Tax harmonization and alternative sources of EU budget. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
|
|
- Štefan Dostál
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Daňová harmonizace z hlediska alternativních zdrojů rozpočtu EU Tax harmonization and alternative sources of EU budget Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Abstrakt Příspěvek se zabývá možností alternativních zdrojů rozpočtu Evropské unie ve formě odvodu části výběru z harmonizovaných daňových základů jednotlivých druhů daní. V současnosti členské státy odvádí do rozpočtu EU procento výběru z DPH. Odvod je omezen maximální sazbou 0,5% harmonizovaného vyměřovacího základu, jehož strop představuje 50% GNP každého členského státu. Cílem článku je analyzovat další možnosti daňové harmonizace z hlediska případných alternativních zdrojů EU. Klíčová slova: daňová harmonizace, přímé daně, nepřímé daně, rozpočet EU Abstrakt The paper deal with the problem of other possible alternative sources of EU budget in the form of the payment from the collected tax imposed on the harmonized tax bases. At present the EU member states pay to the EU budget the percentage of the collected VAT. The payment is limited to 0,5% from the harmonized tax base. Its limit is represented by 50% of GNP of each EU member state the aim of the paper is to analyze other possibilities of tax harmonization in the perspective of alternative sources of EU budget. Keywords: tax harmonization, direct taxation, indirect taxation. EU budget 1. Úvod Hlavními pilíři příjmů rozpočtu Evropské unie jsou tzv. vlastní zdroje. Tyto se skládají jednak ze zemědělských dávek uvalovaných v rámci společné zemědělské politiky na zemědělské produkty dovážené do Evropské unie ze třetích zemí a dávky vybírané od výrobců cukru. Dalším vlastním zdrojem rozpočtu Evropské unie jsou cla vybíraná ze zboží podle společného celního sazebníku, jež vstupuje na území Evropské unie. Od roku 1988 byl zaveden jako vlastní zdroj rozpočtu příspěvek z hrubého národního produktu. V současné době slouží jako poslední ze zdrojů rozpočtu Evropské unie odvod pouze z jediné daně vybírané na národní úrovni daně z přidané hodnoty. Členské státy mají povinnost odvádět platby do rozpočtu Evropské unie podle vyměřovacího základu počítaného jako podíl čistých příjmů z DPH a váženého průměru sazeb v daném členském státě 1. Od roku 2004 je odvod členských států do rozpočtu Evropské unie ve formě procenta DPH omezen maximální sazbou 0,5 % harmonizovaného vyměřovacího základu 2, jehož strop představuje 50 % HND každého členského státu. 1 Vzhledem ke skutečnosti, že v praxi proběhla pouze strukturální harmonizace (harmonizace daňových základů) a harmonizaci sazeb daně z přidané hodnoty se nepodařilo prosadit viz podkapitola Daň z přidané hodnoty. 2 Zohledňuje výjimky a osvobození uplatňované v jednotlivých členských státech tak, aby vyměřovací základ pro odvod byl co nejvíce standardizovaný. 1
2 Kromě výše uvedených vlastních zdrojů rozpočtu 3 ovšem plynou do rozpočtu EU i další příjmy. Jedná se především o poplatky za činnost institucí, daně z příjmu evropských zaměstnanců, pokuty, úroky atd. Jedná se jen o velmi malou část ve srovnání s výše uvedenými. Struktura příjmů rozpočtu EU pro rok 2007 je uvedena v následujícím grafu: Graf 1: Struktura příjmů rozpočtu EU pro rok 2007 Podíl z jednotného základu DPH 15% Clo, zemědělské dávky a dávky na cukr 15% Příspěvek z HND 69% Příspěvky zaměstnanců EU 1% Zdroj: - upraveno Cílem článku je analyzovat další možnosti daňové harmonizace z hlediska případných alternativních zdrojů EU. Zaměřme se tedy nyní na další daňové oblasti jako potenciální zdroje rozpočtu Evropské unie. 2. Potenciální zdroje rozpočtu Evropské unie 2.1 Akcízy Vzhledem ke skutečnosti, že v oblasti harmonizace akcízů proběhla strukturální harmonizace, v jejímž rámci došlo k harmonizaci daňového základu, a dále byly zavedeny minimální sazby daně, stejně tak jako v případě daně z přidané hodnoty, mohly by i odvody ve formě procenta z výběru akcízů sloužit jako zdroj rozpočtu Evropské unie. Nicméně mezi daní z přidané hodnoty a akcízy existuje jeden podstatný rozdíl. Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, jež uvalována na veškeré zboží a služby na trhu 4. Naproti tomu akcízy jsou selektivními daněmi, jež jsou uvalovány pouze na vybrané zboží s cílem snížit jeho spotřebu u obyvatel. Jak uvádí Kubátová (2006) aplikace akcízů má nápravný charakter cílem státu je snížit nadspotřebu zejména v souvislosti s ochranou životního prostředí (např. u 3 K příjmovým a výdajovým stranám rozpočtu podrobněji viz König Lacina a kol. (2004). 4 S přesně vymezenými osvobozeními a výjimkami. 2
