econstor Make Your Publication Visible

Transkript

1 econsor Make Your Publicaion Visible A Service of Wirschaf Cenre zbwleibniz-informaionszenrum Economics Pavloková, Kaeřina Working Paper Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě IES Working Paper, o. 25/2010 Provided in Cooperaion wih: Insiue of Economic Sudies (IES), Charles Universiy Suggesed Ciaion: Pavloková, Kaeřina (2010) : Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě, IES Working Paper, o. 25/2010 This Version is available a: hp://hdl.handle.ne/10419/83371 Sandard-uzungsbedingungen: Die Dokumene auf EconSor dürfen zu eigenen wissenschaflichen Zwecken und zum Privagebrauch gespeicher und kopier werden. Sie dürfen die Dokumene nich für öffenliche oder kommerzielle Zwecke vervielfäligen, öffenlich aussellen, öffenlich zugänglich machen, verreiben oder anderweiig nuzen. Sofern die Verfasser die Dokumene uner Open-Conen-Lizenzen (insbesondere CC-Lizenzen) zur Verfügung gesell haben sollen, gelen abweichend von diesen uzungsbedingungen die in der dor genannen Lizenz gewähren uzungsreche. Terms of use: Documens in EconSor may be saved and copied for your personal and scholarly purposes. You are no o copy documens for public or commercial purpose o ehibi he documens publicly, o make hem publicly available on he inerne, or o disribue or oherwise use he documens in public. If he documens have been made available under an Open Conen Licence (especially Creaive Commons Licences), you may eercise furher usage righs as specified in he indicaed licence.

2 Insiue of Economic Sudie Faculy of Social Sciences Charles Universiy in Prague Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě Kaeřina Pavloková IES Working Paper: 25/2010

3 Insiue of Economic Sudie Faculy of Social Science Charles Universiy in Prague [UK FSV IES] Oplealova 26 CZ- 00, Prague ies@fsv.cuni.cz hp://ies.fsv.cuni.cz Insiu ekonomických sudií Fakula sociálních věd Univerzia Karlova v Praze Oplealova Praha 1 ies@fsv.cuni.cz hp://ies.fsv.cuni.cz Disclaimer: The IES Working Papers is an online paper series for works by he faculy and sudens of he Insiue of Economic Sudie Faculy of Social Science Charles Universiy in Prague, Czech Republic. The papers are peer reviewed, bu hey are no edied or formaed by he ediors. The views epressed in documens served by his sie do no reflec he views of he IES or any oher Charles Universiy Deparmen. They are he sole propery of he respecive auhors. Addiional info a: ies@fsv.cuni.cz Copyrigh oice: Alhough all documens published by he IES are provided wihou charge, hey are licensed for personal, academic or educaional use. All righs are reserved by he auhors. Ciaions: All references o documens served by his sie mus be appropriaely cied. Bibliographic informaion: Pavloková, K. (2010). Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě IES Working Paper 25/2010. IES FSV. Charles Universiy. This paper can be downloaded a: hp://ies.fsv.cuni.cz

4 Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě Kaeřina Pavloková* *IES, Charles Universiy Prague kaerina.pavlokova@gmail.com February 2010 Absrac: Sárnuí obyvaelsva se salo v poslední době jedním z důležiých éma v mnoha rozvinuých zemích. Důchodové sysémy a sysémy financování zdravonicví založené na solidariě jsou výrazně cilivé na demografické změny související s klesající porodnosí a rosoucí sřední délkou živoa. Cílem ohoo článku je ukáza a vyčísli možnou budoucí nerovnováhu v sysémech financování veřejného zdravonicví a prezenova jej i z pohledu jednolivých generací. Abychom lépe vyjádřili problém sárnuí obyvaelsva v sysémech financování veřejného zdravonicví, obohacujeme ak sandardní přísup k dlouhodobým projekcím o prvky generačního účenicví. Výběr reprezenaivních sysémů financování zdravonicví, a o České republiky, Dánska, Esonska, Francie, Iálie, izozemí, Švýcarska a Velké Briánie, umožňuje srovnání sysémů financování z hlediska mezigenerační solidariy. Výsledek modelu ukazuje na neudržielnos současných sysémů financování. Má-li bý popávka po zdravoních službách uspokojena, budou sysémy založené na veřejném zdravoním pojišění nebo na daních z příjmu klás rosoucí nároky na pracující populaci a zvyšova ak pnuí a požadavky na další redisribuci podmíněnou rosoucí daňovou záěží, aby nedošlo k omezování zdravoních služeb. Míru ohrožení sarší populace omezením poskyované zdravoní péče v jednolivých leech a zemích vyjadřujeme indeem soběsačnosi, kerý ukazuje na někerá rizika vybraných sysémů. Keywords: Financování zdravonicví, udržielno generační účy, sárnuí obyvaelsva. JEL: E62, H51, I18

5 Acknowledgemens Auor děkuje Davidu Prušvicovi za významnou pomoc při vorbě modelu a článku a Granové agenuře České Republiky, s jejíž podporou byl v rámci granu číslo 402/08/050 vyvořen. oe: Předchozí verze článku získala zvlášní cenu v souěži o cenu Franiška Vencovského a vyjde v anglickém jazyce v časopise ACTA VŠFS pod názvem Inergeneraional solidariy of public healh care sysems in Europe.

