Chemické základy života

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chemické základy života"

Transkript

1 Biologie I 2. přednáška Chemické základy života

2 Zastoupení prvků v přírodě zastoupení prvků v zemské kůře, výška odpovídá četnosti výskytu modře prvky nacházející se ve významném množství v živých organismech Biology 6ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2002, ISB N ) 2/2

3 > 1/3 zemské kůry mikrobiogenní a stopové oligobiogenní 1/3 živé hmoty makrobiogenní Zastoupení prvků v přírodě Prvek Atomové číslo Podíl v zemské kůře [%] Podíl v živé buňce [%] Biologický význam Kyslík 8 46,6 65 Součást vody, organických molekul a aniontů, vzdušný O2 pro buněčnou respiraci Uhlík 12 0,03 18,5 Součást všech organických látek Vodík 1 0,14 9,5 Součást vody a organických látek, v buňce jako nositel elektronu při oxidačně-redukčních reakcích Dusík 7 stopy 3,3 Součást všech aminokyselin a nukleotidů Vápník 20 3,6 1,5 Součást koster a zubů, ovlivňuje asociace a disociace proteinů, svalové kontrakce Fosfor 15 0,07 1,0 Součást nukleových kyselin a nukleotidů, fosfát je důležitý při přenosu energie Draslík 19 2,6 0,4 Hlavní positivní náboj uvnitř buňky Síra 16 0,03 0,3 Součást proteinů a modifikovaných sacharidů Sodík 11 2,8 0,2 Hlavní positivní náboj vně buňky Chlór 17 0,01 0,2 Hlavní negativní náboj vně buňky Hořčík 12 2,1 0,1 Součást proteinů účastnících se přenosu energie a informace v buňce Železo 26 5,0 0,05 Součást proteinů, účastní se přenosu O2 v krvi a některých oxidačně-redukčních reakcí Fluór 9 0,07 0,01 Mangan 25 0,1 0,005 Komponenta řady enzymů Zinek 30 stopy 0,002 Komponenta řady enzymů Křemík 14 27,7 0,001 Bór 5 stopy 0,0007 Jód 53 stopy 0,0004 Součást thyroidního hormonu Měď 29 0,01 0,0002 Komponenta řady enzymů Hliník 13 6,5 stopy Vanad 23 0,01 stopy Chrom 24 0,01 stopy Kobalt 27 stopy stopy Součást vitaminu B12 Selen 34 stopy stopy Součást atypické aminokyseliny selenocystein Molybden 42 stopy stopy Komponenta řady enzymů 2/3

4 Biogenní prvky v živé hmotě ve formě iontů a sloučenin, které plní funkce: stavební informační a regulační metabolické provozní zásobní invariabilní makrobiogenní (> 1 %) oligobiogenní (0,05 1 %) mikrobiogenní a stopové (< 1 %) variabilní např. křemík rozsivky zlato kukuřice stříbro houby 2/4

5 Chemické vazby v živých systémech kovalentní sdílení či více elektronových párů iontové / polární / nepolární nekovalentní elektrostatické mezi dvěma trvalými náboji v molekule vodíkové sdílení vodíku mezi dvěma atomy hydrofobní interakce ve vodném prostředí mezi látkami neschopnými tvořit vodíkové můstky van der Waalsovy mezi parciálními náboji (trvalými nebo indukovanými) na elektronovém obalu 2/5

6 Voda základní složka v živých systémech kontinuální fáze v buňce, tkáni i pletivu prostředí, ve kterém probíhají chemické reakce obsah vody odráží metabolickou aktivitu obsah vody mozek 80 % kostra 25 % list % dřevo % semena % funkce v živých systémech rozpouštědlo hydrofilních látek napomáhá organizaci nepolárních látek účastní se chemických reakcí, disociace napomáhá udržovat stabilní teplotu organismů 2/6

7 Voda dipolární charakter molekuly tvorba vodíkových můstků struktura ledu D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 5th edition, W.H. Freeman and Company, 2008 vodíkové můstky v kapalné vodě 2/7

8 Voda vlastnosti důležité pro živé organismy v kapalném skupenství flexibilní síť vodíkových můstků ionizace a solvatace molekul (kyseliny, báze, sole, organické látky ) vznik organizovaných struktur z amfolytů (micely, membrány, ) teplotní závislost hustoty pevné skupenství má nižší hustotu než kapalné vysoké výparné teplo, vysoká tepelná kapacita, vysoké povrchové napětí disociace a tvorba H + a OH - 2/8

