ROZUMOVĚ POZNÁVACÍ(RACIONÁLNĚ-KOGNITIVNÍ) DUŠEVNÍ PROCESY (RPDP)...4 VĚDOMÍ...4 ČITÍ...6 VNÍMÁNÍ (PERCEPCE)...8 POZORNOST...16 PAMĚŤ...

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROZUMOVĚ POZNÁVACÍ(RACIONÁLNĚ-KOGNITIVNÍ) DUŠEVNÍ PROCESY (RPDP)...4 VĚDOMÍ...4 ČITÍ...6 VNÍMÁNÍ (PERCEPCE)...8 POZORNOST...16 PAMĚŤ..."

Božena Němečková
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 OBSAH ROZUMOVĚ POZNÁVACÍ(RACIONÁLNĚ-KOGNITIVNÍ) DUŠEVNÍ PROCESY (RPDP)...4 VĚDOMÍ...4 ČITÍ...6 DRUHY POČITKŮ...6 REFLEXNÍ OBLOUK...6 MINIMÁLNÍ PODNĚTY...6 VNÍMÁNÍ (PERCEPCE)...8 VNÍMÁNÍ...8 FUNKCE VNÍMÁNÍ...8 DRUHY VNÍMÁNÍ...9 PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI POZORNOST...16 POZORNOST ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ POZORNOSTI VLASTNOSTI POZORNOSTI PAMĚŤ...18 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ PAMĚŤOVÉHO SYSTÉMU PAMĚŤ DRUHY PAMĚTI FÁZE PAMĚTI PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI MYŠLENÍ...21 MYŠLENÍ DRUHY MYŠLENÍ MYŠLENKOVÉ OPERACE ŘEČ PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI UČENÍ...24 UČENÍ DRUHY UČENÍ VÝSLEDKY PROCESU UČENÍ TRANSFER (PŘENOS) PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI SCHOPNOSTI...27 SCHOPNOSTI DRUHY SCHOPNOSTÍ INTELIGENCE...27 SLOŽKY INTELIGENCE OBRAZNĚ PROŽITKOVÉ (IMAGINATIVNĚ EMOTIVNÍ) DUŠEVNÍ PROCESY...29 EMOCE(CITY)...29 EMOCE DRUHY CITŮ EMOČNÍ INTELIGENCE, EQ ALTERNATIVNÍ VÝKLAD EMOCÍ PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI MOTIVACE...32 MOTIVACE ABRAHAM MASLOW A JEHO HIERARCHIE POTŘEB DRUHY MOTIVŮ VŮLE...33 FÁZE VŮLE POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA

..18 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ PAMĚŤOVÉHO SYSTÉMU... 18 PAMĚŤ... 18 DRUHY PAMĚTI... 19 FÁZE PAMĚTI... 19 PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI... 19 MYŠLENÍ...21 MYŠLENÍ... 21 DRUHY MYŠLENÍ... 21 MYŠLENKOVÉ OPERACE.

