ŠKOLNÍ VZDĚ LÁVACÍ PROGRAM

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚ LÁVACÍ PROGRAM Základní umělecké školy Opava, Solná 8 -příspěvková organizace obsah: 1

2 1. Identifikační údaje, str Charakteristika školy, str Zaměření a vize školy, str Výchovn ě vzdělávací strategie, str Organizace výuky v ZUŠ Opava, Solná 8, p. o., str Studijní zaměř ení v ZUŠ Opava, Solná 8, p. o., str Charakteristika vyučovaných předmět ů, str Tabulace, učební plány, str Školní výstupy, str Vzdělávání mimořádn ě nadaných dětí, str Zabezpečení výuky žák ů se speciálními potřebami, str Hodnocení žák ů, str Vlastní hodnocení školy, str IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro umělecké vzdělávání, 2

3 Základní umělecká škola Opava, Solná 8, příspěvková organizace název školy: organizace adresa: Základní umělecká škola Opava, Solná 8, příspě vková Solná 8, Opava IČO: ředitelka: Ivana Sýkorová kontakty: web: tel: zřizovatel: název: Krajský úřad Moravskoslezského kraje adresa: 28. října 117, Ostrava IČO: kontakty: Odbor školství, mládeže a sportu tel: posta@kr-moravskoslezsky.cz web: platnost dokumentu: od podpis ředitelky a razítko: 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY: ZUŠ Opava, Solná 8. Příspě vková organizace je jednooborová školy s výtvarným oborem. 3

4 Na škole je realizováno přípravné studium, 1. a 2. stupe ň základního studia, studium s rozšířeným poč tem hodin s názvem Př íprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměř ením a studium pro dospělé. Historie: Výtvarný obor dnešní ZUŠ byl založen v roce 1963 a byl součástí víceoborové tehdejší Lidové školy umění. V tomto roce měla škola 210 žák ů. Vyuč ovalo zde 19 kmenových učitel ů. O založení výtvarného oboru se zasloužil pan Miloš Kač írek, který byl dlouholetým ř editelem. V roce 1976 se výtvarný obor osamostatnil a je jednou z mála jednooborových škol v republice. Od tohoto roku vyučují uč itelé v prostř edí bývalého Dominikánského kláštera, ve kterém je umístěn i Dům umění. Současnost: V současné dob ě škola stále sídlí v objektu bývalého Dominikánského kláštera, jehož poloha v centru města je velmi výhodná pro všechny žáky sjíždě jící se z celého okolí. Výjimečná poloha a její začleně ní do komplexu bývalého Dominikánského kláštera, jehož součástí je i Dům umění a zrekonstruovaný kostel sv. Václava, dávají možnost navště vovat akce, které jsou tam pořádány. Dě ní v blízkém okolí školy je zdrojem inspirace a poučení. Na škole dnes vyučuje 6 kmenových učitel ů, škola má 2 správní zamě stnance. Kapacita školy je v rejstříku školských zařízení stanovena na 540 žák ů. DLOUHODOBÉ PROJEKTY: spolupráce s městem Opava - výstavy, výtvarné akce, happeningy v rámci kulturního festivalu Bezručova Opava - aktivní účast na kulturním festivalu Další břehy - organizace dětské výtvarné soutěže O cenu primátora města výstavní sí ň ZUŠ - tradiční výstavy Učitel a jeho žáci - výstavy současných žák ů a absolvent ů školy - ostatní výstavy prezentace školy na veřejnosti - výtvarné akce školy pro veřejnost, bez návaznosti na program festivalů REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE: Galerie a středisko dětského výtvarného projevu v Toruni (PL) 4

