty na úrovni jednotlivce: pozice na trhu práce (vyšší vzd. = vyšší míra ekon. aktivity, vyšší příjmy, nižší rizika nezaměstnanosti) mimoekonomické přínosy (vyšší vzd. = vyšší věk dožití, lepší zdravotní stav, nižší míra kriminality, větší stabilita partnerských vztahů, vyšší variabilita aktivit volného času, lepší jazykové znalosti možnosti cestování atd.) Efekty na úrovni podniku: Vyšší vzdělání = vyšší úroveň složitosti vykonávané práce, vyšší přidaná hodnota práce = vyšší zhodnocení na trhu, předpoklad růstu produktivity práce Celospolečenské efekty: Úzký vztah mezi úrovní vzdělání a dynamikou hospodářského růstu (1 rok průměrného vzdělání zvyšuje produktivitu práce zaměstnance o 5-15 %) Rychlejší zavádění inovací Vyšší mzdy kvalifikovanějších pracovníků vedou k vyšší spotřebě Kritika teorie LK Sice je významná pro ekonometrii, ale jsou zde problémy ve 2 rovinách: Teoretické vymezení redukce získávání a využívání znalosti jen na materiální statky, hlavní charakteristiky nejsou zahrnuty (rozvoj osobnosti) Praktická aplikace trh práce a jeho fungování je sociálním jevem - nejde vyjádřit rovnicí Nevhodná pro analýzu obecných procesů na TP. B. Fine, M. Carnoy Další námitky: Orientace jen na nabídkovou stranu TP (jednotlivce), stranou zůstává poptávková strana (zaměstnavatelé) Teorie LK = teorie produkční předpoklad, že vzdělávací systém přispívá k produkčním schopnostem člověka. ALE: vzděl. systém často jen filtruje jednotlivce Koncepce vzděl. systému jako produkčního (zvyšuje LK) nebo selektivního (síto bez zvyšování kapitálu) Segmentace trhu práce Podmínky, za kterých lidé vstupují na TP, se liší podle toho, kam a na jaká místa nastupují (není jeden trh práce, ale více různých trhů) Clark Kerr - The balkanization of Labor Markets, 1954 TP je množinou segmentů s odlišnými soc.ekon. faktory (prac.místa, cena práce, prestiž, jistoty) 3 zákl. segmenty: profesní trhy lokálně regionální trhy odvětvové trhy 5

6 Koncept duální ekonomiky a duálního trhu práce Duální ekonomika: firmy lze rozdělit na: Centrální (primární) dominantní, dlouhodobé plánování, silný kapitál, technologické inovace, velký počet zaměstnanců, silná pozice ve vyjednávání s odbory, státní zakázky, daňové výhody, definují tržní prostředí Periferní (sekundární) ekonomicky slabší, závislé na firmách v primárním sektoru, podřizují se tržnímu prostředí Duální trh práce mezi oběma sektory platí odlišná pravidla obsazování prac. míst Hlavní charakteristiky: Členění na vyšší a nižší příjmové sektory Omezená mobilita mezi nimi Úroveň platů podmiňuje vertikální mobilitu Větší stabilita lépe placených míst Zejm. u firem v centrální ekonomice existují dva sektory: interní (primární, centrální) chráněná prac. místa, odměňování podle pozice, vysoká návratnost do lidského kapitálu externí (sekundární, periferní) platí vztah nabídky a poptávky /soutěž/, odměňování podle výkonu, vyšší míra kontroly, nižší platy, vysoká mobilita Zdůvodnění: Odlišné zaměstnanecké příležitosti Mzda a mechanizmy zaměstnávání pracovníků jsou řešeny odlišně v primárním a sekundárním sektoru Pracovní mobilita mezi oběma sektory je limitována, pracovníci v sekundárním sektoru jsou v pasti, ze které není úniku. Sekundární sektor zaměstnává zejm. podzaměstnané (tj. krátkodobé pracovní úvazky), neumožňuje zvyšování kvalifikace, výkon především nekvalifikované práce Neplatí princip rovných podmínek (odlišnost od neoklasického pojetí TP!), partikulární zájmy aktérů Platilo zejm. pro USA, v Evropě byla situace odlišná (méně bariér), ALE co dnes (v Evropě je bariér více)? Odvozené modely: Třísegmentový model (Piore) vyšší a nižší primární, sekundární sektor (vztah pracovní mobility a stratifikace) Multisegmentační model (Mok) sub-trhy na vertikální ose primární sekundární a horizontální ose interní externí Cambridgeská škola důraz na třídní odlišnosti, prolínání ekonomických a sociálních faktorů, význam institucí Důraz na empirické poznání, absence obecného teoretického konceptu (projekt SCELI - The Social Change and Economic Life Initiative) 6

