Zlepšování interoperability španělských železnic v evropském kontextu
|
|
- Vlasta Vítková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zlepšování interoperability španělských železnic v evropském kontextu José Maria Ruiz de Ojeda Úvod Omezení, která má současný moderní železniční systém, nejsou pouze výsledkem období národně zaměřeného plánování, ale i období vzniku soukromých společností založených v době před znárodňováním (30. a 40. léta 20. století), což vyústilo v existenci: rozdílných technologií, dokonce i uvnitř jednotlivých zemí, které se týkají jak obyčejných, tak i vysokorychlostních linek, a to i přesto, že tyto jsou budovány teprve v nedávné době; rozdílných rozchodů kolejnic; rozdílných profilů dopravních prostředků od ostatních struktur; omezení tlaku na nápravu; nestandardních délek vedlejších kolejí (u výhybek a vleček); rozdílného signalizačního a hradlového zařízení; rozdílných napájecích soustav trakčního vedení; nestandardních komunikačních technologií; rozdílných provozních nařízení. Pojem železniční interoperabilita byl zaveden Evropskou unií ve snaze odstranit překážky a usnadnit provoz na hranicích mezi jednotlivými členskými zeměmi Společenství pro další rozvoj EU. Tyto překážky můžeme přímo připsat čistě národnímu přístupu při železničním plánování v různých zemích, který byl používán od začátku existence železnic a který je pravým opakem jakéhokoliv pokusu dosáhnout sjednocení provozních podmínek na různých železnicích. Dosažení interoperbility je proto dlouhodobý a vyčerpávající proces, který bude pro své dokončení vyžadovat zcela nové železniční sítě. Problém interoperability není specifický pouze pro železnice na Pyrenejském poloostrově, nicméně je zde znásoben rozdílností mezi rozchodem kolejnic ve Španělsku a Portugalsku oproti většině ostatních států EU. Cílem tohoto článku je přesto poskytnout úvahy na téma interoperability železnic uvnitř Evropské unie. Současná železniční síť ve Společenství Celková délka drah v provozu je km, z čehož km odpovídá transevropské síti vytvořené Evropskou unií. To jsou tratě, kterým bude věnováno největší úsilí s cílem jejich co nejvyšší konkurenceschopnosti. Všechny ostatní tratě jsou považovány za věc čistě národního zájmu, a proto neexistují žádné plány na vytváření fondů pro jejich modernizaci. V podstatě všechny tratě zařazené do transevropské sítě jsou dvou- a více kolejné. Délka nyní provozovaných vysokorychlostních tratí je km. Evropská unie se může
2 chlubit 21 železničními společnostmi a 6 různými rozchody kolejnic: v 11 zemích je tzv. mezinárodní rozchod, tj mm; na Pyrenejském poloostrově se používá rozchod mm. Kromě jednometrových a užších rozchodů je ve Finsku rozchod mm (skoro stejný jako v Rusku, kde je mm) a v Irsku mm. Je všeobecně známo, že existuje i problém s rozchodem dopravního prostředku, a to jak statickým, tak kinetickým, v závislosti na rozdílnosti rozchodu kolejnic na evropských železnicích. Ukazatele maximálního zatížení infrastruktury, ať už je to tlak na nápravu nebo na délkový metr, nepředstavují pro interoperabilitu problém, protože výše zmíněná transevropská síť je téměř identická se základními sítěmi jednotlivých zemí, kde se všude požadují následující kritéria: tlak na nápravu = 22,5 tuny, tlak na lineární metr = 8 tun. Co se týká délek slepých kolejí u výhybek a vleček, tyto jsou na Pyrenejském poloostrově kratší než ve zbytku EU, kde mají téměř standardní délku 750 m. Důsledkem toho je, že vlaky mezi Francií a Španělskem musí být v závislosti na směru jízdy buď rozdělovány nebo spojovány, což snižuje konkurenceschopnost železnice a odrazuje potenciální dopravu. Různých elektrických trakčních systémů existuje celkem 5, z nichž některé jsou stejnosměrné a některé střídavé. To často vyžaduje výměnu lokomotivy na hranicích nebo používání vícenapěťových lokomotiv, a to i v rámci jednotlivé země podle rozdílných napájecích soustav. Co se týká signalizace, existuje 16 různých systémů. Podrobnosti o nich a o vztazích mezi jednotlivými zeměmi jsou uvedeny v tabulce 1. V