6 Srana 1 ÚVOD Sárnuí obyvaelsva se salo významným émaem v mnoha rozvinuých ekonomikách. Evropské sysémy financování zdravonicví a sysémy důchodové založené na solidariě jsou výrazně cilivé na demografické změny plynoucí z klesající porodnosi a rosoucí naděje dožií. Přesože nové přísupy k modelování dlouhodobého vývoje výdajů zdravonicví, keré zahrnují vliv zlepšujícího se zdravoního savu nebo významnos hypoézy nákladů spojených se smrí, předpokládají nižší nárůs výdajů než modely dřívější, sysémy zdravonicví budou podsaně ovlivněny sárnuím obyvaelsva. Zavedení prvků generačního účenicví do klasického přísupu dlouhodobé projekce výdajů na zdravonicví umožňuje lépe nahlédnou na problemaiku financování zdravonicví a jeho dlouhodobý vývoj, a o z pohledu jednolivých generací. Vzhledem k rosoucí míře závislosi a varu výdajového profilu budou sysémy financované příspěvky na sociální zabezpečení nebo daněmi z příjmů zaíženy rosoucím břemenem uvaleným na pracující populaci, bude-li snaha popávku po zdravoní péči uspokoji. V realiě nelze ve zdravonicví v dlouhém období předpokláda nerovnováhu mezi příjmy a výdaji, proože se nejedná primárně o mandaorní výdaje. Jinými slovy nedojde-li k růsu příjmů sysémů zdravonicví, čás popávky po zdravoní péči nemusí bý uspokojena. Abychom předsavili rozdíly v míře mezigenerační solidariy v oblasi financování zdravonicví u odlišných ypů evropských sysémů a poukázali na hrozby, kerým budou sysémy čeli, vybrali jsme osm reprezenaivních zemí, jejichž způsoby financování zahrnují veřejné zdravoní pojišění, sysémy národní zdravoní služby i financování na základě nominálního pojisného. Těmio zeměmi jsou Česká republika, Dánsko, Esonsko, Francie, Iálie, izozemí, Švýcarsko a Velká Briánie. První čás práce shrne meody a výsledky dlouhodobých projekcí v oblasi financování zdravonicví, keré nabízí zahraniční lieraura. Ve druhé čási se zaměříme na deailní popis použié meody dlouhodobé projekce včeně meody generačního účenicví a základních charakerisik použiých proměnných. ásleduje kapiola analyzující výsledky projekce. Finální čás pak shrne výsledky modelu a vyvodí závěry pro případné vůrce zdravoní poliiky. PROJEKCE FIAČÍ BILACE SYSTÉMŮ VEŘEJÉHO ZDRAVOTICTVÍ Sárnuí obyvaelsva, kerým označujeme proces prodlužování očekávané délky živoa doprovázený poklesem feriliy, se v posledních leech salo jedním z důležiých éma nejen v oblasi důchodové poliiky, ale i v oblasi zdravonicví. Důvodem je var věkově specifického výdajového profilu 1 ve zdravonicví, kerý od sředního věku éměř eponenciálně rose. Jednoduchá úvaha vede k závěru, že vzhledem k omu, že pořeba zdravoních služeb (a edy výdajů) rose s věkem, sárnuí obyvaelsva povede k růsu celkových výdajů zdravonických sysémů. Modelováním dopadu sárnuí obyvaelsva na výdaje sysémů veřejného zdravonicví se zabývá hned několik renomovaných insiucí. V první řadě jmenujme model Evropské komise (European Commission, 2009), kerý je součásí zprávy hodnoící dopady sárnuí obyvaelsva v různých oblasech veřejných financí včeně oblasi důchodů či vzdělávání ve sáech Evropské 1 Věkově specifickým výdajovým profilem označujeme průměrné roční výdaje na zdravonicví v závislosi na věku jedince

7 Srana 2 unie. Základní meodou projekce výdajů zdravonicví je aplikace věkově specifických výdajových profilů vyjádřených v procenech HDP per capia na dlouhodobou demografickou projekci. Evropská komise nabízí v oblasi zdravonicví hned několik scénářů. Scénáře modelují alernaivní předpoklady ohledně vývoje zdravoního savu populace, ohledně důchodové elasiciy výdajů na zdravonicví, echnologického pokroku či mezd zdravonického personálu. Pro zdravoní sav populace modeluje scénáře, kdy dodaečné roky živoa získané prodlužováním očekávané délky živoa budou sráveny v dobrém zdraví vlivem zlepšení živoního sylu a živoního prosředí (scénář komprese morbidiy), dále opačný scénář, ve kerém dojde k prodloužení živoa pouze o dobu srávenou ve španém zdraví (scénář epanze morbidiy) a sřední scénář, ve kerém zůsane podíl živoa srávený v dobrém a španém zdraví zachován (zv. dynamické ekvilibrium). Mezi modelované hypoézy paří i hypoéza nákladů spojených se smrí, podle keré dojde k posunu výdajů do vyšších věkových skupin, a ím k menšímu nárůsu celkových výdajů, proo, že výše výdajů závisí spíše než na věku na blízkosi smri (náklady jsou koncenrované v posledních dvou leech živoa). Podobnou meodiku využívá i model OECD (2006). Také modeluje scénáře vývoje zdravoního savu populace, scénář nákladů spojených se smrí a vliv echnologického pokroku na výdaje zdravonicví. Oproi modelu Evropské komise uvažuje scénáře laku na náklady a naopak scénáře úsporných poliik v oblasi zdravonicví. Scénáře ovšem předpokládají, že v případě rychlého růsu výdajů budou dříve či později aplikovány úsporné poliiky. Aplikaci výše popsané meody na sáy východní Evropy a země bývalého sověského bloku přinesla v roce 2007 Svěová banka (World Bank, 2007). Mezi jinými byla analyzována i daa z České republiky. Všechny ři zmíněné insiuce docházejí k závěru, že sárnuí obyvaelsva povede k nezanedbaelnému růsu výdajů na zdravonicví, má-li bý uspokojena popávka po zdravoní péči. Teno růs může bý zpomalen v případě, že dojde k zlepšení zdravoního savu obyvaelsva či ukáže-li se jako planá hypoéza nákladů spojených se smrí. Kvaliní daová základna v sysému Medicare v USA umožnila vznik mikrosimulačních modelů vývoje výdajů zdravonicví. Mezi nimi jmenujme zv. Fuure Elderly model (Goldman e al., 2004), kerý projekuje v první řadě změny zdravoního savu a nemocnosi populace, jež ovlivní výdajovou sránku sysému zdravonicví. Model simuluje dopady změn v prevalenci kardiovaskulárních chorob, novovarů a dalších závažných onemocnění a jejich vliv na zdravoní sav populace a v důsledku výdajů zdravonicví. Sejně ak DeVol e al. (2007) využívá k projekci výdajů zdravonicví epidemiologických proměnných. Změny výdajů a ekonomické zráy v důsledku zráy produkiviy kvanifikuje pro různé scénáře vývoje sedmi nejčasějších chronických onemocnění (rakovina, cukrovka, srdeční choroby a další). METODIKA V první řadě je řeba zdůrazni, že veškeré výpočy v modelu jsou založeny na demografických a ekonomických projekcích, keré více či méně deerminují výsledky modelu. Odhady budoucího vývoje proměnných, jakými jsou paricipace na rhu práce, míra nezaměsnanosi, růs produkiviy práce, sřední délka živoa a celková míra porodnosi, hrají významnou roli pro správnou kalibraci modelu a určení výsledků. Je řeba mí sále na mysli, že výsledky dlouhodobých projekcí obecně nepředpovídají budoucno ale pouze poukazují na možný vývoj plynoucí z rendu a vzájemného působení proměnných v určiém, v hisorii pozorovaném, časovém období.

