Textura. Struktura propletených (protkaných) vláken nebo podobných elementů.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Textura. Struktura propletených (protkaných) vláken nebo podobných elementů."

Transkript

1 Textura Struktura propletených (protkaných) vláken nebo podobných elementů. Základní struktura nebo složení, zvláště něčeho složitého nebo jemného: pravidelná textura materiálu viditelná elektronovým mikroskopem. Vzhled, kvalita a dojem povrchu: hladká textura mýdla; hrubá textura zoraného pole; zrnitý povrch cihlové stěny. Tvar pórů: Textura nepravidelný (závisí na přípravě) mikroskop (SEM, TEM, konfokální) modely pórů: destičky, válce, koule, lahvičky, mezery mezi tuhými válci, destičkami, tyčkami,... Katalyzátory, adsorbenty: často lisování (ne)porézních prášků)

2 Textura Textura

3 Textura Při kvantitativním vyhodnocování se vždy uvažuje, že póry jsou válcové kapiláry. Výsledky nemohou být lepší, než platnost této představy. 1 m = 10 3 mm = 10 6 µm = 10 9 nm 1 mm = 1000 µm 1 µm = 1000 nm Textura Délkové míry 1 nm = 10 A (Angstroem)

4 Póry Rozměy pórů: klasifikace IUPAC (? tvar pórů) (Dubinin, Brunauer) ultramikropóry mikropóry < 2 nm supermikropóry mesopóry 2-50 nm makropóry >50 nm založeno na odlišném mechanismu fyzikální adsorpce plynů: mikropóry: objemové zaplňování supermikropóry: vícevrstvová adsorpce mezopóry: vícevrstvová adsorpce+kapilární kondenzace Mechanismy adsorpce

5 Hustoty Standardní kvantitativní charakteristiky textury Hustoty: hmotnost/objem (g/cm 3 ) ρ: skutečná = skeletální = heliová skutečný objem tuhé fáze (bez pórů) pyknometricky s tekutinou, která má malé molekuly ρ p : zdánlivá = rtuťová objem tuhé fáze s póry pyknometricky s nesmáčitelnou kapalinou Globální charakteristiky V p = 1/ρ p -1/ρ Objem pórů: (cm 3 /g) ε = 1 - (ρ p /ρ) Porosita: (-)

6 Skeletální (heliová) hustota Micromeritics, USA; AutoPycnometer Specifický povrch: : (m 2 /g) Charakteristiky z fyzikální adsorpce (dusík při normálním bodu varu kapalného dusíku: 77 K) Distribuce velikosti pórů (distribuce pórů) kumulativní (integrální) V(r), V(log(r)) objem pórů s poloměrem větším než r diferenciální dv/dr, dv/d log(r) (diferenciální) objem pórů s poloměry mezi r a r+rdr

7 Adsorpční isoterma Adsorpční isoterma fyzikální adsorpce van derwaalsovy síly (rovnovážné) adsorbované množství při různém tlaku adsorbátu měření: změna váhy změna objemu (P, V) Fyzikální adsorpce Fyzikální adsorpce: : N 2, Ar, Kr při 77K (b.v. N 2 (liq)) adsorpční isoterma: a (mol/g) vers p/p o (-) 1) specifický povrch 2) distribuce objemu pórů podle velikosti (mikropóry, mesopóry) 3) objem pórů Zapotřebí: přesné určení adsorpční isotermy vhodné teorie

8 Fyzikální adsorpce Objemová metoda určení ads.. množství Snímač tlaku známý objem známý objem adsorbát/ vakuum vzorek p o (p atm,x) Tlak par N2,p N (= p o ), term ostatovaného v lázni kapalného dusiku, který obsahuje kyslik p N (Torr) x N p atm osf (Torr)

9 T bp (K) T bp (p atm,x) B od varu sm esi N 2 -O 2 (K ) pri ruzném atm osferickém tlaku x N p atmosf (Torr) Isotermy (IUPAC) 6 typů isoterem (klasifikace IUPAC)

10 Isotermy (IUPAC) Isotermy (IUPAC)

11 a cm3(ntp)/g Typ IV Isotermy Obvyklé é typy Typ I Langmuir a cm3(ntp)/g x x 1.0 a cm3(ntp)/g 500 Typ I + IV Typ I Langmuir a cm3(ntp)/g x x Isoterma typu IV 400 a ml(ntp)/g 200 desorption branch BET region adsorption branch x (-)

12 Isoterma Adsorpce plynů adsorbované množství: mol/g mmol/g µmol/g cm 3 (NTP)/g [273 K 101,325 kpa] kinetika: adsorbované množství - čas rovnováha: adsorbované množství - tlak Adsorpční isoterma (rovnováha) podmínka chemické rovnováhy r = r r = r - r = 0 Langmuirova isoterma A(g)+X=A.X r ads =k ads p A (L-c AX ) r ads =r des k ads p A (L-c AX )=k des c AX L kadspa cax = kdes + kadspa Rovnovážná konstanta adsorpce: K A k ads /k des L KApA cax = 1+ KApA stupeň pokrytí povrchu: θ=c AX /L Kp A A θ= 1 + Kp A A

13 Langmuirova isoterma Předpoklady Langmuirovy isotermy: všechna adsorpční centra jsou stejná na každém centru jen jedna molekula ads. molekuly se neovlivňují Langmuirova isoterma 1.0 K A =1 kpa -1 stupen pokrytí K A =0,1 kpa -1 K A =0,01 kpa p A (kpa)

14 Isoterma BET Podmínka určení S BET : isoterma typu IV (nebo II) nepřítomnost kapilární kondensace 0,05 < p/po < 0,25~0,3 nepřítomnost mikropórů!!!!!! 1. vrstva Isoterma BET Specifický povrch (S BET BET: vícevrstvová adsorpce BET ) adsorbované molekuly se neovlivňují povrch je energeticky homogenní 3. vrstva 2. vrstva θ 1 θ ο θ 2 θ 3 θ 1 θ 2