9 Voda vlastnosti důležité pro živé organismy vodíkové můstky a solvatace hydrofilní molekuly hydrofobní molekuly 2/9

10 Voda vlastnosti důležité pro živé organismy vodíkové můstky a agregace hydrofobních sloučenin minimalizace energie na základě zvýšení entropie dojde k agregaci nepolárních částí a tím minimalizaci oblasti jejich kontaktu s vodným prostředím hydrofobní interakce vznik micel a membrán, sbalování proteinů 2/10

11 Voda vlastnosti důležité pro živé organismy vodíkové můstky a kohezivita vysoká adhesivita usnadňuje nasávání vody a její transport od kořenů k listům, překonává sílu gravitace, pro tenké kapiláry vysoké povrchové napětí umožňuje některému hmyzu a ještěrkám chodit po vodě 2/11

12 Voda vlastnosti důležité pro živé organismy tepelné vlastnosti vody teplotní pufr brání velkým výkyvům během metabolických procesů dobrý přenašeč tepla i na globální úrovni mořské proudy ochlazování organismů pomocí potu mění se hustota vody v závislosti na teplotě led plave vodní plochy zamrzají od povrchu, u dna zůstává kapalná voda, kde mohou přežívat vodní organismy By Klaus-Dieter Keller, created with QtiPlot ( via Wikimedia Commons 2/12

13 Voda vlastnosti důležité pro živé organismy ionizace vody, disociace molekul ionizace vody H 2 O + H 2 O H 3 O + + OH - K W H O a OH K W 2 a H 2 v čisté vodě vzniká malé množství iontů i čistá voda je vodivá kyseliny / báze / pufry a 3. O 14 H O. OH 1, ph = -log c H3 O+ žaludeční šťávy citronová šťáva ocet, cola, pivo rajčata černá káva, dešťová voda moč, sliny čistá voda, krev mořská voda soda na pečení voda z Velkého solného jezera amoniak bělící prostředky čistič na trouby hydroxid sodný 2/13

14 Anorganické látky rozpustné ionty volné kationty (K +, Na +, Mg 2+, Ca 2+ ) volné anionty (HPO 4 2-, H 2 PO 4-, HCO 3- ) vázané na biopolymery strukturní funkce (Mg 2+, Zn 2+ ) katalytická funkce (Zn 2+, Cu 2+, Fe 2+, Mn 2+, Co 2+, Mo 2+ ) regulační funkce (Ca 2+ ) nerozpustné součást ochranných a opěrných struktur uhličitan vápenatý exoskelet bezobratlých hydratovaný oxid křemičitý schránky rozsivek fosforečnan vápenatý kostra obratlovců 2/14

15 Organické látky v buňce asi různých malých organických molekul většina složitějších je zbudována nebo odvozena od asi 40 jednoduchých molekul Podíl na celkové hmotě buňky [%] Voda 70 1 Anorganické ionty 1 20 Monosacharidy+prekursory Mastné kyseliny, lipidy+prekursory 1 50 Aminokyseliny+ prekursory 0,4 100 Nukleotidy+ prekursory 0,4 100 Ostatní malé molekuly 0,2 ~ 300 Makromolekuly 26 ~ 3000 Počet typů molekul v dané kategorii 5 monosacharidů 6 mastných kyselin glycerol cholin 20 a-aminokyselin 2 purinové báze 3 pyrimidinové báze nikotinamid kyselina octová 2/15

16 Makromolekuly polysacharidy, proteiny, nukleové kyseliny zbudovány z monomerních jednotek (homopolymery / heteropolymery) spojených kovalentně do velkých celků lipidy biologické membrány a inkluze vznik - dehydratace zánik - hydrolýza Biology 11ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) Komponenta Podíl v E. coli [%] Podíl v savčí buňce [%] Voda Anorg. ionty 1 1 Metabolity 3 3 Proteiny RNA 6 1,1 DNA 1 0,25 Fosfolipidy 2 3 Další lipidy - 2 Polysacharidy 2 2 Objem buňky cm cm 3 Poměrný objem /16

