VÝVOJOVÉ TENDENCE SPORTOVNÍHO VÝKONU V KRASOBRUSLENÍ V KATEGORII MUŽŮ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA KINANTROPOLOGIE VÝVOJOVÉ TENDENCE SPORTOVNÍHO VÝKONU V KRASOBRUSLENÍ V KATEGORII MUŽŮ Disertační práce Vedoucí disertační práce: doc. PaedDr. Renata Klárová, CSc. Vypracoval: PaedDr. Petr Starec Brno 2007

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem uvedenou disertační práci Vývojové tendence sportovního tréninku v krasobruslení v kategorií mužů vypracoval samostatně s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 23. září

3 Děkuji doc. PaedDr. Renatě Klárové, CSc., školitelce mé dizertační práce, za odbornou konzultaci a poskytování cenných rad a připomínek.

4 OBSAH ÚVOD Sport společenský fenomén Kulturně společenská charakteristika sportu Sportovní výkon Charakteristika sportovního výkonu a třídění Struktura sportovního výkonu Sportovní výkon v lidské motorice Exogenní faktory, ovlivňující sportovní výkonnost Vývoj sportovního výkonu Trénink jako systém podmětů Systémové pojetí sportovního tréninku Zatížení Řízení sportovního tréninku Resumé literárních pramenů Krasobruslení Charakteristika krasobruslení Krasobruslení sport i umění Výlet do bruslařské historie Moderní bruslení Historie soutěží Z pravidel krasobruslení Krasobruslařské organizace Krasobruslařské disciplíny Systém soutěží Nový systém hodnocení Bruslení jednotlivců Krátký program Volná jízda Hodnocení soutěžních programů Vytyčení problému - nosné tendence v krasobruslení mužů... 54

5 2 Cíle práce, vědecká otázka, hypotézy a úkoly práce Cíl práce Výzkumné otázky a hypotézy Úkoly práce Metodika výzkumu Harmonogram výzkumu Charakteristika výzkumného souboru Výzkumná situace Metody získávání údajů Hodnocení krasobruslařských prvků Hodnocení komponent Analýza obtížnosti pohybových tvarů Metody zpracování údajů Statistické zpracování ANOVA- Analysis of variance Výsledky a diskuse Vyhodnocení sportovního výkonu na OH Statistické zpracování volných jízd na ME a MS Vyhodnocení sportovního výkonu na ME a MS Analýza volných jízd na ME a MS Závěr Literatura Seznam příloh

6 Úvod Lidská existence je bytostně spojena s neustálým prolínáním minulého a budoucího. Průsečíkem těchto pojmů je rychle se v minulosti ztrácející přítomnost. Jakákoliv činnost člověka v přítomnosti je v podstatě výslednicí analýzy minulého, využíváním zkušeností z více či méně úspěšného řešení problémů v minulosti a hledáním vzorců a cest pro řešení problémů současných a příštích! Budoucnost tedy pro člověka představuje neznámé, nejisté, očekávané a dále souhrn úkolů, problémů a činností, se kterými se dostane do kontaktu za určitou dobu. Je zřejmé, že od nepaměti se lidé snaží nějakým způsobem budoucnost poznat. Setkáváme se s pojmy předpověď, výhled, očekávání, přání, tužba proroctví, spekulace, věštba, predikce, prognóza, anticipace, intuice, fantazie, vize, utopie, science fiction, futurologie apod. To, co platí obecně, lze v určitých podobách uplatnit i v činnostech specifických, k nimž bezpochyby patří i sport. V souvislosti s rozvojem poznání, vědy a techniky je možné poměrně úspěšně využívat vědeckých metod a postupů pro odhalování tajemství budoucnosti, (Lenk, 1972). 6

7 1 Sport společenský fenomén 1.1 Kulturně společenská charakteristika sportu V první části publikace jsme se zaměřili na teoretickou část a to na sportovní trénink a vymezení filozofických, teoretických a metodologických základů ve sportu. Sport je fascinujícím fenoménem naší doby. Různým formám sportu se věnují milióny lidí. Sportovní soutěže se konají před tisíci přítomných diváků či za asistence televizních kamer a nechávají masy jásat či naříkat nad krásou sportovních utkání. Sport je vítaným předmětem diskuzí diváků, čtenářů novin, je tématem zájmu velkého procenta populace. Samozřejmě aktivní sport je vyhrazen určité věkové kategorii, diváctví či fandovství nebo alespoň občasný zájem o sport v nejrůznějších podobách zahrnuje mnohonásobně větší počet lidí nejrůznějšího věku. Na sportovním poli je každý sportovec či sportovní družstvo hodnocen podle dosaženého výkonu. Utkání na sportovištích přispívají ke vzájemnému pochopení, porozumění, navazování hlubokých přátelství. Co vlastně znamená sport pro moderní společnost? Lze říci, že úroveň sportu je odrazem vyspělosti společnosti a soutěžení je v podstatě stejně staré, jako civilizovaná společnost. Šířeji založené systematické vysvětlení filozofie sportu je předmětem studia a diskusi mnohých odborníků. V podstatě spojuje individuální filozofické výklady s výklady sociálně filozofickými. Jako žádná obsáhlejší teorie komplexního sociálního fenoménu nemůže být jednofaktorovou teorií, nýbrž musí zabraňovat a integrovat všeobecné hypotézy v komplexním vzájemném logickém spojení. Musí např. spojovat výklad sportu jako prostředku seberealizace a existenčního prosazení s výklady sportu jako estetického fenoménu nebo modelu herního chování nebo dokonce jako artikulačního ideálu tzv. výkonnostní společnosti (Lenk, 1972). Triumf výkonu nelze v žádné jiné oblasti lidské činnosti předvádět jak obecně srozumitelně, přesvědčivě, tak průhledně jako v oblasti sportu. Informace o vynikajících výkonech a světových rekordech upozorňují i ty, kteří jsou sportu 7

8 vzdáleni na skutečnost, že hranice lidské výkonnosti ve sportu se stále posunují. Středem pozornosti bývají jedinci, kteří mimořádných výkonů a rekordů dosahují. Jsou vlastně vzory, podle nichž se mladí lidé řídí, což je úloha, kterou dříve plnili ve srovnatelné míře cestovatelé a objevitelé. Mezi oběma skupinami existuje ve skutečnosti vnitřní souvislost, neboť posouvají hranice dosud dosažitelného osobním výkonem. S vrcholovým sportem je dnes úzce spojena skupina lidí, která se skládá vedle aktivních nositelů výkonu z organizátorů, trenérů, vědeckých pracovníků a spolupracovníků všeho druhu. Zkušenosti z vrcholového sportu jsou všeobecné a prospívají sportu masovému. Podněcujícím a povzbuzujícím působením mají dopad na široký okruh lidí a lidských činností. Sport potřebuje vzory, protože žádá na každém, kdo má se sportovní aktivitou něco do činění, materiální i jiné oběti. Nejsilněji působí mimořádné výkony a v tom právě spočívá hodnota vrcholných soutěží a výkonů na nich dosahovaných. Pohlédneme-li na vrcholné výkony z tohoto hlediska, objevují se i určitá přehnaná hodnocení i stíny, které vrhají medaile stojící v ohnisku ostrého osvětlení. Stíny je třeba brát v úvahu, pokud se chceme těšit z lesku i odlesku. Ostatně přehnanosti a použitá měřítka nejsou primární záležitostí sportu, jsou to specifičnosti lidského chování, které se ve společnosti staly jen častějšími a nápadnějšími. Kdo je chce odmítat, neodmítá sport, ale svět, jaký dnes existuje a člověka, který jej vytváří. Z tohoto hlediska je vrcholný sportovní výkon vzepnutím se vůči stále většímu zužování lidského životního prostoru, proti degradaci vůle po tělesném výkonu a proti úpadku tělesné výkonnosti, který uvádí naši kulturu do nebezpečí (Lenk, 1985). Sociální, ekonomický, kulturní systém, tým, podpora, stupeň vědeckého a technologického vývoje jsou zásadní výkonnostní determinanty, které nelze podceňovat. Jako produkt dokonalé racionalizace a přípravy je možně chápat i vrcholné výkony. Sportovní výkon však přece jen musí předvést jednotlivý aktivní sportovec (nebo družstvo) sám. Přes perfektní podporu a přípravu, přes co možná nejlepší pomoc jiných si vynikající výkon nemůže vyprosit. Usnadněny mohou být jen podmínky přípravy. Výkon sám je osobním činem, který je podáván a prožíván jako vlastní utváření, a tím má určitou výraznou hodnotu pro konstituci a vývoj osobnosti. 8

9 Všeobecná snaha člověka, chtění být lepším, než jiní nebo než jsme byli sami dříve, je něčím specificky kulturním, hodnotově orientovaným, tedy něčím, co je hluboce sociálně poznamenané. Vyvrcholením i smyslem sportovní činnosti je sportovní výkon, pro který jsou charakteristické: konkrétnost cíle (vítězství, os. rekord, uspokojení individuálních potřeb, radost z dosaženého výsledku, prožitek, společenské uznání), cílevědomé úsilí, nutné k dosažení stanoveného cíle (sportovní trénink), existence nezbytných prostředků umožňujících splnění cíle (míra nadání, talentu, odpovídající úroveň vědomostí, dovedností, schopností, rozvíjených vhodnými tréninkovými postupy), měřitelnost nebo hodnotitelnost podle pravidel, zajišťujících rovnost podmínek pro všechny jako základní předpoklad pro soutěžení (Choutka, 1981), Sportovní výkon představuje ucelený projev schopností člověka, lze jej chápat jako kritérium výsledku lidské činnosti. Z hlediska kritéria sportovního výkonu rozlišujeme dvě kvality: výkony relativně maximální, t.j. vzhledem k možnostem a podmínkám příslušného jedince a výkony absolutně maximální, t.j. nejvyšší v celostátním, mezinárodním či světovém měřítku. Tím se také hodnotí společenský význam obou kvalit. Každý sportovní výkon má pro jedince či společnost svůj význam, avšak každý jiným způsobem. Společným cílem obou je vyjádření maximálních možností jedince. Ve vztahu k absolutní úrovni výkonů hovoříme o sportu. masovém, výkonnostním a vrcholovém. I když výkon na všech úrovních představuje ústřední kategorii sportu, předmětem největší publicity je v oblasti sportu vrcholového. Limitní výkony a světové rekordy představují specifickou oblast, která je nejatraktivnější pro diváky, i když právě zlepšování rekordů se postupem času stává událostí stále méně častou, vyznačuje se stále menšími přírůstky. K zastavení tohoto zlepšování však nedojde, pokud se trénuje, pokud se pořádají soutěže a pokud je ve vývoji lidské společnosti zaznamenávána snaha o pokrok (Frucht, 1960). Podmínkou úspěchu na soutěžích s účastí nejlepších sportovců z celého světa je demonstrace limitního výkonu. Vrcholný sportovní výkon je možné chápat jako výsledný produkt více či méně složitých souborů schopností jedince. 9

10 Na projevech těchto souborů schopností se podílejí genetické (vrozené) předpoklady jedince, vlivy sociálního prostředí, v němž jedinec žije a vlivy dlouhodobého působení tréninkového procesu. Důležitou roli v rozvoji vrcholové výkonnosti hrají vedle faktorů, jako jsou životní úroveň, životný styl, kultura, zdravotní a sociální podmínky i úroveň vědy a možnosti a schopnosti uplatnění vědeckých poznatků dosažených v různých oblastech lidských činností do oblasti sportu. Jednou z poměrně mladých vědních disciplín uplatňovaných ve sportu je prognostika, vědecké předvídání. Předvídání dalšího vývoje ve sportu představuje do jisté míry expedici do neznámé oblasti, do oblasti dosud nepoznaného. Takové podmínky jsou vždy spjaty s rizikem, které se zmenšuje, máme-li již zkušenosti o nejúčelnějších postupech. V mnoha oblastech přírodních věd jsou předpovědi již dlouho realizované. Výzkum působení různých vlivů na vývoj sportu je vlastně stále málo prozkoumanou půdou, protože faktorů, jimiž je podmíněn výkon, je velké množství a zatím se nedaří všechny úspěšně klasifikovat, předvídat jejich působení a vhodně některé ovlivňovat. Je zřejmé, že cesty, které vedly k dosahování rekordů v minulosti, nezaručují úspěch dnes a rozhodně lze očekávat, že postupy, metody a prostředky, které povedou k rekordním výkonům v příštích letech, se budou od současných více či méně lišit. Úlohu vědeckého předvídání je proto nutné spatřovat ve hledání nových cest ke zlepšování výkonů a překonávání dosud platných hranic lidské výkonnosti. Zde sehraje nejdůležitější roli komplex předpokladů z materiální i duchovní sféry, celkový vývoj společnosti, výsledky vědy, technického rozvoje a umění sportovních odborníků transformovat výsledky z ostatních oborů právě do vlastního sportu. Současné signály ukazují, že pro společnost začátku dvacátého prvního století je sport ve všech svých formách integrální součástí života a těší se velké podpoře. 10

11 1.2 SPORTOVNÍ VÝKON Charakteristika sportovního výkonu a třídění Vzestup prestiže sportu je v posledních desetiletích úzce spjat s mimořádně rychlým růstem sportovních výkonů. Děje se tak především v souvislosti se zdokonalováním sportovního tréninku. Vztah mezi tréninkem a výkony sportovců má kauzální povahu: trénink je příčinou a sportovní výkon výsledkem. V počátcích byl trénink založen na zkušenostech samotných sportovců, kteří je ve funkci trenérů předávali dalším generacím. Tak vznikaly postupně první empirické koncepce tréninku. Postupně se takto shromažďované a zevšeobecňované zkušenosti začaly doplňovat o další poznatky některých věd, což přispívalo ke zvyšování účinnosti tréninku a formování jeho teoretického základu. Tento vývoj trval dlouhá desetiletí, stále častěji se objevovaly publikace odborníků o metodických otázkách tréninku v jednotlivých sportech, ale také práce zabývající se otázkami sportu z pohledu některých vědeckých oborů. Klíčové v tomto směru byly např. práce Netta 1982 (atletika) nebo Councilmana 1995 (plavání), Ástranda 1996, Bernštejna 1966, Willmora 1993, Costilla 1994, Foxe1979, Matthewse 1980, Seligera 1982 (fyziologie), Jakovleva 1962 (biochemie), Zaciorského 1974, Meinela 1987, Schnabela 1997 (antropomotorika), Schmidta 1991, Vaňka 1983 (psychologie). V souhrnu tyto práce signalizovaly narůstající podíl teorie a vědy na tréninkovém procesu. Zrychlující se trend tohoto vývoje je charakteristický pro druhou polovinu 20. století. Objevují se nové vědecké přístupy (např. teorie systémů, teorie informací, kybernetika), rozvíjejí se nové technologie, zakládají se specializované výzkumné sportovní instituce. Ukázalo se, že sportovní trénink je svou povahou interdisciplinární záležitostí a že s novými možnostmi zpracování rozsáhlých souborů faktů lze získat větší množství užitečných informací. Nové poznatky se prostřednictvím vzrůstající úrovně vzdělanosti trenérů projevily rychle i ve sportovní praxi, účinnost tréninku rostla. To umožnilo vytvářet v řadě sportů dokonalejší tréninkové systémy, diferencované pro různé 11

12 úrovně výkonnosti od mládeže až po vrcholový sport. Tak vznikaly postupně komplexnější teorie tréninku, založené už na vědeckých poznatcích, objevují se i téměř oficiální termíny vědy o sportu (Sport Sciences) nebo věda o tréninku (Trainingswissenschaft). Tento vývoj dokumentuje stále větší počet publikací obecnějšího typu. Ilustruje to i stručný přehled významnějších autorů: (Matvejev 1965, Ozolin 1970, Harre 1971, Bouchart 1971, Naglak 1974, Thomas 1975, Dick 1980, Platonov 1980, Hahn 1982, Manno 1992, Elliot 1998, Bompa 1999). Vrchol této řady představuje pokus o vědecké pojetí tréninku německých autorů Schnabela et al. (1997) v publikaci Trainingswissenschaft: Leistung- Training-Wettkampf. Vlastní obsah sportu tvoří dva navzájem úzce propojené okruhy činností sportovců - soutěže a sportovní trénink. Oběma je nutné určit odpovídající místo. V současnosti prosazovaná tendence ke zvyšování počtu soutěží nemůže platit obecně. U sportovců vysoké výkonnosti může být oprávněná, ale ve sportu výkonnostním a zvláště ve sportu dětí a mládeže není žádoucí, neboť omezuje prostor pro systematickou přípravu. Trénink zajišťuje výkonnostní růst sportovců v dlouhodobém časovém horizontu, musí mu proto být věnována odpovídající pozornost. Důležité je jak jeho teoretické zdokonalování, tak jeho modernizace ve smyslu cílevědomého vytváření a zlepšování podmínek, v nichž sportovci činnost provozují (sociální zázemí, možnost využívání sportovních zařízení) a také práce kvalifikovaných trenérů a dalších odborníků Struktura sportovního výkonu Sportovní výkon je jednou z hlavních kategorii (základních pojmů) sportu a sportovního tréninku. K němu se soustřeďuje pozornost sportovců, trenérů a dalších odborníků. Pro trénink, v němž se výkon především buduje, má jeho hlubší poznání zásadní význam. 12

13 Sportovní výkony se realizují ve specifických pohybových činnostech, jejichž obsahem je řešení úkolů, které jsou vymezeny pravidly příslušného sportu a v nichž sportovec usiluje o maximální uplatnění výkonových předpokladů. Tyto činnosti, ovlivňované vnějšími podmínkami, představují určité požadavky na organismus a osobnost člověka. Vysoký výkon charakterizuje dokonalá koordinace provedení, jeho základem je komplexní integrovaný projev mnoha tělesných a psychických funkcí člověka, podpořený maximální výkonovou motivaci. Lze rozlišit průběh činnosti, jehož analýza má pro pochopení sportovního výkonu mimořádný význam, a výsledek činnosti. Výsledky činnosti, jako kritérium úspěšnosti v soutěžích se nejrůznějším způsobem hodnotí, např. fyzikálními měrnými jednotkami (vzdálenost, čas, hmotnost), počty zásahů (branky, koše, terče), dosažením finální situace (znemožnění odporu soupeře), subjektivním oceněním (body), případně kombinacemi uvedených způsobů. Získat potřebné znalosti o sportovních výkonech znamená vybledávat a shromažďovat četné dílčí (empirické a vědecké) informace, ale především je integrovat (zajímat se o souvislosti) a pro účely sportovního tréninku transformovat do roviny didaktické - tj. zkoumat, co je podstatou výkonu, proč dochází k jeho změnám, co má být obsahem tréninku a jak postupovat. Pro úspěšnou tréninkovou praxi to má zcela zásadní význam. Hlubší poznání obsahu sportovních výkonů, resp. specifikace požadavků, které jednotlivé typy sportovních výkonů kladou na organismus a osobnost sportovce, patří ke stěžejním cestám hledání, jak zvyšovat výkonnost. Objektivizace počtu, charakteristiky a hierarchického uspořádání požadavků vymezuje přesněji obsah a systém sportovního tréninku, dává mu potřebný směr. S jejich znalostí lze efektivněji volit příslušná cvičení a metody tréninku. Nezanedbatelný význam to má i při výběru talentů. Jedinci, u nichž se již v mladších letech prokáže vyšší než průměrná úroveň schopnosti, somatických i psychických znaků a funkčních předpokladů, které odpovídají požadavkům jednotlivých sportů, jsou pro ně velmi perspektivní a žádoucí. Také kontrola trénovanosti, má-li být účinná, musí být založena na sledování ukazatelů, které vycházejí z diagnostiky příslušných požadavků daného typu sportovního výkonu. 13

14 Teoreticky nacházejí tyto myšlenky odraz v konceptu struktury sportovního výkonu. Její praktická aplikace je v různých sportech na různé úrovni. Vychází se z pouhé zkušenosti, v některých případech se opírá o výzkumné studie (Dovalil, 2002). Působením vlivů vrozených dispozic, prostředí a záměrného tréninku se postupně vytváří skladba psychofyzických předpokladů k různým typům sportovních činností. Z teoretického hlediska je možné tento komplex chápat jako celek, složený z dílčích vzájemně propojených částí. Pro potřeby účinného tréninku je nutné se v tomto komplexu dostatečně orientovat. Současná teorie využívá pro tyto účely systémový přístup. Ten umožňuje interpretovat sportovní výkon jako vymezený systém prvků, který má určitou strukturu, tj. zákonité uspořádání a propojení sítí vzájemných vztahů. Jednotlivé prvky mohou být rázu somatického, fyziologického, motorického, psychického apod. Mohou být jednodušší a dobře identifikovatelné (např. somatické znaky), ale i složitější (např. koordinační schopnosti). Terminologie, která se užívá v popisu systémového přístupu, není jednotná. Ve stejném smyslu se hovoří o komponentách sportovního výkonu, determinantách sportovního výkonu, jeho podstatných proměnných, základech sportovního výkonu, modelových charakteristikách výkonu, 0 faktorech. S ohledem na obecnější výklad pojmu faktor, jako činitele nějakého děje (je jeho podmínkou, součástí a má pro jeho průběh podstatný význam) se proto v dalším textu tohoto pojmu přidržujeme. V kontextu struktury sportovního výkonu faktory chápeme jako relativně samostatné součásti sportovních výkonů, vycházející ze somatických, kondičních, technických, taktických a psychických základů výkonů. Jejich společným podstatným znakem je to, že jsou trénovatelné, tj. ovlivnitelné tréninkem nebo se na ně bere zřetel při výběru talentovaných jedinců. Každý sportovní výkon - z hlediska jeho struktury - charakterizuje jak počet, tak i uspořádání faktorů. V některých výkonech může dominovat převážně jeden faktor (monofaktorální sportovní výkony), jiné jsou postaveny na existencí většího zastoupení faktorů (sportovní výkony multifaktorální). 14

15 Objektivní určení struktury sportovního výkonu spočívá v položení a zodpovězení zásadních otázek, na které hledá praxe, teorie i výzkum stále přesnější odpovědi. K nejdůležitějším patří: Na jakých faktorech sportovní výkon závisí? Co jsou, co představují tyto faktory, jaká je jejich podstata? Jak jsou jednotlivé faktory pro výkon důležité? Jaké jsou vztahy mezi faktory? Jsou vzájemně nezávislé nebo závislé, mohou se ovlivňovat či kompenzovat. Přes dílčí individuální odlišnost sportovních výkonů je možné a dokonce žádoucí vytvářet určitý obecný model, který zjednodušeně, ale přehledně poskytne podrobnější obraz obsahu sportovního výkonu. Model hlouběji definuje soubor potencionálních faktorů výkonu a naznačuje souvislosti, které zůstávají ukryty za vnější pozorovatelnou stránkou sportovních činnosti. Model vychází z jednoty vnějších projevů pohybových činností a jejich neurofyziologických mechanismů. Respektuje poznatky o stavbě a fungování lidského organismu jako dynamického systému schopného účinně reagovat na požadavky vnějšího prostředí i poznatky o lidské psychice. Sportovní výkon se uskutečňuje prostřednictvím sportovní činnosti, tedy činnosti pohybové zaměřené na dosažení maximálního výkonu. V průběhu tréninku je tato činnost osvojována a zdokonalována jako dovednost (dovednosti). Sportovní dovednost se chápe jako tréninkem získaný komplex výkonových předpokladů sportovce řešit správně a účinně úkoly dané sportovní specializace. Navenek se projevuje účelovou koordinací pohybové činnosti. Vnitřně jí zajišťují odpovídající neurofyziologické mechanismy a energetický metabolismus. V množině proměnných, které výkon ovlivňují a vytvářejí, lze rozlišit: faktory somatické, zahrnující konstituční znaky jedince, vztahující se ke pří-slušnému sportovnímu výkonu, faktory kondiční, tj. soubor pohybových schopností, faktory techniky, související se specifickými sportovními dovednostmi a jejich technickým provedením, faktory taktiky, jako součást tvořivého jednání sportovce ( činnostní myšlení, paměť, vzorce jednání jako taktické řešeni), 15

16 faktory psychické, zahrnující kognitivní, emoční a motivační procesy, uplatňované v řízení a regulaci jednání a vycházející z osobnosti sportovce, Uvedený model je jistou zobecňující abstrakcí, jež má napomoci vytvoření představy o struktuře sportovních výkonů. Zároveň ale charakterizuje způsob myšlení, celostní chápání a rozvíjení sportovní výkonnosti. Konkrétní naplnění v jednotlivých sportech se pochopitelně liší. Sportovní výkon a jeho změny je nezbytné chápat jako výsledek mnohaletého působení nejrůznějších vlivů (dědičnosti, prostředí, tréninku, materiálních podmínek atd.). Výsledkem je určitá skladba vlastností, schopností, vědomostí, dovedností atd., která sportovci umožní podat konkrétní sportovní výkon. Ukazuje se, že čím vyšší má být sportovní výkonnost (dispozice opakovaně podávat výkon), tím větší důležitost má optimální skladba faktorů, podmiňujících tuto výkonnost (Dovalil, 2002). Možnosti zkoumání struktury sportovního výkonu Důsledné řešení uvedené problematiky souvisí s diagnostikou předpokládaných faktorů a s metodologickým přístupem, který by postihl celou složitost struktury výkonu. Diagnostika není pochopitelně ve sportu novinkou, jde však většinou o subjektivní soudy, které jsou nepřesné. Subjektivní přístup je třeba nahrazovat objektivním. Stav znalostí je v různých sportech rozdílný, existují četné zkušenosti, avšak objektivizace často chybí. Při zkoumání struktury sportovního výkonu se vychází z pohybového úkolu, který určují pravidla daného sportu. Tím je v zásadě vymezeno zaměření žádoucí adaptace, která se odehrává na rozličných úrovních. Trénink jednotlivých faktorů vyvolává u sportovce adaptační změny. Dílčí změny se v průběhu tréninku propojují, postupem doby dochází k jejich zpevnění. Shoda mezi požadavky výkonu a jejich odrazem v organismu i osobnosti sportovce vzrůstá s úrovní jeho výkonnosti. Faktory sportovního výkonu a jeho struktura jsou poznatelné prostřednictvím analýzy sportovní činnosti. Mohou být zřetelněji identifikovány u sportovců vrcholové sportovní výkonnosti. Studiem sportovních výkonů této 16

17 úrovně lze získat představu o souboru požadavků na výkon v podobě schopností, dovedností, vědomostí, stavů apod., které jsou vnějším výrazem adaptačních změn. Ty jsou u sportovců vyšší výkonnosti výraznější než u nižší výkonnostní úrovně. Tito sportovci dosáhli vysoké výkonnosti především proto, že zásluhou nejrůznějších cest - talentu, adekvátního tréninku - se maximálně přizpůsobili požadavkům zvoleného sportu. Zkoumání vyžaduje zpracování rozsáhlého souboru informací, užívá se k tomu různých analyzujících a syntetizujících postupů. Východiskem je logická analýza vztahů mezi prvky a celkem. Jednotlivými faktory výkonu se zabývají specializované obory jako fyziologie, psychologie, biomechanika, antropomotorika, antropologie aj., jejich přístupy přispěly k hlubšímu poznání. Většina výsledků a poznatků těchto oborů je však registrována, analyzována a interpretována odděleně. Zatím jen ojediněle se dospělo k pojetí systémovému, které by spojovalo poznatky v celek, z něhož by bylo možné poznat vzájemné závislosti a integraci částí. Jednotlivé faktory výkonu lze zkoumat odděleně, avšak zdá se, že jejich izolovaný vliv se jeví někdy jinak, než v kontextu ostatních faktorů. Nezbytným krokem je formalizace struktury sportovního výkonu, tj. postižení a vyjádření sportovního výkonu jako systému faktorů: výkon je chápán jako funkce mnoha proměnných. Integrální produkt tohoto systému - sportovní výkon - je kvalitativně určován počtem a kvantitativně stavem (úrovní) jednotlivých faktorů ve vzájemném propojení. Přitom nelze opomenout, že jde o projev živého člověka a že není na místě přísný determinismus, naopak je nezbytné počítat s jistou pravděpodobností. V tomto smyslu poskytuje jisté možnosti statistická teorie a její postupy. Prakticky to znamená, že se v komplexní analýze shrnují možné výpovědi o daném sportovním výkonu z hlediska typologického, fyziologického, psychologického, antropomotorického atd. To představuje rozsáhlou sumu informací nejrůznějšího, avšak přitom záměrně voleného druhu, které mohou být zpracovány pomocí statistických vícerozměrných metod (korelace, vícerozměrná korelační analýza, parciální analýzy, kánonická korelace, faktorová analýza). V interindividuálním přístupu lze předpokládat, že rozptyl (konkrétní úroveň) 17

18 jednotlivých faktorů, ovlivňujících výkon je zdrojem rozptylu hodnot samotných sportovních výkonů. Jinak řečeno interindividuální variabi1ita sportovního výkonu je způsobena variabi1itou faktorů sledovaných jedinců. V případě individuálního kolísání výkonů je pak zdrojem této variabi1ity aktuální úroveň a změna jednotlivých faktorů výkonu. Považujeme-li faktory sportovního výkonu za nezávisle proměnné veličiny a výkon za veličinu, která na jednotlivých faktorech i jejich celkové konfiguraci závisí, pak se lze domnívat, že čím vyšší nebo nižší (podle směru ovlivňování) bude úroveň v jednotlivých faktorech, tím vyšší, resp. nižší bude úroveň závisle proměnné veličiny - sportovního výkonu. Obdobně lze sledovat změny výkonů jako funkci změn stavu jednotlivých faktorů. První pokusy, usilující o postižení struktury sportovního výkonu, vycházely z praktických zkušeností: shromažďovaly se dostupné informace o sportovcích světové úrovně a kompletoval se podrobnější popis jejich charakteristik (např. profil šampióna v někdejší NDR). Byly iniciovány rovněž výzkumné studie, např. fyziologických funkcí selektovaných souborů sportovních specializací (u nás už v 60. a 70. letech např. Horák, Seliger), psychologických rysů a vlastnosti osobnosti (např. Vaněk, Hošek, Svoboda 1974). Objevily se i spekulativní úvahy, podložené praktickou zkušeností (např. Ghibu a kol prezentovali odhady expertů o podílu somatických, motorických a psychických faktorů na výkonu ve 30 sportech). Další pokrok představovaly kvantitativní vztahové analýzy mezi ukazateli sportovního výkonu a jeho jednotlivými faktory (např. Choutka 1976, Havlíček 1975, Godik 1980). Nejčastěji šlo o sledování sportovního výkonu jako funkce stavu jeho faktorů v aktuálním čase nebo v longitudinálním záběru. Zkoumání změn výkonu v důsledku změn stavu faktoru je dosud spíše teoretickým projektem (Havlíček 1998). Některé sporty se na těchto základech pokoušely definovat tzv. modelové charakteristiky sportovního výkonu (Ďjačkov 1972, Tilinger 1983, Šimon 1988 a jiní). Není pochyb o tom, že rozpoznání, zpřesnění a postižení příslušných požadavků jednotlivých sportů v podobě struktury sportovních výkonů, komplexu faktorů a jejich vztahů vedlo (kromě dalších okolností) v posledních padesáti letech ke značnému zvýšení sportovní výkonnosti. 18

19 1.2.3 Sportovní výkon v lidské motorice Pojmem motorika se označuje hybnost, souhrn všech tělesných pohybů a projevů člověka. Zjednodušeně řečeno, jde o funkce příčně pruhovaného svalstva, zajišťované různými systémy organismu a řízené CNS. Ve sportu jsou to z velké části pohyby úmyslné. Uskutečňují se za účasti složitých psychických procesů, někdy se proto užívá i pojmu psychomotorika. Sportovní činnost (činnost se obecně chápe jako proces, v němž se uskutečňuje interakce mezi jedincem a okolním prostředím), jejímž prostřednictvím se demonstruje sportovní výkon, je činností převážně pohybovou. Skládá se z jednodušších nebo složitějších elementů (pohybů, aktů, operací atd.), které jsou většinou předem připraveny, ale současně jedinec reaguje na vývoj situace, změnu podmínek apod. Pohybová činnost tedy neznamená pouhý sled elementů, vychází z uvědomělého vztahu ke skutečnosti, který se projevuje v pohybovém jednání. Při pohybovém jednání zajišťují vnímání smyslové orgány (analyzátor zrakový, sluchový, vestibulární, hmatový a pohybový). Jejich prostřednictvím se přenášejí informace o vnějším prostředí i vnitřním stavu organismu do mozkových senzorických center. Tyto informace se účelově zpracovávají a obraz situace vytváří v mozku její představu. Do této fáze pohybového jednáni vstupuje motivace (vnitřní i vnější pohnutky jednání), jako důležitý usměrňující a dynamizující činitel. Směr jednání určují rovněž řešené úkoly. Mohou být jednoduché i složité, uzavřené i otevřené. Typologicky je vymezují hlavně podmínky řešení a ty mohou být: standardní a neměnné; řešení mají minimální variabilitu (např. gymnastická cvičení na jednotlivých nářadích, střelba na pevné terče, krasobruslení, atletické a cyklistické sprinty), situační proměnlivé; řešení počítá se střední mírou variabi1ity (např. lyžařské běhy a sjezdové disciplíny, kanoistika - sjezd a slalom), 19

