Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb. Kamil Jersák

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb Kamil Jersák Automatické doručování obsahu WWW stránek pomocí technologie RSS bakalářská práce 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze které jsem čerpal. V Praze, dne 29. června 2010 Kamil Jersák

3 Abstrakt Tato práce poskytuje informace o technologii RSS, a také o možnostech jejího využití. Cílem práce je představit, jak lze pracovat s technologií RSS a jaký přináší užitek. Toho je dosaženo vytvořením názorných příkladů a jejich detailním popisem. Nejprve jsou popsány základní rysy jazyka XML, ze kterého technologie RSS vychází. Dále popsán princip RSS, jeho nejpoužívanější formáty a jejich rozdíly, současné oblasti použití i historický vývoj. Práce obsahuje názorné příklady možností získávání zpráv pomocí software, založeném na této technologii. Dále jsou představeny zásady pro tvorbu RSS zdrojů. Podle těchto zásad jsou vytvořeny příklady, které představují rozdílné možnosti, jak zdroje zpráv vytvářet. Klíčová slova RSS, XML, Značkovací jazyk, RSS čtečka, RSS zdroj, RSS 2.0, Atom

4 Abstract This bachelor thesis provides information about RSS technology, and also about possibilities how to use it. The goal is to present how may be working with RSS technology, and what benefit it brings. This is achieved by creating illustrative examples and detailed descriptions. First part describes the basic features of XML, from which the RSS is based. Subsequently is described principle of RSS, the most common formats and their differences, the current use and historical development. The work contains visual examples the possibility of retrieval messages using the software, based on this technology. There are also introduced guidelines for creating RSS feeds. According to these principles are developed examples that represent different ways to create news source. Keywords RSS, XML, Markup language, RSS reader, RSS feed, RSS 2.0, Atom

5 Obsah 1 ÚVOD XML Značkovací jazyky Procedurální značky Deklarativní značky Jazyk XML Využití XML Obecné rysy Struktura XML dokumentu Definice typu dokumentu Technologie RSS Obecná charakteristika Historický vývoj Současnost Nejpoužívanější RSS formáty a jejich rozdíly RSS 0.9x RSS RSS Atom Princip funkce RSS Agregátory Rizika zneužití RSS Budoucnost RSS RSS čtečky K čemu RSS čtečka slouží? V čem RSS čtečka nepomůže? Jak poznat, že má nějaký web svůj kanál RSS? Čtečky integrované do webových prohlížečů RSS čtečka součástí ových klientů Další způsoby čtení zpráv ve formátu RSS Samostatné aplikace Odběr kanálu prostřednictvím FeedReader

6 4.9 Webové aplikace Odběr kanálu prostřednictvím Google Reader Zajímavosti a další funkce Specifikace RSS Elementy jazyka RSS Tvorba RSS zdroje Požadavky na webové stránky a zdroje Vzhled vytvořeného zdroje Internet Explorer Mozilla Firefox Manuálně vytvořený RSS zdroj Programy pro tvorbu RSS Automatizované nástroje pro tvorbu zdrojů Propagace RSS zdroje XML tlačítko Technologie autodiscovery Optimalizace stránky pro vyhledávání Katalogy RSS zdrojů Závěr Seznam literatury Přílohy

7 1 ÚVOD V současnosti je Internet nejobsáhlejším a nejlépe přístupným zdrojem informací, z nichž většina je volně přístupná. Každý tak má možnost získat informace v oblasti, která ho zajímá. S přibývající množstvím informací, je však stále těžší najít ty relevantní a aktuální. Proto bylo nutné vytvořit technologii, která by uživateli nabízela zprávy s aktuálními informacemi, ze kterých by si mohl odebírat jen ty, které ho zajímají. Proto byla vyvinuta technologie RSS, s jejíž pomocí lze zprávy nejen odebírat, ale i poskytovat. Každý, kdo využívá Internet k práci, studiu zábavě či komunikaci přichází běžně do styku s touto technologií. Ne každý ale ví, že jí používá, nebo jak by mu mohla být užitečná. Proto popíši princip fungování RSS, jeho význam i jednotlivé varianty. Na příkladech popíši, jaké nástroje lze při získávání zpráv touto technologií využít i jaké nástroje se využívají pro publikování vlastních zpráv. Cílem této práce je čtenáři nabídnout nástroj, který mu umožní efektivněji získat aktuální zprávy obsahující informace, které ho zajímají, a také mu umožní prezentovat své vlastní poznatky ostatním. 7

8 2 XML 2.1 Značkovací jazyky Jako značkovací je definován jazyk, jehož zdrojový text obsahuje současně jak vlastní text, tak instrukce vyjadřující jeho vlastnosti, nebo formátování. Tyto instrukce jsou definovány jako posloupnost znaků tvořících značku nebo příkaz a nesmí se v textu vyskytovat jinak, než právě v této roli 1. Důvod vytváření takovýchto jazyků vyplívá z potřeby uchovávat texty v přehledné a formalizované podobě, jež je starší než historie elektronických počítačů a jejich využívání pro zpracování textů. Ale právě využití elektronických počítačů jako nástrojů pro zpracování textů klade velký důraz na explicitní formalizaci zpracovávaných textů. Jedním z hlavních důvodů tohoto důrazu je neschopnost současných nástrojů "domýšlet" si neurčitě definovanou strukturu textu. Dodržením definované formální struktury zpracovávaného textu získají softwarové nástroje potřebné informace pro práci s jeho logickou strukturou. Pravděpodobně první značkovací jazyk GML (Generalized Markup Language) byl vyvinut firmou IBM z důvodu potřeby popisovat, uchovávat a zpracovávat různé typy právních textů. V 80-tých letech začala organizace ISO na základě tohoto jazyka připravovat normu standardního značkovacího jazyka. Po spojení aktivity vyvíjející GML s aktivitami pracujícími na podobných projektech byl roku 1986 definován standard SGML (Standard Generalized Markup Language). Tento jazyk má značnou vyjadřovací sílu a současně je velice flexibilní. Síla SGML je ale vykoupena jeho velkou složitostí a komplikovaností. Díky tomu je nesnadné vytvořit nástroj, který pokrývá celou šíři tohoto jazyka. Proto byly následně na základech SGML vytvořeny jednodušší jazyky (HTML, XML), které se i přes svoji "omezenou" vyjadřovací sílu značně rozšířily. Klasifikovat jednotlivé značkovací jazyky lze například z pohledu základní interpretace značek 2. 1 KOSEK, J., XML a PHP 2 VOCHOZKA, J., Značkovací jazyky a XML 8