17 Makromolekuly makromolekula podjednotka funkce příklad sacharidy škrob, glykogen glukosa zásoba energie obilí, brambory celulosa glukosa strukturní buněčné stěny papír v rostlinných buňkách chitin modifikovaná glukosa strukturní schránky krabů nukleové kyseliny DNA deoxyribonukleotidy uchovávání genetické informace chromozomy RNA ribonukleotidy přenos genetické informace pro mrna, trna genovou expresi proteiny funkční aminokyseliny katalýza, transport hemoglobin, enzymy strukturní aminokyseliny strukturní hedvábí, vlasy lipidy triglyceridy glycerol a tři mastné kyseliny zásobárna energie máslo fosfolipidy glycerol, dvě mastné kyseliny, fosfát buněčné membrány fosfatidylcholin a polární substituent prostaglandiny pětiuhlíkatý kruh s dvěma přenos informace prostaglandin E nepolárními řetězci steroidy čtyři spojené uhlíkaté cykly membrány, hormony cholesterol, estrogen terpeny dlouhé uhlíkaté řetězce barviva, strukturní funce karoten, kaučuk Biology 11ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 2/17

18 Sacharidy vznik fotosyntézou z CO 2 a H 2 O chemicky polyhydroxyaldehydy (aldosy) polyhydroxyketony (ketosy) pro strukturu důležité prostorová orientace enantiomery / stereoisomery (CH 2 O)n n=3 triosy 4 tetrosy 5 pentosy 6 hexosy 7 heptosy 2/18

19 Sacharidy glyceraldehyd struktura monomerních jednotek D- CHO CH C 2 OH HOH 2 C CHO C L- D-ketosy H OH HO H D-aldosy Biology 11ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 2/19

20 Sacharidy struktura monomerních jednotek isomery stejný sumární vzorec, ale odlišné struktury konstituční isomery liší se pořadím navázaných atomů stereoisomery atomy jsou ve stejném pořadí, ale jinak prostorově uspořádané enantiomery zrcadlové obrazy diastereoisomery nejsou zrcadlové obrazy epimery liší se na jednom nebo více asymetrických uhlících anomery liší se na novém asymetrickém uhlíku vzniklém při cyklizaci struktury Biology 11ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 2/20

21 Sacharidy struktura monomerních jednotek ve vodě spontánní cyklizace vznik hemiacetalové vazby vznik dalšího chirálního místa 2 anomery a- a b- zkrácený zápis struktury Fischerova projekce Biology 11ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) Haworthova projekce 2/21

22 Sacharidy oligo- a polysacharidy, deriváty oligosacharidy do monosacharidových 10 jednotek polysacharidy nad 10 oligosacharidových podjednotek maltosa celulosa laktosa škrob sacharosa 2/22

23 Sacharidy oligo- a polysacharidy, deriváty deriváty náhrada hydroxylových skupin jinými funkčními skupinami často změna nábojových vlastností glukuronová kyselina 2/23

24 Sacharidy biologická funkce - polysacharidy polysacharid monosacharidy vazba větvení lokalizace funkce bakterie murein D-GlcNAc D-MurNAc β 1 4 buněčná stěna strukturní dextran D-Glc α 1 6 α 1 3 vazba vody rostliny agarosa D-Gal L-anhydroGal β 1 4 β 1 3 červené řasy - agar vazba vody karagenan D-Gal β 1 3 α 1 4 červené řasy vazba vody celulosa D-Glc β 1 4 buněčná stěna strukturní xyloglukan D-Glc D-Xyl, D-Gal, L-Fuc β 1 4 β 1 6 β 1 2 buněčná stěna (hemicelulosa) strukturní arabinan L-Ara α 1 5 buněčná stěna (pektin) strukturní amylosa D-Glc α 1 4 amyloplasty zásobní amylopektin D-Glc α 1 4 α 1 6 amyloplasty zásobní inulin D-Fru β 2 1 zásobní buňky zásobní živočichové chitin D-GlcNAc β 1 4 hmyz, krabi strukturní glykogen D-Glc α 1 4 α 1 6 játra, svaly zásobní kyselina hyaluronová D-GlcUA D-GlcNAc β 1 4 β 1 3 pojivové tkáně strukturní, vazba vody 2/24