15 Isoterma BET Vícevrstvová fyzikální adsorpce Brunauer, Emmet, Teller 1938 a....adsorbované množství a m..adsorbované množství při úplném zaplnění monovrstvy θ o.neobsazený zlomek povrchu θ 1.zlomek povrchu nad kterým je jen 1. vrstva θ 2.zlomek povrchu nad kterým je jen 1. a 2. vrstva : θ i..zlomek povrchu nad kterým je jen 1., 2.,... a i. vrstva θ ο + θ 1 + θ 2 + θ θ i +.. = 1 Isoterma BET 1. adsorpční vrstva rovnováha adsorpce [AX1] K1 = = [A ][X] g A g + X = AX 1 [.. ] aktivita = fugacita/fugacita ve standardním stavu [A g ]..f Ag /f sts g = p/f sts g [AX 1 ].θ 1 [X].θ o

16 Isoterma BET p θ1 = K 1 θ sts o f g θ= k θ p/p 1 o o θ=θ 1 o k x K p = f 1 o sts g p θ po p relativní tlak adsorbátu x p o o Isoterma BET 2. adsorpční vrstva adsorpce na filmu v 1. vrstvě A g + AX 1 = AX 2 [AX2] θ2 K 2 = = sts [AX1][A g] θ1p/fg kondensace páry: sts [A1iq] f1iq / f1iq 1 K = = = sts sts [A g] po/fg po / fg standardní stav pro kapalnou složku je čistá kapalná složka; tense nasycené páry...p o adsorpce = kondensace K 2 = K θ2 1 = sts sts θ1 p/ fg po / fg p θ 2 = θ1 (zavedeme x p/p o ) θ p 2 = θ 1 x o

17 Isoterma BET další adsorpční vrstvy θ 3 = θ 2 x.θ i = θ i-1 x Přitom θ 1 = θ 0 kx θ 2 = θ 1 x θ 3 = θ 2 x.. θ i = θ i-1 x Vyjádření θ i pomocí θ o θ 1 = θ 0 kx θ 2 = θ 0 kx 2 θ 3 = θ 0 kx 3.. θ i = θ 0 kx i Isoterma BET Celkové adsorbované množství a: a = a1 + 2a2 + 3a iai +... a / a m = θ + 2θ θ iθ +.. = i = kxθ o + 2kx 2 θ o + 3kx 3 θ o i ikx θ o +.. = = kθ (x + 2x o 2 + 3x 3 i ix +.. = = kθ o i= 1 i ix

18 Vyjádření θ o : Isoterma BET i= 0 θ i = 1 θo = 1 i= 1 θ i θ o θ o o i= 1 = 1 θ k 1 = 1+ k i= 1 i x i x Isoterma BET Celkové adsorbované množství a: a / a m = θ o i k ix i i= 1 ix = i= 1 1+ k k i= 1 i x Součty nekonečných řad: [x<1; p/p o (0,1)] i= 1 i x x = 1 x i x i x = i1 = (1 x) 2

19 Isoterma BET a a m k x = (1 x) 2 1 k x x a am kx = 2 (1 x + kx) (1- x) 1 x k x = (1- x)(1- x + kx) Isoterma BET dva parametry: a m, C am C x a = (1 x)[1 + (C 1)x] Isoterma BET C=1000 a/a m 1.0 C= C=10 C = x x = p /p o

20 S(BET) Specifický povrch S(BET) (m 2 /g) am C x a = (1 x)[1 + (C 1)x] BET isoterma pro: neporézní látky látky bez mikropórů nebere v úvahu kondensaci v pórech a omezení počtu ads. vrstev vlivem šířky póru isoterma typu II a IV BET oblast x (0,05-0,30) experimentální závislost a - x nalezení a m a C 1. linearisací 2. fitování Linearisace: amcx a = ( 1 x)[ 1+ ( C 1) x] a (1 x) amc = x 1+ (C-1) x x a (1-1 C 1 = + x x) a C a C m S(BET) m závisle proměnná nezávisle proměnná úsek, ú směrnice, s C=1+s/ú a m =1/(s+ú)

21 Fitování: S(BET) Q(a,C) = (a a exp vyp 2! m i i = ) min 2.0 S(BET) 1.5 x/[a(1-x)] 1.0 g/cm 3 (NTP) x x = p/p o úsek=0,1 g/cm 3 (NTP) sm ernice=4.9 g/cm 3 (NTP)

22 S(BET) Výpočet S(BET) z a m S(BET) = a m A σ a m mol adsorbátu/g σ...plocha obsazená jednou molekulou adsorbátu A = 6, (molekul/mol) = Avogadrovo číslo σ N = 0,162 nm 2 /molekula S(BET) DUSÍK hustota kapalného dusíku ρ N =0,808 g/cm 3 molekulová hmotnost M N =28,014 g/mol molární objem kapalného dusíku M N /ρ N =34,585 cm 3 /mol objem (krychle) na jednu molekulu (M N /ρ N )/A = 5, cm 3 = = 57,4 A 3 = 0,0574 nm 3 packing factor pro objem 1.136; objem = plocha základny krychle = (objem krychle) 2/3 = 0,149 nm 2 σ N = 0,162 nm 2 /molekula

23 S(BET) S(BET) má smysl, jen když nejsou přítomny mikropóry a adsorpční isoterma je typu II nebo IV Textura např. mikroporézní adsorbenty (aktivní uhlí atd.) m 2 /g povrch monovrstvy 1 g uhlíku: 2630 m 2 adsorpce v mikropórech mechanismem objemového zaplňování (Langmuirova isoterma; typ I ) charakteristika: objem mikropórů (cm 3 /g) a x

24 Mesopory + mikropory Látky obsahující mesopóry+mikropóry s o u č e t is o te re m typ u I a IV x = p/p o t-plot Metoda t-plot Adsorbované množství na vzorku, a, se koreluje s adsorbovaným množstvím na neporézním referenčním vzorku (stejné chemické složení) při stejném relativním tlaku x, a ref : a versus a ref Místo a ref se použije tlouštka adsorpční vrstvy, t a versus t (a/a m ) ref...počet adsorpčních vrstev na referenčním vzorku σ N...tlouštka monovrstvy: 0,354 nm pro dusík t = (a/a m ) ref σ N