9 2.1.1 Procedurální značky Procedurální značka definuje akci, která se má s prvkem provést. Takovou akcí může být například příkaz, aby se text zobrazil tučným písmem. Příkladem procedurálního značkovacího jazyka je jazyk HTML (HyperText Markup Language) pomocí kterého je značkovaná velká část stránek WWW nebo RTF (Rich Text Format), který se užívá jako výměnný formát mezi textovými procesory T602, MS Word, aj Deklarativní značky Na rozdíl od značky v procedurálním jazyku neříká deklarativní značka nic o tom, jak se má text zpracovat, ale definuje prvek jako logickou část značkovaného textu. Pomocí deklarativní značky lze jasně odlišit například datum narození od data nástupu do zaměstnání. Pro finální zpracování deklarativně značkovaného textu je třeba ještě definovat další soubor, který pro konkrétní požadovanou úlohu přiřadí každému prvku instrukce, jak má být text zpracován. Tento soubor je závislý na nástroji, který jej bude interpretovat a současně tak zpracovávat značkovaný text. Z toho vyplývá, že použití deklarativních značek při zpracování textů je složitější, na druhé straně je tento způsob mnohem flexibilnější. Při změně úlohy značky často stačí pouze přepsat její instrukce pro zpracování textu. Příkladem deklarativního značkovacího jazyka je jazyk XML a aplikace z něho vycházející. 2.2 Jazyk XML Extensible Markup Language (rozšiřitelný značkovací jazyk) je obecný značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C v polovině 90. let minulého století. Jedná se zjednodušenou podobou staršího jazyka SGML. Původním plánem bylo zcela nahradit jazyk HTML při doručování obsahu do prohlížeče. Tato myšlenka se však ukázala jako příliš revoluční a navíc problémy spojené s jazykem XHTML a jeho podporou v prohlížečích, přinesly rozporuplné přijetí mezi webovými vývojáři. Nicméně technologie XML jsou dnes pevnou součástí mnoha webových technologií, formátů a protokolů Využití XML Syntaxi XML využívají mnohé prezentační formáty počínaje jazykem XHTML, přes stále populárnější vektorový formát SVG, až po jazyky pro definici uživatelského 9

10 rozhraní v moderních RIA (Rich Internet Application) prostředích, jako je XAML v Silverlightu a MXML ve Flashi. XML dnes zcela dominuje na poli publikování metainformací. Jedná se například o formáty pro publikování přehledů nových článků, jako jsou RSS či Atom. Protože začleňování sémantiky ve strojově čitelné podobě přímo do webových stránek je stále v plenkách, mnoho vyhledávačů nabízí vlastní formáty, ve kterých může uživatel předávat informace vylepšující vyhledávání například Google Sitemap nebo Google Base 3. Další využití XML je pro komunikaci a předávání dat. XML se používá jednak pro výměnu dat mezi backendy (část webové aplikace, která slouží k administraci webu a ke zpracování dat) jednotlivých aplikací a dále pak v AJAXových aplikacích pro zasílání aktualizací dat do prohlížeče. Enterprise aplikace pak pro samotnou komunikaci nevyužívají prosté XML, ale komplexnější mechanismus webových služeb Obecné rysy XML je jazyk založený na deklarativních značkách a jako takový poskytuje výhody deklarativních značkovacích jazyků. XML je nezávislé na cílové platformě (Unix, Windows, ). Tentýž dokument lze sdílet i mezi různými platformami. Pro zpracování textů značkovaných na základě deklarativních jazyků je třeba vybudovat potřebnou SW infrastrukturu (parsery, konvertory, ). Pro texty značkované v XML jsou tyto nástroje často volně dostupné. Mnohé z těchto volně dostupných nástrojů mohou přímo pokrýt jednodušší aplikační oblasti. Kompletní deklarace XML je volně dostupná na stránkách skupiny W3C 5. K dispozici jsou rovněž DTD některých (i velice rozsáhlých) aplikací. XML se dále rozvíjí a lze předpokládat stále silnější podporu tohoto jazyka i ze strany "velkých" dodavatelů SW. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že XML je nástroj a jako takový sám o sobě nemůže vyřešit například sémantické problémy zpracování textu Struktura XML dokumentu Jednou z podstatných výhod jazyka XML jsou lehce dostupná a obecně akceptovaná doporučení, která jednoznačně definují strukturu XML dokumentu. Tato schémata jsou 3 Seznam značkovacích jazyků dostupný z 4 KOSEK, J., XML a PHP 5 Dostupné 10

11 spravována organizací W3C, která schémata nejen udržuje, ale podílí se i na dalším vývoji. Je definováno několik základních pravidel, jak má být XML dokument správně sestaven. Značka označující začátek prvku nazev_prvku je definována ve tvaru <nazev_prvku>, značka označující konec prvku je definována ve tvaru </nazev_prvku>. Prvek musí mít jasně označen jak počátek, tak konec. Pokud se v textu vyskytují znaky, které jsou vyhrazeny pro definici značky, je třeba užít zástupných řetězců. Například znak '<' se zapíše jako <. Prvek zapsaný s užitím otazníků <?poznamka?> není standardními XML nástroji zpracováván. Tyto prvky se užívají buď jako prostor pro poznámky autora dokumentu, nebo jako prostor, kam si SW nástroje třetích stran mohou zapisovat svá data. Při vnořování není dovoleno vzájemně "křížit" značky. Křížením myšlen stav, kdy je jedna část textu bezprostřední součástí dvou a více prvků 6. Správně definovaný dokument v XML může na nejvyšší úrovni obsahovat právě jeden prvek. Všechny ostatní prvky do něj musí být vhodným způsobem vnořeny. Další pravidla, která je třeba dodržet při definování XML dokumentu, je možné najít například na stránkách organizace W3C 2.3 Definice typu dokumentu DTD (Document Type Definition) je deklarativní popis, pomocí něhož je možné popsat třídu dokumentů, vyznačující se explicitně definovanými vlastnostmi. Samotný pojem DTD je obecnější a je používán i pro jiné značkovací jazyky než jen pro XML. DTD dokument je zpravidla vyjádřen zvláštním textovým souborem, který je současně validním XML dokumentem. Také DTD popisuje dokument XML jako postupný rozklad základního prvku XML dokumentu na jeho vnořené prvky. Pravidla, která je třeba dodržet při tvorbě DTD dokumentu, jsou k dispozici například na zvon.org 7. 6 VOCHOZKA, J., Značkovací jazyky a XML

