ZPRAVODAJ. Kopírování a další šíení povoleno. (p.. 42) íslo 3/2003 íjen. Redakce: J.Punochá Náklad: 120 ks

Transkript

1 ZPRAVODAJ Redakce: J.Punochá Náklad: 120 ks (p.. 42) íslo 3/2003 íjen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, Brno, Tel.: jpuncochar@fides.cz; internet: Po: hod. l. kolování; Út: hod l. kolování, hod KMF St: hod sekretariát; t: hod l. kolování; Pá: hod l. kolování Obsah: 1) Filatelistické akce v Brn 2) lenské píspvky len KF A. Muchy 3) Výstavní innost 4) Památník Alfonse Muchy v Ivanicích 5) Evropská výstava poštovních známek Brno ) Evropskí setkání mladých filatelist Svitavy ) Pipravované domácí výstavy 8) Poštovní tarify po 1. listopadu ) Stanovisko ke stanovisku aneb co vy na to, sbratelé pítisk? 10) Z Poštovního kurýru 11) Budování jednorámových exponát Podzimní plískanice ohlásily konec léta a ada z nás obrátila svou pozornost od výlet a prací na zahrádkách smrem ke známkám a filatelistickým sbírkám. Podzimní nabídka filatelistických akcí je pestrá a hustá. Klubový život bude stále více ovlivován blížící se Evropskou výstavou poštovních známek Brno 2005, jejíž hybnou sílou jsou pedevším lenové našeho klubu. V bližším horizontu je pro klub dležitá lednová valná hromada na níž probhne volba nového výboru.

2 1) Filatelistické akce v Brn 2003 Celostátní výmnné burzy: 18.íjna MK, Vlhká 21 od 8,00 hod ORBIS PICTUS všechny sbr. obory 18.íjna Besední d.vyškov 8,00-12,00hod MKS a KF listopadu MK, Vlhká 21 od 7,30 hod filatelie Baru 15. listopadu MK, Vlhká 21 od 7,30 hod ORBIS PICTUS všechny sbr. obory Klub MK, Vlhká 21, 7, listopadu KF A. Muchy hod 6. prosince MK, Vlhká 21 od 8,00 hod filatelie Baru 20. prosince MK, Vlhká 21 od 7,30 hod ORBIS PICTUS všechny sbr. obory Klubové výmnné schzky: Každou nedli (mimo svátky Klub MK, Vlhká 21 a prázdniny) 7, hod. KF A. Muchy Klubové aukce: - Každou poslední nedli v msíci (mimo svátky) - klubová aukce KF A. Muchy pi nedlní výmnn schzce, zaátek v 9,30 hod. Prohl. materiálu ped aukcí. MK Klub Vlhká 21 od 7,30 hod. Píjem materiálu v klubovn ve stedu ped aukcí od hod. V r to bude ješt: 26.10, a lenské kolování: - Každé pondlí, úterý, tvrtek a pátek od 14 do 17 hod. v klubovn na Orlí 30. Návštva pracovišt hybridní pošty - v kapitole 10 tohoto Zpravodaje je krátká zmínka o brnnském pracovišti hybridní pošty. V rámci našeho kluby je dojednávána exkurze na toto pracovišt. Zájemci o o úast na této exkurzy se mohou hlásit u pesedy klubu mgr. Schiebla v prbhu listopadu. 2) lenské píspvky na rok 2004 Základní poviností laždého lena je vas zaplatit lenské píspvky. Jak jsme uvedli již v minulém ísle Zpravodaje, byly píspvky na rok 2004 stanoveny takto: lenové o 60 let vetn (tj. vetn roníku 1944) budou platit 250,- K (150,- K svazu a 100,- K klubu). lenové od 61 let (roník 1943 a starší) budou platit 200,-K (150,- K svazu a 50,- K klubu).