20 neustále se měnící; z nich vychází velmi variabilní řešení (např. úpolové sporty a sportovní hry). Uplatňuje se i předvídání budoucího řešení anticipace. S časovým předstihem se vytvářejí modely možných řešení. Zkušenostmi schopnost anticipace roste. Výběr optimálního řešení pohybového jednáni se uskutečňuje složitými psychickými procesy, označovanými jako programování. Jejich obsahem jsou procesy činnostního myšlení (jeho důležitou součástí je řeč, která usnadňuje modelováni přijímaných řešení). Rovněž emoce mají v těchto procesech aktivační význam. Podstatnou roli hraje také paměť, zvláště paměť motorická. V ni se aktivně a dynamicky zpracovávají, uchovávají a znovu vybavují informace o faktech, dějích, procesech, prožitcích, ale i o složitějších vzorcích jednání a chováni. V teorii se obvykle rozlišuje reprodukční, produktivní a tvořivé myšlení a jednání. Všechny tyto formy se v procesu pohybového jednání ve sportu uplatňují a jsou více nebo méně ovlivňovány typem osobnosti sportovce. Realizace řešení úkolu je záležitosti hybného systému (především kosterního svalstva), řízeného mechanismy nervového systému. V rovině neurofyziologické jde o tréninkem naučené a zpevněné struktury vybraného pohybového programu - pohybové dovednosti. Přitom jde o komplexní projev, v němž se uplatňuje propojení psychických procesů s funkcemi různých systémů organismu a energetickým zajištěním výkonu (Dovalil, 2002) Exogenní faktory, ovlivňující sportovní výkonnost Kromě výše zmiňovaných faktorů struktury sportovního výkonu, faktorů vnitřní povahy (jde o faktory, jejichž producentem a nositelem je samotný sportovec: jeho tělesné a duševní dispozice - schopnosti, dovednosti, rysy apod.), podléhá sportovní výkonnost i dalším vlivům. Souhrnně se označují jako faktory exogenní, činitele zevní povahy. Netýkají se vlastního tréninku, nejsou trénovatelné. Ačkoliv nejsou přímou součástí struktury sportovního výkonu, 20

21 musíme s nimi počítat. Mohou to být různé vlivy jako materiál a konstrukce výstroje a výzbroje, druh a složení výživy, různé jevy, pochopitelně i vlivy klimatické. Pokud se uvažuje o využití těchto vlivů v tréninku a při výkonu, hovoří se o tzv. podpůrných (ergogenních) prostředcích. Zatímco některé z nich mohou být přínosem, jiné mohou mít vliv škodlivý. Před využitím těchto prostředků musíme vždy hledat odpovědi na další čtyři zásadní otázky: Jaký mají tyto prostředky efekt pro příslušný sport? Jsou bezpečné? Jsou legální? Je jejich užití morální? Obecně lze používání podpůrných prostředků doporučit, pokud jsou efektivní, bezpečné, legální a etické. Naopak nelze je doporučovat, bude-li jejich užívání neefektivní, škodlivé, nebezpečné, nelegální nebo neetické. Nejčastěji se podpůrné prostředky dělí na prostředky nutriční, farmakologické, fyziologické, psychologické a mechanické. O některých z nich pojednává tato kapitola. Pro podrobnější účely je nutné využít speciální literatury (např. Williams, 1998) Vývoj sportovního výkonu Trénink jako systém podmětů Sportovní trénink ve skutečnosti probíhá jako komplexní proces. Teoretické vysvětlení podstaty tréninku, které má usnadnit jeho praktické zvládnutí, musí směřovat k poznání příčin, které vedou ke změnám sportovní výkonnosti. Na tomto základu lze potom zodpovědně volit adekvátní obsah tréninku, jeho koncepci a stavbu, vhodné metody atd. Současné znalosti a přístupy k teoretickému objasnění sportovního tréninku (např. Dick 1980, Platonov 1980, Manno 1992, Elliot 1998, Bompa 2000) se shodují v tom, že sportovní trénink je nutné posuzovat jako jistý druh biologicko-sociální adaptace. V detailnějším pohledu to znamená pojímat ho jako proces morfologicko-funkční adaptace, proces motorického učení, proces psychosociální interakce. 21

22 Ve velmi zjednodušené podobě lze hovořit o procesu biologického přizpůsobení zvýšené tělesné námaze (o vytváření energetických rezerv a distribuci energie, o aktivitě různých orgánu aj.). Současně s tím je třeba se naučit řadu nových pohybů, přičemž jejich osvojování je nutno opřít o poznatky motorického učení. Interakční aspekty sportovního tréninku jsou určovány reálnými vztahy účastníků tréninku a soutěžení, jejich chováním vycházejícím z individuální psychiky. Jmenované procesy vymezují sportovní trénink jako celek, přitom se vzájemně podmiňují, prolínají a doplňují. Motorické učení je spojováno mnohdy se zatěžováním, tedy současným požadavkem je vyvolat jisté biologické změny. Stejně tak ovlivňování psychiky a vytváření mezi osobních vztahů neprobíhá mimo tréninkovou a soutěžní činnost - naopak uskutečňuje se v nedělitelné spojitosti. Sportovní trénink jako proces morfologicko-funkční adaptace. Adaptace, jako schopnost přizpůsobovat se vlivům prostředí, patří spolu s pohybem, autoreprodukcí, výměnou energií a informací k základním znakům života. Přizpůsobit se různým vlivům, udržet i při změně podmínek nezbytné životní děje náleží k primárním, existenčním rysům živých tvorů. Rozmanitost života ve velmi odlišných (např. klimatických nebo geografických podmínkách) je toho důkazem. Ovlivňování trénovanosti a v jejím důsledku zvýšení sportovní výkonnosti předpokládá dosažení řady nespecifických a především specifických (podle požadavků sportovní specializace) změn na úrovni buněčné i systémové - např. zvýšení energetického potenciálu, rozvoj četných fyziologických funkcí, zdokonalení koordinace činnosti Systémové pojetí sportovního tréninku Systémové pojetí sportovního tréninku se snaží o ucelenou koncepci, na jejímž základě se uskutečňuje tréninkový proces. Uplatňuje se přitom systémový přístup, obecně definovaný jako způsob myšlení a řešení, při němž jsou jevy chápány komplexně v jejich vnitřních a vnějších souvislostech. Pojem systém - 22

23 účelově definovaná množina prvků a síť vztahů mezi nimi - je univerzální kategorií a lze ho aplikovat tam, kde chceme postihnout celistvost. O jeho použití rozhoduje věcné hledisko, tj. co má být chápáno jako systém. Z pohledu praxe se sportovní trénink chápe jako plánovitě řízený pedagogický proces, který má promyšlenou činností sportovců a trenérů zajistit výkonnostní rozvoj. Systém sportovního tréninku lze vymezit jako účelné, na základě určitých principů zdůvodněné uspořádání obsahu, prostředků a metod tréninku, jehož cílem je zajistit růst sportovní výkonnosti. Může jít jak o teoretický komplex poznatků, tak o praktické obsahové a organizační uspořádání tréninku. Trénink ve sportu má svůj vnitřní obsah, který se vždy realizuje v určitém prostředí. Také tyto vnější podmínky ovlivňují trénink a jeho výsledky: společenská atmosféra, zázemí sportovce (rodina, přátelé, ekonomické možnosti), technické zajištění (stadiony, hřiště, nářadí, náčiní), organizace (veřejné možnosti, kluby). Vlastní systém tréninku zahrnuje: charakteristiky struktury sportovního výkonu, charakteristiky jednotlivých složek tréninku, prostředky a metody tréninku, charakteristiky zatížení, zásady stavby tréninku, řízení tréninku. Toto obecné schéma se v každém sportu konkretizuje podle jeho specifických požadavků a podmínek. Hovořit v příslušném sportu o tréninkovém systému lze jen tehdy, známe-li: objektivně požadavky příslušného sportovního výkonu, specifikaci složek sportovního tréninku, inventář cvičení a metod tréninku, zásady pro jejich využití v tréninkových cyklech, parametry tréninkového a závodního zatížení, způsob evidence, způsob a harmonogram kontroly trénovanosti, vyhodnocování tréninku a jeho plánování jako nástrojů řízení. 23

24 Z hlediska teoretického byl sportovní trénink charakterizován jako proces adaptace, proces motorického učení a proces psychosociální interakce. Z pohledu jeho praktické realizace pak jde o pedagogický proces v ose: cíl - struktura sportovního výkonu - úkoly tréninku - obsah - prostředky - metody - trénovanost - sportovní forma výkon. Cílem tréninku je dosažení co možná nejvyšší sportovní výkonnosti na základě celkového rozvoje sportovce. Struktura sportovního výkonu je komplex faktorů různého obsahu (faktory somatické, kondiční, technické, taktické a psychické), které sportovní výkon vytvářejí a podmiňují. Úkoly tréninku zahrnují tělesný, psychický a sociální rozvoj a spočívají v osvojování sportovních dovedností (jejich technické a taktické stránky), rozvíjení kondice sportovců (ovlivnění jejich pohybových schopností) a formování osobnosti sportovců ve smyslu specifických požadavků sportovního odvětví, ale i ve smyslu širším, občanském. Ve svém komplexu, i diferencovaně jsou řešeny v rámci jednotlivých složek tréninku: v přípravě kondiční, technické, taktické, psychologické a v celkovém výchovném působení (Tilinger, 2003). Obsah tréninku vymezuje to, co musí být vykonáno, aby byly naplněny úkoly tréninku a dosaženo jeho cíle. Tedy to, co musí trenér zprostředkovat a co si musí sportovec osvojit a zdokonalit, aby ovládl požadovanou činnost (činnosti) na co možná nejvyšší úrovni: sportovní dovednosti, kondiční a koordinační pohybové schopnosti, vědomosti, psychické vlastnosti a schopnosti aj. Tréninkové prostředky slouží k plnění tréninkových úkolů, jsou to: tréninková cvičení jako základní a nejdůležitější prostředky, zařízení (haly, bazény, hřiště, dráhy aj.), náčiní (míče, lodě, nářadí, kola, lyže aj.), pomocná zařízení (jámy, lanče, trenažéry aj.), měřicí zařízení (časomíry, dynamometry, sporttestery aj.), audiovizuální prostředky (video, film, schémata, obrázky aj.), zotavné a podpůrné prostředky (sauna, koupele, masáže, výživa aj,), psychologické prostředky (hypnóza, ideomotorický trénink aj.). 24

25 Metody jsou postupy, vztahující se ke způsobům tréninku. Metodou se chápe zobecněný, promyšlený a ověřený způsob činnosti, jenž slouží k řešení určitých typů problémů a přispívá k dosažení stanoveného cíle. Jde o jistý vzorec postupu v podobě zásad, pravidel, který je záměrně naplánován, zdůvodněn a hodí se k opakovanému použití. (O metodě lze mluvit jen tehdy, když něco určitým způsobem děláme a přitom víme, že to máme právě tímto způsobem dělat). Tréninkových metod se vyděluje a používá značný počet (např. metody kondiční přípravy, metody osvojování sportovních dovedností, metody sociálního učení, metody výchovy), systematika se obvykle rozpracovává podle jednotlivých sportů s ohledem na konkrétní úkoly jednotlivých složek tréninku. V závislosti na poznatcích o struktuře sportovního výkonu je možné trénink, jeho různorodé úkoly, obsah, prostředky a metody členit do několika složek: sportovní dovednosti - jejich osvojování v tréninku a použití v soutěžních podmínkách, včetně výběru vhodných řešení a rozvoje tvůrčích schopností; systémově tuto problematiku řeší jako složka tréninku hlavně technická a taktická příprava, pohybové schopnosti - jejich stimulace odpovídajícím zatížením s cílem vytvořit potřebné kondiční základy sportovního výkonu; systémově tento okruh řeší jako složka tréninku kondiční příprava, psychika sportovce - ve smyslu specifických, ale i obecnějších psychických a sociálních požadavků výkonu a sportu; systémově se těmito otázkami zabývá relativně samostatná složka tréninku - psychologická příprava a výchova sportovce. Trénink probíhá jako celek se zdůrazněním té či oné oblasti. Mezi rozlišovanými složkami existují užší či volnější vztahy. Naznačené členění má význam didaktický. Postavení složek není ve všech sportech stejné, mění se také s věkem a výkonností, v průběhu ročního cyklu atd. Trénovanost znamená souhrnný stav připravenosti sportovce, charakterizující aktuální míru jeho přizpůsobení požadavkům příslušné sportovní specializace. Je komplexem specifických i nespecifických, kvalitativních i kvantitativních změn v organismu i psychice sportovce, k nimž dochází 25

26 v důsledku tréninku (v podstatě kondiční, technická, taktická a psychická připravenost). Sportovní forma vyjadřuje stav optimální specializované připravenosti, projevující se dosahováním maximálních sportovních výkonů. Je dána vysokou úrovní kondiční, technické, taktické a psychické připravenosti sportovce a především jejich propojením, sladěním v homogenní celek, v němž psychika hraje dominantní roli (Dovalil, 2002) Zatížení Obecným požadavkem, podmiňujícím zvýšení výkonnosti ve sportu, je dosažení řady adaptačních - biologických a psychosociálních změn (v jednotce s biologickým přizpůsobením dochází k relativně stabilním změnám chování). V souhrnu se jedná o změny trénovanosti, tj. úrovně dovedností, schopností, vědomostí, stavů, somatických předpokladů atd. Jejich nová úroveň je výrazem přizpůsobení se požadavkům vnějšího prostředí - v tomto případě pohybové činnosti. Otázka zní, čím a jak těchto změn dosáhnout, jak je vyvolat? Ve sportovní praxi spočívá základní možnost ve vědomě řízeném zatěžování, tj. v systematickém opakování zatížení. To má rozhodující roli jako adaptační podnět, při jeho vhodné aplikaci se dá očekávat kumulativní tréninkový efekt. Dosahování efektu má jisté obecné rysy a vztahy mezi zatížením, adaptací a růstem výkonnosti byly definovány jako zákonité (Schnabel, Harre, Borde 1994). Existuje přitom i genetická podmíněnost, to znamená, že lze pozorovat individuálně poněkud odlišnou reakci na zatíženi. Pochopení problematiky zatížení má pro úspěšnou praxi prvořadý význam. Adaptační podněty ve sportu mají povahu převážně pohybových činností, ne však jakýchkoliv. Je-li pohybová činnost vykonávána tak, že vyvolává žádoucí aktuální změnu funkční aktivity člověka a ve svém důsledku trvalejší funkční, strukturální i psychosociální změny, lze ji označit jako zatížení. Pojem odráží především předpokládanou a očekávanou míru tréninkových vlivů, která je dána tím, co subjektivně její vykonání stojí a jaké změny vyvolá. 26

27 Pro trénink není samotný pojem pohybová činnost dostatečně určující. Pro přesnější vymezení se proto používá tradičně pojem cvičení (tělesné cvičení, tréninkové cvičení). To se chápe jako účelově uspořádaná forma pohybové činnosti, představující úkoly různého druhu a vyžadující tělesnou námahu s odpovídajícími nároky na psychiku. Cílem je různorodé ovlivňování sportovce. Moderní trénink využívá vždy určitý okruh cvičení, záleží na charakteru sportu, jeho pohybové bohatosti. Pronikáním k podstatě zvyšování sportovní výkonnosti se dospívá k poznání, že vysokých výkonů nelze dosahovat pouze prostým opakováním pohybového obsahu specializace v závodním provedení. Např. trénink ve sportovních hrách nelze založit pouze na tréninkových utkáních nebo plavecký trénink postavit pouze na co nejrychlejším plavání závodních tratí. Racionální a účinnou cestou je ovlivňování a zdokonalování jednotlivých faktorů struktury daného výkonu a jejich průběžné a postupné slaďování v celek. Vývoj tréninkové praxe to plně potvrzuje. Má-li být sportovní trénink adaptací záměrnou, má-li být jako proces vědomě řízen a ovlivňován podle požadavků výkonu, je mimořádně důležité rozlišovat a klasifikovat cvičení, jimiž se na sportovce působí a jež mají vyvolat žádoucí (Tilinger, 2003) Řízení sportovního tréninku Řízení sportovního tréninku se týká procesu t.j. sledu obsahu a návaznosti tréninkových jednotek v různých časových úsecích a souvislosti s očekávanými změnami. Řídit tréninkový proces znamená permanentně převádět organismus z jednoho stavu (výchozího, průběžného) do nového, plánovaného. V tréninku, co se děje cestou promyšlené organizace převážně pohybového režimu, a to jak ve směru zatěžování, tak i ve směru motorického učení (Dovalil a kol 1982). Prakticky je možné proces řízení uskutečňovat prostřednictvím vzájemně úzce souvisejících kroků, plánování, evidence, kontroly trénovanosti a vyhodnocování. Aby bylo možné kvalitním způsobem řídit složitý proces sportovního tréninku, je především nezbytné získat potřebné informace o budoucnosti, na jaké 27

28 výkonnostní úrovni budou muset příští olympionici vést boj o olympijské medaile za 4 či 8 let. Máme-li řídit, měli bychom co nejlépe znát to, co řídíme. Pro stanovení kvalitativních a kvantitativních charakteristik sportovců minulosti, přítomnosti a budoucnosti je potřeba vycházet z pokud možno objektivních údajů o tempech růstu světové úrovně sportovních výkonů, doplněných informacemi o vývoji tréninkového zatížení jeho obsahu a formách, o vývoji stavu trénovanosti, somatických, funkčních, taktických, technických, psychologických a dalších charakteristikách nejlepších sportovců doby minulé, přítomné i budoucí. Řízení v podstatě představuje proces hledáni, tvorby, opravování. Je to permanentní tvůrčí postup, který by bylo možné ve zjednodušeném schématu charakterizovat jako postupné, opakované vytyčování cílů, sestavováni prognózy, tvorby plánu a jeho realizace. Cíl je chápán jako dosažení maximálně možného sportovního výkonu sportovcem. Pečlivě zvážený a konkrétní cíl musí být jak v obsahu tréninku, tak i v úrovni sportovních výkonů, kterých sportovec může dosáhnout při dodržení určitých podmínek v plánovaném časovém úseku. Prognóza sportovních výkonů a modelových charakteristik vytváří předpoklady pro kvalitní tvorbu plánu tréninku jednotlivých sportovců, tréninkových skupin či družstev. Čím je prognóza detailnější (t.j. čím více informací prognóza obsahuje), tím se zvyšuje pravděpodobnost kvalitnějšího a přesnějšího sestavení plánu. Na podkladě prognózy a vytčeného cíle je možné vypracovat objektivnější perspektivní plán tréninku a na jeho základě lze přistoupit k tvorbě ročního a operativního plánu (na tréninkové období, měsíc, týden). Roční tréninkový plán by potom měl obsahovat základní tréninkovou koncepci, nejdůležitější ukazatele parametrů tréninkového procesu a cesty jejich dosažení. Realizace plánu, tj jeho praktické splnění, je rozhodujícím kritériem reálnosti prognózy. Jak ukazuje praxe, plán vždy vyžaduje určité korekce. Zde již vystupují aspekty řízení jako tvůrčího procesu s pravděpodobnostním charakterem (Tilinger, 2003). 28

29 V současném sportu jsme svědky neustálého zlepšováni výkonů. Zlepšujíli se výkony, musí se zkvalitňovat i příprava sportovců, musí se zvyšovat i efektivita sportovního tréninku. Na základě teoretických znalostí a praktických zkušeností bychom se v úsilí o zvyšování efektivity přípravy vrcholových sportovců měli zaměřit především na: racionalizaci struktury tréninkového procesu ve všech jeho článcích, racionalizaci poměru objemu a intenzity tréninkových a soutěžních zatížení a vytváření nezbytných podmínek jejich plnění, zvyšování kvality a kvantity tréninkových prostředků a zdůrazňování jejich variability, zvyšování účinnosti prostředků a metod specializované tělesné přípravy, postupnou racionalizaci sportovní techniky a taktiky na individuálním základě a zdokonalování metod dosahování technického a taktického mistrovství, rozšiřování a zvyšování efektivity pro psychologické přípravy, rozšiřování komplexu prostředků regenerace sil, zavádění netradičních tréninkových prostředků do praxe a využívání různých trenažérových zařízení, zvyšování kvality lékařského servisu v přípravě sportovců, rozšiřování prostředků informace a propagace teoretických poznatků v oblasti vědeckých základů sportovního tréninku, zkvalitňování všeobecné výchovné práce se sportovci. Velké rezervy je možné spatřovat i ve významu takových faktorů, jako jsou racionální stravování, hygienické podmínky tréninku, režim využívání současných metod péče o zdraví, rozvoj funkčního stavu organismu atd. Kromě toho se objevují technické novinky, zkvalitňuje se vybavení, náčiní, nářadí. Výkon světové úrovně v podstatě závisí na specifickém nadání, talentu sportovce, který je nutné odhalit cestou výběru, neboť v základě sportovního talentu spočívají individuální vrozené vlastnosti, dispozice, představující jádro modelových charakteristik v tom, či jiném sportovním odvětví. Mnozí odborníci se domnívají, že z velkého množství sportovců je možné pomocí stále 29

30 zdokonalované a vědecky podložené metodiky selekce s velkou mírou spolehlivosti provést výběr nejperspektivnějších. Dosažení vrcholných výkonů ve značné míře závisí na stupni rozvoje tělesných a psychických schopností sportovce. Tato způsobilost diktuje nezbytnost speciálního přístupu k výběru sportovců s poměrně vysokou úrovní rozvoje těchto schopností, významných pro tu či jinou disciplínu. V souvislosti s tím stoupá význam zjišťování potřebných schopností ke sportovní činnosti u dětí a mládeže a prognózování potenciálních možností jejich budoucích úspěchů. Analýza stavu světového sportu naznačuje, že kvalitní práce s dětmi, dorostenci a juniory ve značné míře ovlivňuje úspěch té či jiné země na mezinárodní úrovni v kategorii dospělých. Rozbory výkonů, dosahovaných na olympijských hrách a ostatních významných mezinárodních soutěžích ukazují, že úspěchu dosáhnou ti sportovci, kteří vedle vysoké úrovně pohybových schopností disponují i vysokou úrovní volních vlastností, vysokou funkční kapacitou a v neposlední řadě disponují mistrovskou technikou a taktikou a vysokým stupněm odolnosti proti stresovým faktorům v soutěžních podmínkách. Výčet všech těchto momentů má velký význam v procesu výběru kandidátů reprezentace na všech úrovních (mládež, junioři, dospělí). Talent ve sportu je chápán jako komplex vrozených dispozic (somatotyp, funkční možnosti orgánů a systémů orgánů) a vlastností, osvojených v prvních letech života pod vlivem vnějšího prostředí. Je pravděpodobné, že nejlepší cestou pro projev talentu je masový rozvoj sportu, zvláště na školách. Proto je nutné uskutečňovat organizované vyhledávání přirozeně nadaných chlapců a dívek, kteří by mohli být schopni v průběhu 5-8 let dosáhnout výkonnosti na mezinárodní úrovni. Při tom je potřeba věnovat pozornost nejen okamžité úrovni výkonnosti, ale využívat vhodného systému testování, které by dalo spolehlivou informaci o aktuálním stavu trénovanosti sportovce a přineslo i spolehlivý odhad (predikci) potenciálních výkonnostních možností jedince v konkrétní disciplíně v příštích letech. Každý, kdo se snaží dosáhnout absolutně nejvyššího sportovního výkonu, musí hledat nové způsoby mobilizace svých potenciálních možností. Pouze 30

31 vhodné působení na přirozené nadáni (talent) umožní sportovci dosáhnout jiným člověkem nedosažitelnou úroveň výkonnosti. Prognózy výkonů, o kterých se dnes hovoří jako o velmi odvážných, se pravděpodobně naplní. Předpokládá to však další pokrok i v ostatních oblastech rozvoje společnosti, vědy, techniky a promítnutí do sféry sportu, teorie a praxe sportovního tréninku, při odhalování skrytých možností organismu sportovce jako biologického systému a rovněž i další hlubší prozkoumání záležitostí osobnosti vrcholového sportovce. Prognózované výkony v jednotlivých sportech a disciplínách mohou být podkladem pro vytvoření modelů sportovců budoucnosti, s výkonností vyšší, než jsou současné světově rekordy. Na základě výsledků našich experimentů (Tilinger a kol. 1991) doporučujeme při zpracování modelových charakteristik sportovců využívat následující modelové charakteristiky: sportovní výkon (stanovuje se na základě provedené prognózy sportovní výkonnosti s ohledem na stanovený časový horizont prognózy), věk a délka sportovní činnosti (stanovuje se optimální věk pro začátek tréninku, počet let potřebných pro dosažení vrcholné výkonnosti a optimální věk, kdy je možné po určitou dobu podávat vrcholné výkony), somatické charakteristiky (ukazatele tělesné výšky, délky trupu, paží, dolních končetin, somatotyp, podíl svalové hmoty na celkové hmotnosti, podíl tuku a další ukazatele, specifické pro danou sportovní disciplínu), úroveň stavu trénovanosti (využívá se především ukazatelů rozvoje pohybových schopností), úroveň technické připravenosti (charakteristika hlavních parametrů techniky sportovní disciplíny), úroveň taktické připravenosti, úroveň psychické připravenosti, úroveň funkčních možností organismu (využívá se hlavně fyziologických ukazatelů), schopnost obnovy po velkých tělesných a psychických zátěžích, přípustné odchylky ve zdravotním stavu, úroveň znalostí a schopnost sebevzdělávání. 31

32 Výše uváděné prvky modelových charakteristik musí být konkretizovány do podmínek dané sportovní disciplíny a každého sportovce. Odborníci musí ve spolupráci s trenéry stanovit potřebné informační ukazatele dané modelové charakteristiky a vyjádřit je v příslušných kvalitativních a kvantitativních ukazatelích. Takto postavené podklady pro tvorbu modelových charakteristik nelze v současné době v plném rozsahu prakticky naplnit a realizovat. Popisovaná východiska jsou podle našeho názoru teoretickým základem, umožňujícím celkovou orientaci ve složitému komplexu snah a získávání objektivizujících podkladů pro řízení dlouhodobé přípravy sportovce. Pro získání kvalitnějších podkladů k řízení je vedle uváděných modelových charakteristik jako cílového stavu v určité době možné zaměřit prognózy i na kvantitativní a kvalitativní charakteristiky tréninku, vývoj materiálního zabezpečení s disciplíny, pravidel a podmínek soutěžení apod. V těchto směrech by měla spočívat podstata pomoci prognózování pro současné vědecky založené řízení tréninku sportovců vrcholné výkonnosti (Tilinger, 2003). V odborné literatuře se často setkáváme s pracemi, zabývajícími se prognózováním a plánováním rozvoje vědy, techniky, ukazatelů ekonomického růstu apod. Ve sportovní vědecké literatuře lze rovněž stále častěji nalézt publikace, zabývající se prognózováním nalézt. Prakticky jsme se však dosud nesetkali s prací, zabývající se obšírněji či komplexně metodologickými a teoretickými problémy prognózování sportovní výkonnosti. V posledních letech se ve vyspělých státech rozvíjí analýza předvídání a plánování budoucnosti na základě přístupů, označovaných střídavě jako komplexní, integrující, mezioborové, systémové apod. Důvody vzniku potřeby vědeckého předvídání i v oblasti sportovní výkonnosti je možné shrnout do těchto bodů: Složitost a komplexnost dlouhého působení sportovního tréninku je dnes taková, že trenéři (a kolektivy spolupracovníků trenéra) nestačí dostatečně tyto změny studovat. 32

33 Pokusíme-li se extrapolovat důsledky včerejší nebo dnešní metodiky tréninku, která má podstatný vliv na výkonnost závodníků, pak dojdeme někdy k pesimistickému závěru, jehož příčiny lze spatřovat v nezvládnutí, nebo naopak nevyužití možností a znalostí, které jsou ve sportovní teorii v současné době k dispozici. S bouřlivým růstem poznatků o sportovním tréninku, s rostoucím vlivem výkonnostních motivací a s rostoucí setrvačností dnes užívaných praktických řešení problémů výkonnostního a vrcholového sportu se ukazuje neadekvátnost dílčích přístupů na všech úrovních řízení Resumé literárních pramenů Velmi rozsáhlá literatura je v oblasti hledání vhodných jedinců pro sport. Výběr talentů v podstatě představuje hledání a uplatňování vhodných prediktorů, schopných vypovídat o možnostech budoucí výkonnosti jedince. Rozsáhlé studie tohoto typu publikovali Letzelter (1982), Wendland (1984), Moravec, Šelingerová (1986, 1987, 1990), Baur (1988), Havlíček (1988, 1990), Hlasica (1994), Madella (1997) a řada dalších. Nekrasov a Nikiforov (1983) se pokusili nalézt a využít komplex psychofyzických ukazatelů, odrážejících úroveň psychické a tělesné připravenosti sportovce. Tyto ukazatele umožnily individualizovat tréninkový proces. Psychologické prediktory sportovní úspěšnosti jsou podle Hoška (1983) setrvalost volního úsilí v silové činnosti, motorická docilita, motorická reaktibilita, mentální předpoklady a sportovní aspirační úroveň. Psychologickými faktory, limitujícími výkon se zabýval Morgan (1985) a pokusil se vytvořit model mentálního zdraví pro predikci a dosažení maximálního výkonu ve sportu. Značný význam je přikládán predikci somatických charakteristik sportovců. Ulbrichová (1987) publikovala modelové charakteristiky stavby a složení těla a pokusila se o predikci přiměřené hmotnosti těla sportovce. Celá 33

34 řada odborníků uvádí různé postupy predikce tělesné výšky v dospělosti (např. Wutscherk, 1982, Meszaros a kol., 1983, Šimková a kol. 1983, Kopřiva, 1990). Pro mnohé sporty je funkční připravenost jednou z nejdůležitějších podmínek kvalitního výkonu. Predikci výkonnosti na základě hodnocení funkční připravenosti věnovali své práce Shepard (1982), Welis (1985), Kenney a kol. (1985), Massicotte (1985), Hagan a kol. (1987) a další. Nejčastěji používanými ukazateli jsou údaje ze spiroergometrického testování (aerobní kapacita organismu). Tělesnému, motorickému a funkčnímu rozvoji, predikční validitě testů a vývojové výkonnostní stabilitě mladých plavců je zaměřena práce Macejkové (1985). Měření tepové frekvence a jejímu využití pro predikci výkonu v plavání se věnoval Treffene (1983). Bulgaková (1986) se zabývala výběrem, a tréninkem mladých plavců. Popov a kol. (1997) se pokusili pohlédnout na vývoj plavání ze širšího hlediska, analyzovali vývoj v minulém století z hlediska používaných metod tréninku, antropometrických ukazatelů předních světových plavců, analyzovali literaturu i tréninkovou praxi se zaměřením na prostředky, metody i organizaci tréninkového procesu. Analýze dynamiky výkonů ve sprinterském rychlobruslařském víceboji a možnostmi dalšího vývoje rychlobruslení se věnoval Kuch (1985). Analýzou a prognózou vývoje olympijského krasobruslení se zabývala Havránková (1992). Krug (1993) analyzoval tendence vývoje technicko-estetických sportů (gymnastika, skoky do vody, krasobruslení) v Německu, Rusku, USA a Číně. Na zkvalitnění výběru dívek pro sportovní gymnastiku se zaměřila práce Růžičkové (1988). Ve sportovních hrách lze v literatuře nalézt řadu zajímavých přístupů. Vývojovými možnostmi světového a našeho volejbalu se zabývali Hančík (1985), Česnokov a Qhiretti (1995). Zimmermann (1999) se ve své studii věnoval změnám potenciálních možností se zavedením libera ve vrcholovém světovém volejbalu mužů. V devadesátých letech vznikla řada studií o budoucnosti sportu komplexnější povahy, které kladou důraz na sociální roli sportu a předvídají jeho možný vývoj. 34

35 Locatelli (1997) se ve své sociologické studii zamýšlí nad možností týmové práce v individuálních sportovních odvětvích. Vyzdvihuje prospěšnost skupinové práce v přípravě vrcholových sportovců. Zdůrazňuje rovněž významnou úlohu realizačních týmů ve sportovním tréninku. Obecnými tendencemi vývoje tréninku a soutěžních systémů ve vrcholovém sportu se zabývali Martin a kol. (1997). Rost a Martin (1997) se věnovali rozvoji systému tréninku dorostu v německém vrcholovém sportu. Představili zásady moderního tréninku, vymezení dlouhodobého rozvoje výkonnosti a další koncepční záležitosti včetně přípravy kvalitních trenérů. Hagele (1997) analyzuje vrcholový sport, trendy jeho vývoje v posledních 30 letech, zmiňuje jeho největší problémy a snaží se nalézt řešení. Problematice rozvoje světové atletiky se věnoval Digel (1995). Obdobným úvahám je zasvěcena i další Digelova studie o perspektivách sportu na začátku nového tisícíletí (Digel, 2000). Autor uvažuje o nadcházejícím vývoji světového sportu ze sociologického, ekonomického i výkonnostního hlediska a zmiňuje i možné negativní souvislosti vývoje. Řada odborníků se s oblibou věnuje nejvýznamnější sportovní událostí současnosti - olympijským hrám (OH). Spitz a Ebeling (2000) analyzovali výsledky OH v Sydney, včetně statistického zpracování předchozích OH v ukazatelích, jako jsou počty účastníků, počty medailí, bilance kontinentů i vybraných zemí jako USA, Rusko, Čína a Německo. Z vývoje bilance vyvozují i možné perspektivy dalšího vývoje v příštích letech. Obdobným tendencím ve vývoji se věnoval i Pfutzner a kol. (2001, 2002). Nad budoucností OH se zamýšleli i Serandour a Delplanque (2001). Lucas (1992) ve své studii Budoucnost olympijských her vychází z interních informací MOV a na základě analýzy historie současných olympijských her v závěru koncipuje základní problémy dnešního olympijského hnutí. Odlišný je Sennův (1999) přístup, který v knize Moc, politika a OH považuje olympijské hry za nejsledovanější světovou událost, jež svým rozsahem je velice úzce spjata s politikou. Rozebírá jednotlivé politické konflikty, které se promítaly do průběhu olympijských her. Zároveň poukazuje na rostoucí vliv MOV a olympijského hnutí na mezinárodním poli. 35