2 VNÍMÁNÍ (PERCEPCE) Psychologové zkoumají počitky a vjemy z mnoha důvodů, ale tím nejpoutavějším z nich je skutečnost, že to, co zakoušíme uvnitř své hlavy, není vždy totožné s tím, co je skutečně tam venku. Abyste se o tom přesvědčili, nepotřebujete nic víc než baterku nebo blesk fotoaparátu. Posvítíte-li si svítilnou či bleskem krátce do očí, získáte kvalitní paobraz. Pak se postavte čelem ke zdi. Spatříte na ní jasnou skvrnu, která je paobrazem vznikajícím v okamžiku, kdy jasné světlo dočasně vyřadí z činnosti část sítnice. Nyní se pomalu předklánějte směrem ke zdi a pak se odklánějte v opačném směru, dopředu a zpátky v dostatečném rozsahu. Důležitou věcí k zapamatování je, že skvrna na vaší sítnici nemění velikost; zůstává stejná, dokud se vaše sítnicové buňky nevzpamatují. Nic takového však neuvidíte. Místo toho se bude zdát, že skvrna na stěně svou velikost mění: bude se jakoby zmenšovat, když se budete přiklánět ke zdi, a naopak růst v okamžiku pohybu v opačném směru. To, co vizuálně vnímáte, se neshoduje s tím, co je skutečně tam venku. 1 ve skutečnosti mozek interpretuje vstupní údaje z očí a vytváří odhad toho, co venku skutečně je (mozek nedokáže rozeznat rozdíl mezi tím, co je na sítnici a tím, co je na stěně) Náš zrakový systém oko-mozek nefunguje jako videokamera, věrně zaznamenávající to, co je vně. Místo toho se chová jako počítačový grafický program, který digitalizuje vstupní informace z kamery(našich očí) a vytváří obrazy využitím mnoha vnitřních počítačových operací(našeho mozku). A stejně jako u programu obrazy vytvářené popisovaným systémem vnímání oko-mozek silně závisí na tom, jak je tento systém zkonstruován a co všechno umí. 2 VNÍMÁNÍ pojímání do vědomí, proces aktivního vytváření obrazu vnějšího světa i změn v našem těle prostřednictvím smyslů charakteristika umožňuje adaptaci tím, že jedinci poskytuje informace o vlastnostech objektů a jejich vztazích v. úzce souvisí s pamětí vnímané je neustále porovnáváno s obsahy uloženými v paměti (např. aktuální vjem auta s vozidly, které jedinec viděl dříve) jde o proces aktivní konstrukce skutečnosti (mozek vytváří svůj vlastní obraz reality, nikoli, že by jí pouze odrážel) výsledkem je vjem (vzniká přeměnou fyzikálních a chemických podnětů na smysluplné údaje) představuje vnitřní reprezentaci objektu či děje(situace) tedy ne objekt sám o sobě! (poznáváme-li např. své známé, nepoznáváme ve skutečnosti je samé, nýbrž pouze naše vnitřní obrazy o nich) Smyslové ústrojí vytváří mosty mezi okolním světem a vnitřním životem. (K. von Triech) FUNKCE VNÍMÁNÍ adaptivní umožňuje orientaci ve vnějším světě př. prizmatické brýle 3 v. má rozhodující význam pro duševní život člověka př. důsledky senzorické deprivace 3 8

Pak se postavte čelem ke zdi. Spatříte na ní jasnou skvrnu, která je paobrazem vznikajícím v okamžiku, kdy jasné světlo dočasně vyřadí z činnosti část sítnice.

3 DRUHY VNÍMÁNÍ v. se uskutečňuje především jako zrakové vnímání objektů způsobem: obraz vnímaného na sítnici + oční pohyby, které objekt skenují (v. lidské tváře během 1 minuty až 250 tzv. skákavých očních pohybů s fixací 0,2-0,3 s) k identifikaci objektů dochází srovnáváním obrazu s pamětním záznamem (obrys písmene R tvoří oblouček, šikmá a rovná čára, závěr mozku jde o písmeno R) vnímání vzdálenosti podoba textury se vzdáleností ubývá povrchových detailů (např. obličej, pohled na město apod.) perspektiva zakrývání (bližší předměty někdy částečně zakrývají ty vzdálenější n. student zakrývá tabuli) velikosti obrazu předmětu na sítnici sbíhání očních os při vnímání bližších předmětů se oči sbíhají a naopak vnímání pohybu obraz ze sítnice je zpracován v mozku ve vjem plynulého pohybu pohyb lze vnímat také sluchem (přibližující se vozidlo) vnímání vzdálenosti vnímání času pozorování změn, které proběhly od určité doby v minulosti k přítomnosti, uvědomění si, že se něco změnilo čas naplněný zajímavou činností obvykle utíká rychleji než v případě nudné činnosti (např. čekání) vnímání hmatu je syntézou dotykových dojmů (měkkosti, hladkosti, suchosti apod.) na vnímání má také vliv kultura euroamerická civilizace (tzv. Západ) přeceňování přímých linií, pravých úhlů apod. pralesní kultury problém s vnímáním na velké vzdáleností (nejsou na ně adaptované) kulturní svět ovlivňuje také to, čemu dáváme ve vnímání přednost další charakteristiky v. konstantnost vnímání vjemy velikosti, tvaru, světlosti a barvy známých předmětů zůstávají konstantní, i když se tyto objekty mění (čistý list papíru vnímáme ve stejném odstínu bílé barvy za denního světla jakož i za šera, kdy bychom jej měli vnímat v odstínu šedi; talíř vnímáme jako kulatý, i když z většiny úhlů se nám jeví jako elipsa apod.) základní tendence živých bytostí dávat věcem a jevům určitý význam příkladem může být tzv. rozlišování figury a pozadí (tj. určení vjemové dominanty) viz tzv. reverzibilní figury 9

vnímání vzdálenosti podoba textury se vzdáleností ubývá povrchových detailů (např. obličej, pohled na město apod.) perspektiva zakrývání (bližší předměty někdy částečně zakrývají ty vzdálenější n.