případě železničního parku je velmi široký rozsah různých typů vozidel, ať už hnacích (lokomotivy a motorové soupravy) nebo tažených (osobní a nákladní vagóny, cisterny, apod.). Problémy se vyskytují také u současných vysokorychlostních vlakových souprav, které byly sestrojeny podle různých technických specifikací. To je důvodem, proč Evropská unie předložila nejprve směrnici 96/48 o interoperabilitě vysokorychlostní železniční sítě. Každá země používá na provozní úrovni svá vlastní nařízení, která jsou založena na místních dopravních systémech, bezpečnostních kritériích, atd., stejně jako na různých informačních technologiích. Tyto odlišnosti rozhodně neulehčují problém přechodu hranic, který byl zmíněn dříve. Současná řešení, která byla přijata za účelem zjednodušení problémů interoperability, způsobených rozdíly v rozchodu kolejnic na Pyrenejském poloostrově (pokud nepočítáme změny u osobních a nákladních vlaků), se zaměřila na využití víceúčelových pražců. Tento postup, při kterém se používají předpjaté betonové pražce, byl vyvinut ve Španělsku a velmi urychluje proces změny rozchodu kolejnic. Použitívané pražce stojí asi o 10 % na pražec více než standardní pražce. Pro výhybky a přejezdy byl vyvinut obdobný systém, který poskytuje výhodu tím, že umožňuje, aby geometrie trakčního vedení zůstávala neměnná, jestliže osa kolejového vedení zůstane stejná pro oba druhy rozchodu. Toho se dosahuje symetrickou úpravou rozchodu. Co se týká železničního parku, zde se používá systém nastavitelného rozchodu a zařízení na výměnu souprav kol, která jsou instalována na hraničních přechodech Irún- Hendaye a Port Bou - Cerbère.
3 Železniční signalizační systém ve vybraných evropských zemích Země Konvenční systémy Systémy řízení vysokorychlostního provozu Současné a budoucí problémy Portugalsko Současné: žádné Budoucí: problémy se objeví, jestliže instalované systémy nebudou kompatibilní se systémy ve Španělsku. Španělsko ASFA LZB/ASFA 200 Současné: z důvodu odlišného rozchodu kolejnic ve Francii. Budoucí: problémy se objeví, až vysokorychlostní tratě obou zemí dosáhnou hranic. Francie KVB TVM 270/300/430 Současné: existují ve vztahu k Itálii, Německu, Lucembursku, Belgii a Velké Británii. Budoucí: problémy se objeví, až vysokorychlostní tratě obou zemí dosáhnou hranic a u Eurotunelu, jestliže nebudou zavedeny jednotné systémy a nedojde ke standardizaci s Itálií a Německem. Itálie BACC (50 Hz) BACC (850, 178 Hz) Současné: existují ve vztahu k Rakousku. Budoucí: větší problémy ve vztahu k Rakousku se objeví, až vysokorychlostní tratě obou zemí dosáhnou hranic, pokud nebudou zavedeny stejné systémy. Německo INDUSI/LZB LZB Současné: existují nejen ve vztahu k Francii, ale také k Lucembursku, Belgii, Nizozemsku a Dánsku. Žádné nejsou ve vztahu k Rakousku. Budoucí: problémy se objeví, až vysokorychlostní tratě obou zemí dosáhnou hranic, jestliže nebudou zavedeny jednotné systémy a jestliže nedojde ke standardizaci s Francií. S Rakouskem žádné problémy nebudou. Lucembursko GLEISKANTAKT -- Současné: existují ve vztahu k Belgii. Budoucí: problémy se objeví ve vztahu k Belgii, až vysokorychlostní tratě obou zemí dosáhnou hranic, pokud nebudou zavedeny jednotné systémy. Belgie TBL -- Současné: problémy existují také ve vztahu k Nizozemí. Budoucí: problémy se objeví ve vztahu k Nizozemsku, až vysokorychlostní tratě obou zemí dosáhnou hranic, pokud nebudou zavedeny jednotné systémy. Velká Británie AWS -- Současné: uvedeny výše. Budoucí: uvedeny výše (Eurotunel). Nizozemsko ATB -- Současné: uvedeny výše. Budoucí: uvedeny výše. Rakousko INDUSI -- Současné: uvedeny výše. Budoucí: uvedeny výše. Dánsko ZUB Současné: uvedeny výše. Budoucí: uvedeny výše. Tabulka 1 - Zdroj: archiv autora Metodická analýza interoperability španělské sítě Cílem provedené studie bylo zjistit, jakým způsobem může být španělská síť upravena, aby byla interoperabilní se zbytkem Evropy. S přihlédnutím ke geografickému uspořádání Evropské unie byla hlubší analýza věnována vyřešení problémů na hranicích mezi Španělskem a Francií.