7 Základní procesy na TP Předpoklady analýzy TP: Historické kontexty - národní specifika X globalizační tendence koncepce os: východ západ sever jih Demografický vývoj přirozený vývoj X populační politiky dlouhodobé trendy X krátkodobé výhledy společenská a sociální podmíněnost migrační trendy 1. Sektorové přesuny a formování profesí Nové technologie, nové formy organizace práce, věda jako výrobní faktor, dynamika inovací Permanentní restrukturalizace hospodářství Vzdělanostní společnost význam čtvrtého sektoru 2. Růst vzdělanostní úrovně Vyčerpání zdrojů extenzivního vývoje intenzifikace Od zač. 70. let růst vzdělanostní úrovně, od zač. 90. let význam počítačové gramotnosti Vytlačování méně vzdělaných pracovních sil a menšin Nový vztah mezi kvalifikací a vykonávanou prací 3. Mobilita na TP Stupeň mobility je indikátorem fungování TP Nízká mobilita = zpomaluje zavádění inovací Vysoká mobilita = velké transakční náklady, může rozkolísat TP Nezaměstnanost krátkodobá jako přirozená součást TP dlouhodobá jako sociální problém (sociální exkluze) 4. Segmentace TP Samostatné a relativně izolované TP Vnitřní, vnější význam ceny práce (vnitřní mobilita) Specifika nadnárodních korporací X národní TP Individualizace koncepty firemní kultury 5. Flexibilita pracovních míst Rozvoj netradičních forem práce Alespoň jednu z flexibilních forem práce využívalo v ČR v roce % podniků, v celkovém objemu pracovních úvazků to je 5 % - méně než průměr EU (data Svazu průmyslu a dopravy) Právní stav termínované pracovní smlouvy Švarc systém Kvantitativní flexibilita: a) Délka pracovní doby - částečné úvazky (50 % českých podniků v r.2008) b) Restrukturalizace pracovní doby pružná či nepravidelná pracovní doba (86 % českých podniků využívá klouzavou prac. dobu) c) Flexibilita pracovních míst sdílení (job sharing), stlačený pracovní týden 7

8 Nejméně využíváno: klouzavý pracovní rok, purchased leave (možnost zaměstnance koupit si dodatečnou dovolenou nebo snížit si plat) Kvalitativní flexibilita: Homeworking (třetí nejrozšířenější) Teleworking Mezinárodní kontexty Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost Výsledek jednání Rady EU v Lisabonu v březnu Komplexní desetiletý plán pro r , scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a ekologickou (enviromentální) obnovu EU EU by se do r měla stát: - nejvíce konkurenceschopným a nejdynamičtějším, na znalostech založeným hospodářským prostorem světa - hospodářským prostorem, který je schopný dosáhnout trvalého hospodářského růstu, s početnějšími a lepšími pracovními místy a větší soudržností - který bude současně ohleduplný k životnímu prostředí Požadavek na zachování sociálního modelu. Opatření jednoho státu budou účinnější, když se o ně zasadí i další státy Kokova zpráva podzim 2004 Podklad pro hodnocení Lisabonské strategie po uplynutí poloviny doby, pro kterou byla přijata Lisabon pojednává o všem a tudíž o ničem. Každý má odpovědnost a proto ji nemá nikdo. Sociální agenda únor 2005 Základem představy dalšího vývoje je zajištění udržitelného rozvoje Evropy založeného na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. ALE zjevný rozpor s Kokovou zprávou - nutnost revize sociální agendy Evropský sociální model - Snaha o prosazení jednotné sociální politiky evropské unie na principu rovných příležitostí a solidarity - nutnost většího přerozdělování - rozpor s pozicí sociální politiky jako suverénní kompetence členských zemí 5 oblastí: Znalostní společnost udělat z EU atraktivní adresu pro vědce, prioritou musím být VT rozvoj (3 % HDP), max. využití informačních a komunikačních technologií Podporovat celoživotní vzdělávání, ulehčit mobilitu Růst produktivity je tím větší, čím větší jsou výdaje do VV Současný stav: IT sektor v EU tvoří 6 % HDP, v USA 7,3 % Na VV vydává více než 3 % HDP jen Švédsko (4,3 %) a Finsko (3,4 %) Existence strukturálních překážek, potřeba daňových úlev pro podniky, investující do výzkumu Potřeba založení Evropské výzkumné rady 8

9 Vnitřní trh dokončit trh volného pohybu zboží a kapitálu, vytvořit jednotný trh poskytování služeb, liberalizovat trhy a zasíťovat některá odvětví průmyslu Rozhodující pro generování hospodářského růstu je podpora volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Současný stav: Vnitřní obchod s řemeslným zbožím i službami upadá, existují značné cenové rozdíly uvnitř EU (jsou nad úrovní USA), silný protekcionismus EU opouští více peněz, než do ní přitéká. Většina nově vytvořených pracovních míst je v sektoru služeb (70 % hospodářské činnosti EU), ty ale představují jen pětinu evropského obchodu neexistuje jednotný trh. Trh s byty podmínka mobility pracovních sil Snaha po harmonizaci vyměřovacího základu podnikové daně spadá pod pravomoc národních vlád Hospodářské klima snížit administrativní zátěž, zlepšit kvalitu právních předpisů, vytvořit podnikatelsky příznivé prostředí Současný stav: 3 hlavní překážky Celková zátěž předpisů a norem náklady na plnění nových nařízení přesahují případný užitek Malá dostupnost finančních prostředků zdroje investic rizikového kapitálu jsou v USA dvakrát větší než v EU, nevyvinutá infrastruktura Stigmatizace případného neúspěchu v podnikání nadměrné sociální a právní následky konkurzů Pracovní trh vypracovat strategii celoživotního vzdělávání a aktivního stárnutí, podpořit partnerství pro růst a zaměstnanost, podporovat rovné příležitosti, sladit evropský sociální model s novým hospodářstvím Definovat program pro lepší přizpůsobivost firem, kolektivního vyjednávání, zpomalení růstu mezd, lepší produktivity a pružnou organizaci práce Zvýšit celkovou míru zaměstnanosti na 67 % do r a 70 % do r. 2010, míru zaměstnanosti žen na 57 (60) %, míru zaměstnanosti starších lidí nad 50 % (do r. 2010), hranici odchodu do důchodu o 5 let Současný stav: Požadavek flexibility je vnímán jako oslabení práv a ochrany zaměstnanců namísto pohyblivosti a přizpůsobivosti Reforma penzijního systému motivace pro aktivní stárnutí Nutnost reforem trhu práce růst zaměstnanosti Ekologická udržitelnost dodán dodatečně (2001) Rozšiřovat ekologické inovace, zvýšením eko-efektivity dosáhnout dlouhodobého a udržitelného růstu produktivity Oddělení vazby mezi hospodářským růstem a používáním zdrojů společný rámec pro zpoplatnění používání dopravní infrastruktury Ekologická politika = šance pro inovace, nové trhy, vyšší efektivita využívání zdrojů Diskuze EU je založena na konceptu sociálního státu = nejde o výsledek v soutěži, ale o solidaritu a sociální soudržnost Konkurenceschopnost EU = schopnost konkurence firem ALE firmy v Číně, Koreji ad. mají nižší náklady 9

