Revue POTRAVINÁŘSKÁ 7/2014 ODBORNÝ ČASOPIS PRO VÝŽIVU, VÝROBU POTRAVIN A OBCHOD

Transkript

1 Revue POTRAVINÁŘSKÁ ODBORNÝ ČASOPIS PRO VÝŽIVU, VÝROBU POTRAVIN A OBCHOD 7/2014

2 Vítěz tradiční soutěže Česká chuťovka 2014 oceněno & cenou novinářů www. carlachocolate. com

3 e d i t o r i a l 3 Milí naši čtenáři, nepřesvědčivé a trochu vleklé babí léto přineslo letos vlídný podzim. A ač byl nejteplejší za posledních padesát let, slunečních dnů jsme si příliš neužili. Podobně je na tom naše politická scéna. Nestrádáme, ale taky se moc nehřejeme, i když nemůžeme toto období měřit tak dlouhým časovým metrem. Snad jen půlkou, tedy pětadvaceti lety naší novodobé existence ve svobodné zemi. Svobodné? Zdá se mi, že někdy až moc. Ale i to je nutné trochu učesat pro připomenutí. V té naší zemi budujeme svobodu jen dvacet dva let, začátek tohoto budování byl v celém Československu a nová svoboda nám přinesla státy nás bratrů dva. Citově je to asi dobře, věcně už méně. Zprivatizování celého našeho hospodářství proběhlo podle strůjců tohoto projektu dobře a říkají to dodnes. Jen rodinné státní stříbro řady fungujících podniků, včetně řady potravinářských, zmizelo z povrchu země i z výpisů z obchodního rejstříku a za ukradené miliardy takzvaně vytunelovaného majetku nebyl nikdo zavřen. A i když bylo několik těchto zlodějů odsouzeno, dočkali se prezidentské amnestie a nyní jsou to bezúhonní občané, většinou zařazení do horních deseti tisíc, tedy mezi ty, kteří tvoří elitu našeho národa. Možná že je tato nerovnice trochu v nás všech, minulou hlavu státu nevyjímaje. On když nám někdo ukradne tři stovky z peněženky, tak je to zloděj bez diskusí a pochyb, když ale někdo okrade stát převodem milionů na svůj účet, tak je to šikula. Ony vůbec naše špičky mají jiné myšlení než většina národa a často i světa. Celá zeměkoule se bojí oteplování, jen ten náš dříve nejvyšší ne. A stejné je to v těchto dnech. Dětičky ve škole jsou vedeni ke kultuře vyjadřování a naprosté výluce užívání vulgarismů a i v bulvárních rádiích a televizích vypípávají sprostá slova. Ale ten náš nynější nejvyšší vypustí do veřejnoprávního rozhlasu v přímém přenosu kanálová slova a zdá se, že je na svůj výkon ještě patřičně hrdý. Toto klackování je adekvátní k chování žáka Rosenheima z Obecné školy jen se těžko najde novodobý Igor Hnízdo, který by hříšníka svedl z bludné cesty a přiměl jej k slušnému vyjadřování a chování hodné jeho úřadu. I máme toho, koho jsme si zvolili, dejme mu však šanci. Les červených karet a syrová vejce odporu to však nemají šanci vyřešit, i když je to dost jednoznačný občanský postoj a nápověda. A ta by chytrému, ve smyslu úsloví chytrému napověz a hloupého kopni, měla chování ovlivnit, ač jeho příslovečné samorostsví může míru tlaku národa silně zbrzdit anebo eliminovat úplně. Žijeme ve svobodné zemi, tak ať svobodu využívá i prezident, samozřejmě se všemi následky, které z jeho chování vyplynou, mohou-li být bohužel vůbec nějaké. Ale máme ji tu naši zemi opravdu svobodnou? Tak zněla mnou výše položená otázka a stále se k ní myšlenkově vracím. Obecně ano. Jen se zdá, že většina lidí tu svobodu nijak nevyužívá, jen v ní docela obyčejně žije, pracuje, raduje se a někdy i strádá. Ale hrubián, podvodník, kriminálník a hochštapler má svá občanská práva se zázemím povětšině královsky zaplacených právních expertů a erudovaných obhájců svých nekalých činů. A pokud nebyl chycen při svém selhání za ruku, je nevinný. Toto je velmi slabé místo svobody, ale lepší společenský systém než svobodnou demokracii vymyslet nejde. Ten nejspravedlivější režim skončil u nás před dvaceti pěti lety a buďme šťastni, že už není. Vánoce se blíží, stejně tak nový rok Jaký bude, je těžké předvídat. Přejme si však, aby byl dobrý a úspěšný, a toto přání nechť se naplní také vám, našim čtenářům. A k tomu přeje celé naše vydavatelství velmi příjemné a odpočinkové prožití volných svátečních dnů, včetně skvělé pohody při čtení tohoto vydání časopisu Potravinářská Revue. Ing. František Kruntorád, CSc., vydavatel P O T R A V I N Á Ř S K Á R E V U E 6 /