5 - výměna projekt ů a výstav Palác mládeže Katowice (PL) - společné plenéry, výtvarné dílny, reciproční pobyty na výtvarných akcích Kulturní středisko Wlodislaw (PL) -workshopy, výtvarné spolupráce individuální spolupráce jednotlivých učitelů -s MŠ, ZŠ, Slezským muzeem, Slezskou univerzitou, zdravotními stř edisky a jinými subjekty Charakteristika školy a její vybavení: Podle samotných učitel ů je pedagogický sbor kompaktní, kolegiální, uč itelé jsou ochotni si navzájem pomáhat, radit, spolupracovat na zadaných úkolech. Je dobré, že se kolegové navště vují v hodinách, mají možnost srovnání a inspirace. Pedagogové jsou si věkově blízcí, což hraje taky důležitou roli. Všichni učitelé rádi přijímají nové informace, ochotně se účastní vzdělávacích seminá řů pro rozšíř ení svých znalostí. Jsou kreativní a rádi reprezentují školu na veřejnosti. Materiálně -technické podmínky školy, vybavení: Škola má kvalitní vybavení učeben pro výuku výtvarného oboru, malíř ské, modelovací stojany, grafické lisy, keramické pece, grafické studio a další bě žné i nadstandardní pomůcky. Zásobování školy je na velmi dobré úrovni, uč itelé mají možnost samostatných nákup ů a mají možnost se vyjadř ovat k nákupům školy jako celku. Pedagogický sbor, personální podmínky: Na škole vyučuje 6 pedagog ů, 4 mají plnou vysokoškolskou kvalifikaci, jedna uč itelka má odbornou kvalifikaci získanou na odborné škole a doplň ující pedagogické studium, druhá získala výjimku ředitelky školy pro odbornou kvalifikaci, nebo ť svou výtvarnou č inností naplňuje 10 odst. 2 zákona č.563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Dále také absolvovala doplňující pedagogické studium. 3. ZAMĚŘENÍ A VIZE ŠKOLY: Škola chce být otevřená pro všechny, kteří mají zájem o výtvarné vzdělání, a kteř í prokážou urč itou míru nadání. Snaží se být nápaditá, multikulturní a tolerantní ke všem odlišnostem. Posláním jednooborové školy je nejen vzdělávat žáky, studenty a dospě lé ve výtvarném 5

6 oboru, ale i posílit jejich sebevědomí, citové a estetické prožitky, které budou př etrvávat do osobního života. Škola se snaží naučit žáka vnímat, chápat a podporovat umě ní, podat mu základní informace nejen o výtvarném umění, ale estetice jako celku. Toho chce docílit prostřednictvím svého zaměření vizuální tvorba, pomocí vyuč ovacích předmět ů plošná tvorba, prostorová tvorby, objektová a akč ní tvorba a výtvarná kultura. Studijní zaměření příprava na stř ední a vysoké školy s uměleckým zaměřením dává žáků m možnost se připravit na talentové zkoušky zmiňovaných škol. Souč ástí tohoto studijního zaměření je pravidelná výuka dějin umění nad rámec běžné výuky. Důležitou součástí školních aktivit je prezentace školy na veřejnosti. přátelství, tolerance a respekt ve vztazích podpora individuálních schopností žáka, respektování jeho osobnosti vyvolat celoživotní zájem o výtvarné činnosti a kulturu podporujeme cestu ke komunikaci a spolupráci přesahující rámec školy cílem je udržovat a rozvíjet kvalitu současného stavu výuky. 4. VÝCHOVN Ě VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE: Výchovn ě vzdě lávací strategie vedou k utváření vě domostí, dovedností a hodnotových postoj ů v život ě žáka. Výchovn ě vzdělávací strategie rozvíjí klíč ové kompetence žáka, na základ ě působení učitele. Kompetence k umělecké komunikaci: 6

7 -žák disponuje vědomostmi, dovednostmi, které mu umožňují samostatn ě volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření UČITEL: -seznamuje žáka s různými výtvarnými technikami, širokou škálou výtvarných č inností, které žák aplikuje ve své tvorbě -ponechává tvůrč í svobodu žáka -žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu UČITEL: -průběžn ě seznamuje žáka s uměleckými směry, autory a jejich díly -využívá jich k motivaci a inspiraci výtvarné práce žáka Kompetence osobnostn ě sociální: -žák disponuje pracovnímu návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho moráln ě volní vlastnosti a hodnotovou orientaci UČITEL: -osobním př íkladem motivuje a svou koncepcí vede žáka k soustavnému prohlubování výtvarné práce -žák účeln ě se zapojuje do společenských uměleckých aktivit a uvě domuje si svoji odpovědnost za společné dílo UČITEL: -zařazuje úkoly, které učí žáka pracovat ve skupin ě společné práce, rozdělení dílčích úkolů -učí ho pochopit, že je součástí týmu Kompetence kulturní: -žák je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou souč ást lidské existence UČITEL: -nabízí žákovi účast na kulturním dění ve měst ě, upozorňuje ho na př ednášky, výstavy, filmová a divadelní představení v regionu -nabízí mu možnost účasti na regionálních i zahranič ních workshopech, plenérech a seminářích -žák aktivn ě př ispívá k vytváření i uchování umě leckých hodnot a k jejich př edávání dalším generacím UČITEL: -umožňuje žákovi i skupinám se prezentovat na veř ejnosti-samostatné i kolektivní výstavy, výtvarné akce, happeningy -pomáhá mu samostatn ě prosazovat jeho mimoškolní aktivity na kulturním poli ve měst ě i mimo ně j 7