3 Podle stanov je teba píspvek na rok 2004 zaplatit do konce roku Žádáme proto všechny leny, aby vas splnili svou základní lenskou povinnost. 3) Výstavní innost "Krásy živé a neživé pírody" - ze sbírky J.Sobotky. Zámek v Moravském Krumlovu (Slovanská epopej). Klubové výstavky: vždy poslední nedli v msíci spolu s klubovou aukcí. Zájemci o vystavení se mohou pihlásit u p. Zámeníka nebo u pedsedy klubu p. Schiebla. Výstavky na výmnných schzkách 2003: 26. íjna Známky Belgického Konga (Kloubec) 30. listopadu Pedem znehodnocené známky (Dvoáek) 21. prosince R- nálepky a cenné nálepky APOST (Oká) 4) Památník Alfonse Muchy v Ivanicích Dne 24. ervence 2003 v den 143. výroí Mistrova narození byl v Ivanicích slavnostn oteven Památník Alfonse Muchy. Památník je umístn v bývalé budov ivanické radnice, kde se Mucha v r narodil. Otevení se zúastnil vnuk A. Muchy John Mucha. Mimo Muchovy tvorby, fotografií a dokument z jeho života, jsou v památníku též vystaveny Muchovy první eskoslovenské známky a známky, které vznikly podle jeho plakát a obraz. Náš klub se rovnž úastnil na píprav této expozice a od r je kolektivním lenem Spolenosti Památníku A. Muchy v Ivanicích. 5) Pipravujeme Evropskou výstavu poštovních známek Brno 2005 as neúprosn bží a Evropská výstava poštovních známek Brno 2005 se blíží víc a víc. Od íjna t.r. zahajují odbory výstavy již naplno svou práci. Filatelistický odbor má za sebou pípravu výstavních propozic a Bulletin. 2, ve kterém budou propozice a další informace o výstav rozesílány národním filatelistickým svazm, národním komisam a vystavovatelm. Postupn zaínají pracovat i ostatní odbory a pipravovat instalaci exponát, program a propagaci výstavy. V pípravách a pak zejména pi vlastním prbhu výstavy budeme potebovat desítky spolupracovník, kteí zabezpeí pípravu a prbh výstavy. Obracíme se proto na všechny naše leny, aby se pihlásili ke spolupráci pi pípravách výstavy. Pihlásit se mžete u kteréhokoliv lena organizaního výboru nebo výboru klubu pi výmnných schzkách, v klubu nebo na sekretariát výstavy, který se opt nachází v Kongresovém centru na výstavišti, ve stejných prostorách jako pi minulé výstav Brno 2000.

4 Budeme potebovat poadatele bhem výstavy. Ped výstavou a po skonení montéry výstavního zaízení a exponát a další spolupracovníky jednotlivých odbor. Na zaazení se vzájemn dohodneme. Víme, že se mezi námi najde dostatený poet len, kteí nám pomohou v Brn pipravit dstojnou pehlídku filatelie. Ješt k Brnu 2005 Mgr. Valentin Schiebl, pedseda KF A. Muchy a org. výboru výstavy Brno 2005 Jaroslav Punochá Evropská výstava poštovních známek Brno 2005 bude výstavou s nejvyšším statutem za dvanáct let existence eské republiky. Navíc by se mlo jednat o nejvtší výstavu u nás od svtové výstavy Praga Oproti výstav Brno 2000 se jedná o výstavu o dva stupn vyšší, protože Brno 2000 bylo výstavou celostátní (s mezinárodní úastí), dalším stupnm je výstava mezinárodní a nad nimi je výstava evropská. Evropská výstava je urena pro lenské organizace FEPA (Federace evropských filatelistických asociací). Do záí t.r. se pihlásilo své národní komisae celkem 33 stát. Snadno bychom mohli napsat stát evropských. To by ale nebylo pravdou. Do FEPA byly piazeny i nkteré filatelistické svazy z okolí, které nemají možnost pihlásit se do kontinentální organizace. Proto se mžeme tšit nap. na exponáty z Lybie, Izraele a Egypta. Pozváni jsou rovnž amerití sbratelé se vztahem k eskoslovenské a eské poštovní známce. Statut Evropské výstavy ovšem také íká, že pravidla hry se musí ídit regulemi FEPA. Jak už to u filatelistických výstav bývá, hlavním pedpisem, který uruje pravidla hry jsou výstavní propozice. Pro každou výstavu jsou šity na míru a k jejich návrhu se vyjaduje ada orgán. Náronost odladní propozic pro Brno 2005 mžeme doložit íslem 17, což je oznaení poslední verze návrhu. Výstavní propozice jsou nejdležitjší ástí Bulletinu.2, který je v souasné dob v tisku. Tento bulletin je tak nejdležitjší pedvýstavní tiskovinou. K výstav vydá eská pošta s.p. adu filatelistických materiál. Dosud vyšly ti celinové dopisnice s vinaskými motivy, známka