3 akcízů z energetických produktů a elektrické energie) a dále také snížit nadspotřebu, jež je způsobena skutečností, že negativní externality (např. náklady na zdravotní péči o kuřáky) nejsou zahrnuty v ceně výrobku. Ke snížení nadspotřeby ovšem může dojít pouze v případě nulové elasticity nabídky a poptávky. V tomto případě pak akcízy zvyšují efektivnost daňového systému. V praxi se ovšem ukazuje, že v případě akcízů je nabídka a poptávka elastická, neboť zvyšování daňových sazeb vede k substituci spotřebitelů (spotřebitelé omezují spotřebu výrobků nezatížených akcízem za účelem zachování stejné úrovně spotřeby produktu zatíženého akcízem) a spotřeba výrobků klesá jen velmi málo. Druhým problémem je regresivnost akcízů. Spotřeba výrobků podléhajících akcízům u poplatníka s růstem jeho důchodu klesá. Poplatníci s nízkými důchody čelí relativně vyššímu daňovému břemenu. Navíc je prokázáno, že spotřeba tabáku a alkoholu je u chudých lidí nebo zemí relativně vyšší 5. Z výše uvedených důvodů je stanovení procenta akcízů jako odvodu do rozpočtu Evropské unie po vzoru daně z přidané hodnoty velmi diskutabilní. Odvod z výběru akcízu by totiž byl na nadnárodní úrovni v rozporu s principem daňové spravedlnosti. Chudší země v rámci Evropské unie by v této situaci odváděly do rozpočtu více, než země relativně bohatší. Navíc, výnos z akcízů by měl sloužit k financování externalit spojených se spotřebou daného výrobku a tudíž zůstávat v zemi spotřeby. 2.2 Osobní důchodová daň Oblast zdaňování z osobních příjmů byla tradičně harmonizací zcela opomíjena. Důvodem je obrovská odlišnost jednotlivých systémů zdanění a dále také odlišné systémy sociálního pojištění. Velmi obtížné by bylo provedení strukturální harmonizace, a to především harmonizace daňových základů. Důvodem je: historická odlišnost a z ní vyplývající odlišná definice daňových základů, existence dvou odlišných účetních systémů užívaných v členských zemích daňového účetnictví, v jehož rámci je hospodářský výsledek identický se základem daně a účetnictví, v jehož rámci se hospodářský výsledek musí na základ daně transformovat, citlivost na otázku harmonizace daně z osobních příjmů, neboť se jedná o tradiční zdroj příjmů státních rozpočtů. Jak uvádí Begg a Grimwade (1998) jednou z možných variant odvodu z výběru daně z osobních příjmů do rozpočtu Evropské unie je buď odvod podílu z vybrané daně, nebo odvod podle hrubého národního důchodu na obyvatele průměru celé Evropské unie. V této souvislosti je ovšem nutné zmínit, že zcela odlišné představy členských států o způsobech zdaňování osobních příjmů staví daň z osobních příjmů jako možný zdroj rozpočtu Evropské unie zcela do nereálných oblastí. V Evropské unii totiž existují různé metody zdaňování osobních příjmů viz tabulka 1. Tabulka 1 Metody zdaňování osobních příjmů v Evropské unii 5 Viz Kubátová, K. (2000). 3
4 Stát Typ zdaňování osobních příjmů Belgie Dánsko 1 Estonsko Finsko Francie Irsko dvě daňové sazby 2 Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Sovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie (1) Sazba daně obsahuje i odvod sociálního pojištění (2) Standardní a zvýšená sazba daně. Zdroj: Kesti, J. European Tax Handbook IBFD, Amsterdam: 2003, 720 p. ISBN X. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jednotlivé systémy uplatňující zdanění skrývají obrovské odlišnosti jednak ve výši daňových sazeb, počtu daňových pásem, nezdanitelných částek, odčitatelných položek, slev na dani apod. Jedinou oblast, ve které došlo alespoň k částečné koordinaci zdaňování v oblasti osobních příjmů představuje zdaňování úrokových příjmů plynoucích z úspor. Cílem směrnice č. 2003/48/EEC o zdaňování příjmů z úspor ve formě úrokových plateb je umožnit zdanění úrokových příjmů plynoucích fyzickým osobám z jiných členských států, které se pomocí svého rezidentství snaží vyhnout zdanění, nebo zdanění výrazně snížit. Případné společné stanovení alespoň minimální sazby daně by jednak pomohlo snižovat daňové úniky a také by mohlo