8 Srana 3 Dlouhodobé projekce bývají navíc založeny na zv. no-policy-change předpokladu, podle kerého se v budoucnosi nepředpokládají změny a korekce např. daňového základu, míry zdanění, ransferů nebo jakýchkoli jiných proměnných podléhajících poliickému rozhodnuí. Jako základní echniku pro dlouhodobou projekci ekonomických proměnných i projekci výdajů sysémů veřejného zdravonicví využívá model meody dlouhodobé projekce Pracovní skupiny pro sárnuí obyvaelsva Evropské komise (2008b). Model je ovšem pozměněn a rozšířen o analýzu příjmové sránky sysémů veřejného zdravonicví a o prvky generačního účenicví. Meoda generačního účenicví původně vyvinuá Auerbachem e al. (1991) předsavuje velmi užiečný násroj k analýze finanční udržielnosi veřejných rozpočů díky možnosi hodnocení a porovnání břemen dnešních i budoucích generací plynoucích ze současných poliických rozhodnuí. Hlavním přínosem modelu ak není projekce ekonomických proměnných nebo sránky výdajové, ale nový pohled na problemaiku z hlediska mezigenerační solidariy a komparace příjmů a výdajů podle jednolivých generací. Ovšem nechybí ani klasický pohled. Oproi klasické dlouhodobé projekci, ve keré jsou výsledky prezenovány jako časová řada, jsou výpočy v modelu provedeny zvlášť pro kohory dle věku a pohlaví a časová řada agregáních výsledků je v modelu vořena zpěně. Hlavní myšlenkou sojící za koncepem generačního účenicví je skuečno že každý jedinec je v průběhu svého živoa zároveň plácem daní a na druhé sraně příjemcem ransferů. V souladu s hypoézou živoního cyklu 2 závisí výše daní a ransferů, plynoucí z akivi sekoru vlády, na věku a pohlaví. apříklad osobní důchodová daň je, zjednodušeně, placena pouze pokud jedinec pracuje. Výše zaplacené daně navíc záleží na výši mzdy. O děech a sarších lidech, keří již neparicipují na rhu práce, lze proo předpokláda, že uo daň neplaí. ebo z hlediska ransferů můžeme vzhledem k vyšší naději dožií žen předpokláda, že sarobní důchody jsou ženám vypláceny po delší období, ovšem průměrná výše sarobního důchodu bude u mužů vyšší díky kladnému mzdovému diferenciálu v období ekonomické akiviy. Podobně je omu ve zdravonicví, kde průměrné náklady na zdravoní péči s věkem, respekive od určiého věku, rosou. Sarší osoby, keré již neparicipují na rhu práce a jejichž náklady na zdravoní péči jsou vysoké, budou proo pravděpodobně čisými příjemci sysému veřejného zdravonicví, zaímco osoby pracující budou věšinu nákladů akového sysému financova. ásledující e popisuje projekční meodu použiou v éo sudii a ukazuje, jakým způsobem byly při projekci použiy aspeky generačního účenicví. Kapiola je členěna do šesi čásí dle jednolivých modulů projekční meody. První čás je věnována základnímu kameni dlouhodobých ekonomických projekcí demografické projekci. Druhá čás vysvěluje využií demografické projekce pro projekci vývoje na rhu práce. Třeí čás popisuje projekci produkiviy práce a HDP a čvrá čás ospravedlňuje předpoklad sálého podílu výrobních fakorů na vorbě HDP v dlouhodobém horizonu. V neposlední řadě podává páá a šesá čás sysemaicky posup predikce výdajů a příjmů vybraných sysémů veřejného zdravonicví. a závěr úvodu ke druhé kapiole je řeba zmíni, že model je dlouhodobou projekcí, na kerou by krákodobé změny způsobené současnou krizí neměly mí vliv. Ani v krákém časovém horizonu ak hodnoy proměnných nemusejí odpovída pozorovaným skuečnosem. Jak bylo ovšem zmíněno dříve, cílem dlouhodobé projekce není předpovědě budoucí hodnoy ekonomických veličin, ale poukáza na možný směr vývoje za předpokladu rendového vývoje proměnných, kerý byl v minulosi pozorován. 2 Původní myšlenka Ando a Modiglianiho (1963) viz Dybczak (2006), sr. 3.

9 Srana Demografie Model je posaven na demografické projekci Eurosau EuroPop 2008 s migračním konvergenčním scénářem. Tao demografická projekce předpokládá v dlouhém období dílčí eliminaci socioekonomických a kulurních rozdílů mezi členskými sáy Evropské unie, orskem a Švýcarskem. Daný předpoklad ak implikuje konvergenci demografických proměnných, směřovanou do roku V abulce č. 1 je možné nají předpokládané hodnoy základních demografických ukazaelů na konci horizonu projekčního scénáře éo sudie. Projekce byla sesavena ak, že nejdříve vhodnou inerpolací z výchozích hodno pro každou zemi konvergují demografické proměnné (porodno moralia, migrace) k cílovým hodnoám roku Hodnoy pro jednolivé země v konečném roce projekce (2060) jsou pak ímo procesem deerminovány. Populační pyramidy (nebo spíše sromy a rakve ) pro vybrané roky a ekonomiky, charakerizující souhrnně demografický posun, jsou obsahem přílohy č. 1. Tabulka 1: Předpoklady demografické projekce EuroPop 2008 migrační konvergenční scénář pro rok 2060 Celková míra Očekávaná délka živoa při narození Země porodnosi Muži Ženy Migrace Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Velká Briánie Švýcarsko Zdroj: Eurosa (2008c). Pozasavíme-li se na chvíli ješě u abulky č. 1, je vhodné poukáza na skuečno že celková míra porodnosi nedosahuje u žádné z ekonomik hodnoy zabezpečující přirozenou reprodukci obyvaelsva. Za u se označuje celková míra feriliy převyšující hodnou 2. Tabulka č. 2 nabízí jednoduchý popis demografické projekce ukazující vývoj ekonomické míry závislosi (j. podíl osob ve věku 0-14 a 65 a více le k populaci ve věku le). Indikáor zjednodušeně ukazuje podíl závislé populace na populaci pracující. Ekonomická (neboli celková) míra závislosi poukazuje na klesající podíl populace v produkivním věku na celkové populaci. V porovnání se současnými hodnoami mezi 40.8 % pro Českou republiku po 53.7 % pro Francii se míra ekonomické závislosi dle demografické projekce dramaicky změní. Vysoký nárůs v České republice (o 47.5 p.b. na 88.4 %), Esonsku (o 35.8 p.b. na 82.8 %) a Iálii (o 33 p.b. na 84.9 %) předjímá rosoucí problém sárnuí obyvaelsva, kerému budou zmíněné země vysaveny, a o v nepříliš vzdálené budoucnosi. Rovněž osaní ekonomiky budou muse čeli sejnému problému, přesože někeré v menší míře než osaní.

10 Srana 5 Tabulka 2: Ekonomická míra závislosi (v %, změna v p.b., ) Země Změna Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Poznámka: Míra ekonomické závislosi je vypočena jako podíl poču osob ve věku 0-14 a 65 a více le ku poču osob v produkivním věku, j le. V abulce jsou prezenovány průměrné hodnoy pro každý rok, neboť projekce Eurosau je vždy daována k 1.lednu. Zdroj: Eurosa (2008c). Výpoče auora. 2.2 Trh práce Demografická projekce z předchozí subkapioly je dále využia pro výpoče celkové pracovní síly ( EA ). Za ímo účelem bylo dále využio věkového profilu míry paricipace pro obě pohlaví (definované jako podíl ekonomicky akivních mužů/žen pro určiý věk v daném roce na celkovém poču mužů/žen shodného věku v omo roce): 2 75 EA pr POP, (1) s1 15 s kde EA značí celkovou pracovní sílu, pr, míru paricipace v roce specifickou pro věk ( ) a pohlaví ( s s ) a POP, analogicky poče obyvael v roce ve věku ( ) a pohlaví ( s ). Pracovní síla je dále členěna na zaměsnané a nezaměsnané. Pro zaměsnanos a nezaměsnanos bylo řeba učini několik předpokladů. V první řadě projekce neuvažuje změny v podílu zaměsnanců a podnikaelů, dále nerozlišuje mezi plnými a čásečnými pracovními úvazky, kdy všechna daa jsou přepočíána na ekvivalen plného úvazku, projekce nepředpokládá změny v poču odpracovaných hodin a podílu čásečných a plných úvazků. Jako aproimace srukurální míry nezaměsnanosi byl využi koncep AWRU (on- Acceleraing Wage Rae of Unemploymen, j. míry nezaměsnanosi nezrychlující růs mezd (Carone, 2005)) z daabáze Evropské komise (2008a). Míra nezaměsnanosi ve výchozím roce projekce konverguje ve sředně dlouhém období k hodnoám srukurální míry nezaměsnanosi rychlosí založenou na analýze hisorických rendů. Minulé a budoucí hodnoy AWRU jsou obsahem abulky č. 3 (pro Švýcarsko bylo pro nedosaek údajů využio AIRU). Tabulka 3: AWRU a AIRU v projekčním modelu (v %, ) Země Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko* Velká Briánie Poznámka: *) on-acceleraing Inflaion Rae of Unemploymen (AIRU) Zdroj: Pro roky Evropská komise (2008a). Pro roky Evropská komise (2008b). OECD (2008a) AIRU pro Švýcarsko. Ovšem aby byly celkové hodnoy AWRU a AIRU udrženy i v budoucnosi, bylo řeba vypočía míry nezaměsnanosi specifické pro věk a pohlaví pro každý rok projekce následujícím způsobem (viz meodika Evropské komise, 2008b, sr. 79):