Tradice eské známkové tvorby 2003 s kuponem k Brnu 2005 a naposled ( ) známka s portálem klášteru Porta coeli v Pedklášteí. Letos by mla vyjít ješt jedna dopisnice (5. listopadu). V píštím roce to bude známka s chrámem Nanebevzetí P. Marie ze Starého Brna ( ), známka s Radegastem ( ) a dne vyjde známka s dílem Antonína Procházky Prométheus, které je v majetku Moravské galerie v Brn. Tradiní úprava 4 známek na tiskovém listu bude zachována a doplnna kuponem vnovaným výstav. Mimo to vyjdou v r i další píležitostné celinové dopisnice. Emisní plán na rok 2005 se teprve rodí a pesnjší informace zatím nejsou k dispozici. Pro všechny zájemce o pípadnou spolupráci uvádíme i leny našeho klubu v OV a adresu sekretariátu: Pedseda Mgr. Valentin Schiebl Místopedseda a vedoucí filatelistického odb. RNDr. Zdenk Oká Tajemník Jaromír Hviž Vedoucí propaganího odboru Ing. Jaroslav Punochá Vedoucí spoleenského odboru Petr Štika Vedoucí technického odboru Karel Kramá Vedoucí výstavního odboru Ing. Bohdan Zicha Vedoucí zahraniního odboru Ing. Vladimír Švehla

5 Klubový zpravodaj pro leny KF A. Muchy v Brn Právní odbor Hospodá ský odbor lenové Adresa: Kongresové centrum Brno Výstavišt 1 Brno Pisárky JUDr.Pavel Matoušek Josef Sobotka Petr Baru (budova vedle vchodu na výstavišt ) adu dalších informací je možno najít i na internetu na adrese: 6) Evropské setkání mladých filatelist SVITAVY 2003 Dlouho p ipravovaná akce prob hla od tvrtka 26. ervna do ned le 29. ervna. P estože p vodn bylo plánováno více zahrani ních delegací sjely se ve tvrtek do Svitav jen delegace Ruska, Rakouska, Polska a Slovenska (pominu-li delegaci eskou). Ani jejich stavy nebyly tak po etné, jak bylo p vodn zamýšleno. Pátek pat il vlastiv dné exkurzi. Po p ijetí u primátora Svitav navštívila výprava jeskyn Moravského krasu a hrad Svojanov. Ú astníci si poté prohlédli výstavu grafika Vlastimila Soboty (autora loga setkání), která se konala v míst dalšího jednání ES v Dom Nadace J.Plívy. Podve er si prohlédli m sto Svitavy a ve er bylo na programu seznamování delegací a hudba. Sobota byla ve znamení klání. Dopoledne se utkaly delegace jednotlivých národních svaz ve filatelistické sout ži a odpoledne spolu s ú astníky finále FO v turnaji bowlingu. Po ob d p ed bowlingem prob hla ješt p ednáška Ing. Víta Vaní ka. Tématem bylo zpracování poštovn historického exponátu. P ednášející na p íkladu exponátu místního mládežníka Petra T eštíka ukázal pravidla pro vybudování kvalitního exponátu této výstavní kategorie. Této ásti setkání se ú astnili (jak bylo zmín no výše) i pánové Ing. Ladislav Dvo á ek a Knud Mohr spolu s p edsedou S F Ing.Lumírem Brendlem. Ve er byl pro ú astníky obou akcí spole ný opékání selete s hudbou, kterou osobn na harmoniku zajistil tv rce obou akcí, pan Stanislav Sýkora. Ned lní dopoledne spole n s ú astníky finále FO prob hlo vlastn jen lou ení. Byly vyhlašovány výsledky sout že družstev ES a výsledky FO. P i tomto slavnostním okamžiku místní KMF, který letos oslavil 30 let své innosti, vzpomenul a pozval také všechny minulé leny. Ti obdrželi, stejn jako i všichni ú astníci grafický ú astnický list. V pr b hu dopoledne pak delegace postupn opoušt ly Svitavy a vracely se všemi sm ry dom. Bohužel musím na tomto míst vyjád it i svoji lítost. Naše oblast dostala místo pro jednoho mládežníka v eském týmu ES. Snad z nedorozum ní ohledn samostatné dopravy do Svitav, se ur ený mladý filatelista jednání nezú astnil. Rodi e jej odmítli pustit na poslední chvíli samotného vlakem do Svitav. Dodate n jsem se dozv d l, že z d vod nezajišt ní doprovodu ze strany organizátor. P i emž bylo známo, že nejmén dva lenové OKM do Svitav v r zných dnech jedou. Náhradníka jsme samoz ejm nebyli schopni zabezpe it. Což je škoda jak pro n ho samotného, tak i bohužel pro naši oblastní komisi mládeže. Z toho vyplývá, že ú ast na t chto akcích budeme muset s rodi i pe liv ji dojednávat, aby nedocházelo k takovýmto situacím. Kopírování a další ší ení povoleno