8 5. ORGANIZACE VÝUKY V ZUŠ: Osvojování dovedností a vědomostí je realizováno dvěma studijními zaměřeními: VIZUÁLNÍ TVORBA a PŘÍPRAVA NA STŘ EDNÍ AVYSOKÉ ŠKOLY S UMĚ LECKÝM ZAMĚŘENÍM. Studium na ZUŠ probíhá ve struktuře: přípravné studium - 2 roky t ř. ZŠ, výjimečn ě 5 -ti leté děti základní studium na 1. stupni - 7 let t ř. ZŠ základní studium na 2. stupni- 4 roky ro č. SŠ př íprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením na 1. stupni- max. 3 roky t ř. ZŠ 8

9 př íprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením na 2. stupni- max. 4 roky ro č. SŠ studium pro dospělé... dle finanč ních možností školy Žáci docházejí do lekce jedenkrát týdn ě. Lekce zahrnuje 3 vyuč ovací hodiny týdn ě. Ve studijním zaměření příprava na SŠ a VŠ a uměleckým zaměř ením mají žáci o jednu tříhodinovou lekci navíc. Ve vyučovací skupin ě je maximáln ě 15 žák ů. 6. STUDIJNÍ ZAMĚŘ ENÍ V ZUŠ OPAVA: 1. VIZUÁLNÍ TVORBA: Přípravné studium: výtvarné vyjadřování 1. stupe ň základního studia: Výtvarné vyjadřování zahrnuje předměty: plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba Výtvarná kultura: prolíná všemi předměty 2. stupe ň základního studia: Výtvarné vyjadřování zahrnuje předměty: plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba výtvarná kultura: prolíná všemi předměty 2. PŘÍPRAVA NA STŘ EDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM: 1. stupe ň, ročník: studijní kresba, malba, modelování výtvarná kultura 2. stupe ň, ročník: studijní kresba, malba prostorové vyjadřování výtvarná kultura 7. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚT Ů: Výtvarné vyjadřování pro př ípravné studium: prolínají se zde předmě ty plošná tvorba, prostorová tvorba, objektová a akční tvorba. Dě ti se seznamují s výtvarnými postupy v jednotlivých předmětech. Plošná tvorba: předmět zahrnuje kresbu, malbu, grafiku a kombinování těchto postup ů, je základem pro další práci ve VO. V tomto předmětu se uč í pracovat s bodem, linií, plochou, barvou, světlem aj. 9

10 Prostorová tvorba: realizuje se modelováním, výtvarným konstruováním, prostorovými pracemi z různých materiál ů (plast, papír, drát, textil aj.), pomocí kterých se snaží vyjádř it prostor, objem, strukturu. Objektová a akční tvorba: zaměřuje se na uplatnění vizuálních prvk ů v č innostech, jako jsou vyjádření pocit ů, prožívání a ztvárnění podnět ů z okolí, zásahy do prostoru, objevování nových možností realizace vlastních nápad ů. Důraz je kladen na spolupráci. Vě tšina takových to výtvarných akcí je zachycována na media. Výtvarná kultura: rozvíjí vztah žáka k umě ní, prolíná celou výukou, jde o seznámení se historií i vývojem umění. Studijní kresba: jde o zvládání přepisu trojrozměrné skuteč nosti do plochy, zvládání proporcí pomocí kresebných prostředk ů. Studijní malba: zaměřuje se na přepis skutečnosti do plochy pomocí malíř ských technik a postup ů. Studijní modelování: má naučit přepis trojrozměrné skuteč nosti do prostoru ve zvolených materiálech, př i zachování osobního rukopisu žáka. Prostorové vyjadř ování: je zaměřeno na samostatnou prostorovou práci potř ebnou k přijímacímu řízení na obory jako jsou sochařství, design aj. Výtvarná kultura pro zaměření na přípravu na SŠ a VŠ: se zaměř uje na zvládání základních pojm ů z dějin umění, výtvarných technologií a oborových specifik. 8. TABULACE, UČEBNÍ PLÁNY: Základní studium: 10

11 Přípravné studium týdenní hodinová dotace předmět 1.přípr.roč 2.přípr.roč. výtvarné vyjadřování stupeň základního studia týdenní hodinová dotace předmět 1.roč plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba výtvarná kultura prolíná celou výukou, bez hodinové dotace 2.stupeň základního studia týdenní hodinová dotace předmět 1.roč plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba výtvarná kultura prolíná celou výukou, bez hodinové dotace Studium pro dospělé 3 hodiny týdně, vzdělávací obsah je určen učitelem, zanesen do TK poznámka: Jednotlivé vyučovací předměty učí uč itelé v blocích, rozsah bloku jednoho předmě tu volí učitel dle potřeby na jednotlivá témata, žák projde všemi předmě ty v daném školním roce. Příprava na stř ední a vysoké školy s uměleckým zaměřením: 1.stupeň příprava na SŠ týdenní hodinová dotace předmět 5.roč studijní kresba studijní malba studijní modelování výtvarná kultura stupeň příprava na VŠ týdenní hodinová dotace předmět 1.roč studijní kresba studijní malba prostorové vyjadřování výtvarná kultura poznámka: Jednotlivé vyučovací předměty učí uč itelé v blocích, učitel může navýšit poč et vyučovacích hodin jednotlivého předmě tu v bloku dle potřeby a zaměření talentové zkoušky. 9. ŠKOLNÍ VÝSTUPY: 1. ZÁKLADNÍ STUDIUM: Přípravné ročníky základního studia: 11

12 Výstup vizuální tvorba: zná nejjednodušší výtvarné pojmy přiměřen ě věku zvládá základní výtvarné techniky je schopen pracovat v kolektivu zvládá základní pracovní návyky, pochopil organizaci výuky a chod pracovny První stupe ň základního studia: ročník: Výstup plošná tvorba: kreslí na základ ě pozorování, ve spojení se smyslovými vjemy dokáže ztvárnit př edstavy z fantazie zvládá základní techniky plošné tvorby (kresba, malba, grafika)a jiné plošné techniky umí rozlišit, pojmenovat a používat základní výtvarné nástroje rozlišuje realistické a abstraktní pojetí plošných technik Výstup prostorová tvorba: dokáže ztvárnit skutečnost i př edstavy v prostoru je schopen si zvolit materiál pro svou prostorovou práci zná základní pojmy pro prostorové vyjadřování (objem, hloubka, vypouklé, plošné aj.) umí rozlišovat základní pojmy prostorové tvorba (plastika, reliéf, ubírání, př idávání hmoty aj.) Výstupy objektová a akč ní tvorba: umí řešit zadaná témata pomocí nových výtvarných postup ů ( land art, body art, performance, happening aj.) aktivn ě zasahuje a vstupuje do nabízených témat prožitky z akcí ztvárňuje především plošnými technikami naučí se být součástí kolektivu mluví a vystupuje na veřejnosti ročník: 12

13 Výstup plošná tvorba: kreslí nejen na základ ě pocit ů, představ ztvárňuje realisticky skutečnost se zachováním vlastního rukopisu dobře rozlišuje kresebné nástroje a materiály rozlišuje malířské techniky (akvarelová, temperová malba aj.) zná grafické techniky, nástroje bezpečn ě zachází se všemi nástroji plošných nástroj ů Výstup prostorová tvorba: dokáže ztvárnit skutečnost i př edstavy v prostoru rozlišuje plastické a skulpturní způ soby prostorové tvorby (nízký, vysoký reliéf, plastika, skulptura aj.) samostatn ě volí materiál pro práci hlouběji vnímá prostor (objem, povrch, materiál aj.) Výstup objektová a akč ní tvorba: pomocí nových forem vyjadřování dokáže ztvárnit své myšlenky ztvárň uje osobní zážitky, parafrázuje situace vycházející z uměleckého díla vystupuje na veřejnosti je součástí kolektivu, ve skupin ě obhajuje své nápady, učí se kompromisu uvědomuje si podíl na výsledcích společné práce prožitky ztvárňuje především plošnými technikami 2. stupe ň základního studia: ročník: Výstup plošná tvorba: zvládá studijní, návrhovou a volnou kresbu, malbu zvládá všechny běžn ě na škole užívané grafické techniky kombinuje jednotlivé plošné výtvarné techniky pracuje s obecn ě užívanými termíny plošné tvorby 13

14 cílen ě využívá pozorování, experimentu, abstrahování, kompozice samostatn ě hledá náměty ze svého okolí i umění inspiruje se historií, hudbou, literaturou umí si své postupy obhájit má možnost dokumentovat svou práci-portfolio Výstup prostorová tvorba: realizuje své př edstavy v prostoru samostatn ě volí materiál dle námětu prostorové práce reflektuje prostorovou skutečnost př i zachování svého rukopisu (skica, pokus o portrét, figuru aj.) obhajuje si své postupy v prostorové tvorbě Výstup objektová a akč ní tvorba: svobodn ě vyjadřuje své prožitky a myšlenky novými výtvarnými postupy zasahuje svými podněty do výtvarných akcí prožitky z akcí zaznamenává pomocí kresby, malby, text ů a jiných artefaktů má možnost dokumentace svých i kolektivních akcí umí zhodnotit svou práci, diskutovat o ní se spolužáky a učitelem prezentuje svou i práci druhých na veřejnosti Výstup výtvarná kultura: orientuje se v jednotlivých epochách, směrech a oblastech umění používá výtvarné pojmy navště vuje výstavy v blízkém okolí zajímá se o kulturní dění ve měst ě i mimo něj využívá rů zné prameny k získávání informací z oboru (knihy, informační media aj.) 2. PŘÍPRAVA NA STŘ EDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM: ročník prvního stupn ě: 14

15 Výstup studijní kresba: zvládá kresbu zátiší se správným kompozičním umístěním zvládá kresbu perspektivy je schopen zachytit postavu v pohybu se správným proporčním rozčleněním zvládá lineární kresbu, stínování dokáže nakreslit portrét velikosti 1:1 uvědoměle výtvarn ě pracuje, plní domácí úkoly zadané učitelem a dle požadavků zvoleného oboru (propagační grafika, design, hračka aj.) Výstup studijní malba: uvědomě le pracuje s barvami dokáže barevn ě vyjádřit skutečnost i pocty má povědomí o barvách základních a doplňkových Výstup studijní modelování: vymodeluje hlavu dle modelu v poměru 1:1 vystihuje objem, sklon a proporce modelovaných objektů umí se prostorov ě vyjadř ovat v jiných materiálech dle požadavk ů přijímacího řízení Výstup výtvarná kultura: má základní povědomí o jednotlivých epochách umění má bližší znalosti o výtvarných slozích, osobnostech zná regionální umělce navštěvuje výstavy, čte knihy a časopisy o výtvarném umění a diskutuje o nich ročník druhého stupn ě: Výstup studijní kresba: zvládá kresbu portrétu a postavy v životní velikosti, se zachycením podoby portrétovaného zvládá zachytit objem pomocí perspektivy a stínování dokáže vyjádřit povrch zobrazovaných materiálů Výstup studijní malba: 15

16 vyjadřuje přetlak talentu výhradn ě malbou osobit ě ztvárňuje skutečnost a pocity umí využít působení a psychologie barev pro interiérové a externí vizualizace prostoru Výstup prostorové vyjadř ování: umí své př edstavy realizovat v prostoru, materiálu, který si zvolí obhajuje své názory, diskutuje o nich své vize umí zhmotnit, finalizovat Výstup výtvarná kultura: orientuje se ve světových dějinách umění provádí analýzy současného umění dokáže si utříbit a pochopit souvislosti, diskutovat a srovnávat umí vyjádř it vlastní názor, citový vjem z uměleckého díla hodnotí bez odsudku mnohovrstevnost vizuálního umění dokáže hodnotit svou i práci druhých suverénn ě využívá všech dostupných zdroj ů a medií k sebevzdě lávání v oblasti výtvarného umění 10. VZDĚLÁVÁNÍ MIMOŘÁDN Ě NADANÝCH ŽÁK Ů : Ve škole rozlišujeme dv ě skupiny těchto žák ů: se zájmem o studium na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením se zájmem o rozvoj vlastního talentu, jako součást svého vzdělání Pro žáky v prvním odkazu je vytvořeno studijní zaměř ení s názvem Příprava na stř ední a vysoké školy s uměleckým zaměřením. Zde se žáci vzdě lávají v předmě tech, které jsou koncipovány dle zaměření školy, na kterou se připravují. Pro takto orientované dě ti je organizována výuka dějin umění nad rámec běžné výuky. Pokud žák př inese potvrzení z PPP o jeho mimořádném nadání, může mu být vytvořen individuální vzdě lávací plán. Ten sestavuje třídní učitel a zanese ho do třídní knihy. 11. ZABEZPEČENÍ ŽÁK Ů SE SPECIÁLNÍMI POTŘ EBAMI: Škola je otevřená všem dětem bez rozdíl ů jejich potřeb pro výuku, prokážou-li urč itou míru nadání. Zdravotní postižení a znevýhodnění: škola je otevřená tělesn ě, sluchov ě postiženým dětem, dě tem s lehč ím mentálním postižením, dě tem s vadami řeči a jinými oslabeními 16