zabránit daňové konkurenci mezi členskými státy. V této situaci si tedy lze představit, že výnos z výběru daně z úspor by mohl sloužit jako zdroj rozpočtu Evropské unie. Na druhou stranu je ovšem třeba připomenout, že daň z úspor může sloužit i jako fiskální nástroj vlády k ovlivňování hospodářského růstu země. Pokud tedy bude pravomoc stanovit daňovou sazbu přenesena na Evropskou komisi, vlády ztratí významný nástroj fiskální politiky. Výše uvedené negativum lze tedy částečně zmírnit tím, že by byly stanoveny pouze minimální sazby daně (nikoliv absolutní), jak již bylo uvedeno výše. 2.3 Daň z příjmu korporací Potřeba harmonizace korporativního zdaňování v Evropské unii vzrostla zejména v souvislosti se zavedením jednotného trhu. Existence dvaceti sedmi odlišných systémů zdaňování neumožňuje společnostem plně těžit z výhod, které jednotný trh poskytuje. Dalším krokem na cestě ke strukturální harmonizaci v oblasti korporativního zdaňování bylo přijetí 4
5 statut evropské společnosti a evropské družstevní společnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené formy podnikání jsou vhodné především pro velké společnosti, byly zahájeny velmi intenzivní diskuse o tzv. evropské společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti je nutné podotknout, že Evropská komise po neúspěšných snahách prosadit v 70. a 80. letech minulého století minimální daňové sazby daně v oblasti daně z příjmu korporací či stanovit rozpětí daňových sazeb, upustila od snahy harmonizovat daňové sazby. Tyto by i v budoucnu mělo zcela setrvat v pravomoci členských států. Pokud po harmonizaci daňových základů zůstanou daňové sazby v pravomoci členských států, mohla by Evropská komise stanovit určité procento z výběru daně z příjmu korporací jako povinný odvod do rozpočtu Evropské unie. Je nutné zdůraznit skutečnost, že přímé daně jsou velmi citlivé na hospodářský cyklus, a tak je jejich výnos velmi nestabilní, proto by o nich nemělo být uvažováno jako o alternativním stabilním zdroji rozpočtu Evropské unie. Podívejme se nyní na čtyři harmonizační modely v oblasti korporativního zdaňování z hlediska možných zdrojů rozpočtu Evropské unie. Při existenci jednotného harmonizovaného základu daně pro všechny subjekty bez výjimky lze stanovit procento odvodu z výběru daně do rozpočtu Evropské unie. Problém ovšem představuje skutečnost, že státy s nižší sazbou daně budou do rozpočtu odvádět více, než státy s nižší sazbou daně. Při rovnosti nominální a efektivní sazby daně totiž subjekty přesně znají výši daňového zatížení a budou se stěhovat do států s nejnižším daňovým zatížením. Odvody do rozpočtu v rámci systému povinného harmonizovaného základu daně s daňovými sazbami v kompetenci jednotlivých států by tedy vyžadovaly přesné stanovení klíče pro odvod tak, aby se zabránilo výše uvedené situaci. Odvody do rozpočtu Evropské unie v rámci společného konsolidovaného základu daně jsou velmi diskutabilní. Tento model se týká pouze společností s celoevropskými aktivitami, společnosti působící v národním měřítku by byly zdaňovány na základě národní daňové legislativy. V této situaci by mohla být odváděna část z výnosu daně pouze z konsolidovaných základů daně, neboť pouze tyto jsou harmonizovány. Opět zde dochází k problému stěhování společností do daňově výhodných států (států s nižším daňovým zatížením), které by do rozpočtu odváděly více (neboť by u nich došlo k přílivu daňových základů), než státy s vyšší sazbou daně. Navíc existence dvou systémů vedle sebe by otvírala prostor pro nejrůznější spekulace a arbitráže s cílem snížit odvod prostředků do rozpočtu EU. Daň z příjmu korporací jako alternativní zdroj Evropského systému v rámci modelu společného konsolidovaného základu daně si lze představit jen velice těžko. Vzhledem ke skutečnosti, že model evropské korporativní daně předpokládá zavedení jednotné daňové sazby, a správu daně na úrovní EU, v praxi není velmi pravděpodobné, že by byl zvolen pro harmonizaci. Teoreticky by tedy již tento systém sám o sobě zaručoval výnos z evropské korporativní daně jako příjem rozpočtu Evropské unie. V případě, že daňové zatížení u evropské korporativní daně by bylo nižší než u národní daně z příjmu, nastává problém přelévání společností do systému evropské korporativní daně, který by v extrémním případě mohl způsobit značnou erozi národních daňových základů. V