12 3 Technologie RSS 3.1 Obecná charakteristika Zkratka RSS představuje moderní technologii přenosu a zpracování metadat, která má mnoho využití. RSS je rodina XML formátů určených pro čtení novinek na webových stránkách a obecněji syndikaci obsahu. Zkratka má tři významy, které souvisejí s verzemi, u nichž byla zavedena. V současné době se nejčastěji používá slovní spojení Really Simple Syndication. Technologie RSS dává uživatelům, kteří hledají na Internetu nové informace, možnost se přihlásit k odběru novinek z webu, kde je vytvořen RSS zdroj (RSS feed, též RSS kanál, RSS channel). Tento zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se nový obsah mění a přidává velmi často (například zpravodajské servery). Původně tento formát sloužil pouze k předávání aktuálních novinek mezi jednotlivými servery, které takto velmi jednoduše mohly odkazovat na aktuální články na jiných serverech. Samotná zkratka má několik výkladů: Rich Site Summary (RSS 0.91 od firmy Netscape) Resource Description Framework Site Summary (RDF vyvinutý společností W3C) Really Simple Syndication (RSS 2.0 v současnosti ho spravuje Berkman Center for Internet & Society na Právnické fakultě Harvardovy univerzity) Really Simple Syndication 3.0 (RSS 3.0 Lite zatím nejmladší z rodiny RSS) Existují také další formáty se stejným účelem: Channel Definition Format (CDF formát od firmy Microsoft, v praxi se vůbec neprosadil a dnes se téměř neobjevuje) The Atom Syndication Format (ATOM 1.0 moderní standardizovaný formát) 3.2 Historický vývoj Když se ve světě okolo poloviny devadesátých let (u nás o něco později) začaly webové časopisy stávat stále více a více běžnou záležitostí, nabývala u nich na důležitosti mimo jiné také reklama a vzájemná propagace. Jeden vydavatel mohl provozovat více časopisů. Bylo v jeho zájmu, aby tyto webové listy byly nějakým způsobem provázány. 12

13 Běžným standardem se stalo uvádět v jejich zápatí odkazy na další "spřátelené" adresy, ale tento systém odkazů byl málo atraktivní a nepříliš efektivní, neboť byl pasivní. O něco větší úspěch zaznamenaly animované reklamní proužky a ikonky, avšak vydavatelé hledali něco poutavějšího. Velmi zajímavou a účinnou možností se ukázala být taková vzájemná reklama, kde se na nějakém místě jednoho časopisu ukazoval aktuální obsah jiného v podobě nadpisů článků, právě vydaných zpráv a podobně. Uživatel tak, když navštívil titulní stránku jednoho serveru, znal okamžitě obsah několika dalších a v případě potřeby mohl přejít přímo na ten článek, který ho zajímal. Podobně atraktivní možnost ale vyžadovala příslušné technologické řešení. Otázkou bylo, jak dostat zprávy ze stránky A na stránku B? Řešení tohoto problému se stalo typickou aplikací nové technologie přenosu metadat. Dnes nejběžnější standard pro tento přenos dovede ušetřit mnoho času i námahy. První přímí předchůdci dnešního RSS se objevili okolo roku 1995 a pocházeli z dílny společnosti Apple Computer. Standard se jmenoval Meta Content Framework (MFC). Později byla tato technologie přepracována na Resource Description Framework (RDF). Již tehdy se pro popis metadat používal jazyk XML, což značně zjednodušilo jejich čtení a přenos 8. O něco později dal nový význam metapopisu obsahu webového serveru Microsoft. Součástí nového Internet Exploreru 4.0, který byl standardně integrován do Windows 98, byla podpora takzvaných aktivních kanálů. Tyto kanály byly popisovány prostřednictvím souborů CDF, v mnoha ohledech velmi podobných RDF. Pomocí CDF bylo možno přihlásit se k nejrůznějším webovým stránkám, které publikovaly svůj obsah v tomto formátu. IE pak tyto vydavatele pravidelně kontroloval a stahoval nová data. Formát CDF byl uveden v roce Formát se ale neujal, stejně jako celá technologie aktivních kanálů. Důvodů pro to bylo více, avšak jako základní se uvádí, že systém konzumoval příliš velkou kapacitu síťového připojení v době, kdy většina uživatelů spoléhala na pomalé a omezené vytáčené připojení. Ve stejném roce 1997 vývojář Dave Winer představil svůj vlastní formát na bázi jazyka XML určený pro publikování jeho webového zápisníku Scripting News. Ten se poprvé objevil v roce 1997 a specializoval se na software pro publikování na webu. První skutečnou verzí jazyka RSS vyvinul Dan Libly ze společnosti Netscape. Tato verze vešla ve známost jako verze 0.90 a byla navržena pro použití v rámci webového portálu My Netscape. V červenci 1999 došlo k její úpravě a 8 BEDNÁŘ, V. RSS (nejen) zprávy pro každého: Technologie RSS pod drobnohledem, kap. 1 13

14 objevila se první všeobecně známá verze s označením 0,91. V té době označovala zkratka RSS slovní spojení Rich Site Summary (shrnutí obsahově bohatého webu). Verze 0,91 převzala některé části z formátu Scripting News a stala se jednou z hlavních verzí jazyka RSS 9. V roce 2000 došlo k rozdělení vývoje do dvou větví The RSS-DEV Working Group vyvíjí verzi RSS 1.0. Tato verze se od předchozích značně lišila a jejím základem se stal XML jazyk RDF s názvem Dublin Core. Tak byl jazyk nazván RDF Site Summary. Tato verze je rozšířena např. o podporu jmenných prostorů XML. Není však plně zpětně kompatibilní s verzí 0.9, protože je již založena na konečném formátu RDF 1.0. Ve vývoji druhé větve RSS formátu byl angažován UserLand Software. V roce 2000 vydal verzi RSS 0.92 a postupně další až k verzi Všechny verze 0.9x jsou kompatibilní s verzí Byly provedeny menší úpravy standardu, jako uzavřen prostor elementů, do kterého byly zavedeny elementy dovolující použít zvukové soubory (podcastů). V roce 2002 UserLand Software vydal verzi RSS 2.0, s touto verzí byl znovu změněn význam zkratky RSS na Really Simple Syndication. Verze 2.0 zachovává zpětnou kompatibilitu s verzí 0.92 a byla upravena tak, aby si uživatelé mohli upravit jazyk RSS dle vlastních potřeb. V roce 2003 firma UserLand přenechala specifikaci RSS 2.0 Harvard University pod licencí Creative Commons. Vývoj je nyní zmrazen ve verzi a další verze se vydávají pouze za účelem vyjasnění specifikace, ne pro přidávání nových funkcí. Nástupcem formátu RSS by měl být formát Atom (plným názvem Atom Syndication Format). Jedná se o webový standard pro publikování syndikovaného obsahu, přijatý IETF v prosinci 2005 jako RFC Kromě něj je pod RFC 5023 v říjnu 2007 přijat také Atom Publishing Protocol (zkráceně APP či AtomPub) umožňující vytváření a aktualizaci webových zdrojů ve formátu Atom pomocí HTTP. Formát Atom vznikl z důvodu nespokojenosti části internetové společnosti, která viděla nedostatky formátu RSS a po zmrazení vývoje na verzi RSS nemohla s touto skutečností nic dělat. Proto se diskutovalo o novém, čistém formátu. Vznikl projekt Atom, který neměl přinést revoluci v syndikaci, ale kladl důraz na čistý a důsledný návrh a otevřenost. Dále chtěl vylepšit některé vlastnosti formátu RSS. První verze Atom 0.2 vyšla v roce 2003 a ještě do konce téhož roku vyšel update na verzi Atom 0.3. Tato verze se setkala s kladným ohlasem také zásluhou společnosti Google, která jej zakomponovala do 9 HOLZNER, S.; ŠINDELÁŘ, J. RSS : Automatické doručování obsahu vašich WWW stránek. 14