36 Rozsáhlá mezinárodní studie Knopa a kol, (1996) Světové trendy ve sportu mládeže ukazuje na současné vývojové trendy v zájmu mládeže o sport ve dvaceti zemích světa. Nutno uvažovat odlišné koncepce státní politiky jednotlivých zemí i jejich rozdílnou ekonomickou úroveň i historické souvislosti vývoje jednotlivých zemí. Sociologická studie Sport v měnicí se společnosti (Digel 1995) dává řadu podnětů k zamyšlení. Autor rozebírá současné postavení sportu ve společnosti a jeho vývojové tendence v několika základních oblastech (sport a společnost, sport a masmédia, sport v rozvojových zemích, budoucnost sportu). 1.3 Krasobruslení Charakteristika krasobruslení Krasobruslení je sportovní odvětví, spojující sportovní a umělecký projev a řadí se mezi esteticko-koordinační sporty. Krasobruslení je jízda na bruslích na ledové ploše podle určitých pravidel, je spjaté s hudebním doprovodem, který je podnětem pro vyjádření ladného pohybu v krokových variacích, spirálách, piruetách a skocích. Je také podřízen předepsané kresbě. Dokonalé estetické předvedení pohybů sestavy jízdy vyžaduje hlavně senzomotorickou koordinaci v prostoru a čase, dynamickou rovnováhu a pohybovou tvořivost. Krasobruslař by měl mít vhodné vlastnosti pro techniku bruslení jako vyrovnanost, schopnost maximálního soustředění, prostorovou orientaci, tak schopnosti pro volné bruslení (tj. krátký program, originální program, volná jízda, exhibiční vystoupení) výbušnost, vytrvalost, obratnost, rychlostní a odrazové schopnosti, smysl pro rytmus, vnímání hudby a představivost. Při výběru závodníků se přihlíží k morfologickým předpokladům. (V současné době světové závodnice mají průměrnou výšku 161,1 cm a hmotnost 49,9 kg, muži 175,7 cm a 68,2 kg.) (Media information ISU, 1999). 36

37 Krasobruslení vyžaduje dokonale vyvinuté svalstvo, fixující páteřní segmenty (krční, hrudní, bederní a křížový), pevné vazy i šlachy. Výkon při volné jízdě je limitován výkonem kardiovaskulárního systému. Nároky jsou kladeny na analyzátory, zvláště na vestibulární ústrojí, jež ovlivňuje stabilitu, nutnou pro udržení rovnováhy při skocích s obraty, při piruetách i okamžitě po nich. Volná jízda jednotlivců obsahuje kroky, skoky, piruety a kombinace těchto prvků. Kroky dělíme podle použitých prvků na vlnovkové, trojkové, protitrojkové, protizvratové, zvratové a kombinované; podle směru pohybu na kroky v přímce, po kruhu a do vlnovky. Každým krokem, odrazem a pomocí kroků získává bruslař rychlost. Skoky rozlišujeme podle čtyř základních obratů povinné jízdy na skoky: s rotací ve smyslu trojky, protizvratu, zvratu a protitrojky. Podle stupňů rotace v letové fázi se dělí na poloviční (180 ), jednoduché (360, 540 ), dvojité (720, 900 ), trojité skoky (1080, 1260 ), dále se dělí podle hran ve čtyřech základních obloucích při odrazu, podle způsobu odrazu a dopadu. Fáze skoků jsou nájezdový oblouk, odrazový oblouk, odraz, letová fáze a rotace, zakončení rotace a dopad, výjezd. U technicky dobře provedených skoků je odraz pružný, čistý, ( odvinutím z hrany přes zoubky), v letové fázi bruslař rotuje kolem vertikální osy, obvykle snoží a připaží skrčmo. Osa trupu, hlavy, rotace je kolmo k ledové ploše. Dopad musí být na jednu nohu bez zakolísání, výjezdový oblouk dlouhý a plynulý. Piruety se dělí podle polohy trupu na vzpřímené, ve váze, nízké (odvozené z těchto základních poloh) a kombinované. V piruetě je možné přešlápnout nebo přeskočit na druhou nohu, popř. zahájit piruetu skokem ( skok do piruety ). Piruety rozlišujeme podle nájezdu vpřed nebo vzad a podle frekvence otáčení. Předpokladem správného provedení je dokonalé vycentrování (osa těla, osa rotace a těžnice se kryjí). Krasobruslaři se snaží při piruetách dosáhnout maximálního počtu otáček v maximální rychlosti (max. počet otáček je 60 70, rychlost 6 8 otáček za sekundu. Volná jízda sportovních dvojic obsahuje kroky, skoky, piruety, společné piruety v těsném držení, zvedané figury, spirály, odhazované skoky, twistované zvedačky a řadu kombinací uvedených prvků. Tance se skládají z kroků, krokových vazeb, obratů, otáček, kružítek (spirál) a některých dalších prvků prováděných v těsném držení nebo odděleně. 37

38 Sportovní přípravu dělíme do čtyř etap. V etapě předsportovního tréninku (od 5 do 6 let) děti získávají základy dobré techniky bruslení a krasobruslení. Obsahem tréninku jsou především pohybové hry na ledě, základní jednoduché kroky, piruety. V etapě základního tréninku (pro mládež od 7 do 10 let) se klade důraz na rozvoj základních pohybových schopností (rychlostní, rychlostně vytrvalostní, silové a obratnostní). Předpokládá se zvládnutí skluzu, piruet, jednoduchých kroků, základy dvojitých skoků, včetně dvojitého lutze, základy kombinací skoků jednoduchých a jednoduchých s dvojitými. Etapa speciálního tréninku (od 11 do 15 let) je zaměřena na zvládnutí psychického zatížení v soutěžích, na zvyšování tělesné zdatnosti a výkonnosti. Požaduje se zvládnutí piruet, skočených piruet, plynulých krokových pasáží, kombinací dvojitých skoků a kombinace piruet, dvojitého axel-paulsena. Začíná se s nácvikem trojitých skoků. V etapě vrcholového tréninku (nad 15 let) se dosahuje maximální výkonnosti. Tréninkové zatížení může být maximální, vyžaduje se aktivní spolupráce s choreografem. Trénink se zaměřuje na dokonalé zvládnutí techniky bruslení, kroků, skoků, dvojitých skoků, piruet, skočených piruet, kombinací piruet, složitých kroků a krokových pasáží, opakování skoků v kombinacích, zvládnutí minimálně jednoho trojitého skoku. Vrcholové výkonnosti se v krasobruslení dosahuje převážně mezi 16. a 22. rokem, přibližně po 10 letech pravidelného tréninku (Demetrovič, 1988). Na krasobruslení se musíme dívat nejen jako na sportovní disciplínu, ale také jako na umělecké vyjádření pohybu. Krasobruslení je nádherný sport, který má své ničím nenahraditelné kouzlo. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že se zde, v provedení těch nejlepších, snoubí náročné sportovně atletické výkony s dokonalostí uměleckého ztvárnění, a to vše při vynikajícím zvládnutí techniky bruslení. Krasobruslař musí být výborný sportovec atlet a umělec tanečník zároveň. Jedno od druhého nelze oddělit. Ti, co se nejvíc rozhodli pro disciplínu sportovních dvojic, musí mít v případě mužů sílu vzpěračů a dívky odvahu akrobatek. Žádný jiný sport nevyžaduje takovou všestrannost jako právě krasobruslení. Je to sport vysoce estetický a technicky velmi náročný. 38

39 Po technické stránce se krasobruslení stále dynamicky rozvíjí. Vzpomeňte si na naše babičky a prababičky, které žasly nad uměním Soni Henieové a nedovedly si představit, že by mohl být někdy někdo lepší. V roce 1962 na MS v Praze, diváci nadšeně aplaudovali, když Donald Jackson za hudebního doprovodu Bizetovy Carmen skočil jako první na světě trojitého lutze pro srovnání - tento skok musí nyní zvládnout děvčata juniorského věku, která se chtějí umístit na MSJ nebo MS mezi patnáct nejlepších. Právě tak tajili diváci dech, když byl poprvé v kategorii sportovních dvojic předveden odhozený skok. V současné době je tento skok předváděn světovou špičkou ve čtverném provedení. Před pár lety jsme nevěřícně kroutili hlavami při prvních pokusech o sólový skok se čtvernou rotací. V současnosti tento skok potřebují muži několikrát bezchybně předvést na světovém mistrovství, aby se umístili v první desítce (Český krasobruslařský svaz, 1999) Krasobruslení sport i umění Krasobruslení patří k velmi specifickým sportovním odvětvím a již samotné označení spojující slova kraso a bruslení charakterizuje jeho dvě nepostradatelné složky - sportovní a umělecký projev. S jistotou lze říci, že krasobruslení patří k nejkrásnějším sportům, ale stejně tak i k těm nejnáročnějším, neboť od sportovců vyžaduje vysokou úroveň všestrannosti. Kromě vynikajících fyzických kvalit musí být krasobruslaři vybaveni i výbornou schopností interpretovat charakter hudebního doprovodu. Jedinečnost tohoto sportu tudíž spočívá v dokonalé harmonii náročných sportovních výkonů s dokonalým uměleckým vyjádřením, přeneseným na ledovou plochu a přizpůsobeným bruslařskému pohybu (Hrázská, 2006). 39

40 1.3.3 Výlet do bruslařské historie Bruslařské počátky Klouzání po zamrzlých vodních plochách využívali lidé s největší pravděpodobností již před několika tisíciletími jako dopravní prostředek při dlouhých cestách za lovem zvěře. Úlovek znamenal nejen maso a kožešinu, ale i zvířecí kosti vhodné k výrobě kostěných bruslí, o čemž svědčí četné nálezy na území Skandinávie, Anglie, Ruska a dalších oblastí včetně našeho území. Prvotní způsob klouzání na kostěných bruslích, při kterém se k odrazu využívalo odpichování jednou nebo dvěma tyčemi, byl společným předchůdcem bruslení i lyžování. Přibližně od 4. století př. n. l., kdy se ve velké části Evropy usídlili Keltové, známí především jako výborní zpracovatelé železa, začala nová epocha ve vývoji bruslení. Kostěné brusle byly postupně nahrazovány bruslemi železnými, které umožňovaly rychlejší a jistější pohyb po ledě. Stáří pravděpodobně nejstarších nalezených kovových bruslí, tvořených železným páskem zasazeným do dřevěné destičky je odhadováno na 2000 let (Hrázská, 2006). Další vývoj bruslení dokládají například i obrazy slavných holandských malířů (Pieter Breughel, van Alstoot, Rembrandt), kteří na svých plátnech několikrát zachytili oblíbené lidové zábavy na zamrzlých kanálech, typických pro holandské území. Počátkem roku 1610 byl dokonce na dvoře císaře Rudolfa II. uspořádám velký karneval na ledě. Bruslení tak získávalo oblibu ve všech společenských kruzích, přestože mu byly ve vývoji kladeny nejrůznější překážky. Překvapivě i J. A. Komenský, jeden z prvých propagátorů tělesné výchovy, řadil bruslení společně s plaváním mezi hry životu nebezpečné a nedůstojné. Od 18. století začali pořádat holandští bruslaři rychlostní závody na zamrzlých průplavech. Kdo chtěl získat hlavní cenu, musel v těchto velmi náročných závodech nejméně padesátkrát zvítězit. S velkou oblibou se bruslilo i v Paříži a na zamrzlých jezírkách ve Versailles za vlády francouzského krále Ludvíka XVI. Z významných osobností, neváhajících obout brusle, patřil například proslulý dobrodruh Casanova, německý básník J. W. Goethe či F. Schiller (Šťastná, 1993). 40

41 1.3.4 Moderní bruslení Významnou etapu vývoje bruslařských dějin zahájilo v roce 1744 skotské město Edinburgh, kde byl založen první bruslařský klub na světě. Členem klubu se mohl stát pouze bruslař, schopný u přijímací zkoušky opsat na každé noze kruhy, a poté na pravé i levé noze přeskočit jeden, dva a nakonec i tři na sebe postavené klobouky, přičemž je důležité upozornit, že v té době byly v módě právě cylindry. V roce 1772 vznikla první kniha, věnovaná bruslařské problematice A Treatise on Skating (Pojednání o bruslení), v níž její autor, důstojník Robert Johns, popsal základní bruslařské prvky, zejména oblouky, vlnovky a trojky. Postupně se na britských ostrovech začala formovat bruslařská škola, která měla ve světě po několik generací vedoucí postavení. Za zakladatele moderního bruslení je považován Američan Jackson Haines, původním povoláním tanečník, bruslící zpočátku pouze pro radost. V letech 1864 a 1865 vyhrál mistrovství Spojených států a začal vystupovat na exhibičních představeních. Na svém turné po evropských městech, při němž navštívil mimo jiné Vídeň, Paříž, Stockholm nebo Prahu, zaznamenal své největší úspěchy. Diváky Hainesovo bruslení doslova očarovalo a bylo označováno za vzor obratnosti a elegance. Neustále se snažil své jízdy obohacovat o nové taneční prvky a propracovávat bruslařský styl. Po jeho vzoru nadále rozvíjeli bruslařské umění Hainesovi žáci. Podle Hainese rovněž vznikla první pravidla bruslení, která později převzala Mezinárodní bruslařská unie (ISU) založená v roce 1892, a jež platila s menšími úpravami po mnoho let. Bruslení se šířilo rychlým tempem i v českých zemích a stalo se oblíbenou zábavou kupříkladu Pražanů, kteří hojně jezdívali na zamrzlé Vltavě. K rozvoji bruslení u nás přispěla do značné míry první metodická příručka Augustina Krejčího Nauka bruslení vydaná roku 1887, ve které jsou podány přesné popisy bruslařských prvků a figur. Značný vliv na vývoj bruslení měl rovněž známý propagátor sportu v Čechách Dr. Josef Rössler Ořovský, který roku 1888 založil proslulý Bruslařský závodní klub (BZK) v Praze. Krasobruslení jako české označení sportovního odvětví se začalo používat od roku 1888 u příležitosti mistrovství Čech. 41

42 Na počátku dvacátého století vtiskl krasobruslení výrazně sportovní ráz Švéd Ulrich Salchow a zároveň svým stylem posunul laťku bruslařské výkonnosti o několik stupňů výše. Pro vývoj bruslení byl velmi přínosný i jeho vynález bruslí se zoubky, které sám používal a které umožňovaly mnohem silnější odrazy při bruslařské jízdě a zvláště při skocích. Svou kariéru korunoval desetinásobný mistr světa roku 1909 novým skokem, který patří pod názvem svého objevitele dodnes mezi základní krasobruslařské skoky. V meziválečném období se do dějin světového krasobruslení nesmazatelně zapsali Sonja Henieová a Karl Schäffer. Norka Henieová, desetinásobná mistryně světa, vnesla do krasobruslení, kromě nové módy zkrácených sukní ke kolenům, především eleganci a propracovanost každého pohybu. Po celou svou kariéru byla jednou z nejobdivovanějších žen na světě a dokázala úspěšně dobýt i hollywoodská studia. V mužském krasobruslení třicátých let dvacátého století vynikal rakouský závodník Karl Schäffer, který se v letech 1929 až 1936 stal osminásobným mistrem Evropy a sedminásobným mistrem světa. Od roku 1922 zastřešoval společně krasobruslaře a rychlobruslaře v Československu nově založený Bruslařský svaz republiky Československé. U jeho vytvoření stáli bývalí závodníci z předválečného období, kteří spolupracovali s bruslařskými kluby nejen z Prahy a okolí, ale navazovali styky i s ostatními spolky v celé republice. Bruslařský svaz byl přijat Mezinárodní bruslařskou unií za řádného člena již v roce Až do doby druhé světové války nemělo československé krasobruslení mnoho výrazných osobností. Významněji se prosadili pouze Hoppeová Hoppe, kteří na mistrovství světa v roce 1927 získali bronzovou medaili. Obrat ve vývoji krasobruslení u nás nastal až s budováním umělých kluzišť, umožňujících pravidelný trénink po několik měsíců v roce na lepším a stále obnovovaném ledě. První umělé kluziště v tehdejším Československu bylo otevřeno roku 1931 v Praze na Štvanici. Jednou z nejdůležitějších etap vývoje světového krasobruslení bylo období po druhé světové válce, kdy tento sport prožíval nebývalý rozmach. Volná jízda pozvolna získávala postavení nad do té doby protěžovanou povinnou jízdou, která však nebyla pro diváky tak atraktivní jako volná jízda se skoky, piruetami a snahou o vyjádření hudby pohybem. K výrazným osobnostem poválečného 42

43 krasobruslení patřil například Američan Richard Button, jenž suverénně ovládal dvojité i trojité skoky a svým sportovním pojetím jízdy dokázal při vystoupeních okouzlit diváky po celém světě. Button, který velkou měrou podnítil nový vývoj tohoto sportu, se během své závodní činnosti stal pětinásobným mistrem světa a dvojnásobným vítězem zimních olympijských her v roce 1948 a K jeho nástupcům patřili bratři Hayes Alan a David Jenkinsovi ze Spojených států, nebo Kanaďan Donald Jackson, kterého si pamětníci nejčastěji spojují se světovým šampionátem v Praze roku 1962, kde získal zlatou medaili za předvedenou bezchybnou jízdu s trojitým lutzem. Mezi ženami se v poválečném období prosadila zejména kanadská krasobruslařka Barbara Ann Scottová, která do svých jízd zařazovala celou řadu nových prvků především sportovního charakteru. Z dalších úspěšných závodnic na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století, které získaly několik světových titulů, lze jmenovat například Carol Heissovou ze Spojených států nebo Sjoukje Dijkstrovou z Nizozemí. Sportovním dvojicím udávaly v tomto období směr především zámořské dvojice, k nimž patřili i čtyřnásobní mistři světa z let 1957 až 1960, Kanaďané Wagnerová Paul. V kategorii tanců na ledě dominovali zejména anglické páry se svým charakteristických způsobem provedení tanců, tzv. anglickou taneční školou. Mezi slavné tanečníky této éry zajisté patřili Westwoodová Demmy, Markhamová - Jones či Towlerová Ford (Šťastná, 1993). Rovněž československé krasobruslení se po druhé světové válce zařadilo mezi krasobruslařské velmoci. V letech 1949 a 1950 se stala mistryní světa Ája Vrzáňová. Poté nastoupil Karol Divín, jenž získal dva tituly mistra Evropy a své úspěchy dovršil stříbrnou medailí na olympijských hrách v roce 1960 a druhým místem na mistrovství světa v Praze o dva roky později. Ve sportovních dvojicích dosáhli velkých úspěchů pro naše národní barvy Suchánková s Doležalem, dvojnásobní mistři Evropy a stříbrní ze světového šampionátu, konaného roku 1958 v Bratislavě. Do dějin československého krasobruslení se nezapomenutelně zapsali i sourozenci Romanovi, kteří v období let 1962 až 1965 získali v kategorii tanečních párů čtyři tituly mistrů Evropy a tři tituly mistrů světa. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století se k výrazným osobnostem světového krasobruslení připojili další českoslovenští reprezentanti Hana 43

44 Mašková a Ondrej Nepela. Mašková získala v roce 1968 titul mistryně Evropy a rovněž bronzová medaile z olympiády v Grenoblu byla velkým úspěchem. Zlato tehdy získala Američanka Peggy Flemingová, o které se mluvilo jako o nejlepší krasobruslařce moderní doby. Bezesporu nejúspěšnějším krasobruslařem, reprezentujícím československé barvy byl Ondrej Nepela, který se stal v letech pětinásobným mistrem Evropy, trojnásobným mistrem světa a olympijským vítězem z OH 1972 v Sapporu. V párových disciplínách nastoupila začátkem šedesátých let úspěšná éra sovětských reprezentantů, trvající po několik dalších desítek let. Ve sportovních dvojicích patřili k nejúspěšnějším čtyřnásobní mistři světa z let 1965 až 1968 Bělousovová Protopopov a desetinásobná mistryně světa Irina Rodninová s Alexejem Ulanovem, a poté se svým novým partnerem Alexandrem Zajcevem. Tancům na ledě vévodil po mnoho let taneční pár Pachomovová Gorškov, který za svou kariéru získal šest titulů z mistrovství světa v letech , několik prvenství z mistrovství Evropy a především zlato z olympijských her v Innsbrucku roku 1976, kde se tance na ledě poprvé představily jako olympijská disciplína. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století byly silně obsazeny zejména soutěže mužů, ve kterých se prosazovali především sovětští a zámořští závodníci. Bez zmínky nemohou zůstat jména jako Scott Hamilton (čtyřnásobný mistr světa a zlatý ze sarajevské olympiády v roce 1984), Brian Orser, Brian Boitano, Alexandr Fadějev, Viktor Petrenko, Kurt Browning nebo Elvis Stojko. V ženském krasobruslení posbírala největší slávu německá reprezentantka Katarina Wittová, jejíž hvězdná kariéra začala vítězstvím na olympijských hrách v Sarajevu roku 1984, pokračovala vítězstvími na mistrovstvích Evropy a světa a vyvrcholila obhájením zlaté medaile na olympiádě v Calgary roku Její jízdy byly vždy technicky náročné a plné nápadité choreografie s perfektním provedením. K dalším úspěšným krasobruslařkám tohoto období patřily Midori Itová, Kristi Yamaguchiová, Lu Chen nebo Oksana Bajulová. V párových disciplínách, a to jak ve sportovních dvojicích, tak i v tancích na ledě, nadále pokračovala éra úspěšných sovětských reprezentantů. Sportovní dvojice Valovová - Vasiljev, Gordějevová - Griňkov či Miškutěnková Dmitrjev získali na evropských a světových šampionátech mnoho cenných titulů a rovněž 44

45 prvenství na olympijských hrách. Zvláště jízdy Gordějevové s Griňkovem vynikaly obtížností figur, procítěným projevem a elegancí. V tancích na ledě nastoupily po odchodu Pachomovové s Gorškovem taneční páry Mojsevová - Miněnkov a Liničuková - Karpanosov. Pásmo sovětských prvenství však na několik let přerušili vynikající angličtí tanečníci Torvillová s Deanem, kteří získali čtyřikrát titul mistrů světa a v roce 1984 na olympiádě v Sarajevu zlatou medaili. Nezapomenutelným zážitkem byl jejich volný tanec na Ravelovo Bolero, za který byli ohodnoceni několika nejvyššími známkami. Jejich vystoupení bylo zlomem v pojetí tanců na ledě a krokem k výrazovému tanci. Po odchodu Torvillové s Deanem pokračovala opět úspěšná sovětská a později ruská taneční škola, reprezentovaná jmény Bestěmjanová Bukin, Klimovová Ponomarenko, Usová Žulin či Griščuková Platov. Na Nepelovy úspěchy v sedmdesátých letech dokázal o něco později navázat další československý reprezentant Jozef Sabovčík, který se v průběhu let 1985 až 1987 stal třikrát mistrem Evropy a na olympijských hrách v roce 1984 se na jeho hrudi blýskla dokonce bronzová medaile. Dalších úspěchů pro československé barvy jsme se dočkali u Petra Barny, který zvítězil na evropském šampionátu v roce Ve sportovních dvojicích se v devadesátých letech prosadili především Kovaříková s Novotným, kteří svou amatérskou kariéru korunovali zlatou medailí na mistrovství světa v Birminghamu roku Následně přestoupili mezi profesionální krasobruslaře a získali další dva tituly profesionálních mistrů světa. V současné době se nejčastěji vybavují jména stále aktivních krasobruslařů, případně již působících v profesionálním krasobruslení, jako Alexandr Jagudin, Jevgenij Pljuščenko, Michelle Kwannová nebo Irina Slucká. V jejich jízdách převažují trojité a čtverné skoky, nejrůznější skokové kombinace a sekvence, obtížné piruety, či nápadité krokové a spirálové variace. Ve sportovních dvojicích se mezi výborné ruské závodníky jako Berežná - Shikarulidze, Petrovová - Tichonov nebo Totmaninová - Marinin postupně dostávají zámořské a asijské dvojice, jejichž programy vynikají vysokou technickou náročností. Rovněž tradiční ruskou školu v tancích na ledě, reprezentovanou jmény Krylovová Ovsjanikov, Lobačevová Averbuch či 45

46 Navková - Kostomarov dokázali několikrát ze zlatých stupínků odsunout například charismatičtí Francouzi Anissinová Peizerat nebo temperamentní Italové Fusar-Poliová Margaglio (Šťastná, 1993) Historie soutěží První mezinárodní závody, organizované na základě Hainesových pravidel, byly uspořádány ve Vídni v roce Mistrovství Evropy, určené výhradně mužům, mělo premiéru roku Teprve ustanovení Mezinárodní bruslařské unie (ISU) v roce 1892 umožnilo pravidelné a regulérní pořádání vrcholných mezinárodních soutěží. První mistrovství světa mužů se konalo roku 1896 v St. Petěrburku, pro ženy bylo uspořádáno o deset let později. První evropské měření sil mezi ženami proběhlo roku Dvojice se premiérově představily na mistrovství světa v roce V tancích na ledě se pořádá mistrovství světa od roku 1952 a mistrovství Evropy od roku Na seznam olympijských sportů bylo krasobruslení poprvé zařazeno na olympijských hrách v Londýně v roce Tance na ledě patří do olympijského programu od roku Z pravidel krasobruslení Krasobruslařské organizace Vrcholným orgánem světového krasobruslení je od roku 1892 Mezinárodní bruslařská unie (International Skating Union ISU), řídící současně sekce krasobruslení, rychlobruslení a short tracku. Do její pravomoci spadají všechny významné mezinárodní závody a mezinárodní krasobruslařský styk. Vrcholným orgánem českého krasobruslení je Český krasobruslařský svaz (ČKS), organizovaný v ISU, ČOV, ČSTV a dalších státních, tělovýchovných a společenských orgánech. Činnost svazu je řízena předsednictvem, voleným na 46

47 čtyřleté funkční období a čítajícím sedm členů, volených přímo do jednotlivých funkcí a čtyři odborné komise - komise rozhodčích, metodická komise, sportovně technická komise a komise trenérská. Nejvyšším orgánem ČKS je valná hromada, tvořená zástupci jednotlivých členských klubů, tzv. ZOJ (základních organizačních jednotek). Valná hromada jedná nejméně jednou ročně a má právo rozhodovat o všech záležitostech, týkajících se činnosti svazu Krasobruslařské disciplíny Mezinárodní krasobruslení zahrnuje čtyři soutěžní disciplíny: 1) jednotlivce (muže a ženy) 2) sportovní dvojice 3) tance na ledě 4) skupiny synchronizovaného bruslení Soutěže mužů a žen (chlapců a dívek) probíhají ve všech věkových kategoriích odděleně. U párových disciplín musí být sportovní dvojice či taneční pár vždy složen jen z muže a ženy. Skupinu synchronizovaného bruslení mohou tvořit muži i ženy v libovolném poměru, avšak při dodržení předepsaného počtu závodníků ve skupině Systém soutěží Krasobruslařské soutěže jsou rozděleny na mezinárodní, mistrovské, přeborové, pohárové a jim podobné. Každá taková soutěž musí probíhat podle závazného soutěžního řádu a speciálních pravidel pro krasobruslení, vydaných Mezinárodní bruslařskou unií, případně podle speciálních pravidel pro tance na ledě, speciálních pravidel pro skupiny synchronizovaného bruslení či pravidel krasobruslení platných pro Českou republiku. Organizace soutěží musí být v souladu s příslušnými organizačními směrnicemi. 47

48 Rozdělování do jednotlivých soutěžních kategorií je určeno věkovou hranicí závodníků. Pravidla, platná pro Českou republiku, zařazují závodníky do sedmi věkových kategorií mladší nováčci, nováčci, nejmladší žactvo, mladší žactvo, žactvo, junioři a senioři. Podle jednotlivých disciplín a věkových kategorií se dále určují soutěžní programy, jejich náplň a délka trvání Nový systém hodnocení Po skandálech na olympijských hrách v Salt Lake City roku 2002, kdy byly v soutěži sportovních dvojic uděleny dvě zlaté medaile a následně zpochybněno vítězství tanečního páru, začala Mezinárodní bruslařská unie uvažovat o zavedení nového hodnotícího systému, který by při soutěžích zabránil manipulaci výsledků, ovlivňování rozhodčích a současně eliminoval subjektivní hodnocení. Očekávanou změnu v systému hodnocení nakonec schválila Mezinárodní bruslařská unie 9. června 2004 na svém padesátém kongresu v nizozemském Scheveningenu. Z padesáti čtyř delegátů krasobruslařské sekce ISU bylo ke schválení nového hodnotícího systému potřeba souhlasu alespoň dvou třetin z uvedeného počtu. Po jednáních byl nový systém v hodnocení krasobruslařských soutěží přijat třiačtyřiceti hlasy. Bodovací systém byl poprvé oficiálně vyzkoušen na seniorských závodech série Grand Prix v sezóně 2003/2004. Od sezóny 2004/2005 je aplikován na všech juniorských a seniorských závodech pořádaných Mezinárodní bruslařskou unií, včetně mistrovství světa a olympijských her. Závodníci tak již nemohou bojovat o nejvyšší známky, kterými byly po celá léta tzv. šestky (6,0), ale mohou díky novému bodovacímu systému vytvářet světové rekordy v nejvyšším bodovém součtu. Poslední šestky v historii krasobruslení byly uděleny na mistrovství světa 2004 v Dortmundu pětinásobné mistryni světa, Američance Michelle Kwannové, která za předvedení své volné jízdy získala šest těchto nejvyšších známek. Základ nového systému je založen na součtu bodových hodnot, přidělených za jednotlivé prvky programu (skoky, piruety, krokové variace) podle 48

49 jejich obtížnosti a dále přepočítáván koeficientem provedení. Vedle technické kvality jízdy hodnotí rozhodčí i uměleckou stránku, především styl bruslení, přechody mezi jednotlivými prvky (spojovací kroky), předvedení, choreografii a výraz. Jednotlivé soutěžní programy hodnotí devět/sedm bodujících rozhodčí. Po vyškrtnutí dvou nejvyšších a dvou nejnižších hodnot (hodnotí-li devět rozhodčích), nebo vyškrtnutím nejvyšší a nejnižší hodnoty (hodnotí-li sedm rozhodčích) se vypočítá průměr z pěti zbývajících hodnot. Tento způsob se používá při výpočtu průměru bodů za techniku i programových komponent. Celkový počet bodů za danou část soutěže, získaných každým závodníkem/párem je vypočítán součtem celkového počtu bodů za techniku a bodů za programové komponenty a odečtením případných srážek (např. penalizace za porušení pravidel) za program. Anonymita rozhodčích a jejich hodnocení jsou zaručeny. Na průběh soutěže dohlíží podle příslušných pravidel a směrnic vrchní rozhodčí (Hrázská, 2006) Bruslení jednotlivců Soutěže jednotlivců, mužů i žen sestávají z krátkého programu a volné jízdy. Na některých otevřených seniorských závodech bývá zařazena i interpretační volná jízda, při níž je kladen důraz zejména na bruslařské dovednosti, vyjádření hudby a umělecký dojem s limitovanými technickými prvky Krátký program Krátký program jednotlivců se skládá z osmi požadovaných prvků a dalších spojovacích prvků nebo pohybů, jejichž pořadí v jízdě může být libovolné. Délka krátkého programu je pro seniory i juniory maximálně dvě minuty a padesát sekund, může však být i kratší. Všechny prvky, započaté po 49

50 uplynutí určeného maximálního času, jsou v hodnocení považovány za vynechané. Hudební doprovod může být libovolného žánru, avšak vokální hudba se slovy není dovolena Volná jízda Volná jízda jednotlivců je složena z dobře vyváženého programu prvků volné jízdy, tzn. skoků, piruet, krokových variací a ostatních spojovacích prvků nebo pohybů mezi nimi, provedených v souladu s hudbou podle výběru závodníka. Vokální hudební doprovod není dovolen. Závodník má při výběru prvků, které budou tvořit jeho program volnost, musí však brát zřetel na dodržení některých základních požadavků. Zvláštní pozornost musí být věnována choreografii jízdy, výrazu, vyjádření hudby, nápaditosti a originalitě. Požadavky vyváženého programu volné jízdy seniorů (mužů) jsou následující: max. osm skokanských prvků; z toho alespoň jednu skokovou kombinaci nebo sekvenci skoků (počet skoků je libovolný, ne však více než tři); jedna ze skokových kombinací nebo sekvencí musí obsahovat Axel-Paulsenův skok, max. čtyři piruety; z tohoto počtu musí být jedna kombinace piruet (min. deset otáček) a jeden skok do piruety (min. šest otáček); minimální počet ve volné jízdě jsou tři piruety, max. dvě různé krokové sekvence, které musí využívat plochy kluziště; sekvence lze postavit na přímce (středem kluziště, na diagonále), kruhu, vlnovce nebo jiném tvaru. U seniorek je povoleno maximálně sedm skokanských prvků, čtyři piruety a dvě krokové sekvence (sekvence kroková + sekvence spirál). Délka volné jízdy je určena následovně (platí rozmezí plus nebo minus deset sekund): Senioři Muži 4 ½ min. Ženy 4 min. Junioři Muži 4 min. Ženy 3 ½ min. 50

51 Hodnocení soutěžních programů Hodnocení všech soutěžních programů je rozděleno na dvě části body za techniku a body za komponenty programu. Pro hodnocení programů v jednotlivých krasobruslařských disciplínách platí stejná pravidla, pouze rozšířená o specifika, charakteristická pro bruslení jednotlivců, sportovních dvojic, tanců na ledě nebo skupin synchronizovaného bruslení. Body za techniku Bodování za techniku je odvozeno z tabulek hodnot (SOV) jednotlivých prvků sólového a párového bruslení, tanců na ledě a prvků synchronizovaného bruslení vydaných Mezinárodní bruslařskou unií. Tabulky určují základní hodnoty jednotlivých prvků a jejich modifikace, závisející na kvalitě provedení. Základní hodnoty jsou uvedeny v číselných bodech a zvyšují se v závislosti na obtížnosti prvků. Obtížnost je pak dána určenými charakteristikami vážícími se k jednotlivým prvkům. Například při hodnocení skoků, zařazených do programu rozhoduje zejména druh provedeného skoku a počet otáček. Při hodnocení zvedaných figur u sportovních dvojic záleží na skupině a stupni obtížnosti figury. Ostatní prvky, jako piruety nebo krokové a spirálové sekvence jsou charakterizovány úrovní obtížnosti (level) ve třech stupních: úroveň 1 nejjednodušší, úroveň 2 obtížnější, úroveň 3 nejobtížnější. Název a úroveň obtížnosti každého zařazeného prvku, formace nebo úseku v programu určují při soutěžích techničtí specialisté. Jednotliví rozhodčí sboru pak hodnotí v závislosti na charakteristikách provedení a chybách kvalitu každého předvedeného prvku jedním ze sedmi stupňů provedení (GOE) +3, +2, +1, základní hodnota, -1, -2, -3. Každý stupeň, ať minusový či plusový, má svou zápornou, respektive kladnou číselnou hodnotu, která je připočtena, případně odečtena k základní hodnotě prvku nebo hodnoceného úseku programu. Kombinace a sekvence skoků, zařazených v programu jsou hodnoceny jako jeden celek. U kombinace skoků jsou sečteny základní hodnoty jednotlivých skoků a hodnota stupně provedení (GOE) pak odpovídá hodnotě nejtěžšího skoku, 51