rámci systému zdanění v domácí zemi nedochází k harmonizaci, neboť i nadále by existovaly rozdílné systémy zdanění. Pokud nedošlo k harmonizaci či alespoň ke sblížení daňových základů, není možné zaručit spravedlivé odvody z výnosu daně z příjmu korporací do rozpočtu EU. Odvod části daně z příjmů korporací do společného rozpočtu Evropské unie se na základě výše popsaných skutečností nejeví jako reálný. Evropská komise si jako krátkodobý cíl v oblasti korporativního zdaňování vytyčila zavedení systému zdanění v domácí zemi pro malé a střední podniky, v jehož rámci nelze jakkoliv garantovat (bez alespoň částečného sblížení metod konstrukce daňových základů) spravedlivé odvody z výběru daně z příjmů korporací do společného rozpočtu EU. Dlouhodobým cílem Evropské 5
6 komise zůstává zavedení společného konsolidovaného základu daně pro společnosti s celoevropskými aktivitami. V rámci tohoto systému lze jen velmi těžko zajistit spravedlivé odvody do společného rozpočtu EU. Navíc existence dvou systém zdanění v rámci tohoto modelu ještě otvírá prostor pro spekulace členských států s cílem snížit odvody prostředků do rozpočtu EU. Z výše uvedených důvodů nelze předpokládat, že by daň z příjmů korporací mohla sloužit jako alternativní zdroj rozpočtu EU. 3. Závěr Zavedení alternativního zdroje rozpočtu Evropské unie v podobě odvodu části daňového výběru určitého typu daně závisí na vývoji v oblasti daňové harmonizace. Odvod procenta z harmonizovaného základu daně z přidané hodnoty do rozpočtu EU je možný díky skutečnosti, že se v oblasti daně z přidané hodnoty již podařilo dosáhnout strukturální harmonizace. Ačkoliv bylo strukturální harmonizace dosaženo i u akcízů, nepředstavují všeobecnou daň ze spotřeby a tudíž nejsou vhodnými kandidáty na alternativní zdroj rozpočtu EU, neboť v jejich případě by nemohl být zachován princip daňové spravedlnosti. V oblasti přímých daní je nutné zdůraznit, že Evropská komise již nadále neusiluje o harmonizaci sazeb, ale pouze o sjednocení daňových základů. Cílem v této oblasti je pouze strukturální harmonizace. Jakékoliv diskuse o harmonizaci sazeb daně z příjmu korporací narážejí na odpor členských států. Hlasování o této oblasti stále zůstává na úrovni Rady EU jednomyslné a pro jakoukoliv změnu je proto vyžadován konsensus všech zúčastněných členských států. V blízké budoucnosti tedy žádné výrazné posuny v této oblasti nelze očekávat. Strukturální harmonizace daně z příjmu korporací totiž vyžaduje také harmonizaci účetních systémů, které jsou členskými státy užívány. Z výše uvedeného důvodu je zavedení evropské daně z příjmu korporací, která by se stala vlastním příjmem společného rozpočtu EU a přispěla by k jeho výraznému navýšení, v nejbližší době málo pravděpodobné. 4. Literatura BEGG, I. GRIMWADE, N. Paying for Europe. Sheffield : Sheffield Academic Press, ISBN KİNIG, P. LACINA, L. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vydání. Praha : C. H. Beck s. ISBN KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI, a.s., 2006, 279 s., ISBN KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: Eurolex Bohemia, 2000, 225 s., ISBN NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: Aspi, a.s., 2005, s. 236, ISBN Adresa: Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Ústav účetnictví a daní Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno 6
7 Zemědělská BRNO d.nerudova@seznam.cz 7
Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie
Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace
VíceOBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19
OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceDaňová teorie a politika, úvod
Daňová teorie a politika, úvod Úvod Základní prvky daňové techniky a jejich uplatnění. Daňový systém ČR, jeho význam a vývoj. Veřejný rozpočet veřejné příjmy neúvěrové daňové nedaňové úvěrové veřejné výdaje
VíceZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013
ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové
Více4.1 Harmonizace nepfiím ch daní
Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím
Více16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A
Rada Evropské unie Brusel 11. prosince 2014 (OR. en) 16707/14 ADD 13 FIN 988 INST 616 PE-L 94 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceZ metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.
Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceStátní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.
Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceSPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová
SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.
VíceStav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů
Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceRada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 13583/16 BUDGET 29 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 4 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: aktualizace prostředků s cílem zohlednit
VíceHarmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU
Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU 1. Úvod... 1 2. Postavení SME v EU... 2 3. Politika EU vůči SME a její podpora... 2 4. Podpora SME prostřednictvím daně z přidané hodnoty...
VíceBusiness index České spořitelny
Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?
VícePřijetí (EU, Euratom) 2018/1577 opravného rozpočtu Evropské unie č. 4 na rozpočtový rok 2018 s konečnou platností... 1
Úřední věstník Evropské unie L 266 České vydání Právní předpisy Ročník 61 24. října 2018 Obsah I Legislativní akty Přijetí (EU, Euratom) 2018/1577 opravného rozpočtu Evropské unie č. 4 na rozpočtový rok
VíceEva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel
Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský
VíceCeník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy
Ceník přepravce BALIKSERVIS 1 2 3 5 10 15 20 25 30 40 50 70 100 150 200 300 400 500 700 1-1 1 55 550 596 685 716 974 1 236 1 565 1 893 2 469 2 993 SK SK 1 SK 5 90 179 180 190 211 232 239 255 272 304 349
VíceDAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA
DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí
VíceVšeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.
PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se
VíceDaňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceJak stabilizovat veřejný dluh?
Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje
VíceDaňová teorie a politika. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Blok 3 Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích 1. Daňová kvóta. 2. Ukazatelé globální progresivity daní. 3. Giniho koeficient.
VíceDaňová teorie a politika
Daňová teorie a politika 10 31.1.2011 1 1. Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2. Vývoj daňové teorie a geneze daní. 3. Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích. 4.
VíceRozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?
Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace
VíceKOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů
KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů corporate TaX Of THe UnIOn MeMBeR STaTeS from PeRSPecTIVe Of corporate InVeSTORS Ivana Valentová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
VíceV Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE Uplatňování článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aktualizace údajů pro výpočet paušálních částek a penále, které Komise navrhuje
VíceNÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ
NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká
VíceNáklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)
Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy
Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských
Více2014 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 29.12.2016 Daňové aspekty starobních penzí v zemích OECD Kubátová, Květa 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-173867
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceMezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS v kontextu zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů korporací
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS v kontextu zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů korporací Blechová Beáta Anotace Rozdílnost daňových systémů v jednotlivých členských
VíceParametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění
Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceNejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR
Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce
VíceLegislativa v ČR i zahraničí
Legislativa v ČR i zahraničí Publikováno: 7. 3. 2007 Kromě toho, že v jednotlivých zemích existují různé přírodní, ekonomické, sociální a technické podmínky, které zapříčiňují rozdílný stav bezpečnosti
VíceBydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010
Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ
VíceVÝVOJ SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A V ČESKÉ REPUBLICE DEVELOPMENT OF CONSUMER TAXES IN EUROPAEN UNION AND IN CZECH REPUBLIC.