10 Důvody nižší konkurenceschopnosti EU: Nižší zaměstnanost + 35 hod. pracovní týden Masivní příspěvky na sociální programy Rigidita pracovních míst + silné odbory Vysoká daňová zátěž + vysoké mzdy = vysoké přerozdělování Odliv mozků láká ne wellfare state ale volná soutěž Koncept tzv. flexicurity flexibilita trhu práce + zachování sociálních jistot = fikce, třetí cesta V EU (ČR): úspěch = souhra okolností, podvody neúspěch = selhání státu, neschopnost úředníků V roce 2007 činila výše povinných odvodů z průměrné mzdy v ČR 43,5 % (tj. 435 Kč ze 100 Kč) Slovensko 38,5 %, USA 30 % Problémy alokace stát vs. jednotlivec Den daňové svobody: (Friedman) Odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu Podnikové daně ne Francie (33 %), Německo (38 %), ale Estonsko (rovná daň 26 % pro fyzické i právnické osoby), Irsko (12,5 % daň z příjmu právnických osob) (2005) Sociální standardy ne Švédsko, ale Slovensko (DDS ) Pracovní legislativa ne Itálie, ale USA (DDS ) Pracovní migrace Prvotní příčiny - možnosti pohybu pracovní síly a kapitálu Současnost produktivita práce (vyšší mzdy + lepší pracovní a životní podmínky) Efektivnější je pohyb kapitálu snižování transakčních nákladů (sociální dávky, infrastruktura) Migrace je žádoucí efektivnější alokace prac. sil, využívání přírodního bohatství, někam kapitál nemůže či nechce jít (politická nejistot, daňový systém) Bariéry migrace umělé (legislativní), přirozené (odlišnost kultur, xenofobie) Výhodné pro země s přebytkem (odchází) i nedostatkem (přichází) prac. sil Pozitivní vliv migrace na demografickou strukturu, vzájemné poznávání (mimoevropští imigranti - multikulturalismus globální toky lidí, informací, představ, rizik Urry) Rizika migrace: odčerpává zejm. kvalifikovanou prac. sílu (odliv mozků), stírání národních specifik Politické souvislosti Migrace nekvalif. síly kočovný proletariát Základní motiv migrace je ekonomický, základní směr migrace je závislý na podmínkách, které existují pro přijímání celých rodin Novost procesů: 1. Objemy migrantů Tradiční země USA, Německo, V.Británie, Francie, Belgie 10

11 Nové země Rakousko, Dánsko, ČR Saturace TP Lucembursko (36 % cizinců), Švýcarsko (19 %) Historické a jazykové kontexty: Turci a Kurdové - Německo, Holandsko Marokánci, Alžířané Francie Commonwealth V. Británie ČR, Slovensko býv. SSSR 2. Rozšíření EU Obavy z přílivu levné a kvalifikované pracovní síly z postsocialistických republik (Německo, Rakousko) Odhady: 335 tisíc, z toho tisíc prac. sil, cca ½ - 1 milion je v západní Evropě ilegálně Diferenciace zdrojových zemí hlavní proud z Polska, podíly ostatních zemí na úrovni E-15 Politické důvody stigmatizace Polskem, vojenské důvody kulturně politické - Balkán jako bariéra proti islamizaci Hlavním rizikem je struktura polské, bulharské a rumunské ekonomiky málo rozvinuté zemědělství 3. Stírání administrativních hranic Dnes rozdělují Evropu jen národní dějiny (společná učebnice dějin EU?) a jazyk Prostorová mobilita ztrácí dimenzi změny institucí Lucembursko 78 % migrující pracovní síly, ostatní země cca % Situace na národních trzích Potřeby nekvalifikovaných prac. sil jsou již saturovány obrana proti jejich dalšímu přílivu Potřeba kvalifikovaných prac. sil trvá národní programy (Green card programm), 40 % žadatelů z východní Evropy, 20 % z Asie Růst podílu zahraničních pracovníků na domácích TP (Rakousko, Německo, Belgie, Španělsko) Směrování zejm. do služeb Situace v ČR V minulosti uzavřená společnost pocity národní výlučnosti + odmítavý postoj k ostatním národům (zejm. Němcům a Rusům), specif. situace Romů Konkurence prac. sil první obětí byli Rómové Potřeba zahraniční prac. síly: Strukturální přestavba ekonomiky, výstavba infrastruktury Hospodářská konjunktura, zejm. neinvestiční stavební práce Sezónnost prací, pohotovost zahr. prac. síly Demografické důvody, úbytek prac. sil + nezájem domácí síly o některé práce Růst počtu cizinců s pracovním povolením zájem o krátkodobější pobyt Občanství souvisí s charakterem práce Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Možnost požádat si o udělení trvalého pobytu již po dvou a půl letech pro celou rodinu Zapojení do specializovaných programů Podmínkou je dokončené střední vzdělání a získání legálního zaměstnání 11