4 4 s p o l e č n o s t Mým úkolem je potravinářskému exportu otevírat dveře Rozhovor s ministrem zemědělství Ing. MARIANEM JUREČKOU Vládní politika vychází z potřeby většího uplatnění české zemědělské a potravinářské produkce. Jak může stát export potravinářských výrobků konkrétně podpořit? Nástrojů podpory je několik. V obecné rovině je úkolem státní správy šířit dobré jméno České republiky a tím propagovat naši kvalitní produkci. Přímou formou podpory je pak oficiální účast MZe na významných veletrzích a výstavách, kde čeští exportéři dostanou prostor za zvýhodněných podmínek. V ideálním případě je pak expozice podpořena účastí ministra zemědělství s doprovodem podnikatelské mise a dalšími aktivitami, které obchodníky efektivně propojí. Mám na mysli různá diskusní fóra, přednášky nebo workshopy. Další možností jsou také prezentační a propagační akce bez vazby na konkrétní veletrh, které jsou řešené ve spolupráci s místním zastupitelským úřadem formou projektu ekonomické diplomacie. A nemohu opomenout ani tzv. incomingové mise zahraničních resortních kolegů či podnikatelských misí v ČR. Osobně se hodlám zaměřit i na otázku exportního financování s podporou státu, tedy nástroje České exportní banky a pojištění vývozu prostřednictvím EGAP. Posledním opatřením, které na MZe v současné době dokončujeme, je vytvoření sítě zemědělských diplomatů v destinacích mimo EU, kde vidíme potenciál pro export. V Paříži jste měl několik jednání týkajících se českého vývozu potravin. Na jednom z nich jste hovořil také se zástupcem velkých amerických obchodních řetězců H.E.B. Byla to Vaše iniciativa, nebo zájem o české zboží projevil tento řetězec, a s jakým výsledkem? Jednání bylo iniciativou české strany. Na březen příštího roku plánuji cestu do USA, která bude samozřejmě mít i proexportní charakter a bude s doprovodem podnikatelské mise. Plánujeme schůzky a prezentační aktivity právě ve vztahu k zástupcům retailu v USA, a proto jsem využil schůzky zprostředkované naším zastupitelským úřadem ve Washingtonu a formu prezentace pak v Paříži na schůzce předjednal. V poslední době jste se zúčastnil významných mezinárodních potravinářských veletrhů, jako například SIALu v Paříži nebo výstavy v Čindžu v Jižní Koreji. V čem jsou podle Vás tyto akce důležité a jaký je jejich přínos? Hlavním přínosem veletrhů je možnost setkat se na malém prostoru a v krátkém čase s důležitými partnery z řad klíčových hráčů na trhu, s významnými představiteli státní nebo regionální správy. Na těchto mezinárodních akcích máte také příležitost sledovat trendy, které se v agrárním sektoru nebo v potravinářství objeví v blízké budoucnosti, a diskutovat s partnery možnosti vzájemné obchodní výměny. Já jako ministr mohu svou účastí na jednání se svými protějšky nebo se zástupci z řad podnikatelů pomoci otevírat dveře pro budování obchodních vztahů. Na těchto akcích se o to vždy aktivně snažím. V souvislosti s Vaší chystanou cestou do USA se nabízí otázka, co konkrétně můžete tamním spotřebitelům nabídnout? Zvažovali jste na ministerstvu třeba spolupráci s krajany? Americký trh je poměrně náročný, pro úspěch musíte nabídnout špičkovou kvalitu a konkurenceschopnou cenu. Toho vzhledem ke vzdálenosti a dosud platným obchodním podmínkám není jednoduché dosáhnout. Nicméně, aktuálně se USA s Evropskou unií domlouvají na dohodě o liberalizaci obchodu (tzv. TTIP), která skýtá určité příležitosti ve snížení celního zatížení nebo zjednodušení dovozních procedur, ale i v ochraně duševního vlastnictví. Samozřejmě nechci v tuto chvíli předjímat konečný výsledek jednání. Takže otázka není v rovině toho, co mohu nabídnout jako ministr zemědělství, ale nabízet musí především naši vývozci a producenti. Mým úkolem je otevřít dveře, tedy připravit vhodné podmínky pro obchod. Jednání plánuji jak s americkým rezortním protějškem a dalšími představiteli federální administrativy, tak i s představiteli podnikatelské sféry. A pro zprostředkování kontaktů využijeme všechny dostupné možnosti, tedy české zastupitelské úřady, honorární konzulát, a nevylučuji i zapojení silné krajanské komunity. Česká republika vyváží pivo, chmel, cukrovinky včetně čokoládových výrobků apod. Předpokládáte změnu struktury vývozu? Co vlastně mohou čeští producenti dále nabídnout? Česká republika může nabídnout poměrně širokou paletu produktů, ale těžištěm by měly být především produkty

5 s p o l e č n o s t 5 rozhodnutí všech zemí EU v reakci na situaci na Ukrajině. Dopad ruských proti-sankcí je tak ve svém důsledku řekněme daní za solidaritu, kterou západní země projevily k ukrajinskému lidu. Aktuálním úkolem bruselské administrativy a ministrů zemědělství členských zemí je zajistit, aby následky embarga neúnosně nerozkývaly trh a zásadně nepoškodily naše zemědělce a potravináře. s vyšším stupněm zpracování, tedy s vyšší přidanou hodnotou. Vývoz základních komodit, jako jsou obilí či syrové mléko, je za předpokladu uspokojení domácí poptávky naprosto v pořádku, raději bych ale byl svědkem navyšování vývozu mléčných produktů. Je to samozřejmě velmi zjednodušeno, ale jde o ilustraci mého přístupu. Mimo tradiční vývozní artikl mohou čeští vývozci nabídnout dále kvalitní mléčné a masné produkty, genetický a reprodukční materiál, potravinové přípravky pro další zpracování, výživu pro zvířata, ale i speciality typu makových semen nebo akvarijních ryb. Nemůžeme opomenout ani nabídku technologií spojených se zemědělstvím a s potravinářskou výrobou. Podle čeho lze vybírat vhodné destinace pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí? Je možné vrátit se do států, kam dříve Česká republika či Československo vyváželo, a navázat tak na přerušené nebo utlumené vazby? Možných přístupů k této otázce je více. My využíváme zejména analýzy historických vývozů nebo informací ze zahraničních sítí zastupitelských úřadů a kanceláří CzechTrade o absorpčním potenciálu v daných zemích. Nesmíme také zapomenout na existenci celních nebo netarifních bariér obchodu v různých světových regionech. Obecně mohu říci, že vzhledem ke své geografické poloze jsou mezi hlavními partnery v EU země blízko našich hranic. Ze zemí mimo Evropskou unii se MZe v současné době zaměřuje na Balkánský poloostrov, země bývalého Sovětského svazu a pochopitelně na vybrané asijské země (Čínu, Jižní Koreu, Japonsko). Pozorně sledujeme také jednání EU o volném obchodu s Kanadou a USA. Velký potenciál vidím v některých zemích v Africe a Jižní Americe, ale tam je stále velké riziko nestabilních vlád a ekonomik. Nemůžeme je ovšem pouštět ze zřetele, protože jsou to trhy se stovkami milionů spotřebitelů, často země s rozsáhlým agrárním sektorem a možnostmi vzájemného obchodu. Nutnost podpořit export potravin z ČR se naléhavěji ukázala po vyhlášení ruského embarga. Kde se nacházejí alternativní trhy, na nichž může Česko udat zboží neprodané do Ruska? Z pohledu dopadu na přímé vývozy do Ruska je nejvíce zasažený sektor mléka a mléčných produktů. Mimo Evropskou unii vidím uplatnění produkce našich mlékařů především na trzích dalších zemí bývalého Sovětského svazu anebo zemí Arabského poloostrova a Blízkého východu. Zastáváte názor, že sankce EU proti Rusku byly nutné. Nevyčítají Vám potravináři, že tímto postojem poškozujete jejich zájmy? Musím připomenout, že šlo o společné politické V jednom z rozhovorů jste uvedl, že více než 90 procent českého agrárního vývozu jde do zemí EU, a proto jej chce Česko více diverzifikovat. K tomu má mimo jiné přispět skupina zemědělských diplomatů na ambasádách v pěti zemích. Které státy to budou, v čem bude jejich práce spočívat a kdy začnou fungovat? Ministerstvo zemědělství v současné době finalizuje přípravy technického zabezpečení působení zemědělských diplomatů. Určitý čas si vyžádala jednání s Ministerstvem zahraničních věcí, která jsme před nedávnem úspěšně uzavřeli. Aktuálně připravujeme výběrová řízení na jednotlivé posty. Mezi cílové destinace se řadí Rusko, Čína, Ukrajina, Srbsko a Saúdská Arábie. Výčet těchto zemí není dogmatem a na základě vyhodnocení výsledků činnosti mohou být destinace změněny nebo síť zemědělských diplomatů rozšířena. Mezi státy, kde by měli tzv. agrodiplomaté působit, je i Saúdská Arábie. Nebudou český vývoz do tohoto regionu komplikovat určitá pravidla platná v islámských zemích? Tak na tuto otázku se názory různí. Teritorium je samozřejmě specifické vzhledem k náboženským zvyklostem. Jedná se ale o zemi s bezesporným potenciálem pro zvýšení českého exportu, např. v mléčných produktech, ve zdravé výživě nebo agrárních a potravinářských technologiích. Vzhledem k postavení Saúdské Arábie v regionu počítáme s přesahem působení zemědělského diplomata z Rijádu do okolních zemí. Spolupracovalo Ministerstvo zemědělství při rozhodování o místech působení zemědělských diplomatů se zainteresovanými institucemi a hospodářskými partnery? Konečné rozhodnutí je samozřejmě na Ministerstvu zemědělství, ale umístění diplomatů jsme konzultovali se zainteresovanými institucemi, jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, a také s hospodářskými a sociálními partnery, jakými jsou Potravinářská komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu. V podstatě nedošlo k zásadnímu zpochybnění námi navržených teritorií. Chystáte se také oslovit představitele potravinářských a agrárních firem a zjistit, zda mají o export do zemí mimo EU zájem? Nebo vycházíte například ze zájmu českých firem o účast na veletrzích? V komunikaci s vývozci vidím určitý prostor pro vylepšení, a to z obou stran. Ministerstvo zemědělství informace pravidelně publikuje na svých webových stránkách a připravuje tematické semináře pro exportéry, ne vždy se ale informace dostanou ke všem zájemcům. A právě otázka, na které veletrhy se zaměřit, by měla být řešena zejména poptávkou vývozců. Zintenzivníme proto kontakt prostřednictvím obchodních komor a profesních svazů. Vyzývám obchodníky, pokud budou mít jakékoliv dotazy, ať se neváhají obrátit na instituce státní správy, jsou připraveny jim pomoci. Redakce ve spolupráci s Odborem komunikace MZe