6 Není teba vypoítávat, že jako i tradin byly pipraveny filatelistické vzpomínky. eská pošta vydala oficiální dopisnici k Evropskému setkání mladých filatelist a KMF oslavil svoji ticetiletou existenci spolu s olympiádou na další dopisnici postfily. Na poštovní pepážce byla používána píležitostná R-nálepka. Na závr se musím zmínit, že zde byla v innosti podruhé v R na veejnosti pepážka eské pošty s možností vytvoení si vlastní personalizované známky (kupónu). (psáno po JM kurýr mládeže) RNDr. Zdenk Oká Pedseda OKM 7) Pipravované výstavy Junior Slatiany 2003, Regionální výstava pro mladé filatelisty, Spoleenský dm msta Slatiany, Taršova 287 Výstava s oddleními pro kvalifikované exponáty i exponáty bez kvalifikace. Kontakt: Antonín Odvárka, Tyršova 694, Slatiany Pihlášky nutno zaslat do Žár nad Sázavou 2004, Celostátní výstava poštovních známek a výstava Premiéra, kvtna 2004 Dm kultury, Libušínská 183, poádá KF Žár nad Sázavou, exponáty dosplých i mládeže Kontakt: Ing. Jan Hrdina, Sadová 15, Žár nad Sázavou Pihlášky nutno zaslat do Aerospace 04 Vysoké Mýto, íjna 2004 Klub filatelist KF Vysoké Mýto uspoádá regionální filatelistickou výstavu s mezinárodní úastí AEROSPACE 04. Jak název výstavy napovídá, budou vystaveny exponáty s námty letectví a kosmonautika. Souástí výstavy bude tída Premiéra a také nesoutžní volná tída. Exponáty budou vystaveny v Regionálním muzeu v termínu íjna Pedpokládaný rozsah je 130 výstavních ploch. Záštitu nad výstavou pevzaly SF, eská námtová spolenost - námtová sekce kosmos a spolenost aerofilatelie a dále starosta msta. Organizace soutžní ásti výstavy a hodnocení vystavených soutžních exponát bude v souladu s platným výstavním ádem SF. Výstavní propozice jsou uvedeny na následující adrese: Organizaní výbor výstavy uvítá pípadné námty a nápady Vás, tená Zpravodaje, možná spolupráce je zejména v oblasti zajištní financí na realizaci výstavy nap. formou inzerce v katalogu výstavy. Kontakt na organizaní výbor - technika@nopek.cz. Písemn: Ing. Petr Fencl, Škrétova 34, Vysoké Mýto. SCOUTPHILEX 04 Praha, Regionální oborová tematická výstava se zahr. úastí, íjna 2004 Praha 13 - bude upesnno. Poádá SF-NS, sekce Skauting a další. Brno 2005, Evropská výstava poštovních známek, Areál brnnského výstavišt, poádá SF a eská pošta s.p.

7 Kontakt: lenové výboru našeho klubu EUREGIO EGRENSIS, Karlovy Vary ) Poštovní tarify po 1.listopadu 2003 Vzhledem k ukonení platnosti mincí 10 a 20hal. od se stanoví cena za obyejné standardní psaní v nové výši 6,50 K. Až do odvolání nebude eská pošta s.p. pihlížet k nedoplatku 0,10 K, který vznikne použitím poštovní známky v hodnot 6,40K nebo jakékoliv kombinace známek. Totéž platí pro celiny s vytištnou známkou 6,40K, pípadn vyplacených v této hodnot kombinací vytištné známky a známek nalepených. Od budou na poštách v prodeji známky v hodnotách 6,50K a 0,50 K a dopisnice se známkou 6,50K. Prodej poštovních známek v hodnotách, které nekoní na celé koruny nebo padesátihalée bude ukonen Výjimku tvoí známky 40hal. a 60hal., které zstávají v prodeji i nadále. Zaokrouhlování: - platby konící na 10 a 20 hal. se zaokrouhlují na celé koruny dol - platby konící na 30 a 40 hal. se zaokrouhlují na 50 hal. nahoru - platby konící na 60 a 70 hal. se zaokrouhlují na 50 hal. dol - platby konící na 80 a 90 hal. se zaokrouhlují na celé koruny nahoru Pi více platbách se zaokrouhluje až výsledná cena. 9) Stanovisko ke stanovisku aneb co vy na to, sbratelé pítisk? (k diskusi o pítiscích na celinách viz. minulé íslo zpravodaje) V Informacích SF - duben 2003 bylo zveejnno Stanovisko vedení Spolenosti sbratel celin (dále SSC) k pítiskm na dopisnicích a toto stanovisko petiskly i nkteré klubové zpravodaje, mj. Zpravodaj. 