4 Prvním krokem bylo provedení inventarizace existujících pevných zařízení a železničního parku. Po prozkoumání současných technických problémů bylo možno navrhnout množství různých alternativ, číselně vyjádřit jejich ekonomické náklady a rozvrhnout odpovídající etapy realizace. Při analýze současné situace i při návrhu možných řešení byl použit přístup zaměřený na jednotlivé subsystémy. Pozornost se zaměřila na subsystémy uvedené ve směrnici Společenství 96/48, která byla již dříve zmíněna, a ve směrnici o interoperabilitě konvenčního transevropského železničního systému. K oběma těmto směrnicím přijala Rada společné stanovisko dne 10. listopadu Jedná se o následující subsystémy: infrastruktura a tratě, signalizace a hradlové úseky, elektrifikace, železniční park, provoz a obchod. Při návrhu řešení se postupovalo následujícím způsobem: Jakmile byly vyhodnoceny náklady, přistoupilo se k sepsání seznamu přínosů, které každé řešení poskytuje, a tyto přínosy byly rozděleny do tří kategorií: A) přínosy s vysokým stupněm sociálně-ekonomické významnosti, B) přínosy se středním stupněm sociálně-ekonomické významnosti, C) přínosy s nízkým stupněm sociálně-ekonomické významnosti. Co se týká postupu implementace uvedených řešení, byly navrženy následující tři fáze: Fáze 1: okamžitá akce, prakticky nulové náklady. Fáze 2: střednědobá akce s cílem zvýšit interoperabilitu společně s obnovou hmotného majetku (obnova kolejišť, vozového parku, apod. na konci jejich životnosti). Fáze 3: následující další dražší navržené akce. Každý z uvažovaných subsystémů bude rozebrán dále v textu za použití vybrané metody, která bude v každém případě uvedena. Subsystém infrastruktury a tratě Rozchody vozidel a tratí Byly prozkoumány následující alternativy: a.1) zvýšení průjezdného průřezu tratí; a.2) snížení výšky podlahy plochých vagónů prostřednictvím užívání kol o menším průměru. Na základě naší analýzy jsme se rozhodli pro variantu a.2, protože potřebné investice (vyjádřené v miliardách peset) nebudou tak vysoké, jestliže je srovnáme s obrovskými přínosy a významem takovéto změny (viz tabulka 2): Nejvýznamnějšími přínosy jsou: zvýšená dostupnost pro ploché vagóny s nákladem, vozidla budou provozuschopná do rozchodu B+, jak je definován podle UIC; 78 % vozového parku plochých vagónů v Evropské unii může být obnoveno na konci střední doby jejich životnosti; toto řešení předchází množství provozních problémů, které by vznikly, kdyby bylo třeba provádět stavební práce na zvýšení průjezdného průřezu tratě, jako
5 jsou například dočasná zastavení dopravy, provoz pouze na jedné koleji, dodatečná bezpečnostní opatření, apod. Alternativa Investice Přínosy (mld. ESP) A B C a.1 9, a.2 0, Tabulka 2 - Zdroj: archiv autora Rozdílné rozchody kolejnic Co se týká vozového parku, navržené varianty jsou následující: a.1) výměna nápravy; a.2) použití souprav kol s přizpůsobitelným rozchodem. Pro infrastrukturu: a.3) použití víceúčelových pražců. Jak je možno odvodit z analýzy zachycené v tabulce 3, navržena je výsledná varianta a.2. Toto řešení nabízí následující výhody: podstatné zvýšení pružnosti kapacity bez dopadu na provozuschopnost; snížené a velmi nízké investice do údržby a provozu instalovaných zařízení; odstranění nutnosti mít vozový park s rozdílnými rozchody. Alternativa Náklady v mld. ESP Přínosy Investice Provoz Instalovaná Vagóny Vagóny A B C zařízení a , a / a.3 4,48 x není kvantifikováno 10 let transformačního procesu Tabulka 3 - Zdroj: archiv autora Rozdílné délky kolejí ve stanicích a na slepých kolejích V případě rozdílných délek kolejí ve stanicích a na slepých kolejích byly prozkoumány následující alternativy: a.1) prodloužení délky vleček na tratích, které jsou ve Španělsku v současnosti využívány mezinárodními nákladními vlaky; a.2) použití stejného kritéria jako u varianty a.1, ale zvýšení počtu uvedených drah a při zahrnutí Portugalska. Tabulka 4 zobrazuje nezbytné investice, jejich potenciální návratnost a s nimi spojené výhody. Alternativa Celkové náklady Návratnost Přínosy
6 (v mld. ESP) investice A B C a.1 0,04 3,9 % a.2 0,079 2 % Tabulka 4 - Zdroj: archiv autora Navržena je alternativa a.2, protože na Pyrenejském poloostrově neomezuje dopravní toky pro mezinárodní dopravu, a navíc nabízí následující přínosy: lepší možnosti pro zvýšení přitažlivosti mezinárodní dopravy; lepší možnosti pro zvýšení přitažlivosti další dopravy na Pyrenejském poloostrově; snížení současných i budoucích provozních nákladů; plynulejší dopravní tok v hraničních stanicích způsobený snížením počtu posunovacích operací. Subsystém signalizace a hradel U tohoto subsystému byly posouzeny čtyři alternativy, které odpovídají následujícím možným scénářům: nespojitý občasný systém ochrany vlaku s občasným monitoringem - ASFA nebo podobný (oznamování signálů a automatické brždění), pro rychlosti do 160 km/h; nespojitý občasný systém ochrany vlaku se stálým monitoringem - ATP (automatická ochrana vlaku), pro rychlosti km/h; systém stálé ochrany vlaku se stálým monitoringem (LZB nebo podobný), pro rychlosti do 300 km/h; ETCS systém kontroly kabiny (Eurocabine, Eurobalise, Euroradio), který je součástí Evropského systému řízení železničního provozu (European Rail Traffic Management System - ERTMS). Výhody každého z uvedených řešení jsou stanoveny v tabulce 5, stejně jako uvedené náklady.
