Metodika odhadu kapitálových služeb

Transkript

1 Vysoká škola ekonomcká v Praze Fakula nformaky a sasky aedra ekonomcké sasky Meodka odhadu kapálových služeb Prof. Ing. Sanslava Hronová, CSc., dr. h. c. Ing. Jaroslav Sxa, Ph.D. Prof. Ing. Rchard Hndls, CSc., dr. h. c. Doc. Ing. Jakub Fscher, Ph.D. Říjen 2011 Zpracováno s podporou granu GA ČR č. 402/07/1275 apálové služby v národním účencví a jejch dopad na HDP České republky.

2 1 Úvod apálové služby předsavují alernavní pojeí kapálu vyjadřující přínos kapálu ve formě služeb k výrobnímu procesu. Základem je použí nervalového ukazaele služby kapálu na rozdíl od okamžkového ukazaele savu kapálu. apál pro účely kapálových služeb zahrnuje hmoná nehmoná vyrobená nevyrobená nefnanční akva. Současné posupy, keré jsme vyvnul a verfkoval na příkladě České republky, jsou zaím založeny na fxních akvech; v blízké budoucnos předpokládáme rozšíření o nevyrobená akva. Posupy, keré byly pro odhady kapálových služeb vyvnuy, lze aplkova na kapál vymezený různým způsoby, edy včeně nevyráběných akv. Hlavní výhodou kapálových služeb pro jejch použí v ekonomckém výzkumu je reflekování kvaly poskyované služby. Sav kapálu vyjádřený sandardním posupem v peněžních jednokách yo nformace neobsahuje. apálové služby souvsejí se savy přepočíaným do efekvních jednoek ak, aby byl dosaečně reflekován pokles efekvnos akva v závslos na jeho používání. Z hledska ekonomckého výzkumu je pak nejdůležější objemový ndex kapálových služeb, kerý se používá například př analýze mulfakorové produkvy. romě zachycení kvaly kapálu je v případě používání kapálových služeb př analýzách produkvy výhoda v om, že jsou poměřovány pouze nervalové ukazaele. Pro vyjádření vsupu práce jsou sandardem ESA 1995 doporučovány odpracované hodny, ale pro vyjádření kapálu byly doposud používány savy hrubého nebo čsého fxního kapálu. Tím dochází ke sloučení použí nervalových (přdaná hodnoa, vsupy práce) a okamžkových (savy kapálu) ukazaelů. Použím kapálových služeb je eno nedosaek odsraněn. Vedle analyckého použí lze kapálové služby využí k jnému ocenění osaní neržní produkce. Podle současného meodckého přísupu plaí, že produkce osaních neržních výrobců je dána součem jejch běžných nákladů zahrnujících mezspořebu, náhrady zaměsnanců, osaní čsé daně z výroby a spořebu fxního kapálu. Osaní neržní výrobc pak mohou mí aké velm nízkou ržní produkc, popř. zv. plaby za osaní neržní produkc. Implemenací kapálových služeb do produkce osaních neržních výrobců je př odhadu neržní produkce spořeba kapálu nahrazena kapálovým službam, dochází edy k mpuac provozního přebyku ve formě čsého výnosu z kapálu. Oprávněnos nulového čsého provozního přebyku je oázkou, neboť lze namínou, že neržní výrobc mohou mí určý zsk z používání akva. Teno předpoklad je založen na om, že pokud přsupujeme k hodnoě akva jako k souču budoucích dskonovaných výnosů (což koncep kapálových služeb mplcně předpokládá), mají akva ve vlasncví osaních neržních výrobců nulovou hodnou. To neodpovídá realě, neboť zde exsuje rh s použým fxním akvy, kerého se účasní neržní výrobc.