2/03 tetího nejvtšího klubu filatelist v R, KF Alfonse Muchy Brno. Už ani nepekvapuje, že se k pítiskm opakovan, rádoby odborn, avšak vesms negativn vyjadují nekompetentní orgány. Vedení SSC totiž již nkolikrát prohlásilo, že problematika pítisk na celinách do odborné nápln SSC nepatí. Tímto zdvodnilo mj. zamítnutí mé iniciativy založit v rámci SSC sekci sbratel pítisk i odmítnutí pevzít garanci nad Katalogem privátních pítisk, který v roce 1997 vydala firma Filatelie TROJAN; v obou pípadech mi bylo doporueno, abych se místo sbírání a katalogizace pítisk vnoval jiné serioznjší celinásko-badatelské innosti. Pítiskm na celinách se vnuji 40 let. Sbírám je (jakož i cca tisíc sbratel v R) proto, že vydávají svdectví o dob ve které vznikly, že m jejich sbírání baví a uspokojuje daleko více než zkoumání tiskových, výrobních i nahodilých vad na oficiálních celinách a sestavování výstavních exponát. A ptáte se, jak jsem došel k onomu potu tisíc sbratel pítisk? Inu prost; pítisky o nákladu práv 1000 ks uspokojí poptávku na trhu, pi nižším nákladu se už na všechny nedostane, což asto vede k tržnímu nárstu ceny a naopak pi vyšším nákladu musí být námt pítisku natolik atraktivní, aby dopisnice s pítiskem zaujala i ty, kteí je generáln nesbírají. Jist, že každý má právo vyjádit svj názor, ale toto vyjádení by nemlo být netolerantní k jiným názorm na stejnou vc a nabývat tak charakter neomylného

8 mentorování, ím by se mli i nemli sbratelé zabývat, za co by mli i nemli utrácet své peníze a imperativn prohlašovat, co je možné tolerovat i co je nežádoucí. Pánové ve vedení SSC, každý sbratel má vlastní rozum, aby se rozhodl, co chce pro své potšení i uspokojení sbírat a za co je ochoten utrácet své peníze; vás se to netýká a proto vám to také mže být naprosto lhostejné. Pítisky na celinách se objevují od samého poátku vydávání celin, tedy už pes 100 let, pes 100 let se tší zájmu sbratel a pes 100 let jsou pedmtem kritiky ponejvíce práv ze strany tch, kteí pítisky nesbírají a odborn se jimi nezabývají. Nyní k vlastnímu textu Stanoviska... : - Vedení SSC rozlišuje pítisky s ponkud zastaralou a dnes mezi sbrateli pítisk nepoužívanou terminologií. Ani názvy institucí nejsou správné. Oficiální celiny již nevydává Ministerstvo dopravy a spoj, nýbrž Ministerstvo informatiky a plný název Postfily není eská pošta s.p. - dodavatelský závod Postfila, nýbrž eská pošta s.p. - odštpný závod Dodavatelské a obchodní služby Postfila (ve zkratce.p.s.p. - OZ DOS Postfila). - Oficiální Poštovní vydání pítisk, uvádné ve Stanovisku v 1. skupin, prakticky neexistuje; pokud by byl takový pítisk vydán, pak by byl katalogizován nikoli jako pítisk, nýbrž jako oficiáln vydaná píležitostná celina. - Termín poloúední vydání ve 2. skupin (rozumjme sbratelskou kategorii A ) dost neš astn zavedl významný celináský expert Jií Nekvasil (viz lánek Pozor na celináské názvosloví, Filatelie. 5/1975), avšak nikoli ve významu dnešní kategorie A (Postfila PF), nýbrž kategorie B (Postfila PP), kterou vedení SSC ve svém tídní vzpomíná až ve 3. skupin Soukromé vydání. Termín poloúední je jazykový nesmysl, nebo - bu je nco vydáno úedn a nebo to nco úedn vydáno není; nic však nemže být vydáno poloúedn. - Další významný celináský expert JUDr. Vratislav Palkoska usiloval o výrazné odlišení privátních pítisk poštovní provenience (ve stanovisku SSC oznaené 3. skupina) od soukromé (nepoštovní) produkce (ve stanovisku SSC oznaené jako 4. skupina), aby tak byl, jak sám napsal, oddlen koukol od pšenice (viz lánek Není celina jako celina, Merkur Revue. 3/99), což se mu po dvouletém úsilí podailo u eské pošty prosadit; od roku 1998 Postfila zaala dopisnice s pítisky oznaovat svým logem (nejprve shodn kategorie A i B a pozdji pítisky na privátní zakázku odlišila ješt písmeny PP, tj. Privátní Pítisk). Bohužel, poínaje rokem 2001 bylo toto oznaování privátních pítisk, ke škod sbratel a naopak v prospch vydavatel-obchodník i anonymních podnikavc, píkazem námstka generálního editele eské pošty pro provoz zrušeno a veškeré snahy o optovné odlišení privátních pítisk z Postfily narážejí na rozhodné NE vedoucí oddlení filatelie generálního editelství.p. - Ve zmínné 3. skupin vedení SSC oste odsoudilo pítisky vydávané na zakázku Poštovního muzea. V té souvislosti si dovolím ocitovat dalšího filatelistického experta, pana Dr. Františka Crhu, který o pítisku PM (Walter Loosli) napsal, že je to hodnotný filatelistický materiál, který patí do našich sbírek (Filatelie. 4/95). Pozdji se sice Dr. Crha vyjádil, že (cituji z osobního dopisu) s pítisky jsou stále problémy a já v odpov podotýkám, jak pro koho, rozhodn to nejsou problémy sbratel pítisk. - Neujasnnost názor nkterých filatelistických odborník na pítisky lze vyvodit nap. z lánku významného námtového specialisty Jiího Horáka Jak na tématickou filatelii (Filatelie. 5/01), ve kterém se doteme: Je mi asto líto tch, kteí z neznalosti draze na burzách nakupují rzné privátní pítisky na celinách, které nejenže v exponátech nemohou uplatnit, ale dokonce ani ve sbírce z nich nebudou mít velkou radost, protože brzy ztratí svou pochybnou hodnotu..., aby v pokraování lánku (Filatelie. 6/01) sám sob