7 Alternativa Náklady v mld. ESP Přínosy A B C b.1 3, b.2 0, b.3 1, b.4 <1, Tabulka 5 - Zdroj: archiv autora Je zřejmé, že vybrána musí být alternativa b.4, ETCS, jejíž přínosy jsou následující: kompatibilita se všemi signalizačními systémy a traťovými zabezpečovacími zařízeními všech ostatních zemí EU; automatická ochrana vlaku s kontrolou rychlosti a brzdění v oblastech, kde jsou uplatňována omezení; automatická kontrola vlaku na tratích vybavených zařízeními konvenční ochrany vlaku s pevnými hradly; automatická kontrola vlaku se stálým sledováním a rádiovým blokem; stávající signalizační systémy nebude třeba měnit; jednotný typ systému sběru informací ve vlaku; jednotný typ Eurobalise; jednotný systém Euroradio; nejvyšší rychlost km/h; nejvyšší provozní bezpečnost, druhá úroveň; manuální nebo automatické řízení. Subsystém elektrifikace Zkoumané alternativy odpovídají následujícím scénářům: standardizace různých trakčních napětí; využívání vozového parku vícenapěťových lokomotiv. Tabulka 6 ukazuje potřebné investiční náklady a jim odpovídající výhody. Alternativa Náklady v mld. ESP Přínosy A B C a a.2 1,5-1 3 Tabulka 6 - Zdroj: archiv autora Vybraná alternativa je a.1, i když je dražší, protože výhody, které přináší, jsou mnohem vyšší:
8 umožní, aby byla geometrie nadzemního trakčního vedení postupně harmonizována, což usnadní využívání standardních náhradních dílů a technologie údržby a usnadní výcvik personálu zodpovědného za údržbu; zpětné proudy budou standardizovány; nebude existovat potřeba různých provozních pravidel pro stejnosměrný a střídavý proud nebo pro spouštění a vytahování pantografů hnacích vozů a lokomotiv při přechodu z jednoho trakčního systému do druhého, čímž se také eliminuje nutnost jízdy setrvačností v určitých úsecích. Pro vybranou alternativu byly navrženy čtyři doplňkové možnosti, jak je zobrazuje tabulka 7: standardizace elektrické trakce na stejnosměrný proud 3000 V; standardizace elektrické trakce na stejnosměrný proud 1500 V; standardizace elektrické trakce na střídavý proud V 50 Hz; standardizace elektrické trakce na střídavý proud V 16 2/3 Hz. Alternativa Náklady v mld. ESP Přínosy A B C b.1 3, b.2 6, b.3 2, b.4 2, Tabulka 7 - Zdroj: archiv autora Vybrána byla alternativa b.3, protože nabízí největší množství potenciálních přínosů. Není to však nejlevnější řešení. Vybrané přínosy jsou tyto: do nadzemní trakce může být dodáváno vyšší napětí, čímž je možno přenášet vyšší výkon, snížit úroveň proudu, a přitom snížit pravděpodobnost poklesů napětí; alternativa poskytuje lepší dynamické chování systému pantograf - nadzemní vedení a lepší standard sběru proudu; obchází také potřebu instalovat zvláštní elektrické vedení pouze pro účely železnice. Subsystém vozového parku Zkoumané alternativy odpovídají následujícím scénářům: změnit veškerý současný vozový park tak, aby byla interoperabilní; vyměnit pouze motorové a tažené vozy, které mají zvláštní charakteristiky využitelné pro mezinárodní dopravu; nečinit žádná opatření v případě dopravních prostředků, u kterých není interoperabilita potřebná;
9 zkonstruovat zcela nový vozový park kolejových vozidel. Nejlepší varianty pro jednotlivé druhy kolejových vozidel jsou uvedeny v tabulce 8. Železniční park Náklady nejvýhodnější Náklady v mld. ESP Doba dokončení v letech varianty Elektrické lokomotivy a Dieslové lokomotivy a Elektrické a dieselové a vlakové soupravy Vysokorychlostní vlakové a.4 závisí na poptávce po <11 let soupravy dopravě Osobní vagóny a.2 0, let Nákladní vagóny a Téměř všechna tato vozidla již jsou interoperabilní bez ohledu na to, zda byla navržena pro provoz na mezinárodním rozchodu koleji, nebo tak, aby umožňovala změnu rozchodu pro provoz na Pyrenejském poloostrově. Tabulka 8 - Zdroj: archiv autora Subsystém provozu a obchodu Akce naplánovaná v této oblasti má za cíl odstranit nebo zmenšit tzv. hraniční efekt. Cílem je vyšší bezpečnost, spolehlivost a dostupnost, zároveň s technickou kompatibilitou osobních a nákladních vlaků. Vybrané alternativy jsou následující: provedení všech navržených opatření nebo alespoň jejich části; žádná akce; vývoj konceptu tzv. nákladních cest pro nákladní vlaky (koridory dostupné všem nově příchozím - rezervace vlakových cest). Shrnutí Jakmile byly vyvinuty různé varianty řešení pro jednotlivé subsystémy, byly učiněny závěry ohledně aktivit, kterými se zvýší konkurenceschopnost železnic. Tyto aktivity jsou uvedeny v tabulce 9, která také zobrazuje seznam jednotlivých subsystémů, počty alternativ, počet postupných fází a čas potřebný k jejich provedení.