VÝVOJ SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A V ČESKÉ REPUBLICE DEVELOPMENT OF CONSUMER TAXES IN EUROPAEN UNION AND IN CZECH REPUBLIC Josef Březina Anotace: Příspěvek je zaměřen na porovnání spotřebních daní
VíceA. BELGIE - Neuplatňuje se. B. ČESKÁ REPUBLIKA - Neuplatňuje se. C. DÁNSKO - Neuplatňuje se. D. NĚMECKO- Neuplatňuje se. E. ESTONSKO - Neuplatňuje se.
PŘÍLOHA II (Článek 1 (j) a (u) Nařízení) I. Zvláštní soustavy pro samostatně výdělečně činné osoby vyňaté z rozsahu působnosti Nařízení podle čtvrtého pododstavce článku 1 (j) A. BELGIE - Neuplatňuje se.
VíceEU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK
EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci
Více(Informace) KOMISE KONEČNÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZPOČTOVÝ ROK 2004
C 302/1 I (Informace) KOMISE KONEČNÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZPOČTOVÝ ROK 2004 SVAZEK I KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY (2005/C 302/01) OBSAH
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
VíceBereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě?
https://www.finance.cz/510197- cista- mzda- oecd/ Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě? 04.06.2018 Petr Gola, Finance.cz Z hrubé mzdy je zaměstnanci jeho zaměstnavatelem sraženo
VíceRozpočet EU rozpočtové bilance
Rozpočet EU rozpočtové bilance Rozpočtové bilance určují, zda je příslušný stát čistým rozpočtovým plátcem nebo příjemcem. Rozhodnutí Rady z roku 1985 (Rada ES, 1985) vzešlé ze summitu Evropské rady ve
VíceII. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací
II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací Plán určen pro stanice podnikové/ bytové/ Nabito 350 Měrná jednotka Cena včetně DPH [Kč] 1 Připojení k síti (zřízení, aktivace)
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceMezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.
Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.
VíceAndrea Tomková, 14. 3. 2012
Andrea Tomková, 14. 3. 2012 Co jsou daně? Daňová politika Harmonizace Daňová politika EU DPH Daň z finančních transakcí (FTT) Daňová politika ČR DPH Spotřební daň Daň z příjmů FO a PO Daň dědická a darovací
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400000,0 350000,0 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0 100000,0 50000,0,0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce
VícePŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM
PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM I. Zaměstnané osoby a/ samostatně výdělečně činné osoby (článek 1(a)(ii) a (iii) Nařízení). A. BELGIE Neuplatňuje se. B. ČESKÁ REPUBLIKA Neuplatňuje se. C. DÁNSKO 1.Jakákoli
VíceStanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ
Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Na začátku je třeba si připomenout, co vlastně Milan Štěch v této
Vícerok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR
Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních
VíceOdvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě
Kontaktní osoba: Lukáš Kropík Pozice: PR manažer Tel: +420 246 042 488 Mob: +420 775 013 139 Email: lkropik@deloittece.com Odvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě Praha, 24. února 2014
VíceSDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VícePŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře)
PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a ve hře) NĚMECKO Více Evropy 8 hráčů VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy 8 hráčů FRANCIE Pevnost Evropa 8 hráčů RAKOUSKO Zelená
VíceCvičení č. 10 Veřejné příjmy a daňová teorie II
Cvičení č. 10 Veřejné příjmy a daňová teorie II 1. Přímé daně Jedná se o takové daně, které zdaněný subjekt (poplatník) hradí na úkor svého příjmu, svého majetku, a dopadají na něj přímo (viz Daňový přesun
VíceMetodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR
Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR 2012 (3 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně, základní pojmy a prvky
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceAntimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách
VíceOsobní daně v Evropské unii
Speciální analýzy květen 2013 Osobní daně v Evropské unii Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 EU 140 OFFICE 00 Praha 4 Česká tel.: +420 spořitelna,
VíceDaňová teorie a politika
Daňová teorie a politika 4 31.1.2011 1 Dobrý pastýř má ovce střihat, ne je stahovat z kůže. Tiberius 31.1.2011 2 1. Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2. Vývoj daňové teorie a geneze
VíceDAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA
Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení
VíceDaňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB
Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou
VíceRada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce 2016
VíceD. NERUDOVÁ 1. Klíčová slova CCCTB, dlouhodobý nehmotný majetek, odpisování, IAS/IFRS