9 odporoval: Vše, co je na celinách a dalších poštovních formuláích natištno, mžeme použít pro dokumentaci; patí sem i reklamy, zejména na materiálech z pelomu 19. a 20. století a z období mezi svtovými válkami. Jsou to tedy materiály staré a tudíž i pomrn vzácné, dobe hodnocené. Takže, chápu-li pana Horáka dobe, staré soukromé pítisky ANO, avšak ty novjší NE! Cožpak ty dnešní za 50 nebo 100 let nebudou také staré a tudíž pomrn vzácné a dobe hodnocené? - Ponkud zarážející na Stanovisku vedení SSC je skutenost, že jeho pouování smuje dol, do ad sbratel, ale nikoli nahoru, k výkonnému výboru SF. Vždy VV SF ke každé valné hromad SF nechává vyhotovit privátní pítisk v Postfile a když se rozprodá, nechá vyhotovit dotisk. Ve stejném ísle Informací SF (duben 2003) je zmínka, že SF 1 za 5 let pipomíná Den s. a nyní eské známky pítiskovou dopisnicí (tedy ve skutenosti privátním pítiskem). SF, resp. jeden z vrcholných funkcioná SF, stojí za vydáváním pítisk k akcím v Roudnici (Memorial Air Show) a nejvyšší pedstavitel SF se dokonce angažuje v propagaci privátního céka (pítisku vydaného soukrom mimo Postfilu) k výstav eský a slovenský exil 20. století a oznauje ho též píležitosnou dopisnicí. Když se ekne pítisk, je to špatné, avšak když se ekne píležitostná dopisnice (i když se jedná o totéž), tak je to dobré? Je to zarážející, ale pochopitelné; vždy pouovat nadízené pece se nesluší (a asto i nevyplácí). - Zajímavý je další názor ve Stanovisku..., totiž že filatelistickou hodnotu mají dopisnice s pítiskem pouze ádn poštovn použité pro službu odpovídající jejich nominální hodnot. To mi pipomenulo ranný vk filatelie, kdy se za filatelistické považovalo sbírání pouze poštovn použitých známek. A pesto dnes ve sbírkách vtšiny filatelist pevažují známky nepoužité. Co íci závrem? Dopisnice vzniky za úelem pedávání zpráv. Pítisk na dopisnici v podstat není nic jiného, než zpráva - provozní, propaganí nebo píležitostnsuvenýrová. Pro pítisky jsou píslušným ministerstvem vydávány speciální pítiskové dopisnice, tedy pítisky mají své opodstatnní a právo na život. Pánové, kteí pítisky na dopisnicích, resp. obecn na celinách nesbíráte a ani se tímto sbratelským oborem odborn nezabýváte, nechte už konen sbratele pítisk na pokoji, vyvarujte se vrchnostenského mentorování a tolerujte, že sbírat si mže každý práv to, co se mu líbí a v em nachází uspokojení. Prohlášení, jako Ani v nejmenším se nechceme dotknout práva, aby si každý sbíral, co se mu zlíbí, na druhé stran však nechceme a nemžeme neinn pihlížet tomu, když si z filatelist nkdo bezostyšn dlá dojnou krávu, ne-li pímo pitomce. (citace z redakního lánku Nad letošními katalogy R, Filatelie. 1/00) je pinejmenším pokrytecké, ne-li neslušné. Nyní mnoho sbratel zaujaly privátní pítisky na kupónech známek a jist mnozí najdou zálibu v jejich sbírání. Na výstav Ostropa 2003 v Jihlav se objevily neoficiální pítisky na kupónech vydané jak z iniciativy eské pošty (obdoba pítiskové kategorie A ), tak i na zakázku KF (obdoba pítiskové kategorie B ) a nelze vylouit, že se v budoucnu objeví i pítisky na kupónech poízené mimo eskou poštu (na istých kupónech, pokud budou uvolnny do bžného prodeje jako na Slovensku a nebo teba i pes souasný text kupón pro vás ). Jak budete, páni experti, tyto materiály posuzovat? Také budete obdobn jako vedení SSC doporuovat, aby se sbratelé místo utrácení penz za známky s privátními pítisky na kupónech vnovali nemu užitenjšímu? S veškerou úctou k vedení SSC, zakládající len SSC doc. Ing. Jaroslav Špaek, CSc.