10 Subsystém Počet variant Náklady vybrané varianty Infrastruktura a kolejiště Počet fází Doba zavádění Infrastruktura 2 0,5 mld. ESP neurčeno 10 let Trať mld. ESP na 3 neurčeno zařízení 8 mld. ESP na vagón Délka kolejí pro 2 0,079 mld. ESP let předjíždění Signalizace a hradla 10 <1,63 mld. ESP 4 13 let Elektrifikace 6 2,78 mld. ESP let Elektrické a dieselové lokomotivy Elektrické a dieselové vlakové soupravy Vozový park Vysokorychlostní 24 bude stanoveno neurčeno <11 let vlaky Osobní vagóny 0,12 mld. ESP let Nákladní vagóny Provoz a obchod 31 vysoké, ale 25* neurčeno nevyčíslené Celkem 78 >5 mil. ESP, což odpovídá zhruba 30 mld. eur 46* >15 let * Některé z těchto fází mohou probíhat zároveň. Tabulka 9 - Zdroj: archiv autora Budoucí aktivity Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu bude možné uvedené cíle ještě dále doladit a dosáhnout interoperability při nižších nákladech, což bude výsledkem neustálého vývoje výzkumu a moderních technologií v železniční dopravě. Zdroj: Rail International, leden 2002, s Překlad: Zdeněk Kudrna Korektura: ODIS
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ,, a.s. www.cdvuz.cz VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Česká železnice v roce 2030 Požadavky na vysokorychlostní železniční systém a jeho strukturální subsystémy z pohledu interoperability
VíceINTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY. Konference: Železniční dopravní cesta 2007
INTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY Konference: Železniční dopravní cesta 2007 Přednášející: Bohuslav Stečínský České dráhy, a.s., www.cd.cz Obsah Úvod Pojem interoperabilita?
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
Víces tím související rušení některých nerentabilních tratí v socialistických zemích zvýhodňování železnice před silniční dopravou
od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s
VíceVliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym
Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení
Vícese mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního
Strana 3954 Sbírka zákonů č. 326 / 2011 Částka 114 326 VYHLÁŠKA ze dne 3. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve
VíceI-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha
AŽD Praha I-Železnice Základní problematika oboru CCS Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha 06. 02. 2018 Mstětice, Interní konference, Interoperabilita železniční infrastruktury Co se událo v oblasti CCS v EU?
VíceJak pokračovat při zavádění ETCS v ČR
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIV Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR Tomáš Konopáč SŽDC, s.o., Generální ředitelství odbor strategie ZČU Plzeň, 29. 5. 2019 4. železniční balíček
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
VíceŽelezniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook
od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s
VícePILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR
PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie 1. ÚVOD Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceNové směry v železniční dopravě
Nové směry v železniční dopravě Odlišnost technických požadavků na železniční subsystémy na interoperabilních a neinteroperabilních tratích Radek Čech Czech Raildays, 15.6.2011, Ostrava Směrnice Evropského
VíceINTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající
VíceNárodní implementační plán ERTMS 2014 2020
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní
VíceTechnické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah
10. dubna 2018 Ústí nad Labem Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy Nařízení 1315/2013/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské
VíceInteroperabilita v podmínkách ČR
Interoperabilita v podmínkách ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
14.5.2011 Úřední věstník Evropské unie L 126/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského
VíceTSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.