25 t-plot Kdyby měřený vzorek neobsahoval mikropory a nedocházelo ke kapilární kondensaci graf a-t by byla přímka jdoucí počátkem. Směrnice S meso Přítomnost mikropórů se projevuje úsekem na ose a. Úsek = objem mikropórů Směrnice S meso Kapilární kondensace se projevuje adsorpcí zvýšenou nad přímkovou část závislosti a-t Adsorpce nižší než udává přímka omezení tvorby dalších vrstev adsorbátu vlivem stěn pórů t-plot t - plot 0.3 a (cm 3 liq /g) t (nm )

26 Tvary t-plot α S -plot Metoda α S -plot Adsorbované množství na vzorku, a, se koreluje s adsorbovaným množstvím na neporézním referenčním vzorku (stejné chemické složení) při stejném relativním tlaku x, a ref : a versus a ref Místo a ref se použije α S = a/a 0,4, kde a 0,4 je adsorbované množství na standardu při relativním tlaku x=0,4 a versus α S Na rozdíl od t-plot není při konstrukci grafu a - α S třeba znát kapacitu adsorbované monovrstvy standardního vzorku,(a m ) ref, a tlouštku monovrstvy adsorbovaného dusíku, σ N [t = (a/a m ) ref σ N ].

27 α S -plot Objem mikroporů: úsek lineární závislosti a α S, proložené body z oblasti BET (x mezi 0,05 a 0,25-0,3) Povrch mesoporů: ze směrnice lineární závislosti a α S, proložené body z oblasti BET (x mezi 0,05 a 0,25-0,3) S(meso) = směrnice. S(BET) standard standard.(a 0,4 ) standard Jako u t-plot t je znalost (a( m ) standard a σ N stejně potřebná α S -plot Veličiny potřebné pro t-plot α S -plot Konstrukce závislosti (a m ) standard - σ N - Objem mikroporů úsek a - t úsek a - α S Povrch mesoporů směrnice a - t směrnice a - α S (a m ) standard σ N

28 Standardní isotermy Standardní isoterma neporézní vzorek počet úplných vrstev: n = a/a m tlouštka filmu adsorbátu: t = n σ N tlouštka jedné vrstvy adsorbátu: σ N VN σ N = ΣNA V N...molární objem kapalného dusíku (mol. váha/hustota) = 28,014/0,81 cm 3 /mol = cm 3 /mol = = 34, nm 3 /mol Σ N...0,162 nm 2 A...6, /mol σ N = 0,354 nm experimentální data a - x n - x t - x Standardní isotermy empiricky vystiženo: Halseyova rovnice 1/ 3 5 =σn t(x) nm ln(x) Micromeritics Harkins-Jura 0,399 5,885 t(x) = 0,276 nm ln(x) t(x) = log(x)

29 Standardní isotermy 3 2 t (nm) 1 Halsey Micromeritics Harkins a Jura x Standardní isotermy Nedávno: parametr C z BET isotermy sts C = K1 po / fg vliv interakce adsorbent-adsorbát při adsorpci v 1. vrstvì adsorpce v dalších vrstvách = kondensace Standardní isotermy pro adsorbenty s různým C Lecloux-Pirard třídy C: 20-30, 30-40, , , > 300 x< 0,6 t(x) = 0,354 (0,95x)C (0.95x) (0.95x) 1 (0,95x) 1 + (C 1)(0.95x) C(0.95x) t(x) = 0,276 5,885 ln(x) 0,399 x > 0,6 4, ,18

30 Standardní isotermy 2.5 Lecloux - Pirard 2.0 t (nm) C=200 C=100 C=50 C=20 C= Standardní isotermy 0.6 Lecloux - Pirard t (nm) x

31 Textura Preadsorpce nonanu Sing 1975 adsorpce dusíku při 77 K (mikro-,meso-, makropóry) adsorpce nonanu; evakuace při 150 o C. odstraní se nonan z mesopórů. mikropóry blokovány nonanem. adsorpce dusíku při 77 K (meso-, makropóry) z rozdílu isoterem informace mikropórech Textura 200 puvodní vzorek a cm 3 (STP)/g 100 mikropóry vzorek s blokovanými mikropóry x

32 Modifikovaná isoterma BET Tříparametrová modifikovaná BET isoterma a m Cx a= V + mikro (1 x)[1 + (C 1)x] 200 a exp a cm 3 (STP)/g 100 V mikro Textura a cm 3 (NTP)/g 400 Vzorek: Asap4724 (Branyik) BET analyza: C = S(BET) = m 2 /g am = 83.9 mm3/g = 54.5 cm 3 (NTP)/g x (-)

33 Textura 0.5 Vzorek: Asap4724 (Branyik) a cm 3 liq /g BET analyza: C = S(BET) = m 2 /g am = 83.9 mm3/g = 54.5 cm 3 (NTP)/g t-plot: V mikro = 51.9 mm 3 /g S meso = m 2 /g C modif = t (nm) Textura BET analyza: C = S(BET) = m2/g am = 83.9 mm 3 liq/g t-plot: Vmikro = 51.9 mm 3 /g Smeso = m 2 /g C modif = 19.4 Modif BET isoterma: C modif = 19.4 S meso = m 2 /g V micro = 51.5 mm 3 liq/g

34 Mikropory Mikropóry charakteristika objem, ne povrch!!! 200 povrch 1000 m 2 /g nemá smysl čistě mikroporézní látky (isoterma typu I) i) V mikro ~ výška horizontální části ii) V mikro = úsek t-plot směrnice t-plot = S meso (S meso by mělo být ~ 0) x Kelvinova rovnice Distribuce mesopórů Kelvinova rovnice udává tlak nasycených par, p, nad (zakřiveným) povrchem o poloměru křivosti, r, pro kapalinu, jejíž tlak nasycených par nad rovným povrchem je p o. ln(p/p ) = 2 γ Vcos( θ ) o rrt k R..plynová konstanta (R = 8,314 J/mol K) T.. teplota (K) r k..poloměr křivosti povrchu r k > 0 vypuklý povrch (kapka0 r k < 0 vydutý povrch (meniskus) V.. molární objem kapaliny γ.. povrchové napětí kapaliny θ.. úhel smáčení

35 Textura Koule RT ln(x)=(2/r(2/r K ) γv cos(θ) Valec RT ln(x)=(1/r(1/r K ) γv cos(θ) Kelvinova rovnice Pro dusík při 77,4 K θ = 0 (tzn. cos(θ) = 1) γ = 8,88 mpa.m V = 34,68 cm 3 /mol p o = 101,325 kpa (= 760 Torr).