25 Sacharidy biologická funkce zdroj energie a uhlíku pro syntézy rezervní formy energie a uhlíku strukturní složky buněk, tkání a pletiv součást složených biomolekul glykoproteiny, proteoglykany, glykolipidy, nukleotidy 2/25

26 Sacharidy zdroj a rezervní formy energie a uhlíku pro syntézy biologická funkce monosacharidy oligosacharidy glykogen (živočichové) transport hydrolýza, fosforylace, modifikace polysacharidy hydrolýza glukosa glukosa-6-fosfát fruktosa-6-fosfát energie prekurzory škrob (rostliny) štětičkovitá struktura amylopektinu Biology 11ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 2/26

27 Sacharidy buněčná stěna rostlin biologická funkce celulosa b1 4 poly-d-glukosa jednotek pektiny a1 4 poly-d-galaktouronová kys. methylovaná část karboxylů hemicelulosy obsahují pentosy: D-xylosa, L-arabinosa hexosy: D-manosa, D-galaktosa, uronové kyseliny) 2/27

28 Sacharidy ostatní stavební funkce biologická funkce chitin exoskeleton bezobratlých, buněčná stěna hub b1 4 poly-d-n-acetylglukosamin murein buněčná stěna bakterií sacharidová část = derivát chitinu kvasinkový glukan glykosaminoglukany s vazbami b1 3 a b1 6 matrice pojivových tkání živočichů glukosamin a uronové kyseliny vazby a1 4 a a1 3 acetylované a sulfonylované negativní náboj vazba vody a iontů vznik vysoce elastických struktur volné nebo kovalentně vázané na proteiny 2/28

29 Sacharidy součást složených biomolekul glykoproteiny, proteoglykany, glykolipidy, nukleotidy proteoglykan glykolipidy biologická funkce glykoprotein 2/29

30 Lipidy nejrůznorodější skupina makromolekul definovány pouze na základě hydrofobicity - hydrofobní nebo amfifilní látky glyceridy fosfolipidy a glykolipidy vosky terpeny a steroly v tucích rozpustné vitamíny mastné kyseliny a jejich deriváty biologické funkce: skladování energie buněčná signalizace stavební komponenty buněčných membrán ochranná termoizolace, hydroizolace a mechanická ochrana 2/30

31 Lipidy estery mastných kyselin s alkoholy a jejich deriváty triacylglyceroly živočišné nejčastější mastné kyseliny palmitová, stearová, olejová rostlinné bohaté na nenasycené mastné kyseliny zásobárna energie a uhlíku pro syntézy mechanická ochrana orgánů termoizolační vrstva živočichů vosky tuhé estery mastných kyselin a vyšších monohydroxylových alkoholů živočišné C 14 C 18, srst, peří rostlinné C 26 C 30, povrch listů a plodů hydrofobní vrstva bránící ztrátám vody, smáčení a napadení mikroorganismy 2/31

32 Color Atlas of Biochemistry 2ed (Koolman J, Roehm KH, Thieme, 2005, ISBN ) Lipidy mastné kyseliny nejčastěji se sudým počtem uhlíků, nevětvené hydrofobní nereaktivní řetězec poměrně reaktivní karboxylová skupina speciální mastné kyseliny s trojnou vazbou, s hydroxylovou skupinou v bakteriích a archeobakteriích větvené, s cyklickými strukturami v řetězci s komplexními strukturami v řetězci dlouhé řetězce až C 56 esenciální pro lidský organismus 2/32

33 glycerol glycerol sfingosin sfingosin sfingosin glycerol glycerol glycerol Lipidy polární lipidy amfipatická povaha: hydrofilní část monosacharidy (glykolipidy) fosfát + cholin, ethanolamin nebo serin (fosfolipidy) hydrofobní část zbytky mastných kyselin základní stavební složky biologických membrán micela fosfolipidová dvojvrstva zásobní lipidy (neutrální) fosfolipidy membránové lipidy (polární) glykolipidy archaebakteriální etherové lipidy triacylglyceroly glycerofosfolipidy sfingolipidy sfingolipidy galaktolipidy (sulfolipidy) mastná k. mastná k. diftanyl PO 4 mastná k. mastná k. mastná k. mastná k. mastná k. diftanyl mastná k. PO4 alkohol cholin mono- nebo oligosacharid mono- nebo disacharid SO4 PO4 2/33