12 Zelená karta Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ČR ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn: pobývat na území ČR a pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Austrálie, Černá Hora, Chorvatsko, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Bosna a Hercegovina, Republika Makedonie, USA, Srbsko, Ukrajina Vzdělání a práce Proměnlivá dynamika vývoje vzdělanostní struktury: zač. 60. léta růst podílu studentů, velký prostor pro dodatečné vzdělávání 2. konec 60. let nové impulsy, ale i restrikce 3. Od zač. 90. let výrazné změny, růst podílu studentů, modernizace školství Tři hlavní efekty vývoje vzdělanostní soustavy: 1. Převaha nižšího středního vzdělání 2. Stagnace rozvoje terciálního vzdělání 3. Široký prostor pro dodatečné vzdělávání 1. Převaha nižšího středního vzdělání Zejm. ve vyšších věkových skupinách, jako důsledek změn v 50. letech (objektivní potřeba kvalifikovaných dělníků + ideologické důvody) Poměr % studentů : % učňů platil od pol. 60. let do r Nová koncepce vých. vzděl. soustavy (1976) výrazné změny v učňovském školství (4leté obory s mat., SOU jako střední školy, sociální postavení učňů) Prognóza z r pro r. 2000: - 40 % učňů (vč. maturitních), 20 % SOŠ, 30 % G - cca 60 % obyv. ve věku let bude absolvovat USV V r % studentů : 33 % učňů 2. Stagnace rozvoje terciálního vzdělání Po výrazném růstu v 50. letech došlo ke stagnaci v 70. a 80. letech V 1. pol. 50. let byl v ČSR podíl 45 studentů na 10 tisíc obyvatel (Francie 35, NSR 33, Rakousko 28, Švédsko 27, Norsko 18) V r podíl nově přijímaných na VŠ byl 10 % (NSR, Belgie, Dánsko necelých 9 %) Prognóza z r. 1968: do r nejméně 20 % 1976: do r nejméně 25 % Normalizace - v r byl podíl nově přijímaných na VŠ nejmenší ve vyspělých evropských zemích Srovnání s Finskem: počet stud./10 tis. 1975: Finsko 243, ČR 92 = 38 % 1995: Finsko 419, ČR 172 = 41 % 2003: Finsko 560, ČR 281 = 50 % 12

13 3. Dodatečné vzdělávání Růst zájmu zejm. v 60. letech: restrikce po 50. létech + růst potřeby kvalif.prac.sil + snaha legitimizovat získané prac. pozice = zdvojnásobení počtu studujících při zam. Snížení počtu studujících na zač. 70. let - výraz růstu vzdělanostní úrovně + normalizace Stabilní pokles studia na SŠ od pol. 70. let, od 2. pol. 90. let rychlý růst studia na VŠ a VOŠ Celoživotní vzdělávání opětovný růst zájmu Charakteristika vzdělanostní úrovně Homogenní struktura ve všech věkových skupinách s výjimkou nejmladší ideál VTR, nikoliv vzdělanostní společnosti Poměr terciálního a vyššího sek. vzdělání (2005) skupina let - v ČR 1 : 6,33, OECD 1 : 1, let v ČR 1 : 5,71, OECD 1 : 1,41 Vyšší sekundární vzdělání (ISCED 3) V ČR je nejvyšší podíl jeho dosažení (77 %) i nejvyšší podíl těch, kteří mají nejméně ISCED 3 (88 %) - jen 14 % z let má ZŠ (V. Británie 18 %, Německo 19 %, Rakousko 26 %, Francie 38 % ) Komparativní výhoda na trhu středně kvalifikované práce Vnitřní struktura podíl s a bez maturity 2 modely ISCED 3: Vyšší podíl bez maturity (Německo, Rakousko, Dánsko, Velká Británie) Vyšší podíl s maturitou (Belgie, Polsko, Řecko, Itálie) Terciální vzdělání (ISCED 5) 2 stupně: nižší (ISCED 5B) VOŠ, uzavřené bakalářské programy, další vzdělání po ukončení střední školy vyšší (ISCED 5A) VŠ s otevřeným bakalářským programem, magisterské a inženýrské programy Rezervy jsou v ISCED 5B, v podílu ISCED 5A jsme na úrovni průměru OECD Trendy Rozhodující je růst podílu terciálního vzdělání, zejm. na úrovni ISCED 5B Výpadek v r.2000/01 byl efektem prodloužení povinné školní docházky vstup neúspěšných žadatelů o VŠ studium Problémy ISCED 5B: Nejasné vnímání absolventů na trhu práce Soukromé VŠ poskytují rozdílnou úroveň Absence tradice 13