36 Kelvinova rovnice Meniskus Kulový vypuklý (kapka) Kulový vydutý (pór) Válcový vydutý (pór) Vztah r k - x r k = 0,953/ln(x) r k = 0,953/(-ln(x)) r k = 0,953/(-2 ln(x)) Kelvinova rovnice r k (nm) nad kapkou ,610 1,210 1,100 1,049 1,019 1,010 1,005 1,002 1,001 x = p/p o nad kulovým vydutým meniske m ,621 0,826 0,909 0,953 0,981 0,991 0,995 0,998 0,999 nad válcovým vydutým meniskem ,788 0,909 0,953 0,976 0,991 0,995 0,998 0,999 0,9995

37 Kelvinova rovnice pro dusik Polouzavřený pór Hysterese Vznik hysterese Otevřený pór Při adsorpci Kapilární kondenzace Roste tlouštka ads. filmu. začne na konci póru. Při kritickém tlaku se zaplní Vznikne polokulový celý pór. Vzniknou polokulové menisky na obou meniskus koncích póru

38 Hysterese Polouzavřený pór Otevřený pór Při desorpci ln(x) =k/r ln(x) =k/2r Hysterese nevzniká vzniká Cohen L..H.: J. Am. Chem. Soc. 60, 433 (1938) Kelvinova rovnice Modifikovaná Kelvinova rovnice 2γV cos( θ) rk = r t= RTln(p/p ) o obvykle 1/ 3 5 t(nm) = 3.54 ln(p/p o Barret E.P., Joyner L.G., Halenda P.B.: J. Am. Chem. Soc. 73, 373 (1951) Roberts B.F.: J. Colloid. Interf. Sci. 23, 266 (1967)

39 Distribuce mesoporů r 4 < r 3 < r 2 < r 1 x 3 <x 2 Distribuce mesoporů 1.Desorpční isoterma zkoumaného vzorku se nejprve vyjádří jako adsorbovaný objem kapaliny, a. 2.Relativní tlaky se nahradí poloměry pórů, r = r k + t, (Kelvinova rovnice (r k ), rovnice pro tloušťku adsorbovaného filmu adsorbátu (t)). 3.Pro řadu skupin pórů s poloměry podle bodu 2, r j (j=1, 2,..) se určí desorbované množství adsorbátu, w j = a max a j (j = 1, 2,..), (a max je nejvyšší adsorbované množství, a j je adsorbované množství při relativním tlaku, který odpovídá skupině pórů s poloměrem r j.

40 Distribuce mesoporů i= j 4. Objem pórů V j se určí jako = 1 Vi V j Q j,j w j i= 1 Qi, j 2 r i matice Q má prvky Q i,j Q = i,j ri t j (přepočet desorbovaného objemu při j-tém desorpčním kroku z i-tého póru (i-té skupiny pórů) na objem póru V i ). 5.Objem největších pórů, V 1, s poloměrem r 1 se vypočte jako první: V 1 = Q 1,1 w 1. Objem další skupiny pórů s menším poloměrem, r 2, se určí jako V 2 = Q 2,2 [w 2 -(V 1 /Q 1,2 )]. Tak se postupuje ve všech skupinách pórů a při každém kroku se využívají již napočítané objemy skupin pórů s vyšším poloměrem. Distribuce mesoporů Povrch skupiny porů Kumulativní povrch S V i i i = 2πrL =πr L Si 2 = V r 2 i V i S i = 2 r i i i S n = i= 1 S i

41 Distribuce mesoporů Distribuce pórů, f(r), je řešení integrální rovnice r(x) r r = + r t(x) neznámá funkce f(x) k k,max a(x) f(r)dr f(r) dr rk,min r k(x) f(r)dr.. objem pórů s poloměry r-r+dr 2 Saito S.: J. Chem. Eng. Japan 21, 534 (1988)) PSD Kumulativní distribuce objemu pórů Kumulativní í povrch by neměl převýšit S(BET) V >r cm 3 /g r (nm )

42 PSD (diferenciální)) distribuce d objemu pórů dv/dlog(r) cm 3 /g r (nm ) Teoretické isotermy: PSD Dekonvoluce Kelvinova rovnice + t(x) podle Broekhoffa a deboera aj. Sečtení teoretických isoterem s vahami, tak aby součet reprodukoval experimentální isotermu (dekonvoluce) Přítomnost mikropórů vadí Kumulativní distribuce povrchu a objemu Diferenciální distribuce povrchu a objemu

43 PSD Všechny distribuce pórů jsou založeny na nerealistickém modelu přímých, neprotínajících se válcových kapilár. Dosud neexistují postupy pro realističtější modely. Mikropory Distribuce mikropórů Předpoklad: Objemové é zaplňování mikropórů Při (nízkém) tlaku, x, se objemově zcela zaplní póry o poloměru r