15 svých produktů, a poté došlo k jejímu rozšíření do mnoha jiných aplikací. V roce 2005 vznikla verze Atom 1.0, která byla přijata jako standard mezinárodní komisí IETF Současnost Technologie RSS se postupem času stala základem pro další funkce, které už nemusí souviset s původním obsahem. Zatímco metadata původně shrnovala obsah webového serveru, tedy především články, které bylo možné na daném serveru najít, v současnosti popisují spoustu jiných typů informací. Mohou to být zvukové záznamy (RSS je základem tzv. podcastů), popis distribuovaných souborů v systému BitTorrent nebo dalších výměnných sítích. Analogický systém metadat se využívá rovněž v aktualizačních službách některých softwarových produktů a dokonce při sdílení dat mezi počítači v rámci P2P služeb. Faktem ovšem je, že pak se jedná už o mnohem více derivované systémy, než je originál. V každém případě se ale RSS stalo nejvyužívanějším systémem při prezentaci obsahu webových serverů. Prakticky každý portál, časopis, nebo uživatelský blog dnes produkuje RSS kanál, jenž slouží pro informaci a také pro přilákání čtenářů. Metadata popisující obsah serveru lze najít na mnoha jiných místech, kde fungují jako informace o novinkách, jako reklama, ale také jako zásadní datový zdroj pro srovnávání různých serverů. RSS je v současnosti technologie, která v mnoha ohledech "hýbe světem". Uživatel se s ní nemusí setkat bezprostředně, ale v každém případě je tak či onak jejím uživatelem. Pomáhá při orientaci v obsahu webových serverů, poslechu vysílání, sdílení dat a prezentování do světa osobních názorů. 3.3 Nejpoužívanější RSS formáty a jejich rozdíly RSS 0.9x Na rozdíl od verze RSS 2.0 je tato verze dále vyvíjena. RSS 0.9x byla vytvořená společností Netscape Communications a všechny verze jsou zpětně kompatibilní RSS 1.0 I tato je dále vyvíjena. Verze RSS 1.0 byla vyvinuta společností UserLand Software a není s RSS 0.9x kompatabilní z následujících důvodů. 15

16 Z kořenového elementu dokumentu je zřejmé, že RSS je založena na formátu RSS (<rss>). kdežto RSS 1.0 na RDF (<rdf:rdf>). Dále je to organizace některých značek (elementů). Například element <channel> je uzavřen ještě před seznamem elementů <item>. Verze 1.0 již umožňuje vytvářet jmenný prostor, pomocí něhož si každý může vytvořit vlastní značky, které základní verze neobsahuje. Jmenný prostor je deklarován v kořenovém elementu s parametrem xmlns:, prefixem uvádějícím název jmenného prostoru a s odkazem na rozšiřující dokument. V textu se pak vše, co je v elementu s tímto prefixem, bude vytvářet podle pravidel deklarovaných v otmto jmenném prostoru RSS 2.0 Kanály, jejichž počet byl ve verzi 0.91 omezen na 15 článků, již není nijak limitován. RSS klade omezení na první znak, který nespadá do kategorie mezer (whitespace), v rámci dat elementů <link> a <url>. URL-adresy těchto elementů musejí začínat prefixem news://, mailto: nebo ftp://. Element <!DOCTYPE>, který specifikuje DTD pro verzi 2.0, již není vyžadován. Místo kořenového elementu <rss version= 0.91 > je použit <rss version= 2.0 >. Byly přidány nové elementy a parametry. Pozice jednotlivých elementů v dokumentu není jasně stanovena a řídí se obecnými zvyklostmi, které kladou důraz především na přehlednost. Struktura a hierarchie je definována deklarací jazyka XML 11 a verzí RSS 12. Verze RSS 2.0 zachovává zpětnou kompatibilitu s verzí Vývoj je nyní zmražen ve verzi a další verze se vydávají pouze za účelem vyjasnění specifikace, ne pro přidávání nových funkcí Atom Některé z rozdílů oproti verzi RSS 2.0 jsou tyto: Všechny elementy se nacházejí ve výchozím jmenném prostoru jazyka Atom. Kanál i jednotlivé položky musí mít uvedeny svůj název, jedinečný identifikátor (URI) a datum poslední změny. Povinné je rovněž jméno autora u každé položky, pokud není vyplněno pro všechny z nich. Zatímco u RSS bylo možné v poli description uvést jak souhrn, tak plný obsah, u Atomu je pro souhrn vyčleněn element summary, zatímco pro plný obsah se 10 Specifikace dostupná z 11 Dostupné z 12 WINER, D., RSS 2.0 Specification 16

17 používá content. V RSS nebylo možné zvolit, jaký formát obsahu je použit. Atom rozeznává např. prostý text, escapované HTML, XHTML, XML, binární obsah v kódování Base64 či odkaz na jiný webový zdroj. 3.4 Princip funkce RSS Aby mohl přenos metadat fungovat, musí existovat jejich producent a příjemce. V typickém případě je producentem redakční systém webového serveru. Tento systém, jenž se mimo jiné stará o publikaci a propagaci článků, které na serveru vyšly, sbírá a pro vnitřní potřebu využívá jejich popis. Takovým popisem je titulek, podtitulek, informace o tematickém zařazení, datu vydání a několik podobných údajů. Takto získané informace jsou zakódovány do příslušné XML šablony, aby byly čitelné pro libovolný jiný systém, který zná její podobu. Následně mohou, ale nemusí být zpřístupněny jinému počítači nebo veřejnosti. Pokud zpřístupněny jsou, jedná se o takzvaný RSS kanál. V moderním prohlížeči (Internet Explorer 7, Firefox) jeho přítomnost poznáte podle unifikované ikonky vedle adresního řádku. Z hlediska jiného systému než producenta je kanál s metadaty aktuálního serveru běžným souborem, který může klient kdykoliv číst. Po jeho přečtení získá informace o aktuálním obsahu serveru. Protože klient může porovnávat současný obsah souboru, tedy kanálu, s tím, který má uložen v paměti, dokáže upozornit uživatele (nebo například jiný program) na přítomnost aktualizovaného obsahu. Může čtenáři sdělit, že vyšlo něco nového. Starší metadata lze zahazovat jako neaktuální, ale mohou být také archivována pro potřebu pozdějšího zpracování. Tato archivace je možná jak na klientské straně, tak na serveru. Prakticky se ale množství metadat poskytovaných serverem omezuje pouze na novinky. Při zpracování většího XML souboru větším počtem klientů by totiž mohlo docházet ke zbytečnému přetěžování serveru s tím, že mnoho informací by bylo pro většinu klientů zbytečných 13. Deriváty RSS se běžně používají i k jiným věcem než jen k distribuci zpráv. Například zadáním RSS kanálu do rozhraní populárních aplikací pro BitTorrent je možné zajistit periodické stahování nejnovějších verzí vašeho oblíbeného programu. Technologii RSS také využívá systém internetového vysílání, běžně známý jako PodCast. 13 BEDNÁŘ, V. RSS (nejen) zprávy pro každého: Technologie RSS pod drobnohledem, kap. 2 17