34 Lipidy ostatní významné lipidy izoprenoidy (terpeny) odvozené od isoprenu karotenoidy fytohormony feromony toxiny alkaloidy antibiotika kaučuk, gutaperča fytol ubichinon digitalin tokoferol (vitamín E) steroidy cholesterol žlučové kyseliny hormony vitamín D karoten Color Atlas of Biochemistry 2ed (Koolman J, Roehm KH, Thieme, 2005, ISBN ) 2/34

35 Peptidy a proteiny heteropolymery složené z aminokyselin spojených peptidovou vazbou peptidy do 100 aminokyselin některé peptidy vznik bez proteosyntetického aparátu zvlášť pokud obsahují nekódované aminokyseliny nebo isopeptidovou vazbu glutathion, faloidin, peptidy z buněčné stěny bakterií proteiny nad 100 aminokyselin, nejčastěji mezi vznik pomocí proteosyntézy prostorové uspořádání několik úrovní typů struktur podle celkového tvaru fibrilární x globulární podle složení jednoduché proteiny x složené (obsahují neaminokyselinovou část) biologické funkce katalýza, transport, zásobní, podpůrná, strukturní a ochranná, pohyb, regulace a obrana organismu 2/35

36 Peptidy a proteiny proteiny biologická funkce katalýza zásobní enzymy, globulární tvorba a přerušování kovalentních vazeb, oxidace, redukce, izomerace řada enzymů povahy složených bílkovin (ligand/kofaktor se spolupodílí na katalýze) globulární zásoba aminokyselin (ovoalbumin, kasein, gliadin, zein) skladování navázaných látek (Fe- ferritin) regulace globulární, transmembránové proteinové a peptidové hormony (insulin, vasopresin) regulátory genové exprese (DNA vazebné proteiny) řízené seskupování proteinových komplexů / epigenetická informace pohyb globulární, fibrilární svalová kontrakce (proteinové komplexy aktinu a myosinu) pohyb buněk (vnitrobuněčné svaly - aktin a myosin/cytoskelet bičíky - tubulin/cytoskelet) pohyb objektů uvnitř buněk (chromosomy, organely, membránové váčky) Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 2/36

37 Peptidy a proteiny proteiny biologická funkce obrana organismu globulární imunoglobuliny proteinové a peptidové toxiny transport globulární a transmembránové rozvod malých molekul (O 2 - hemoglobin, myoglobin) specifické membránové přenašeče receptory strukturní, podpůrná globulární, transmembránové membránové receptory přenos signálu z vnějšího prostředí do buňky fibrilární gelovitá extracelulární matrix kolageny (kůže, kosti, zuby, šlachy, chrupavky, cévní stěny) elastiny (stěny cév, ligamenta, méně šlachy a kůže) krevní sraženina (fibrin) srst (keratiny) cytoskelet (střední filamenta - proteiny podobné keratinům) Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 2/37

38 Peptidy a proteiny aminokyseliny známo více než 100 různých v proteinech 20 kódovaných a-l-aminokyseliny liší se ve struktuře a vlastnostech postranního řetězce esenciální pro konkrétní organismus (člověk Val, Leu, Ile, Phe, Trp, Thr, Met, Lys) v buňkách hladina volných aminokyselin syntéza de novo rozklad nepotřebných proteinů z potravy pro syntézy dusíkatých látek lze odstranit dusík a použít jako zdroj energie Color Atlas of Biochemistry 2ed (Koolman J, Roehm KH, Thieme, 2005, ISBN ) 2/38

39 Peptidy a proteiny peptidová vazba páteř proteinu: volná otáčivost kolem dvou vazeb vznik 3D struktury konformace výsledek převážně nekovalentních interakcí v proteinu postranní řetězce ovlivnění struktury na základě své velikosti, náboje, brání volné rotaci páteře kolik různých peptidů o 30 aminokyselinách? možných kombinací 2/39

40 Peptidy a proteiny prostorové uspořádání fixace struktury proteinu kovalentní interakce disulfidické můstky nekovalentní interakce elektrostatické vodíkové můstky hydrofobní interakce van der Waalsovy 2/40