17 Sociální znevýhodnění: škola je otevřená dě tem z odlišného sociálního a kulturního prostředí Po dohod ě s rodiči je možno krátit výuku těchto znevýhodněných dětí, popřípad ě vyžadovat přítomnost osoby blízké ve vyučování. Uč itel využívá alternativní metody v kombinaci s běžnými výukovými postupy. Pokud postižení vyžaduje vytvoř ení individuálního studijního plánu, rodi č dítěte musí předložit posudek Pedagogicko- psychologické poradny č i jiného speciálního pedagogického centra. Na základ ě toho pak učitel vytvoří a zanese IP do tř ídní knihy, po seznámení s obsahem vedení školy a rodi čů. Sociáln ě znevýhodněné děti mohou získat slevu na úhrad ě za vzdělání. Žáci se speciálními potř ebami mají stejné materiálové zajiště ní jako ostatní žáci. Škola má bezbariérový přístup. 12. HODNOCENÍ ŽÁK Ů : Kritéria hodnocení: přípravné ročníky a ročník I. stupně hodnocení má motivač ní charakter, hodnotí se snaha, zaujetí, píle; je sledována snaha po originalit ě projevu vzhledem k jeho individuálním schopnostem ročník I. stupn ě a II. stupeň nadále je hodnocena snaha, píle, aktivní přístup; je př ihlíženo k uplatně ní teoretických znalostí ve vlastní práci, k preciznosti, nápaditosti při ztvárnění úkol ů, k podílu práce žáka na práci ve skupin ě, k organizaci vlastí práce, k akceptování názor ů jiných, k prosazení a obhajob ě vlastní práce; je př ihlíženo k individualit ě žáka, osobnímu tempu a míře jeho nadání. Rodiče se mohou informovat o prospěchu žáka individuáln ě během roku po domluvě s učitelem učitelkou a po výroční schůzi SRPUŠ. Žák je klasifikován dvakrát roč n ě. Klasifikace je prováděna za použití klasifikačních stup ňů. klasifikační stupeň - - míra/úrove ň/splně ní cíle - - samostatnost výborný -dosáhl požadované úrovn ě, zadání splnil v plném rozsahu; pracuje zcela samostatn ě 2 - chvalitebný -dosáhla požadované úrovn ě, zadání splnil s drobnými nedostatky; pracuje samostatn ě s drobnou pomocí 3 - uspokojivý -dosáhl požadované úrovn ě, zadání splnil s chybami nebo v minimálním rozsahu; pracuje s výraznou systematickou pomocí 4 - neuspokojivý -nedosáhl požadované úrovn ě; samostatn ě nepracuje, minimáln ě reaguje na podněty a pomoc 17

18 žák prospě l s vyznamenáním jestliže je z hlavního předmě tu /plošná tvorba/ hodnocen 1 - výborný a v ostatních předmětech není prospě ch horší než 2 -chvalitebný žák prospě l jestliže nebyl ani v jednom předmětu hodnocen prospě chem 4 - neuspokojivý žák neprospě l jestliže byl z některého předmětu hodnocen 4 - neuspokojivý Nelze-li hodnotit žáka z objektivních příč in v prvním pololetí, je jeho klasifikace dokončena ve 2. pololetí. Nelze-li hodnotit žáka ve 2. pololetí z objektivních příčin, nemů že mu být uzavřen příslušný roč ník. Tento pak musí nastoupit v následujícím školním roce. 13. VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY: Cílem vlastního hodnocení školy je zjistit úrove ň podmínek vzdě lávání, klima na škole, výsledky práce ve stanoveném časové období. Tato zjiště ní slouží k plánování rozvoje školy v příštích letech. Struktura, způsob hodnocení, četnost vlastního hodnocení se ř ídí platnými předpisy, zákonem č.561/2004 Sb. tzv. školský zákon a vyhláškou č.15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměr ů, výroč ních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpis ů. 18