6 6 n a b í d k y / i n f o r m a c e Vážení obchodní partneři, již 40. rokem přinášíme na Váš vánoční stůl bohatou nadílku výsekových mas, uzenin a specialit. Dovolte, abychom Vám poděkovali za obchodní spolupráci v tomto roce a přejeme Vám krásné svátky vánoční a vše nejlepší do Nového roku. pf 2015 Vážení přátelé dobrého chleba a pečiva, koneční spotřebitelé neznají naši společnost IREKS ENZYMA z Brna, neboť jsme pro ně skrytí dodavatelé surovin (polotovarů) pro výrobce pekařského a cukrářského sortimentu. Se samotnými pekárnami a cukrárnami samozřejmě velmi úzce spolupracujeme a znají nás i obchodníci. Podporujeme také odborné školy, svazy, zájmová sdružení, nemocnice, poradny atd. Potravináře a obchodníky rádi oslovujeme také prostřednictvím tohoto média, kam přispíváme články a fotografiemi. I letos, v adventním čase, děkujeme příznivcům dobrého chleba a pečiva za přízeň a celoroční spolupráci. Zejména jsme vděčni za kooperaci s těmi, kdo upřednostňují kvalitu, a přejeme si, aby v nezmenšené intenzitě pokračovala i v roce, který již klepe na dveře. Přejeme klidné Vánoce a mnoho pracovních úspěchů v roce následujícím. IREKS ENZYMA s.r.o.

7 s p o l e č n o s t 7 Co řeší Útvar hlavního hygienika MUDr. VLADIMÍR VALENTA, Ph.D., hlavní hygienik ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR oboru HVPBU velké nároky, protože jakékoliv přijaté opatření musí být odůvodněno zhodnocením rizika. Informace o výrobcích nebezpečných nebo z nebezpečnosti podezřelých jsou předávány Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím komunitárních systémů varování RASFF (systém rychlého varování pro potraviny a krmiva) a RAPEX (systém informací pro nepotravinářské výrobky), kdy informace musí být zpracovány předepsaným způsobem a musí být doložena dokumentace o provedené kontrole. Dále jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny šetřit všechna hlášení o výskytu nebezpečných výrobků obdržená v systému RASFF a RAPEX a o výsledku šetření předat informace. Obor hygiena dětí a mladistvých se kromě jiného zabývá problematikou školního stravování a zdravotním stavem dětské populace. V tomto článku se pozornost soustředí rámcově pouze na oblast výživy, tedy oblast spjatou s potravinovým právem. Činnost na centrální úrovni ve vztahu k hygieně výživy (Ministerstvo zdravotnictví) Úvod Ochrana veřejného zdraví je lékařský obor s velmi širokou působností. Jeho úkolem je vyhodnocování civilizačních rizik a omezení jejich vlivu na lidské zdraví, jeho součástí jsou obory hygiena výživy a předmětů běžného užívání (dále jen obor HVPBU ) a hygiena dětí a mladistvých. Obor HVPBU se podílí na činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví při rozhodování ve věcech, které s e dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví a hodnocení a řízení zdravotních rizik. Základní koncepční zaměření oborů je vyjádřeno v zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odbor hygieny HVPBU sleduje vliv výživy na zdraví populace v konkrétním životním a pracovním prostředí z hlediska podmínek a příčin vzniku a šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění a ostatních poruch zdraví. Z výsledků dozorové činnosti hodnotí zdravotní rizika, stanovuje a prosazuje k jejich odstranění či zmírnění preventivní nebo represivní opatření. Specifikum oboru spočívá především v jeho bezprostřední návaznosti na situaci v Evropské unii a volný pohyb zboží na jednotném trhu. Je nutno brát v úvahu kromě principu volného pohybu zboží i princip vzájemného uznávání, vykonávání důsledných úředních kontrol a spolupráci s kompetentními úřady a dozorovými orgány ostatních členských států. Po vstupu do Evropské unie bylo zrušeno v řadě případů povinné schvalování výrobků před jejich uvedením na trh a povinnost uvádět na trh bezpečné výrobky opatřené odpovídajícími a pravdivými informacemi byla přenesena na osoby výrobky uvádějící na trh. Výrobky jsou následně kontrolovány až po jejich uvedení na trh, což klade na pracovníky Ústředním orgánem ochrany veřejného zdraví je Ministerstvo zdravotnictví, které posuzuje podklady a připravuje návrhy rozhodnutí a dalších opatření ministerstva na úseku ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví a dalších právních předpisů, které upravují působnost orgánů ochrany veřejného zdraví v oboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání, provádí kontroly odborné úrovně odborů hygieny výživy a předmětů běžného užívání krajských hygienických stanic, připravuje odborné podklady pro standardizaci výkonu státního zdravotního dozoru v oboru. Významnou činností je stanovování zásad a postupů hodnocení a řízení zdravotních rizik a jejich realizace v oblasti problematiky hygieny výživy a předmětů běžného užívání a dětí a mladistvých. V současné době úsek hlavního hygienika rovněž administruje žádosti o schválení zdravotních tvrzení v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství. Přesto, že bylo zrušeno povinné schvalování výrobků, zůstala zachována oznamovací povinnost provozovatelů potravinářských podniků, která spočívá v oznámení uvedení na trh některých explicitně vyjmenovaných potravin v zákonu č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o jednu součást činnosti oboru, kdy dochází k posuzování návrhů označení výrobků, a na základě oznámení se provádí prvotní kontrola souladu určených potravin uváděných na trh České republiky s požadavky potravinového práva. V roce 2013 bylo zaevidováno přibližně oznámení o uvedení na trh doplňků stravy, potravin pro zvláštní výživu, obohacených potravin a potravin, v jejichž označení, reklamě nebo prezentaci je uvedeno zdravotní nebo výživové tvrzení. Do databáze oznámených potravin (IS RHH) bylo zasláno k novému zápisu nebo opravě údajů požadavků. O odborná stanoviska ve vztahu k notifikovaným potravinám byl požádán Státní zdravotní ústav v 735 případech včetně dotazů na statut složek potravin z hlediska jejich novosti. V návaznosti na zákon č. 139/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, od 1. ledna 2015 dochází ke změně kompetencí v oblasti potravinového práva, kdy většina pravomocí přechází na Ministerstvo zemědělství.