44 Mikropory Horvath, Kawazoe: zjednodušená metoda statistické fyziky. 4 ` A κ σ σ σ σ ln(x) = RT σ (L 2d ) 3(L d ) 9(L d ) 3d 9d o o o o o A Avogadrovo číslo (6, molekula/mol) R universální plynová konstanta (8, erg/mol K) T teplota lázně σ = (Z A + Z S )/2 Z A, Z S rovnovážné vzdálenosti jader adsorbátu a adsorbentu při nulové energii interakce L šířka štěrbiny (od jádra adsorbentu k jádru adsorbentu) d o = (D A +D S )/2 D A průměr molekuly adsorbátu D S průměr atomu adsorbentu κ interakční parametr Mikropory r(x) pro válcové pory x N 2 / oxid N 2 / uhlík 10-3 Ar / oxid Ar / uhlík r (nm) A.Saito, H.C.Foley: AICHE J.37(3)429(1991)

45 Mikropory Místo x se užije r. Dostane se kumulativní distribuce pórů. derivací => diferenciální distribuce a cm 3 (N TP)/g x Mikropory a - r micro 0.3 a liq cm 3 /g r (nm)

46 Mikropory dv/dlog(r) mm 3 /g r eff (nm) Textura DFT - Density functional theory Statistická fyzika: výpočet isotermy pro póry různých velikostí Sečtení teoretických isoterem s vahami, tak aby součet reprodukoval experimentální isotermu Klady: celá isoterma bez dělení na mikro- a mesopory nepoužívá se Kelvinova rovnice r(x) nepoužívají se empirické vztahy t(x) Slabiny: zatím jen štěrbiny (příp. válce) znalost vlastností adsorbentu

47 Textura Adsorpce Ar na uhlíku (DFT) p o = 0,5 stěrbinový pór (4 nm) Textura Vytváření adsorpčních vrstev hustota kapaliny

48 Textura Textura

49 Textura Textura

50 Textura Směs ZSM-5 a MCM-41 (fitování isoterem z NLDFT) Textura Jiné adsorbáty Mol.v. (g/mol) b.t. (K) b.v. (K) N Ar Kr

51 Textura Plocha pokrytá jednou molekulou adsorbátu Teplota (K) σ (nm 2 ) N 2 liq.n Ar liq.ar Ar liq. N 2?(solid/liquid) Kr liq. N Textura Tlak nasycených par p o (Torr) N 2 liq. N Ar liq. Ar 760 Ar liq. N Kr liq. N 2 2,5

52 Textura Ar kulové molekuly, nepolární, žádné dipolové interakce výhodné, ale kapalný Ar je drahý a málo dostupný v kapalném N 2 nejasnost (kapalinax tuhá látka) N 2 Kr nekulové molekuly, dipolmoment kapalný N 2 snadno dostupný pro malé povrchy (< 1 m 2 /g) p o (liq.n 2 ) = 2.5 Torr (1/300 p o (N 2, liq.n 2 ) malá korekce na obsah adsorbátu v měřícím objemu Textura Jiné způsoby měření adsorpce McBainova (spirálová) váha

53 Textura Jiné způsoby měření adsorpce Cahnova (mikro) váha Textura Jiné způsoby měření adsorpce Dynamická metoda

54 Textura Jiné způsoby měření adsorpce Dynamická metoda jeden bod ads. isotermy čas Porovnáním plochy peaku (na 1 g vzorku) s plochou peaku standardu (na 1 g standardu) o známém S(BET) se určí S(BET)-vzorku POZOR na přítomnost mikroporů Standard co nejpodobnější vzorku. (stejné C(BET) Textura Příklad

55 Textura Příklad Isoterma a cm 3 (NTP)/g x (-) Postup při analyze adsorpční isotermy I. 1. Nakreslit graf isotermy 2. Posoudit přítomnost mikroporů: A) když se nezdá, že vzorek obsahuje mikropory, pak a) vybrat body z BET oblasti (x = 0,05-0,25) b) výpočítat parametry BET-isotermy: a m, C c) výpočítat S(BET) z a m d) ověřit pomocí t-plot nepřítomnost mikroporů

56 Postup při analyze adsorpční isotermy II. B) když se zdá, že vzorek obsahuje mikropory, pak buď a) z t-plot určit objem mikroporů, V(mikro), a specifický povrch mesoporů, S(meso) nebo b) použít tříparametrovou BET-isotermu a spočíst C, V(mikro) a S(meso) Textura Přepočet cm 3 (g) na cm 3 (liq): 1 cm 3 g = 0, cm 3 liq = mm 3 liq pozn.: 1 cm 3 = 1000 mm 3

57 Postup při analyze adsorpční isotermy III. Spočítat distribuce objemu porů podle poloměru/průměru: dv/dr, dv/dlog(r) Příklad BET souřadnice Textura - příklad usek = 8.642e-5 g/cm 3 liq smernice = g/cm 3 liq C(BET) = (-) S(BET) = m 2 /g am = cm 3 (NTP)/g am = mm 3 liq /g x/a(1-x) g/cm 3 liq x

58 Textura - příklad Příklad Tříparametrova BET isoterma: C = (-) S(meso) = m 2 /g V(mikro) = cm 3 (NTP)/g = mm 3 liq/g Textura - příklad Příklad t-plot C modif = (-) V mikro = 51.6 (mm 3 /g) a cm 3 /g liq 0.2 S meso = (m 2 /g) t (nm) Lecloux-Pirard pro C modif

59 Textura - příklad BET analyza: C = S(BET) = m2/g a m = 83.9 mm 3 liq/g t-plot: V mikro = 51.9 mm 3 /g S meso = m 2 /g C modif = 19.4 Modif BET isoterma: C modif = 19.4 S meso = m 2 /g V micro = 51.5 mm 3 liq/g Textura Příklad 3 Distribuce mesoporu z adsorpcni vetve isotermy fyzikalni adsorpce dusiku dv/dlog(r) cm 3 /g r (nm)

60 Textura Příklad 4 Distribuce mesoporu z desorpcni vetve isotermy fyzikalni adsorpce dusiku 3 dv/dlog(r) cm 3 /g r (nm) Rtuťová porozimetrie Kapilární elevace Kapilární deprese