10 10) Nkolik drobností z tisku Hybridní pošta v Brn (Poštovní kurýr 9/2003) Jako pro Bráky pro nás mže být zajímavá informace o tom, že v Brn otevela eská pošta druhé stedisko Hybridní pošty. Na Brn 2000 nabízelo své služby ješt stedisko první, které je v eských Budjovicích. Ani brnnské stedisko už není úpln nové; zahájilo provoz v lednu Podstatou hybridní pošty je píjem vstupních dat v elektronické podob, jejich transformace do papírové podoby (do podoby klasické poštovní zásilky) a následná distribuce. O Poštovním muzeu ve Vyšším Brod (Poštovní Kurýr 7-8/2003) Obsáhlý lánek dává tip na výlet. Pro nás je to už tip až na píští rok.. Poboka Poštovního muzea va Vyšším Brod byla otevena v r a brzy oslaví již 30. výroí. Celá expozice je rozdlena do jednotlivých výstavních blok, kterými jsou: Poátky poštovnictví v 16. a 17. stol. 18. století a pražská pošta Cestovní píruky a mapy Pošta v 19. století (železnice, Svtová poštovní unie, první známky svta a u nás Telegraf Telefon Pošta v letech Pošta v letech 2. sv. války Historický poštovní úad ze 40. let eskoslovenská pošta v letech šedesátých a sedmdesátých Známková tvorba eská pošta Poštovní muzeum ve Vyšším Brod je veejnosti oteveno vždy od 1. dubna do 31. íjna. Mimo toto období je možno prohlídku objednat individuáln (nejlépe pro skupinu) na telefonním ísle ) Budování jednorámových exponát Walter Müller (pevzato z Informací SF 3/2003) Z experimentálních soutžních tíd, které propaguje FIP v rámci nových smr filatelistického výstavnictví, ncjvíce zaujalý naše vystavovatele jednorámové exponáty. Poprvé byly veejnosti pedstaveny na výstav PREMIÉRA PIBRAM 2002, úspšn si vedly i na výstav OSTROPA 2003 Jihlava. A práv na ní zaznla výtka vystavovatel na adresu komise juryman SF, že se píliš zabývá otázkami hodnocení jednorámových exponát a zanedbává problematiku jejich tvorby. Následující ádky by mly alespo ásten odstranit výše zmínný nedostatek. Pojetí jednorámových exponát ve svt není zatím jednotné. Zatímco filatelistické svazy nmecky mluvících zemí umožují pod heslem Zúastnit se je dležitjši než zvítzit zaínajícim vystavovatelm formou jednorámových exponát prezentaci

11 zajímavých témat ze své sbírky, získat rady k cílenému budoáni exponátu a sesbírat první zkušenosti ve filatelistické soutži, považují jiné filatelistické svazy jednorámové exponáty za ucelené výstavní pedmty nov vzniklé soutžní tídy. Názory druhé skupiay sdílí i Svaz eských filatetist. Podstatou jednorámového exponátu je rozvinutá prezentace úzkého subjektu vybrané fitatelistické oblasti, zpracovaného ve své úplnosti pouze na ploše 1 m 2 (tj. 16 Iist). Zpracovávaný subjekt musí být jasn definován, pesn vymezen a musí mít snadno sledovaný zámr. Vybírá se z oblasti tradiní filatelie, poštovní historie, celin, aerofilatelie, astrofilatelie, tematické i fiskální filate1ie a maximafilie. Soutžní exponát se skláá pouze z vhodného filatelistického materiálu. Za vhodný filatelistický materiál se považuje materiál, který byl oficiálními poštovními institucemi nebo jinými ádn povenými i zplnomocnnými orgány vydán k zabezpeení poštovní služby nebo jiného poštovního provozu, pipravován k vydání nebo vznikl v prbhu pípravy k vydání, pípadn byl použitý jako výplatné na ceiistvosti. Nefilatelistický materiál není pioustný. Tím se jednorámový txponát výrazn odlišuje od axponát otevené tídy. Jak již bylo zdraznno, základem jednorámového exponátu je jasný, peliv zpracovaný plán, ze kterého je patrný zárnr vystavovatele a jeho osobní filatelistický, pípadn tematický výzkum. Musi být rozveden tak, aby jeho struktura a lení byly zcela jasné a pochopitelné. Za úelný se považuje plán zpracovauý v podob hesel, seazených v logicky návazném sledu, podle poteby sestavených do kapitol a podkapitol a oíslovaných desetinným tídním, srovnatelnými nap. s uebnicemi. Praxe prokázala, že systém tí ísel je postaující. Nepesn i rozvlán formulovaná heslá, jakož i nahraze plánu literárním popisem nebo všeobecným úvodem vždy negativn ovlivní výsledné hodnoccní exponátu. Za závadné