11 Srana 6 un AWRU un EA EA un 2007 (2) s kde un, 2007 je finí míra nezaměsnanosi pro věk a pohlaví s s v roce 2007 a un, je požadovaná míra nezaměsnanosi pro daný věk a pohlaví v roce. Srukura nezaměsnanosi z výchozího roku je ak zachována po zbyek projekce. Zaměsnanos v závislosi na věku a pohlaví je následně jednoduše spočena jako násobek míry paricipace, rozdílu jedné a míry nezaměsnanosi a poču osob dané kaegorie dle věku a pohlaví: L 1 un POP pr. (3) Celková zaměsnanos ( L ) je poé prosým součem věkově specifických hodno v daném roce: 2 75 L s1 15 L. (4) 2.3 Produkivia práce a hrubý domácí produk Vynásobením celkového poču zaměsnaných osob ( L ) a produkiviy práce ( PP ), získáváme hrubý domácí produk ( GDP ) ve sálých cenách: GDP L PP. (5) Růs produkiviy práce byl zvolen v souladu s výsledky Evropské komise, sručný přehled podává abulka č. 4. Základním předpokladem ohledně růsu produkiviy práce je konvergence k hodnoě 1,7 % ve všech uvažovaných zemích do roku 2050 (viz Evropská komise, 2008b, sr. 94). Pro kráké a sředně dlouhé období je růs HDP rozložen za pomocí Cobb- Douglasovy produkční funkce s konsanními výnosy z rozsahu. Růs produkiviy práce je důsledkem celkového růsu produkiviy fakorů a prohlubování kapiálu. Tabulka 4: Projekce růsu produkiviy práce (v %, ) Země Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Zdroj: Evropská komise. Švýcarsko výpoče auora na základě sejných předpokladů. Jinými slovy růs hrubého domácího produku ( g ) je deerminován růsem celkové zaměsnanosi a růsem produkiviy práce. Model edy, v souladu se závěry Solowova modelu růsu, nepředpokládá změny v podílu kapiálu a práce.: L PP GDP 1 g GDP GDP 1. (6) L 1 PP 1 Vývoj produkiviy práce navíc určuje vývoj průměrné mzdy (ve sálých cenách výchozího roku), což deerminuje vývoj celkové odměny práce jako fakoru produkce. Teno předpoklad má

12 Srana 7 významný dopad na vývoj příjmové sránky sysémů veřejného zdravonicví, o kerých bude pojednáno v kapiole 2.6. ominální hrubý domácí produk ( GDP ) je následně vypočíán jako násobek HDP ve sálých cenách a defláoru HDP ( def ), kerý konverguje k inflačnímu cíli Evropské cenrální banky, a o ak, aby se míra inflace blížila 2 % ve sřednědobém horizonu (ECB, 2003): GDP GDP 1 def. (7) Poé, co byla popsána základní makroekonomická východiska, můžeme pokračova výkladem meod predikce příjmů a výdajů v sysémech veřejného zdravonicví. 2.4 Projekce výdajů Aby bylo možné srovna dopad alernaivních hypoéz ohledně budoucího vývoje zdravoního savu populace a vývoje jednoky nákladů, obsahuje projekce nejen základní scénář založený čisě na demografických proměnných a výdajovém profilu, ale i scénáře obohacené o další proměnné, kerými jsou zlepšení zdravoního savu populace a věší než jednoková elasicia výdajů na zdravonicví vzhledem k HDP. Scénáře jsou modelovány na základě sandardních meod používaných v modelech Evropské komise, OECD či Svěové banky. Prvním scénářem je zv. čisé sárnuí, keré je výsledkem základní projekční meody založené na demografickém vývoji a výdajovém profilu. Projekce výdajů sysému veřejného zdravonicví vychází z věkově specifických výdajových profilů mužů a žen pro akuní a dlouhodobou péči výchozího roku projekce, kerý je aplikován na demografickou projekci pro roky následující. Věkově specifický výdajový profil vyjádřený v procenech HDP per capia pro jednolivá pohlaví vyjadřuje průměrné výdaje na zdravonicví v pěileých věkových kaegoriích. Pro pořeby modelu byly kaegorie vyhlazeny na jednoleá věková rozpěí. Průměrné výdaje na zdravonicví jedince věku a pohlaví s výchozího roku (2007) jsou vynásobeny počem jedinců věku a pohlaví s v každém roce demografické projekce. Celkové výdaje zdravoního sysému v konkréním roce lze popsa následující rovnicí: s c, 2 C c2007 POP (8) s1 0 kde 2007 jsou výdaje per capia pro každé pohlaví a věk dané výchozím rokem projekce a s POP, předsavuje poče jedinců v dané kaegorii podle věku a pohlaví v roce dané demografickou projekcí. Výše popsaná meoda ovšem implikuje zv. hypoézu epanze morbidiy, kerou popsal Grunenberg již v roce Podle ní povede růs sřední délky živoa k nárůsu poču le prožiých ve španém zdraví, proože poče le v dobrém zdraví zůsane beze změny a dodaečné roky živoa budou prožiy ve znamení chronických nemocí a jiných zdravoních problémů. Grunenberg nazývá eno sav selháním úspěchu (Grunenberg, 1977). V reakci na uo hypoézu byly později v lierauře popsány opimisičější scénáře vývoje zdravoního savu populace. Podle Friesovy hypoézy komprese morbidiy (1980) dojde naopak k zachování poču le srávených ve španém zdraví a díky zlepšení živoního sylu a možnosem medicíny budou dodaečné roky živoa, výsledek růsu sřední délky živoa, sráveny v dobrém zdraví. Podíl živoa srávený ve španém zdraví se ak bude zmenšova. Ve sandardních meodách projekcí výdajů zdravonicví bývá ao hypoéza znázorněna posunem věkově specifického výdajového profilu vpravo vzhledem k věku. Sřední cesou mezi zmíněnými hypoézami je zv. dynamické ekvilibrium, podle kerého zůsane podíl živoa srávený ve španém zdraví konsanní. V neposlední řadě je nuno zmíni hypoézu nákladů spojených se smrí, kerá je