14 Vývoj trhu práce Změny: horizontální odvětví, obory, skupiny povolání vertikální stratifikační (složitost práce, podíl na řízení) 90. léta Prolínání transformačních (zejm. objektivních) a retardačních (zejm. subjektivních) trendů Prolínání tržních (volná soutěž) a netržních (státní paternalismus) principů 5 období (zatím) etapa: 1. vlna privatizace, pokles zam. v zemědělství, částečně v těžkém průmyslu, růst terciárního sektoru, období celospolečenské euforie etapa: 2. vlna privatizace, změny uvnitř odvětví, nástup profesní mobility, politická stabilita etapa: privatizace bank, vznik nezaměstnanosti jako sociálního problému, růst státních intervencí, rozpočtové krize etapa: vstup do EU, hospodářská konjunktura, pokles nezaměstnanosti, snaha snižovat rozpočtový schodek, omezování státních zásahů, růst politické nestability ? 5. etapa: hospodářská krize - růst nezaměstnanosti + politická nestabilita, diskuse o termínu přijetí Eura Změny v horizontální dimenzi Společným rysem je stabilní pokles celkového počtu zaměstnaných (úbytek 3 % v letech ) Příčiny: demografické procesy (úbytek ekonomicky aktivních a nárůst neaktivních, zejm. důchodců) sociálně ekonomické procesy (prodloužení školní docházky, vznik dlouhodobé nezaměstnanosti K pohybům v zaměstnanosti došlo ve všech odvětvích: Pohyby v zaměstnanosti ( ): primární sektor - zemědělci (72 %), zaměstnanci v hornických a jim příbuzných profesích (76 %) zpracovatelský průmysl - pokles o 24 %, avšak k tomuto poklesu došlo už v první polovině 90. let, od roku 2005 opět nárůst Skupiny povolání Velká profesní diferenciace některých odvětví (zemědělství, těžký průmysl, obchod, správa) spojení profesí podle charakteru práce Odvětví nejvíce profesně profilovaná - stavebnictví, školství, zdravotnictví Největší pohyby zemědělské profese, těžební, hutnické a hornické profese Nejmenší pohyby zdravotnické profese, obchodní profese Změny ve vertikální dimenzi Složitost práce: expertizní ohodnocení všech povolání podle míry tvořivosti, kvalifikovanosti, samostatnosti, náročnosti a odpovědnosti v nich vykonávané práce. Pro běžnou analýzu šestistupňová škála (1 = práce nejjednodušší, 6 = práce nejsložitější) 14

15 Trendy: Nepřetržitý růst zastoupení prací s nejvyšší složitostí práce Výrazný pokles zastoupení prací s nejnižší složitostí práce Větší otevřenost trhu práce Závěr TP dnes nabízí více možností ke vzestupu, ale je i více rizikový (sestupy) Příčiny: a) Třídně profesionální postavení Nejstabilnější jsou kvalif. dělníci a střední odborníci (úředníci) zřetelná definice kvalifikace Nejméně stabilní jsou podnikatelé b) Skupiny povolání Vzestup povolání školská, kulturní, ekon. finanční Sestup povolání ekon. finanční, obchodní, ve službách Rozšířený model dynamiky zaměstnanosti Definice Osoby zaměstnané - všechny osoby starší 15 let, které jsou zaměstnané či podnikají a jejichž příjem je vyjádřen v penězích nebo v naturáliích - učni pobírající mzdu (plat či odměnu) - studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se mimoekonomickými aktivitami, které vedle těchto činností pracují za mzdu (peněžní či naturální) Osoby nezaměstnané jsou osoby starší 15 let, které souběžně splňují tři základní podmínky (nezaměstnanost podle definice ILO): a) nejsou zaměstnané, tj. nepracují za mzdu peněžní ani naturální b) aktivně hledají práci, tj. jsou registrováni u úřadu práce či soukromé zprostředkovatelny práce a práci hledají přímo v podnicích, využíváním inzerce, přípravou založení vlastní firmy, žádají o živnostenský list apod. c) jsou připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů od jejího nalezení Osoby mimo pracovní sílu - všechny osoby, které nejsou zaměstnány a nejsou ani ekonomicky aktivní (nesplňují tři uvedené základní podmínky nezaměstnanosti). Mimo jiné jde o děti předškolního věku, žáky, studenty a učně (nepobírající mzdu či odměnu za práci), starobní důchodce a osoby dlouhodobě nemocné či invalidní a osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené. 3 faktory ovlivňující velikost skupin: 1. Demografický vývoj 2. Normativní faktory (délka školní docházky, sociální politika podmínky odchodů do důchodu, sociální síť) 3. Výkonnost ekonomiky Toky zaměstnanosti Tok 1 Změny uvnitř skupiny zaměstnaných: běžná pracovní mobilita, přechody z jedné pracovní pozice do druhé 15