52 předvedeného v kombinaci. U sekvence skoků se sečtou základní hodnoty dvou nejvýše oceněných skoků, součet se vynásobí faktorem 0,8, a poté je aplikována hodnota provedení (GOE) vztahující se k hodnotě nejtěžšího skoku. Za nepovolené prvky jsou v soutěžních programech považovány například saltové typy skoků, zvedané figury, provedené v chybném držení, nebo partnerem rotované o více než tři a půl obratu, dále pohyby, při nichž partner krouží partnerkou ve vzduchu kolem sebe a přitom ji drží za ruku nebo nohu, twisty nebo rotační pohyby, při nichž je partnerka převrácena hlavou dolů a současně její jedoucí noha opustí led, skoky jednoho z partnerů směrem na druhého partnera, ležení nebo prodloužené klečení na ledě na obou kolenou bez pohybu apod. Jestliže závodníci předvedou unikátní, zvláštní a inovující prvky, mohou získat bonus, který je identifikován technickým specialistou a verifikován technickým kontrolorem, který o něm musí okamžitě informovat sekretariát Mezinárodní bruslařské unie (Hrázská, 2006). Body za komponenty programu Druhou částí, kterou rozhodčí po udělení bodů za techniku dále hodnotí, je celkový výkon v předvedeném programu. Toto hodnocení je u jednotlivců a sportovních dvojic rozděleno do pěti programových komponent: bruslařské dovednosti - celková kvalita bruslení, bruslení v mnoha směrech, rychlost a síla, čistota a jistota pohybu v hranách, skluz a plynulost, vyrovnanost bruslařských dovedností obou partnerů (sportovní dvojice), spojovací prvky - obtížnost a kvalita kroků, spojujících jednotlivé prvky, kreativita a originalita kroků spojujících jednotlivé prvky, originalita a obtížnost nájezdů na prvky a výjezdů z nich, soulad (sportovní dvojice), předvedení/provedení provedení, styl, držení těla, změny rychlosti, soulad a vyrovnanost partnerů, týkající se předvedení (sportovní dvojice), choreografie harmonická skladba programu, kreativita a originalita, vhodnost rozložení prvků, kroků a pohybů ve vztahu k hudbě, obtížnost 52

53 a různorodost skladby programu, rozložení nosných prvků programu, využití prostoru celé ledové plochy, soulad, interpretace lehkost a jistota pohybu v souladu s hudbou, procítěnost a nuance ve vyjádření hudebních frází, vyjádření stylu a charakteru hudby, cítění a imaginace struktury hudby vybrané bruslařem, vhodnost rozložení prvků, kroků a pohybů ve vztahu k hudbě. Hodnocení komponent programu Jednotlivé programové komponenty hodnotí rozhodčí stupnicí známek v rozmezí od 0,25 do 10,00 s odstupňováním po 0,25 bodech. Toto odstupňování se při hodnocení odvíjí od charakteristik, odpovídajících určitému stupni, zároveň však i od rysů, charakterizujících vyšší stupeň. Maximální bodový zisk za všech pět komponent programu je celkem padesát bodů. Bodování odpovídá následujícím stupňům: Nižší než 1 velmi špatné 5 lepší než průměrné 1 Špatné 6 Dobré 2 Slabé 7 velmi dobré 3 Přijatelné 8 Výborné 4 Průměrné 9-10 Vynikající Body, udělené sborem rozhodčích za programové komponenty jsou dále násobeny následujícími faktory: Muži KP: 1,0 VJ: 2,0 Ženy KP: 0,8 VJ: 1,6 Sportovní dvojice KP: 0,8 VJ: 1,6 53

54 1.4 Vytyčení problému - nosné tendence v krasobruslení mužů Krasobruslaři Richard Button a Donald Jackson dokázali svými výkony, že se výkonnost závodníků všeobecně zvyšuje. Proto se musel již v roce 1964 sejít kongres (ISU) v Mnichově, kde se projednávalo, jak se bude hodnotit povinný program a jakou náročnost povinný program bude obsahovat. V roce 1967 Jaques Favart zastával názor, že místo povinných cviků pojedou sportovci volnou jízdu, nazývanou krátkým programem. ISU došlo k závěru, že hodnocení krátkého programu vychází ze základní hodnoty bruslení, tedy ze subjektivního dojmu rozhodčího z jízdy jako celku, bez přihlédnutí k chybám v jednotlivých prvcích. V případě, že se prvek nezdařil, odečítají se určené bodové srážky. U chybné kombinace dvojitých skoků je srážka 0,4-0,7 a za vynechání kombinace 0,8 bodů, u předepsaných figur je srážka 0,8 bodů. V roce se konalo mistrovství Evropy. Rozhodčí se snažili hodnotit krátký program podle zmíněných pravidel ISU. Tohoto mistrovství Evropy se zúčastnil Ondřej Nepela, který se umístil na 3. místě a v roce 1969 v Garmisch Parkenkirchenu byl dokonce na místě prvním (Königová, 1985). V roce 1972 došlo ke změně pravidel v soutěži jednotlivců. Soutěž se skládala ze tří částí: povinné jízdy, krátkého programu a volné jízdy. V roce 1984 kongres ISU schválil další změnu pravidel, a to vzhledem k zájmu diváků, o krátký program a volnou jízdu. Povinné cviky byly definitivně zrušeny a do popředí se dostávají závodníci, kteří jsou vynikající ve volné jízdě a krátkém programu. Úspěšná volná jízda v krasobruslení je jednou z podmínek k dosažení kvalitního umístění v soutěži. K dosažení nejlepšího výsledku je nutné absolvovat všechny požadované prvky volné jízdy na co nejvyšší úrovni. V novém systému hodnocení volné jízdy jsou rozhodujícím činitelem body za techniku skoků, piruet, kroků a v neposlední řadě body za komponenty programu. Vzhledem ke stále se zvyšující úrovni krasobruslařů je důležité přizpůsobit se obtížnosti programu, především ve zvyšování technické obtížnosti skoků (každý skokový prvek má bodové ohodnocení). 54

55 Obdobným způsobem jsou hodnoceny i ostatní předepsané prvky volné jízdy. Taktéž bodové hodnoty za krokové pasáže a piruety mají svá přesně vymezená pravidla, kterými se řídí rozhodčí i samotný závodník. Neméně důležitá je bodová hodnota za komponenty programu (dříve známka za umělecký dojem). V roce 2004 ISU na svém zasedání rozhodla o změně pravidel, vzhledem k problémům, které se udály při OH v Salt Lake City v párových disciplínách. Od sezóny 2004 / 2005 platí v krasobruslení nový systém hodnocení, který byl schválen na 50. kongresu ISU v roce Toto hodnocení je radikální změnou v historii bodování krasobruslařského výkonu. Poprvé byl oficiálně použit na ME a MS v roce Proto jsme si vybrali pro výzkumné šetření otázku, zda nový systém hodnocení přispěje k větší objektivnosti v rozhodování při soutěži a zda úroveň krasobruslařů mužů bude mít stoupající tendenci výkonnosti. 55

56 2 Cíl práce, vědecká otázka, hypotézy a úkoly práce 2.1 Cíl práce Cílem práce je zjišťování stavu úrovně sportovní výkonnosti v krasobruslení a sledování tendencí jejího vývoje. 2.2 Výzkumné otázky a hypotézy Na základě empirických zkušeností a literatury jsme stanovili výzkumnou otázku a hypotézy. Z uvedeného cíle vyplývá základní otázka: VO: Přispějí nová pravidla v krasobruslení významným způsobem k vyšší výkonnosti krasobruslařů mužů na ME a MS? Hypotéza 1 Nová pravidla v krasobruslení zlepší úroveň krasobruslařské výkonnosti mužů v oblasti nárůstu bodů za technickou obtížnost jízdy. Hypotéza 2 Nová pravidla v krasobruslení mají vliv na zlepšení krasobruslařské výkonnosti mužů v oblasti skoků a nárůstu bodového hodnocení za skoky. Hypotéza 3 Nová pravidla v krasobruslení mají vliv na zlepšení krasobruslařské výkonnosti mužů v oblastech, kde se jednotliví krasobruslaři zaměří na takové prvky, které povedou ke zvýšení nárůstu bodů v celkovém hodnocení. 56

57 2.3 Úkoly práce Ze stanovených výzkumných otázek a hypotéz vyplývají následující úkoly práce: provést analýzu dostupných videozáznamů ze čtyř OH, provést analýzu výkonů závodníků na prvních šesti místech z OH, provést analýzu výkonů závodníků na prvních dvanácti místech z ME a MS po dobu tří let, zpracovat osobní anamnézu závodníků. 57

58 3 Metodika výzkumu 3.1 Harmonogram výzkumu 2004/ Koncepce výzkumných šetření, výběr a konstrukce výzkumných metod, zajištění výzkumných souborů. Shromažďování výsledků a rozbory videa u čtyřiadvaceti můžu z OH konaných v roce 1984, 1992, 1994 a Shromažďování výsledků a rozbory videa. Přepočty jednotlivých bodových hodnot z ME a MS v kategorii mužů. 2005/ Shromažďování výsledků a rozbory videa u dvanácti mužů na ME a MS. Přepočty jednotlivých bodových hodnot za techniku skoků, kroků, piruet a komponent programů ve volné jízdě mužů. 2006/ Shromažďování výsledků a rozbory videa u dvanácti mužů na ME a MS v letech Přepočty jednotlivých bodových hodnot za techniku skoků, kroků, piruet a komponent programů ve volné jízdě mužů. 3.2 Charakteristika výzkumných souborů A. Cílem naší výzkumné části je analýza výkonů v kategorii mužů na čtyřech olympijských hrách s uplatněním nového systému hodnocení prvků. Sledovali jsme sportovní výkony mužů ve volné jízdě a původní hodnocení jsem přepočetli systémem novým. Vyhodnotili jsme, jaké výkony bylo potřebné předvést k získání umístění na předních místech při účasti na vrcholových soutěžích. Jelikož nejsou k dispozici záznamy krátkého programu, zaměřili jsme se pouze na výkony závodníků ve volných jízdách. Jako podkladový materiál jsme využili videozáznamy volných jízd z olympijských her Sarajevo 1984, Albertville 1992, 58

59 Lilehammer 1994 a z Nagana 1998, ze kterých jsme vybrali 24 závodníků (příloha 4). B. Vzhledem ke stanoveným cílům práce byly pro výzkumné šetření vybrány soubory mužů z posledních tří mistrovství Evropy a tří mistrovství světa. Vždy bylo vybráno dvanáct nejlepších mužů ve volné jízdě. Celkový počet sledovaných závodníků byl sedmdesát dva (příloha 1 a 3). C. Anamnéza osobní anamnéza (příloha 2). 3.3 Výzkumná situace Sledování a rozbor jednotlivých volných jízd mužů na OH konaných v roce 1984, 1992, 1994 a Celkem čtyřiadvacet volných jízd jako celku. Zpracování jednotlivých bodových hodnot za skoky, kroky, piruety a komponenty programu dle nových pravidel Sledování a rozbor jednotlivých volných jízd mužů na třech ME a MS. Celkem sedmdesát dva volných jízd jako celku. Zpracování jednotlivých bodových hodnot za skoky, kroky, piruety a komponenty programu. Rozbor jednotlivých volných jízd mužů na ME a MS z pohledu technické obtížnosti skoků. Rozbor jednotlivých volných jízd mužů na ME a MS z pohledu technické obtížnosti piruet. Rozbor jednotlivých volných jízd mužů na ME a MS z pohledu technické obtížnosti kroků. Rozbor jednotlivých volných jízd mužů na ME a MS z pohledu technické obtížnosti za komponenty programu. Práce si klade za cíl odpovědět na výše stanovené problémové otázky a výzkumným šetřením přispěje k rozšíření poznatků. Data, která jsme zpracovali v předložené práci, byla získána retrospektivně ze soutěží ME a MS, které se uskutečnily v období Získaná data jsme vyhodnotili pomocí základních statistických metod. Ke statistickému 59

60 zpracování se nabízí analýza rozptylu (ANOVA analysis of variance). K ověření hypotéz jsme stanovili následující metodiku, kterou uvádíme v následující kapitole. 3.4 Metody získávání údajů V současné době, kdy platí nová pravidla krasobruslení (od roku 2005), je nezbytně nutné, znát přesně bodové hodnoty krasobruslařských prvků volné jízdy, nazvané (SOV). Závodník má možnost zařadit určitý počet skoků, kroků a piruet, které jsou stanoveny pravidly pro krasobruslení. Po udělení bodů za techniku, je závodník ohodnocen ještě body za celkový výkon. Hodnocení je rozděleno do pěti programových komponent, nazvaných bruslařské dovednosti, spojovací prvky, předvedení, choreografie a interpretace. Toto hodnocení se nazývá body za komponenty programu. V novém bodovém hodnocení je taktéž zavedeno hodnocení úrovně předvedení, které se nazývá (GOE). Jsou to srážky za chybné předvedení určitého prvku a nedodržení předepsaných pravidel pro danou kategorii. Vzhledem k novým pravidlům uvádíme podrobně v následující části tabulky hodnoty krasobruslařských prvků. 60

61 3.4.1 Hodnocení krasobruslařských prvků (SOV) tab. 1: Hodnoty krasobruslařských prvků A Skoky základ Toeloop 1T 1,0 0,6 0,3 0,4-0,1-0,2-0,3 Salchow 1S 1,0 0,6 0,3 0,4-0,1-0,2-0,3 Loop (Rittberger) 1Lo 1,0 0,6 0,3 0,5-0,1-0,2-0,3 Flip 1F 1,0 0,6 0,3 0,5-0,1-0,2-0,3 Lutz 1Lz 1,0 0,6 0,3 0,6-0,1-0,2-0,3 Axel 1A 1,5 1,0 0,5 0,8-0,2-0,4-0,5 Dvojitý Toeloop 2T 1,5 1,0 0,5 1,3-0,3-0,6-1,0 Dvojitý Salchow 2S 1,5 1,0 0,5 1,3-0,3-0,6-1,0 Dvojitý Loop (Rittberger) 2Lo 1,5 1,0 0,5 1,5-0,3-0,6-1,0 Dvojitý Flip 2F 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Dvojitý Lutz 2Lz 1,5 1,0 0,5 1,9-0,3-0,6-1,0 Dvojitý Axel 2A 3,0 2,0 1,0 3,3-0,7-1,4-2,1 Trojitý Toeloop 3T 3,0 2,0 1,0 4,0-1,0-2,0-3,0 Trojitý Salchow 3S 3,0 2,0 1,0 4,5-1,0-2,0-3,0 Trojitý Loop (Rittberger) 3Lo 3,0 2,0 1,0 5,0-1,0-2,0-3,0 Trojitý Flip 3F 3,0 2,0 1,0 5,5-1,0-2,0-3,0 Trojitý Lutz 3Lz 3,0 2,0 1,0 6,0-1,0-2,0-3,0 Trojitý Axel 3A 3,0 2,0 1,0 7,5-1,0-2,0-3,0 Čtverý Toeloop 4T 3,0 2,0 1,0 9,0-1,0-2,0-3,0 Čtverý Salchow 4S 3,0 2,0 1,0 9,5-1,0-2,0-3,0 Čtverý Loop (Rittberger) 4Lo 3,0 2,0 1,0 10,0-1,0-2,0-3,0 Čtverý Flip 4F 3,0 2,0 1,0 10,5-1,0-2,0-3,0 Čtverý Lutz 3Lz 3,0 2,0 1,0 11,0-1,0-2,0-3,0 Čtverý Axel 4A 3,0 2,0 1,0 13,0-1,0-2,0-3,0 B Piruety Pirueta s jednou polohou a žádnou změnou nohy (vzpřímená, zakloněná, ve váze, nízká) Vzpřímená pirueta, obtížnost 1 USp1 1,5 1,0 0,5 1,2-0,3-0,6-1,0 Vzpřímená pirueta, obtížnost 2 USp 2 1,5 1,0 0,5 1,5-0,3-0,6-1,0 61

62 Vzpřímená pirueta, obtížnost 3 USp 3 1,5 1,0 0,5 1,8-0,3-0,6-1,0 Vzpřímená pirueta, obtížnost 4 USp4 1,5 1,0 0,5 2,4-0,3-0,6-1,0 Zakloněná pirueta, obtížnost 1 LSp1 1,5 1,0 0,5 1,5-0,3-0,6-1,0 Zakloněná pirueta, obtížnost 2 LSp 2 1,5 1,0 0,5 1,8-0,3-0,6-1,0 Zakloněná pirueta, obtížnost 3 LSp 3 1,5 1,0 0,5 2,4-0,3-0,6-1,0 Zakloněná pirueta, obtížnost 4 LSp 4 1,5 1,0 0,5 2,6-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze, obtížnost 1 CSp1 1,5 1,0 0,5 1,2-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze, obtížnost 2 CSp 2 1,5 1,0 0,5 1,5-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze, obtížnost 3 CSp 3 1,5 1,0 0,5 1,8-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze, obtížnost 4 CSp 4 1,5 1,0 0,5 2,4-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta, obtížnost 1 SSp1 1,5 1,0 0,5 1,2-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta, obtížnost 2 SSp 2 1,5 1,0 0,5 1,5-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta, obtížnost 3 SSp 3 1,5 1,0 0,5 1,8-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta, obtížnost 4 SSp 4 1,5 1,0 0,5 2,4-0,3-0,6-1,0 Skoky do piruet (do jakékoliv polohy vzpřímené piruety, zakloněné piruety, piruety ve váze) Skok do vzpřímené piruety, obtížnost 1 FUSp 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Skok do vzpřímené piruety, obtížnost 2 FUSp 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Skok do vzpřímené piruety, obtížnost 3 FUSp 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Skok do vzpřímené piruety, obtížnost 4 FUSp 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Skok do zakloněné piruety, obtížnost 1 FLSp 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Skok do zakloněné piruety, obtížnost 2 FLSp 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Skok do zakloněné piruety, obtížnost 3 FLSp 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Skok do zakloněné piruety, obtížnost 4 FLSp 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Skok do piruety ve váze, obtížnost 1 FCSp 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Skok do piruety ve váze, obtížnost 2 FCSp 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Skok do piruety ve váze, obtížnost 3 FCSp 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Skok do piruety ve váze, obtížnost 4 FCSp 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Skok do nízké piruety, obtížnost 1 FSSpl 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Skok do nízké piruety, obtížnost 2 FSSp2 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Skok do nízké piruety, obtížnost 3 FSSp3 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Skok do nízké piruety, obtížnost 4 FSSp4 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Piruety s jednou změnou nohy a žádnou změnou polohy (vzpřímená, zakloněná, nízká, ve váze) Vzpřímená pirueta se změnou nohy, obtížnost CUSp l 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Vzpřímená pirueta se změnou nohy, obtížnost CUSp 2 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Vzpřímená pirueta se změnou nohy, obtížnost CUSp 3 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Vzpřímená pirueta se změnou nohy, obtížnost CUSp 4 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 62

63 Zakloněná pirueta se změnou nohy, obtížnost 1 Vlep l 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Zakloněná pirueta se změnou nohy, obtížnost Vlep 2 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Zakloněná pirueta se změnou nohy, obtížnost 3 Vlep 3 1,5 1,0 0,5 2,7-0,3-0,6-1,0 Zakloněná pirueta se změnou nohy, obtížnost 4 Vlep 4 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze se změnou nohy, obtížnost 1 CCSp1 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze se změnou nohy, obtížnost 2 CCSp2 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze se změnou nohy, obtížnost 3 CCSp3 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Pirueta ve váze se změnou nohy, obtížnost 4 CCSp4 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta se změnou nohy, obtížnost 1 CSSp1 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta se změnou nohy, obtížnost 2 CSSp2 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta se změnou nohy, obtížnost 3 CSSp3 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Nízká pirueta se změnou nohy, obtížnost 4 CSSp4 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Kombinovaná pirueta se změnou polohy a bez změny nohy Obtížnost 1 CoSp l 1,5 1,0 0,5 1,7-0,3-0,6-1,0 Obtížnost 2 CoSp 2 1,5 1,0 0,5 2,1-0,3-0,6-1,0 Obtížnost 3 CoSp 3 1,5 1,0 0,5 2,5-0,3-0,6-1,0 Obtížnost 4 CoSp 4 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Kombinovaná pirueta se změnou nohy a polohy Obtížnost 1 CCoSp 1 1,5 1,0 0,5 2,0-0,3-0,6-1,0 Obtížnost 2 CCoSp 2 1,5 1,0 0,5 2,5-0,3-0,6-1,0 Obtížnost 3 CCoSp 3 1,5 1,0 0,5 3,0-0,3-0,6-1,0 Obtížnost 4 CCoSp 4 1,5 1,0 0,5 3,5-0,3-0,6-1,0 C Kroky Kroková pasáž jakéhokoliv tvaru (po přímce, kruhu, vlnovce) Kroková pasáž po přímce, obtížnost 1 SlSt l 1,5 1,0 0,5 1,8-0,3-0,6-1,0 Kroková pasáž po přímce, obtížnost 2 SlSt 2 1,5 1,0 0,5 2,3-0,7-0,6-2,1 Kroková pasáž po přímce, obtížnost 3 SlSt 3 1,5 1,0 0,5 3,1-0,7-1,4-2,1 Kroková pasáž po přímce, obtížnost 4 SlSt 4 3,0 2,0 1,0 3,4-0,7-1,4-2,1 Kroková pasáž po kruhu, obtížnost 1 CiSt1 1,5 1,0 0,5 1,8-0,3-0,6-1,0 Kroková pasáž po kruhu, obtížnost 2 CiSt 2 1,5 1,0 0,5 2,3-0,7-0,6-1,0 Kroková pasáž po kruhu, obtížnost 3 CiSt 3 1,5 1,0 0,5 3,1-0,7-1,4-2,1 Kroková pasáž po kruhu, obtížnost 4 CiSt 4 3,0 2,0 1,0 3,4-0,7-1,4-2,1 Kroková pasáž po vlnovce, obtížnost 1 SeSt 1 1,5 1,0 0,5 1,8-0,3-0,6-1,0 Kroková pasáž po vlnovce, obtížnost 2 SeSt 2 1,5 1,0 0,5 2,3-0,3-0,6-1,0 Kroková pasáž po vlnovce, obtížnost 3 SeSt 3 1,5 2,0 1,0 3,1-0,7-1,4-2,1 Kroková pasáž po vlnovce, obtížnost 4 SeSt 4 3,0 2,0 1,0 3,4-0,7-1,4-2,1 63

64 3.4.2 Hodnocení komponent a) Definice komponent programu Po udělení bodů za techniku ještě každý rozhodčí hodnotí celkový výkon bruslaře/páru, toto hodnocení je rozděleno do pěti programových komponent nazývaných bruslařské dovednosti, spojovací prvky, předvedení/provedení, choreografie, interpretace. Bruslařské dovednosti (Skating Skills) Způsob, který bruslař/pár používá k tomu, aby se pohyboval po ledové ploše. Oceňuje se efektivita pohybu ve vztahu k rychlosti, plynulosti a kvalitě pohybu v hranách. Při hodnocení bruslařských dovedností musí brát rozhodčí v úvahu zejména: celkovou kvalitu bruslení, bruslení v mnoha směrech, rychlost a sílu, čistotu a jistotu pohybu v hranách, skluz a plynulost, vyrovnanost partnerů týkající se bruslařských dovedností (párové bruslení), soulad (párové bruslení). Spojovací prvky (Transitions) Jedná se o bruslařské kroky/prvky spojující nosné prvky programu (highlights). Je nutno ocenit různé kroky, pohyby a prvky spojující a zdůrazňující nosné prvky programu tak, aby se staly skutečnou součástí programu a nebyly jen izolovanými prvky. Při hodnocení spojovacích prvků musí brát rozhodčí brát rozhodčí v úvahu zejména: obtížnost a kvalitu kroků spojujících jednotlivé prvky, 64

65 kreativitu a originalitu kroků spojujících jednotlivé prvky, originalitu a obtížnost nájezdů do prvků a výjezdů z nich, soulad (párové bruslení). Předvedení/provedení (Performance/Execution) Hodnocení toho, jak je bruslař/pár schopen působit příjemným dojmem pomocí uvědomělých a úmyslných pohybů těla. Je nutno ocenit schopnost bruslaře/páru demonstrovat správné držení těla, provedení a rovnováhu při předvádění nosných prvků programu. Při hodnocení předvedení/provedení musí brát rozhodčí v úvahu zejména: provedení, styl, držení těla, střídání rychlosti, soulad (párové bruslení), vyrovnanost partnerů týkající se předvedení (párové bruslení). Choreografie (Choreography) Hodnocení rozvržení programu ve vztahu k prvkům a jejich spojovacím krokům. Nosné prvky programu (highlights) by měly být rovnoměrně rozloženy po ledové ploše, čímž jsou demonstrovány dovednosti bruslaře/páru. Je nutno ocenit bruslaře využívající celou ledovou plochu a různé úrovně okolního prostoru. Při hodnocení choreografie musí brát rozhodčí v úvahu zejména: harmonickou skladbu programu, kreativitu a originalitu, vhodnost rozložení prvků, kroků a pohybů ve vztahu k hudbě, originalitu, obtížnost a různorodost skladby programu, rozložení nosných prvků programu, využití prostoru a ledové plochy, soulad (párové bruslení). 65

66 Interpretace (Interpretation) Využití těla a bruslařských prvků k vnějšímu vyjádření nálady a charakteru vybrané hudby. Je nutno ocenit bruslaře, kteří vyjadřují náladu, emoce a charakter hudby pomocí technických prvků, spojovacích kroků a choreografie zvolených na základě struktury hudby. Při hodnocení interpretace musí brát rozhodčí v úvahu zejména: lehkost a jistotu pohybu v souladu s hudbou, procítěnost a nuance ve vyjádření hudebních frází, vyjádření stylu a charakteru hudby, cítění/imaginaci struktury hudby zvolené bruslařem, vhodnost rozložení prvků, kroků a pohybů ve vztahu k hudbě, soulad (párové bruslení). b) Hodnocení komponent programu Komponenty programu jsou rozhodčími hodnoceny po dokončení programu stupnicí známek od 0,25 do 10 s odstupňováním po 0,25 bodech. Body udělené rozhodčími odpovídají následujícím stupňům: nižší než l=velmi špatné, l=špatné, 2=slabé, 3=přijatelné, 4=průměrné, 5=lepší než průměrné, 6=dobré, 7=velmi dobré, 8=výborné, 9-10= vynikající. Odstupňování po 0,25 bodech se užívá při hodnocení výkonů, ve kterých lze najít charakteristiku odpovídající jednomu stupni, zároveň však i rysy odpovídající vyššímu stupni. Instrukce týkající se hodnocení jsou publikována a aktualizována v Communicationech ISU. Vzhledem k výzkumné otázce, kterou jsme uvedli v úvodu práce, musíme prostudovat odbornou literaturu, která se dotýká techniky bruslení, skoků, piruet a kroků ve volné jízdě. Proto se v metodice výzkumu zaměříme na všechny skoky, kroky, obraty a piruety, které jsou podmínkou pro dobré bodové hodnocení za techniku prvků ve volné jízdě mužů a s tím související zvyšování technické obtížnosti (level). 66

67 3.4.3 Analýza obtížnosti pohybových tvarů Vzhledem k úkolům práce, které jme uvedli v úvodu naší části, máme za úkol prostudovat odbornou literaturu, která se zabývá technikou bruslení, skoků, kroků a piruet. V dnešní době je nutno znát přesná pravidla krasobruslení a to zvláště u krokových pasáží, dále skoků i piruet, neboť všechny prvky volné jízdy mají své bodové hodnoty. Proto v metodice výzkumu se zaměříme na všechny typy skoků, kroků a obratů, které jsou podmínkou pro dobré bodové hodnocení ve volné jízdě. A. Obraty: Trojky, twizly, protitrojky, kličky, protizvraty, zvraty Trojkový obrat Trojkový obrat provádíme na jedné noze, a to buď z vnější hrany do vnitřní, nebo z hrany vnitřní do vnější. Rozlišujeme tak trojkové obraty vpřed ven, vpřed dovnitř, vzad ven a vzad dovnitř. Nájezd do obratu i výjezd z něj jedeme na stejném oblouku, přičemž se otáčíme ve směru jízdy. Variantou trojkových obratů je dvojtrojka. TROJKOVÉ OBRATY na oblouku (měřítko 1:160) obr. 1 Základní schéma kresby trojkového obratu v provedení na oblouku (v tomto případě se jedná o trojkový obrat vpřed ven v provedení na pravé noze ) 67

68 Protitrojka Protitrojkový obrat provádíme na jedné noze, přičemž u vnějšího obratu přecházíme z vnější hrany do vnitřní, u vnitřního obratu z vnitřní do vnější. Výjezd z obratu pokračujeme na stejném oblouku jako nájezd, otáčíme se v opačném směru než je směr jízdy. Stejně jako u trojkových obratů, tak i u protitrojek rozlišujeme obraty vpřed a vzad, přičemž můžeme začít z vnějšího nebo vnitřního oblouku. PROTITROJKOVÉ OBRATY na oblouku (měřítko 1:160) obr. 2 Základní schéma kresby protitrojkového obratu v provedení na oblouku (v tomto případě se jedná o protitrojkový obrat vpřed ven v provedení na pravé noze ) Zvrat Zvrat je jedním z nejobtížnějších základních bruslařských elementů jízdy. Můžeme jej provádět při jízdě vpřed či vzad na vnějším nebo vnitřním oblouku. První část obratu provádíme podobně jako vnější trojkový obrat. Po obratu vyjíždíme na jiném oblouku než byl oblouk počáteční. Při zvratu ven nesmíme ani na okamžik přejít na vnitřní hranu, neustále musíme zachovávat jízdu na vnější hraně. Stejně tak u zvratu dovnitř musíme jet po celou dobu na vnitřní hraně brusle. 68

69 ZVRATOVÉ OBRATY na obloucích (měřítko 1:160) obr. 3 Základní schéma kresby zvratového obratu v provedení na vlnovce tvořené dvěmi půlkružnicemi (v tomto případě se jedná o zvratový obrat vpřed ven v provedení na pravé noze ) Protizvrat Obrat protizvratem můžeme provést opět z jízdy vpřed či vzad na vnějším nebo vnitřním oblouku, přičemž se otáčíme v opačném směru než je počáteční nájezdový oblouk. Protizvrat ven musíme ve všech jeho částech provádět neustále na vnější hraně, u obratu dovnitř na vnitřní hraně jedoucí brusle. PROTIZVRATOVÉ OBRATY na obloucích (měřítko 1:160) obr. 4 Základní schéma kresby protizvratového obratu v provedení na vlnovce tvořené dvěmi půlkružnicemi (v tomto případě se jedná o protizvratový obrat vpřed ven v provedení na pravé noze ) 69

70 Klička Klička je specifickou figurou prováděnou na oblouku o malém poloměru. Kličky můžeme projíždět vpřed i vzad, a to buď na vnější nebo vnitřní hraně jedoucí brusle. Otočka (twizzle) Twizzle s jedním (360 ) nebo více obraty točíme velmi rychle a plynule na jedné noze. Twizzle musí být proveden jedním souvislým pohybem, nikoliv od sebe oddělenými trojkovými obraty. Kroky: Běh, špičkové kroky, chasse, mohawky, choctaw. Překřížený protioblouk (cross roll) Při překříženém protioblouku vpřed nasazujeme protioblouk s volnou nohou překříženou vpředu, u protioblouku vzad křížíme volnou nohu vzad. Měsícový překrok (mohawk) Mohawkový překrok provádíme z jedné nohy na druhou, přičemž plynule projíždíme nájezdovým i výjezdovým obloukem o stejné hloubce. Z nasazeného nájezdového oblouku na vnější hraně překračujeme opět do vnější hrany, případně z vnitřní do vnitřní. Zvratový nebo protizvratový překrok (choctaw) Choctaw je opět překrokem z jedné nohy na druhou, avšak výjezdový oblouk provádíme v opačném smyslu než oblouk nájezdový, přičemž při výměně noh přecházíme z vnější hrany do vnitřní nebo z vnitřní do vnější. Sekvence kroků Obraty Trojky, twizly, protitrojky, kličky, protizvraty, zvraty 70

71 Kroky Běh, špičkové kroky, chasse, mohawky, choctaw. Různé typy obratů a kroků musí být během sekvence rovnoměrně rozloženy. Různorodost: Kroková sekvence musí obsahovat minimálně 4 různé způsoby obratů a 2 různé typy kroků. Každý z těchto druhů obratů a kroků musí být během sekvence proveden minimálně dvakrát. Komplexnost: Kroková sekvence musí obsahovat minimálně 5 různých způsobů obratů a 3 různé typy kroků, všechny musí být předvedeny minimálně jednou v obou směrech. B. Bruslařské skoky Skoky jsou typickými prvky bruslařské jízdy, při nichž bruslař opouští ledovou plochu a ve vzduchu se otáčí kolem své osy. Správně provedený bruslařský skok je charakterizován především svou mohutností, čímž je myšlena výška skoku, rychlost rotace a z toho vyplývající délka skoku. Skoky jsou rozděleny na skoky hranové a skoky odpíchnuté. Z hlediska dalšího dělení lze definovat skoky provedené ve smyslu trojky (např. Axel-Paulsenův skok) a skoky ve smyslu protizvratu (např. Lutzův skok). Každý z bruslařských skoků je složen z několika základních fází nájezdového oblouku, odrazového oblouku, odrazu, letové fáze, rotace, ukončení rotace, dopadu a výjezdového oblouku. Axel-Paulsenův skok Axel Paulsenův skok je považován za krále skoků, a to především pro svou uchvacující mohutnost a rychlost. Dodnes patří axel k nejobtížnějším skokům celé skokanské abecedy. Při jednoduchém provedení se musí bruslař ve vzduchu otočit o 540, tj. jeden a půl obratu, ve dvojitém provedení o 900 a v trojitém o V současné době je v kategorii mužů trojitý axel základním předpokladem pro vstup mezi světovou krasobruslařskou špičku. 71