13 Srana 8 založena na empirickém pozorování koncenrace nákladů na zdravonicví v posledních leech živoa. Aplikace ohoo pozorování v dlouhodobých projekcích předpokládá posun vysokých zdravoních výdajů do vyššího věku spolu s růsem sřední délky živoa. (Pro analýzu dopadu hypoézy na projekci výdajů zdravonicví v ČR viz Pavloková, 2009). Abychom v modelu znázornili výše popsané hypoézy, předsavuje druhý scénář zv. scénář sálého zdraví, kerý v lierauře reprezenuje hypoézu dynamického ekvilibria, j. sřední cesu mezi kompresí a epanzí morbidiy, a jehož výsledky se blíží scénáři nákladů spojených se smrí. Věkově specifické výdajové profily jsou posunuy o změnu očekávané délky živoa: 2007 e c c (9) s kde e, je změna očekávané délky živoa pro pohlaví s a věk mezi rokem a výchozím rokem projekce (2007), j. e e e2007. Celkové výdaje na zdravonicví v roce lze následně popsa ekvivalenem rovnice 8: C 2 s1 0 c POP Výše očekávané změny sřední délky živoa je popsána v následující abulce, podle níž můžeme vybrané země rozděli do ří skupin. Skupina zemí s nadprůměrným očekávaným nárůsem sřední délky živoa obsahuje Českou republiku a Esonsko, průměrný nárůs očekává demografická projekce v Dánsku, Francii, Iálii, izozemí a ve Velké Briánii, lehce podprůměrný nárůs ve Švýcarsku. Hodnoy odpovídají předpokladu konvergence hodno demografických proměnných a výchozím nižším hodnoám u prvních dvou zmiňovaných zemí. Tabulka 5: Sřední délka živoa při narození (v leech, ) Rozdíl mezi 2060 a 2008 Země Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Zdroj: Eurosa (2008c). V projekci výdajů sysémů veřejného zdravonicví nelze opomenou další významný fakor, kerým je důchodová elasicia výdajů na zdravonicví. Třeí a čvrý scénář v modelu, nesoucí název čisé sárnuí s elasiciou a sálé zdraví s elasiciou, jsou obohacením scénáře prvního a druhého o elasiciu výdajů na zdravonicví na HDP lineárně konvergující od 1.1 % k 1.0 % v roce Hodnoy odpovídají scénáři důchodové elasiciy modelu Evropské komise (2008b). Průměrné výdaje na věkovou kaegorii v procenech HDP per capia pro každé pohlaví v roce jsou vypočíány jako násobek průměrných výdajů na uo věkovou kaegorii a pohlaví v předchozím roce vynásobeným součem jedné a růsu HDP per capia násobeného elasiciou: GDP / POP c c (11) GDP 1 / POP 1 (10)

14 Srana 9 kde značí důchodovou elasiciu konvergující lineárně od 1.1 % k 1.0 % v roce Celkové výdaje na zdravonicví C jsou popsány rovnicí 10. Diskuze ohledně vyšší než jednokové elasiciy výdajů na zdravonicví na HDP, čili diskuze o om, zda je zdravonicví luusním sakem nebo ne, vedla prozaím k rozporuplným výsledkům. Rozdíly vycházejí zejména z odlišných meodických přísupů založených na různé specifikaci ekonomerických modelů. Přeso lze v hisorii i napříč zeměmi jednoznačně pozorova kladný vzah mezi výší HDP a podílem zdravonicví na HDP. azveme-li eno vzah důchodovou elasiciou, nebo označíme-li jej za důsledek echnologického pokroku, kerý vede ke sále rosoucím avšak finančně náročným možnosem medicíny, není pro výsledky modelu rozhodující. Vzhledem k vysoké diskuabilnosi meod modelování vlivu echnologického pokroku na výdaje na zdravonicví jsme zvolili výše popsanou meodu, kde fakor důchodové elasiciy může zároveň slouži jako aproimace echnologického pokroku. 2.5 Projekce příjmů K financování dlouhodobé a akuní zdravoní péče využívají evropské sáy veřejných i soukromých zdrojů. Model uvažuje pouze čás veřejnou. Sysémy financování zdravoní péče z veřejných zdrojů v Evropě lze obecně členi na dva ypy, a o sysémy založené na sociálním či zdravoním pojišění a sysémy národní zdravoní služby. Sysémy sociálního a zdravoního pojišění (Česká republika, Esonsko, Francie, izozemí, Švýcarsko), ve kerých prosředky spravují zdravoní pojišťovny či fondy, používají k financování výdajů primárně příspěvky na sociální zabezpečení, jejichž výše je odvozena od příjmu osoby. Čás prosředků je ovšem čerpána i z všeobecného zdanění, keré slouží ke kryí nákladů vybraných skupin obyvaelsva bez pracovních příjmů (děi, sarobní a invalidní důchodci) či k invesicím v zařízeních zdravoní péče vlasněných veřejným sekorem. Ve Švýcarsku a čásečně rovněž v izozemí nahradilo příspěvky na sociální zabezpečení paušální nominální pojisné. Sysémy národní zdravoní služby aional Healh Service (v Dánsku, Iálii, Velké Briánii), ve kerých je plácem zdravoní péče přímo sá či regiony, jsou financovány hlavně z celkového zdanění, ale v někerých zemích jsou uvalovány i speciální daně určené pouze pro zdravoní péči. Z hlediska modelu se sysémy odlišují použiým daňovým miem. Obecně nám k modelování příjmů poslouží rozklad celkové daňové kvóy 3 dekomponova do ří hlavních složek: T GDP W L K T / GDP, kerou je možné L K C GDP GDP GDP (12) kde T zasupuje celkový objem daňových příjmů v roce, GDP hrubý domácí produk v běžných cenách, L je průměrná efekivní daňová sazba osobní důchodové daně včeně příspěvků na sociální zabezpečení, W průměrná nominální mzda, L celková zaměsnano K celková hodnoa kapiálu, K průměrná efekivní daňová sazba z kapiálu, C celková spořeba a C průměrná efekivní daňová sazba ze spořeby. Model vyžaduje, aby byly relevanní ypy daní asociovány s pohlavím a věkem. Za příjmy veřejného sekoru spojené s prací a s možnosí desagregace dle pohlaví a věku jsme určili kaegorie 0 Daně z příjmů, zisků a kapiálových výnosů jedince a 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 4. U nepřímých daní 5111 Daně z přidané hodnoy a 5121 akcízy předpokládáme, že jsou neseny plně jednolivci, což nám umožní rekonsruova jejich věkový 3 Daňovou kvóou zde aproimujeme celkové příjmy veřejného sekoru vyjádřené v relaci k HDP. 4 Viz OECD Revenue Saisics (2008) pro klasifikaci daňových příjmů. C