4 reverzibilní figury ve vnímání se uplatňují určité percepční tendence často se projevují v tzv. optických klamech (obvykle jako důsledek přeceňování či podceňování významu některých tvarů) iluze jsou vyvolávány účinkem emocí na vnímání např. strach může zkreslovat vnímanou skutečnost (strom na cestě skrčená podstava chystající se na nás vrhnout ) Pozn.: Některým geometrickým útvarům přisuzujeme významy vodorovná přímka (klid, šířka), svislá přímka (pohyb, stoupání), pravidelná vodorovná vlna (příjemná, uklidňující), nepravidelná a do výše stoupající (vzrušení, napětí). Viz např. výtvarná díla V. Kandinského podprahové vnímání (subliminální percepce) vnímání jako činitel lidské mysli nemusí být nutně spojeno s uvědomováním si vnímaných podnětů (může mít psychické účinky, aniž o tom víme viz podprahová reklama) mimosmyslové vnímání ( extrasenzorická percepce ) jeden z oborů Parapsychologie telepatie (vnímání situací, stavů osob apod. s nimiž není jedinec v přímém kontaktu), př. nadaní jedinci byly schopni odhadnout, jaký geometrický obrazec je ukazován jinému člověku v jiné místnosti kryptoskopie (vnímání skrytých předmětů např. obrazec v neprůhledné obálce), tento jev experimentálně ověřen, může být i trénován proskopie (vnímání budoucích událostí) další optické klamy: Janoušek, M.: Psychologický výkladový atlas PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI vnímání textu V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaevo, že nzeáelží napoždaí psíemn ve solvě. Jedniná dleuitžá věc je, aby blya pnvrní a psoelndí pímesna na srpváénm mstíeě, zybetk mžue být totánlí sěms a vy to přoád bez porlbmée prřčtee. Je to proto, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. vnímání tváře jsme velmi citliví k vnímání tohoto typu objektu (viz 4 ) 10

strach může zkreslovat vnímanou skutečnost (strom na cestě skrčená podstava chystající se na nás vrhnout ) Pozn.

5 ? Předpokládejme jistého člověka, od narození slepého, nyní dospělého, který se pomocí doteku naučil rozlišovat mezi koulí a kostkou ze stejného kovu Představme si, že kouli a kostku položíme na stůl a slepému muži umožníme vidět; otázka zní, zda by daný člověk jen pomocí zraku, aniž by se předmětů dotkl, dokázal rozlišit a říci, který z nich je koule a který kostka. 5 Podivili jste se někdy, proč tolik nesnášíme zvuk nehtů škrábajících po tabuli? Proč nás ten zvuk dohání k šílenství? Jeden výzkumný přístroj zaznamenal zvuk velmi podobný tomu zmíněnému(zvuk škrabky přejíždějící po kovu), převedl jej na digitální záznam a pomocí počítače jej srovnal se vzorky tisíců dalších zvuků objevujících se v přírodě. K překvapení vědců se daný zvuk nejvíce shodoval s varovným pokřikem primátů, který vydávají, když v divočině zahlédnou dravce. 6 proces interpretace senzorické informace na příkladu tzv. organizace neúplných obrazů či tzv. konkurenčních obrazů co vidíte na těchto obrázcích? 11

5 Podivili jste se někdy, proč tolik nesnášíme zvuk nehtů škrábajících po tabuli? Proč nás ten zvuk dohání k šílenství?

6 odkazy Soustřeďte se po dobu 30 sekund na čtyři pod sebou umístěné tečky uprostřed obrázku. Potom se podívejte na zeď a začněte přimhuřovat oči. Heringův klam jsou to přímky, rovnoběžky? je to čtverec? 12

htm Soustřeďte se po dobu 30 sekund na čtyři pod sebou umístěné tečky uprostřed

Podobné dokumenty

NERVOVÁ SOUSTAVA. Co je nervová soustava?

NERVOVÁ SOUSTAVA. Co je nervová soustava? Co je nervová soustava? NERVOVÁ SOUSTAVA Nervová soustava řídí všechny funkce organismu od chůze, řeči, řeči, vidění, slyšení a dýchání. Je to síť složená z tisíců cest, které se nazývají nervy. Ty vedou