72 Salchowův skok Salchow je skokem ve smyslu trojky, při němž v případě rotování vlevo odskakujeme z levé nohy a dopadáme na nohu pravou. Skok rotujeme pouze o 180, neboť před odskokem jsme natočeni čelem do směru jízdy. Po doskoku plynule vyjíždíme obloukem vzad ven. Toeloop (odpíchnutý rittberger) Skok můžeme začít z nájezdového oblouku vpřed dovnitř na pravé noze, přičemž pomocí trojkového obratu se dostaneme do odrazového oblouku vzad ven. Při pokládání zanožené levé nohy zachytíme zoubky brusle o led ve směru nájezdového oblouku a v okamžiku zachycení zoubků o led se vzepřením na levé noze odrážíme. Rittbergerův skok (loop) Do Rittbergerova skoku odskakujeme při levotočivé rotaci z pravé nohy, otáčíme se o 180 a opět dopadáme na pravou nohu. Flip (odpíchnutý salchow) Na skok se rozjedeme z oblouku vpřed ven na levé noze, provedeme trojkový obrat do oblouku vzad dovnitř na levé noze Jakmile zachytíme spodním zoubkem pravé brusle o led, se odrazíme. Lutzův skok Lutzův skok je skokem s obratem ve smyslu protizvratu. Začínáme z nájezdového oblouku vzad ven. V okamžiku zachycení zoubky brusle volné nohy o led se vzepřeme a provedeme odraz z vnější hrany brusle a odraz z vnitřní hrany (tzv. flutz); C. Piruety K dalším prvkům typickým pro krasobruslařskou jízdu patří piruety. Každá pirueta, při níž se bruslař otáčí kolem své osy, má tři základní fáze - nájezd, vlastní otáčení a výjezd. 72

73 Podle současných pravidel nového systému hodnocení je umožněna bruslařům během otáčení změna hrany (z vnitřní na vnější nebo z vnější na vnitřní), což zvyšuje obtížnost dané piruety. Piruety je možno rozlišovat podle určitých kritérií, mezi která patří zejména způsob nájezdu do piruety (z nájezdu vpřed ven nebo z nájezdu vzad ven) a způsob polohy během vlastního otáčení (vzpřímená, nízká, ve váze). Každou z uvedených piruet lze kombinovat přešlápnutím nebo přeskočením na druhou nohu či skokem do piruety. Ve všech případech lze piruety obměňovat i změnou polohy hlavy, trupu, paží a volné nohy. Vzpřímená pirueta na jedné noze Nízká pirueta vpřed Přešlápnutá nízká pirueta vzad Skok do nízké piruety vpřed (V podstatě se jedná o nízkou piruetu vpřed, pouze s tím rozdílem, že její první část provedeme ve výskoku). Skok do nízké piruety vzad Pirueta ve váze vpřed (libela) Přešlápnutá pirueta ve váze vzad Skok do piruety ve váze vzad Zakloněná pirueta Skok přes motýlka do nízké piruety vzad (Pirueta je opět kombinací skoku a piruety). Pozice: Existují tři základní pozice v piruetách: pirueta ve váze (volná noha je v zanožení a její koleno je výše než bok; zakloněná pirueta a pirueta Bielmannové jsou však považovány za varianty vzpřímené piruety), nízká pirueta (hýždě nejsou výš než koleno nohy, na které je pirueta prováděna), vzpřímená pirueta (jakákoliv pirueta na napnuté noze, která není piruetou ve váze); a dále tzv. mezipozice (všechny pozice, které nejsou podle výše uvedených definic pozicemi ve vzpřímené nebo nízké piruetě nebo piruetě ve váze). 73

74 Kombinované piruety: počet otáček v mezipozicích je započítáván do celkového počtu otáček; mezipozice lze považovat za obtížné varianty polohy, pokud splňují požadavky kladené na tyto obtížné varianty, ale zaujmutí těchto pozic nemůže být počítáno za změnu polohy (za kterou je považován jen přechod z jedné základní pozice do jiné základní pozice). V kombinované piruetě v krátkém programu musí být v každé základní pozici předvedeny minimálně dvě otáčky. Pirueta v jedné pozici a skok do piruety: mezipozice jsou povoleny, započítávají se do počtu otáček požadovaného pravidly, nezapočítávají se ale charakteristiky nutné pro zvýšení obtížnosti provedené v těchto pozicích V jakékoliv piruetě se započítává změna hrany pouze v případě, že je provedena v základní pozici. 3.5 Metody zpracování údajů statisticko matematické, grafické, Statistické zpracování ANOVA- Analysis of variance Jednofaktorová analýza rozptylu V analýze rozptylu (analysis of variance, ANOVA) jde o zkoumání závislosti spojité veličiny (Y) na veličině kategoriální (X). Někdy takovou veličinu X nazveme v tomto kontextu faktor a proto přesný název testu zní jednofaktorová analýza rozptylu, případně víc česky analýza rozptylu jednoduchého třídění. V praxi bychom tuto metodu nikdy neměli použít, pokud nejsou splněny dva důležité předpoklady jejího správného fungování: normalita Y a shoda (homogenita) rozptylů Y v jednotlivých kategoriích. Normalita se ověřuje např. pomocí vhodného testu dobré shody (např. Kolmogorovův-Smirnovův test dobré shody), homogenitu lze ověřit např. pomocí tzv. Bartlettova testu, (speciálně v případě, kdy X je alternativní, tedy když nabývá pouze dvou kategorií, lze použít dvouvýběrový F-test). 74

75 Označíme-li r>2 počet kategorií veličiny X a μ 1,, μ r střední hodnoty veličiny Y v jednotlivých X-ových kategoriích, pak testovanými hypotézami jsou H 0 : μ 1 = =μ r (aneb nezávislost Y na X), H 1 : non H 0 (aneb závislost Y na X). V přiložených tabulkách zavádíme označení převzaté z výstupů sw Statistica: SČ efekt součet čtverců vlivem (grupovací proměnné) X, SV efekt počet stupňů volnosti součtu čtverců, PČ efekt rozptyl vlivem (grupovací proměnné) X -tzv. průměrný součet čtverců, SČ chyba součet čtverců reziduální, SV chyba počet stupňů volnosti reziduálního součtu čtverců, PČ chyba reziduální rozptyl, F hodnota testovacího kritéria, p minimální hladina významnosti, na níž lze H zamítnout. 0 Je-li tedy p α, zamítá se hypotéza o shodě středních hodnot. V takovém případě je třeba zjistit, které střední hodnoty jsou rozdílné. Pokud hypotézu o shodě středních hodnot nelze zamítnout, další testy neděláme, jinak provedeme testy mnohonásobného porovnávání. Jelikož je zde r>2, není hned teď zřejmé, která (které) kategorie onu rozdílnost středních výnosů způsobují. Nestačí rozhodnout pouze na základě těchto podmíněných průměrů, ale je potřeba provést další test tzv. mnohonásobného porovnávání (např. Scheffého či Tukeyova metoda). Poznámka Při porovnávání pouze dvou skupin (r=2, tedy r 1=1) funguje ANOVA zcela stejně jako dvouvýběrový t-test. Dokladem příbuznosti obou metod budiž např. to, že kvantily F 0,95 (1, n 2) jsou přesně druhou mocninou kvantilů t 0,975 (n 2). 75

76 4 Výsledky a diskuze Výsledky jsou rozděleny do dvou částí. První část je zaměřena na výsledky z OH , kde jsme sledovali vývojové tendence sportovního výkonu v kategorii mužů. Druhá část je věnována ME a MS v letech , kde bylo výzkumné šetření zaměřeno na rozbory jednotlivých volných jízd v kategorii mužů z pohledu technické obtížnosti skoků, kroků, piruet a komponent programu. Výkony mužů ve volných jízdách jsme sledovali na videozáznamech, které nám umožnily analyzovat a podrobně zpracovat do tabulek jednotlivé výkony. Pomocí nového bodovacího systému jsme přepočítali získané výsledky a tyto výsledky jsme zpracovali a graficky vyhodnotili (obr. 5, 6, 7, 8 a 9). Z pohledu na objektivní výpočet výsledků výkonů v novém systému hodnocení jsme museli u některých sólistů vyloučit některé prvky, které byly navíc, neboť dřívější pravidla neomezovala počet prvků, například skoků, ve volné jízdě, jako je tomu v dnešní době. Výsledky našich výpočtů jsme zpracovali do grafů, které nastiňují vývojové tendence sportovního výkonu v kategorie mužů od roku 1984 do roku Vyhodnocení sportovního výkonu na OH Sport: KRASOBRUSLENÍ Kategorie: sólo - muži Část soutěže: volná jízda Počet vyhodnocovaných závodníků: 24 (dle závěrečného umístění 1. až 6. místo) Posuzované sportovní akce: OH SARAJEVO OH ALBERVILLE 1992 OH LILEHAMMER 1994 OH NAGANO

77 Souhrnné hodnocení podle nových pravidel OH Sarajevo 1984 kategorie senioři muži ,35 122,51 120,95 118, Výkon za volnou jízdu ,78 97, Boitano Sabovčík Hamilton Pořadí Orser Simond Cerne obr. 5 výpočet výsledků podle nového hodnocení OH Sarajevo 1984 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená výpočet výsledku podle nového bodovacího systému a umístění závodníků podle výkonu ve volné jízdě. U obr. 5 můžeme vidět, hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu, které znamená výpočet výsledku podle nového bodovacího systému a umístění závodníku podle výkonu ve volné jízdě. Toto bodové hodnocení umožňuje objektivně porovnat jednotlivé výkony na olympiádě v Sarajevu v roce Bodové hodnoty za volnou jízdu byly u prvních čtyř závodníků velmi vyrovnané a to v rozmezí šesti bodů. 77

78 Souhrnné hodnocení podle nových pravidel OH Albertville 1992 kategorie senioři muži , Výkon za volnou jízdu ,3 123,91 121,97 121,78 121, Stojko Urmanov Wyllie Pořadí Petrenko Browning Barna obr. 6 výpočet výsledků podle nového hodnocení OH Albertville 1992 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená výpočet výsledku podle nového bodovacího systému a umístění závodníků podle výkonu ve volné jízdě. U obr. 6 máme objektivní zhodnocení výsledků za volnou jízdu, kde vidíme určitý bodový posun výkonu nahoru, závodník Elvis Stojko tehdy podal vynikající výkon a jeho získaná bodová hodnota za volnou jízdu podle nového hodnocení je 131,68. Na ostatních místech byly výkony závodníků až překvapivě vyrovnané. 78

79 Souhrnné hodnocení podle nových pravidel OH Lilehammer 1994 kategorie senioři muži , ,2 124,3 Výkon za volnou jízdu ,17 108, , Urmanov Stojko Candeloro Pořadí Davis Milot Tataurov obr. 7 výpočet výsledků podle nového hodnocení OH Lilehammer 1994 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená výpočet výsledku podle nového bodovacího systému a umístění závodníků podle výkonu ve volné jízdě. Obr. 7 vypovídá o vyhodnocení výkonů závodníků na třetím olympijském cyklu, a to Lilehammeru 1994, kde výkony závodníků na prvních třech místech byly velmi dobré a první tři místa zaznamenala výkonnostní růst od minulé olympiády. Od čtvrtého místa je znatelný pokles výkonnosti, který zahájil krasobruslař Scott Davis, po něm následoval Erik Milot a na šestém místě v tabulce hodnocení se umístil Oleg Tataurov s 97,9 body. Bodový rozdíl prvního a šestého závodníka je takřka 40 bodů. 79

80 Souhrnné hodnocení podle nových pravidel OH Nagano 1998 kategorie senioři muži ,1 142,85 Výkon za volnou jízdu ,41 125,86 124, Kulik Stojko Candeloro Pořadí Eldreuge Cousins Yagudin obr. 8 výpočet výsledků podle nového hodnocení OH Nagano 1998 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená výpočet výsledku podle nového bodovacího systému a umístění závodníků podle výkonu ve volné jízdě. Na obr. 8 se setkáváme se zřetelným nárůstem výkonnosti, kde nový systém hodnocení zcela zjevně poukazuje, na bruslařské dovednosti jednotlivých krasobruslařů. Vynikající krasobruslař Ilja Kulik s famózní bruslařskou technikou nedal závodníkům žádnou šanci a získal 159 bodů, druhé místo obsadil Elvis Stojko se 146,1 body a na třetím místě skončil Philip Candeloro se ziskem 142,85 bodů. Bodový rozdíl prvního až šestého závodníka je přibližně třicetibodový, lze tak usuzovat na sbližování předvedených výkonů. Bodové hodnoty na všech uvedených místech mají vzrůstající tendenci o bodů, což je vzhledem k přepočtu novým systémem, jasný důkaz o rostoucí výkonnosti krasobruslařů v daném období. 80

81 Vývoj výkonu v čase pro jednotlivá umístění na OH Růst výkonu pro získání umístění na OH 1984, 1992, 1994 a Výkon místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo 6. místo OH obr. 9 Vývoj výkonu v čase pro jednotlivá umístění na OH Obr. 9 ukazuje jaké hodnoty musely být dosaženy v průběhu let pro získání daného umístění. Jsou patrné vývojové tendence a bodové hodnoty závodníků. Na olympiádě v Naganu se setkáváme s mimořádným nárůstem výkonu závodníka Kulika, který zvýšil svůj výkon na 159 bodů. Od čtvrtého do šestého místa během jednotlivých olympijských cyklů jsou výkony vyrovnané až na olympijských hrách v Lilehameru 1994 dochází k poklesu výkonu, tudíž k propadu výkonnosti. Musíme si ovšem položit otázku, zda tento propad nezapříčinila nedostatečná připravenost závodníků během jednotlivých olympijských cyklů, protože mezi olympiádami Albetrville 1992 a Lilehammer 1994 byly pouze dva roky. Závodníci na prvních třech místech však tyto možné problémy překonali a předvedli výkony hodnotnější než na OH Z uvedených propočtů výsledků závodníků na olympijských hrách plynou tyto zjištěné skutečností: všeobecně je zaznamenáván vzrůstající trend požadavků na výkon závodníka, 81

82 nezáleží na výši umístění, růst nutného výkonu je zaznamenáván na všech příčkách, olympijské hry 1992 byly co se týče výsledků volných jízd abnormální, pět ze šesti sledovaných závodníků dosáhlo prakticky stejné ohodnocení volných jízd, což se nikdy jindy neopakovalo, průměrné hodnoty výkonů na prvních šesti místech mají vzrůstovou tendenci, OH 1994 zaznamenaly propad průměrných výkonů, neboť pouze první tři závodníci dokázali předvést lepší hodnotu výkonu, než první tři na předešlých OH, olympijské hry 1994 a 1998 ukazují výraznější odstupy prvních tří závodníků od zbytku startovního pole. Při shlédnutí jednotlivých olympijských her bylo zřejmé, že výkony šly od roku 1984 prudce nahoru, a na každých olympijských hrách bylo vidět, jak se laťka výkonnosti zvyšuje. Na každý závod se může divák těšit, protože kategorie mužů je z jednou z nejlepších kategorií co se týče náročnosti na výkon závodníků. Při analýze si nešlo nevšimnout, že tito vrcholoví sportovci nechybují v krasobruslařských prvcích a bravurně zvládají jednotlivé komponenty, které patří do volné jízdy. Měli bychom se zamyslet nad tím, kam až špičkoví závodníci budou moci zajít se svojí bruslařskou náročností a skokanskou technikou. Pokrok je nezadržitelný, výkonnost závodníků stále roste, skoky jenž byly před pár lety předváděny pouze několika elitními závodníky, jsou v dnešní době již samozřejmostí, závodníci přicházejí s inovacemi, a tak je více než zřejmé, že nová pravidla také nevydrží věčně, a budou muset být přepracována dle aktuálních požadavků sportu, respektive dle aktuálních výkonnostních možností sportovců a nových prvků. Nový hodnotící systém tedy splňuje to, co se od něj očekávalo, dokáže reálně posoudit aktuální výkony sportovců a může sloužit jako srovnávací měřítko. Blízká budoucnost také ukáže, zda se opravdu projeví i proti korupční možnosti systému, kdy již není tak jednoduché manipulovat s výsledky například tak, jak se tomu stalo na OH v Salt Lake City. 82

83 4.2 Statistické zpracování volných jízd na ME a MS Ke statistickému zpracování se nabízí Analýza rozptylu (ANOVA- Analysis of variance). Tato metoda je nejvhodnější pro sledovaní vývoje v čase proměnných A1-A5 a celkový počet bodů. V roce 2004 došlo na kongresu ISU v pravidlech krasobruslení k významné změně v hodnocení krasobruslařských prvků ve volné jízdě. Každý prvek ve volné jízdě má své bodové ohodnocení, a proto je velmi důležitá přesná statistika a vyhodnocení jednotlivých bodových hodnot, kterých dosáhli závodníci během ME a MS. V průběhu našeho výzkumu se bodování nezměnilo, jen v roce 2006 se změna uskutečnila v bodování kroků a piruet, a to jen nepatrně. Analýza rozptylu (ANOVA-Analysis of variance) pomůže odhalit statisticky významné momenty, které se týkají výzkumných otázek a hypotéz. Metoda prokáže zvyšování výkonnosti v kategorii mužů vzhledem ke změnám bodování a ukáže, zda dochází k nárůstu bodů za technickou obtížnost jízdy a za skoky, ve kterém roce tomu bylo, v kterých letech jsou výsledky totožné a které se odlišovaly. Dále ANOVA přispěje ke statistickému zpracování o prvcích, na které se krasobruslaři zaměří ve volné jízdě, a to vzhledem ke zvyšování získaných bodů celkem, ve kterém roce tomu bylo, resp. které roky dopadly stejně a které se odlišovaly. V celém dokumentu zvolili jsme hladinu významnosti α = 0,2. Obvyklých α= 0,05 je nereálné použít, vzhledem k počtu srovnávaných závodů 1/6 = 0,1666, proto α = 0,2. Hladina významnosti 0,2 je v tabulkách vyznačena červeně. tab. 2a: Průměry a směrodatné odchylky prvků a komponent ve sledovaných mistrovstvích mistrovství technika technika kompon. kompon. skoky skoky průměr sm.odch. průměr sm.odch. průměr sm.odch. 1 ME ,60 2,05 64,92 2,04 46,65 1,94 2 ME ,83 2,05 67,24 2,04 47,49 1,94 3 ME ,49 2,05 64,29 2,04 48,84 1,94 4 MS ,77 2,05 67,70 2,04 50,35 1,94 5 MS ,66 2,05 70,70 2,04 49,66 1,94 6 MS ,28 2,05 70,62 2,04 55,73 1,94 83

84 tab. 2b: Průměry a směrodatné odchylky prvků a komponent ve sledovaných mistrovstvích mistrovství kroky kroky piruety piruety Celkem Celkem průměr sm.odch. průměr sm.odch. průměr sm.odch. 1 ME2005 5,69 0,30 8,27 0,41 125,26 3,57 2 ME2006 4,90 0,30 10,18 0,41 129,48 3,57 3 ME2007 4,80 0,30 10,81 0,41 128,20 3,57 4 MS2005 5,02 0,30 9,20 0,41 132,05 3,57 5 MS2006 6,21 0,30 10,78 0,41 137,18 3,57 6 MS2007 6,19 0,30 12,35 0,41 144,56 3,57 tab. 3: Testy na homogenitu rozptylů Hartleyův Cochranův Bartlettův F-max C Ch-2 SV p Technika 11, , , , Komponenty 2, , , , Skoky 4, , , , Kroky 2, , , , Piruety 4, , , , Srážky 4, , , , Body celkem 9, , , , Body za techniku ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech tab. 4: Body za techniku stupně volnosti technika SČ technika PČ technika F technika P Abs. člen , ,8 6131,598 0, mistrovství ,8 266,8 5,279 0, Chyba ,4 50,5 Celkem ,3 84

85 85 mistrovství; Průměry MNČ Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti technika ME 2005 MS2005 ME2006 MS2006 ME2007 MS2007 mistrovství obr. 10 Body za techniku-průměr tab. 5: Body za techniku-průměr. V tabulce jsou zobrazeny homogenní skupiny z hlediska statistického rozdílu. Příslušnost k jedné skupině znamená, že mezi sledovanými proměnnými není statisticky významný rozdíl. Mistrovství technika průměr ME ,59500 **** 2 ME ,82500 **** **** 3 ME ,49167 **** **** 4 MS ,77000 **** **** 5 MS ,65500 **** 6 MS ,28167 **** 1. Body za techniku volné jízdy mužů na ME a MS v letech Graf 10 ukazuje na značný nárůst bodových hodnot za techniku volné jízdy sledovaných závodníků, zvláště na MS je bodový nárůst výrazný. V roce 2005 byla průměrná hodnota 64,77000, o rok později, v roce 2006, se bodové hodnocení v průměru zvýšilo na 66,65500 bodů. 85

86 V posledním roce výzkumu na MS se bodová hodnota za technickou obtížnost ve volné jízdě mužů zvýšila na 74,28167 bodů. Při sledování stejného grafu č. 10 v letech z pohledu ME je bodový nárůst taktéž významný, ale bodové hodnoty jsou o poznání nižší, než při MS ve stejném sledovaném období. Bodové hodnoty za techniku volné jízdy při ME v roce 2005 dosáhly průměrné hodnoty 60,59500 bodů, v roce 2006 se zvýšily na 62,82500 bodů. V následujícím roce našeho sledování se dostaly bodové hodnoty na úroveň 64,49167 bodů. Z tohoto grafu a jeho popisu je zřejmé, že námi vyslovená hypotéza 1 se potvrdila, a ukázala na zvyšující se bodové hodnoty za techniku volné jízdy v letech Body za komponenty ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech tab. 6: Body za komponenty Stupně volnosti kompon. SČ kompon. PČ kompon. F kompon. P Abs. člen , ,1 6590,723 0, mistrovství 5 443,5 88,7 1,778 0, Chyba ,7 49,9 Celkem ,2 86

87 78 mistrovství; Průměry MNČ Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti kompon ME 2005 MS2005 ME2006 MS2006 ME2007 MS2007 mistrovství obr. 11 Body za komponenty-průměr tab. 7: Body za komponenty-průměr. V tabulce jsou zobrazeny homogenní skupiny z hlediska statistického rozdílu. Příslušnost k jedné skupině znamená, že mezi sledovanými proměnnými není statisticky významný rozdíl. Mistrovství kompon. průměr ME ,29167 **** 1 ME ,91833 **** **** 2 ME ,24083 **** **** **** 4 MS ,70167 **** **** **** 6 MS ,61667 **** **** 5 MS ,69667 **** 2. Body za komponenty programu ve volné jízdě mužů na ME a MS v Graf č. 11 nastiňuje situaci, která nastala v novém pojetí bodování na ME a MS od roku

88 Tato bodová hodnota je velmi závislá na subjektivním hodnocení jednotlivých rozhodčích. Přesto, že jsou stanovena přesná pravidla pro udělování bodových hodnot za komponenty programu, je zde ještě vidět nejednotnost jednotlivých rozhodčích na daný závod a pohled na jednotlivé závodníky startovního pole. Body za skoky ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech tab. 8: Body za skoky Stupně volnosti skoky SČ skoky PČ Skoky F skoky P Abs. člen , ,2 3949,064 0, mistrovství 5 620,3 124,1 2,745 0, Chyba ,9 45,2 Celkem ,2 62 mistrovství; Průměry MNČ Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti skoky ME 2005 MS2005 ME2006 MS2006 ME2007 MS2007 mistrovství obr. 12 Body za skoky-průměr 88

89 tab. 9: Body za skoky-průměr. V tabulce jsou zobrazeny homogenní skupiny z hlediska statistického rozdílu. Příslušnost k jedné skupině znamená, že mezi sledovanými proměnnými není statisticky významný rozdíl. mistrovství skoky průměr ME ,65250 **** 2 ME ,48833 **** 3 ME ,84500 **** 5 MS ,66083 **** 4 MS ,35250 **** **** 6 MS ,73333 **** 3. Body za techniku skoků zařazených ve volné jízdě mužů na ME a MS Graf č. 12 zachycuje jasné zlepšení nárůstu bodové hodnoty ve skokanské části volné jízdy mužů jak na ME, tak i na MS. V prvním roce sledování na ME v roce 2005 byla průměrná bodová hodnota 46,65250 bodů. O rok později se bodová hodnota za skoky dostala na úroveň 47,48833 bodů, a v roce 2007 činila průměrná bodová hodnota 48,84500 bodů. Při sledování MS v letech 2005 až 2007 došlo ještě k výraznějšímu nárůstu bodových hodnot za skoky, zařazené ve volné jízdě mužů. V roce 2005 byla průměrná bodová hodnota za skoky 50,35250 bodů a v roce 2007 se zvýšila na 55,73333 bodů. Ukazuje se jasné zlepšení v této oblasti, především zde dominuje MS v roce Z tohoto grafu a jeho popisu je zřejmé, že námi vyslovená hypotéza 2 se potvrdila a ukázala na zvyšující se bodové hodnoty za techniku skoků v letech Body za kroky ve volné jízdy mužů na ME a MS v letech tab. 10: Body za kroky Stupně volnosti kroky SČ kroky PČ kroky F kroky P Abs. člen , , ,637 0, mistrovství 5 25,168 5,034 4,643 0, Chyba 66 71,545 1,084 Celkem 71 96,713 89

90 7,5 mistrovství; Průměry MNČ Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 7,0 6,5 6,0 kroky 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 ME 2005 MS2005 ME2006 MS2006 ME2007 MS2007 mistrovství obr. 13 Body za kroky-průměr tab. 11: Body za kroky-průměr. V tabulce jsou zobrazeny homogenní skupiny z hlediska statistického rozdílu. Příslušnost k jedné skupině znamená, že mezi sledovanými proměnnými není statisticky významný rozdíl. Mistrovství kroky průměr ME2007 4, **** 2 ME2006 4, **** **** 4 MS2005 5, **** **** 1 ME2005 5, **** **** 6 MS2007 6, **** 5 MS2006 6, **** 90

91 4. Body za techniku kroků zařazených ve volné jízdě mužů na ME a MS Je nutné, zamyslet se nad drobnou změnou pravidel, která nastala v roce 2006, kdy bylo navýšení obtížnosti kroků z maximální obtížnosti level 1 až 3 na obtížnost level 1 až 4. Pravděpodobně se tímto drobným zásahem do pravidel krasobruslení úroveň kroků výrazně nezměnila v jejím bodovém nárůstu jak na ME tak i na MS ve sledovaných letech. Body za piruety ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech tab. 12: Body za piruety Stupně volnosti Piruety SČ piruety PČ Piruety F piruety P Abs. člen , , ,785 0, mistrovství 5 120,402 24,080 12,176 0, Chyba ,525 1,978 Celkem ,926 91

92 14 mistrovství; Průměry MNČ Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti piruety ME 2005 MS2005 ME2006 MS2006 ME2007 MS2007 mistrovství obr. 14 Body za piruety-průměr tab. 13: Body za piruety-průměr. V tabulce jsou zobrazeny homogenní skupiny z hlediska statistického rozdílu. Příslušnost k jedné skupině znamená, že mezi sledovanými proměnnými není statisticky významný rozdíl. mistrovství piruety průměr ME2005 8,27000 **** 4 MS2005 9,20083 **** **** 2 ME ,17917 **** **** 5 MS ,77917 **** 3 ME ,80500 **** 6 MS ,35250 **** 5. Body za techniku piruet ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech Graf č. 14 jasně dokumentuje zvyšování úrovně bodových hodnot a stoupající tendenci jak na ME tak i MS ve všech letech výzkumu. 92

93 Body za srážky ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech tab. 14: Body za srážky Stupně volnosti srážky SČ srážky PČ srážky F srážky p Abs. Člen 1 10, , , , Mistrovství 5 1, , , , Chyba 66 25, ,38384 Celkem 71 27, ,2 mistrovství; Průměry MNČ Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 1,0 0,8 0,6 srážky 0,4 0,2 0,0-0,2-0,4 ME 2005 MS2005 ME2006 MS2006 ME2007 MS2007 mistrovství obr. 15 Srážky-průměr tab. 15: Srážky-průměr mistrovství srážky průměr 1 5 MS2006 0, **** 1 ME2005 0, **** 6 MS2007 0, **** 4 MS2005 0, **** 3 ME2007 0, **** 2 ME2006 0, **** 93

94 6. Bodové srážky ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech Graf č. 15 jsme využili pro zajímavost, vzhledem k ostatním sledovaným hodnotám, a došli jsme k názoru, že zde nedošlo k žádným statisticky významným změnám. Body celkem ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech tab. 16: Body celkem Stupně volnosti Body celkem SČ Body celkem PČ Body celkem F Body celkem P Abs. Člen ,671 0, Mistrovství ,875 0, Chyba Celkem mistrovství; Průměry MNČ Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti Body celkem ME 2005 MS2005 ME2006 MS2006 ME2007 MS2007 mistrovství obr. 16 Body za volnou jízdu celkem-průměr 94

95 tab. 17: Body za volnou jízdu celkem-průměr. V tabulce jsou zobrazeny homogenní skupiny z hlediska statistického rozdílu. Příslušnost k jedné skupině znamená, že mezi sledovanými proměnnými není statisticky významný rozdíl. mistrovství Body celkem průměr ME ,2633 **** 3 ME ,2000 **** **** 2 ME ,4825 **** **** 4 MS ,0550 **** **** 5 MS ,1850 **** **** 6 MS ,5650 **** 7. Bodové hodnocení celkem za volnou jízdu mužů na ME a MS v letech Na grafu č. 16 je znázorněna vzrůstající tendence bodového ohodnocení za celkovou hodnotu volné jízdy. Dle grafu je patrno, že úroveň volných jízd na ME v roce 2005 dosáhla bodového ohodnocení v průměru 125,2633 bodů a v roce 2006 je bodová hodnota 129,4825 bodů. Jen v roce 2007 při ME došlo k malému poklesu bodů a to na úroveň 128,2000 bodů. Ve stejném období při MS dochází k výraznému navýšení bodových hodnot za volnou jízdu a to ze 132,0550 bodů získaných v roce 2005, na bodovou hodnotu 144,5650 bodů získaných na MS v roce Z tohoto grafu a jeho popisu je zřejmé, že námi vyslovená hypotéza 3 se potvrdila a ukázala, že krasobruslaři se zaměřují na takové prvky, které vedou ke zvýšení celkem získaných bodů ve volné jízdě v letech

96 4.3 Vyhodnocení sportovního výkonu na ME A MS Sport: KRASOBRUSLENÍ Kategorie: sólo - muži Část soutěže: volná jízda Počet vyhodnocovaných závodníků: 12 (dle závěrečného umístění 1. až 12. místo) Posuzované sportovní akce: Mistrovství Evropy 2005 Mistrovství Evropy 2006 Mistrovství Evropy 2007 Mistrovství světa 2005 Mistrovství světa 2006 Mistrovství světa 2007 Výchozí data pro statistické srovnání: tab. 18: Součty a aritmetické průměry vyhodnocovaných dat (Mistrovství Evropy) Mistrovství Evropy (ME) - rok CH-1 CH-2 CH-3 CH-4 CH-5 CH-6 CH-7 CH ,14 60,59 779,02 64,91 559,83 46,65 99,24 8, ,9 62,82 806,89 67,24 569,86 47,48 122,15 10, ,9 64,49 771,5 64,29 586,14 48,84 129,66 10,80 CH-9 CH-10 CH-11 CH-12 CH-13 CH-14 CH-15 CH-16 CH-17 CH-18 68,29 5, ,85 4, ,6 4, CH-19 CH-20 CH ,16 125, ,79 129, ,4 128,2 7 96

97 tab. 19: Součty a aritmetické průměry vyhodnocovaných dat (Mistrovství světa) Mistrovství světa (MS) - rok CH-1 CH-2 CH-3 CH-4 CH-5 CH-6 CH-7 CH ,24 64,77 812,42 67, ,23 50,35 110,41 9, ,86 66,65 848,36 70, ,93 49,66 129,35 10, ,38 74,28 847,4 70, ,8 55,73 148,23 12,352 CH-9 CH-10 CH-11 CH-12 CH-13 CH-14 CH-15 CH-16 CH-17 CH-18 60,24 5, ,56 6, ,33 6, CH-19 CH-20 CH ,66 132, ,22 137, ,78 144,565 4 Pozn.: Fialově označená políčka ve sloupcích CH-14 a CH-18 symbolizují fakt, že úroveň obtížnosti 4 (angl. LEVEL 4 ) v daném roce ještě nebyl zaveden. tab. 20: Mistrovství Evropy (ME) - rok 2005 umístění Jméno závodníka A-1 A-2 A-3 A-4 A-5 Ded. Celk. p. b Plushenko E. 71,05 80,76 55,61 6,39 9, , Joubert B. 69,71 77,74 54,7 6,84 8, , Lindemann S. 65,51 68,28 51,29 5,35 8, , Dambier F. 66,43 62,36 53,8 5,1 7, , Griazev A. 62,33 65,78 48,26 6,77 7, , Van Den Perren K. 62,79 65,22 49,19 5 8, , Lambiel S. 53,14 73,36 36,45 6,48 10, , Chiper G. 57,8 61,86 45,28 4,29 8, , Contesti S. 54,45 57,08 40,91 6,34 7, , Serov R. 54,45 57,08 41,17 6,34 7, , Othman J. 55,02 54,66 41,68 4,29 9, , Berntsson K. 54,46 54,84 41,49 5,1 7, ,3 SOUČET 727,14 779,02 559,83 68,29 99, ,16 ARITMET. PRŮM. 60,595 64, ,6525 5,6908 8,27 0,25 125,