16 Toky 2 a 3 Přesuny mezi zaměstnanými a nezaměstnanými: míra nezaměstnanosti Toky 4 a 5 Pohyb mezi osobami mimo pracovní sílu a skupinou nezaměstnaných: (4) vyřazování z evidence, odchody do důchodu (snižuje se míra nezaměstnanosti aniž by současně rostla zaměstnanost), (5) nezaměstnaní absolventi škol Toky 6 a 7 Pohyb mezi osobami zaměstnanými a těmi, kteří stojí mimo pracovní sílu: odraz demografických procesů - mladí nastupují (6), staří odcházejí (7) Zaměstnatelnost Zaměstnatelnost = schopnost najít zaměstnání, které je v souladu s individuálními charakteristikami a objektivními požadavky trhu Jen ten, kdo je schopen být zaměstnán, může vstoupit na trh práce - pokud schopen není, je nezaměstnatelný Pochybnosti o zaměstnatelnosti: a) objektivní - neschopnost vyrovnat se s požadavky trhu práce sociální politika b) subjektivní - neochota vyrovnat se s požadavky trhu práce - nezájem o práci - věk, zdravotní důvody - tzv. objektivní důvody (plat, dojíždění) Past nezaměstnanosti - z nezaměstnatelných se vytváří samostatná marginalizovaná skupina - obtíže návratu, sociální segregace Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je hlavním ukazatelem úspěšnosti politiky zaměstnanosti N. = ztráta výdělku, vyplývající z nemožnosti získat vhodné zaměstnání osobou, která je schopna pracovat a zároveň je pro výkon práce k dispozici. Podmínky N: nedobrovolný charakter (nemožnost získat zaměstnání) pracovní schopnost (způsobilost být zaměstnán) připravenost (disponibilita) pro výkon zaměstnání aktivní hledání zaměstnání (docházení na úřad práce) Dobrovolná N. = preference volného času před prací Počet N. počet volných míst Problém nastavení sociální sítě (hustá = vysoká N, řídká = nízká N) Typy nezaměstnanosti Frikční N. Je důsledkem mobility pracovní síly Má krátkodobý charakter (období, kdy jedinec dobrovolně opustí své původní zaměstnání a ještě nenastoupil na nové pracovní místo nebo toto místo teprve hledá), doba, kdy osoby nově vstupující na trh práce hledají své první zaměstnání Je závislá na podmínkách na TP (soc. dávky, mzdové podmínky, dojíždění atd.) Strukturální N. Je důsledkem převahy nabídky pracovní síly nad poptávku v daném typu práce v důsledku 16

17 omezování přezaměstnanosti, likvidace neefektivních podniků, restrukturalizace výroby (pracovní síly s urč. charakteristikami, které již nejsou schopny nebo ochotny se rychle rekvalifikovat a adaptovat na novou nabídku pracovních míst) Projevuje se vyšší N osob s jistou kvalifikací, kterou trh pracovních míst neabsorbuje, současně vzniká poptávka po kvalifikaci, jež není dostatečně zastoupena na TP Je trvalou součástí moderního TP Cyklická nezaměstnanost Nedostatečná poptávka po práci ve vztahu k její nabídce v důsledku snížené poptávky po zboží (v období hospodářské recese) Sezónní nezaměstnanost Pravidelná N spojená s přírodním cyklem Je charakteristická především pro zemědělství, stavebnictví a turistický ruch Skrytá nezaměstnanost Nezaměstnaná osoba si nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje (mladiství, vdané ženy) Buď již rezignovali na hledání práce, nebo si práci hledají sami a registrace na úřadech práce Neúplná zaměstnanost Nedobrovolně zkrácená pracovní doba, sdílení jednoho pracovního místa dvěma osobami, jejichž příjem se podle toho mezi ně adekvátně rozdělí. Účelem je předejít nebo omezit propouštění Nepravá nezaměstnanost Nezaměstnaní, kteří nehledají práci, ale snaží se čerpat sociální dávky v nezaměstnanosti nebo zároveň nelegálně pracují v šedé a neformální ekonomice Vývoj nezaměstnanosti Komentář Období do r odložení zásadních strukturálních změn v průmyslu až na období po vyjasnění vlastnických vztahů, spojených s procesem privatizace. schopnost ekonomiky a zejm. privátního sektoru ve sféře služeb absorbovat značnou část uvolňované pracovní síly Období po r spuštění restrukturalizačních procesů hospodářská recese zejm. Německa a EU (dnes už neplatí) výrazné posilování kurzu české koruny štědrá sociální politika Dlouhodobá nezaměstnanost Podle ILO déle než 1 rok Hlavní příčinou růstu dlouhodobé nezaměstnanosti je snižování pracovních příležitostí pro lidi s nízkou úrovní vzdělání Důsledky DN Pokles zájmu najít si práci, smíření se s osudem 17

18 Změna časových režimů s dominancí volného času Narušení sociálních sítí, jejich homogenizace, sociální izolace Dopady na rodinu, ztráta sociálního statusu Růst sociálně patologických jevů Rizika autoreprodukčních tendencí děděná DN Měření nezaměstnanosti Rozdíl mezi metodikou MPSV a VŠPS: Registrovaní uchazeči Registrovaní uchazeči Neregistrovaní o zaměstnání o zaměstnání nezaměstnaní splňující nesplňující podmínky splňující podmínky podmínky ILO pro ILO pro zařazení mezi ILO pro zařazení mezi zařazení mezi nezaměstnané nezaměstnané nezaměstnané Registrovaní na úřadech práce (MPSV) Nezaměstnaní podle ILO (VŠPS) Základem je dotaz na ekonomickou aktivitu respondentů v referenčním týdnu - pokud respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO klasifikován jako osoba v zaměstnání. Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Rizikové skupiny na trhu práce Rizikovost: pro koho jednotlivec (obtíže na TP) zaměstnavatel (cena práce) stát (zátěž pro soc. politiku) v řešení ochota X neochota Multiplikační efekt rizik Skupiny: Nekvalifikovaná pracovní síla Ženy ve specifickém postavení Vybrané věkové skupiny absolventi, předdůchod. věk Romové Zdravotně postižení Nekvalifikovaná pracovní síla Příčiny: TP byl a je založen převážně na kvalifikované práci a zaměstnávání lidí bez kvalifikace mělo do značné míry charakter sociálního zajištění Nahrazení domácí nekvalifikované pracovní síly (zejména Rómské) levnější a většinou také pracovitější zahraniční pracovní silou 18