41 Peptidy a proteiny struktura proteinů 2/41

42 Peptidy a proteiny struktura proteinů sekundární struktura a-helix b-struktury - skládaný list b-struktury - otočka Color Atlas of Biochemistry 2ed (Koolman J, Roehm KH, Thieme, 2005, ISBN ) 2/42

43 Peptidy a proteiny struktura proteinů supersekundární struktura, strukturní motivy, domény aminokyselinových zbytků často spojené s konkrétní funkcí nezávislá konformace domény motivy doména 2 b a b motiv helix-otočka-helix motiv doména 1 doména 3 Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 2/43

44 Peptidy a proteiny struktura proteinů složené proteiny obsahují neaminokyselinovou složku vázanou na apoprotein kovalentní i nekovalentní vazba kofaktor / prostetická skupina fosfoproteiny nukleoproteiny lipoproteiny glykoproteiny a proteoglykany chromoproteiny metaloproteiny 2/44

45 Peptidy a proteiny struktura proteinů denaturace proteinů změna konformace proteinu vlivem přerušení nekovalentních interakcí fyzikálními vlivy (teplota, ph, která vede ke ztrátě jeho funkčnosti (biologické aktivity) vratná nebo nevratná 2/45

46 Peptidy a proteiny struktura proteinů tvar proteinů globulární proteiny protein sbalen do kompaktní struktury tvaru rotačního elipsoidu až koule často charakter micely - hydrofobní core (jádro) hydrofilní povrch koloidní roztok 2/46

47 Peptidy a proteiny struktura proteinů tvar proteinů fibrilární proteiny často svazky vzniklé vzájemným obtáčením helixů kolem sebe (superhelix) často jsou sousední vlákna spojena kovalentní disulfidickou vazbou nerozpustné, mechanicky odolné, v pojivech kolagen elastin 2/47

48 Peptidy a proteiny struktura proteinů tvar proteinů membránové proteiny membránová část na povrchu hydrofobní zbytky, kontakt s hydrofobními řetězci membránových lipidů ve struktuře často a-helixy nebo b-struktury stočené do soudku Obrázky z Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 2/48

49 Nukleové kyseliny hlavní role ve skladování a expresi genetické informace nukleotidy spojené fosfodiesterovou vazbou mezi 5 a 3 hydroxyly pentos hydrofilní kostra ve vodě tvorba koloidních roztoků polarita řetězce 5 3 2/49

50 Nukleové kyseliny nukleotidy - složení NH 2 HO O P O OH O N N O OH O O - P O O - fosfát pentosa báze O O - P O O - O P O O - nukleosid O O - P O O - O P O O - O P O O - nukleotid 2/50

51 Nukleové kyseliny nukleotidy biologická funkce krátkodobé přenašeče energie - ATP, GTP energie uvolněná hydrolýzou pohání endotermní reakce aktivátory molekul pro syntézy vznik reaktivních meziproduktů, cílení do příslušné dráhy zdroj fosfátu pro enzymové fosforylace převážně ATP signální molekuly - camp, cgmp druhý posel, pro regulaci hladiny metabolitů nebo přenos signálu do buňky součást enzymů, katalyzátor NAD +, FAD dinukleotidy, kofaktory oxidačněredukčních reakcí 2/51

52 Nukleové kyseliny DNA cukr deoxyribosa báze C, G, T, A nejčastěji pravotočivá dvojšroubovice - 1 závit párů bazí dva paralelní řetězce vodíkové můstky mezi komplementárními bázemi párování vždy purin-pyrimidin, konstantní vzdálenost cukr- fosfátových koster Color Atlas of Biochemistry 2ed (Koolman J, Roehm KH, Thieme, 2005, ISBN ) 2/52

53 Nukleové kyseliny DNA - struktura terciární a komplexy s proteiny primární sekundární 2/53

54 Nukleové kyseliny DNA biologické funkce udržení a přenos genetické informace na potomstvo převedení genetické informace do sekvencí RNA a proteinů za pomoci transkripčního a proteosyntetického aparátu strukturní gen oblast kódující protein další geny specializované molekuly RNA určité nepřepisované sekvence nesou informaci pro regulaci vlastního kopírování (počátek replikace) a regulaci přepisu genů (promotor, operátor ) 2/54