18 3.5 Agregátory Jedná se o web, který pracuje jako RSS čtečka s předem vybranými informačními zdroji, které jsou průběžně aktualizovány. O případné přidání dalšího zdroje je možno požádat správce serveru. Zřejmě nejpovedenějším webovým agregátorem na českém internetu je server Právě dnes. Na jedné stránce umí zobrazit obsah až dvaceti kanálů s tím, že existuje větší množství virtuálních záložek. Server zná mnoho tuzemských i zahraničních zdrojů a po vytvoření účtu si může každý uživatel upravit jeho nastavení tak, aby pro něj bylo přehlednější. Také je možné požádat správce serveru o přidání dalšího informačního zdroje, který ovšem musí pro to, aby se mohl účastnit, splňovat některé podmínky. Celkově lze Právě dnes považovat za aplikaci první volby, pokud uživatel shání on-line snadno dostupný nástroj na zpracování zdrojů v RSS, ke kterému je možné přistupovat odkudkoliv a který mu současně umožní alespoň nějakou míru personifikace. Aplikace naopak nebude vyhovovat tomu, kdo požaduje zařazení méně často navštěvovaných nebo pro naši realitu atypických serverů. To je ovšem problém nevelkého počtu uživatelů. Jiným on-line agregátorem je server Krátce ( Nabízí velké množství obsahu z mnoha různých zdrojů a témat. I když jeho vzhled není tak přívětivý jako u výše jmenovaného serveru, je oproti němu jednodušší, především z hlediska zpracování prohlížečem. Nabízí rychlou možnost vyhledávání i otevírání jednotlivých tematických okruhů a jejich podtémat. Prohledávání kanálů může být zařazeno mezi standardní vyhledávače v prohlížečích Mozilla. V případě, že zdroj, který uživatel požadujete, není v agregátoru zařazen, je o jeho přidání možné požádat. I zde musí obsah splňovat určité, především formální podmínky. Dá se říci, že prakticky každý uživatel z Česka, který vyžaduje webový agregátor, si vystačí s některým ze dvou zde uvedených serverů. Samozřejmě existuje větší množství agregátorů. Za zmínku stojí například zatím pouze testovaná služba společnosti Microsoft, kde je výběr je samozřejmě ještě mnohem širší. 3.6 Rizika zneužití RSS Na internetu se objevily informace o škodlivosti RSS pro servery. Některé implementace této technologie jsou nedokonalé a mohou být potenciálně použity jako zdroj útoku proti poskytovateli. Takový útok by mohl vycházet především ze zahlcení poskytovatele požadavky na čtení RSS kanálů. Existovaly firmy, které nemají či alespoň 18

19 na počátku jejího boomu neměly technologii RSS v lásce, a tak se ocitly v podezření, zda výše uvedené problémy zbytečně nenafukují. V současnosti je ale implementace šíření zpráv v naprosté většině systémů vyřešena tak, že k podobnému zahlcování nemůže docházet (a pokud ano, tak v minimálním měřítku). RSS se jako zdroj útoku na server neukázalo příliš praktické a hackeři se spíše soustředí na jiná místa. Jiná obava se týkala možného zahlcení RSS kanálů reklamou. Zpravodajské servery a ty, které poskytují atraktivní obsah, žijí z reklamy. Samotná metadata poskytovaná pomocí RSS obsahují mnoho informací, ale žádnou reklamu. Zde vznikla obava, že poskytovatelé obsahu se budou do metadat snažit umístit nějakou komerci, aby i tento distribuční kanál informací "pokryli" z hlediska svých zákazníků zadavatelů. Technologie samotná něco takového umožňuje a ve výsledku by mohla vést až k zaplavení RSS reklamou a k omezení jeho použitelnosti. V praxi se ovšem nic takového nestalo a pravděpodobně ani nestane. Stejně tak se nenaplní další obava, že lidé budou navštěvovat pouze agregátory. Tedy místa, kde díky RSS získají z jedné stránky množství zpráv a tím pádem ztratí zájem o původní poskytovatele obsahu. Prakticky je to spíše naopak. Agregátory slouží jako výchozí místa. Plní úlohu "portálů", kde se mnoho uživatelů rozhodne, co je zajímá a co nikoliv a na tomto základě se přesunou na patřičné servery, kde najdou nejen kompletní informaci, ale i příslušnou reklamu. 3.7 Budoucnost RSS Je velmi těžké odhadnout, jakým směrem se využití "vysílání" metadat bude dále ubírat. Současná podoba se zdá být naprosto dostačující jak množstvím svých funkcí, tak využitím pro textové či zvukové informace i pro distribuci souborů. Čas od času se objevují pokusy RSS nějakým způsobem "upgradovat", avšak nesetkávají se s přílišným zájmem. RSS je rozhodně vynikající pomocník pro uživatele s nestabilním nebo pomalým připojením k internetu (usnadňuje orientaci), pro osoby s potřebou zpracovat velké množství dat (usnadňuje rozhodování) a pro mnoho dalších. RSS zůstane v nejbližší době více méně tím, čím je v současnosti. Relativně ustálenou a používanou technologií, která má veliké množství vědomých a ještě mnohem více nevědomých uživatelů BEDNÁŘ, V. RSS (nejen) zprávy pro každého: Technologie RSS pod drobnohledem, kap. 3 19

20 4 RSS čtečky Software určený k práci s RSS kanály se označuje jako RSS čtečka. Může se jednat o samostatný specializovaný program, o plugin do jiného programu (typicky webového prohlížeče či programu pro instant messaging). Tato funkce může být v jiném programu rovnou vestavěna, případně se může jednat o webovou aplikaci poskytující tuto funkčnost (např. Google Reader či NetVibes). Pokud některý webový server nabízí RSS kanály, obvykle to indikuje ikonkou, která vede přímo na URL příslušného zdroje, který uživatel zadá do čtečky a ta poté zobrazí seznam všech takto zpřístupněných článků (či jiných odkazů). Čtečka pak pravidelně kontroluje toto URL a zobrazuje nové položky. 4.1 K čemu RSS čtečka slouží? V podstatě každý větší a seriózní server umožňuje odebírání novinek pomocí RSS. Jedná se o kanál zpráv, se kterým umí pracovat RSS čtečka a k uživateli se dostane z každého serveru jen výpis nových článků a změn na webu. RSS čtečky se používají ke sledování toho, co je na webu nového. Každý uživatel si po určité době oblíbí několik webů, které pravidelně sleduje. Jedná se hlavně o zpravodajské weby a blogy, na kterých se velmi často objevuje nový obsah. Je-li takových webů však více, může být sledování novinek na těchto serverech dosti časově náročné. A právě RSS kanály slouží k urychlení této činnosti. V RSS čtečce si uživatel může nastavit, který web či weby se mají sledovat a RSS čtečka se postará o zbytek. To znamená, že pravidelně sleduje změny na webu (obsah RSS kanálu). Potom stačí prohlédnout obsah RSS, kde se zobrazí, co je kde nového. V závislosti na použité čtečce novinek se zobrazí název článku (příspěvku) a jeho krátká anotace (např. úvod, začátek článku, atp.). Jinými slovy se dá říci, že RSS čtečka pomůže uživateli zůstat v centru dění na různých webech a vždy zobrazí aktuální informace na nich obsažené. Autoři webů přitom často na svém webu nezůstávají jen u jednoho RSS kanálu a tak si uživatel múže vybrat zda chce sledovat např. nové články nebo příspěvky ve fóru a další. 20

21 4.2 V čem RSS čtečka nepomůže? Pokud uživatel sleduje dění na více webech a jejich množství se souběžně s dalšími požadavky zvyšuje, dříve či později nastane okamžik, kdy nebude schopen z časových důvodů vše projít, pročíst, nebo prohlédnout. V tomto okamžiku často nastupuje RSS čtečka, která pomůže informace vytřídit do přehledné formy. Jakmile se však zvýší množství informací zobrazovaných touto čtečkou, bude její přidaná hodnota jen velmi malá. Z tohoto důvodu je doporučeno sledovat obsah jen na pro uživatele důležitých webech a zbytek nechat stranou. 4.3 Jak poznat, že má nějaký web svůj kanál RSS? Na daném webu je třeba vyhledat slovo RSS nebo ikonu RSS. Weby mají také často ikonu RSS v uživatelově prohlížeči. Ne-li všechny, pak jistě většina dnes běžných prohlížečů (např. Firefox, Opera, Internet Explorer) podporují čtení kanálů RSS. Jakmile tedy v prohlížeči na takovou ikonu RSS uživatel klikne, bude si internetový prohlížeč s kanálem RSS vědět rady a dál uživatele procesem přidání sledování RSS kanálu provede. 4.4 Čtečky integrované do webových prohlížečů Podpora RSS je integrována do nových webových prohlížečů. Standardně ji obsahuje Mozilla Firefox a Internet Explorer 7.0, najdeme ji i v prohlížeči Opera a dalších. RSS je ale možné využívat, aniž bychom měli v počítači speciální aplikaci. Existují webové servery, známé jako news agregátory, které se chovají jako RSS čtečka s tím, že výsledná data jsou uživateli prezentována prostřednictvím standardního HTML. Díky tomu odpadá potřeba vlastnit speciální aplikaci, abychom mohli s její pomocí používat služeb RSS kanálů. Faktem ovšem je, že tyto služby se využívají nejčastěji na veřejných počítačích, protože RSS čtečku v té či oné podobě obsahuje prakticky každý moderní prohlížecí nebo komunikační software. Pokud má právě otevřený server funkci exportu kanálu, pak se tato informace objeví na obrazovce prohlížeče v podobě ikonky. Zajímavostí je, že tato ikonka by měla být napříč různými webovými prohlížeči standardizována. S její stejnou podobou se setkáte nejen ve Firefoxu, ale také v Internet Exploreru 7 nebo v Opeře. Jiným faktem ovšem je, že jakmile dojde na praktické zpracování RSS, různé aplikace se chovají odlišným způsobem. V praxi to znamená, že kanál (respektive jeho URL) může být definován jako odkaz ve složce záložek nebo na panelu osobních odkazů v prohlížeči. Zatímco běžný odkaz (záložka) funguje tak, že po klepnutí na něj je uživatel přesměrován na danou stránku, RSS 21

22 kanál je jiný. Jeho záložka se totiž chová, jako by šlo o složku s dalšími záložkami. Její obsah je po klepnutí na ikonu načten z obsahu aktuálního RSS kanálu a následně zobrazen uživateli. Jednotlivé položky (tedy hlavičky článků na serveru) vypadají, jako by to byly odkazy v běžné složce záložek, dané příslušným kanálem. Pokud uživatel na některý ze zobrazených nadpisů klepne myší, je přesměrován běžným způsobem na patřičný článek. Toto řešení má obrovskou výhodu v tom, že je velmi intuitivní. Uživatelé jsou zvyklí pracovat se složkami záložek a tato se chová stejně, pouze s tím rozdílem, že se její obsah mění. Nedostatkem je nemožnost archivovat starší zprávy. Naproti tomu prohlížeč Opera přistupuje k RSS kanálům tak, jako kdyby se jednalo o "zprávy". Jejich obsluha je z hlediska uživatelského rozhraní integrována stejným způsobem jako práce s y. Stejné je nejen zobrazení jednotlivých položek, ale také systém upozorňování na ně nebo uživatelská integrace jednotlivých prvků ovládání položek. Předností tohoto řešení je jednak funkční shoda s technologií, kterou je uživatel tak jako tak zvyklý používat, jednak fakt, že "zprávy", tedy položky v kanálu, se v prohlížeči archivují. Za předpokladu, že jsou odkazy na jednotlivé články stále aktuální, se tedy uživatel můžem vrátit k starším kusům, aniž by je musel složitě hledat na serveru. Mezi odkazy je přímo v rozhraní prohlížeče možné vyhledávat, dají se třídit, je možné s nimi pracovat mnoha jinými způsoby, ale přitom intuitivně. RSS je integrováno i do Internet Exploreru, a to velmi zajímavým způsobem. Obsah kanálu je prohlížečem převeden z XML do HTML podoby a následně zobrazen. Výsledek se tedy podobá webovému agregátoru, avšak ke zpracování dat dochází v místním počítači. 4.5 RSS čtečka součástí ových klientů RSS čtečka může být součástí jiného softwaru. Z tohoto důvodu je nejen možné, ale také časté integrování RSS do ových klientů. Čtení zdrojů může být buď součástí jejich standardní výbavy, jako v případě aplikace Mozilla Thunderbird, nebo volitelně doinstalovatelným doplňkem (Microsoft Outlook). Rozdíl spočívá především v politice příslušného výrobce, nicméně podpora RSS je tak či onak k dispozici pro všechny v současnosti nejpoužívanější ové programy. V případě použití s ovým klientem jsou zachovány výhody plynoucí z možnosti archivace zpráv a jejich třídění mechanizmy, původně vyvinutými pro potřeby elektronické pošty. Na druhé straně ale tento přístup není ideální, pokud chceme pouze znát aktuální události. 22

23 4.6 Další způsoby čtení zpráv ve formátu RSS RSS čtečku lze zabudovat i do jiného softwaru než do prohlížeče či ového programu. Příkladem může být například "postranní lišta" pro starší typy operačních systémů Microsoftu, Windows Sidebar 15. Tato freewarová aplikace nabízí kromě jiných funkcí také možnost integrace RSS. Nejnovější zprávy jsou pak periodicky zobrazovány přímo na ploše uživatele. Pokud uživatel ukáže myší na některý z titulků, aplikace mu nabídne podrobnější popis položky a pokud na tento popis nebo jeho titulek klepne, otevře se standardní okno webového prohlížeče s odpovídajícím článkem. Nejnovější informace jsou tak velice snadno a rychle dostupné hned v několika úrovních. Uživatel se může spokojit s málem (titulek), s něčím více (titulek a podtitulek), nebo s kompletní informací. Toto velmi elegantní řešení můžeme najít pochopitelně i u dalších aplikací podobného typu. Existují další způsoby, jak dostat čtení zpráv ve formátu RSS na plochu počítače. Čtečky mohou být součástí rozšíření průzkumníka, "aktivním" prvkem plochy a podobně. Existuje množství produktů, které rozšiřují možnosti počítače tímto směrem, od jednoúčelových až po relativně komplikované a univerzálnější nástroje. 4.7 Samostatné aplikace Specializovaná čtečka může být nenahraditelným pomocníkem. Má to několik příčin. Především čtečka nabízí funkce, které jakkoliv inteligentní klient zabudovaný do jiné aplikace nabídnout nemůže. Poradí si s velkým množstvím záznamů, umí mezi nimi filtrovat pokročilým způsobem, prohledávat je a archivovat. Zkrátka není určena ani tak pro obyčejného uživatele, který chce mít přehled o aktuálních zprávách, jako spíše pro profesionála, jenž potřebuje najednou získat přístup k obrovskému množství informací z různých zdrojů a potřebuje tyto informace vyhodnocovat současně Odběr kanálu prostřednictvím FeedReader Čtečky RSS určené pro instalaci do počítače sice nenabídnou možnost přístupu odkudkoli, na druhou stranu zase nabízejí větší komfort při práci se zprávami v režimu offline. 15 Viz DVOŘÁK, J. Na internetu již žádnou informaci nezmeškáte 23

24 Mezi nejpoužívanější RSS čtečky patří opensource aplikace nazvaná FeedReader 17. Tato aplikace má spletitou minulost, její vývoj se na určitou dobu prakticky zastavil a uživatelům zůstal program, který sice byl plně použitelný, avšak nebyl dostatečně stabilní a na některých počítačích způsoboval problémy. V současnosti ovšem existuje podstatně inovovaná verze 3, která nejen odstraňuje velké množství známých problémů z verzí předchozích (včetně ukládání kanálů na disk, což je ale spíše expertní záležitost), ale nabízí i nové vlastnosti a především pak nové uživatelské rozhraní. FeedReader uspokojí právě toho uživatele, který potřebuje mít přehled o velkém množství zpráv z různých zdrojů a po dlouhou dobu. Byl použit dokonce již i pro vědecký výzkum. Současně je ale jeho používání dosti jednoduché a přehledné takřka pro každého. Instalace programu spočívá v klasickém potvrzení jednotlivých kroků instalačního průvodce. FeedReader je možno používat i na přenosném disku bez nutnosti instalace. Při prvním spuštění FeedReader také nabídne seznam několika RSS zdrojů roztříděných do kategorií, z kterých je možno si vybrat a přiřadit je do programu. Zvláště v začátcích pomohou k lepšímu pochopení principu práce s programem. Kromě základního nastavení a nastavení jazyka nabízí program i další možnosti. V záložce Pokročilé je možno nastavit i složku pro ukládání stahovaných příloh pro pozdější přečtení nebo další zpracování bez nutnosti připojení k internetu. 17 Dostupný z 24

25 Základní okno FeedReaderu je tvořeno seznamem zdrojů zpráv RSS, výběrem článků získaných z vybraného zdroje a náhledem, který ukazuje obsah aktuálně vybraného článku. Podobnost s rozložením oken poštovních programů není náhodná. I v nich se pracuje podobně poštovní účty, seznam zpráv, náhled na vybranou zprávu. Ve FeedReaderu se všechny zdroje mohou třídit do kategorií je dobré toho využít hned od začátku. S tím, jak budou zdroje přibývat, bude práce s RSS čtečkou díky rozdělení zdrojů do kategorií přehlednější. 25

26 Pod uživatelsky definovaným seznamem kategorií je možno nalézt ještě dvě speciální kategorie. Přehled nepřečtených zpráv získaných pomocí RSS je možno zobrazit klepnutím na Nepřečtené novinky. Je přitom jedno, z jaké kategorie nebo z jakého zdroje zprávy pocházejí. Při čtení zpráv je dobré věnovat pozornost prvnímu sloupečku v jejich seznamu. Zprávu, je možno označit klepnutím do tohoto sloupečku. Objeví se v něm symbol hvězdičky, stejně tak jako v samotném náhledu na zprávu. FeedReader pak umožňuje zobrazit seznam všech zpráv, které jsou touto hvězdičkou označeny. Jedná se o funkci, která nabízí seznam oblíbených položek. Ve FeedReaderu nechybí vyhledávání. V momentě, kdy se nahromadí velký počet zpráv (díky mnoha zdrojům nebo kvůli tomu, že zprávy nebyly smazány), se tato funkce hodí. Zadaný výraz je FeedReader schopen najít jednak v titulku zpráv, jednak v titulku a těle zpráv. Pro větší přehlednost zobrazeného seznamu zpráv nabízí FeedReader několik pohledů. Zprávy lze seskupovat podle data, tagu nebo zdroje. Případně lze seskupování úplně vypnout. Záleží na tom, co uživateli vyhovuje lépe. Seskupování příliš prostoru ze seznamu zpráv nezabere (jeden řádek pro nadpis každé skupiny) a seznam zpráv je vždy mnohem přehlednější. Podobně jako v poštovních programech, i ve FeedReaderu existuje možnost rozvržení seznamu zpráv a okna s náhledem na vybranou zprávu změnit. Nabízeno je klasické rozložení se seznamem zpráv nad náhledem, trojsloupcové zobrazení a zobrazení bez seznamu. Mezi zprávami je pak možný pohyb v rámci skupiny pomocí navigačních 26

27 tlačítek. Podle potřeby je možno zapnout nebo vypnout zobrazení sloupců v seznamu. Zdrojové kanály lze také třídit podle abecedy, počtu nepřečtených článků nebo tzv. vlastním tříděním v tom případě se myší jednoduše přetáhne vybraný kanál na libovolnou pozici v seznamu. Přidávání vlastních zdrojů/kanálů do seznamu ve FeedReaderu je nanejvýš jednoduché. Po klepnutí na tlačítko Nový se vybere Přidání nového kanálu, zadá se jeho adresu a výběr se potvrdí. Adresa kanálů RSS se zjistí na webových stránkách, ze kterých je třeba zprávy RSS odebírat. Specialitou jsou tzv. Chytré kanály. Při jejich vkládání se pomocí podmínek specifikuje, jaké zprávy budou stahovány. Je možno určit cokoliv od předmětu, přes název kanálu a jméno autora článku až po značky a obsah zprávy. Pokud bude nějaká zpráva takové podmínce vyhovovat, FeedReader ji zobrazí v tomto Chytrém kanálu. Nejvěrnější přirovnání bude asi k filtrování ů v poštovních programech. 27

28 FeedReader nabízí speciální prohlížeč pro přílohy zpráv a ve Správci kanálů umožňuje zadávat i přístupové údaje k heslem chráněným zdrojům. Navzdory tomu, že vypadá velice jednoduše, nabízí mnoho funkcí, které se zalíbí i náročnějším uživatelům. Pokud se pod záložkou programu Nastavení zvolí možnost spouštění zároveň se systémem, zobrazuje FeedReader jakmile je spuštěn informační dialog v pravém dolním rohu obrazovky pokaždé, když je k dispozici nějaká nová zpráva. 28

29 4.9 Webové aplikace Webové aplikaci umožňují přistupovat k získávanému obsahu odkudkoli, kde se uživatel může připojit k internetu a to nejen přes počítač, ale i na mobilním telefonu. V praxi jde tedy o webovou stránku, kde jsou na jednom místě vidět ty nejnovější články (jejich části nebo jen nadpisy) ze stránek ostatních. Aplikace neumožňuje ukládání zpráv na pevný disk pro další zpracování v režimu offline. Výhodou webových čteček je nezávislost na počítači, který právě uživatel používá Odběr kanálu prostřednictvím Google Reader Google Reader patří do skupiny webových (online) RSS čteček, proto k ní lze přistupovat jen díky internetu 18. K využívání služby je třeba založit pouze účet na Googlu. Registrace je jednoduchá, rychlá a zdarma. Navíc pro všechny služby Google (např. Gmail, kalendář, dokumenty a další) stačí pouze jeden účet. Po přihlášení do služby Reader je možné v nastavení změnit jazyk na češtinu, pokud se tak nestalo již automaticky. 18 Dostupný z 29

30 Nastavení nabízí i další možnosti. V záložce Odběry je připravena nabídka zdrojů RSS, ze které je možno si vybrat, nebo začít s vlastním přidáváním do seznamu zdrojů. V záložce Složka a značky je přednastaven seznam složek podle zájmových okruhů, jejichž názvy a počet lze editovat. Zároveň je zde nabídka pro sdílení položek. V záložce Import/Export je možno své stávající odebírané odkazy z jiné čtečky importovat do služby Google Reader. Nejprve je však nutné své odebírané odkazy exportovat ve standardním formátu, který má název OPML 30

31 Dále jo možno přidat zdroje ručně. To se provádí tlačítkem s názvem Přidat odběr v levém horním rohu stránky. Po kliknutí na tlačítko je možno do pole přidat rovnou adresu RSS zdroje, který je možno zkopírovat z oblíbeného webu nebo je možné zadat pouze adresu webu a vybrat si některý z nabízených zdrojů. Po přidání zdrojů už je možné pomocí menu vlevo procházet jednotlivé zprávy. Na přehled všech kanálů je možné se podívat pod odkazem Domovská stránka. Na konkrétní zprávy pak díky odkazu Všechny zprávy. V pravé polovině menu jsou chronologicky seřazeny všechny novinky od nejnovějších. Viditelný je pouze nadpis a perex (označení pro krátký text, jehož účelem je uvést a upoutat pozornost na následující delší text). Po kliknutí na konkrétní zprávu dojde k přesměrování již na daný web se článkem Zajímavosti a další funkce Přidávání nových kanálů a zobrazení zpráv budou zřejmě nejčastějšími aktivitami každého uživatele. Google Reader nabízí několik zajímavostí, které umí zpříjemnit práci s kanály i zprávami. Jednou z nejzajímavějších funkcí je téměř nekončící seznam zpráv. V sekci Všechny zprávy jsou zobrazeny novinky jen za určitou dobu. Podle posuvníku se však může zdát, že je tento seznam velmi omezený. Neustálým posunováním se však přidávají další zprávy a lze se tak vracet i mnohem dále do historie než u jiných RSS čteček. 31

32 Další užitečnou věcí je automatické označování zpráv jako přečtených. Pokud uživatel roluje se stránkou s novinkami dolů a nemusí ani kliknout na zprávu, je automaticky označena jako přečtená. Toto chování lze v nastavení zakázat. Není tedy třeba vše ručně označovat a automatický proces v tomto směru ušetří dost práce. Pro důležité zprávy, či takové, které si chce uživatel z nějakého důvodu poznamenat, je určen systém hvězdiček. Každou zprávu lze označit hvězdičkou a poté zobrazit jen tyto novinky díky odkazu v menu. Označení hvězdiček je tak vhodné především pro zprávy, které jsou pro uživatele významné, a chce si je později přečíst bez zdlouhavého hledání. Článek, který by si zasloužil pozornost i dalších uživatelů lze jednoduše sdílet. Buď je možno vytvořit svůj profil, na kterém budou vyvěšeny sdílené odkazy a další uživatelé mohou tuto stránku navštěvovat, nebo je možno vystavit své sdílené položky na svém webu či blogu pomocí jednoduchého výstřižku. Google Reader sám vygeneruje kód, který už jen stačí vložit na své stránky a návštěvníkům je možno ukázat zajímavé články, které by je mohly rovněž zajímat. 32

33 Pro příznivce statistiky je připravena funkce s názvem Trendy. Práci jistě zpříjemní i klávesové zkratky. Lze s nimi rychleji a hlavně bez použití myši rychle procházet novinkami. K zobrazení všech klávesových zkratek slouží klávesa otazníku. Pro ještě lepší orientaci ve zdrojích, je možné je řadit do složek. Přehledné řazení a třídění je vhodné hlavně u velkého počtu zdrojů, ve kterých je orientace již obtížná. Celou službu doplňuje vyhledávání, které je velmi propracované a umožňuje vyhledávání také s omezeními na určitou oblast či web. Pro získání většího prostoru pro zobrazení zpráv, je možné úplně skrýt levé navigační menu. Tuto akci lze provést pomocí malé šipky při pravém okraji tohoto menu. Google Reader nabízí vše potřebné, co lze od RSS čtečky čekat. Jedná se o jednoduchou službu, která je zaměřena na co nejširší spektrum uživatelů. Její výhodou je i lokalizace v českém jazyce. Nevýhodou uvedené čtečky jsou delší intervaly kontroly nových zpráv, jejichž frekvenci nelze nastavit. 33