Dlouhodobý nehmotný majetek v členských státech EU a v systému CCCTB D. NERUDOVÁ 1 Abstrakt Klíčovou roli při tvorbě pravidel konstrukce společného konsolidovaného korporátního základu daně hraje institucionální
VíceAdministrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH
Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a
Více2
2 Úvod Je třeba přijmout opatření ke zmírnění závažných obtíží, jimž členské státy, zejména regionální a místní orgány, čelí při provádění a řízení činností v souvislosti s územní spoluprací v rámci rozdílných
VíceXX. Exportní fórum Export a aktuální rizika české ekonomiky Grund resort Mladé Buky 26. dubna 2018
XX. Exportní fórum Export a aktuální rizika české ekonomiky Grund resort Mladé Buky 26. dubna 2018 Daňová politika v ČR a v EU Jan Mládek Český Institut Aplikované Ekonomie ČR a EU různá agenda ČR daň
VíceOchranné známky 0 ÚČAST
Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko
VíceE U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009
E U R E S EURopean Employment Services 19.2.2009 Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov EURES Evropské služby zaměstnanosti Systém propojující veřejné služby zaměstnanostičlenských států
VíceMonitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6
Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2005-2010 Bulletin No. 6 A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2005-2010 1. Měsíční úplné náklady práce v ČR v Kč na
VíceVEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné
VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.
Více10. přednáška. Daně ze zisku společností
10. přednáška Daně ze zisku společností Daně ze zisku společností - Osnova 1. Úvod, výnosy 2. Charakteristika daně 3. Technika daně 4. Dvojí zdanění dividend 5. Jiné daně placené společnostmi 6. Harmonizace
VíceDokumentace. k modulu. podnikový informační systém (ERP) Mezinárodní DPH. Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí
Dokumentace k modulu podnikový informační systém (ERP) Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí Co je DPH Daň z přidané hodnoty (DPH) je jedním z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu téměř
VíceZá kládní ná hrádá v roce Strávne pr i tuzemský cestá ch
Zá kládní ná hrádá v roce 2017 Sazba základní náhrady za 1 km jízdy nejméně: 2017 2014 2015 2016 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceV Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné
VícePROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována
VíceEET a související snížení sazeb DPH
EET a související snížení sazeb DPH 2. února 2016 Andrej Babiš, ministr financí ČR České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 2 Vývoj snížené sazby DPH v ČR Za vlád TOP 09 a ODS vzrostla
VíceAnalysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011
VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years
VíceSíť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR
Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
22.2.2019 L 51 I/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/316 ze dne 21. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské
VíceC. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:
b) články BONĚK, V. K historii reforem v českých zemích. Daně a Finance, 2007, č. 11. BONĚK, V. Naše daňové reformy. Daně a Finance, 2013, č. 1. GRÚŇ, L. Z historie zdanění a daní. Daně a Finance, 2007,
VíceNávrh SMĚRNICE RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.6.2010 KOM(2010)331 v konečném znění 2010/0179 (CNS) C7-0173/10 Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud
VíceDopady zavedení C(C)CTB na rozpočet České republiky
Dopady zavedení C(C)CTB na rozpočet České republiky Danuše Nerudová, Veronika Solilová Mendel University Brno Praha, 2.11. 2016 The project is research 1 and innovation. Agenda Základní východiska analýzy
VíceC(C)CTB a vliv implementace na rozpočet České republiky
C(C)CTB a vliv implementace na rozpočet České republiky Danuše Nerudová, Veronika Solilová Mendel University Brno Praha, 8.11. 2016 The project is research 1 and innovation. Historický vývoj 1975 návrh
VíceOsobní železniční přeprava v EU a její
Osobní železniční přeprava v EU a její kolísání v průběhu roku Kateřina Pojkarová Univerzita Pardubice Abstrakt Článek se zabývá analýzou současné situace v oblasti železniční přepravy v Evropské unii,
VíceVčasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VíceMediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0
Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,
Více4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014
4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014 Metodika: V riziku chudoby nebo sociálního vyloučení byli lidé, kteří splňovali alespoň jednu z následujících podmínek: a) Byli v riziku chudoby po
VíceINFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod
Alžběta Vazačová INFORMACE Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech Úvod Členství v EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP) s sebou nese povinnost zachovávat volný vnitřní trh bez překážek
Více