3 2 Meodka odhadu kapálových služeb 2.1 Základní pojmy apálové služby lze defnova jako přínos plynoucí z používání nefnančních akv ve výrobním procesu. Tao akva jsou zaím věšnou chápána v užším pojeí jako pouze fxní akva, ale bude v blízké době řeba zahrnou další ypy akv (zásoby a nevyráběná akva). apálové služby vyjadřují přínos akv k výrobnímu procesu a skládají se z výnosu z kapálu a ze spořeby fxního kapálu: S = VS + SF, (1) kde S VS SF kapálové služby, výnosy z kapálu, spořeba fxního kapálu. Výnosy z kapálu jsou čsým výnosem z nvesce do akv. Na základě předpokladů o konkurenčním rhu nvesc musejí odpovída alernavním výnosům. Invesor je edy ndferenní mez nvescí do nefnančního akva (v užším pojeí fxního) a fnančního akva. Zde jsou dvě cesy k odvození výnosů. První (ex-pos) vychází z provozního přebyku a reflekuje skuečně dosažený výnos. Druhá (ex-ane), použelná především pro neržní výrobce nerealzující provozní přebyek, je založená na výnosech z bezrzkových akv. Výnosy z kapálu jsou odhadnuy na základě savu kapálu oceněného v efekvních jednokách (V ): VS = r, (2) kde hodnoa akva v efekvních jednokách na počáku období, r míra výnosu. Spořeba fxního kapálu vyjadřující opořebení fxních akv v důsledku jejch zasarávání je odhadována přímo ze savů čsého kapálu. Sazba je ve vzahu (3) vyjádřená ke kapálu v efekvních jednokách. Pro účely odhadu kapálových služeb musí bý spořeba fxního kapálu založena na alernavní meodě PIM a vyjadřuje ak čás kapálových služeb. Spořeba fxního kapálu je odhadnua prosředncvím odpsové sazby, kerá je aplkována na hodnou akva v efekvních jednokách, j. kde d odpsová sazba. SF = d, (3) Od sandardní meody PIM, kerou používá ČSÚ, je u odlšnos v pojeí akva, neboť se prmárně odhaduje sav čsého fxního kapálu a sav produkvního kapálu (v efekvních jednokách). apálové služby edy v případě konkurenčních rhů vyjadřují výnosy z akva, keré musí nvesorov pokrýva náklady ve formě odpsů a dodaečné (čsé) výnosy z akva ak, aby nvesor byl ndferenní mez různým nvescem.

4 2.2 Pojeí kapálových služeb V současné době jsou odhady kapálových služeb relevanní pro následující druhy kapálu: a) fxní akva, b) zásoby, c) přírodní zdroje. Zaím byla používána pouze fxní akva, proože je ím podmíněna mplcně uvažovaná produkční funkce; nevyráběná akva (půda) nejsou do odhadu zahrnua. Důležým rozhodnuím je volba přísupu k provoznímu přebyku a z oho vyplývající přísup k odhadu kapálových služeb. Obecně exsují dva přísupy - buď považova hrubý provozní přebyek za odhad celkových kapálových služeb, nebo uvažova kapálové služby pouze za čás hrubého provozního přebyku. V našem pojeí dáváme rovnos mez celkovým kapálovým službam a hrubým provozním přebykem. Trochu problemacký je sekor domácnosí, kde se kromě provozního přebyku vyskyuje smíšený důchod. Smíšený důchod byl dosud zoožněn s provozním přebykem, do budoucna bude však řeba vypracova posupy, pomocí kerých lze rozděl smíšený důchod na čás pocházející z podnkání (edy analoge provozního přebyku) a na čás pocházejí z vlasní práce podnkaele (edy analoge náhrad zaměsnanců). Čsý provozní přebyek, kerý lze velm zjednodušeně nerpreova jako čsý provozní zsk, zoožňujeme s výnosy z kapálu. Teno předpoklad je důležý pro sanovení míry výnosu r, neboť se sousředíme na mplcní vyjádření r z exsujících údajů o provozním přebyku. Teno přísup předpokládá konzsenc národního účencví s koncepem kapálových služeb. Fxní akva zapojená do výrobního procesu generují kapálové služby, keré jsou vyjádřeny prosředncvím provozního přebyku. Jným přísupem, kerý může bý aké použ, je výpoče kapálových služeb pomocí exerní míry výnosu, kerá je dána například sazbou na bezrzkové vládní oblgace. Plaí, že HPP = S = VS + SF, (4) kde HPP ČPP ČPP = VS, (5) hrubý provozní přebyek, čsý provozní přebyek. Dalším předpokladem je hypoéza, že hrubý provozní přebyek je určen kapálovým službam poskyovaným jednolvým druhy akv. Hrubý provozní přebyek ak lze získa součnem kapálových služeb a savů kapálu v efekvních jednokách. Předpokládáme, že míra výnosu je specfcká pro každé odvěví a plaí edy HPP = f = r +,, d,, ), kde HPP hrubý provozní přebyek, f, náklady užvaele (r+d) na akvum,, sav kapálu akva v efekvních jednokách, odpsová sazba. d, (, (6)

5 Hrubý provozní přebyek (zahrnující smíšený důchod) je edy součem výnosů z kapálu a spořeby fxního kapálu a je roven celkovým kapálovým službám. Součn r ve vzahu vyjadřuje výnos z kapálu a součn d pak spořebu fxního kapálu. Meodckým základem celého pojeí kapálových služeb je chápání hodnoy akva jako současné hodnoy budoucích dskonovaných výnosů. A edy plaí, že kde V = T = 1 f + 1 (1 + r) V reálná hodnoa akva na počáku období, r reálná dskonní míra (po odpoču nflace), f výnos akva v jednolvých leech jeho žvonos, T žvonos akva., (7) odvození odvěvové míry výnosu (r) se dosáváme přes vzah kapálových služeb a provozního přebyku (4) a (6), kdy po započíání cenových změn (zsků z držby) plaí: r HPP SF = (8) + ZZ kde r HPP SF ZZ míra výnosu hrubý provozní přebyek, spořeba fxního kapálu, sav kapálu vyjádřený v efekvních jednokách, zsk z držby. Výsledný objemový ndex kapálových služeb je odhadnu na základě vzahu (9). Plaí, že, I = ( ), 1 v, (9) kde I objemový ndex kapálových služeb, sav kapálu vyjádřený v efekvních jednokách, v váhy dány vzahem (4.14) a (4.15): ( v, + v, v = 1), (10) 2 kde f,, v, =. (10) f,, Vzah (10) vyjadřuje podíl provozního přebyku daného odvěví na celkovém provozním přebyku (jmenovael). Tímo způsobem jsou odvozeny váhy pro vážený geomercký průměr přes všechna odvěví a druhy akv pro získání celkového objemového ndexu kapálových služeb (9).