TSI CCS CR Ing. Libor Lochman, Ph.D. Výzkumný Ústav Železnicní www.cdvuz.cz TSI CCS CR (HS)??? TSI: : Technical Specification for Interoperability Technické specifikace pro interoperabilitu CCS: : Control-Command
VíceSystém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému
Jaroslav Grim Systém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému Klíčová slova:, interoperabilita, technické specifikace pro interoperabilitu, posuzování shody, systém ERTMS (European
VíceVozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Alexander Nazarov, Oleg Nazarov a Marion Protze* * Alexander Nazarov je prvním
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceV Principy interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému
V Principy interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému Cílem požadavků Rady evropské unie je stanovit podmínky, které je třeba splňovat v zájmu dosažení interoperability transevropského
VíceČinnost koordinační a systémové skupiny AEIF
Ing. Zdeněk Lenc 1 Činnost koordinační a systémové skupiny AEIF Klíčová slova: interoperabilita, technické specifikace pro interoperabilitu Evropská asociace pro železniční interoperabilitu (AEIF) 2 Evropská
VíceSCHVALOVACÍ PROTOKOL
SCHVALOVACÍ PROTOKOL Č.J.: 87/2017-430-PPR/3 Řídící orgán schvaluje podporu pro projekt: Název projektu: Registrační číslo žádosti: Evidenční číslo projektu v MS2014+: Žadatel: Prioritní osa: 1 Specifický
VíceACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě
ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2012, Praha, 1.11.2012 Nový přístup Nově schvalovaná a revidovaná TSI vycházejí z tzv. nového přístupu Cíl: Umožnit
VíceZvládání železničního hluku v Evropě
Zvládání železničního hluku v Evropě Jakob Oertli 1 Aby se potvrdilo, že doprava po železnici respektuje okolní prostředí, musí také kolejnice způsobovat méně hluku. Mnoho národních podnětů a velmi působivých
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY
ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY VYSOKÝ VÝKON INTEROPERABILITA PRO EVROPSKÉ TRATĚ VYSOKORYCHLOSTNÍ PROVOZ NÍZKÁ SPOTŘEBA ENERGIE ŠETRNOST K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Výroba lokomotiv ve firmě Škoda Transportation vychází
VíceZkušenosti z aplikace prováděcího nařízení o CSM z pohledu NoBo
Zkušenosti z aplikace prováděcího nařízení o CSM z pohledu NoBo Autor: Ladislav Dušek Datum: 04.11.2014 Místo: Praha ACRI Obsah Názvosloví Uvádění strukturálních subsystémů do provozu TSI Doporučení (RFU)
VícePoužitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.
Elektrická trakce Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Způsob pohonu hnacích kol elektromotorem má odborný název elektrická trakce a elektromotor
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
23.2.2012 Úřední věstník Evropské unie L 51/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení
VíceÚřední věstník Evropské unie
L 3/6 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
VíceModernizace železniční infrastruktury do roku 2025
Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025
VícePřednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy
Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti
VíceZabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie České Budějovice, 31.
VíceCCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje
Záměry výstavby a využívání Rychlých železničních spojení v České republice, Praha 7.11.2016 AŽD Praha CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje
VíceEXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ RS PETR KAVÁN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ
EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ RS PETR KAVÁN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ ZÁMĚRY VÝSTAVBY A VYUŽÍVÁNÍ RYCHLÝCH ŽELEZNIČNÍCH SPOJENÍ V ČESKÉ REPUBLICE PRAHA, HOTEL OLŠANKA,
VíceVýkony železnice v Rusku v roce 2002
Tabulka 1: Základní ukazatele železnic Výkony železnice v Rusku v roce 2002 Ukazatele ve srovnání s rokem 2001 uskutečněno rozdíl + - % Vytížení vozů, v mil. t. 1084,3 +28,2 102,7 Objem přepravy zboží,
VíceTelematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice
Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Florian Kollmannsberger Železnice je technický komplexní systém, jehož výkonnost se zvyšuje s telematikou a může být ještě dále zvyšována.