98 tab. 21: Mistrovství Evropy (ME) - rok 2006 umístění Jméno závodníka A-1 A-2 A-3 A-4 A-5 Ded. Celk. p. b Plushenko E. 80,23 82,23 60,16 7,55 12, , Lambiel S. 77,22 76,92 61,63 4,8 10, , Joubert B. 68,96 77,14 53,45 5,46 10, , Klimkin I. 65,8 67,52 50,74 3,81 11, , Dambier F. 60,47 69, ,17 9, , Dinev I. 62,1 60,78 48,43 4,1 9, , Van Der Perren K. 57,12 65,22 44,28 4,1 8, , Preaubert A. 62,04 61,06 45,73 4,97 11, , Smalun S. 56,57 62,28 42,5 4,45 9, , Lindemann S. 51,36 65,64 37,77 4,34 9, Chiper G. 51,41 64,64 35,27 5,03 11, , Kovalevski A. 60, ,9 6,07 8, ,62 SOUČET 753,9 806,89 569,86 58,85 122, ,79 ARITMET. PRŮM. 62,825 67, , ,904 10,179 0, ,4825 tab. 22: Mistrovství Evropy (ME) - rok 2007 umístění Jméno závodníka A-1 A-2 A-3 A-4 A-5 Ded. Celk. p. b Joubert B. 74,72 77,22 57,1 6,03 11, , Van Der Perren K. 68,57 69,1 56,28 3,88 8, , Verner T. 64,33 72,8 44,42 6,62 13, , Davydov S. 68,92 65,72 53,79 4,32 10, , Preaubert A. 63,21 70,64 47,47 5,24 10, , Lutai A. 66,93 66,64 51,1 4,1 11, , Zelenka K. 67, ,31 3, , Lindemann S. 62,76 60,2 49,5 4,1 9, , Urbas G. 62,31 57,06 45,76 5,03 11, , Othman J. 57,9 62,42 41,83 5,33 10, , Berntsson K. 52,65 62,06 36,09 5,46 11, , Macypura I. 64,4 46,64 50,49 3,6 10, ,04 SOUČET 773,9 771,5 586,14 57,6 129, ,4 ARITMET. PRŮM. 64, , ,845 4,8 10,805 0, ,2 98

99 tab. 23: Mistrovství světa (MS) - rok 2005 umístění Jméno závodníka A-1 A-2 A-3 A-4 A-5 Ded. Celk. p. b Lambiel S. 67,32 76,86 47,79 5, , Buttle J. 63,42 74,88 46,07 6,03 11, , Sandhu E. 62,25 72,88 47,73 5,67 8, , Lysacek E. 63,18 70,56 46,94 5,45 10, , Van Der Perren K. 68,71 64,8 56,86 4,07 7, , Weir J. 60,72 72,64 47,89 4,26 8, , LI CH. 64,27 66,56 51,57 3,78 8, , Dambier F. 63,6 66,7 50,35 5,46 7, , Goebel T. 68,04 63,8 55,04 4,36 8, , Lindemann S. 62,28 66,3 48,18 4,79 9, , Dinev I. 65,78 60, ,84 8, , Zhang M. 67,67 55,5 55,81 4 7, ,17 SOUČET 777,24 812,42 604,23 60,24 110, ,66 ARITMET. PRŮM. 64,77 67, ,3525 5,02 9, , ,055 tab. 24: Mistrovství světa (MS) - rok 2006 umístění Jméno závodníka A-1 A-2 A-3 A-4 A-5 Ded. Celk. p. b Lambiel S. 78,7 77,88 59,35 7,13 12, , Joubert B. 79,99 76,48 63,28 7,58 9, , Lysacek E. 76, ,99 7,06 10, , Sandhu E. 66,83 75,7 50,75 5,83 10, , Oda N. 66,43 70,3 48,36 4,47 13, , Preaubert A. 73,23 62,92 55,01 5,4 12, , Buttle J. 58,61 75,2 39,85 7,06 11, , Weir J. 56,88 72,78 41,85 6,04 8, , Savoie M. 60,72 68,36 44,21 6,84 9, , Klimkin I. 58,99 67,42 42,38 5, , Davydov S. 63,2 62,34 49,08 5,61 8, , Chiper G. 59,31 65,98 42,82 5,93 10, ,29 SOUČET 799,86 848,36 595,93 74,56 129, ,22 ARITMET. PRŮM. 66,655 70, , , ,779 0, ,185 99

100 tab. 25: Mistrovství světa (MS) - rok 2007 umístění Jméno závodníka A-1 A-2 A-3 A-4 A-5 Ded. Celk. p. b Takahashi D. 86,52 76,92 66,35 7,77 12, , Lambiel S. 82,49 78,16 59,65 7,48 15, , Joubert B. 80,57 76,64 64,15 7,13 9, , Verner T. 84,3 72,5 64,25 7,06 12, , Lysacek E. 77,05 71,64 55,99 6,91 14, , Oda N. 74,63 68,14 54,49 6,04 14, , Berntsson K. 75,36 64,84 55,94 6,77 12, , Buttle J. 63,86 73,2 45,53 7,2 11, , Lindemann S. 68,62 64,76 54,92 4,24 9, , Weir J. 60,97 71,74 42,5 5,03 13, , Preaubert A. 68,32 65,22 50,86 4,96 12, , Davydov S. 68,69 63,64 54,17 3,74 10, ,33 SOUČET 891,38 847,4 668,8 74,33 148, ,78 ARITMET. PRŮM. 74, , , , ,352 0,33 144,565 Legenda zkratek: Legenda použitých zkratek v tabulce 18 a 19: CH-1 body za techniku - SOUČET u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-2 body za techniku - ARITMETICKÝ PRŮMĚR u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-3 body za komponenty programu - SOUČET u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-4 body za komponenty programu - ARITMETICKÝ PRŮMĚR u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-5 SKOKY - body za techniku - SOUČET u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-6 SKOKY - body za techniku - ARITMETICKÝ PRŮMĚR u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-7 PIRUETY - body za techniku - SOUČET u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-8 PIRUETY - body za techniku - ARITMETICKÝ PRŮMĚR u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-9 KROKY - body za techniku - SOUČET u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-10 KROKY - body za techniku - ARITMETICKÝ PRŮMĚR u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-11 LEVEL 1 u PIRUET - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-12 LEVEL 2 u PIRUET - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-13 LEVEL 3 u PIRUET - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) CH-14 LEVEL 4 u PIRUET - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků 100

101 CH-15 CH-16 CH-17 CH-18 CH-19 CH-20 CH-21 dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) LEVEL 1 u KROKŮ - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) LEVEL 2 u KROKŮ - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) LEVEL 3 u KROKŮ - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) LEVEL 4 u KROKŮ - celkový počet udělených levelů u prvních 12 závodníků dle aktuálního pořadí (volná jízda v kategorie sólo - muži) Celkový SOUČET bodů za techniku a komponenty programu z jednotlivých soutěží v jednotlivých letech Celkový ARITMETICKÝ PRŮMĚR bodů za techniku a komponenty programu z jednotlivých soutěží v jednotlivých letech Celkový SOUČET bodových srážek v jednotlivých soutěžích v jednotlivých letech Legenda použitých zkratek v tabulce 20 až 25: A-1 BODY ZA TECHNIKU (celkově, tzn. za piruety, skoky i kroky dohromady) u jednotlivých závodníků A-2 BODY ZA KOMPONENTY PROGRAMU u jednotlivých závodníků A-3 SKOKY - BODY ZA TECHNIKU u jednotlivých závodníků A-4 KROKY - BODY ZA TECHNIKU u jednotlivých závodníků A-5 PIRUETY - BODY ZA TECHNIKU u jednotlivých závodníků Ded. Zkratka pro anglické slovo Deductions (čes. srážky ) Celk. p. b. Zkratka pro slova Celkový počet bodů Rozbory volných jízd mužů na ME a MS v období CH 1 Body za techniku Součet bodů za techniku u prvních dvanácti závodníků dle aktuálního pořadí ve volné jízdě mužů má vzrůstající trend, jak na ME, tak i na MS. Bodové hodnoty za techniku na ME stouply o 46,76 bodů u sledovaného souboru. Na MS se bodové hodnoty zvýšily ještě výrazněji, a to o hodnotu 114,14 bodů za techniku. Potvrzujeme hypotézu č. 1, že výkonnostní růst krasobruslařů v bodech za techniku má vzrůstající tendenci. CH 2 Aritmetický průměr bodů za techniku má vzrůstající tendenci jak na ME, tak i na MS. 101

102 V roce 2005 na ME byla průměrná bodová hodnota 60,59 bodů, a v roce 2007 dosáhla v průměru na hodnotu 64,49 bodů. Na MS je průměrná hodnota bodů za techniku ještě vyšší. V roce 2005 kdy činila 64,77 bodů, se dostala na bodovou hodnotu 74,28 bodů. CH 3 Body za komponenty Bodová hodnota za komponenty nemá stoupající tendenci. Nejvyšší bodová hodnota za komponenty programu byla při ME v roce 2006, a to 806,89 bodů u prvních dvanácti závodníků, ale v roce 2007 dosáhla jen hodnoty 771,5 bodů, což je o 35,39 bodů méně. U MS je rovněž nevýrazný bodový propad v bodové hodnotě za komponenty, ale jen v roce 2007, a to 0,96 bodů. CH 4 Aritmetické průměry bodových hodnot za komponenty programu nemají stoupající tendenci. Na ME v roce 2005 byla průměrná bodová hodnota 64,91 bodů, o rok později 67,24 bodů, a v roce 2007 měla bodovou hodnotu jen 64,29 bodů. Při MS 2005 dosáhli závodníci průměrné hodnoty 67,70 bodů, a v následujícím roce byla hodnota za komponenty programu 70,69 bodů. O rok později se bodová hodnota dostala na 70,61 bodů. CH 5 Body za skoky Na ME má křivka bodových hodnot za techniku skoků stoupající tendenci, a to o hodnotu 26,31 bodů. Na MS nastal mírný bodový pokles hodnot v roce 2006, a to o 8,3 bodů za techniku skoků, ale v roce 2007 se bodová hodnota zvýšila o 72,87 bodů. I zde se potvrdila hypotéza č. 2 o nárůstu bodů za techniku skoků. 102

103 CH 6 Aritmetický průměr bodů za techniku skoků má vzrůstající tendenci jak na ME, tak i na MS. V roce 2005 byla na ME průměrná bodová hodnota 46,65 bodů a v roce 2007 dosáhla bodová hodnota v průměru 48,84 bodů. Na MS je průměrná hodnota bodů za techniku skoků ještě vyšší a to z roku 2005, kdy činila 50,35 bodů se dostala na bodovou hodnotu v roce 2007 na 55,73 bodů. CH 7 Body za piruety Body za techniku piruet mají výrazně stoupající trend, jak u sledované skupiny závodníků na ME, tak i na MS, a to o hodnoty 30,42 bodů na ME a 37,82 bodů na MS. Zde rovněž potvrzujeme hypotézu č. 3 o výkonnostním růstu v piruetách. CH 8 Aritmetický průměr bodů za techniku piruet má vzrůstající tendenci jak na ME, tak i na MS. V roce 2005 na ME byla průměrná bodová hodnota 8,27 bodů a v roce 2007 dosáhla v průměru na hodnotu 10,80 bodů. Na MS byla průměrná bodová hodnota za techniku piruet ještě o poznání vyšší, a to z roku 2005, kdy činila 9,20 bodů se dostala na bodovou hodnotu 12,35 bodů. CH 9 Body za kroky Body získané za techniku kroků na ME neprokazují zvyšující tendenci, naopak body za techniku kroků oproti roku 2005 klesly o 10,69 bodů. Není bez zajímavosti, že žádný ze závodníků na ME nebo MS nezajel krokovou pasáž na level 4. Na MS je výsledek odlišný od ME. Bodová hodnota za kroky v roce 2006 činila 74,56 bodů. O rok později při MS se bodová hodnota dostala na 74,33 bodů, 103

104 což je o 0,23 bodů méně, než na předcházejícím MS. Tato hodnota bodů je u dvanácti závodníků startovního pole nepodstatná, vzhledem k její hodnotě. CH 10 Aritmetické průměry bodových hodnot za techniku kroků na ME nemají stoupající tendenci. V roce 2005 byla průměrná bodová hodnota 5,69 bodů, o rok později 4,90 bodů. V roce 2007 získali závodníci za techniku kroků průměrnou bodovou hodnotu 4,8 bodů. Při MS 2005 dosáhli závodníci průměrné hodnoty 5,02 bodů, a v následujícím roce byla průměrná hodnota 6,21 bodů. O rok později se bodová hodnota dostala na 6,19 bodů. CH 11 až 18 Statistické srovnání obtížnosti kroků a piruet dle levelu (příloha 3) CH 19 Celkový počet bodů Celkový počet získaných bodů na ME má stoupající tendenci. V roce 2005 byla bodová hodnota u dvanácti závodníků 1503,16 bodů, a v roce 2006 dosáhla hodnoty 1553,79 bodů, což je bodový nárůst o 50,63 bodů. Při MS celkový počet bodů má ještě výraznější stoupající tendenci v zisku bodů. V roce 2005 byla bodová hodnota 1584,66 bodů, a v roce 2007 je bodová hodnota 1734,78 bodů. Bodová hodnota se tak zvýšila o 150,12 bodů u dvanácti závodníků. CH 20 Celkový počet bodů na ME v roce 2005 činil v průměru 125,2633 bodů, a v roce 2006 je bodová hodnota 129,4825 bodů. Jen v roce 2007 při ME došlo k malému poklesu bodů, a to na úroveň 128,2000 bodů. Ve stejném období při MS dochází k výraznému navýšení bodových hodnot za volnou jízdu, a to ze 132,0550 bodů získaných v roce 2005, na bodovou hodnotu 144,5650 bodů získaných v roce 2007 na MS. 104

105 Z tohoto popisu je zřejmé, že námi vyslovená hypotéza č. 3 se potvrdila a ukazuje se, že krasobruslaři se zaměřují na takové prvky, které vedou ke zvýšení celkem získaných bodů ve volné jízdy v letech Analýza volných jízd na ME a MS Srovnání celkových součtu bodů za techniku a za komponenty programu obr. 1 (příloha 3) ukazuje srovnání celkových součtu bodů za techniku (modrá barva) a bodů za komponenty programů (zelená barva) získaných ve volné jízdě u prvních dvanácti závodníků startovního pole dle výsledkového protokolu. Při rozboru obr. 1 (příloha 3) jsme došli k závěru, že body za techniku programu (modrá barva plná) při ME mají stoupající hodnotu, a to o 46,76 bodů za sledované období Rovněž při rozboru obr. 1 (příloha 3) jsme zjistili, že na MS 2005 byla hodnota za techniku programu (modrá barva přerušovaná) 777,24 bodů a v roce 2007 získali závodníci o 114,00 bodů více, čímž se potvrdila H1, o výrazném zvyšování výkonu v získaných bodech za techniku programu ve volné jízdě mužů. Obr. 1 (příloha 3) dále ukazuje celkovou stagnaci získaných bodů za komponenty programu (umělecký dojem). Přes pozvolný vzestup v hodnocení komponentů (zelená barva plná) v roce 2006, nastává v roce 2007 znatelný pokles, zvláště na ME, který je pravděpodobně způsoben snahou o zvýšení technické náročnosti volných jízd. Při MS mužů v roce 2005 je základní bodová hodnota za komponenty programu (zelená barva přerušovaná) 812,42 bodů, v roce 2006 se zvýšila na 848,36 bodů, ale v následujícím roce lehce poklesla na úroveň 847,40 bodů. Obr. 2 Body za techniku volné jízdy mužů na ME a MS v letech Obr. 2 (příloha 3) ukazuje na značný nárůst bodových hodnot za techniku volné jízdy námi sledovaných závodníků zvláště na MS. 105

106 V roce 2005 byla průměrná hodnota 64,77000, a o rok později v roce 2006 se bodové hodnocení v průměru zvýšilo na 66,65500 bodů. V posledním roce sledování MS je hodnota za technickou obtížnost ve volné jízdě mužů 74,28167 bodů. Při sledování stejného obrázku č. 2 (příloha 3) v letech z pohledu ME, je bodový nárůst rovněž významný, ale bodové hodnoty jsou o poznání nižší než při MS ve stejném sledovaném období. Bodové hodnoty za techniku volné jízdy při ME v roce 2005 dosáhly průměrné hodnoty 60,59500 bodů, v roce 2006 se zvýšily na 62,82500 bodů. V následujícím roce našeho sledování se bodové hodnoty dostaly na úroveň 64,49167 bodů. Je zřejmé, že vyslovená hypotéza č. 1 se potvrdila a ukázala na zvyšující se bodové hodnoty za techniku volné jízdy v letech Obr. 3 Body za komponenty programu ve volné jízdě mužů v letech na ME a MS. Obr. 2 (příloha 3) znázorňuje situaci, která nastala v novém pojetí bodování na ME a MS od roku Tato bodová hodnota je velmi závislá na subjektivním hodnocení jednotlivých rozhodčích. Přesto, že jsou stanoveny přesná pravidla pro udělování bodových hodnot za komponenty programu, je zde ještě vidět nejednotnost jednotlivých rozhodčích na daný závod a pohled na jednotlivé závodníky startovního pole. Obr. 5 (příloha 3) dokumentuje srovnání celkových součtů bodů za techniku skoků ve volné jízdě u prvních 12 závodníků startovního pole. Zajímavosti u obr. 5 jsou bodové hodnoty získané závodníky na ME a MS v roce 2006, které se přiblížily na hodnotu 26,07 bodů, ale v následujícím roce při MS 2007 se hodnoty za techniku skoků zvýšily na rozdíl 82,66 bodů. 106

107 Body za techniku skoků zařazených ve volné jízdě mužů na ME a MS Obr. 6 (příloha 3) zachycuje jasné zlepšení nárůstu bodové hodnoty ve skokanské části volné jízdy mužů jak na ME, tak i na MS. V prvním roce sledování na ME v roce 2005 byla průměrná bodová hodnota (červená barva plná) 46,65250 bodů. O rok později se bodová hodnota za skoky dostala na úroveň 47,48833 bodů a v roce 2007 činila průměrná bodová hodnota 48,84500 bodů. Při sledování MS v letech 2005 až 2007 došlo ještě k výraznějšímu nárůstu bodových hodnot za skoky zařazených ve volné jízdě mužů (červená barva přerušovaná). V roce 2005 byla průměrná bodová hodnota za skoky 50,35250 bodů a v roce 2007 se zvýšila na 55,73333 bodů. Je zde vidět jasné zlepšení v této oblasti a především zde dominuje MS v roce Z tohoto obrázku a jeho popisu je zřejmé, že vyslovená hypotéza č. 2 se potvrdila a ukázala na zvyšující se bodové hodnoty za techniku skoků v letech Na obr. 7 (příloha 3) jsou zaznamenány celkové součty bodových hodnot za techniku piruet získaných ve volné jízdě u prvních 12 závodníků. Bodové hodnoty za piruety mají vzrůstající tendenci, jak na ME, tak na MS. Při MS (fialová barva přerušovaná) je nárůst hodnot od roku 2005 do roku 2007 o 37,82 bodů vyšší a na ME se bodové hodnoty posunuly o 30,42 bodů. Body za techniku piruet ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech Obr. 8 (příloha 3) jasně dokumentuje zvyšování úrovně průměrných bodových hodnot za techniku piruet a stoupající tendenci bodů jak na ME, tak i MS ve všech letech výzkumu. Na obr. 9 (příloha 3) jsou zaznamenány celkové součty bodových hodnot za techniku kroků získaných ve volné jízdě u prvních 12 závodníků. 107

108 Velkou neznámou je popis obr. 9, 10 (příloha 3) neboť u ME (hnědá barva plná) dochází k poklesu bodových hodnot u kroků jak v roce 2006, tak i v následujícím roce U křivky při MS (hnědá barva přerušovaná) dochází v roce 2006 k výraznému vzestupu bodových hodnot za techniku kroků, ale v následujícím roce k mírnému propadu bodové hodnoty. Body za techniku kroků zařazených ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech Je nutné se zamyslet nad drobnou změnou pravidel, která nastala v roce 2006 a to bylo navýšení obtížnosti kroků z maximální obtížnosti level 1 až 3 na obtížnost level 1 až 4. Pravděpodobně tímto drobným zásahem do pravidel krasobruslení se úroveň kroků výrazně nezměnila v jejím bodovém nárůstu jak na ME, tak i na MS v sledovaných letech. Na obr. 13 (příloha 3) je zaznamenáno ME 2005 z pohledu srovnání bodů za techniku (modrá barva) a bodů za komponenty programu (zelená barva) u prvních dvanácti závodníků. Obr. 13 (příloha 3) ukazuje na vyrovnanost v zisku bodů za techniku a za komponenty programu. Z dvanácti závodníků jen dva závodníci měli větší bodový rozdíl v zisku bodů za techniku a bodů za komponenty programu. Výjimku tvoří (Pluščenko a Lambiel). Obr. 14 (příloha 3) rovněž ukazuje na vyrovnanost bodových hodnot za techniku a bodových hodnot za komponenty. Maximální rozdíl bodových hodnot na ME 2006 je u Liendemenna a Chipera na 10. a 11. místě. Příčina tohoto poklesu hodnot je dána chybou ve skokanské části volné jízdy u obou bruslařů. Při rozboru grafu č. 13 a 14 (příloha 3) je dobře vidět, že při ME 2005 a ME 2006 body získané za komponenty programu u prvních dvanácti závodníků jsou v celkovém součtu vyšší a to v roce 2005 o 51,88 bodů a v následujícím roce 2006 o 52,99 bodů, než získali závodníci na ME 2005 a ME 2006 za techniku. Obr. 15 (příloha 3) dokumentuje prolínání bodových hodnot získaných závodníky při ME 2007 za techniku (modrá) a za komponenty programu (zelená) 108

109 ve volné jízdě. Výjimku tvoří závodník Macypura, který ve skokové části získal 50,49 bodů, a tím vznikl osmnácti bodový rozdíl s bodovou hodnotou za komponenty. Na obr. 16 (příloha 3) je uvedeno srovnání bodů za techniku (modrá barva) a bodů za komponenty programu (zelená barva) na MS Není bez zajímavosti, že bodové hodnoty u prvních 4 závodníků jsou vyšší za komponenty programu, než za techniku. Bodové hodnoty u 5., 7., 8., 9., 10., 11. bruslaře jsou vyrovnané. U Zhanga je výrazný pokles bodů za komponenty. Při MS 2006 obr. 17 dochází k výraznějším bodovým rozdílům hodnot za techniku (modrá barva) a za komponenty programu (zelená barva) jen u bruslařů na 7. a 8. místě. Oběma bruslařům se nezdařila skokanská část programu. Závodník Weir dokonce udělal banální chybu a ve skokanské části programu zařadil jen šest skoků z osmi možných, čímž se připravil o mnoho bodů. Na MS 2007 obr. 18 (příloha 3) nastává výrazná změna v zisku bodových hodnot za techniku programu (modrá barva). Graf je výrazně odlišný od předcházejících grafů, neboť bodové hodnoty za techniku jsou až do 7. místa vyšší, než bodové hodnoty za komponenty programu (zelená barva). U zbývajících pěti krasobruslařů se hodnoty za techniku a komponenty prolínají. Obr. 22 (příloha 3) přibližuje srovnání celkového počtu bodů získaných ve volné jízdě u prvních dvanácti závodníků na MS Zatímco u ME v roce dochází k prolínání křivek za celkový počet bodů, tak na MS se bodové hodnoty každým rokem výrazně posouvají směrem nahoru, a to tak výrazně, že na posledním MS 2007 (hnědá barva), ani jeden bruslař neměl bodovou hodnotu nižší, než krasobruslaři na MS 2005, či MS K prolnutí křivek došlo jen u čtyř závodníků na 8. až 11. místě na MS 2005 (modrá barva) a na MS 2006 (fialová barva). Na obr. 23 (příloha 3) je graficky znázorněno srovnání celkového počtu bodů získaných ve volné jízdě na ME a MS v letech Křivkám kraluje MS 2007 (hnědá barva), kde ani jeden závodník nebyl horší než ostatní závodníci na předcházejících ME a MS. Taktéž MS 2006 bylo velmi úspěšné v získávání bodových hodnot. Výjimku tvoří ME 2006 (zelená barva), kde první tři závodníci Pluščenko, 109

110 Lambiel, Joubert získali po vzájemném boji více bodů, než závodníci o rok později na medailových místech. Rozdíl u prvních závodníků je 19,26 bodů. Obr. 24 (příloha 3) názorně přibližuje srovnání bodů za techniku skoků získaných na ME a MS v roce ve volné jízdě u dvanácti závodníků. Zajímavá je křivka MS 2005 (světle modrá barva), kde hodnoty prvních čtyř závodníků jsou na velmi slabé úrovni a na ostatních mistrovstvích ME a MS získali závodníci vyšší bodové hodnoty. Druhá část grafu je zajímavá tím, že na MS 2005 posledních pět závodníků mělo bodové hodnoty za skoky vyšší, než ostatní bruslaři na všech sledovaných ME a MS. 110

111 Závěr Cílem práce bylo zjišťování stavu úrovně sportovní výkonnosti a sledování tendencí jejího vývoje. Sledovali jsme sportovní výkony mužů ve volné jízdě na čtyřech olympijských hrách a původní hodnocení jsme přepočetli systémem novým. Vyhodnotili jsme, jaké výkony bylo potřebné předvést k získání umístění na předních místech při účasti na vrcholových soutěžích. Jako podkladový materiál jsme využili videozáznamy volných jízd z olympijských her. Ke sledování jsme vybrali 24 mužů, ze čtyř olympijských cyklů Sarajevo 1984, Alberville 1992, Lilehammer 1994 a Nagano Výsledky analýzy jsme zpracovali do grafů, které nastiňují vývojové tendence sportovního výkonu v kategorii mužů od roku 1984 do roku K tomu, abychom mohli úspěšně analyzovat výkonnost kategorie mužů, stanovili jsme tyto postupné úkoly práce: provést analýzu dostupných videozáznamů ze čtyř OH, provést analýzu výkonů závodníků na prvních šesti místech, ze získaných výsledků sestavit závěry pro teorii a praxi. Analýzou získaných výsledků závodníků na olympijských hrách plynou tyto zjištěné skutečnosti a docházíme k těmto závěrům: všeobecně je zaznamenáván vzrůstající trend požadavků na výkon závodníka, nezáleží na výši umístění závodníka, růst výkonu je zaznamenáván na všech příčkách, průměrné hodnoty výkonů na prvních šesti místech mají vzrůstající tendenci, na olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984 byly bodové hodnoty u prvních čtyř závodníků velmi vyrovnané a to v rozmezí šesti bodů, olympijské hry 1992 byly co se týče výsledků volných jízd abnormální, pěti ze šesti sledovaných závodníků dosáhlo prakticky 111

112 stejného ohodnocení ve volných jízdách, což se nikdy jindy neopakovalo, olympijské hry 1994 zaznamenaly propad průměrných výkonů, neboť pouze první tři závodníci dokázali předvést hodnotnější výkony, než první tři závodníci na předešlých OH, olympijské hry 1994 a 1998 ukazují na výraznější bodové odstupy prvních tří závodníků od zbytku startovního pole. Při analýze videozáznamů jednotlivých olympijských her bylo zřejmé, že výkony šly od roku 1984 prudce nahoru, a na každých olympijských hrách bylo vidět, jak se laťka výkonnosti zvyšuje. Vrcholoví sportovci ve svých programech se nedopouští velkých chyb a bravurně zvládají jednotlivé technické prvky a komponenty, které patří do volné jízdy. Chtělo by se zamyslet nad tím, kam až špičkoví závodníci budou moci zajít se svojí bruslařskou náročností a skokanskou technikou. Pokrok je nezadržitelný, výkonnost závodníků stále roste, skoky jež byly před pár lety předváděny pouze několika elitními závodníky, jsou v dnešní době již samozřejmostí, závodníci přicházejí s inovacemi, a tak je více než zřejmé, že nová pravidla také nevydrží věčně, a budou muset být přepracována dle aktuálních požadavků sportu, respektive dle aktuálních výkonnostních možností sportovců a nových prvků. Nový hodnotící systém tedy splňuje to, co se od něj očekáválo, dokáže reálně posoudit aktuální výkony sportovců a může sloužit jako srovnávací měřítko. Blízká budoucnost také ukáže, zda se opravdu projeví i proti korupční možnosti systému, kdy již není tak jednoduché manipulovat s výsledky například tak, jak se tomu stalo na OH v Salt Lake City. Druhá část je věnována ME a MS v letech Zaměřili jsme se na rozbory jednotlivých volných jízd v kategorii mužů z pohledu technické obtížnosti skoků, kroků, piruet a komponent programu. Vzhledem ke stanoveným cílům práce, byly pro výzkumné šetření vybrány soubory mužů z posledních tří mistrovství Evropy a tří mistrovství světa. Vždy 112

113 bylo vybráno dvanáct nejlepších mužů ve volné jízdě. Celkový počet sledovaných závodníků byl sedmdesát dva. Na základě výzkumných záměrů odpovídáme na následující výzkumné otázky a z nich plynoucí pracovní hypotézy: Výzkumná otázka 1 Přispějí nová pravidla v krasobruslení významným způsobem k vyšší výkonnosti krasobruslařů na ME a MS? Odpověď na výzkumnou otázku zní: Ano, nová pravidla v krasobruslení významným způsobem ovlivní vyšší výkonnost krasobruslařů na ME a MS. Hypotéza 1 Nová pravidla v krasobruslení zlepší úroveň krasobruslařské výkonnosti mužů v oblasti nárůstu bodů za technickou obtížnost jízdy. Hypotéza číslo 1 byla potvrzena. Ukázala na zvyšující se bodové hodnoty za techniku volné jízdy v letech na ME a MS. Hypotéza 2 Nová pravidla v krasobruslení mají vliv na zlepšení krasobruslařské výkonnosti mužů v oblasti skoků a nárůstu bodového hodnocení za skoky. Rovněž hypotéza číslo 2 se potvrdila a prokázala nárůst bodů za techniku skoků v letech Hypotéza 3 Nová pravidla v krasobruslení mají vliv na zlepšení krasobruslařské výkonnosti mužů v oblastech, kde se jednotliví krasobruslaři zaměří na takové prvky, které povedou ke zvýšení nárůstu bodů v celkovém hodnocení. Z výzkumu je zřejmé, že vyslovená hypotéza č. 3 se potvrdila a ukázala na zvyšující se bodové hodnoty za techniku volné jízdy v letech

114 Výzkum jasně dokumentuje zvyšování úrovně bodových hodnot za techniku a obtížnost v piruetách a stoupající tendenci jak na ME tak i MS ve všech letech výzkumu. Výzkum zachycuje jasné zlepšení nárůstu bodové hodnoty ve skokanské části volné jízdy mužů jak na ME, tak i na MS. Bodové hodnocení celkem za volnou jízdu mužů na ME a MS má vzrůstající tendenci. Z tohoto výzkumu je zřejmé, že vyslovená hypotéza č. 3 se potvrdila a ukázala, že krasobruslaři se zaměřují na takové prvky, které vedou ke zvýšení celkem získaných bodů ve volné jízdě v letech Body za techniku kroků zařazených ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech Je nutné, zamyslet se nad drobnou změnou pravidel, která nastala v roce 2006, kdy bylo navýšení obtížnosti kroků z maximální obtížnosti level 1 až 3 na obtížnost level 1 až 4. Pravděpodobně se tímto drobným zásahem do pravidel krasobruslení úroveň v bodovém nárůstu kroků ve sledovaných letech výrazně nezměnila. Body za komponenty programu ve volné jízdě mužů v letech na ME a MS. Výzkum nastiňuje situaci, která nastala v novém pojetí bodování na ME a MS od roku Tato bodová hodnota je velmi závislá na subjektivním hodnocení jednotlivých rozhodčích. Přesto, že jsou stanoveny přesná pravidla pro udělování bodových hodnot za komponenty programu, je zde ještě vidět nejednotnost jednotlivých rozhodčích na daný závod a pohled na jednotlivé závodníky startovního pole. Bodové srážky ve volné jízdě mužů na ME a MS v letech Pro zajímavost jsme vzhledem k ostatním sledovaným hodnotám využili bodové srážky, a došli jsme k názoru, že zde nedošlo k žádným statisticky významným změnám. 114

115 Přínos pro teorii Věříme, že mnoho trenérů i závodníků si prostuduje problematiku, která se týká možnosti, jak lépe využít nová pravidla v krasobruslení. V současné době je zde možnost, jak ovlivnit krasobruslařský sportovní výkon a tím přispět k dalším vývojovým tendencím v dané oblasti. Závodník se stává strůjcem svého výkonu, může si však předem propočítat bodovou hodnotu své volné jízdy, za předpokladu, že dané prvky nejsou v rozporu s pravidly, a jsou předvedeny dle požadavků SOV a GOE. Jedinou neznámou je známka za komponenty programu (dříve umělecký dojem), která je dodnes subjektivním pohledem rozhodčích na předvedený výkon ve volné jízdě. I zde je nutné řídit se novými pravidly a podrobně se zabývat teorií, která je dostupná všem závodníkům i trenérům. V současné době se volná jízda stává pro některé trenéry, kteří si podrobně neprostudovali nová pravidla, noční můrou, neboť závodník se může chybou trenéra připravit o mnoho bodů. Proto pevně věříme, že teorie týkající se této problematiky pomůže mnoha závodníkům a trenérům lépe se orientovat v této oblasti. Na základě našeho šetření a zkušeností je možné podrobně se věnovat i dalším otázkám, které nám zdokumentují ostatní oblasti výkonnostního růstu krasobruslařů. Přínos pro praxi Úspěšná volná jízda v krasobruslení je jednou z podmínek k dosažení kvalitního umístění v soutěži. Pro dosažení nejlepšího výsledku je nutné, absolvovat všechny požadované prvky volné jízdy na co nejvyšší úrovni. V novém systému hodnocení volné jízdy jsou rozhodujícím činitelem body za techniku skoků, piruet, kroků a v neposlední řadě body za komponenty programu. Vzhledem ke stále se zvyšující úrovni krasobruslařů, je nutné přizpůsobit se obtížnosti programu, především ve zvyšování technické obtížnosti skoků (každý skokový prvek má své bodové ohodnocení). Obdobným způsobem jsou hodnoceny i ostatní předepsané prvky volné jízdy. Rovněž bodové hodnoty za krokové pasáže a piruety mají svá přesně vymezená pravidla, kterými se řídí 115