6 3 Výsledky expermenální odhad kapálových služeb pro ČR V abulce 1 jsou uvedeny expermenální odhady kapálových služeb pro jednolvá odvěví sekcí OEČ v dvojmísném řídění dle výše uvedené meodky. Tyo odhady mohou slouž například př odhadech souhrnné produkvy fakorů, kdy nahradí ndexy vývoje savů (zásoby) kapálu. Tabulka 1 Objemové ndexy kapálových služeb ve s. c., předchozí rok = 1,00 OEČ ČR 1,032 1,019 1,034 1,023 1,029 1,032 1,038 1,034 1,034 1,032 1,034 A 1,100 1,003 1,015 0,989 1,020 1,030 1,005 1,010 1,019 1,014 1,018 B 1,022 0,956 1,023 0,994 1,033 1,017 1,019 1,039 1,046 0,998 0,998 CA 1,102 0,996 0,984 0,966 0,991 1,027 1,020 0,984 0,982 0,985 1,004 CB 0,920 0,938 0,992 1,076 1,047 1,050 1,047 1,007 1,033 1,012 1,018 DA 1,078 1,051 1,042 0,999 1,024 1,037 1,026 1,075 1,069 1,022 1,032 DB 1,041 0,980 1,025 1,009 1,029 1,041 0,987 1,020 1,028 0,966 0,972 DC 1,121 0,877 0,624 1,109 0,967 0,972 0,893 0,976 0,556 0,931 1,020 DD 1,055 1,066 1,023 1,077 1,073 1,088 1,022 1,024 1,081 1,101 1,057 DE 1,090 1,083 1,053 0,996 1,042 1,021 1,067 1,042 1,034 1,008 1,019 DF 1,019 0,955 1,002 1,233 1,134 1,024 0,904 0,836 0,961 0,961 0,993 DG 1,113 0,973 1,064 1,010 1,063 1,019 1,022 1,047 1,008 1,009 1,000 DH 1,064 1,127 1,174 1,117 1,142 1,176 1,111 1,137 1,155 1,089 1,081 DI 1,139 1,046 1,059 1,011 1,008 1,029 1,015 1,038 1,011 1,009 1,015 DJ 0,985 1,066 1,022 1,042 0,996 1,028 1,016 1,019 1,024 1,020 1,033 D 1,032 1,071 1,002 1,009 1,037 1,063 1,114 1,097 1,081 1,076 1,058 DL 1,147 1,129 1,189 1,148 1,155 1,170 1,072 1,100 1,117 1,047 1,094 DM 1,186 1,093 1,076 1,112 1,138 1,172 1,198 1,076 1,124 1,097 1,033 DN 1,011 1,103 1,032 1,073 1,046 1,070 1,088 1,073 1,033 1,026 1,040 E 1,085 1,051 1,052 1,033 1,007 0,953 0,983 0,986 0,986 0,991 1,000 F 1,101 1,145 1,079 1,043 1,057 1,132 1,074 1,082 1,050 1,018 1,025 G 1,125 1,078 1,102 1,136 1,057 1,058 1,054 1,050 1,038 1,047 1,032 H 0,997 1,023 0,987 1,011 1,016 1,000 1,029 1,066 1,028 1,034 1,044 I 1,068 1,072 1,064 1,062 1,063 1,068 1,020 1,018 1,019 1,032 1,038 J 1,243 1,144 1,076 1,027 1,052 1,030 1,036 1,033 1,007 0,991 1,016 1,002 0,994 1,023 1,007 1,017 1,017 1,035 1,028 1,031 1,033 1,036 L 1,049 0,982 0,988 0,983 0,986 0,975 0,981 1,002 1,008 1,003 1,004 M 0,964 0,966 0,959 0,978 0,993 0,992 1,002 0,988 0,990 1,001 1,002 N 1,033 0,962 0,990 1,025 1,044 1,059 1,074 1,052 1,059 1,044 1,036 O 0,989 0,989 1,035 1,030 1,068 1,059 1,120 1,104 1,089 1,079 1,066 Zdroj: výpoče auorů