61 Rtuťová porozimetrie Fázová rozhraní Rtuťová porozimetrie Úhly smáčení

62 Rtuťová porozimetrie Vytvoření kapky na tuhém povrchu smáčení povrchu σ(s-v) + σ(l-v) cos θ = σ(s-l) L-V Θ S-V S-L Θ Θ Θ Rtuťová porozimetrie Vytvoření kapky na tuhém povrchu smáčení povrchu

63 Rtuťová porozimetrie Rtuť nesmáčí většinu povrchů Rtuťová porozimetrie

64 Rtuťová porozimetrie Washburnova rovnice πr 2 p = 2πrγ cosθ 2γ cosθ r = p γ povrchové napětí rtuti (20 o C γ = 0,485 N/m) θ úhel smáčení povrchu porézní látky rtutí (obvykle 130 o ) r poloměr póru, do kterého rtuť vstupuje právě při tlaku p. rnm [ ] = pmpa [ ] Rtuťová porozimetrie Dilatometr (penetrometr) víčko vzorek kovový plášť kapilára rtuť

65 Rtuťová porozimetrie Tlakový násobič (multiplikátor) p 2 S 2 "olej" brzdová kapalina EtOH S 1 p 1 olej Rtuťová porozimetrie síla působící na spodní píst F=p 1 S 1 síla působící na horní píst F=p 2 S 2 tlak v horní komoře p 2 = p 1 S 1 /S 2 Carlo Erba: p atm S 1 /S p atm poloměr pórů... > 7.5 nm Micromeritics, AutoPore 9200 p atm S 1 /S p atm poloměr pórů... > 1,4 nm

66 Rtuťová porozimetrie Snímání polohy hladiny rtuti v kapiláře dilatometru Carlo Erba: mechanické sledování polohy jehly Rtuťová porozimetrie Micromeritics aj.: změna kapacity kondensátoru (kapilára dilatometru)

67 Rtuťová porozimetrie Rtuťová porozimetrie Intruzní křivka rtuti Intruze Hg cm 3 /g p (MPa)

68 Rtuťová porozimetrie Kumulativní í distribuce pórů 0.6 Intruse Hg cm 3 /g r (nm) Rtuťová porozimetrie Diferenciální distribuce pórů Monodispersní struktura 1.0 dv/dlog(r) c m 3 /g r (nm)

69 Rtuťová porozimetrie Diferenciální distribuce pórů Bidispersní struktura nm dv/dlog( r) ( c m 3 /g) nm 0.0 r (nm) velikost mezer velikost koulí Rtuťová porozimetrie velikost koulí tlak pro intruzi rtuti Prášky Vnikání rtuti mezi částice prášku

70 Rtuťová porozimetrie vzestup intruze rtuti při nízkých tlacích předstírání přítomnosti velkých pórů r (n m ) In tru s e H g c m 3 /g p (M Pa) Rtuťová porozimetrie d (µm) analyza obrazu sedimentace analysis Při rtuťové porozimetrii: pozor na (zdánlivou) přítomnost širokých pórů!!! /p (MPa -1 ) d(prášek) = r(pór) 6 8

71 Rozměry porů a měřící techniky Porozimetrie x adsorpce dusíku Zcela rozdilne fyzikální procesy; odlišné ovlivnění např. zúžením/spojením porů aj.

72 Textura Textura

Chemie povrchů verze 2013

Chemie povrchů verze 2013 Chemie povrchů verze 2013 Definice povrchu složitá, protože v nanoměřítku (na úrovni velikosti atomů) je elektronový obal atomů difúzní většinou definován fyzikální adsorpcí nereaktivních plynů Vlastnosti

Více

Adsorpce. molekulární adsorpce: (g) (s), (l) (s)/(l),... iontová adsorpce Paneth Fajans. výměnná iontová adsorpce, protionty v aluminosilikátech

Adsorpce. molekulární adsorpce: (g) (s), (l) (s)/(l),... iontová adsorpce Paneth Fajans. výměnná iontová adsorpce, protionty v aluminosilikátech Adsorpce 1/15 molekulární adsorpce: (g) (s), (l) (s)/(l),... iontová adsorpce Paneth Fajans výměnná iontová adsorpce, protionty v aluminosilikátech Ar na grafitu adsorpce: na povrch/rozhraní absorpce:

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM - Základní materiálové parametry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM - Základní materiálové parametry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM - Základní materiálové parametry Hustota vs. objemová hmotnost - V případě neporézních materiálů (kovy, ) je hustota rovná objemové hmotnosti - V případě

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN - Základní materiálové parametry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN - Základní materiálové parametry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123MAIN - Základní materiálové parametry Hustota vs. objemová hmotnost - V případě neporézních materiálů (kovy, ) je hustota rovná objemové hmotnosti - V případě

Více

Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku

Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku Michal Dudák Pod texturními vlastnostmi porézních látek se skrývá popis složité porézní struktury. Fyzisorpce dusíku je jedna z nejrozšířenějších metod

Více

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě ϑ je stupeň pokrytí ϑ = N 1 N 1p N 1 = ϑn 1p ν 1 = 1 4 nv a ν 1ef = γν 1 = γ 1 4 nv a γ je koeficient ulpění () F6450 1 / 23 8kT v a = πm = 8kNa T π M 0 ν

Více

Vlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny

Vlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří

Více

Charakterizace pevné fáze rtuťová porozimetrie, distribuce velikosti částic, optická mikroskopie

Charakterizace pevné fáze rtuťová porozimetrie, distribuce velikosti částic, optická mikroskopie Laboratoř oboru Charakterizace pevné fáze rtuťová porozimetrie, distribuce velikosti částic, optická mikroskopie Laboratorní práce slouží k úvodnímu seznámení s metodami, které jsou na Ústavu anorganické

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné

Více

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová

Více

Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla

Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla Teorie chromatografie - III Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 4.3.3 Teorie dynamická Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma

Více

Měření povrchového napětí

Měření povrchového napětí Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) 1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve

Více

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako 1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti

Více

6. Stavy hmoty - Plyny

6. Stavy hmoty - Plyny skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová

Více

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné

Více

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel

Více

Látkové množství n poznámky 6.A GVN

Látkové množství n poznámky 6.A GVN Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové

Více

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e = Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?