se považují i obecné názvy kapitol (nap. Rzné spsoby použití známky..., Ostatni technologie aj.), nebo svdí o nedostatených odbornýoh znalostech vystavovatele. Vhodným objektem jednorámových exponát je zpracování nap. jediné známkové, celinové i fiskální emise, jednoho poštovního spoje, kosmického letu, velmi úzkého tématu apod. Jde tedy o exponáty, jež nedávají jejich tvrcm možnost rozvinout je na ploše pti výstavních rám. Exponáty, vybudované náhodným výbrem filatelistického materiálu z rozsáhlé sbírky, pípadn vzniklé výbrem jednoho rámu ze specializovaného i studijního vícerámového exponátu, nejsou jednorámovými exponáty v pravém slova smyslu a v budoucnu nezísjakí kvalifikaci pro výstavy vyšších kategorií. Název exponátu musí co nejpesnji vyjadovat obsah vystaveného exponátu, vyjádený jeho zámrem (plánem). Nejvhodnjší název tvoí struné heslovité vyjádení zámru exponátu (nap. Bezpené silnice, Kolky císaské emise ), tzv. sousloví, nebo jednoznané i odborné termíny (Dechové nástroje vícehlasé, Koksárenství. K nevhodným titulm se adí názvy všeobecné (nap. Významní komponisté rzných epoch djin, eskoslovensko ), nepesn vyjadující zámr exponátu (Ukázky z...) a názvy, do nichž se promítá filatelistické doložení zámru exponátu (Chirurgové a filatelie, Básnici na polských celinách aj.). Jednorámový exponát se zpracovává podle platných pravidel píslušné klasické výstavní tídy. Název exponátu a jeho zámr, spolen s jménem vystavovatele, tvoí povinný obsah prvního,z šestnácti vystavených list. Na zbývajících patnácti listech vystavovatel prezentuje filatelistický materiál v souladu se zvoleným plánem. Vystavený materiál se dopluje struným a výstižným textem. U materiálu, jehož zaazení není

12 bezprostedné zejmé, se mže vyskytovat krátký vysvtlující text. Stejn postupuje vystavovatel, chce-li zdraznit zvláš významný objev. Exponát se buduje na listech formátu A4, zpravidla bílých i svtlých barevných odstín, které neodpoutávají pozornost od vystaveného materiálu. Zpsob upevování materiál a jeho rámováni si volí vystavovatel, vyžaduje se však, aby byl jednotn dodržen v celém exponátu. Obdobn postupuje pi psaní titul i text. Listy by nemly být peplnné materiálem ani píliš prázdné. FIP doposud neschválila oborový ád a smrnici pro hodnocení jednorámových exponát. Na výstavách poádaných SF proto hodnotí jury jednorámové exponfity podle nizozemského modelu, aplikovaného na výstav AMPHILEX 2002, které je založeno na tyiceti bodové stupnici a udlování drahokam místo výstavních medailí. Podle potu pidlených bod získávají jednorámové exponáty diamant (34-40 bod), rubín (27-33 bod), smaragd (20-26 bod) nebo diplom (do 19 bod). Nejlepší exponáty mohou získat vcné ceny i blahopání jury. Nizozemský model hodnotí jednorámové exponáty (tematické i netematické) shodn podle pti základních kritérií: titul, plán - rozsah a rozvoj tématu - znalosti a výzkum - obstarávání a vzácnost - úprava. V prvním kritériu sleduje zetelnost názvu, pesné vymezeni plánu exponátu a jejich vzájemnou vazbu. Druhé kritérium posuzuje pesné dodržení zveejnného plánu exponátu, originalitu zvoleného subjektu, vhodnost a správnost zpracovaní vystaveného materiálu a stupe obtížnosti ve vztahu na pidlenou plochu. Prokázání filatelistických (pípadné tematických) znalostí, osobní studium, filatelistický výzkum a stav i vzácnost vystaveného materiálu se hodnoti podle platných srnrnic pro hodnocení exponát píslušné soutžní výstavní tídy. Kritérium úpravy pihlíži ke všem hlediskm estetického pojetí exponátu, vetn psobivého vzhledu a pehlednosti zpracování. Teorie tvorby a hodnocení jednorámových exponátu se budou - stejn jako ostatní obory lidské innosti - dále rozvíjet. Zkušenosti z uplynulých výstav prokázaly, že jednorámové exponáty již mají své oprávnné místo ve filatelistickém výstavnictví. Tch, kteí v nm hledali únikovou cestu v tvorb exponát podle zásady za mén práce a znalosti co nejvyšší ohodnocení, výrazn ubývá. Snad i tch nkolik ádk pispje ke vzniku nových a ke zkvalitnní stávajících jednorámových exponát.