Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě

Transkript

1 Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Konference Podpora seniorů na úrovni obcí a měst, 24. května 2016, Microsoft, Praha 4, Brumlovka

2 Základní trendy a výzvy Rostoucí diverzita a nerovnosti Zlepšování zdraví i potřeba dlouhodobé péče Rostoucí počet seniorů ohroţených chudobou, zadluţením (exekuce) Regionální rozdíly v distribuci sluţeb a kvality ţivota Rozvoj pobytových sluţeb na úkor podpory ţivota v komunitě (ageing in place) Negativní image stárnutí, stereotypizace, nekoordinovanost sluţeb

3 Poptávka po seniorském bydlení a dlouhodobé péči Růst počtu nejstarších seniorů s vyšší rizikem sníţení soběstačnosti (disability, frailty) Růst incidence neurodenenerativních onemocnění Včasná diagnóza a delší přeţívání u chronických nemocí Zdravotní stav populace, dostupnost vhodných sluţeb (geriatrie, ergoterapie, fyzioterapie) Dostupnost péče rodiny (?)

4 Bydlení 53 68% Sociální služby 48 62% Zdravotní péče 36 46% Volný čas 34 44% Zaměstnanost 32 41% Ostatní 15 19% Vzdělávání 11 14%

5 Robert L. Kane, MD. A New Long-Term Care Manifesto. The Gerontologist, 2015, Vol. 00, No. 00, 1 6

6 Nejpravděpodobnější způsob péče a preferovaný způsob péče ZDROJ: PhDr. Hana Geissler, data EUROPEAN COMMISSION 2012 ZNĚNÍ OTÁZEK: Existují různé způsoby jak získat výpomoc, když se člověk stane závislým na ostatních a potřebuje pravidelnou pomoc a dlouhodobou péči. Řekněte mi prosím, kterým z následujících způsobů by se o Vás nejpravděpodobněji pečovalo, kdybyste takovou pomoc potřeboval(a)? A kterým způsobem byste chtěl(a), aby se o Vás pečovalo? Zdroj: PhDr. Hana Geissler et al. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Fond dalšího vzdělávání, Srpen 2015, nepublikováno

7 Kde by lidé chtěli umírat ZDROJ: PhDr. Hana Geissler, data HOSPICOVÉ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ 2014a ZNĚNÍ OTÁZEK: V jakém prostředí by pro Vás bylo nejpřijatelnější umírat. Kde byste chtěl/a umřít Vy osobně? V jakém prostředí byste rozhodně nechtěli umírat? Zdroj: PhDr. Hana Geissler et al. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Fond dalšího vzdělávání, Srpen 2015, nepublikováno

8 Bytová a sociální politika Municipalizace a subsidiarita mylné pojetí, rozdíly, nekoncepčnost Resortismus bytová politika nezahrnuje sociální aspekty a není součástí sociální politiky Nedoceněná oblast sociální politiky Bytová (ne)politika jako zdroj sociálních problémů Redukce na náklady místo prevence a inkluze (neefektivní)

9 Dodatkový protokol Evropské sociální charty - Článek 4, Odst. 2..umožnit starým osobám, aby si svobodně zvolily způsob života a vedly, jak dlouho chtějí a mohou, nezávislý život v jim známém prostředí poskytnutím: a) bydlení přiměřeného jejich potřebám a jejich zdravotnímu stavu nebo poskytnutím dostatečné podpory na přizpůsobení jejich bydlení;

10 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, zahrnující také svobodu volby, a samostatnosti osob; (článek 3).právo na zajištění přístupu osob se zdravotním postižením k programům sociálního bydlení; (Článek 28)

11 Zásady OSN pro seniory (přijaty Valným shromážděním OSN v roce 1991) Nezávislost: Starší lidé by měli žít v prostředí, které je bezpečné a přizpůsobitelné osobním preferencím a měnícím se schopnostem; žít ve svém domově, jak nejdéle je to možné.

12 Seniorské bydlení Neujasněnost pojmů Speciální bydlení x mainstreamové bydlení odpovídající specifikům stáří / disability Vztah, kontinuita a vymezení seniorského bydlení a sociálních sluţeb Preference setrvání ve vlastním bytě x preference komunitního nebo sdíleného bydlení Spotřebitelská očekávání

13 Koncept celoživotního domova a sousedství základem britské Národní strategie bydlení ve stárnoucí společnosti ====== Lifetime Homes, Lifetime Neighbourhoods: A National Strategy for Housing in an Ageing Society (UK Department of Health; Department of Work and Pensions, 2008). Viz ublications/housing/lifetimehome sneighbourhoods,

14 Principy celoživotního domova (Lifetime Homes Principles) Princip 1: Inkluzivita (Inclusivity) různorodé potřeby bez ohledu na věk, pohlaví, disabilitu Princip 2: Přístupnost (Accessibility) různé typy postiţení, propojenost s okolím Princip 3: Adaptabilita (Adaptability) snadná a nenákladná přizpůsobitelnost měnícím se potřebám Princip 4: Udrţitelnost (Sustainability) - reakce na budoucí potřeby, začlenění do komunity a sluţeb Princip 5: Ekonomičnost (Good Value) nenákladnost designu pro stavitele a investory

15

16 Kritéria celoživotního domova 1. Šířka pro parkování 2. Přesun z parkovacího místa do domu 3. Přístup do domu 4. Vchody, vstupy 5. Společné schody a výtahy 6. Dveře a chodby 7. Prostor se otočit a pohybovat 8. Obývací prostor 9. Pohodlné místo na spaní 10. Přístupné WC a potenciální sprchový kout 11. Koupelnové stěny 12. Pohyb nahoru po schodech - moţnost schodišťového výtahu a budoucího výtahu 13. Pohyb (přesun) mezi loţnicí a koupelnou - potenciální zvedák 14. Rozloţení koupelny 15. Okna 16. Zásuvky, vypínače atd.