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2004 Část doprava Kapitola 5: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.5.1 Železnice: hustota
VíceEvropské normy a technické specifikace pro interoperabilitu
Výroční setkání představitelů ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHU PRŮMYSLU Štiřín 8. listopadu 2012 Evropské normy a technické specifikace pro interoperabilitu Ing. Danuše Marusičová TSI & technické normy Od vydání TSI
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel, 6. července 2005 (07.07) (OR. en) 10908/05 TRANS 145
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. července 2005 (07.07) (OR. en) 10908/05 TRANS 145 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Patricia BUGNOTOVÁ, ředitelka, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 4. července
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VíceModernizace hnacích vozidel ČD Cargo a legislativní změny ve vztahu na železniční kolejová vozidla
Modernizace hnacích vozidel ČD Cargo a legislativní změny ve vztahu na železniční kolejová vozidla Ing. Zdeněk Štěpánek Ředitel odboru údržby a oprav KV Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův
VíceAŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017
AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha České Budějovice 2017 AŽD je účastna a nebo spolupracuje s těmito organizacemi 2 Motto Na železnici se
VíceInteroperabilita evropského železničního systému
Ing. Vojtěch Kocourek Interoperabilita evropského železničního systému Evropská unie přijala významné směrnice z oblasti tzv. prvního železničního balíčku, které se týkají především problematiky rozvoje
VíceELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY
ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY VYSOKÝ VÝKON INTEROPERABILITA PRO EVROPSKÉ TRATĚ VYSOKORYCHLOSTNÍ PROVOZ NÍZKÁ SPOTŘEBA ENERGIE ŠETRNOST K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Výroba lokomotiv ve firmě Škoda Transportation vychází
Více1.1.1 Rozdělení vozidel
1.1.1 Rozdělení vozidel Dopravní prostředek je technický prostředek, jehož pohybem se uskutečňuje přemisťování osob a věcí. Drážní vozidlo je podle [ČSN 280001] definováno jako dopravní prostředek, závislý
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VíceAutomatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let
AŽD Praha Automatizované systémy v drážní dopravě Pohled do budoucnosti 10+ let Inovace& Železnice Praha, 13. prosince 2016 Zdeněk CHRDLE Generální ředitel, AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky
VíceSíť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů
Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Ing. Eckart Fricke, Dipl.-Kfm. Götz Müller, Ing. Michael Pohl Konkurenční situace železnice je rozhodujícím způsobem vytvářena výkonnou
VíceSemestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina
Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě Železniční tratě, Argentina Tomáš Hála, 1.56 2007/2008-1 - Železniční tratě, Argentina Doprava v Argentině je specifická vzhledem k rozložení sídel a obyvatelstva.
VíceVLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY
VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY František FRÝBORT, Karel VIŠNOVSKÝ Ing. František FRÝBORT, AŽD Praha s.r.o, Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10 Ing. Karel VIŠNOVSKÝ, AŽD Praha s.r.o.,
VíceČESKO-SLOVENSKÝ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR
ŽELEZNIČNÍ NÁKLADNÍ KORIDOR 9 ČESKO-SLOVENSKÝ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR KORIDOROVÝ INFORMAČNÍ DOKUMENT KNIHA 2 VÝŇATKY Z PROHLÁŠENÍ O DRÁZE JÍZDNÍ ŘÁD 2020 Přehled změn Verze Změněné kapitoly Změny v porovnání
VíceEvropské ETCS koridory a ETCS v České republice
Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží
VíceLegislativa v ČR i zahraničí
Legislativa v ČR i zahraničí Publikováno: 7. 3. 2007 Kromě toho, že v jednotlivých zemích existují různé přírodní, ekonomické, sociální a technické podmínky, které zapříčiňují rozdílný stav bezpečnosti
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceVysokorychlostní železnice. subsystém energie. Vladimír Kudyn. Česká železnice v roce 2030, 18.-19.6.2013 0strava
Vysokorychlostní železnice včr subsystém energie Vladimír Kudyn Česká železnice v roce 2030, 18.-19.6.2013 0strava Vysokorychlostní tratě v rámci Evropy Cílem budování vysokorychlostních tratí v Evropě
VíceVýzkumný. Ústav. Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému. Ing. Jaroslav GRIM
Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému Ing. Jaroslav GRIM Interoperabilita Schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících
VíceÚř. věst. L 245, , s opravenka ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. května 2002
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES (oznámeno
VícePříloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 666/2017 ze dne:
Novodvorská 1698, 142 01 Praha 4 - Braník 1 *) Evropský železniční systém - subsystém Infrastruktura Certifikační schéma ČSN EN ISO/IEC 17067:2014 60) Schéma 1a Schéma 5 Specifikace norem (normativních
VíceInteroperabilita příprava na hladký proces schvalování
Interoperabilita příprava na hladký proces schvalování Britské železnice na vlastní riziko ignorují pokyny z Bruselu. Pan Colin Boocock podává přehled o implikacích dvou směrnic EU. Evropská unie vydala
VíceDOPORUČENÍ (2014/881/EU)
L 356/520 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 18. listopadu 2014 k postupu pro prokázání úrovně shody stávajících železničních tratí se základními parametry technických specifikací pro interoperabilitu
VíceAlternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury
Alternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury Obecná metodika zjednodušené multikriteriální analýzy pro
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
Vícekolejová hnací vozidla energetika projekce a inženýring Kolejové tahače KT
kolejová hnací vozidla energetika projekce a inženýring Kolejové tahače KT 10/2008 Kolejové tahače KT Kolejové tahače KT Jsou to speciální hnací kolejová vozidla (průmyslové lokomotivy) pro lehký posun
VíceLIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceModerní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě
AŽD Praha Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě Konference Smart city Brno Brno 16.února 2017 Vladimír KAMPÍK AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
Více2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE. Datum: Místo: Mstětice. Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením
2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením Ing. Jaroslav Grim, Ph.D. Datum: 6. 2. 2018 tratí RS Hlavní cíle a zaměření činnosti TP v
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE
Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament
VíceVysokorychlostní tratě
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Vysokorychlostní tratě seminární práce David Pöschl Praha 2007/2008 Železniční doprava Nizozemska Železniční síť v Nizozemsku je relativně rozsáhlá,
VíceÚř. věst. L 245, 12. 9. 2002, s. 402 + opravenka ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. května 2002
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Kolejová vozidla transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES
VíceMartin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz
Soudobé trendy v nákladní železniční dopravě a teritoriální expanze. Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz Železniční doprava ekologická doprava celosvětově produkuje
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl II Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.10.2013 COM(2013) 693 final 2013/0333 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Unie zaujmout v rámci správního výboru Evropské hospodářské komise Organizace spojených
VícePokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008 Věc: Použití písku pro trakční účely
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
Více(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) KOMISE ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 28. července 2006
8.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie L 344/1 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) KOMISE ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 28. července 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Kolejová
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train
VíceInteroperabilita z pohledu elektrické trakce
Ing. Jan Matějka Interoperabilita z pohledu elektrické trakce Klíčová slova: technické specifikace interoperability, elektrická trakce, trakční vedení, elektrické napájení, subsystém energie 1. Úvod Uvažujeme-li
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VíceACRI Akademie CTN ACRI TNK 126. Praha 4. května 2011. Ing. Přemysl Šolc, Ph.D. Mgr. Martin Vlček, Ph.D.
ACRI Akademie Praha 4. května 2011 CTN ACRI TNK 126 Ing. Přemysl Šolc, Ph.D. Mgr. Martin Vlček, Ph.D. Zajištění: Úkoly CTN ACRI v oblasti TNK 126 - Elektrotechnika v dopravě - tvorby českých technických
VíceJednotná trakční soustava na síti SŽDC. Bc. Marek Binko ředitel Odboru strategie
Jednotná trakční soustava na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel Odboru strategie 20. října 2014 Proč elektrická trakce? elektrická trakce je šetrnější k životnímu prostředí než motorová v ČR pouze 34 %
VíceČeský normalizační institut Czech Standards Institute TNK 141. Železnice. Seminář ACRI
TNK 141 Železnice Obor působnosti Český normalizační institut Normalizace v oblasti železnic, s výjimkou elektrických a elektronických zařízení, včetně předměstské a městské dopravy, se zaměřením na vozidla
VíceŽelezniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy
Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita
VíceTéma: Vysokorychlostní železniční vozidla na trati Petrohrad - Moskva
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z předmětu: Vysokorychlostní tratě Téma: Vysokorychlostní železniční vozidla na trati Petrohrad - Moskva Skupina: 2 55 Akademický
VíceČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy
VYHLÁŠKA 352/2004 Sb. o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb., vyhlášky č. 326 /2011 Sb. a vyhlášky č. 2/2014 Sb. Ministerstvo dopravy stanoví
VíceOblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Antonín Vaněček Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 Klíčová slova: Vyhláška
VíceŽelezniční síť České republiky
Železniční síť České republiky délka veřejných žel. tratí: cca 9,5 tis. km jedno z předních míst na světě v hustotě žel. sítě elektrizované tratě: jen 32 % délky (např. Švýcarsko: 100 %) 2- a 3-kolejné
VíceImplementace projektu Foster Rail
Implementace projektu Foster Rail Implementace oblasti - Energie & životní prostředí Ing. Lenka Linhartová Výstupy z projektu Foster Rail Energie & životní prostředí Evropské železnice hrají významnou
Více