Více

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán

Více

Měření plochy povrchu pevných látek a určování jejich porozity metodou sorpce plynu

Měření plochy povrchu pevných látek a určování jejich porozity metodou sorpce plynu Jiří Pechoušek Měření plochy povrchu pevných látek a určování jejich porozity metodou sorpce plynu Tento text má sloužit jako obecný úvod do problematiky měření plochy povrchu pevných látek pomocí sorpce

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2

Více

Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem

Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem 3. přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem Jedním ze základních parametrů, které řídí interakci mezi kapalinou a pevnou látkou je GEOMETIE PEVNÉ LÁTKY (tvar strukturní komponenty a relativní

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn

Více

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:

Více

Textura porézních látek

Textura porézních látek Učební tet pro doktorské studum Petr Schneder Ústav chemckých procesů AV ČR Praha 2007 OBSAH Tetura Tvar a rozměr pórů Klasfkace pórů Objem pórů, porozta, skutečná a zdánlvá hustota Fyzkální adsorpce Mechansmus

Více

Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce

Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce Fázové rozhraní Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce Homogenní - kapalina/plyn - povrch;kapalina/kapalina Nehomogenní - tuhá látka/plyn - povrch;

Více

LOGO. Struktura a vlastnosti kapalin

LOGO. Struktura a vlastnosti kapalin Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny V přírodě velmi často pozorujeme, že se povrch kapaliny, např. vody, chová jako pružná blána, která unese např. hmyz Vysvětlení: Molekuly kapaliny

Více

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová

Více

3.3 Částicová stavba látky

3.3 Částicová stavba látky 3.3 Částicová stavba látky Malé (nejmenší) částice látky očekávali nejprve filozofové (atomisté) a nazvali je atomy (z řeckého atomos = nedělitelný) starověké Řecko a Řím. Mnohem později chemici zjistili,

Více

Sol gel metody, 3. část

Sol gel metody, 3. část Sol gel metody, 3. část Zdeněk Moravec (hugo@chemi.muni.cz) V posledním díle se podíváme na možnosti, jak připravené materiály charakterizovat a také na možnosti jejich využití v praxi. Metod umožňujících

Více

Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce

Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce Dos 1654 July 25 nd, 2011 Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce Catherine Ionescu Pancosma R&D, Carbovet expert 1 Představení Většina zákazníků požaduje vysvětlení jaký je mechanismus

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

Přednáška 4. Tlak nasycených par, odpařování. Materiály pro vakuovou techniku Procesy ve stěnách vak. systémů. Martin Kormunda

Přednáška 4. Tlak nasycených par, odpařování. Materiály pro vakuovou techniku Procesy ve stěnách vak. systémů. Martin Kormunda Přednáška 4 Tlak nasycených par, odpařování. Materiály pro vakuovou techniku Procesy ve stěnách vak. systémů. Vypařování Mějme vakuový systém, ve kterém nejsou žádné plyny ani v objemu komory ani na jejích

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn

Více

102FYZB-Termomechanika

102FYZB-Termomechanika České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH

Více

Základy vakuové techniky

Základy vakuové techniky Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní

Více

Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové

Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové ymnázium Přírodní vědy moderně

Více

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova

Více

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo

Více

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic

Více

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná

Více

Měření povrchového napětí kapalin a kontaktních úhlů

Měření povrchového napětí kapalin a kontaktních úhlů 2. Přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem Měření povrchového napětí kapalin a kontaktních úhlů Eva Kuželová Košťáková KCH, FP, TUL 2019 ADHEZE KAPALIN K PEVNÝM LÁTKÁM Povrchové napětí

Více

Voda, pára, vypařování,

Voda, pára, vypařování, Voda, pára, vypařování, rovnovážná vlhkost MaK 3/2011 Molekula vody a její vlastnosti Základní charakteristiky: Malá(průměr asi 2,8 Å), relativně lehká (M r =18, 015) Polární(vytváří relativně silný dipól),

Více

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek: ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY II. autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Ve třech válcích byly plyny, prvky. Válce měly obsah 3 litry. Za normálních podmínek obsahoval první válec bezbarvý plyn

Více

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina / plyn (l/g) - povrch kapalina / kapalina (l/l) tuhá látka / plyn (s/g) - povrch

Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina / plyn (l/g) - povrch kapalina / kapalina (l/l) tuhá látka / plyn (s/g) - povrch Fáze I Fáze II FÁZOVÁ ROZHRANÍ a koloidy kolem nás z mikroskopického, molekulárního hlediska Fáze I Fáze II z makroskopického hlediska Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina /

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti

Více

Amorfní látky (např. podchlazené kapaliny, např. skla, vosky, pryskyřice,

Amorfní látky (např. podchlazené kapaliny, např. skla, vosky, pryskyřice, Pevná látka mota, která je tuá a odolává působení napětí účinkem vnější síly se elasticky deformuje její tvar je dán více předcozí istorií než povrcovými silami jako u kapalin silné interakce mezi stavebními

Více

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO. OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi

Více

34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...