15 Srana 10 profil. Tabulka č. 6 poom ukazuje celkový objem daní vzažených k věku jedince, se kerými se v modelu pracuje. Tabulka 6: Daňové příjmy v modelu vzažené k věku poplaníka (v % celkových příjmů, 2006) Osobní důchodová daň Příspěvky na sociální zabezpečení Daň z přidané hodnoy Akcízy Celkové příjmy vzažené Země k věku Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Poznámka: Čyřciferné číslo v záhlaví abulky se vzahuje ke značení a vymezení mezinárodní klasifikace OECD. Zdroj: OECD (2008b). Minisry of Finance of Esonia (2008). Pro konečné určení zdrojů financování zdravoní péče bylo řeba deerminova y příjmy, keré se přímo k financování zdravonicví vzahují. Proo následujících několik krákých odsavců blíže charakerizuje sysémy financování zdravoní péče ve vybraných zemích. V České republice je zdravonicví financováno převážně ze sysému veřejného zdravoního pojišění, kam na základě příjmu povinně přispívají zaměsnanci, zaměsnavaelé a osoby samosaně výdělečně činné. Sá přispívá do sysému za zv. pojišěnce sáu, kerými jsou děi, důchodci, osoby na rodičovské dovolené, nezaměsnaní a další vybrané skupiny ekonomicky neakivních osob. Osoby bez zdanielných příjmů, keré nejsou pojišěnci sáu, plaí povinně čásku definovanou na základě minimální mzdy. Kromě příspěvku zdravoním pojišťovnám hradí sá kapiálové invesice nemocnicím ve vlasnicví sáu a regionů, vzdělávání ve zdravonicví a další. Pojisné na zdravoní pojišění ak pokrývá pouze 69.6 % veřejných výdajů na zdravonicví, osaní je hrazeno z celkových příjmů veřejného rozpoču. Veřejné zdravonicví v Dánsku, jenž je svou podsaou národní zdravoní službou, je financováno obecným a regionálním zdaněním. Péče financovaná regiony předsavuje věšinu výdajů na zdravonicví a je financována ze čyř zdrojů: 75 % předsavuje paušální příspěvek sáu, 5 % další příspěvky vázané na akiviu sáu, 10 % mísní základní příspěvek a 5 % mísní příspěvek vázaný na akiviu. Zdroje pocházející od sáu jsou financovány převážně daní z příjmu ve výši 8 % mzdy, sloužící výhradně k úhradě nákladů zdravonicví. V Esonsku pocházejí příjmy sysému převážně z příspěvků zaměsnanců a podnikaelů, za ekonomicky neakivní osoby sá přispívá pouze necelá 3 % celkových příjmů (nezaměsnaní, osoby na rodičovské dovolené a další menší skupiny). Důchodci a děi mohou ze sysému čerpa, aniž by za ně kdokoli přispíval. Sejně jako v České republice ovšem zdravoní pojišění nepokrývá veškeré výdaje sysému veřejného zdravonicví, 15 % výdajů veřejného zdravonicví financuje přímo sá. Každý pracující francouzský občan včeně na něm závislých členů domácnosi náleží podle ypu zaměsnání určiému schémau zdravoního pojišění. 5 Příjmy jednolivých schéma zdravoního pojišění pocházejí ze zdravoní daně placené zaměsnanci, zaměsnavaeli a podnikaeli (v obecném režimu eno příjem přesavuje 46 % příjmů), daní ze všech ypů příjmu (34 %), daní z povinného ručení vozidel, alkoholu, abáku, reklamy na léčiva ap. (9 %) a z dalších zdrojů (11 %) včeně příspěvku sáu. 5 V roce 2001 pařilo 84% obyvaelsva do zv. obecného schémau (Régime Général), kerý pokrývá zaměsnance obchodu a průmyslu a osoby, keré nespadaly do žádného jiného eisujícího schémau.

16 Srana 11 Hlavním zdrojem financování ialské národní zdravoní služby je obecné zdanění, avšak regiony a samosprávné provincie mají právo sanovi regionální daně, keré pokrývají 40 % veřejných výdajů na zdravonicví. ejdůležiější regionální daní, jejíž rolí je zejména financování zdravonicví, je daň z výrobní akiviy (IRAP). Základem daně je přidaná hodnoa všech ypů obchodních a podnikaelských akivi a její výši určují, ve sáem definovaném rozmezí, samy regiony. Druhým regionálním zdrojem národní zdravoní služby je přirážka k dani z příjmu fyzických osob. izozemský sysém veřejného zdravonicví má dvě základní komponeny, a o sysém veřejného zdravoního pojišění (spravovaný soukromými zdravoními pojišťovnami, keré mohou generova zisk) financovaný příspěvkem na sociální zabezpečení a nominálním pojisným (j. čáskou nezávislou na příjmu jedince) a zv. AWBZ, jehož rolí je financování dlouhodobé péče. AWBZ čerpá zdroje z příspěvků na sociální zabezpečení a z paušálního příspěvku sáu (j. nominální pojisné je součásí financování zdravonicví pouze v první komponeně). Sá dále přispívá zdravoním pojišťovnám za děi do doby dosažení dospělosi. Tři čvriny švýcarských veřejných výdajů na zdravonicví jsou financovány povinným zdravoním pojišěním, keré je nakupováno individuálně u soukromých neziskových zdravoních pojišťoven. Výše nominálního pojisného, keré nezávisí na příjmu jedince, se liší mezi pojišťovnami a mezi ypem pojišění, kerý si jedinec zvolí. ominální pojisné pro děi je nižší než pro dospělé (dosahuje řádově čvriny výše pojisného pro dospělé). Zbývající řeina veřejných výdajů na zdravonicví je financována přímo kanony, j. obecným zdaněním, a jejím hlavním obsahem jsou příspěvky poskyovaelům. árodní zdravoní služba ve Velké Briánii je financována zvlášě obecným zdaněním (76 %), dále zv. národním příspěvkem na pojišění (19 %) a regulačními poplaky (5 %). árodní příspěvek na pojišění hradí zaměsnanci a zaměsnavaelé a z hlediska národních zdravoních účů je považován za příjem sáu. Tabulka č. 7 ukazuje srukuru všech v modelu uvažovaných ypů příjmů sysémů veřejného zdravonicví v roce Tao srukura je pak zachována po celou projekci. Tabulka 7: Srukura zdrojů financování zdravoní péče z veřejných zdrojů (v %, 2007) Země Příspěvky na sociální zabezpečení ominální pojisné Osobní důchodová daň Daň z přidané hodnoy a akcízy Osaní daňové příjmy Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Velká Briánie Švýcarsko Zdroj: OECD (2008b), OECD (2008c). Výpočy auora. Charakerizujme nyní blíže výpoče jednolivých skupin daní. Při výpoču daní z pracovního příjmu byly v každém roce projekce aplikovány efekivní daňové sazby příspěvků na sociální zabezpečení a osobní důchodové daně na daňový základ, kerý je pro každou kaegorii pohlaví a věku roven součinu poču zaměsnaných osob ohoo věku a pohlaví a modelované příslušné průměrné mzdy náležející ěmo osobám za odvedenou práci. Průměrné efekivní daňové sazby ( PIT a SSC ) jsou pak po celou dobu projekce ponechány konsanní. T ( ), PIT TSSC PIT SSC W L (13)

17 Srana 12 s W, U věkově a genderově specifické nominální mzdy (, ) se předpokládá, že porose shodným empem jako celková průměrná nominální mzda v národním hospodářsví ( W ), kerá rose součinem procenní změny produkiviy práce ( PP ) a defláoru HDP ( def ), jenž je pro jednoduchos brán jako růsu cenové hladiny: PP / PP 1 def W, W W (14) Zaímco pro nepřímé daně je ypické, že jsou proporcionální ke svému daňovému základu (viz André a Girouard, 2005; nebo European Commission, 2005), osobní důchodové daně jsou časo konsruovány jako progresivní 6, j. čím vyšší základ daně, ím vyšší sazba daně (zv. mezní daňová sazba). V ěcho sysémech by poom sále rosoucí průměrná mzda neusále zvyšovala efekivní daňovou sazbu, což by mohlo daňové břemeno a velikos veřejného sekoru v ekonomice neusále navyšova. Proo předpokládáme všechny efekivní daňové sazby v projekčním modelu konsanní. Podobný problém může znamena inflace v podmínkách supňovié daňové progrese zv. aflace. Jde o proces přesunu všech zdanielných příjmů do vyšších daňových pásem a jejich následné zdanění vyšší zákonnou marginální daňovou sazbou. Rozčlenění výnosů veřejného sekoru u daně z přidané hodnoy a akcízů podle věku poplaníka bylo učiněno za pomocí věkové disribuce spořeby definované klasifikací COICOP 7 (pracujeme s vyjádřením v ekvivalenu dospělé osoby). Sabilní efekivní daňové sazby pro jednolivé věkové kaegorie byly aplikovány na měnící se demografickou srukuru v každém roce projekce, přičemž podíl spořeby domácnosí na HDP byl držen po celou dobu konsanní. Osaní příjmy veřejných rozpočů, keré nebylo možné rozčleni dle věku a pohlaví poplaníka, jsme učinili v čase na podílu k HDP neměnné a rovnoměrně jsme jejich břemeno alokovali na celou populaci. Vyvořili jsme ak de faco paušální daň z hlavy: OR OR GDP POP POP GDP GDP 2006 GDP s kde OR, zasupuje věkově a pohlavně specifické osaní příjmy veřejného sekoru, OR2006 celkovou hodnou osaních příjmů v roce 2006 a GDP 2006 nominální hrubý domácí produk opě ve výchozím roce S ohledem k vyyčeným druhům daní v předchozí čási eu byly jejich průměrné efekivní daňové sazby spočeny jako podíly čási daně určené k financování zdravoní péče (viz abulka č. 7) a jejich základu. V případě sociálního zabezpečení a osobní důchodové daně šlo o součin celkové zaměsnanosi a průměrné nominální hrubé mzdy, u nepřímých daní byly efekivní sazby spočeny jako poměr daně z přidané hodnoy a osaních spořebních daní na výdajích na konečnou spořebu domácnosí. V souhrnu je edy daňová incidence další zjednodušující předpoklad, zejména u ěch daní, keré nejdou přiřadi ke specifickému poplaníkovi a rozliši dle věku a pohlaví. Kapiálové daně reprezenují jeden akový příklad. Řada sudií má za o, že s daní z kapiálového příjmu můžeme (15) 6 Rovná daň ( fla a ) a její sauární daňová sazba nemusí nezbyně nuně znamena, že daň je proporcionální/lineární. Rovné daně se oiž obvykle počíají jako součin konsanní sauární daňové sazby a rozdílu mezi příjmem (či jiným předměem daně) a jednoné odčiaelné položky (alernaivně slevy na dani). A právě implemenace odčiaelné položky/slevy na dani do mechanismu výpoču rovné daně předurčuje její progresivní charaker (bližší vysvělení viz Kim e al., 2006). 7 COICOP označuje Klasifikaci individuální spořeby podle účelu (Classificaion of Individual Consumpion According o Purpose). Dekompozice individuální spořeby a přiřazení daní bylo učiněno na základě následujících zdrojů: Deloie & Touche (2004), Taaion.ch (2009), European Commission (2007), Eurosa (2008d), OECD (2008b) and European Commission (2009).

18 Srana 13 nakláda sejným způsobem jako s osobní důchodovou daní (Cardarelli e al., 2000, van Ewijk e al., 2002, Gál e al., 2005). Jinými slovy se zde předpokládá, že obě daně mohou bý rozděleny podle nominální mzdy a plně ak neseny zaměsnanci. To s sebou nese několik problémů. Sporným bodem například je, že kapiálové daně mohou bý čásečně zahrnuy v ceně současných nebo již pořízených akiv, kromě oho se daňové plaby mohou od skuečného výnosu z akiv liši a rovněž ak pohled eorie ani empirie ohledně dopadu éo daně není jednoný. yní jsme se současným aparáem připraveni k finální modifikaci rovnice č. 12 s cílem vyjádři celkovou daňovou kvóu jako souhrn věkově a genderově specifických příjmů veřejných rozpočů: T GDP 2 75 s W L C OR ( PIT SSC ) (16) GDP GDP, GDP IT s1 0 kde PIT značí průměrnou efekivní sazbu osobní důchodové daně, SSC průměrnou efekivní sazbu příspěvků na sociální zabezpečení (placených jak zaměsnanci, ak zaměsnavaeli s a osobami sebezaměsnanými), W,, zasupuje věkově ( ) a pohlavně ( s ) specifickou s nominální mzdu, L, pracující osobu ve věku ( ) a s pohlavím ( s ), IT je průměrná efekivní s sazba nepřímých daní, C, genderově a věkově specifická spořeba domácnosí a konečně OR jsou osaní příjmy. S ako upravenou rovnicí pracujeme v modelu. Další kapiola sumarizuje výsledky a diskuuje sěžejní poznaky z projekčního modelu. VÝSLEDKY PROJEKČÍHO MODELU Před samonou prezenací výsledků přisupme pro přehlednos nejdříve ke kráké rekapiulaci výdajových scénářů. Ve sudii uvažujeme celkem čyři: scénář čisého sárnuí populace (bez posunu výdajových profilů), scénář čisého sárnuí populace obohacený o vyšší důchodovou elasiciu klesající z hodno 1.1 v bazickém roce k hodnoě 1.0 v konečném roce projekce, scénář sálého zdraví beroucí v úvahu prodlužující se průměrnou délku živoa a zlepšující se zdravoní sav obyvaelsva, a nakonec eno scénář opě obohacujeme o elasiciu (scénář sálého zdraví s elasiciou ). Průměrný růs výdajů na zdravoní péči prizmaem podílu na HDP ve sledovaných zemích dosáhne 36 %. icméně odlišné výdajové scénáře dlouhodobé i akuní zdravoní péče mění výsledný obraz dos podsaně. Scénář čisého sárnuí bez elasiciy paří ve všech sysémech ke sředním varianám pravděpodobného budoucího vývoje. Ovšem pokud zahrneme i vliv důchodové elasiciy, bude parně eno scénář nejsilnějším hráčem skupiny, přičemž vliv elasiciy je odhadnu v průměru přibližně na 1 % HDP pro finální rok projekce, což je o cca 2.3 p.b. výše než v případě nejopimisičějšího scénáře. Podobně scénář sálého zdraví s elasiciou se řadí mezi uvažované výdajové variany na sřední míso. Zaímco scénář čisého sárnuí s elasiciou a scénář konsanního zdraví se vyvíjí ve všech zemích podobně, vývoj scénáře čisého sárnuí bez elasiciy a konsanního zdraví s elasiciou se odlišuje. Téměř ve všech ekonomikách, s výjimkou Esonska, oiž scénář konsanního zdraví s elasiciou na začáku projekovaného období převyšuje čisé sárnuí, aby poé dříve či později byl eno scénář předsihnu s ím, jak se začíná sále více prosazova nezměněný zdravoní saus populace. Vývoj je dán vzájemnou inerakcí dvou proichůdných fakorů, a o zlepšením zdravoního savu a naopak vyšší než jednokovou elasiciou nákladů na zdravonicví na HDP. a opačné sraně výdajového spekra se pak nachází již zmiňovaný scénář sálého zdraví reprezenující v éo sudii

19 Srana 14 nejumírněnější varianu růsu výdajů. abývá konečných hodno nárůsu od 0.4 % HDP ve Švýcarsku, přes 1.5 % HDP v České republice, Dánsku či Iálii až po 3.2 % HDP v izozemí. Konsanní podíl fakorů produkce na vorbě HDP spolu s předpokladem růsu spořeby rychlosí HDP implikuje, za předpokladu neměnných efekivních daňových sazeb, konsanní podíl příjmů sysémů financování veřejného zdravonicví na HDP. Zdroje veřejného zdravonicví z jakékoli formy daně z příjmu či příspěvku na sociální zabezpečení jsou proporcionální k objemu mezd a plaů. Ten se ovšem vyvíjí empem HDP, proože růs HDP je v modelu výsledkem růsu produkiviy práce, a edy reálné mzdy, a celkového poču zaměsnaných osob. Konsanní podíl příjmů plynoucích ze spořebních daní a akcíz přímo vyplývá z předpokladu sálého podílu spořeby na HDP, kerý mimo jiné aké plyne ze závěrů sandardních modelů růsu, a neměnné efekivní daňové sazby. Deficiy sysémů financování veřejného zdravonicví, jejichž vývoj v čase je obsahem abulky č. 8, jsou proo výhradně výsledkem růsu výdajů, kerý předčí růs HDP. Tabulka 8: Deficiy financování zdravoní péče z veřejných prosředků dle odlišných výdajových scénářů (v % HDP, ) Země Výdajový scénář Česká republika Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Dánsko Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Esonsko Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Francie Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Iálie Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou izozemí Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Švýcarsko Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Velká Briánie Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Zdroj: Výpočy auora. Tabulka č. 8 odkrývá rozdíly ve výši deficiu mezi jednolivými zeměmi. aše projekce odhaduje, že nejvěším lakům na veřejné finance z iulu zdravoní péče bude čeli izozemí, a o v rozmezí od 3.2 % až po 6.2 % HDP, což je více než dvojnásobek ve srovnání s jinými zeměmi. Tao nápadná nerovnos mezi nizozemským sysémem a osaními zeměmi má své kořeny v neproporcionální výši nákladů na dlouhodobou péči, kerá je sama o sobě značně

20 Srana 15 senziivní k projevům sárnuí populace, a zvyšuje ak zranielnos nizozemského sysému. Vysoké náklady na dlouhodobou péči v izozemí pak pramení ze skuečnosi, že AWBZ nepokrývá pouze čisě zdravoní složku dlouhodobé péče, ale i čás péče sociální, kerá je v osaních zemích financována jiným způsobem. Mírně nadprůměrné deficiy veřejného zdravoního sysému je možno pozorova aké v Dánsku. a druhou sranu s podprůměrnými hodnoami se sekáváme v Esonsku, Iálii, Velké Briánii a rovněž ve Francii. Poměrně příznivý vývoj v Esonsku (deficiy číající o 1.2 p.b. méně než je v roce 2060 průměr v osaních sáech) je důsledkem převážně nižších výdajů per capia na dlouhodobou péči. Česká republika společně se Švýcarskem jsou ekonomiky, u nichž lze očekáva deficiy v úrovni průměru sledovaných sysémů. Výsledky jsou důsledkem varu výdajových profilů v daných zemích, odlišného očekávaného demografického vývoje a rozličné počáeční úrovně poměru veřejných výdajů na zdravonicví k HDP. Obecně řečeno rozdíl mezi projekovanými výdaji a příjmy zdravoních sysémů implikuje, ceeris paribu významnou fiskální nerovnováhu. Oázka, kerou si lze na základě ěcho výsledků položi, zní, zda bude společnos ochona uspokoji rosoucí popávku po zdravoní péči z veřejných zdrojů a zda za ímo účelem sáhne ke zvýšení průměrných efekivních daňových sazeb, či jesli přesune břemeno na samoného jedince, nebo popávku po zdravoní péči prosě neuspokojí. Dvě poslední vylíčené alernaivy jsou rizikem zvlášě pro osoby sarší a důchodového věku, jejichž pořeba zdravoní péče je nadproporcionálně vysoká a naopak možnos získávání dodaečných příjmů prací omezená. Odlišné výše příjmů a výdajů mezi jednolivými generacemi v každém roce projekce ukazují na výrazné rozdíly mezi ím, kdo nese náklady sysému, a osobami, jež ze sysému naopak ěží (pro deaily za každou zemi viz příloha č. II, kerá ilusruje vývoj generačních příjmů a výdajů pokrývajících krákodobou a dlouhodobou zdravoní péči). a rozdíl od sarobních penzí ale nelze nárok na zdravoní péči nikdy přesně vymezi. Proo nejsnazším způsobem, jakým krái výdaje na zdravoní péči, je jednoduše péči v určiém rozsahu neposkyova. K zamyšlení pak nuí oázka, jakou měrou jsou především sarší osoby v omo ohledu zranielné a do jaké míry jsou nuceny bý odkázány na ochou mladších generací krý sále rosoucí výdaje zdravoního sekoru. Pro ilusraci mezigeneračního břemene jsme proo sesavili zv. inde soběsačnosi porovnávající, z pohledu veřejných financí, příjmy a výdaje financující zdravoní péči generované osobami saršími 65 le. Inde byl vypočíán na základě vzorce: i 2 75 s1 65 ( PIT SSC ) W, 2 L s1 65 c 2 IT s1 65 POP C 2 s1 65 kde PIT značí průměrnou efekivní sazbu osobní důchodové daně, SSC průměrnou efekivní s sazbu příspěvků na sociální zabezpečení, W,, zasupuje věkově ( ) a pohlavně ( s ) s specifickou nominální mzdu, L, pracující osobu ve věku ( ) a s pohlavím ( s ), IT je průměrná s efekivní sazba nepřímých daní, C, genderově a věkově specifická spořeba domácnosí, OR s osaní příjmy, c, jsou výdaje per capia pro každé pohlaví a věk dle scénáře popsané výše a s POP, předsavuje poče jedinců v dané kaegorii podle věku a pohlaví v roce dané demografickou projekcí. OR (17),