19 Nechuť nejméně kvalifikovaných skupin ke vstupu do dalšího vzdělávání (rekvalifikace ad.), ale i nepříliš flexibilní systém školního a mimoškolního vzdělávání Nepříliš motivující fungování sociální politiky spolu s poměrně štědrou sociální podporou Politika zaměstnanosti Pasivní Podpory v nezaměstnanosti nejlepší je prostřednictvím nízkého daňového a odvodového zatížení práce (USA, V.Británie, Japonsko, Švýcarsko) nízká nezaměstnanost Aktivní Společensky účelná pracovní místa - nejúčinnější, vytlačují ale nedotovaná místa (na 10 nově vytvořených 6-7 zrušených), vysoké náklady Veřejně prospěšné práce Rekvalifikace - specifické, nespecifické Absolventská a praktikantská místa Chráněné dílny a chráněná pracoviště pro občany se ZPS Dotace na zkrácenou pracovní dobu Instituce: Správa služeb zaměstnanosti Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu od Institut trhu práce Kritika APZ (Münich, 2007) Hodnocení programů v Německu mělo v r pozitivní dopad jen 28 % programů APZ ČR dává na APZ cca 0,5 % HDP pod průměrem EU Problémy: 1.Některá dotovaná místa by vznikla stejně, i bez podpory programů (místa jsou formálně zrušena, aby mohla být vytvořena jako dotovaná) 2. Do programů se z nezaměstnaných vybírají jen nejschopnější pomohli by si i bez dotací 3. Dotací podpořená místa u jednoho zaměstnavatele mohou vést k propuštění u druhého (bez dotací) 4. Stabilita pracovních míst vytvořených dotací 5. Programy jsou placeny z daní cena práce se na jednom místě snižuje, na druhém zvyšuje jaký je čistý dopad? APZ snižuje otevřenou nezaměstnanost, ale snižuje i regulérní zaměstnanost (Dánsko: 10 podpor pro nezaměstnané, kt. nejsou podporami) Národní (akční) plán zaměstnanosti ČR Přijat v r. 1999, každoročně aktualizovaný, poslední na roky Pilíř 1 - Podpora zaměstnanosti Provést reformu řízení a financování školského systému Zavést předmět volba povolání do osnov ZŠ Zvyšovat váhu pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům (zvyšování minimální mzdy) 19

20 Změnit a rozšířit legislativní, kompetenční, organizační a finanční rámec činností orgánů služeb zaměstnanosti (ÚP) Zvyšovat výdajovou položku na APZ Sladit zaměstnávání zahraničních pracovních sil se situací na TP (nelegální formy) Řešení otázek pracovního uplatnění ZP osob Zavést opatření ke zvýšení zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných (zejm. Romů) Pilíř 2 - Podpora podnikání Investiční pobídky pro investory Programy rozvoje průmyslových zón Realizovat systém podpory malého a středního podnikání Vytvořit podmínky pro rozvoj poradenství pro malé a střední podniky a systému navazujícího odborného vzdělávání Využití veřejných zakázek k zajištění zaměstnanosti, zejm. umístění obtížně umístitelných osob Připravit a realizovat Program řešení hospodářské situace některých průmyslových podniků Pilíř 3 - Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám Pilíř 4 - Podpora rovných příležitostí všech osob Průřezové cíle v letech a) Plná zaměstnanost b) Zlepšování kvality a produktivity práce celoživotní vzdělávání, rovnost šancí, sociální dialog ad c) Posilování sociální soudržnosti a začleňování snižování regionálních rozdílů, restukturalizace Specifická doporučení Rady EU ČR v r a) Zvyšování adaptability zaměstnanců a podniků vývoj mezd by měl být v souladu s vývojem produktivity, vysoké zdanění práce vytlačuje nízko kvalifikovanou práci, závislost na sociálních dávkách místo na práci b) Přilákání více osob na TP a učinění práce reálnou volbou pro všechny zvyšovat zaměstnanost žen a starších pracovníků c) Vyšší a účinnější investování do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání účast v terciárním vzdělávání Národní lisabonský program Část makroekonomická stabilita a udržitelný rozvoj Část mikroekonomická podnikatelské prostředí výzkum a vývoj, inovace udržitelné využívání zdrojů modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí Část zaměstnanost flexibilita trhu práce (rozšířit smluvní volnost v prac.právních vztazích, snížit zákonné nemzdové náklady práce, zlepšit stimulační účinek přímých daní a dávek, zvýšit územní mobilitu, modernizovat politiku zaměstnanosti) - začleňování na trhu práce (snížit nezaměstnanost mladých do 25 let, prosazovat rovné příležitosti, zvýšit participaci starší osob, zvýšit profesní mobilitu systémem rekvalifikací, zjednodušit přístup cizinců na trh práce) - vzdělávání (kurikulární reforma, rozšířit přístup k vyššímu odb. a vysokoškolskému vzdělání, spolupráce zaměstnavatelů a vzděl. institucí, zlepšit propojení počátečního a dalšího vzdělávání, zlepšit prostupnost v terciárním vzdělání, podporovat další vzdělávání, zvýšit informační vzdělanost) 20