116 rozhodčí i samotný závodník. Neméně důležitá je bodová hodnota za komponenty programu (dříve známka za umělecký dojem). Je velmi dobře, že krasobruslení po určitých skandálech na OH, přešlo na nový systém hodnocení volných jízd. Každý ze závodníků má možnost výběru určitých prvků dle bodového hodnocení a tím si může určit svůj bodový zisk za technickou hodnotu volné jízdy. Novým způsobem hodnocení je možné srovnání jednotlivých výkonů jak v minulosti, tak i v přítomnosti na různých soutěžích. Dle nového bodového hodnocení je možné stanovit nejlepší světový výkon. Jednou z nedořešených oblastí v novém pojetí hodnocení jsou body za komponenty programu. Tato bodová hodnota je velmi závislá na subjektivním hodnocení jednotlivých rozhodčích. Proto je pravděpodobné, že bodové hodnoty za komponenty programu jsou proměnlivé, ne zcela objektivně hodnotitelé a i proto nedosáhly výraznějšího navýšení bodů. Na základě provedené analýzy krasobruslařských výkonů je možné lépe se zaměřit na možnost, jak ovlivnit sportovní výkon ve volné jízdě mužů, a tím přispět k dalším vývojovým tendencím v dané oblasti. 116

117 Literatura ALEFELD, B. Statistische Grundlagen des Tennisspiels. Leistungssport 14, 1984, č. 3, s ARBEIT, E. Practical training emphases in the jirst and second decades of development. New Studies in Athletics 1998, č. 1, s ARlSTOVÁ, L. V. Současná politika tělesné kultury a sportu. Teor. Prakt. Fiz. Kult. 1999, č. 5, s BAĎURA, J. Jak velká je chyba měření? Zpravodaj USK ÚV ČSTV, 1987, č. 3, s BAEGHTOLD, E. OL im Jahre 2000-Vision oder Utopie? OL, 29, 1984, č. 1, s BALANDIN, U. I. a kol. Prognozirovanije v sporte. Moskva: FiS, BALÁŽ, J. OLEJÁR, M. Zaklady telesnej kultúry. Bratislava: PdF UK BALÁŽ, J., PSALMAN, V., ZVONAŘ, M., VILÍMOVÁ, V. Rovnováha dynamických systémov v kinantropológii. Bratislava: SjF STV BALÁŽ, J., PSALMAN, V. Hra ako zložitý dynamický systém. Bratislava: FTVŠ UK s BARAŇSKI, K., FURDAL, S. Metoda prognozy rozwoju gimnastiki sportovej kobiet. Sport.Wyczyn. 15, 1977, č. 10, s ČESKÝ KRASOBRUSLAŘSKÝ SVAZ. Pravidla krasobruslení. 4. vyd. Praha: nakl. Olympia, str ČESKÝ KRASOBRUSLAŘSKÝ SVAZ. Pravidla krasobruslení I. díl. 1. vyd. Praha: nakl. Olympia, Olzmpiapress, s. DĚDIČ, J. Krasobruslení. 1. vyd. Praha: nakl. Olympia, s. DĚDIČ, J. Krasobruslení. 2. vyd. Praha: nakl. Olympia, s. DĚDIČ, J. Světové piruety. 1. vyd. Praha: nakl. Olympia, s. DĚDIČ. J. Světové piruety. 2. vyd. Praha: nakl. Olympia, s. DIGEL, H. Intemational athletics on the threshold of the 21 st century. New Studies in Athletics, 1997, č. 1, s DIGEL, H. Perspectives of sport at the beginning of a new century. New studies in athletics, MON, 15, 2000, č. 1, s DIGEL, H. Sport in a changing society. Schomdorf: Hofmann,

118 DOLGOPOLOV, N., ŠELUCHIN, A. Cup of Russia figure skating. 1. vyd. St. Reklamno-kompjutěrnoe agenstvo gazety Trud, str DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. Praha:Olympia, DOVALIL, J. et al. Malá encyklopedie sportovního tréninku. Praha: 0lympia, FOŘT, P. Výživa a sport. Praha: 0lympia, FRUCHT, A. H. Die Grenzen der menschlichen Leistungsfehigkeit im Sport. Berlin Academie Verlag, HÁGELE, W. Hochleistungssport: Trends, Probleme, Losungsversuche. Leistungssport, 27, 1997, Č. 1, s HANČÍK, V. Vývojové tendencie v světovom a našom vo1ejba1e. Trenér, 29, 1985, Č. 2, s HANOUSEK, I. LACINA, J. Naši slavní sportovci. 1. vyd. Praha: nakl. Albatros, s. HAVLÍČEK, I. Predikcia motorickej výkonnosti a orientácia detí na šport. In. Sborník Vědecké rady ÚV ČSTV, 19, Praha: Olympia 1988, s HAVLÍČEK, I. Vývinová stabilita a predikčná validita telesného rozvoja a motorickej výkonnosti. Acta facultatis educationis physicae Universitatis Comenianae, 1990, Č. 29 HAVRÁNKOVÁ, D. Co ukázala analýza olympijského cyklu. Pirueta, 1992, Č. 4, s. 11. HEINZ, J. Pravidla krasobruslení. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakl., str HLAVÁČEK, M. Krasobruslařská dokumentace sezony vyd. Praha, s. HLAVÁČEK, M. Krasobruslařská dokumentace sezony vyd. Praha, s. HLAVÁČEK, M. Velké osobnosti českého krasobruslení. In: Pirueta, roč. 1, č. 3, str HOŠEK, V. Psychologické prediktory sportovní úspěšnosti. In. Sborník VR ÚV ČSTV Č. 14, Bratislava: Šport 1983, s HRÁZSKÁ, G. Krasobruslení. Grada,

119 CHOUTKA, M. Sportovní výkon. Praha: Olympia, ISU. Media information vyd. Praha: nakl. ISU, ISU. Media information vyd. Dortmund: nakl. ISU, ISU. Media information vyd. Praha: nakl. ISU, ISU. Programme European figure skating championships vyd. Praha: nakl. APS Agency, str JAŇOUROVÁ, E. Prognózy růstu výkonnosti v ženských atletických disciplínách. Diplomová práce. Praha: UK v Praze, FTVS, KALÁT, J. Mistrovství Evropy v krasobruslení vyd. Praha: Organizační výbor ME v krasobruslení 88 ve spolupráci TJ Slavia IPS, str KOVÁŘ, K., TILINGER, P. Vývojové trendy v atletice. In TILINGER, P., RYCHTECKÝ, A., PERIČ, T. (editoři) Sport v České republice na začátku nového tisíciletí: sborník příspěvků Národní konference , díl 2, s , Praha: UK FTVS, 2001, ISBN KOVÁŘ, K., POTMĚŠIL, 1. Trendy ve sportovním tréninku. In TILINGER, P., RYCHTECKÝ, A., PERIČ, T. (editoři) Sport v České republice na začátku nového tisíciletí: Sborník příspěvků Národní konference , díl 2, s , Praha: UK FTVS, 2001, ISBN KOVÁŘ, K., TILINGER, P. Vývojové trendy atletických disciplín-muži. In TILINGER, P., RYCHTECKÝ, A., PERIČ, T. (editoři) Sport v České republice na začátku nového tisíciletí: Sborník příspěvků Národní konference , díl 2, s , Praha: UK FTVS, 2001, ISBN KOVÁŘ, K., TILINGER, P. Vývojové tendence ve sportu - dílčí výsledky dotazování expertů. In. HOŠEK, V., JANSA, P. (editoři) Sport a kvalita života: sborník příspěvků z celofakultního semináře společenskovědní sekce FTVS UK v Praze Praha: Univerzita Karlova v Praze, FTVS, s , ISBN KUBIČKA, J., TILINGER, P. Analýza a prognóza vývoje výkonnosti ve sportovní gymnastice žen (se zaměřením na OH 1984 a 1988). Acta Univ. Caral. Gymn. 20, 1984, č. 1, s

120 KUBIČKA, 1., TILINGER, P. Prognóza vývoje sportovní gymnastiky žen do roku Výzk. zpráva úkolu RUMŠ VIII-0l/OI-07-1O, Praha: FTVS UK, 1981, 126 s. LENK, H. Philosophical considerations in human performance. In. Limits of human performance. Hum. Kin. Publ. Inc., 1985, s LENK, H. Leistungssport-Ideologie oder Mythos? Stuttgart: Kohlhammer, LENK, H. Zur Zukunftsfahigkeit des Spitzensports. Leistungssport, 30, 2000, č. 1, s LOCATELLI, E. A balance between personal individual perfonnance and teamwork. New Studies in Athletics 1997, 2-3, LOTZ, H. Deutscher Rudernverband. Munchen, LUCAS, J. Future of the Olympic Games: Studie. Human Kinetics, s. MACEJKOVÁ, Y. Niektoré charakteristiky mladých plavcov z hladiska požiadiavek vrcholového plávania. Tréner, 29, 1985, č. 7, příl. Metodické listy č. 7/85, s MAUER, I. Přednášky z teorie a metodiky krasobruslení. 1. vyd. Bratislava: nakl. FTVŠ, s. MIŠIN, A. Biomechanika dviženij figurista. 1. vyd. Moskva: nakl. Fizkultura i sport, MORAVEC, R., ŠELINGEROVÁ, M. Overovanie hypoteticky stanovených ukazatel vo športovej úspešnosti v skokoch. Teor. Praxe těl. Vých. 34, 1986, Č. 8, s MORAVEC, R., ŠELINGEROVÁ, M. Výber, prognóza športovej úspešnosti a príprava v skokoch. Praha: ÚV ČSTV, 1987, 87 s. MOSKVINOVÁ, T., MOSKVIN, I. Pair Skating as Sport and Art. 1. vyd. Leningrad: nakl. ISU, s. MOSKVINOVÁ, T. Karotkaja pragrama v parnom katanii. 1. vyd. Moskva: nakl. Fizkultura i sport, s. MOSKVINOVÁ, T., MOSKVIN, I. Praizvolnaja pragrama parnovo katanija. 1. vyd. Moskva: nakl. Fizkultura i sport, s. NEKRASOV, V. P., NIKIFOROV, J. B. Ispolzovanije psichofiziologičeskich pokazatelej dlja prognoza uspešnosti sorevnovatelnoj dejatelnosti. Teor. 120

121 Prakt. fiz. Kult., 1983, Č. 8, s NOVÁKOVÁ, M., ŽURMAN, A. Salt Lake City, 2002 XIX. Zimní olympijské hry. 1. vyd. Praha: nakl. Olympia, str POTŮČEK, M a kol. Metodický projekt komplexního modelu vrcholového sportu. Praha: ÚV ČSTV, PRIGOGIN, H., STENGERS, I. Order of chaos. Men s New dialog with nature. New York: Bantam Books PROCHÁZKA, M., ZEMAN, Ľ. Hviezdy a piruety. 1. vyd. Bratislava: nakl. Šport, SV ČSTV, 1966., str. 40. PROVAZNÍK, V., MAČKOVÁ, M. Prognóza úspěšnosti našich sportovních střelců na olympijských hrách v roce Střelec. Rev., 18, 1987, č. 5, s REZEK, I. Periodizace ročního tréninkového cyklu sportovních dvojic. Závěrečná práce, FTVŠ UK v Bratislavě, str RŮŽIČKOVÁ, M. Motorické testy v predikci výkonnosti ve sportovní gymnastice dívek. Tréner 32, 1988, č. 1, s ŘEHÁKOVÁ, D. Pravidla krasobruslení a tanců na ledě. 2. vyd. Praha: nakl. Olympia, str SLAVÍK, H., RŮŽIČKA, M. Salt Lake City vyd. Mobil Media a. s.: nakl. Jihlava, Ekon. družstvo, str SMOLEVSKÝ, V. Tendence ve světové gymnastice (3). Větší obtížnost, nižší věk. Gymnastika 32, 1982, č. 12, s TILINGER, P. a kol. Prognózy vývoje výkonnosti v plavání, vzpírání, běhu na lyžích, atletice a kanoistice se zaměřením na OH In. Sborník materiálů výzkumných prací v oblasti vrcholového sportu, Praha: IDS ÚV ČSTV, TILINGER, P. a kol. Dlouhodobé prognózy individuální sportovní výkonnosti v některých atletických disciplínách. Zpráva výzk. úkolu VIII-5-13/3-11, Praha: FTVS UK, 1980, 20 s. TILINGER, P. Prognostika sportovní výkonnosti. (Kand. dis. práce), Praha: FTVS UK, 1980, 245 s. TILINGER, P. a kol. Prognózy vývoje vybraných sportovních odvětví. Závěrečná 121

122 zpráva subetapy SPTR N l04-0S, Praha: PTVS UK, 1989, 7 s. TILINGER, P. Prognózování vývoje výkonnosti ve sportu. Praha: Karolinum TILINGER, P., KOVÁŘ, K. Vývojové tendence ve sportu jako součásti životního stylu dospělých. In HOŠEK, V., TILINGER, P. (editoři) Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých: Sborník výzkumných záměrů společenskovědní sekce FTVS. Praha: EC UK FTVS, 1999, s , ISBN X. TERTÁK, E., WRIGHT, B., T. Results figure skating championships vyd. Švýcarsko: nakl. David Platz, s. ÚV ČSTV. Program Mistrovství světa v krasobruslení. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, str ŠŤASTNÁ - KÖNIGOVÁ, J. Nekonečné stopy bruslí. 2. vyd. Praha: nakl. Olympia, s. VRZÁŃOVÁ, A. Na bruslích do světa. 1. vyd. Praha: nakl. Olympia, s. ZACIORSKIJ, V. M. Kybernetika-matematika-sport. Praha: SPN,

123 Seznam příloh Příloha 1 Vyhodnocení volných jízd na ME a MS ME 2005 tabulka 1 až 12 MS 2005 tabulka 13 až 24 ME 2006 tabulka 25 až 36 MS 2006 tabulka 37 až 48 ME 2007 tabulka 49 až 60 MS 2007 tabulka 61 až 72 Příloha 2 Anamnéza osobní anamnéza Osobní anamnéza dle abecedního seznamu (32 bruslařů) Příloha 3 Statistické vyhodnocení sportovního výkonu v krasobruslení v kategorii mužů tabulky 1 až 8 legenda zkratek tématické grafy 1 až 33 Příloha 4 Analýza volných jízd na OH tabulky 1 až 24 Příloha 5 Pravidla krasobruslení 123

124 Seznam příloh Příloha 1 Vyhodnocení volných jízd na ME a MS ME 2005 tabulka 1 až 12 MS 2005 tabulka 13 až 24 ME 2006 tabulka 25 až 36 MS 2006 tabulka 37 až 48 ME 2007 tabulka 49 až 60 MS 2007 tabulka 61 až 72 Příloha 2 Anamnéza osobní anamnéza Osobní anamnéza dle abecedního seznamu (32 bruslařů) Příloha 3 Statistické vyhodnocení sportovního výkonu v krasobruslení v kategorii mužů tabulky 1 až 8 legenda zkratek tématické grafy 1 až 33 Příloha 4 Analýza volných jízd na OH tabulky 1 až 24 Příloha 5 Pravidla krasobruslení

125 Příloha 1 Vyhodnocení volných jízd na ME a MS Sport: KRASOBRUSLENÍ Kategorie: sólo - muži Část soutěže: volná jízda Počet vyhodnocovaných závodníků: 12 (dle závěrečného umístění 1. až 12. místo) Posuzované sportovní akce: Mistrovství Evropy 2005 Mistrovství Evropy 2006 Mistrovství Evropy 2007 Mistrovství světa 2005 Mistrovství světa 2006 Mistrovství světa 2007 Počet tabulek: 72 Příloha 1

126 ME Turín 2005 MEN FREE PROGRAM tab. 1: vyhodnocení volné jízdy Plushenko Evgeni 1 Plushenko Evženi RUS Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+3T+2Lo A+2T A Lz F+2T S 5.0x FCoSp CiSt A 3.6x Lo 1.7x FCSp SlSt FCSSp CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 2: vyhodnocení volné jízdy Joubert Brian 2 Joubert Brian FRA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+3T A F USp F+3T Lo S 5.0x FSSp CiSt A 3.6x Lz 6.6x CCoSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

127 tab. 3: vyhodnocení volné jízdy Lindemann Stefan 3 Lindemann Stefann GER Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+3T A CSSp CiSt Lo F CCoSp Lz 6.6x A+COMBO 8.3x FCSp S 5.0x SlSt T 4.4x FSSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: tab. 4: vyhodnocení volné jízdy Dambier Frederic 4 Dambier Frederic FRA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4S F+3T A+2T A FSSp CiSt Lo 1.7x Lz 6.6x S+2T 6.4x USp FSSp SlSt T 4.4x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

128 tab. 5: vyhodnocení volné jízdy Griazev Andrei 5 Griazev Andrei Total Segment Total Element Total Program Total RUS Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T A Lz A+3T FCSp F USp CiSt S+3T 9.4x A 3.6x Lo 5.5x CSSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 6: vyhodnocení volné jízdy Van der Perren Kevin 6 Van der Perren Kevin BEL Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A A+COMBO FSSp A LSp S+3T+3Lo 14.9x A 3.6x CiSt F 6.1x Lz 6.6x CCoSp SlSt T 4.4x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

129 tab. 7: vyhodnocení volné jízdy Lambiel Stephane 7 Lambiel Stephane SUI Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 2A T Lo F+3T FCoSp CSSp T 1.4x Lz 0.7x FCSp SlSt Lz 2.1x S 5.0x CiSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 8: vyhodnocení volné jízdy Chiper Georghe 8 Chiper Georghe ROM Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3T A+3T Lz+2T SSp A CiSt S+2T 6.4x CCoSp Lo 5.5x F 1.9x CoSp A 3.6x SlSt FSSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

130 tab. 9: vyhodnocení volné jízdy Contesti Samuel 9 Contesti Samuel Total Segment Total Element Total Program Total FRA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A Lz FSSp F CCoSp CiSt A+3T 12.7x Lo 5.5x SlSt T+2S+SEQ 4.6x CSSp S 1.4x A 3.6x SSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 10: vyhodnocení volné jízdy Serov Roman 10 Serov Roman ISR Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3Lz A+3T A FCSp F CCoSp CiSt USp Lz+3Lo+SEQ S 5.0x CSSp SlSt FCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

131 tab. 11: vyhodnocení volné jízdy Othman Jamal 11 Othman Jamal SUI Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. SeSt Lz+2T+2T A+2A+SEQ F CoSp Lo LSp S+3T+SEQ 7.5x Lz 6.6x CCoSp S 5.0x SlSt A 3.6x FCCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: tab. 12: vyhodnocení volné jízdě Berntsson Kristoffer 12 Berntsson Kristoffer SWE Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A T FCSp Lz+3T CiSt A+2T 9.7x Lo 5.5x CUSp F 6.1x SlSt S+2T+SEQ 5.1x FSSp T 4.4x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: Příloha 1

132 Souhrnné hodnocení 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% Zařazené skoky ve volné jízdě 83,33% 33,33% 16,66% 16,66% 35,71% 16,66% 50% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% 4S 4T 4T+3T+2Lo 4T+3T 3A 3A+3T 3A+2T 3A+COMBO 4S 2A 2A+2A+SEQ 3S 3S+3T 3S+3T+3Lo 3S+3T+SEQ 3S+2T 3S+2T+SEQ 2S obr. 1 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená úroveň zařazených skoků ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. 70% 60% 50% 50% 66,66% Zařazené skoky ve volné jízdě 58,33% 66,66% 3T 3T+2S+SEQ 2T 3Lo 2Lo 3F+3T 3F+2T 3F 40% 30% 20% 10% 8,33% 8,33% 16,66% 25% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% 8,33% 2F 1F 3Lz 3Lz+2T 3Lz+2T+2T 2Lz+3Lo+SEQ 2Lz+3T 0% 2Lz 1Lz obr. 2 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená úroveň zařazených skoků ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. Příloha 1

133 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8,33% 8,33% 25% 8,33% 50% 8,33% 25% 33,33% 8,33% 8,33% Zařazené piruety ve volné jízdě 91,66% 33,33% 8,33% 16,66% 8,33% 16,66% 8,33% 8,33% 8,33% SSp1 SSp2 USp1 USp2 FCoSp1 FSSp1 FSSp2 FCSp1 FCSp2 FCSSp1 CCoSp1 CCoSp1 CCoSp2 CSSp1 CSSp2 LSp1 CoSp1 FCCoSp1 CUSp1 obr. 3 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znázorňuje úroveň obtížnosti zařazených piruet ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. Zařazené krokové pasáže ve volné jízdě mužů 100% 80% 60% 40% 58,33% 41,66% 83,33% 20% 0% 8,33% 8,33% SlSt1 SlSt2 CiSt1 CiSt2 SeSt1 Kroky po přímce, po kruhu, po vlnovce obr. 4 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znázorňuje počet zařazených krokových pasáží po přímce, po kruhu, po vlnovce ve volné jízdě s různou obtížností 1,2 a celkový počet je následně vyjádřen v %. Příloha 1

134 Hodnocení komponentů ve volné jízdě mužů ,076 7,774 7,336 6,72 6,578 6,522 6,236 6,186 5,708 5,572 5,484 5,466 Plushenko Joubert Lambiel Lindemann Griazev Perren Dambier Chiper Samuel Serov Berntsson Jamal obr.5 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená průměrné body získané za komponenty ve volné jízdě a následné umístění závodníků ,8 Plushenko 147,5 Joubert 132,8 Lindemann Získané body za volnou jízdu v kategorie mužů 128,8 Dambier 128,1 Griazev 128 Perren 126,5 Lambiel 119,7 Chiper 111,5 Contesti 110,4 Serov 108,7 Jamal 108,3 Berntsson obr. 6 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu vyjadřuje počet získaných bodů za volnou jízdu v kategorii mužů. Příloha 1

135 MS Moskva 2005 MEN FREE PROGRAM tab. 13: vyhodnocení volné jízdy Stephane Lambiel 1 Stephane Lambiel SUI Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 1A T+3T Lo A CCoSp T 9.9x Lz+3T 6.5x FCSSp CiSt F 0.6x FCSp SlSt S+2T 6.4x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 14: vyhodnocení volné jízdy Jeffrey Buttle 2 Jeffrey Buttle CAN Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3F+3T A CoSp S A+COMBO 8.3x Lo 5.5x CiSt Lz+2T 8.0x CSp FSSp SlSt A 3.6x A 3.6x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: Příloha 1

136 tab. 15: vyhodnocení volné jízdy Emanuel Sandhu 3 Emanuel Sandhu CAN Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+3T A+2T Lz FSSp USp S 5.0x A 0.9x CUSp A 3.6x F+2T 7.5x CiSt SlSt Lo 5.5x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: tab. 16: vyhodnocení volné jízdy Evan Lysacek 4 Evan Lysacek USA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A+3T F+2T+2Lo A Lz+2T FCSSp SeSt A 3.6x S 5.0x FCoSp Lo 1.7x FCoSp SlSt Lz 6.6x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

137 tab. 17: vyhodnocení volné jízdy Kevin Van der Perren 5 Kevin Van der Perren BEL Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A+3T A FSSp F+3T+3Lo CSp S 5.0x A 3.6x CiSt A 3.6x Lz+2T 8.0x CSSp SlSt A 3.6x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 18: vyhodnocení volné jízdy Johny Weir 6 Johny Weir USA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A+3T T Lz FCSp A CiSt CSp Lo 5.5x S 5.0x F 6.1x FSSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

138 tab. 19: vyhodnocení volné jízdy Chengijiang Li Total Segment Total Element Total Program Total 7 Chengijang Li CHN Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T S FCSp Lz A+3T CSSp SlSt T Lo 5.5x A 0.9x CiSt S 5.0x FCCoSp SSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 20: vyhodnocení volné jízdy Frederic Dambier 8 Frederic Dambier FRA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4S F+2T+2T A+2T+SEQ A FSSp CiSt S 5.0x Lz 6.6x Lo 1.7x USp FSSp SlSt T+2T 5.8x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

139 tab. 21: vyhodnocení volné jízdy Timothy Goebel 9 Timothy Goebel USA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3S T A+3T+2Lo S+2T FCSSp FCoSp A 8.3x F 6.1x SlSt Lz+2T 8.0x CiSt Lo 5.5x FSSp CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: tab. 22: vyhodnocení volné jízdy Stefan Lindemann 10 Stefan Lindemann GER Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+3T A CSSp CiSt Lo F CCoSp Lz 6.6x A 0.9x FCSp S 5.0x SlSt T 4.4x FSSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: Příloha 1

140 tab. 23: vyhodnocení volné jízdy Ivan Dinev 11 Ivan Dinev BUL Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3F+3T+2Lo A Lz A CCSp A+COMBO 8.3x FCoSp CiSt Lo 5.5x T 4.4x S 5.0x FSSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 24: vyhodnocení volné jízdy Min Zhang 12 Min Zhang CHN Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+2T S+2T FCSp Lz FSSp F+3T 10.5x CiSt Lo 5.5x F 6.1x S 5.0x SeSt A 0.9x CCoSp CSSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

141 Souhrnné hodnocení Zařazené skoky ve volné jízdě mužů 4T 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 25% 25% 8,33% 33,33% 8,33% 16,66% 8,33% 58,33% 33,33% 16,66% 8,33% 8,33% 50,00% 50% 4T+3T 4T+2T 3T 3T+2T 4S 4S+2T 3A 3A+3T 3A+COMBO 3A+2T+SEQ 3A+3T+2Lo 2A 0% 1A obr.7 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená úroveň zařazených skoků ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 91,66% 75,00% Zařazené skoky ve volné jízdě mužů 16,66% 33,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% 66,66% 33,33% 8,33% 3S 3Lo 2Lo 3F 3F+3T 3F+2T 3F+3T+3Lo 3F+2T+2T 3F+3T+2Lo 1F 3Lz 3Lz+2T 2Lz+3T obr. 8 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená úroveň zařazených skoků ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. Příloha 1

142 80% 70% 60% Zařazené piruety ve volné jízdě 58,33% 75% FCSSp1 FCSSp2 FCSp1 CoSp2 CSSp1 FSSp1 FSSp2 CCoSp1 50% 40% 30% 20% 10% 8,33% 33,33% 16,66% 8,33% 33,33% 25% 25% 16,66% 8,33% 25% 8,33% 16,66% 16,66% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% CCoSp2 USp1 CUSp2 FCoSp1 FCoSp2 FCSp2 FCCoSp2 SSp1 CSp1 SSp3 0% CCSp1 obr. 9 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znázorňuje úroveň obtížnosti zařazených piruet ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. Zařazené krokové pasáže ve volné jízdě 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 66,66% 50% 41,66% 25% 16,66% SlSt1 SlSt2 CiSt1 CiSt2 SeSt1 Kroky po přímce, po kruhu, po vlnovce SlSt1 SlSt2 CiSt1 CiSt2 SeSt1 obr. 10 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znnázorňuje počet nejčastěji zařazených krokových pasáží po kruhu, po vlnovce ve volné jízdě s různou obtížností 1,2 a celkový počet je následovně vyjádřen v %. Příloha 1

143 Hodnocení komponentů za volnou jízdu ,686 7,488 7,288 7,264 7,056 6,67 6,656 6,48 6,43 6,38 6,094 5, Lambiel Buttle Sandhu Weir Lysacek Dambier Li Perren Lindemann Goebel Dinev Zhang obr. 11 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená průměrné body získané za komponenty ve volné jízdě a následné umístění závodníků ,2 136,3 134,1 133,7 133,5 133,4 130,8 Lambiel Buttle Sandhu Lysacek Získané body za volnou jízdu v kategorie mužů Perren Weir 130,3 129,8 127,6 Li Dambier Goebel Lindemann Dinev 126,7 123,2 Zhang obr. 12 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu vyjadřuje počet získaných bodů za volnou jízdu v kategorii mužů. Příloha 1

144 ME Lyon 2006 MEN FREE PROGRAM tab. 25: vyhodnocení volné jízdy Evgeni Plushenko 1 Evgeni Plushenko RUS Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T A+3T+2Lo Lo A Lz Lz+2T CCoSp FCSp CiSt S 1.4x F 6.1x SlSt FSSp CCoSp Program Factor Skating Skills 2,00 8,50 8,25 8,50 8,50 8,50 8,00 8,75 8,00 8,25 8,00 8,25 8,25 8,25 Transition/Linking Footwork 2,00 8,25 8,00 8,50 8,50 8,50 7,00 8,50 7,25 8,25 7,75 7,75 7,75 7,96 Performace/Execution 2,00 8,50 8,25 8,75 8,50 8,75 8,25 8,75 7,75 8,00 8,00 8,50 8,00 8,29 Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 26: vyhodnocení volné jízdy Stephane Lambiel 2 Stephane Lambiel SUI Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Score 1. 3A T+3T Lo A CiSt CCoSp T 9.9x F+3T 10.5x Lz+1T 7.0x S 5.0x FCSp FSSp SlSt CCoSp Program Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/ 2,00 7,75 8,50 8,00 8,00 8,50 7,75 7,75 7,75 7,75 7,50 7,50 7,75 7,75 Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

145 tab. 27: vyhodnocení volné jízdy Brian Joubert 3 Brian Joubert Total Segment Total Element Total Program Total FRA Executed Base GOE Scores 1. 4T F+3T A+2S+SEQ Lz Lo SSp CiSt A 8.3x S 5.0x F 6.1x CCoSp FSSp SlSt CSSp Program Fact Skating Skills Transition/Linking Footwork , Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total Deductions: Fall: tab. 28: vyhodnocení volné jízdy Ilia Klimkin 4 Ilia Klimkin RUS Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base Score 1. 3A T F FCSp T S+3T CCSp CoSp A 3.6x CiSt Lo 5.5x S 5.0x SeSt CCoSp Program Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

146 tab. 29: vyhodnocení volné jízdy Frederic Dambier 5 Frederic Dambier FRA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE Scores 1. 4S F+3T A CCoSp A+2T+2T+SEQ S 5.0x CCSp Lz 6.6x Lo 5.5x T 4.4x FSSp SlSt CiSt FSSp Program Facto Skating Skills Transition/Linking , Footwork Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: tab. 30: vyhodnocení volné jízdy Ivan Dinev 6 Ivan Dinev BUL Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE Scores 1. 3F+2T A+3T Lz A CCoSp A 8.3x FSSp CiSt Lo 1.7x T 4.4x S 5.0x CSSp SlSt CoSp Program Fact Skating Skills Transition/Linking Footwork , Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

147 tab. 31: vyhodnocení volné jízdy Kevin van der Perren 7 Kevin van der Perren BEL Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE Scores 1. 4T A F+3T CiSt F 6.1x Lz 6.6x S 5.0x FCoSp SSp A 3.6x CCoSp SlSt FSSp Program Facto Skating Skills Transition/Linking Footwork 5 Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 32: vyhodnocení volné jízdy Alban Preaubert 8 Alban Prepubert FRA Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE Scores 1. 3F+-3T A Lz CSSp Lo A+2T CiSt CCoSp F 6.1x A+2T 5.1x FSSp SlSt S 5.0x FSSp Program Facto Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: Příloha 1

148 tab. 33: vyhodnocení volné jízdy Silvio Smalun 9 Silvio Smalun GER Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE Scores 1. 3A+2T+SEQ F+2T A Lz Lo SSp F+3T 10.5x S 5.0x FCoSp CCoSp CiSt A 3.6x SlSt FSSp Program Facto Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: tab. 34: vyhodnocení volné jízdy Stefan Lindemann 10 Stefan Lindemann GER Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE Scores 1. 3T A CSSp CiSt Lo F CCoSp Lz 6.6x F+3T 10.5x FCSp S 5.0x A+2T 5.1x SlSt FSSp Program Facto Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: Příloha 1

149 tab. 35: vyhodnocení volné jízdy Gheorghe Chiper 11 Gheorghe Chiper Total Segment Total Element Total Program Total ROM Executed Base GOE Scores 1. 3A A+1T Lz+2T+SEQ CUSp F+3T CiSt S 5.0x CCoSp Lo 1.7x Lz 6.6x A 3.6x CCoSp SlSt FSSp Program Facto Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: Fall: tab. 36: vyhodnocení volné jízdy Anton Kovalevski 12 Anton Kovaleski UKR Total Segment Total Element Total Program Total Executed Base GOE Scores 1.3F+3T A Lz+3T Lo CiSt FSSp Lz 6.6x S 5.0x A 3.6x CSSp SlSt A 3.6x CCoSp USp Program Facto Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/ Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

150 Souhrnné hodnocení 100% 90% 80% 70% Zařazené skoky ve volné jízdě mužů 91,66% 83,33% 75% 4T 4T+3T 3T 4S 3S 3S+3T 2S 3A 60% 50% 40% 30% 20% 10% 41,66% 16,66% 33,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% 8,33% 16,66% 8,33% 3A+2T+2T+SEQ 3A+3T+2Lo 3A+2T+SEQ 3A+2S+SEQ 3A+3T 3A+1T 2A+2T 2A 0% 1A obr. 13 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená úroveň zařazených skoků ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 66,66% Zařazené skoky ve volné jízdě mužů 25% 41,66% 58,33% 8,33% 8,33% 16,66% 83,33% 8,33% 8,33% 8,33% 8,33% 3Lo 2Lo 3F 3F+3T 3F+2T 2F+3T 2F 3Lz 3Lz+3T 3Lz+2T 3Lz+1 2Lz+2T+SEQ obr. 14 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená úroveň zařazených skoků ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. Příloha 1