17

18 Pozitivní stárnutí matters Pozitivní myšlení o stárnutí prodlužuje život o sedm a půl let, coţ je více, neţ prodlouţení ţivota v důsledku nízkého krevního tlaku nebo obsahu cholesterolu, nebo udrţování zdravé tělesné hmotnosti, abstinence od kouření a pravidelné cvičení. Dr. R. Levy, Yale University The sample consisted of 660 individuals aged 50 and older who participated in a community-based survey, the Ohio Longitudinal Study of Aging and Retirement (OLSAR) Zdroj: Longevity Increased by Positive Self-Perceptions of Aging

19 Jeanne Louise Calment ( ) Oproti počtu 123 stoletých v roce 2013 by jich v roce 2050 mělo být v Praze více neţ 3 a půl tisíce. Jen 15 procent z nich však bude starších 105 let (Burcin Z. Čermák T. Kučera L. Šídlo: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a odhadů náhradové migrace na období do roku 2050) Ţila do vysokého věku aktivně, pěstovala šerm a do sta let jezdila na kole. Pouţívala hodně olivového oleje jak do pokrmů, tak i na potírání kůţe. Pila portské víno, jedla hodně čokolády (údajně aţ jeden kilogram týdně) a nevyhýbala se ani cigaretám. Kouřila do svých 117 let, ale nikdy ne víc než 2 cigarety denně. (Zdroj: wikipedie)

20

21

22 Město seniorům.cz

23

24 Informace a poradenství Zdraví a pohoda Doprava Ekonomická aktivita a občanské zapojení Seniorům přátelská samospráva Respekt a sociální inkluze Vnější prostory a bydlení Bydlení a komunita Sociální participace

25 Deficit-based (versus) Asset-based approach

26 Přístup založený na deficitech a nedostatcích (objekt péče) a přístup založený na zdrojích a potenciálu (silných stránkách) Přístup založený na deficitech Začíná s nedostatky a potřebami Reaguje na problémy Poskytuje služby uživatelům Zdůrazňuje roli organizací Zaměřuje se na jednotlivce Vnímá lidi jako klienty a uživatele služeb Jedná s lidmi jako s pasivními a objekty Napravuje lidi Přístup založených na potenciálu Začíná se zdroji v komunitě Identifikuje příležitosti a silné stránky Investuje do lidí jako občanů Zdůrazňuje roli občanské společnosti Zaměřuje se na komunity a sousedství Vnímá lidi jako občany a spolutvůrce, kteří mají co nabídnout Pomáhá lidem převzít kontrolu nad svými životy Podporuje lidi, aby rozvinuli svůj potenciál

27 Ke staţení na stránkách MPSV -

28

29 Počet obcí v jednotlivých velikostních skupinách obcí (SLDB 2011) nad 100 tis až 99 tis až 50 tis. 649 do 2 tis Zdroj: ČSÚ Počet obcí a obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí

30 Počet obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí (SLDB 2011) 100 tis. a více 22% 50 až 100 tis. 10% 20 až 50 tis. 12% 2 až 20 tis. 30% do 2 tis. 27% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Zdroj: ČSÚ Počet obcí a obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí podle výsledků sčítání lidu v letech

31 Obce s rozšířenou působností (ORP) 205 ORP - průměrný počet obyvatel 23 tis. Celkem 4,7 mil. (bez Prahy) SO ORP - průměrný počet obyvatel 45 tis. Celkem 9,3 mil. (bez Prahy)

32 Východiska Systému Integrovaných Podpůrných Sluţeb v obcích = SIPS

33 obec rodina poskytovatelé koordinátor podpory neziskové organizace, dobrovolníci úřady a instituce praktický lékař

34 domácí péče, paliativní péče, rehab., fyzioterapie respitní a pobytové sociální služby pečovatelská služba, tísňová péče příspěvek na péči, finanční pomoc koordinátor podpory (obec) poradenství, pečující, rodina zdravotnická zařízení (nemocnice, LDN) praktický lékař, sestra

35 Kompetence koordinátora Doprovázení a poradenství (pečující, rodina atd.) Hodnocení potřeb (Carers' assessments, person-centered planning atd.) Zprostředkování sluţeb, pomoci - dávky, pomůcky, bydlení atd. Karta základních informací v případě zhoršení zdravotního stavu Komunikace s praktickým lékařem a sluţbami podněty pro depistáţ Předávání informací mezi aktéry a poskytovateli Aktivní vyhledávání a monitoring rizikových osob Podněty pro plánování integrovaných sluţeb (SIPS) atd.

36

37 dustojnestarnuti.cz

38 Závěr Diverzita populace, potřeb, preferencí a osobností - Spektrum nabídky a dostupnosti pro různé skupiny Bydlení adaptované na starší populaci je v kontextu demografického vývoje klíčové mainstreamové téma s dlouhodobými dopady na kvalitu ţivota Silná role a odpovědnost místních samospráv Role státu je nastavení základních pravidel Spolupráce veřejné správy, samosprávy, odborníků a soukromého sektoru. Jak má vypadat bydlení a město, aby posilovalo komunity, inkluzi, lidský kontakt a dostupnost péče?

39 Děkuji Vám za pozornost! Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE Belgická 22, Praha 2 petr.wija@diakonie.cz Web: