Textura. Struktura propletených (protkaných) vláken nebo podobných elementů.
|
|
- Kristina Konečná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Textura Struktura propletených (protkaných) vláken nebo podobných elementů. Základní struktura nebo složení, zvláště něčeho složitého nebo jemného: pravidelná textura materiálu viditelná elektronovým mikroskopem. Vzhled, kvalita a dojem povrchu: hladká textura mýdla; hrubá textura zoraného pole; zrnitý povrch cihlové stěny. Tvar pórů: Textura nepravidelný (závisí na přípravě) mikroskop (SEM, TEM, konfokální) modely pórů: destičky, válce, koule, lahvičky, mezery mezi tuhými válci, destičkami, tyčkami,... Katalyzátory, adsorbenty: často lisování (ne)porézních prášků)
2 Textura Textura
3 Textura Při kvantitativním vyhodnocování se vždy uvažuje, že póry jsou válcové kapiláry. Výsledky nemohou být lepší, než platnost této představy. 1 m = 10 3 mm = 10 6 µm = 10 9 nm 1 mm = 1000 µm 1 µm = 1000 nm Textura Délkové míry 1 nm = 10 A (Angstroem)
4 Póry Rozměy pórů: klasifikace IUPAC (? tvar pórů) (Dubinin, Brunauer) ultramikropóry mikropóry < 2 nm supermikropóry mesopóry 2-50 nm makropóry >50 nm založeno na odlišném mechanismu fyzikální adsorpce plynů: mikropóry: objemové zaplňování supermikropóry: vícevrstvová adsorpce mezopóry: vícevrstvová adsorpce+kapilární kondenzace Mechanismy adsorpce
5 Hustoty Standardní kvantitativní charakteristiky textury Hustoty: hmotnost/objem (g/cm 3 ) ρ: skutečná = skeletální = heliová skutečný objem tuhé fáze (bez pórů) pyknometricky s tekutinou, která má malé molekuly ρ p : zdánlivá = rtuťová objem tuhé fáze s póry pyknometricky s nesmáčitelnou kapalinou Globální charakteristiky V p = 1/ρ p -1/ρ Objem pórů: (cm 3 /g) ε = 1 - (ρ p /ρ) Porosita: (-)
6 Skeletální (heliová) hustota Micromeritics, USA; AutoPycnometer Specifický povrch: : (m 2 /g) Charakteristiky z fyzikální adsorpce (dusík při normálním bodu varu kapalného dusíku: 77 K) Distribuce velikosti pórů (distribuce pórů) kumulativní (integrální) V(r), V(log(r)) objem pórů s poloměrem větším než r diferenciální dv/dr, dv/d log(r) (diferenciální) objem pórů s poloměry mezi r a r+rdr
7 Adsorpční isoterma Adsorpční isoterma fyzikální adsorpce van derwaalsovy síly (rovnovážné) adsorbované množství při různém tlaku adsorbátu měření: změna váhy změna objemu (P, V) Fyzikální adsorpce Fyzikální adsorpce: : N 2, Ar, Kr při 77K (b.v. N 2 (liq)) adsorpční isoterma: a (mol/g) vers p/p o (-) 1) specifický povrch 2) distribuce objemu pórů podle velikosti (mikropóry, mesopóry) 3) objem pórů Zapotřebí: přesné určení adsorpční isotermy vhodné teorie
8 Fyzikální adsorpce Objemová metoda určení ads.. množství Snímač tlaku známý objem známý objem adsorbát/ vakuum vzorek p o (p atm,x) Tlak par N2,p N (= p o ), term ostatovaného v lázni kapalného dusiku, který obsahuje kyslik p N (Torr) x N p atm osf (Torr)
9 T bp (K) T bp (p atm,x) B od varu sm esi N 2 -O 2 (K ) pri ruzném atm osferickém tlaku x N p atmosf (Torr) Isotermy (IUPAC) 6 typů isoterem (klasifikace IUPAC)
10 Isotermy (IUPAC) Isotermy (IUPAC)
11 a cm3(ntp)/g Typ IV Isotermy Obvyklé é typy Typ I Langmuir a cm3(ntp)/g x x 1.0 a cm3(ntp)/g 500 Typ I + IV Typ I Langmuir a cm3(ntp)/g x x Isoterma typu IV 400 a ml(ntp)/g 200 desorption branch BET region adsorption branch x (-)
12 Isoterma Adsorpce plynů adsorbované množství: mol/g mmol/g µmol/g cm 3 (NTP)/g [273 K 101,325 kpa] kinetika: adsorbované množství - čas rovnováha: adsorbované množství - tlak Adsorpční isoterma (rovnováha) podmínka chemické rovnováhy r = r r = r - r = 0 Langmuirova isoterma A(g)+X=A.X r ads =k ads p A (L-c AX ) r ads =r des k ads p A (L-c AX )=k des c AX L kadspa cax = kdes + kadspa Rovnovážná konstanta adsorpce: K A k ads /k des L KApA cax = 1+ KApA stupeň pokrytí povrchu: θ=c AX /L Kp A A θ= 1 + Kp A A
13 Langmuirova isoterma Předpoklady Langmuirovy isotermy: všechna adsorpční centra jsou stejná na každém centru jen jedna molekula ads. molekuly se neovlivňují Langmuirova isoterma 1.0 K A =1 kpa -1 stupen pokrytí K A =0,1 kpa -1 K A =0,01 kpa p A (kpa)
14 Isoterma BET Podmínka určení S BET : isoterma typu IV (nebo II) nepřítomnost kapilární kondensace 0,05 < p/po < 0,25~0,3 nepřítomnost mikropórů!!!!!! 1. vrstva Isoterma BET Specifický povrch (S BET BET: vícevrstvová adsorpce BET ) adsorbované molekuly se neovlivňují povrch je energeticky homogenní 3. vrstva 2. vrstva θ 1 θ ο θ 2 θ 3 θ 1 θ 2
15 Isoterma BET Vícevrstvová fyzikální adsorpce Brunauer, Emmet, Teller 1938 a....adsorbované množství a m..adsorbované množství při úplném zaplnění monovrstvy θ o.neobsazený zlomek povrchu θ 1.zlomek povrchu nad kterým je jen 1. vrstva θ 2.zlomek povrchu nad kterým je jen 1. a 2. vrstva : θ i..zlomek povrchu nad kterým je jen 1., 2.,... a i. vrstva θ ο + θ 1 + θ 2 + θ θ i +.. = 1 Isoterma BET 1. adsorpční vrstva rovnováha adsorpce [AX1] K1 = = [A ][X] g A g + X = AX 1 [.. ] aktivita = fugacita/fugacita ve standardním stavu [A g ]..f Ag /f sts g = p/f sts g [AX 1 ].θ 1 [X].θ o
16 Isoterma BET p θ1 = K 1 θ sts o f g θ= k θ p/p 1 o o θ=θ 1 o k x K p = f 1 o sts g p θ po p relativní tlak adsorbátu x p o o Isoterma BET 2. adsorpční vrstva adsorpce na filmu v 1. vrstvě A g + AX 1 = AX 2 [AX2] θ2 K 2 = = sts [AX1][A g] θ1p/fg kondensace páry: sts [A1iq] f1iq / f1iq 1 K = = = sts sts [A g] po/fg po / fg standardní stav pro kapalnou složku je čistá kapalná složka; tense nasycené páry...p o adsorpce = kondensace K 2 = K θ2 1 = sts sts θ1 p/ fg po / fg p θ 2 = θ1 (zavedeme x p/p o ) θ p 2 = θ 1 x o
17 Isoterma BET další adsorpční vrstvy θ 3 = θ 2 x.θ i = θ i-1 x Přitom θ 1 = θ 0 kx θ 2 = θ 1 x θ 3 = θ 2 x.. θ i = θ i-1 x Vyjádření θ i pomocí θ o θ 1 = θ 0 kx θ 2 = θ 0 kx 2 θ 3 = θ 0 kx 3.. θ i = θ 0 kx i Isoterma BET Celkové adsorbované množství a: a = a1 + 2a2 + 3a iai +... a / a m = θ + 2θ θ iθ +.. = i = kxθ o + 2kx 2 θ o + 3kx 3 θ o i ikx θ o +.. = = kθ (x + 2x o 2 + 3x 3 i ix +.. = = kθ o i= 1 i ix
18 Vyjádření θ o : Isoterma BET i= 0 θ i = 1 θo = 1 i= 1 θ i θ o θ o o i= 1 = 1 θ k 1 = 1+ k i= 1 i x i x Isoterma BET Celkové adsorbované množství a: a / a m = θ o i k ix i i= 1 ix = i= 1 1+ k k i= 1 i x Součty nekonečných řad: [x<1; p/p o (0,1)] i= 1 i x x = 1 x i x i x = i1 = (1 x) 2
19 Isoterma BET a a m k x = (1 x) 2 1 k x x a am kx = 2 (1 x + kx) (1- x) 1 x k x = (1- x)(1- x + kx) Isoterma BET dva parametry: a m, C am C x a = (1 x)[1 + (C 1)x] Isoterma BET C=1000 a/a m 1.0 C= C=10 C = x x = p /p o
20 S(BET) Specifický povrch S(BET) (m 2 /g) am C x a = (1 x)[1 + (C 1)x] BET isoterma pro: neporézní látky látky bez mikropórů nebere v úvahu kondensaci v pórech a omezení počtu ads. vrstev vlivem šířky póru isoterma typu II a IV BET oblast x (0,05-0,30) experimentální závislost a - x nalezení a m a C 1. linearisací 2. fitování Linearisace: amcx a = ( 1 x)[ 1+ ( C 1) x] a (1 x) amc = x 1+ (C-1) x x a (1-1 C 1 = + x x) a C a C m S(BET) m závisle proměnná nezávisle proměnná úsek, ú směrnice, s C=1+s/ú a m =1/(s+ú)
21 Fitování: S(BET) Q(a,C) = (a a exp vyp 2! m i i = ) min 2.0 S(BET) 1.5 x/[a(1-x)] 1.0 g/cm 3 (NTP) x x = p/p o úsek=0,1 g/cm 3 (NTP) sm ernice=4.9 g/cm 3 (NTP)
22 S(BET) Výpočet S(BET) z a m S(BET) = a m A σ a m mol adsorbátu/g σ...plocha obsazená jednou molekulou adsorbátu A = 6, (molekul/mol) = Avogadrovo číslo σ N = 0,162 nm 2 /molekula S(BET) DUSÍK hustota kapalného dusíku ρ N =0,808 g/cm 3 molekulová hmotnost M N =28,014 g/mol molární objem kapalného dusíku M N /ρ N =34,585 cm 3 /mol objem (krychle) na jednu molekulu (M N /ρ N )/A = 5, cm 3 = = 57,4 A 3 = 0,0574 nm 3 packing factor pro objem 1.136; objem = plocha základny krychle = (objem krychle) 2/3 = 0,149 nm 2 σ N = 0,162 nm 2 /molekula
23 S(BET) S(BET) má smysl, jen když nejsou přítomny mikropóry a adsorpční isoterma je typu II nebo IV Textura např. mikroporézní adsorbenty (aktivní uhlí atd.) m 2 /g povrch monovrstvy 1 g uhlíku: 2630 m 2 adsorpce v mikropórech mechanismem objemového zaplňování (Langmuirova isoterma; typ I ) charakteristika: objem mikropórů (cm 3 /g) a x
24 Mesopory + mikropory Látky obsahující mesopóry+mikropóry s o u č e t is o te re m typ u I a IV x = p/p o t-plot Metoda t-plot Adsorbované množství na vzorku, a, se koreluje s adsorbovaným množstvím na neporézním referenčním vzorku (stejné chemické složení) při stejném relativním tlaku x, a ref : a versus a ref Místo a ref se použije tlouštka adsorpční vrstvy, t a versus t (a/a m ) ref...počet adsorpčních vrstev na referenčním vzorku σ N...tlouštka monovrstvy: 0,354 nm pro dusík t = (a/a m ) ref σ N
25 t-plot Kdyby měřený vzorek neobsahoval mikropory a nedocházelo ke kapilární kondensaci graf a-t by byla přímka jdoucí počátkem. Směrnice S meso Přítomnost mikropórů se projevuje úsekem na ose a. Úsek = objem mikropórů Směrnice S meso Kapilární kondensace se projevuje adsorpcí zvýšenou nad přímkovou část závislosti a-t Adsorpce nižší než udává přímka omezení tvorby dalších vrstev adsorbátu vlivem stěn pórů t-plot t - plot 0.3 a (cm 3 liq /g) t (nm )
26 Tvary t-plot α S -plot Metoda α S -plot Adsorbované množství na vzorku, a, se koreluje s adsorbovaným množstvím na neporézním referenčním vzorku (stejné chemické složení) při stejném relativním tlaku x, a ref : a versus a ref Místo a ref se použije α S = a/a 0,4, kde a 0,4 je adsorbované množství na standardu při relativním tlaku x=0,4 a versus α S Na rozdíl od t-plot není při konstrukci grafu a - α S třeba znát kapacitu adsorbované monovrstvy standardního vzorku,(a m ) ref, a tlouštku monovrstvy adsorbovaného dusíku, σ N [t = (a/a m ) ref σ N ].
27 α S -plot Objem mikroporů: úsek lineární závislosti a α S, proložené body z oblasti BET (x mezi 0,05 a 0,25-0,3) Povrch mesoporů: ze směrnice lineární závislosti a α S, proložené body z oblasti BET (x mezi 0,05 a 0,25-0,3) S(meso) = směrnice. S(BET) standard standard.(a 0,4 ) standard Jako u t-plot t je znalost (a( m ) standard a σ N stejně potřebná α S -plot Veličiny potřebné pro t-plot α S -plot Konstrukce závislosti (a m ) standard - σ N - Objem mikroporů úsek a - t úsek a - α S Povrch mesoporů směrnice a - t směrnice a - α S (a m ) standard σ N
28 Standardní isotermy Standardní isoterma neporézní vzorek počet úplných vrstev: n = a/a m tlouštka filmu adsorbátu: t = n σ N tlouštka jedné vrstvy adsorbátu: σ N VN σ N = ΣNA V N...molární objem kapalného dusíku (mol. váha/hustota) = 28,014/0,81 cm 3 /mol = cm 3 /mol = = 34, nm 3 /mol Σ N...0,162 nm 2 A...6, /mol σ N = 0,354 nm experimentální data a - x n - x t - x Standardní isotermy empiricky vystiženo: Halseyova rovnice 1/ 3 5 =σn t(x) nm ln(x) Micromeritics Harkins-Jura 0,399 5,885 t(x) = 0,276 nm ln(x) t(x) = log(x)
29 Standardní isotermy 3 2 t (nm) 1 Halsey Micromeritics Harkins a Jura x Standardní isotermy Nedávno: parametr C z BET isotermy sts C = K1 po / fg vliv interakce adsorbent-adsorbát při adsorpci v 1. vrstvì adsorpce v dalších vrstvách = kondensace Standardní isotermy pro adsorbenty s různým C Lecloux-Pirard třídy C: 20-30, 30-40, , , > 300 x< 0,6 t(x) = 0,354 (0,95x)C (0.95x) (0.95x) 1 (0,95x) 1 + (C 1)(0.95x) C(0.95x) t(x) = 0,276 5,885 ln(x) 0,399 x > 0,6 4, ,18
30 Standardní isotermy 2.5 Lecloux - Pirard 2.0 t (nm) C=200 C=100 C=50 C=20 C= Standardní isotermy 0.6 Lecloux - Pirard t (nm) x
31 Textura Preadsorpce nonanu Sing 1975 adsorpce dusíku při 77 K (mikro-,meso-, makropóry) adsorpce nonanu; evakuace při 150 o C. odstraní se nonan z mesopórů. mikropóry blokovány nonanem. adsorpce dusíku při 77 K (meso-, makropóry) z rozdílu isoterem informace mikropórech Textura 200 puvodní vzorek a cm 3 (STP)/g 100 mikropóry vzorek s blokovanými mikropóry x
32 Modifikovaná isoterma BET Tříparametrová modifikovaná BET isoterma a m Cx a= V + mikro (1 x)[1 + (C 1)x] 200 a exp a cm 3 (STP)/g 100 V mikro Textura a cm 3 (NTP)/g 400 Vzorek: Asap4724 (Branyik) BET analyza: C = S(BET) = m 2 /g am = 83.9 mm3/g = 54.5 cm 3 (NTP)/g x (-)
33 Textura 0.5 Vzorek: Asap4724 (Branyik) a cm 3 liq /g BET analyza: C = S(BET) = m 2 /g am = 83.9 mm3/g = 54.5 cm 3 (NTP)/g t-plot: V mikro = 51.9 mm 3 /g S meso = m 2 /g C modif = t (nm) Textura BET analyza: C = S(BET) = m2/g am = 83.9 mm 3 liq/g t-plot: Vmikro = 51.9 mm 3 /g Smeso = m 2 /g C modif = 19.4 Modif BET isoterma: C modif = 19.4 S meso = m 2 /g V micro = 51.5 mm 3 liq/g
34 Mikropory Mikropóry charakteristika objem, ne povrch!!! 200 povrch 1000 m 2 /g nemá smysl čistě mikroporézní látky (isoterma typu I) i) V mikro ~ výška horizontální části ii) V mikro = úsek t-plot směrnice t-plot = S meso (S meso by mělo být ~ 0) x Kelvinova rovnice Distribuce mesopórů Kelvinova rovnice udává tlak nasycených par, p, nad (zakřiveným) povrchem o poloměru křivosti, r, pro kapalinu, jejíž tlak nasycených par nad rovným povrchem je p o. ln(p/p ) = 2 γ Vcos( θ ) o rrt k R..plynová konstanta (R = 8,314 J/mol K) T.. teplota (K) r k..poloměr křivosti povrchu r k > 0 vypuklý povrch (kapka0 r k < 0 vydutý povrch (meniskus) V.. molární objem kapaliny γ.. povrchové napětí kapaliny θ.. úhel smáčení
35 Textura Koule RT ln(x)=(2/r(2/r K ) γv cos(θ) Valec RT ln(x)=(1/r(1/r K ) γv cos(θ) Kelvinova rovnice Pro dusík při 77,4 K θ = 0 (tzn. cos(θ) = 1) γ = 8,88 mpa.m V = 34,68 cm 3 /mol p o = 101,325 kpa (= 760 Torr).
36 Kelvinova rovnice Meniskus Kulový vypuklý (kapka) Kulový vydutý (pór) Válcový vydutý (pór) Vztah r k - x r k = 0,953/ln(x) r k = 0,953/(-ln(x)) r k = 0,953/(-2 ln(x)) Kelvinova rovnice r k (nm) nad kapkou ,610 1,210 1,100 1,049 1,019 1,010 1,005 1,002 1,001 x = p/p o nad kulovým vydutým meniske m ,621 0,826 0,909 0,953 0,981 0,991 0,995 0,998 0,999 nad válcovým vydutým meniskem ,788 0,909 0,953 0,976 0,991 0,995 0,998 0,999 0,9995
37 Kelvinova rovnice pro dusik Polouzavřený pór Hysterese Vznik hysterese Otevřený pór Při adsorpci Kapilární kondenzace Roste tlouštka ads. filmu. začne na konci póru. Při kritickém tlaku se zaplní Vznikne polokulový celý pór. Vzniknou polokulové menisky na obou meniskus koncích póru
38 Hysterese Polouzavřený pór Otevřený pór Při desorpci ln(x) =k/r ln(x) =k/2r Hysterese nevzniká vzniká Cohen L..H.: J. Am. Chem. Soc. 60, 433 (1938) Kelvinova rovnice Modifikovaná Kelvinova rovnice 2γV cos( θ) rk = r t= RTln(p/p ) o obvykle 1/ 3 5 t(nm) = 3.54 ln(p/p o Barret E.P., Joyner L.G., Halenda P.B.: J. Am. Chem. Soc. 73, 373 (1951) Roberts B.F.: J. Colloid. Interf. Sci. 23, 266 (1967)
39 Distribuce mesoporů r 4 < r 3 < r 2 < r 1 x 3 <x 2 Distribuce mesoporů 1.Desorpční isoterma zkoumaného vzorku se nejprve vyjádří jako adsorbovaný objem kapaliny, a. 2.Relativní tlaky se nahradí poloměry pórů, r = r k + t, (Kelvinova rovnice (r k ), rovnice pro tloušťku adsorbovaného filmu adsorbátu (t)). 3.Pro řadu skupin pórů s poloměry podle bodu 2, r j (j=1, 2,..) se určí desorbované množství adsorbátu, w j = a max a j (j = 1, 2,..), (a max je nejvyšší adsorbované množství, a j je adsorbované množství při relativním tlaku, který odpovídá skupině pórů s poloměrem r j.
40 Distribuce mesoporů i= j 4. Objem pórů V j se určí jako = 1 Vi V j Q j,j w j i= 1 Qi, j 2 r i matice Q má prvky Q i,j Q = i,j ri t j (přepočet desorbovaného objemu při j-tém desorpčním kroku z i-tého póru (i-té skupiny pórů) na objem póru V i ). 5.Objem největších pórů, V 1, s poloměrem r 1 se vypočte jako první: V 1 = Q 1,1 w 1. Objem další skupiny pórů s menším poloměrem, r 2, se určí jako V 2 = Q 2,2 [w 2 -(V 1 /Q 1,2 )]. Tak se postupuje ve všech skupinách pórů a při každém kroku se využívají již napočítané objemy skupin pórů s vyšším poloměrem. Distribuce mesoporů Povrch skupiny porů Kumulativní povrch S V i i i = 2πrL =πr L Si 2 = V r 2 i V i S i = 2 r i i i S n = i= 1 S i
41 Distribuce mesoporů Distribuce pórů, f(r), je řešení integrální rovnice r(x) r r = + r t(x) neznámá funkce f(x) k k,max a(x) f(r)dr f(r) dr rk,min r k(x) f(r)dr.. objem pórů s poloměry r-r+dr 2 Saito S.: J. Chem. Eng. Japan 21, 534 (1988)) PSD Kumulativní distribuce objemu pórů Kumulativní í povrch by neměl převýšit S(BET) V >r cm 3 /g r (nm )
42 PSD (diferenciální)) distribuce d objemu pórů dv/dlog(r) cm 3 /g r (nm ) Teoretické isotermy: PSD Dekonvoluce Kelvinova rovnice + t(x) podle Broekhoffa a deboera aj. Sečtení teoretických isoterem s vahami, tak aby součet reprodukoval experimentální isotermu (dekonvoluce) Přítomnost mikropórů vadí Kumulativní distribuce povrchu a objemu Diferenciální distribuce povrchu a objemu
43 PSD Všechny distribuce pórů jsou založeny na nerealistickém modelu přímých, neprotínajících se válcových kapilár. Dosud neexistují postupy pro realističtější modely. Mikropory Distribuce mikropórů Předpoklad: Objemové é zaplňování mikropórů Při (nízkém) tlaku, x, se objemově zcela zaplní póry o poloměru r
44 Mikropory Horvath, Kawazoe: zjednodušená metoda statistické fyziky. 4 ` A κ σ σ σ σ ln(x) = RT σ (L 2d ) 3(L d ) 9(L d ) 3d 9d o o o o o A Avogadrovo číslo (6, molekula/mol) R universální plynová konstanta (8, erg/mol K) T teplota lázně σ = (Z A + Z S )/2 Z A, Z S rovnovážné vzdálenosti jader adsorbátu a adsorbentu při nulové energii interakce L šířka štěrbiny (od jádra adsorbentu k jádru adsorbentu) d o = (D A +D S )/2 D A průměr molekuly adsorbátu D S průměr atomu adsorbentu κ interakční parametr Mikropory r(x) pro válcové pory x N 2 / oxid N 2 / uhlík 10-3 Ar / oxid Ar / uhlík r (nm) A.Saito, H.C.Foley: AICHE J.37(3)429(1991)
45 Mikropory Místo x se užije r. Dostane se kumulativní distribuce pórů. derivací => diferenciální distribuce a cm 3 (N TP)/g x Mikropory a - r micro 0.3 a liq cm 3 /g r (nm)
46 Mikropory dv/dlog(r) mm 3 /g r eff (nm) Textura DFT - Density functional theory Statistická fyzika: výpočet isotermy pro póry různých velikostí Sečtení teoretických isoterem s vahami, tak aby součet reprodukoval experimentální isotermu Klady: celá isoterma bez dělení na mikro- a mesopory nepoužívá se Kelvinova rovnice r(x) nepoužívají se empirické vztahy t(x) Slabiny: zatím jen štěrbiny (příp. válce) znalost vlastností adsorbentu
47 Textura Adsorpce Ar na uhlíku (DFT) p o = 0,5 stěrbinový pór (4 nm) Textura Vytváření adsorpčních vrstev hustota kapaliny
48 Textura Textura
49 Textura Textura
50 Textura Směs ZSM-5 a MCM-41 (fitování isoterem z NLDFT) Textura Jiné adsorbáty Mol.v. (g/mol) b.t. (K) b.v. (K) N Ar Kr
51 Textura Plocha pokrytá jednou molekulou adsorbátu Teplota (K) σ (nm 2 ) N 2 liq.n Ar liq.ar Ar liq. N 2?(solid/liquid) Kr liq. N Textura Tlak nasycených par p o (Torr) N 2 liq. N Ar liq. Ar 760 Ar liq. N Kr liq. N 2 2,5
52 Textura Ar kulové molekuly, nepolární, žádné dipolové interakce výhodné, ale kapalný Ar je drahý a málo dostupný v kapalném N 2 nejasnost (kapalinax tuhá látka) N 2 Kr nekulové molekuly, dipolmoment kapalný N 2 snadno dostupný pro malé povrchy (< 1 m 2 /g) p o (liq.n 2 ) = 2.5 Torr (1/300 p o (N 2, liq.n 2 ) malá korekce na obsah adsorbátu v měřícím objemu Textura Jiné způsoby měření adsorpce McBainova (spirálová) váha
53 Textura Jiné způsoby měření adsorpce Cahnova (mikro) váha Textura Jiné způsoby měření adsorpce Dynamická metoda
54 Textura Jiné způsoby měření adsorpce Dynamická metoda jeden bod ads. isotermy čas Porovnáním plochy peaku (na 1 g vzorku) s plochou peaku standardu (na 1 g standardu) o známém S(BET) se určí S(BET)-vzorku POZOR na přítomnost mikroporů Standard co nejpodobnější vzorku. (stejné C(BET) Textura Příklad
55 Textura Příklad Isoterma a cm 3 (NTP)/g x (-) Postup při analyze adsorpční isotermy I. 1. Nakreslit graf isotermy 2. Posoudit přítomnost mikroporů: A) když se nezdá, že vzorek obsahuje mikropory, pak a) vybrat body z BET oblasti (x = 0,05-0,25) b) výpočítat parametry BET-isotermy: a m, C c) výpočítat S(BET) z a m d) ověřit pomocí t-plot nepřítomnost mikroporů
56 Postup při analyze adsorpční isotermy II. B) když se zdá, že vzorek obsahuje mikropory, pak buď a) z t-plot určit objem mikroporů, V(mikro), a specifický povrch mesoporů, S(meso) nebo b) použít tříparametrovou BET-isotermu a spočíst C, V(mikro) a S(meso) Textura Přepočet cm 3 (g) na cm 3 (liq): 1 cm 3 g = 0, cm 3 liq = mm 3 liq pozn.: 1 cm 3 = 1000 mm 3
57 Postup při analyze adsorpční isotermy III. Spočítat distribuce objemu porů podle poloměru/průměru: dv/dr, dv/dlog(r) Příklad BET souřadnice Textura - příklad usek = 8.642e-5 g/cm 3 liq smernice = g/cm 3 liq C(BET) = (-) S(BET) = m 2 /g am = cm 3 (NTP)/g am = mm 3 liq /g x/a(1-x) g/cm 3 liq x
58 Textura - příklad Příklad Tříparametrova BET isoterma: C = (-) S(meso) = m 2 /g V(mikro) = cm 3 (NTP)/g = mm 3 liq/g Textura - příklad Příklad t-plot C modif = (-) V mikro = 51.6 (mm 3 /g) a cm 3 /g liq 0.2 S meso = (m 2 /g) t (nm) Lecloux-Pirard pro C modif
59 Textura - příklad BET analyza: C = S(BET) = m2/g a m = 83.9 mm 3 liq/g t-plot: V mikro = 51.9 mm 3 /g S meso = m 2 /g C modif = 19.4 Modif BET isoterma: C modif = 19.4 S meso = m 2 /g V micro = 51.5 mm 3 liq/g Textura Příklad 3 Distribuce mesoporu z adsorpcni vetve isotermy fyzikalni adsorpce dusiku dv/dlog(r) cm 3 /g r (nm)
60 Textura Příklad 4 Distribuce mesoporu z desorpcni vetve isotermy fyzikalni adsorpce dusiku 3 dv/dlog(r) cm 3 /g r (nm) Rtuťová porozimetrie Kapilární elevace Kapilární deprese
61 Rtuťová porozimetrie Fázová rozhraní Rtuťová porozimetrie Úhly smáčení
62 Rtuťová porozimetrie Vytvoření kapky na tuhém povrchu smáčení povrchu σ(s-v) + σ(l-v) cos θ = σ(s-l) L-V Θ S-V S-L Θ Θ Θ Rtuťová porozimetrie Vytvoření kapky na tuhém povrchu smáčení povrchu
63 Rtuťová porozimetrie Rtuť nesmáčí většinu povrchů Rtuťová porozimetrie
64 Rtuťová porozimetrie Washburnova rovnice πr 2 p = 2πrγ cosθ 2γ cosθ r = p γ povrchové napětí rtuti (20 o C γ = 0,485 N/m) θ úhel smáčení povrchu porézní látky rtutí (obvykle 130 o ) r poloměr póru, do kterého rtuť vstupuje právě při tlaku p. rnm [ ] = pmpa [ ] Rtuťová porozimetrie Dilatometr (penetrometr) víčko vzorek kovový plášť kapilára rtuť
65 Rtuťová porozimetrie Tlakový násobič (multiplikátor) p 2 S 2 "olej" brzdová kapalina EtOH S 1 p 1 olej Rtuťová porozimetrie síla působící na spodní píst F=p 1 S 1 síla působící na horní píst F=p 2 S 2 tlak v horní komoře p 2 = p 1 S 1 /S 2 Carlo Erba: p atm S 1 /S p atm poloměr pórů... > 7.5 nm Micromeritics, AutoPore 9200 p atm S 1 /S p atm poloměr pórů... > 1,4 nm
66 Rtuťová porozimetrie Snímání polohy hladiny rtuti v kapiláře dilatometru Carlo Erba: mechanické sledování polohy jehly Rtuťová porozimetrie Micromeritics aj.: změna kapacity kondensátoru (kapilára dilatometru)
67 Rtuťová porozimetrie Rtuťová porozimetrie Intruzní křivka rtuti Intruze Hg cm 3 /g p (MPa)
68 Rtuťová porozimetrie Kumulativní í distribuce pórů 0.6 Intruse Hg cm 3 /g r (nm) Rtuťová porozimetrie Diferenciální distribuce pórů Monodispersní struktura 1.0 dv/dlog(r) c m 3 /g r (nm)
69 Rtuťová porozimetrie Diferenciální distribuce pórů Bidispersní struktura nm dv/dlog( r) ( c m 3 /g) nm 0.0 r (nm) velikost mezer velikost koulí Rtuťová porozimetrie velikost koulí tlak pro intruzi rtuti Prášky Vnikání rtuti mezi částice prášku
70 Rtuťová porozimetrie vzestup intruze rtuti při nízkých tlacích předstírání přítomnosti velkých pórů r (n m ) In tru s e H g c m 3 /g p (M Pa) Rtuťová porozimetrie d (µm) analyza obrazu sedimentace analysis Při rtuťové porozimetrii: pozor na (zdánlivou) přítomnost širokých pórů!!! /p (MPa -1 ) d(prášek) = r(pór) 6 8
71 Rozměry porů a měřící techniky Porozimetrie x adsorpce dusíku Zcela rozdilne fyzikální procesy; odlišné ovlivnění např. zúžením/spojením porů aj.
72 Textura Textura
Chemie povrchů verze 2013
Chemie povrchů verze 2013 Definice povrchu složitá, protože v nanoměřítku (na úrovni velikosti atomů) je elektronový obal atomů difúzní většinou definován fyzikální adsorpcí nereaktivních plynů Vlastnosti
Adsorpce. molekulární adsorpce: (g) (s), (l) (s)/(l),... iontová adsorpce Paneth Fajans. výměnná iontová adsorpce, protionty v aluminosilikátech
Adsorpce 1/15 molekulární adsorpce: (g) (s), (l) (s)/(l),... iontová adsorpce Paneth Fajans výměnná iontová adsorpce, protionty v aluminosilikátech Ar na grafitu adsorpce: na povrch/rozhraní absorpce:
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM - Základní materiálové parametry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM - Základní materiálové parametry Hustota vs. objemová hmotnost - V případě neporézních materiálů (kovy, ) je hustota rovná objemové hmotnosti - V případě
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN - Základní materiálové parametry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123MAIN - Základní materiálové parametry Hustota vs. objemová hmotnost - V případě neporézních materiálů (kovy, ) je hustota rovná objemové hmotnosti - V případě
Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku
Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku Michal Dudák Pod texturními vlastnostmi porézních látek se skrývá popis složité porézní struktury. Fyzisorpce dusíku je jedna z nejrozšířenějších metod
Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě
Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě ϑ je stupeň pokrytí ϑ = N 1 N 1p N 1 = ϑn 1p ν 1 = 1 4 nv a ν 1ef = γν 1 = γ 1 4 nv a γ je koeficient ulpění () F6450 1 / 23 8kT v a = πm = 8kNa T π M 0 ν
Vlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
Charakterizace pevné fáze rtuťová porozimetrie, distribuce velikosti částic, optická mikroskopie
Laboratoř oboru Charakterizace pevné fáze rtuťová porozimetrie, distribuce velikosti částic, optická mikroskopie Laboratorní práce slouží k úvodnímu seznámení s metodami, které jsou na Ústavu anorganické
KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla
Teorie chromatografie - III Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 4.3.3 Teorie dynamická Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma
Měření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
Mol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová
Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
Látkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =
Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán
Měření plochy povrchu pevných látek a určování jejich porozity metodou sorpce plynu
Jiří Pechoušek Měření plochy povrchu pevných látek a určování jejich porozity metodou sorpce plynu Tento text má sloužit jako obecný úvod do problematiky měření plochy povrchu pevných látek pomocí sorpce
Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem
3. přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem Jedním ze základních parametrů, které řídí interakci mezi kapalinou a pevnou látkou je GEOMETIE PEVNÉ LÁTKY (tvar strukturní komponenty a relativní
Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
Textura porézních látek
Učební tet pro doktorské studum Petr Schneder Ústav chemckých procesů AV ČR Praha 2007 OBSAH Tetura Tvar a rozměr pórů Klasfkace pórů Objem pórů, porozta, skutečná a zdánlvá hustota Fyzkální adsorpce Mechansmus
Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce
Fázové rozhraní Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce Homogenní - kapalina/plyn - povrch;kapalina/kapalina Nehomogenní - tuhá látka/plyn - povrch;
LOGO. Struktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny V přírodě velmi často pozorujeme, že se povrch kapaliny, např. vody, chová jako pružná blána, která unese např. hmyz Vysvětlení: Molekuly kapaliny
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
3.3 Částicová stavba látky
3.3 Částicová stavba látky Malé (nejmenší) částice látky očekávali nejprve filozofové (atomisté) a nazvali je atomy (z řeckého atomos = nedělitelný) starověké Řecko a Řím. Mnohem později chemici zjistili,
Sol gel metody, 3. část
Sol gel metody, 3. část Zdeněk Moravec (hugo@chemi.muni.cz) V posledním díle se podíváme na možnosti, jak připravené materiály charakterizovat a také na možnosti jejich využití v praxi. Metod umožňujících
Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce
Dos 1654 July 25 nd, 2011 Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce Catherine Ionescu Pancosma R&D, Carbovet expert 1 Představení Většina zákazníků požaduje vysvětlení jaký je mechanismus
PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
Přednáška 4. Tlak nasycených par, odpařování. Materiály pro vakuovou techniku Procesy ve stěnách vak. systémů. Martin Kormunda
Přednáška 4 Tlak nasycených par, odpařování. Materiály pro vakuovou techniku Procesy ve stěnách vak. systémů. Vypařování Mějme vakuový systém, ve kterém nejsou žádné plyny ani v objemu komory ani na jejích
Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
Základy vakuové techniky
Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní
Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové ymnázium Přírodní vědy moderně
Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
Třídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
Měření povrchového napětí kapalin a kontaktních úhlů
2. Přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem Měření povrchového napětí kapalin a kontaktních úhlů Eva Kuželová Košťáková KCH, FP, TUL 2019 ADHEZE KAPALIN K PEVNÝM LÁTKÁM Povrchové napětí
Voda, pára, vypařování,
Voda, pára, vypařování, rovnovážná vlhkost MaK 3/2011 Molekula vody a její vlastnosti Základní charakteristiky: Malá(průměr asi 2,8 Å), relativně lehká (M r =18, 015) Polární(vytváří relativně silný dipól),
5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY II. autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Ve třech válcích byly plyny, prvky. Válce měly obsah 3 litry. Za normálních podmínek obsahoval první válec bezbarvý plyn
Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
Základní pojmy a jednotky
Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar
Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina / plyn (l/g) - povrch kapalina / kapalina (l/l) tuhá látka / plyn (s/g) - povrch
Fáze I Fáze II FÁZOVÁ ROZHRANÍ a koloidy kolem nás z mikroskopického, molekulárního hlediska Fáze I Fáze II z makroskopického hlediska Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina /
STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti
Amorfní látky (např. podchlazené kapaliny, např. skla, vosky, pryskyřice,
Pevná látka mota, která je tuá a odolává působení napětí účinkem vnější síly se elasticky deformuje její tvar je dán více předcozí istorií než povrcovými silami jako u kapalin silné interakce mezi stavebními
OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.
OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály
Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008
Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,
a) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete obě závislosti do jednoho grafu a vyznačte na osách důležité hodnoty.