8 8 s p o l e č n o s t V kompetenci Ministerstva zdravotnictví (útvaru hlavního hygienika) zůstávají potraviny pro zvláštní výživu včetně plnění informační povinnosti provozovatele potravinářského podniku. Změnou je, že Ministerstvu zdravotnictví budou nově od 1. ledna 2015 oznamovány potraviny pro zvláštní lékařské účely, kdy dosud byla oznámení zasílána na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Pravidelně probíhá připomínkování právních předpisů v rámci připomínkových řízení na národní úrovni. Další připomínky a komentáře jsou zpracovávány k návrhům právních předpisů připravovaných na úrovni Evropské unie. Jako nejvýznamnější lze uvést návrh nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a návrh nařízení o úředních kontrolách nepotravinářských výrobků, které jsou v hlavní gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, ale které se přímo dotýkají činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, kdy k těmto návrhům byly zpracovány připomínky na základě požadavku MPO. Připomínky a komentáře byly zpracovány k návrhu nařízení o úředních kontrolách v potravinovém řetězci, který se dotýká dozorové činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti veřejného stravování a předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami. Pravidelně jsou zasílána vyjádření k návrhům technických norem a k návrhům právních předpisů signatářských států Světové obchodní organizace (WTO), pokud se tyto návrhy dotýkají kompetencí sekce. Stejně tak jsou posuzovány návrhy právních předpisů ostatních členských států EU oznámených v souladu se směrnicí 98/34/ES a v případě potřeby jsou k těmto návrhům připravována stanoviska. V roce 2013 bylo zpracováno několik odborných stanovisek k předběžným otázkám Soudního dvora v případech, které souvisely s činností sekce. Zástupci sekce jsou zapojeni do činnosti Odborné sekce Kvalita v ochraně spotřebitele (OsKOS) Rady kvality (RK) České republiky. Mottem odborné sekce je Vymahatelnost práva, kvalita výrobků a služeb a korektní chování na trhu. Odborná sekce Rady kvality pro kvalitu v ochraně spotřebitele (OsKOS) je rozsahem problematiky, jíž se má zabývat, typickou průřezovou, mezisektorovou skupinou. Činnost sekce, zejména oddělení HVPBU, je pravidelně kontrolována inspektory Potravinového a veterinárního úřadu (FVO), kdy předmětem kontroly je implementace legislativy EU, výkon úředních kontrol a aplikace právních předpisů na národní úrovni. Výsledky kontrolních misí FVO jsou předmětem zpráv, které jsou veřejně dostupné na webových stránkách DG SANCO (Generální ředitelství pro ochranu spotřebitele). Činnost na regionální úrovni ve vztahu k hygieně výživy (krajské hygienické stanice) Na regionální úrovni (Krajské hygienické stanice) odbor HVPBU mimo jiné řídí, plánuje, organizuje a provádí státní zdravotní dozor v sektoru veřejného stravování podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jeho prováděcích vyhlášek a přímo použitelných předpisů Evropské unie, provádí státní zdravotní dozor v oblasti předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami, připravuje podklady pro vydání stanovisek dotčeného správního orgánu nebo taková stanoviska vydává, účastní se řízení podle stavebního zákona jako dotčeného orgánu státní správy (např. ke stavbám provozoven stravovacích služeb, potravinářských prodejen a výroben, prodejních stánků) a dále připravuje podklady rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví na úseku činností epidemiologicky závažných při výrobě a při uvádění potravin do oběhu, s výjimkou přepravy a skladování balených potravin, a ve stravovacích službách. Významnou činností je provádění šetření alimentárních nákaz v provozovnách, ve kterých se vykonávají činnosti epidemiologicky závažné při výrobě a při uvádění potravin do oběhu, rovněž vykonává kontroly nad dodržováním zákazu kouření podle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Preventivní dozor Krajské hygienické stanice vykonávají rovněž preventivní dozor v oblasti hygieny výživy a předmětů běžného užívání, když jako dotčený správní úřad vydávají stanoviska při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy, zejména pak k řízením vedeným v režimu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V rámci preventivní činnosti vypracovávají pracovníci oboru HVPBU stanoviska k projektovým dokumentacím a kolaudacím staveb zařízení společného stravování, supermarketů, obchodních domů, prodejen potravin, výroben potravin, prodejních stánků, prodejen drogerie a výroben kosmetických prostředků, nebo ke změně užívání staveb. V roce 2013 bylo vydáno více než závazných stanovisek, dále byla vydána řada dílčích stanovisek k projektové dokumentaci a kolaudacím pro jiné odbory krajských hygienických stanic. Kromě toho byly vydány výzvy k odstranění nedostatků podání podle správního řádu, Obecně lze konstatovat, že v průběhu roku 2013 byly posuzovány spíše menší stavby potravinářských podniků. Počet vedených stavebních řízení za posledních 5 let zaznamenal znatelný pokles stavební činnosti v oblasti maloobchodu. Nově posuzované podnikatelské záměry mají spíše charakter změn užívání stávajících objektů k provozu kaváren, malých obslužných obchodů potravin, doplňkových stravovacích služeb v penzionech nebo sportovních klubech. Posuzované projektové dokumentace řešily převážně stavební úpravy objektů nebo jejich částí za účelem rekonstrukcí, oprav nebo změn v užívání. Jednalo se o záměry vybudování restauračních zařízení, občerstvení a prodejen potravin, charakteru novostaveb i rekonstrukcí. Státní zdravotní dozor v oblasti hygieny výživy Orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají v souladu se zákonem stanovenými kompetenci výkon státního zdravotního dozoru v sektoru veřejného stravování a v sektoru předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami. V roce 2013 bylo pracovníky krajských hygienických stanic provedeno celkem úředních kontrol v provozovnách z celkového počtu registrovaných zařízení poskytujících stravovací služby. Z tohoto počtu kontrol bylo nejvíce kontrol provedeno v provozovnách s výrobou pokrmů , dále bylo provedeno kontrol v zařízeních bez výroby pokrmů, v provozovnách poskytujících rychlé občerstvení, kontrol v zařízeních zdravotní a sociální péče. Zbytek kontrol se týká jiných typů zařízení stravovacích služeb, např. stánků nebo občerstvení při jednorázových akcích, a zařízení pro výrobu a uvádění potravin do oběhu. Z hlediska typu kontroly byly vedle plánovaných kontrol

9 s p o l e č n o s t 9 (celkem ) provedeny kontroly neplánované, kam spadají opakované kontroly prováděné s cílem ověření plnění nařízených opatření (2 486), podněty zejména od spotřebitelů nebo např. od jiných dozorových orgánů (1 879), kontroly konané na základě podezření na výskyt nebo v souvislosti s výskytem onemocnění z potravin (180). Další kontroly byly prováděny na základě oznámení ze systému RASFF, kdy bylo provedeno celkem 584 šetření, a úřední kontroly v rámci cílených kontrolních akcí vyhlašovaných hlavním hygienikem ČR. V oblasti předmětů běžného užívání (předměty a materiály určené pro styk s potravinami, kosmetické přípravky, hračky, výrobky určené pro děti do tří let) bylo provedeno 4672 kontrol z celkem evidovaných podnikatelských subjektů. Při těchto kontrolách bylo zkontrolováno celkem výrobků. V rámci hlášení ze systému RASFF bylo provedeno celkem 8 dalších kontrol. Ministerstvem zdravotnictví nejsou striktně stanovovány oblasti dozoru ani kvantitativní požadavky, tedy centrální požadavek na frekvenci výkonu státního zdravotního dozoru. Krajským hygienickým stanicím je umožněno zaměřit se při výkonu státního zdravotního dozoru na oblasti, které představují problémy na regionální úrovni a na které je nutné soustředit pozornost. Priority dozoru a četnost kontrol jsou stanovovány na základě analýzy rizika a znalosti problematiky v jednotlivých regionech. Obecným trendem je nárůst počtu neplánovaných kontrol, kam se řadí kontroly na základě stížností spotřebitelů, na základě oznámení v systému RASFF nebo např. šetření v návaznosti na podezření na onemocnění z potravin. V roce 2013 bylo v sektoru stravovacích služeb uloženo celkem 5331 sankcí v celkové výši Kč. Nejčastěji byly sankce ukládány v souvislosti s nedodržováním provozní hygieny, nedodržováním skladovacích podmínek potravin, nedostatky v zavedení a dodržování postupů založených na zásadách HACCP, stavebně-technickým stavem provozovny, křížením činností, nedodržením doby spotřeby, nedostatečným doložením původu potravin a osobní hygienou personálu. Kromě finančních sankcí byla ukládána v souvislosti se zjištěnými nedostatky další opatření. Mezi tato opatření patří např. příkaz k uzavření provozovny nebo pozastavení činnosti (45 případů), nařízení likvidace pokrmů (418 případů) nebo nařízení k provedení sanitace (139 případů). V oblasti předmětů běžného užívání bylo uloženo celkem 262 sankcí ve výši Kč, kromě finančních postihů bylo uloženo celkem 13 dalších opatření, která spočívala v zákazu uvádění výrobků na trh a jejich stažení z další distribuce a dále vyhlášení nebezpečných výrobků. Další dopady způsobené zveřejněním nebezpečných výrobků a náklady na jejich stažení z trhu nebo řada opatření, která byla přijata výrobci nebo dovozci předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami, které byly přijaty na základě dobrovolnosti, jsou považovány za daleko účinnější opatření než případné finanční postihy. Státní zdravotní dozor v oblasti školního stravování Školní stravování je poskytováno cca 75 % žáků základních škol, 55 % studentů středních škol. Celodenní stravování je pak poskytováno 90 % populace 5 až 6letých dětí prostřednictvím mateřských škol a přes 75 % populace 3letých dětí, které navštěvují předškolní zařízení. Prostřednictvím školního stravování má Česká republika jedinečnou možnost, jak pozitivně ovlivnit výživu dětské a dorostové populace v návaznosti na přijatou strategii Zdraví 2020 a navazující Koncepci hygienické služby a primární prevence a Strategii bezpečnosti potravin a výživy Cílem činnosti je zkvalitnění stávajícího systému školního stravování, který je v zahraničí oceňován jako jeden z nejlepších stravovacích systémů tohoto typu. Školní stravování lze tedy využít jako nástroj v boji proti nepříznivému trendu rostoucího výskytu nadváhy a obezity v dětském a dorostovém věku a s tím související i následný rozvoj neinfekčních onemocnění s hromadným výskytem v dospělém věku, což je jeden z hlavních úkolů veřejného zdraví v České republice. Kontrola školního stravování (stravovací služby) přísluší orgánu ochrany veřejného zdraví v oblasti zdravotní nezávadnosti (bezpečnosti) podávaných potravin (pokrmů) ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a je regulována především evropským potravinovým právem a navazující národní legislativou. O účinnosti kontrolní činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví vypovídá naprosto ojedinělý výskyt hromadných alimentárních onemocnění v zařízeních školního stravování. Orgány ochrany veřejného zdraví uskutečnily v roce 2013 celkem kontrol v registrovaných provozovnách školního stravování, tzn. kontrolováno bylo 52,5 % provozoven. Frekvence kontrol je stanovena minimálně 1x za 2 roky, a to v návaznosti na posuzování zdravotních rizik konkrétních provozoven. Vedle toho byla dále provedena kontrola 333 školních bufetů z celkového počtu registrovaných provozoven tohoto typu. Kromě toho bylo provedeno ještě 675 kontrol v provozovnách dětského stravování, tzn. v zařízeních, která nejsou zařazena v registru škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ). Vedle provozoven školního stravování (zařízení zapsaná do školského rejstříku) kontrolují krajské hygienické stanice i provozovny dětského stravování (soukromá dětská zařízení, zotavovací akce pro děti atd.). Celkem bylo tedy oborem hygiena dětí a mladistvých provedeno kontrol provozoven školního a dětského stravování, což představuje kontrolu 51,8 % z registrovaných provozoven tohoto typu. Kontrola školního stravování patří mezi priority státního zdravotního dozoru orgánu ochrany veřejného zdraví a většina úkolů vyhlášených hlavním hygienikem, závazných k provedení pro krajské hygienické stanice, byla v posledních letech směřována do této oblasti dozoru, ať již to byly úkoly zaměřené na zavedení systému kritických bodů (HACCP) v zařízeních školního stravování, monitoring nabídky potravin poskytovaných žákům v rámci školního a doplňkového stravování ve školách, ale i laboratorní analýza výživových a energetických ukazatelů pokrmů školního stravování. S cílem ozdravit školní stravování byla MZ připravena metodika zaměřená na objektivizaci ukazatelů spotřebního koše, která se stane součástí kontrolní činnosti, prováděné orgánem ochrany veřejného zdraví v zařízeních školního stravování, tzn. metodika zaměřená na odstranění chybných výstupů z hodnocení spotřebního koše, které vznikají na základě chybného zadávání dat při jeho výpočtu. V souvislosti s úkoly zaměřenými na ozdravení školního stravování se připravují i opatření směřovaná do oblasti regulace sortimentu nabídky nápojů a potravin ve školních automatech a bufetech, a to v souladu se zásadami zdravé výživy. Uvedený problém má nejen evropský, ale dle dostupných informací celosvětový rozsah a jednotlivé země k jeho řešení přistupují různě. V Evropě převládá přístup nastavení

10 10 s p o l e č n o s t podmínek regulace nabízeného sortimentu nápojů a potravin nad striktním zákazem doplňkového stravování ve školách, a to především v souvislosti s řešením problematiky nárůstu výskytu nadváhy a obezity u dětí a mladistvých. Uvedený postup podporuje i MZ. V rámci kontrolní činnosti se odborní zaměstnanci krajských hygienických stanic již dlouhodobě zaměřují na problematiku nabídky sortimentu nápojů a potravin prostřednictvím školních automatů a bufetů. S ohledem na stávající legislativní úpravu však mohou vystupovat jen z pozice edukátora vedení škol. V návaznosti na tuto činnost vypracovalo MZ pro MŠMT seznam doporučených potravin odpovídajících zásadám zdravé výživy a vhodných pro prodej prostřednictvím školních automatů a bufetů. MZ opakovaně upozorňuje na skutečnost, že nelze od sebe oddělit výchovně vzdělávací proces, ve kterém je zařazena i výchova k zdravému životnímu stylu, včetně zásad zdravé výživy, a skutečnost, kdy jsou žákům ve školách nabízeny prostřednictvím tohoto doplňkového stravování potraviny v převažující většině v rozporu s těmito zásadami. Závěr Při výkonu dozorové činnosti je hlavní důraz kladen na dodržování základních hygienických požadavků tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví konečného spotřebitele, což ale neznamená, že by nebyla věnována pozornost dalším kritériím definovaným v potravinovém právu Evropské unie. O efektivnosti postupu orgánů ochrany veřejného stavu svědčí snížení počtu alimentárních onemocnění v posledních letech. Je nutné zdůraznit, že role orgánů ochrany veřejného zdraví je ale daleko širší, než je stanoveno potravinovým právem EU, a vyžaduje odborné zázemí a odpovídající vzdělání a znalosti zejména z oblasti hodnocení zdravotního rizika. Z hlediska výkonu státního zdravotního dozoru je optimálním postupem propojení kontroly zdravotní (hygienické) nezávadnosti potravin s kontrolou jejich biologické hodnoty, stanovené s ohledem k fyziologickým potřebám strávníka. Orgán ochrany veřejného zdraví posuzuje tedy nejen shodu či neshodu s normou, ale současně na základě posuzování zdravotních rizik zajišťuje i odpovídající ochranu zdraví, a to v souladu s vědeckými poznatky a výsledky sledování zdravotního stavu populace. Odborné vedení krajských hygienických stanic ze strany Ministerstva zdravotnictví a Státního zdravotního ústavu a spolupráce s organizacemi zabývajícími se bezpečností potravin je podkladem ke zlepšování zdravotního stavu populace a tímto prostřednictvím dochází i k naplňování hlavních cílů veřejného zdravotnictví. K činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví je třeba ještě podotknout, že odborná způsobilost zaměstnanců orgánu ochrany veřejného zdraví v nutriční epidemiologii zabezpečuje komplexní pohled na problematiku, který je postaven na provázanosti informačních toků výstupy z epidemiologických studií, monitoringů zdravotního stavu, zapojení do systému RASFF a systému epidemiologické bdělosti (surveillance). V neposlední řadě má odborný zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví kompetence ke kontrole samotných potravin a jejich technologické úpravě, které s finální nutriční úrovní pokrmu úzce souvisí. Práce orgánu ochrany veřejného zdraví je založená na evidence-base metodách a vede ke srozumitelnější komunikaci o kvalitativních a kvantitativních požadavcích na potraviny. Regionální potravina Naše označení mohou získat jen ty nejlepší domácí produkty, které uspěly v soutěži o Regionální potravinu. Garantujeme jejich místní původ, čerstvost a jedinečnou chuť. Ochutnejte to nejlepší z našich krajů. Nakupujte srdcem.

11 n a b í d k y / i n f o r m a c e 11

12 12 a k t u a l i t y Česká chuťovka 2014 SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ 6. ROČNÍKU SOUTĚŽE Ing. Josef Sléha, CSc., při zahajovacím projevu. Moderátorky Marie Retková a Stáňa Lekešová opět předvedly brilantní výkon. Každým rokem na konci října se již tradičně upíná pozornost k udělování značek Česká chuťovka a Dětská chuťovka nejchutnějším českým potravinám. Za poměrně krátkou dobu existence obou značek se pro řadu českých výrobců potravin, a to jak těch největších, tak i těch středních a menších, včetně živnostníků, stalo otázkou prestiže poslat do této jedinečné soutěže své vlajkové potraviny. Řada z nich se do ní pravidelně vrací, jiní se hlásí jen tehdy, když mohou přijít s inovovanými výrobky, každý má zkrátka svou vlastní strategii, jak se značkou, pokud ji pro daný výrobek získá, dále marketingově pracovat, aby mu mezi zákazníky přinášela očekávaný zájem o to které zboží. Ti, kteří s oběma značkami již dokáží dobře zacházet, se následně chlubí znatelným zvýšením prodejnosti oceněných potravin. A jelikož se pozitivní zprávy mezi výrobci rychle šíří, každým rokem, a nejinak tomu bylo i letos, přibývají další, kteří rozšiřují již poměrně velkou a patřičně hrdou rodinu chuťovkářů. Na slavnostním vyhlášení výsledků 6. ročníku soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2014 a Dětská chuťovka 2014, které se konalo ve středu 22. října v Senátu Parlamentu České republiky, si tak za přítomnosti předsedy Senátu pana Milana Štěcha převzalo plakety a diplomy opravňující pyšnit se značkou Česká chuťovka 2014 dalších celkem 47 výrobců, kteří uspěli s 82 výrobky. Značku Dětská chuťovka 2014 pak může od letoška používat 19 českých potravinářů pro 23 svých výrobků. Stalo se také již dobrou tradicí, že novináři přítomní na slavnostním odpoledni vybírají při doprovodné ochutnávce oceněných potravin ještě tři z nich, které vyznamenávají i vlastní Cenou novinářů letos se této pocty dostalo výrobcům CARLA spol. s r. o. za Višně v hořké čokoládě 190 g, Knedlíky Láznička s. r. o. za Špekový knedlík a MASPRO, s. r. o., za Královské škvarky. Titulem Rytíř české chuti byl dekorován pan František Horák z pivovaru

13 a k t u a l i t y 13 Svijany za zásluhy o české pivo a nepřehlédnutelný zvuk svijanského piva. Zástupci vítězných společností převzali diplomy a ocenění za své úspěšné výrobky z rukou řady významných osobností v čele s ředitelkou Výzkumného ústavu potravinářského Praha Slavomírou Vavreinovou (předsedkyně hodnotitelské komise), prezidentem Potravinářské a Agrární komory Miroslavem Tomanem, viceprezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňkem Juračkou a ředitelkou Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství Jitkou Götzovou. Značky Česká chuťovka a Dětská chuťovka si získávají stále větší oblibu nejen mezi výrobci potravin, ale i u distributorů a spotřebitelů, protože srozumitelně sdělují zákazníkům, že oceněný výrobek je nejen českého původu, ale je také zaručeně kvalitní a chutný. Bez kvalitních surovin a šetrných technologií totiž nelze vyrobit ani skutečně chutnou potravinu. Soutěž se tak snaží podporovat trendy směřující ke správné výživě a zdravému životnímu stylu tím, že upřednostňuje kvalitu před kvantitou, jinými slovy pochutnání si před přejídáním. Obě hodnotitelské komise, jak ta pod odbornou garancí Výzkumného ústavu potravinářského Praha, která uděluje značku Česká chuťovka, tak i dětská porota udělující značku Dětská chuťovka, měly podle slov svých členů letos opět těžší úlohu, protože kvalita i chuťové vlastnosti hodnocených českých potravin se ve všech kategoriích oproti loňsku opět zlepšily. Což je dobrá zpráva zejména pro zákazníky čeští výrobci potravin se v náročné konkurenci na trhu zaměřují stále více na kvalitu a potažmo i chuť svých výrobků. Seznam nejen těch letošních, ale všech i v předchozích letech oceněných potravin, které dosud získaly značku ČESKÁ CHUŤOVKA nebo DĚTSKÁ CHUŤOVKA, a další informace a zajímavosti o soutěži naleznou zájemci o kvalitní a chutné české potraviny na Aktuální informace z prostředí chutných českých potravin, včetně čerstvých novinek od oceněných výrobců, lze průběžně sledovat také na facebooku Česká chuťovka 2014 je sice již za námi, nicméně organizátoři a členové hodnotitelské komise už ladí noty na příští ročník Jelikož nemá význam příliš měnit schéma, které se již dobře osvědčilo a zaběhlo, včetně anonymního hodnocení potravin, které zaručuje naprostou nestrannost konečných výsledků, nečekají příští ročník soutěže žádné převratné změny. Za zmínku ale stojí, že by se organizátoři chtěli více zaměřit při její medializaci na téma potravinových mýtů a jejich uvádění na pravou míru. Vzhledem k obrovskému František Horák z Pivovaru Svijany Rytíř české chuti 2014 a stále narůstajícímu množství nekompetentních a zavádějících informací a fám o potravinách v mediálním a virtuálním prostoru se sice tento záměr může jevit jako poněkud sysifovský úkol, nicméně odborné zázemí a potenciál soutěže přímo vybízí k tomu, aby se v zájmu českých výrobců i spotřebitelů tímto směrem také vydala. Ing. Josef Sléha, CSc., jednatel SYMPEX GROUP, s. r. o. GENERÁLNÍ PARTNEŘI: Skupina COOP SPAR Česká obchodní společnost s. r. o. AHOLD Czech Republic, a. s. SPOLUPRÁCE: MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:

14 14 a k t u a l i t y Ilustrační záběry z Rytířského sálu

15 a k t u a l i t y 15 Ilustrační záběry z Rytířského sálu

16 16 a k t u a l i t y Výrobce Název výrobku CEREÁLNÍ VÝROBKY BEAS, a. s. Lanýžové řezy Koláče s ovocem CAFÉ CHARLOTTE Lehký ořechový dort Eva Nechvátalová Švestkový dort Cukrářství u Beránků Beránkův brillante čokoládový dort JaJa Pardubice s. r. o. Perníkové dorty Kávárna Chotěboř Jana Fialová Svatební koláčky KOMPEK, kombinát pekařské a cukrářské výroby, spol. s r. o. Chléb Vital Moravský koláč borůvkový KVÍČEROVSKÁ PEKÁRNA spol. s r. o. Polický chléb 1200 g PAC Hořovice s. r. o. Klásek, chléb žitnopšeničný 600 g Rohlíček s makovou náplní 60 g ZD Partutovice Kolekce cukroví z Partutovic MLÉČNÉ VÝROBKY MILKEFFEKT, s. r. o. Ďábelský hermelín Jogurt La Formaggeria borůvka ORRERO a. s. Tvaroh (vážený) Zákys přírodní Lučina česnek a bylinky 62,5 g TPK, spol. s r. o. Lučina strouhaný křen 120 g Sedlčanský Selský Hermelín MASNÉ VÝROBKY Beskydské uzeniny, a. s. Chalupářská klobása Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin s. r. o. Židlochovická Královská klobása Jatky Blovice s. r. o. Rychtářská klobása Masojiko Taliány břežanské MASO UZENINY PÍSEK, a. s. Písecká játrová paštika Třeboňská šunka 92 % masa MASPRO, s. r. o. Královské škvarky PEJSKAR & spol., spol. s r. o. Polický uherák Dušená šunka nejvyšší jakosti STEINEX a. s. Pečená sekaná Premium Štýrské párečky Klobása s dančím masem Řeznictví uzenářství Paštika s medvědím česnekem Francouz, s. r. o. Radní rolka Řeznictví a uzenářství U DOLEJŠÍCH s. r. o. Davelská maceška Vepřová líčka v křenovém aspiku Uzenářství a lahůdky Sláma s. r. o. Zabijačková paštika s brusinkami 200 g UZENINY BETA Petr Landa Císařská slanina Krůtí ESO párečky Ostravská klobása Šunka z komína Tyrolský salám VÁHALA a spol. s r. o., výroba a prodej Farmářská klobása tenká masných a lahůdkářských výrobků Pepčínský salám VOMA, s. r. o. Telecí párky NÁPOJE NEALKOHOLICKÉ Podorlická sodovkárna, s. r. o. Mošt jablečný s červenou řepou RÉVA RAKVICE s. r. o. Mošt Jablko Bezinka 25% nektar černý rybíz ZEMCHEBA, s. r. o. 35% nektar višeň 40% nektar meruňka PIVO DUDÁK Měšťanský pivovar Strakonice, Dudák 11% světlý ležák a. s. Otavský zlatý světlý ležák Rebel Originál Premium Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a. s. Rebel Výroční Speciál Pivovar Ferdinand, s. r. o. MAX pivo Ležák světlý Svijanský fanda, řezané nefiltrované PIVOVAR SVIJANY, a. s. Svijanský Rytíř 12%, světlý ležák Birell - Zázvor nealkoholické ochucené pivo Plzeňský Prazdroj, a. s. Kingswood kvašený ovocný nápoj ČERNÝ LEŽÁK S JEMNÝMI KVASNICEMI JANTAROVÝ LEŽÁK S JEMNÝMI Rodinný pivovar BERNARD a. s. KVASNICEMI KVASNICOVÁ JEDENÁCTKA SVÁTEČNÍ LEŽÁK S JEMNÝMI KVASNICEMI Držitelé ocenění Česká chuťovka 2014 Česká chuťovka 2014 Výrobce Název výrobku OSTATNÍ POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBKY Krém na dukátové buchtičky Amylon, a. s. Retro puding v prášku s příchutí banán karamel Zavařenina jahodová s ostružinami Brdské pochoutky Zavařenina z pomela s pekanovými ořechy CARLA spol. s r. o. Višně v hořké čokoládě 190 g Borůvky se šlehačkou 140 g kelímek Jahody se šlehačkou 170 g kelímek CZECH FROST s. r. o. Maliny se šlehačkou 170 g kelímek Nanuk Jahody se šlehačkou 60 ml Hořčice kremžská Malva 440 g KAND s. r. o. Kečup Delikates curry 520 g Českokrumlovský karamel od Vaška Karamelový sen s. r. o. kávový Bramborový knedlík plněný uzenou Knedlíky Láznička s. r. o. vepřovou kýtou Špekový knedlík Mestrey, s. r. o. Andělské pralinky BLACK LINE Pražená káva Colombia Armenia Pavel Volk Supremo Rodinná včelařská farma Košec Med medovicový, lesní TITBIT, s. r. o. Pikantní kuře s pikantním dresinkem Verich Jan BIO sterilované patizony Výrobce Název výrobku CEREÁLNÍ VÝROBKY BEAS, a. s. Trojhránek CAFÉ CHARLOTTE Eva Nechvátalová Koláče s ovocem Pařížský dort s malinami KOMPEK, kombinát pekařské a cukrářské výroby, spol. s r. o. Úl banánový ÚSOVSKO FOOD a. s. Bersi cereals Čoko kuličky bezlepkové cereálie MLÉČNÉ VÝROBKY ORRERO a. s. Gran Moravia Mini Snack MASNÉ VÝROBKY Beskydské uzeniny, a. s. Dušená šunka Excelent Telecí párky FRIGOPRIMA spol. s r. o. Kuřecí stripsy jemné MASO UZENINY PÍSEK, a. s. Třeboňská šunka 92 % masa UZENINY BETA Petr Landa Krůtí ESO párečky Řeznictví uzenářství Francouz, s. r. o. Šunka nejvyšší jakosti NÁPOJE NEALKOHOLICKÉ Podorlická sodovkárna, s. r. o. Mošt jablečný s mrkví PROMEGA spol. s r. o. Mošt Jablko Jahoda Mošt Jablko čiré TOKO AGRI a. s. Ovocňák jablko bezový květ Verich Jan BIO ovocná šťáva jablko s muchovníkem olšolistým ZEMCHEBA, s. r. o. 35% nektar višeň OSTATNÍ POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBKY Brdské pochoutky Zavařenina jahodová s ostružinami CARLA spol. s r. o. Čokoládové omalovánky 90 g Knedlíky Láznička s. r. o. Ovocný knedlík plněný borůvkami Ovocný knedlík plněný meruňkami Veronika Jurásková DAVÍDKOVO KOŘENÍ VEGE-RAJČÁTKA Výrobce MASPRO, s. r. o. CARLA spol. s r. o. Knedlíky Láznička s. r. o. Dětská chuťovka 2014 Cena novinářů Název výrobku Královské škvarky Višně v hořké čokoládě 190 g Špekový knedlík Rytíř české chuti 2014 František Horák, PIVOVAR SVIJANY, a. s.

17 n a b í d k y / i n f o r m a c e 17

18 18 n a b í d k y / i n f o r m a c e Česká chuťovka a Dětská chuťovka ORIGINÁLNÍ SPECIALITY Chuť a kvalita výrobků CHODURA byla oceněna v soutěži pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky. Telecí párky Chalupářská klobása Dušená šunka Excelent nejvyšší jakosti BEZ LEPKU B E Z G L U T É N U BEZ LEPKU B E Z G L U T É N U BEZ LEPKU B E Z G L U T É N U více na:

19 n a b í d k y / i n f o r m a c e 19 S hrdostí si Vám dovolujeme oznámit, že naše výrobky Davelská maceška a Vepřová líčka v křenovém aspiku získaly ocenění ČESKÁ CHUŤOVKA Řeznictví a uzenářství U DOLEJŠÍCH s. r. o., Na náměstí 97, Davle, dolejsi@dolejsi.cz

20 20 i n f o r m a c e Pekárenský obor statistická ohlédnutí Ing. JAROMÍR DŘÍZAL, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v České republice Trocha historie Historie pekařského řemesla a zejména výroba chleba má u nás více než tisíciletou tradici. Chléb měl nezastupitelnou roli ve výživě obyvatelstva, těšil se úctě ve všech vrstvách společnosti a vstoupil i do řady lidových pořekadel a přísloví. Nejstarší pec na pečení chleba objevili archeologové na našem území v Bylanech u Olomouce a je datována do období let př. n. l. O pekařském řemesle jsou zmínky také v Kosmově kronice, kdy pekaři byli již v 11. a 12. století dvorní řemeslníci. Růst středověkých měst a s ním spojená dělba práce vytlačovaly postupně výrobu z domácností a začala převažovat řemeslná výroba. V minulém století prošel pak celý obor velkými proměnami, ale vyvíjel se značně nerovnoměrně, a to v závislosti na výrobně-technické úrovni regionů. Ještě v roce 1930 bylo v Českých zemích registrovaných pekáren. V období znárodňování a socializace došlo k uzavírání provozoven a v letech k výstavbě moderních výrobních kombinátů v jednotlivých okresech. Společenské změny po roce 1989 pak umožnily zavádění tržních principů, obnovu řemeslných pekáren a dynamický rozvoj oboru díky investicím do nových technologií a moderního strojního zařízení. I dnes je pekárenský obor důležitou součástí potravinářského sektoru a pekařské výrobky významným zdrojem zajištění příjmu základních potravin v naší zemi. Všechny členy voňavého pekařského řemesla jistě může těšit skutečnost, že na začátku 21. století je úroveň pekárenského oboru v Česku srovnatelná s úrovní nejvyspělejších zemí Evropy. Vývoj pekárenského oboru od roku 1989 Ještě v poválečných letech a 50. letech minulého století bylo běžné, že se značná část chleba pekla v domácnostech. V roce 1950 bylo v Československu upečeno tun chleba v domácnostech, ale v roce 1960 bylo v ČSSR upečeno již jen tun. V roce 1960 přešla většina pekáren do kompetence krajů a pravomoci Krajských národních výborů, což nenastalo u většiny jiných potravinářských oborů. V okamžiku opuštění centrálně-plánované ekonomiky a obnovení tržní ekonomiky na počátku 90. let mělo pekárenské výrobky ve výrobním programu 76 podnikatelských subjektů (ČSFR, 1991), s podílem na tehdejším průmyslu potravin a pochutin 5,8 % (měřeno tehdy užívaným indikátorem výroba zboží). V uplynulých 25 letech se průmyslové pekárny z předchozí státem řízené ekonomiky staly privátními subjekty. Výrobci se při změně podnikatelského prostředí zaměřili na technologickou a technickou modernizaci a širší využití nových surovin a přísad. V současnosti tvoří podnikatelskou bázi více než 700 pekáren, z toho cca 60 průmyslových velkopekáren (se 100 a více zaměstnanci) a zbývající počet, s poměrně širokým zastoupením, je reprezentován středními a řemeslnými výrobci. SZPI aktuálně registruje celkem pekařských výrobců, ve většině případů se jedná o stánky s občerstvením, penziony, hotely, benzinové stanice, markety apod., které mají pekařskou živnost jako doplňkovou či výrobky pouze dopékají ze zmrazených polotovarů. Řada subjektů z uvedeného celkového počtu též neplní svoji zákonnou povinnost ohlásit ukončení své podnikatelské činnosti, čímž může být celkový počet pekáren výrazně zkreslen. Vývoj počtu pekáren v kontextu s podnikatelským, resp. konkurenčním prostředím kolísá, reálně však velká většina středních a řemeslných pekáren v ČR pouze přežívá a jejich počet klesá. Oproti sousednímu Rakousku a SRN, kde se uplatňuje zákaz nedělního prodeje, jsou pekárny v ČR znevýhodněny nedělním prodejem v kontextu se mzdovou náročností spojenou s dopravními náklady na obsluhu distribučních řetězců (denní zavážení 3x i vícekrát při diskontních cenách a světových cenách vstupů mouka, PHM). Pro obor je charakteristický téměř výhradně tuzemský kapitál (s výjimkou výroben v marketech obchodních řetězců). Naopak jeden z lídrů trhu PENAM, a. s., majetkově spadající do Agrofert Holding, investuje i mimo území ČR.