34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení... 34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická

Více

DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály

Více

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008 Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

a) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete obě závislosti do jednoho grafu a vyznačte na osách důležité hodnoty.

a) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete obě závislosti do jednoho grafu a vyznačte na osách důležité hodnoty. Příklady: 24. Gaussův zákon elektrostatiky 1. Na obrázku je řez dlouhou tenkostěnnou kovovou trubkou o poloměru R, která nese na povrchu náboj s plošnou hustotou σ. Vyjádřete velikost intenzity E jako

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem

Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem 3. přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem OPAKOVÁNÍ Soudržnost dvou spojovaných ploch, tedy vazba mezi pevným povrchem vláken a adhezivem (pojivem) je chápána jako ADHEZE. Primární i

Více

Kompaktace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Suchá granulace Princip. Vazebné síly. Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy

Kompaktace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Suchá granulace Princip. Vazebné síly. Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy Zvětšování velikosti částic Kompaktace, extrudace Kompaktace Suchá granulace Princip Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy Vazebné síly van der Waalsovy interakce mechanické zaklesnutí částic povrchové

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací

Více

METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D

METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D 2010 PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D. 10.6.2010 ZMĚNY D 2010 (harmonizace beze změn v textu) 2.9.1 Zkouška rozpadavosti tablet a tobolek 2.9.3 Zkouška disoluce

Více

Nanomateriály a jejich charakterizace (2+0), navazující Mrg. 1 roč. ZS, CN349, Čt 9-11

Nanomateriály a jejich charakterizace (2+0), navazující Mrg. 1 roč. ZS, CN349, Čt 9-11 Nanomateriály a jejich charakterizace (2+0), navazující Mrg. 1 roč. ZS, CN349, Čt 9-11 2. Přednáška, 1.11.2012 Studium povrchových vlastností nanostrukturovaných materiálů (ablace materiálu, goniometrie,

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010

Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010 Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010 Stavové rovnice - obecně Van der Waalsova rovnice V čem je ukryta síla van der Waalse... A b=4n A V mol. Van der Waalsova rovnice (r. 1873) - první úspěšná

Více

2 Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost kapalin 7

2 Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost kapalin 7 Obsah Obsah 1 Povrchová vrstva 1 2 Jevy na rozhraní 3 2.1 Kapilární tlak........................... 4 2.2 Kapilární jevy........................... 5 3 Objemová roztažnost kapalin 7 1 Povrchová vrstva

Více

stechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10

stechiometrický vzorec, platné číslice  1 / 10 Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY

Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA

Více

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Fyzika - Sexta, 2. ročník - Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K 11 plynných prvků Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 20 He 4.4 Ne 27 Ar 87 Kr 120 Xe 165 Rn 211 N 2 77 O 2 90 F 2 85 Cl 2 238 1 Plyn

Více

Abstrakt Tato práce je zaměřena na studium procesu adsorpce plynu na pevný adsorbent. Principy adsorpce zahrnující charakteristiku porézních struktur, příklady vybraných adsorbentů a jejich vlastností,

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Fyzikální geodézie 2/7 Gravitační potenciál a jeho derivace

Více

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární

Více

Výroba tablet. Lisovací nástroje. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. Horní trn (razidlo) Lisovací matrice (forma, lisovnice)

Výroba tablet. Lisovací nástroje. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. Horní trn (razidlo) Lisovací matrice (forma, lisovnice) Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA

Více

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní

Více

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry TRANSPORT VODNÍ PÁRY PORÉZNÍM PROSTŘEDÍM: Ve vzduchu obsažená vodní pára samovolně difunduje do míst s nižším parciálním tlakem až

Více

4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů

4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4.. Zadání úlohy. Změřte teplotní součinitel odporu mědi v rozmezí 20 80 C. 2. Změřte teplotní součinitel odporu platiny v rozmezí 20 80 C. 3. Vyneste graf

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN Struktura kapalin Povrchová vrstva kapaliny Povrchová energie, povrchová síla, povrchové napětí Kapilární tlak Kapilarita Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. STRUKTURA KAPALIN Tvoří

Více

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0 Rovnice tečny a normály Geometrický význam derivace funkce f(x) v bodě x 0 : f (x 0 ) = k t k t je směrnice tečny v bodě [x 0, y 0 = f(x 0 )] Tečna je přímka t : y = k t x + q, tj y = f (x 0 ) x + q; pokud

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Zkouška a doporučená literatura Ústní kolokvium Doporučená literatura

Více

http://www.fch.ft.utb.cz/ps_lab_grafika.php

http://www.fch.ft.utb.cz/ps_lab_grafika.php Grafické zpracování závislostí laboratorní cvičení z FCH II Než začnete zpracovávat grafy, prostudujte si níže uvedený odkaz, na kterém jsou obecné zásady vyhodnocení experimentálně zjištěných a vypočtených

Více

Měření teplotní roztažnosti

Měření teplotní roztažnosti KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty

Více

Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí

Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí Metodický pokn odboru ochran ovzduší Ministerstva životního prostředí ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající společně s palivem, jiné než spalovn

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE Speciální techniky sorpce plynu využívané při analýze mikropórů

DIPLOMOVÁ PRÁCE Speciální techniky sorpce plynu využívané při analýze mikropórů Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální fyziky DIPLOMOVÁ PRÁCE Speciální techniky sorpce plynu využívané při analýze mikropórů Autor: Studijní program: Studijní obor:

Více

5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly

5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly a kapalné krystaly Vlastnosti kapalin kapalných krystalů jako rozpouštědla Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kapaliny nestálé atraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami,

Více

Úvod. K141 HYAR Úvod 0

Úvod. K141 HYAR Úvod 0 Úvod K141 HYAR Úvod 0 FYZIKA MECHANIKA MECH. TEKUTIN HYDRAULIKA HYDROSTATIKA HYDRODYNAMIKA Mechanika tekutin zabývá se mechanickými vlastnostmi tekutin (tj. silami v tekutinách a prouděním tekutin) poskytuje

Více

GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY

GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY PLOCHA JAKO VEKTOR Matematický doplněk n n Elementární plocha ΔS ds Ploše přiřadíme vektor, který 1) je k této ploše kolmý 2) má velikost rovnou velikosti (obsahu) plochy Δ

Více

Molekulární dynamika vody a alkoholů

Molekulární dynamika vody a alkoholů Molekulární dynamika vody a alkoholů Pavel Petrus Katedra fyziky, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 10. týden 22.4.2010 Modely vody SPC SPC/E TIP4P TIP5P Modely alkoholů OPLS TraPPE Radiální distribuční

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA. KAPITOLY. Zpracování měření Zpracování výsledků měření (nezávislých

Více

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25. Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace

Více