151 120% 100% Zařazené piruety ve volné jízdě 100% CCSp2 CSSp3 CSSp4 CoSp2 CoSp3 CCoSp1 CCoSp2 80% 60% 40% 20% 25% 25% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% 8,33% 58,33% 41,66% 8,33% 8,33% 8,33% 16,66% 16,66% 8,33% 25% 8,33% CCoSp3 CCoSp4 CUSp3 FCoSp2 FCSp1 FCSp2 FCSp3 FSSp3 FSSp4 0% SSp3 USp2 obr. 15 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znázorňuje úroveň obtížnosti zařazených piruet ve volné jízdě a celkový počet je pak vyjádřen v %. Zařazené krokové pasáže v krátkém programu mužů 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 50% 41,66% 33,33% 33,33% 16,66% 8,33% 8,33% 8,33% SlSt1 SlSt2 SlSt3 CiSt1 CiSt2 CiSt3 SeSt2 SeSt3 Kroky po přímce, po kruhu, po vlnovce obr.16 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znázorňuje počet nejčastěji zařazených krokových pasáží po přímce, po kruhu, po vlnovce ve volné jízdě s různou obtížností 1,2,3 a celkový počet je následovně vyjádřen v %. Příloha 1

152 Hodnocení komponentů za volnou jízdu ,23 7,714 7,692 6,948 6,752 6,564 6,522 6,464 6,228 6,106 6,078 5,4 2 0 Plushenko Joubert Lambiel Dambier Klimkin Lindemann Perren Chiper Smalun Preaubert Dinev Kovaleski obr.17 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu znamená průměrné body získané za komponenty ve volné jízdě a následné umístění závodníků. Získané body za volnou jízdu v kategorii mužů ,5 154,1 145,1 132, ,9 122,3 121,1 117, ,1 114, Plushenko Lambiel Joubert Klimkin Dambier Dinev Perren Preaubert Smalun Lindemann Chiper Kovaleski obr. 18 Hodnocení v jednotlivých sloupcích grafu vyjadřuje počet získaných bodů za volnou jízdu v kategorii mužů. Příloha 1

153 MS Calgary 2006 MEN FREE PROGRAM tab. 37: vyhodnocení volné jízdy Lambiel Stephane tab. 38: vyhodnocení volné jízdy Joubert Brian Total Segment Total Element Total Program Total 1 Lambiel Stephane SUI Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 2A T+3T Lo A CiSt CCoSp T 9.9x F+3T 10.5x Lz+2T 8.0x S 5.0x FCoSp FSSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score Deductions: 0.00 Total Segment Total Element Total Program Total 2 Joubert Brian FRA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+3T A F USp F+3T Lo S 5.0x FSSp CiSt A 3.6x Lz 6.6x CCoSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performace/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score Deductions: 0.00 Příloha 1

154 tab. 39: vyhodnocení volné jízdy Lysasek Evan Total Segment Total Element Total Program Total 3 Lysacek Evan USA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 4T+3T A Lo S FCSSp FSSp A+2T 9.7x F+3T 10.5x CiSt Lz 6.6x A 3.6x CCoSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score Deductions: tab. 40: vyhodnocení volné jízdy Sandhu Emanud Total Segment Total Element Total Program Total 4 Sandhu Emanuel CAN Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 4T+2T A FSSp Lz S A+2T 9.7x Lo 5.5x T 4.4x CUSp F+2T 7.5x CiSt CSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score Deductions: 0.00 Příloha 1

155 tab. 41: vyhodnocení volné jízdy Oda Nobunari tab. 42: vyhodnocení volné jízdy Prepubert Alban Total Segment Total Element Total Program Total 5 Oda Nobunari JPN Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A Lz+3T+2Lo FSSp S+2T CCoSp A+COMBO 8.3x F*+2T* SSp Lo 5.5x SlSt A 3.6x Lz 6.6x CiSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score Deductions: 0.00 Total Segment Total Element Total Program Total 6 Preaubert Alban FRA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3F+3T A+2T Lz+2T+2Lo CSSp Lo A CiSt CCoSp F 6.1x A 3.6x FSSp SlSt S 5.0x FSSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score (factored) Deductions: Příloha 1

156 tab. 43: vyhodnocení volné jízdy Buttle Jeffrey Total Segment Total Element Total Program Total 7 Buttle Jeffrey CAN Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3F+3T T A+2T CoSp A Lo 5.5x SlSt Lz+2T 8.0x S 5.0x FSSp Lz 6.6x SSp CiSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score (factored) Deductions: tab. 44: vyhodnocen volné jízdy Weir Jonny Total Segment Total Element Total Program Total 8 Weir Johnny USA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T T Lz+2S+SEQ FCSp A CiSt CoSp Lo 1.7x S+2T 6.4x F 6.1x FSSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score (factored) Deductions: Příloha 1

157 tab. 45: vyhodnocení volné jízdy Savoje Matthew Total Segment Total Element Total Program Total 9 Savoie Matthew USA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 2Lo A+3T F+2T+2T CiSt S CoSp SSp A 8.3x SlSt FSSp Lz 6.6x Lz+2T 3.5x CCoSp A 3.6x Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score Deductions: tab. 46: vyhodnocení volné jízdy Klimkin Illia Total Segment Total Element Total Program Total 10 Klimkin Ilia RUS Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T+SEQ T T+3S+SEQ F Lo FCSp CCSp CoSp CiSt S 5.0x T* A 3.6x SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score Deductions: Příloha 1

158 tab. 47: vyhodnocení volné jízdy Davydov Sergei tab. 48: vyhodnocení volné jízdy Chiper Gheorge Total Segment Total Element Total Program Total 11 Davydov Sergei BLR Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T A Lz+3T CiSt FCoSp F 6.1x Lo 5.5x S+2T+2T+SEQ 5.1x CCoSp SlSt A 3.6x A 3.6x FSSp CSSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score (factored) Deductions: Total Segment Score = Total Element Score + Total Program Component Score (factored) + Total Deductions - 12 Chiper Gheorge ROM Executed Elements Base Value GOE The Judges Panel (in random order) Scores of Panel 1 3F+3T A+2T Lz+2T CUSp A CiSt S 5.0x CCoSp Lo 1.7x Lz 6.6x F* CoSp SiSt FSSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Component Score (factored) Deductions: 0.00 Příloha 1

159 ME Warsawa 2007 MEN FREE PROGRAM tab. 49: vyhodnocení volné jízdy Joubert Brian Total Segment Total Element Total Program Total 1 Joubert Brian FRA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 4T+2T S A CiSt CSSp T 4.40x Lo+2T+2T 8.36x F 6.05x Lz 6.60x FSSp SSp SlSt S+1T 5.39x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 50: vyhodnocení volné jízdy Van der Perren Kevin Total Segment Total Element Total Program Total 2 Van Der Perren Kevin BEL Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 4T A Lz FSSp SlSt S+3T 9.35x F+3T 10.45x Lo 5.50x CUSp A 3.63x A+2T 5.06x CCoSp CiSt SSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

160 tab. 51: vyhodnocení volné jízdy Verner Tomas Total Segment Total Element Total Program Total 3 Verner Tomas CZE Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 4T T Lz S Lz+2T+1Lo FSSp A 8.25x Lo 5.50x CCpSp CiSt CSSp SlSt F 0.55x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: tab. 52: vyhodnocení volné jízdy Davydov Sergei Total Segment Total Element Total Program Total 4 Davydov Sergei BLR Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T A Lz+2T+2Lo FFSp F+2T Lo 5.50x S 4.95x SlSt CCoSp T 4.40x A 3.63x CSSp CiSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

161 tab. 53: vyhodnocení volné jízdy Prepubert Alban Total Segment Total Element Total Program Total 5 Preaubert Alban FRA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 4T A+2T+2Lo Lz A CUSp CiSt FSSp F 6.05x F+2T 3.30x Lo 5.50x S+3T< 6.38x CSSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 54: vyhodnocení volné jízdy Lutai Andrei Total Segment Total Element Total Program Total 6 Lutai Andrei RUS Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A T Lz+3T Lo FCSp Lz F CiSt CSSp S 4.95x A+2T 5.06x SlSt FCoSp CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

162 tab. 55: vyhodnocení volné jízdy Zelenka Karel Total Segment Total Element Total Program Total 7 Zelenka Karel ITA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 2A F+3T Lz+2T S+2T+2Lo CCpSp CiSt Lo 5.50x FSSp Lz 6.60x F 6.05x SlSt A 3.63x CSSp CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: tab. 56: vyhodnocení volné jízdy Lindemann Stefan Total Segment Total Element Total Program Total 8 Lindemann Stefan GER Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3F Lz+2T A FCoSp F+3T Lo FSSp S 4.95x CiSt CSSp T+2T+2T 7.26x SlSt A 3.63x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Příloha 1

163 tab. 57: vyhodnocení volné jízdy Urbas Gregor Total Segment Total Element Total Program Total 9 Urbas Gregor SLO Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3Lz+3T A A SlSt FSSp F CoSp A+2T 9.68x Lz 2.09x CiSt Lo 5.50x S 4.95x CSSp CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 58: vyhodnocení volné jízdy Othman Jamal Total Segment Total Element Total Program Total 10 Othman Jamal SUI Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3Lz+3T A CiSt F< USp Lo CoSp F+2T+2Lo 9.13x Lz 6.60x S 4.95x CCoSp A 3.63x SlSt FCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Příloha 1

164 tab. 59: vyhodnocení volné jízdy Berntsson Kristoffer Total Segment Total Element Total Program Total 11 Berntsson Kristoffer SWE Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A Lz+3T A+SEQ Lo F+2T FSSp CCoSp F< 1.87x CiSt CSSp S 4.95x A 3.63x SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: tab. 60: vyhodnocení volné jízdy Macypura Igor Total Segment Total Element Total Program Total 12 Macypura Igor SVK Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T F+2T A Lz CSSp Lo 5.50x CoSp CiSt A 3.63x FSSp S 4.95x SlSt A+2T+2T 6.49x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Příloha 1

165 MS Tokyo MEN FREE PROGRAM tab. 61: vyhodnocení volné jízdy Takahashi Daisuke Total Segment Total Element Total Program Total 1 Takahashi Daisuke JPN Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T A A+2T CUSp CiSt CCoSp F+3T 10.45x Lz+2T+2Lo 9.68x Lo 5.50x F 6.05x S 4.95x FUSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 62: vyhodnocení volné jízdy Lambiel Stephane Total Segment Total Element Total Program Total 2 Lambiel Stephane SUI Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A T+2T+2T Lo CiSt A CCoSp T 9.90x Lz+3T 11.00x S 4.95x FSSp F+3T 6.27x SlSt FCoSp CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

166 tab. 63: vyhodnocení volné jízdy Joubert Brian Total Segment Total Element Total Program Total 3 Joubert Brian FRA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T F A CiSt CSSp T+3T 8.80x Lo+2T+2T 8.36x F+2T 7.48x Lz 6.60x FSSp SSp SlSt A 3.63x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 64: vyhodnocení volné jízdy Verner Tomas Total Segment Total Element Total Program Total 4 Verner Tomáš CZE Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+3T T Lz S Lz+2T+2Lo FSSp A 8.25x Lo 5.50x CCoSp CiSt CSSp SlSt F 6.05x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Příloha 1

167 tab. 65: vyhodnocení volné jízdy Lysacek Evan Total Segment Total Element Total Program Total 5 Lysacek Evan USA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 4T+2T A Lo S FCSSp FSSp A+3T 12.65x F+3T 10.45x CiSt Lz 6.60x A 3.63x CCoSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 66: vyhodnocení volné jízdy Oda Nobunari Total Segment Total Element Total Program Total 6 Oda Nobunari JPN Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1. 3A+3T+3Lo A FSSp S+2T CUSp CiSt A+3T 8.03x Lz*+2T* F 6.05x CCoSp SlSt Lz 6.60x A 3.63x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

168 tab. 67: vyhodnocení volné jízdy Bertsson Kristoffer Total Segment Total Element Total Program Total 7 Berntsson Kristoffer SWE Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T Lz+2T A Lo F+2T+2Lo FSSp CCoSp F 6.05x CiSt CSSp S 4.95x A 3.63x SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 68: vyhodnocení volné jízdy Buttle Jeffrey Total Segment Total Element Total Program Total 8 Buttle Jeffrey CAN Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3Lo T< CUSp A FCoSp CiSt Lz+2T+2Lo 9.68x A+SEQ 6.60x S 4.95x CoSp F 6.05x SlSt Lz 6.60x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: Příloha 1

169 tab. 69: vyhodnocení volné jízdy Lindemann Stefan Total Segment Total Element Total Program Total 9 Lindemann Stefan GER Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3F A A+2T FCSp Lz Lo FSSp S 4.95x CiSt CSSp T+2T 5.83x SlSt A+2T+2T 6.49x CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 tab. 70: vyhodnocení volné jízdy Weir Johnny Total Segment Total Element Total Program Total 10 Weir Johnny USA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T T Lz+2T FSSp CiSt A 3.63x Lo 1.65x FSSp A 0.88x F 6.05x S 4.95x CCoSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

170 tab. 71: vyhodnocení volné jízdy Prepubert Alban Total Segment Total Element Total Program Total 11 Preaubert Alban FRA Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 4T A+3T+2T Lz A CUSp CiSt FSSp F 6.05x F+2T 7.48x Lo< 1.65x S 4.95x CSSp SlSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: tab. 72: vyhodnocení volné jízdy Davydov Sergei Total Segment Total Element Total Program Total 12 Davydov Sergei BLG Executed Base GOE The Judges Panel (in random order) Scores 1 3A+3T A Lz+2T FSSp F+2T+2T Lo 5.50x S 4.95x SlSt CCoSp T 4.40x A 3.63x CSSp CiSt CCoSp Program Components Factor Skating Skills Transition/Linking Footwork Performance/Execution Choreography/Composition Interpretation Judges Total program Deductions: 0.00 Příloha 1

171 Příloha 2 Anamnéza osobní anamnéza KRISTOFFER BERNTSSON ŠVÉDSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Gothenburg Výška: 176 cm Bydliště: Gothenburg Profese: student elektro inženýrství Záliby: sledování televize, přátelé Zahájení sportovní kariéry/klub: 1987 / Landvetter KK SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Andrea Dohany Choreograf: Andrea Dohany, Zerjon Abede Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 22 h./týd.(gothenburg,flims,oberstdorf) Tréninky v hlavním období: 18 hod/týden (Landvetter) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 206,29 (MS 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 23. MS ME M4K MSJ NM obr.1 KRISTOFFER BERNTSSON Příloha 2

172 JEFFREY BUTTLE KANADA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Smooth Rock Falls, ON Výška: 173 cm Bydliště: Barrie, ON Profese: Student Záliby: běh, jízda na kole, četba Zahájení sportovní kariéry/klub: 1984 / Sudbury SC SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Lee Barkell, Rafael Aratunian Choreograf: David Wilson Předchozí trenér: Doug Leigh, Wendy Phillion Tréninky v přípravném období: 30 hod/týden Tréninky v hlavním období: 30 hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 227,59 (ZOH 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 3. MS ME M4K 2. MSJ NM obr.2 JEFFREY BUTTLE Příloha 2

173 SAMUEL CONTESTI FRANCIE OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Le Havre Výška: 180 cm Bydliště: Annecy Profese: Student Záliby: fotbal, golf, psi, příroda, hudba Zahájení sportovní kariéry/klub: 1987 / SGA d Annecy SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Didier Lucine Choreograf: Geraldine Zulini Předchozí trenér: J. Moyencourt Tréninky v přípravném období: 30 hod/týden (Grenoble, Albertville) Tréninky v hlavním období: 30 hod/týden (Annecy) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 175,99 (Trophee Eric Bompard 2005) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS 26. ME 9. M4K MSJ NM obr.3 SAMUEL CONTESTI Příloha 2

174 FREDERIC DAMBIER FRANCIE OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Tours Výška: 163 cm Bydliště: Montreuil Profese: Učitel Záliby: hudba, film Zahájení sportovní kariéry/klub: 1984 / CMP Tours SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Pierre Trente, Annick Dumont Choreograf: Alexandr Zhulin, David Wilson Předchozí trenér: Patricia Odet Tréninky v přípravném období: 25 hod/týden (Courchevel) Tréninky v hlavním období: 18 hod/týden (Champigny) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 201,55 (Cup of Russia 2003) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 19. MS 9. ME M4K MSJ NM obr.4 FREDERIC DAMBIER Příloha 2

175 SERGEI DAVYDOV BĚLOUSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Rostov (Rusko) Výška: 159 cm Bydliště: Vitebsk Profese: Student Záliby: Fotbal Zahájení sportovní kariéry/klub: 1986 / Vitebsk SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Elena Tchaikovska, Vladimir Kotin Choreograf: Elena Tchaikovska, Vladimir Kotin Předchozí trenér: Nina Ruchkina Tréninky v přípravném období: 40 hod/týden (Moskva) Tréninky v hlavním období: 36 hod/týden (Moskva) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 204,78 (ME 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 15. MS ME M4K MSJ NM obr.5 SERGEI DAVYDOV Příloha 2

176 IVAN DINEV BULHARSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Sofia Výška: 174 cm Bydliště: Los Angeles, USA Profese: Sportovec Záliby: Motocykly Zahájení sportovní kariéry/klub: 1982 / Sports Club Ivan Dinev SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Angela Nikodinov Choreograf: Nikolai Morozov Předchozí trenér: I.Pashkevitch, R.Arutunian, L.Mladenova Tréninky v přípravném období: 26 hod/týden Tréninky v hlavním období: 26 hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 182,38 (MS 2005) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 17. MS ME 11. M4K MSJ NM obr.6 IVAN DINEV Příloha 2

177 TIMOTHY GOEBEL USA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Evanston, IL Výška: 170 cm Bydliště: Fairfax, VA Profese: student, sportovec Záliby: hudba, film, cestování Zahájení sportovní kariéry/klub: 1984 / Winterhurst FSC SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Audrey Weisiger Choreograf: Lori Nichol Předchozí trenér: F.Carroll, C.H.Jenkins, G.Watts Tréninky v přípravném období: 30 hod/týden (Fairfax, VA) Tréninky v hlavním období: 30 hod/týden (Fairfax, VA) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 208,28 (NHK Trophy 2004) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS 10. ME M4K MSJ NM obr.7 TIMOTHY GOEBEL Příloha 2

178 ANDREI GRIAZEV RUSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Perm Výška: 176 cm Bydliště: Moskva Profese: Student Záliby: četba, hudba, počítačové hry Zahájení sportovní kariéry/klub: 1989 / Vorobiovye Gori SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Elena Buianova Choreograf: Tatiana Tarasova Předchozí trenér: A.Mishin, T.Mishina, A.Kislukhin Tréninky v přípravném období: - hod/týden (Moskva) Tréninky v hlavním období: - hod/týden (Moskva) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 200,60 (Cup of China 2005) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS ME M4K MSJ NM obr.8 ANDREI GRIAZEV Příloha 2

179 GHEORGHE CHIPER RUMUNSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Miercurea Ciuc Výška: 176 cm Bydliště: Egg-Curich, Švýcarsko Profese: sportovec, sportovní učitel Záliby: hudba, golf, vaření, počítače Zahájení sportovní kariéry/klub: 1983 / SC Miercurea Ciuc SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Sandra Schar-Chiper Choreograf: Sandra Schar-Chiper, P.Camerlengo Předchozí trenér: S.Holtes, M.Negrea, M.L.Bogyo Tréninky v přípravném období: 24 hod/týden (Flims, Švýcarsko) Tréninky v hlavním období: 20 hod/týden (Curych, Švýcarsko) Nejlepší celkové bodové hodnocení: (Trophee Eric Bompard 2005) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 14. MS ME M4K MSJ NM obr.9 GHEORGHE CHIPER Příloha 2

180 BRIAN JOUBERT FRANCIE OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Poitiers Výška: 179 cm Bydliště: Poitiers Profese: Záliby: bowling, motorky Zahájení sportovní kariéry/klub: 1988 / Club France F.F.S.G. SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Jean-Christophe Simond Choreograf: Kurt Browning Předchozí trenér: A.Berezintsev, V.Guyon, L.Depouilly Tréninky v přípravném období: 20 hod/týden (Courchevel) Tréninky v hlavním období: 22 hod/týden (Poitiers) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 240,85 (MS 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 6. MS ME M4K MSJ NM obr.10 BRIAN JOUBERT Příloha 2

181 ILIA KLIMKIN RUSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Moskva Výška: 170 cm Bydliště: Moskva Profese: Student Záliby: Počítače Zahájení sportovní kariéry/klub: 1984 / SC Moskvitch SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Viktor Kudravcev Choreograf: Irina Kolganova Předchozí trenér: Igor Rusakov, Eduard Pliner Tréninky v přípravném období: 22 hod/týden (Moskva, Flims-Švýcarsko) Tréninky v hlavním období: 22 hod/týden (Moskva) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 197,42 (ME 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 11. MS 10. ME 5. M4K MSJ NM obr.11 ILIA KLIMKIN Příloha 2

182 ANTON KOVALEVSKI UKRAJINA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Kiev Výška: 171 cm Bydliště: Kiev Profese: sportovní instructor Záliby: hudba, tennis, počítače, řízení auta Zahájení sportovní kariéry/klub: 1989 / Ukraine Kiev SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Galina Kukhar Choreograf: Maria Tumanovskaia Předchozí trenér: Tamara Bulatova Tréninky v přípravném období: 40 hod/týden Tréninky v hlavním období: 36 hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 183,49 (MS 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 20. MS ME M4K MSJ NM obr.12 ANTON KOVALEVSKI Příloha 2

183 STEPHAN LAMBIEL ŠVÝCARSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Martigny Výška: 177 cm Bydliště: Saxon Profese: Student Záliby: hudba, film, tanec, nakupování Zahájení sportovní kariéry/klub: 1992 / Club des Patineurs de Geneve SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Peter Grutter Choreograf: Salome Guadarrama, Antonio Najaro (VJ) Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 18 hod/týden (Lausanne) Tréninky v hlavním období: 20 hod/týden (Ženeva) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 233,99 (MS 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 2. MS ME M4K MSJ NM obr.13 STEPHAN LAMBIEL Příloha 2

184 CHENGJIANG LI ČÍNA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Changchun Výška: 170 cm Bydliště: Changchun Profese: Student Záliby: hudba, basketbal, plavání Zahájení sportovní kariéry/klub: 1984 / Changchun Club SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Haijun Gao Choreograf: Liu Wei (KP), Lori Nichol (VJ) Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 20 hod/týden (Beijing) Tréninky v hlavním období: 20 hod/týden (Beijing) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 210,94 (Cup of Russia 2003) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 16. MS ME M4K 2. MSJ NM 1. obr.14 CHENGJIANG LI Příloha 2

185 STEFAN LINDEMANN NĚMECKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Erfurt Výška: 163 cm Bydliště: Erfurt Profese: Voják Záliby: fotbal, hudba, tennis Zahájení sportovní kariéry/klub: 1984 / Eissportclub Erfurt SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Viola Striegler Choreograf: I.Svec, H.Schamberger, M.Binczyk Předchozí trenér: I.Schindler, S.Morgenstern Tréninky v přípravném období: 35 hod/týden (Berlin) Tréninky v hlavním období: 25 hod/týden (Berlin) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 200,54 (ME 2005) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 21. MS ME M4K MSJ NM obr.15 STEFAN LINDEMANN Příloha 2

186 ANDREI LUTAI RUSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Belgorod Výška: 171 cm Bydliště: St.Petersburg Profese: Student Záliby: počítačové hry, rybaření, astronomie Zahájení sportovní kariéry/klub: 1991 / St.Petersburg Olympic FSC SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: T.Mishina, A.Mishin Choreograf: E.Smirnov, A.Zakarian Předchozí trenér: E.Malakhova, N.Ruchkina Tréninky v přípravném období: 20 hod/týden Tréninky v hlavním období: 20 hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 200,54 (ME 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS 20. ME 5. M4K MSJ NM obr.16 ANDREI LUTAI Příloha 2

187 EVAN LYSACEK USA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Chicago, IL Výška: 177 cm Bydliště: Los Angeles, CA Profese: Záliby: golf, auta, surf, herectví Zahájení sportovní kariéry/klub: 1995 / DuPage Figure Skating Club SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Frank Carroll Choreograf: Lori Nichol, Kurt Browning Předchozí trenér: V.Kudravcev, M.J.Athey, D.Stoery Tréninky v přípravném období: 25 hod/týden (El Segundo, CA) Tréninky v hlavním období: 25 hod/týden (El Segundo, CA) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 226,27 (K4K 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 4. MS ME M4K MSJ NM obr.17 EVAN LYSACEK Příloha 2

188 IGOR MACYPURA SLOVENSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Kiev, UKR Výška: - cm Bydliště: Horndon, USA Profese: Záliby: snowboarding, lyžování, kreslení Zahájení sportovní kariéry/klub: 1989 / SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Rashid Kadirkaev Choreograf: Oleg Ovsiannikov Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: - hod/týden Tréninky v hlavním období: - hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 174,94 (MS 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS ME M4K MSJ NM obr.19 IGOR MACYPURA Příloha 2

189 NOBUNARI ODA JAPONSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Osaka Výška: 164 cm Bydliště: Takatsuki City Profese: Student Záliby: Hudba Zahájení sportovní kariéry/klub: 1994 / Kansai University SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Noriko Oda, Lee Barkell Choreograf: David Wilson Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 18 hod/týden (Osaka, Barrie - Kanada) Tréninky v hlavním období: 18 hod/týden (Osaka, Barrie Kanada) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 244,56 (NHK Trophy 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS ME M4K 1. MSJ 1. NM 1.J obr.19 NOBUNARI ODA Příloha 2

190 JAMAL OTHMAN ŠVÝCARSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Worb Výška: 186 cm Bydliště: Munchenbuchsee Profese: Student Záliby: sport, cestování, nakupování Zahájení sportovní kariéry/klub: 1992 / Schlittschuh Club Bern SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: J.Kiefer Choreograf: M.Colberg, H.Wiesinger, A.Kapranova Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 28 hod/týden Tréninky v hlavním období: 22 hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 182,14 (ME 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 27. MS ME M4K MSJ NM obr.20 JAMAL OTHMAN Příloha 2

191 KEVIN VAN DER PERREN BELGIE OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Ninove Výška: 177 cm Bydliště: Nederhasselt Profese: Sportovec Záliby: film, hudba Zahájení sportovní kariéry/klub: 1992 / KSC Heuvelkouter, Liederkerke SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Vera Vandecaveye Choreograf: Diana Goolsbey Předchozí trenér: Linda van Troyen, Hans Beelaert Tréninky v přípravném období: 26 hod/týden (Leuven, Eeklo) Tréninky v hlavním období: 31 hod/týden (Liederkerke, Leuven) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 204,85 (ME 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 9. MS 8. ME M4K MSJ NM 1. obr.21 KEVIN VAN DER PERREN Příloha 2

192 EVGENI PLUSHENKO RUSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Solnechni Výška: 178 cm Bydliště: St. Petěrburk Profese: Sportovec Záliby: auta, počítačové hry, balet Zahájení sportovní kariéry/klub: 1986 / Yubileiny Sport Club SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Alexej Mišin Choreograf: E.Smirnov, Y.Smekalov, D.Avdish Předchozí trenér: M.Makoveev Tréninky v přípravném období: 23 hod/týden (St.Petěrburk) Tréninky v hlavním období: 23 hod/týden (St.Petěrburk) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 258,33 (OH 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 1. MS ME M4K MSJ NM obr.22 EVGENI PLUSHENKO Příloha 2

193 ALBAN PREAUBERT FRANCIE OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Grenoble Výška: 182 cm Bydliště: Evry Profese: Student Záliby: hudba, sport, film Zahájení sportovní kariéry/klub: 1991 / CMSG Charleville Mezieres SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: A.Dumont, P.Trente, T.Gasc, A.Fusco Choreograf: Nikolaj Morozov Předchozí trenér: E.Issatchenko, P.Pelissier Tréninky v přípravném období: 22 hod/týden (Courchevel) Tréninky v hlavním období: 14 hod/týden (Champigny, Val de Marne) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 212,67 (Skate America 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS ME M4K MSJ 9. NM obr.23 ALBAN PREAUBERT Příloha 2

194 EMANUEL SANDHU KANADA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Toronto, ON Výška: 183 cm Bydliště: Burnaby, BC Profese: Sportovec Záliby: zpěv, tanec, hudba, charita, četba Zahájení sportovní kariéry/klub: 1988 / North Shore Winter Club SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Joanne McLeod Choreograf: Joanne McLeod Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 23 hod/týden (Burnaby, BC) Tréninky v hlavním období: 23 hod/týden (Burnaby, BC) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 228,29 (GP Finále 2004) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 13. MS ME M4K 9. MSJ NM obr.24 EMANUEL SANDHU Příloha 2

195 MATTHEW SAVOIE USA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Peoria, IL Výška: 175 cm Bydliště: Peoria, IL Profese: Student Záliby: četba, plavání, jízda na kole Zahájení sportovní kariéry/klub: 1989 / Illinois Valley FSC SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Linda Branan Choreograf: Tom Dickson Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 20 hod/týden (Peoria) Tréninky v hlavním období: 20 hod/týden (Peoria, Champaign) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 206,67 (ZOH 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 7. MS 11. ME M4K MSJ NM obr.25 MATTHEW SAVOIE Příloha 2

196 ROMAN SEROV IZRAEL OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Moskva, Rusko Výška: 176 cm Bydliště: Metulla, Izrael Profese: Záliby: Tennis Zahájení sportovní kariéry/klub: 1981 / SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Ari Zakarin Choreograf: Lori Nichol (KP), L.A.Miller (VJ), Černyšev Předchozí trenér: C.Maurizi, V.Kudravcev Tréninky v přípravném období: 14 hod/týden (Flims, Švýcarsko) Tréninky v hlavním období: 18 hod/týden (Hackensack, USA) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 178, 59 (MS 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS ME M4K MSJ NM 1. obr.26 ROMAN SEROV Příloha 2

197 SILVIO SMALUN NĚMECKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Erfurt Výška: 172 cm Bydliště: Oberstdorf Profese: Student Záliby: počítače, in-line, snowboarding Zahájení sportovní kariéry/klub: 1985 / Eissportclub Oberstdorf SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Michael Huth Choreograf: R.Sinitsyn Předchozí trenér: I.Schindler Tréninky v přípravném období: 38 hod/týden Tréninky v hlavním období: 28 hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 181,73 (ME 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH MS 17. kvalifikace 20. ME M4K MSJ NM obr.27 SILVIO SMALUN Příloha 2

198 DAISUKE TAKAHASHI JAPONSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Okayama Výška: 165 cm Bydliště: Okayama Profese: Student Záliby: četba, tanec, nakupování Zahájení sportovní kariéry/klub: 1994 / Kansai University SC SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Utako Nagamitsu Choreograf: Nikolai Morozov Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 27 hod/týden (Osaka, Simsbury USA) Tréninky v hlavním období: 20 hod/týden (Osaka, Simsbury - USA) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 247,93 (NHK Trophy 2006) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 8. MS ME M4K 3. MSJ NM obr.28 DAISUKE TAKAHASHI Příloha 2

199 GREGOR URBAS SLOVINSKO OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Jesenice Výška: 177 cm Bydliště: Hrusica Profese: Student Záliby: Tennis Zahájení sportovní kariéry/klub: 1987 / DKK Stanko Bloudek SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Gordana Smrekar Choreograf: Marina Kudriavtseva Předchozí trenér: E.Babitskaia, V.Babitski, M.Kurbos Tréninky v přípravném období: - hod/týden Tréninky v hlavním období: - hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 181,07 (ME 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 29. MS 19.kvalifikace ME M4K MSJ NM obr.29 GREGOR URBAS Příloha 2

200 TOMÁŠ VERNER ČESKÁ REPUBLIKA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Písek Výška: 180 cm Bydliště: Borovany Profese: Student Záliby: fotbal, volejbal Zahájení sportovní kariéry/klub: 1991 / BK České Budějovice SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Vlasta Kopřivová, Michael Huth Choreograf: Rostislav Sinitsyn Předchozí trenér: Iveta Bidařová Tréninky v přípravném období: 35 h./týd. (Praha, Oberstdorf, Lippevirta) Tréninky v hlavním období: 21 hod/týden (Praha, Oberstdorf) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 226,25 (MS 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 18. MS 16.kvalifikace ME M4K MSJ NM obr.30 TOMÁŠ VERNER Příloha 2

201 JOHNNY WEIR USA OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Coatesville, Pennsylvania Výška: 172 cm Bydliště: Newark, Delaware Profese: Student Záliby: móda, hudba, cestování, pes Vania Zahájení sportovní kariéry/klub: 1996 / Skating Club New York SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: Priscilla Hill, Marina Anissina Choreograf: Marina Anissina Předchozí trenér: Tatiana Tarasova Tréninky v přípravném období: 25 hod/týden (Simsbury, CT) Tréninky v hlavním období: 25 hod/týden (Newark, DE) Nejlepší celkové bodové hodnocení: 220,25 (NHK Trophy 2004) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 5. MS ME M4K MSJ NM obr.31 JOHNNY WEIR Příloha 2

202 KAREL ZELENKA ITÁLIE OSOBNÍ ÚDAJE Datum narození: Místo narození: Louny Výška: 175 cm Bydliště: Milan Profese: Sportovec Záliby: hudba, počítače, auta Zahájení sportovní kariéry/klub: 1988 / Agora Skating Team SPORTOVNÍ ÚDAJE Trenér: K.Zelenka sen., E.De Berivardis Choreograf: Frank Dehne Předchozí trenér: Tréninky v přípravném období: 25 hod/týden Tréninky v hlavním období: 22 hod/týden Nejlepší celkové bodové hodnocení: 191,73 (ME 2007) VÝSLEDKY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ ZOH 25. MS ME M4K MSJ NM obr.32 KAREL ZELENKA Příloha 2