21 Aktéři na trhu práce Odbory Zastupují zájmy svých členů/pracujících. Funkce: * korektivní - ovlivňování pracovních podmínek * emancipační - snaha o získání odpovídajících sociálních pozic pracovníků členská - prosazují zájmy svých členů politickoorganizační - prosazují zájmy institucionální Strategie kooperativní - spolupráce v rozhodovacích orgánech opoziční - odbory stojí mimo rozhodování Definování zájmů jen pracovní podmínky - mzdy, bezpečnost obecné podmínky práce - participace, soc.politika Postoj k zaměstnanosti chránit zaměstnané boj s nezaměstnaností Situace odborů v ČR IVVM 2000 podnikové kolektivní smlouvy pokrývají jen % zaměstnanců v roce 2001 byl podíl členů odborů mezi zaměstnanci 23 %, téměř 10 % respondentů uvedlo, že není v odborech, přestože odbory na pracovišti působí ve věku let bylo v odborech 19 % dotázaných, ve věku od 30 do 44 let 21 % mezi lidmi se ZV bylo 6 % členů odborů, SO bez maturity 13 %, maturita 19 %, VŠ 20 % podle velikosti podniku bylo členů odborů v podnicích do 25 zam. 3 %, s zam. 18 %, se zam. 44 %, v podnicích s více než 500 zam. 49 % Situace odborů ve světě Dva hlavní trendy vývoje odborové členské základny v evropských zemích: - růst podílu organizovaných během 70. let - významný pokles podílu organizovaných během 80. let Zásadní vliv na organizovanost má tzv. ghentský systému pojištění v nezaměstnanosti 1) státem administrované povinné pojištění úbytek členů 2) dobrovolné, veřejně podporované pojištění zajišťované odbory tzv. Ghent systém stagnace počtu členů Aktéři - ASOCIACE ZAMĚSTNAVATELŮ Cíle - prosazování zájmů zaměstnavatelů, zejm. minimalizace nákladů na cenu práce Specifika: Praktikují defenzivnější postoj než odbory Jsou méně sdílné vůči vnějším tlakům Mají menší míru závaznosti svých výstupů Funkce socio-ekonomická - účast na tvorbě prac.podmínek, soc. zabezpečení, vzdělávání politicko-ekonomická - propagace kolektivních zájmů 21

22 obchodně-ekonomická - odvětvové a individuální zájmy Aktéři - STÁT Národní úroveň: Vláda = ministerstva Parlament = politické strany Regionální, obecní úroveň Krajské, místní úřady Funkce státu vytváření právního rámce zákony, procedurální pravidla určování makroekonomické politiky rozpočet, redistribuce, intervence ochrana systém sociálního zabezpečení zaměstnavatel státní sektor Tripartita Národní úroveň Rada hospodářské a sociální dohody - není součástí kolektivního vyjednávání Výstupem je Generální dohoda - pouze doporučení (poslední byla uzavřena v r. 1994) Předsednictvo, pracovní týmy Regionální tripartity - Mostecko, Ostravsko Budoucnost otevírání se dalším zájmovým skupinám (multipartita?) nebo zúžení na bipartitu (vyloučení státu) reprezentativnost - jen odbory nebo i rady pracujících? Postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů Zaměstnanci Výpověď z jakéhokoliv důvodu či bez důvodu, bez ohledu na náhradu Škodu hradí zaměstnavateli jen do 4,5 násobku své průměrné měsíční mzdy Rizika - nároky se nekrátí ani ve špatné ekon.situaci podniku Stávka - právo a ochrana, neodpovídá za škody vzniklé stávkou Zaměstnavatelé Výpověď jen z důvodů uvedených v ZP, povinnost pomáhat zaměstnanci při shánění nového místa Škodu hradí zaměstnanci v plné výši Rizika - nese celé hospodářské riziko podnikání Stávka - nesmí přijímat stávkokaze, musí platit za stávkující pojistné Metodologické souvislosti zkoumání trhu práce Přístupy: Sociologický hledání sociálních vztahů, podmíněnost chování aktérů na TP Ekonomický komponenty TP (nabídka, poptávky, rovnováha, úloha mzdy, míry) Statistický analýzy časových řad, efekty politiky zaměstnanosti, VŠPS Psychologický osobnost, adaptabilita, chování na TP 22

23 Roviny zkoumání: Prostorová místní, regionální, celostátní, nadnárodní (problémy komparace) Časová statický řez, vývojové trendy, sezónní výkyvy Výběrové skupiny: Populace disponibilní pracovní síla ekonomicky aktivní - neaktivní Skupiny věkové (mladí, staří) vzdělanostní (absolventi) sociální postavení (mladé matky) minority (klienti ÚP) Metody: a. Empirický výzkum diagnostický (nejasná problémová situace nezaměstnaní) operativní (jasná problémová situace, operativní doporučení) explikativní (perspektivní doporučení) specifika tzv. velkých šetření (mikrocensy) b. Kvalitativní výzkum pro specifické potřeby (minority, životní dráhy) c. Případové studie podniků, lokalit Techniky: a. Rozhovor standardizovaný, v příp. minorit polob. Dotazník základní deskripce Výběrová šetření pracovních sil (VŠPS) U nás od r Od r plná kompatibilita s metodikou Eurostatu (zejm. odlišnosti v definici nezaměstnanosti) Aktuální struktura zaměstnanosti podle: - Pohlaví - Věku - Kvalifikace - Odvětví - Charakteru zaměstnání Jsou šetřeny údaje u: zaměstnaných o výši odpracované doby, rozsahu podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání, mobilitě pracovních sil nezaměstnaných o charakteru nez., struktuře, délce trvání Metodika: Předmět šetření domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech, v nich osoby zde bydlící nepřetržitě po dobu nejméně 3 měsíců (netýká se osob dlouhodobě bydlících v hromadných ubytovacích zařízeních cizinci) Výběrový soubor 0,7 % všech trvale obydlených bytů (tj. cca bytů, respondentů starších 15 let) Převažování podle pohlaví a věkových skupin k předchozího roku Výsledkem jsou údaje za celou populaci ČR 23