55 Nukleové kyseliny RNA cukr ribosa báze C, G, U, A nejčastěji jednořetězcové mohou ale tvořit intramolekulární vodíkové můstky mezi komplementárními úseky mohou se tvořit i neobvyklé páry G-C, tvorba trojšroubovice minoritní báze, v trna Color Atlas of Biochemistry 2ed (Koolman J, Roehm KH, Thieme, 2005, ISBN ) 2/55

56 Nukleové kyseliny RNA biologické funkce při expresi genů tj. transkripci / translaci přenos informace o aminokyselinové sekvenci (mrna) přenos aminokyselin a jejich přesné umístnění v primární struktuře nově syntetizovaného proteinu strukturní a katalytické funkce v nukleoproteinech např. ribosom rrna, v jádře sestřih RNA snrna regulace (např. tzv. antisense RNA) 2/56

57 Koloběh prvků koloběh uhlíku 2/57

58 Koloběh prvků koloběh dusíku 2/58

59 Koloběh prvků koloběh síry 2/59

60 Koloběh prvků koloběh fosforu 2/60

Biologie I Chemické základy života

Biologie I Chemické základy života http://biomikro.vscht.cz/ Biologie I Chemické základy života ZASTOUPENÍ PRVKŮ V PŘÍRODĚ Johnson R.: Biology, 5 th edition 1999; The McGraw-Hill Comp., Inc. významně zastoupeny v živé hmotě BIOGENNÍ PRVKY

Více

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová Struktura lipidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Od glycerolu jsou odvozené a) neutrální tuky b) některé fosfolipidy c) triacylglyceroly d) estery cholesterolu Od glycerolu jsou odvozené a)

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Bílkoviny - proteiny

Bílkoviny - proteiny Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S)

Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S) SACHARIDY (cukry) 1 Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S) Dle počtu základních monosacharidových jednotek vázaných v jejich molekulách cukry 2 Biologický

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

Struktura sacharidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Struktura sacharidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová Struktura sacharidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi monosacharidy patří a) ribóza b) laktóza c) manóza d) amylóza Mezi monosacharidy patří a) ribóza b) laktóza disacharid (galaktóza +

Více

Přírodní polymery proteiny

Přírodní polymery proteiny Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.) PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina

Více

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_414 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O FOTOSYNTÉZA

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O FOTOSYNTÉZA SACHARIDY v těle člověka jen 2 % (v sušině) v rostlinách 85 90 % Funkce sacharidů v buňce: - zdroj energie (např. glukosa) - zásobní energetická surovina (škrob, glykogen) - zpevnění a ochrana buňky (celulosa,

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sacharidy

Více

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů

Více

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sacharidy

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném

Více

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Chemické složení buňky Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Seznámení s chemickým složením

Více

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními

Více

CHIRALITA William Thomson ( ) (Lord Kelvin, 1892)

CHIRALITA William Thomson ( ) (Lord Kelvin, 1892) CIRALITA William Thomson (1824-1907) (Lord Kelvin, 1892) I call any geometrical figure, or any group of points, chiral, and say it has chirality, if its image in a plane mirror, ideally realized, cannot

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek. Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981.

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek. Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981. Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981. ÚVOD DO BIOCHEMIE Termín BIOCHEMIE poprvé použil F. Hoppe-Seyler v roce 1903, ale

Více

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe Mezipředmětová integrace tělesná výchova biologie chemie Biochemie pro učitele tělesné výchovy I.: úvod (průvodce studiem) Filip Neuls, Ph.D. Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tématem

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

Sacharidy. Sacharidy. z jednoduchých monosacharidů kondenzací vznikají polysacharidy

Sacharidy. Sacharidy. z jednoduchých monosacharidů kondenzací vznikají polysacharidy Sacharidy 1. Monosacharidy 2. Disacharidy 3. Polysacharidy Sacharidy nesprávně nazývány uhlovodany n ( 2 ) n - platí to pouze pro některé cukry přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách vznik

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

disacharidy trisacharidy atd. (do deseti jednotek)

disacharidy trisacharidy atd. (do deseti jednotek) SACHARIDY Sacharidy jsou nejrozšířenější přírodní látky, stále přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách. V zelených rostlinách vznikají sacharidy fotosyntézou ze vzdušného oxidu uhličitého CO

Více

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy

Více

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou

Více

Struktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová

Struktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová SACHARIDY (glycidy) = uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty Struktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová = polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony monosacharidy oligosacharidy polysacharidy

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Základy biochemie KBC/BCH

Základy biochemie KBC/BCH ÚVOD Základy biochemie KBC/BCH Přednáška 4 h, Út, Pá od 8:00 do 9:30 Počet kreditů - 4 Materiály budou na webu KBC Další výukové materiály http://ibiochemie.upol.cz Zkouška písemná předtermíny v týdnu

Více

glykany rostlin, živočichů glykany řas, hub, mikrobů, modifikované glykany rostlin

glykany rostlin, živočichů glykany řas, hub, mikrobů, modifikované glykany rostlin . PLYSACARIDY glykany hlavní stavební jednotky obsah pentosy, hexosy, cukerné kyseliny aj. deriváty furanosy, pyranosy > 0 až 0 3-0 5 monosacharidů klasifikace podle původu přirozené aditivní podle základních

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

1. ročník Počet hodin

1. ročník Počet hodin SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY

Více

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O

SACHARIDY. Vznik sacharidů v přírodě v buňkách autotrofů asimilací CO 2 v přítomnosti H 2 O SACHARIDY v těle člověka jen 2 % (v sušině) v rostlinách 85 90 % Funkce sacharidů v buňce: - zdroj energie (např. glukosa) - zásobní energetická surovina (škrob, glykogen) - zpevnění a ochrana buňky (celulosa,

Více

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) Chemie nukleotidů a nukleových kyselin Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) NH 2 N N báze O N N -O P O - O H 2 C H H O H H cukr OH OH nukleosid nukleotid Nukleosidy vznikají buď syntézou

Více

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Struktura sacharidů a nukleových kyselin Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar 2017 snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy

Více

Struktura a funkce nukleových kyselin

Struktura a funkce nukleových kyselin Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební

Více

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Obecná biologie - přednášky

Obecná biologie - přednášky Obecná biologie - přednášky 1) Biogenní prvky H, C, N, O, P, S jsou základem látek nezbytných pro život H, C, O (N) jsou obsaženy v sacharidech H, C, O, (P) jsou obsaženy v lipidech H, C, N, O, S vytvářejí

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):

Více

Charakterizuj jedince, populaci a společenstvo a popiš základní taxonomii organismů, uveď příklady.

Charakterizuj jedince, populaci a společenstvo a popiš základní taxonomii organismů, uveď příklady. Otázka: Dějiny biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Lucie R. Charakterizuj jedince, populaci a společenstvo a popiš základní taxonomii organismů, uveď příklady. organismus (=jedinec=individuum) je vždy

Více

H 2 O, H + H 2 O, H + oligosacharidy. Příklad: hydrolýza škrobu (polysacharid) přes maltosu (disacharid) na glukosu (monosacharid).

H 2 O, H + H 2 O, H + oligosacharidy. Příklad: hydrolýza škrobu (polysacharid) přes maltosu (disacharid) na glukosu (monosacharid). Sacharidy Definice a klasifikace sacharidů Výraz karbohydráty (uhlovodany, atd.) vznikl na základě molekulového složení těchto sloučenin, neboť to může být vyjádřeno vzorcem C n (H 2 O) n, tedy jako hydráty

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

Didaktické testy z biochemie 1

Didaktické testy z biochemie 1 Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová Metabolismus lipoproteinů Vladimíra Kvasnicová animace: http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz19/19-5.html Obrázek převzat z knihy Grundy, S.M.: Atlas of lipid disorders, unit 1. Gower Medical Publishing,

Více

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových

Více

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)

Více

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Chemická reaktivita NK.

Chemická reaktivita NK. Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově

Více

Biopolymery. struktura syntéza

Biopolymery. struktura syntéza Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé

Více

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016 ŘEŠENÍ Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 016 1 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je jen

Více

Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová

Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg

Více

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Sacharidy - polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony (synonymen názvu je termín glycidy)

Sacharidy - polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony (synonymen názvu je termín glycidy) /2 Sacharidy 1 Pojmy Sacharidy - polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony (synonymen názvu je termín glycidy) Mnoho z nich, ne všechny, mají empirický vzorec ( 2 ) n ; některé také mohou obsahovat dusík,

Více