Příklady: 24. Gaussův zákon elektrostatiky 1. Na obrázku je řez dlouhou tenkostěnnou kovovou trubkou o poloměru R, která nese na povrchu náboj s plošnou hustotou σ. Vyjádřete velikost intenzity E jako
N A = 6,023 10 23 mol -1
Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,
Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem
3. přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem OPAKOVÁNÍ Soudržnost dvou spojovaných ploch, tedy vazba mezi pevným povrchem vláken a adhezivem (pojivem) je chápána jako ADHEZE. Primární i
Kompaktace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Suchá granulace Princip. Vazebné síly. Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy
Zvětšování velikosti částic Kompaktace, extrudace Kompaktace Suchá granulace Princip Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy Vazebné síly van der Waalsovy interakce mechanické zaklesnutí částic povrchové
Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D
METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D 2010 PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D. 10.6.2010 ZMĚNY D 2010 (harmonizace beze změn v textu) 2.9.1 Zkouška rozpadavosti tablet a tobolek 2.9.3 Zkouška disoluce
Nanomateriály a jejich charakterizace (2+0), navazující Mrg. 1 roč. ZS, CN349, Čt 9-11
Nanomateriály a jejich charakterizace (2+0), navazující Mrg. 1 roč. ZS, CN349, Čt 9-11 2. Přednáška, 1.11.2012 Studium povrchových vlastností nanostrukturovaných materiálů (ablace materiálu, goniometrie,
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,
Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010
Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010 Stavové rovnice - obecně Van der Waalsova rovnice V čem je ukryta síla van der Waalse... A b=4n A V mol. Van der Waalsova rovnice (r. 1873) - první úspěšná
2 Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost kapalin 7
Obsah Obsah 1 Povrchová vrstva 1 2 Jevy na rozhraní 3 2.1 Kapilární tlak........................... 4 2.2 Kapilární jevy........................... 5 3 Objemová roztažnost kapalin 7 1 Povrchová vrstva
stechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10
Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,
Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A
Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,
Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY
Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA
Fyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K 11 plynných prvků Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 20 He 4.4 Ne 27 Ar 87 Kr 120 Xe 165 Rn 211 N 2 77 O 2 90 F 2 85 Cl 2 238 1 Plyn
Abstrakt Tato práce je zaměřena na studium procesu adsorpce plynu na pevný adsorbent. Principy adsorpce zahrnující charakteristiku porézních struktur, příklady vybraných adsorbentů a jejich vlastností,
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Fyzikální geodézie 2/7 Gravitační potenciál a jeho derivace
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární
Výroba tablet. Lisovací nástroje. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. Horní trn (razidlo) Lisovací matrice (forma, lisovnice)
Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA
LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu
LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní
VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry TRANSPORT VODNÍ PÁRY PORÉZNÍM PROSTŘEDÍM: Ve vzduchu obsažená vodní pára samovolně difunduje do míst s nižším parciálním tlakem až
4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů
4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4.. Zadání úlohy. Změřte teplotní součinitel odporu mědi v rozmezí 20 80 C. 2. Změřte teplotní součinitel odporu platiny v rozmezí 20 80 C. 3. Vyneste graf
MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN
MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN Struktura kapalin Povrchová vrstva kapaliny Povrchová energie, povrchová síla, povrchové napětí Kapilární tlak Kapilarita Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. STRUKTURA KAPALIN Tvoří
Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0
Rovnice tečny a normály Geometrický význam derivace funkce f(x) v bodě x 0 : f (x 0 ) = k t k t je směrnice tečny v bodě [x 0, y 0 = f(x 0 )] Tečna je přímka t : y = k t x + q, tj y = f (x 0 ) x + q; pokud
Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů
Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Zkouška a doporučená literatura Ústní kolokvium Doporučená literatura
http://www.fch.ft.utb.cz/ps_lab_grafika.php
Grafické zpracování závislostí laboratorní cvičení z FCH II Než začnete zpracovávat grafy, prostudujte si níže uvedený odkaz, na kterém jsou obecné zásady vyhodnocení experimentálně zjištěných a vypočtených
Měření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí
Metodický pokn odboru ochran ovzduší Ministerstva životního prostředí ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající společně s palivem, jiné než spalovn
DIPLOMOVÁ PRÁCE Speciální techniky sorpce plynu využívané při analýze mikropórů
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální fyziky DIPLOMOVÁ PRÁCE Speciální techniky sorpce plynu využívané při analýze mikropórů Autor: Studijní program: Studijní obor:
5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly
a kapalné krystaly Vlastnosti kapalin kapalných krystalů jako rozpouštědla Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kapaliny nestálé atraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami,
Úvod. K141 HYAR Úvod 0
Úvod K141 HYAR Úvod 0 FYZIKA MECHANIKA MECH. TEKUTIN HYDRAULIKA HYDROSTATIKA HYDRODYNAMIKA Mechanika tekutin zabývá se mechanickými vlastnostmi tekutin (tj. silami v tekutinách a prouděním tekutin) poskytuje
GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY
GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY PLOCHA JAKO VEKTOR Matematický doplněk n n Elementární plocha ΔS ds Ploše přiřadíme vektor, který 1) je k této ploše kolmý 2) má velikost rovnou velikosti (obsahu) plochy Δ
Molekulární dynamika vody a alkoholů
Molekulární dynamika vody a alkoholů Pavel Petrus Katedra fyziky, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 10. týden 22.4.2010 Modely vody SPC SPC/E TIP4P TIP5P Modely alkoholů OPLS TraPPE Radiální distribuční
EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA. KAPITOLY. Zpracování měření Zpracování výsledků měření (nezávislých
Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.
Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace