Adult Learning. for. Marginalised and Disadvantaged. Citizens

Transkript

1 LLP GR-GRUNDTVIG-GMP Adult Learning for Marginalised and Disadvantaged Citizens NÁRODNÍ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ATHENA May, 2011 Project reference: LLP GR-GRUNDTVIG-GMP This project has been funded support from the European commission. This publication (communication) reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

2 Obsah 1. Úvod Výsledky průzkumu u malých a středních podniků Socio-ekonomické údaje Předpověď pracovních příležitostí Podnikové vzdělávání Nábor žen s odlišným kulturním zázemím Výsledky průzkumu u žen s odlišným kulturním zázemím Socioekonomické údaje Dovednosti / Kompetence Vzdělávání obecně Možnosti na trhu práce Účast ve společnosti Závěr

3 1. Úvod Aktivity českého partnera projektu ALMA DC směřují k nejpočetnější minoritě žijící v zemi k Romům. Chceme-li cílovou skupinu více specifikovat, jde o ženy z etnických minorit. Podle údajů z posledního sčítání obyvatelstva z roku 2001 (výsledky z letošního sčítání lidu ještě stále nejsou publikovány) pouze osob považuje sebe samé za osoby Romské národnosti. Tento fakt je často považován za podhodnocený, což má několik příčin. Nejprve, většina Romů žijících v České republice se zde i narodilo a strávilo celý svůj život. Mají tudíž oficiálně českou národnost, a zdá se, že se i Čechy cítí být. Mluví národním jazykem, ale své tradiční hodnoty a zvyky dodržují. Také existují různé neoficiální úvahy, že Romové se k české národnosti hlásí z toho důvodu, že chtějí demonstrovat svou integraci do majoritní skupiny. Žádná z výše uvedených hypotéz není oficiálně potvrzena. Důležitým faktem, který vyplynul ze současné situace vzdělanosti a zaměstnanosti v České republice, je ten, že Romové mají v zemi úplně stejné příležitosti ke vzdělávání jako kdokoliv s českou národností. Jedinou překážkou se zdá být přístup Romů ke vzdělání vyplývající z tradičních hodnot, kde je vzdělání přikládán ne příliš velký význam. 1 Výsledky průzkumu u malých a středních podniků Vytištěné dotazníky byly diseminovány mezi zaměstnavatele přes stávající síť kontaktů naší organizace. Dotazníky byly rozdávány osobně nebo poštou Socio-ekonomické údaje Většina zaměstnavatelů či reprezentantů firem, kterými byly dotazníky vyplňovány, zastupovalo malé podniky o zaměstnancích. Tvořili tak 57% všech respondentů (17 osob). Druhou nejpočetnější skupinou respondentů byly podniky s méně než 10 zaměstnanci s podílem 30% (9 osob). 13 % (4 osoby) účastníků výzkumu představují největší podniky zaměstnávající zaměstnanců. 3

4 Velikost oslovených firem 57% méně než 10 zaměstnanců zaměstnanců 30% 0% 0% 13% 0% zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců POZN: Všechny grafy v dokumentu byly vytvořeny vlastním zpracováním na základě dat z dotazníkového šetření. Co se týče trhu, na kterých firmy působí, 67% se zaměřuje na národní trh (20 podniků), 27% na evropský trh (8). Pouze 1 podnik operuje na světovém trhu % podniků pracuje v produkčním sektoru (9), 10% pak v marketingu, poradenství, sociálních službách a obchodu. Zbytek sektorů má ve vzorku respondentů minimální zastoupení. Struktura firem dle oblasti aktivit 7% 10% 10% 10% 4% 3% 3% 3% 7% 30% 7% 3% 3% Nespecifikováno Distribuce Marketing Vzdělávání Truhlářství Služby Produkce Management a obchod Poradenství and sociální služby Veřejná administrativa Civilní inženýrství Komunitní služby Počet zaměstnaných žen s odlišným kulturním zázemím se v jednotlivých podnicích pohyboval od 0 do 4. Vyšší počet se nevyskytoval. 1 Některé otázky nebyly zodpovězeny, a proto jsou mezi stanovenými čísly v závorkách a celkovým počtem respondenty rozdíly. 4

5 V genderové struktuře zaměstnanců v podnicích účastnících se výzkumu byly zjištěny zajímavé výsledky 15 z nich zaměstnává více mužů než žen; v 7 případech je poměr žen a mužů stejný a v 8 firmách pracují spíše ženy než muži Předpověď pracovních příležitostí Většina pracovních příležitostí, které budou v průběhu 4 let nabízeny, budou dle respondentů spadat do sektoru produkce (30% všech nabídek) a administrativy (25%) 2. O polovinu méně pracovních nabídek bude výhledově k dispozici v managementu, marketingu a dalších oblastech zahrnující profese jako sociální pracovník, zdravotní sestra, účetní či vykonavatel veřejně prospěšných prací. Počet pracovních nabídek zde bude zhruba stejný. Nabízené pracovní příležitosti v budoucnu 15% 12% 30% 25% 18% Management Administrativa Marketing Produkce Další Z dalších odpovědí je zřejmé, že pro zaměstnání v oblasti administrativy firmy většinou požadují terciální vzdělání. Pro získání zaměstnání v oblasti produkce musí mít potencionální pracovník buď základní či střední vzdělání. Podle výsledků je u pracovníka v oblasti marketingu požadováno terciální vzdělání. Několik zaměstnavatelů také zdůrazňuje nezbytné předchozí zkušenosti. Pracovní zkušenost pro oblast administrativy je vyžadována nejméně 1 3 roky, ovšem i kratší či delší zkušenosti jsou považovány za přijatelné. Naopak v sektoru produkce je předchozí zkušenost vítaná, avšak nevyžadovaná. V marketingu je třeba prokázat alespoň roční pracovní zkušenost v oblasti a v managementu je vyžadována nejméně tří letá. V každé z výše zmíněných oblastí definovali zaměstnavatelé také dovednosti, které jsou pro danou pracovní pozici požadovány. V oblasti managementu jsou vysoce hodnoceny komunikační 2 Někteří respondenti uvedli více odpovědí. 5

6 dovednosti, schopnost řešit problémy a práce s ostatními. Důležité jsou však také IT znalosti a základní znalost početních úkonů, což dokazuje, že pro pozici manažera je nutno mít kvalifikaci v mnoha různých oblastech. Pro pracovní místo v administrativě jsou nejpodstatnější IT dovednosti, znalost početních úkonů a schopnost pracovat v kolektivu. Vysoké nároky jsou kladeny také na marketingové pozice zde jsou nezbytně nutné IT a komunikační dovednosti, schopnost řešit problém a pracovat v kolektivu. Pracovníci v produkčním sektoru by měli být schopni práce v kolektivu a mít určité komunikační schopnosti. Znalost početních úkonů je taktéž vítaná. Další otázky v dotazníku byly zaměřeny na hodnocení důležitosti určitých dovedností pro trh práce. Zaměstnavatelé si myslí, že pro uchazeče o zaměstnání je důležité vzdělání, kvalifikace a profesní zkušenost. Vysoce hodnocena je také znalost trhu práce. IT dovednosti a jazykové schopnosti jsou také považovány za velmi důležité. Výsledky ukazují, že význam je také přikládán mezikulturním dovednostem, sociálním kompetencím, osobnosti pracovníka a také věku. Pohlaví pracovníka bylo ohodnoceno jako nepodstatné Podnikové vzdělávání Následující část se zaměřovala na získání informací o tom, jakým způsobem organizují zaměstnavatele pro své zaměstnance školení. Výsledky dokládají, že 60% (18 zaměstnavatelů) z nich organizuje vzdělávací aktivity a zbylých 40% (12) nikoliv. I přesto, že se počet odpovědí příliš neliší, podniky si raději organizují školení samy. Některé však preferují obě možnosti organizování tréninku za pomocí vlastních i vnějších zdrojů. Přístup firem k organizaci školení zaměstnanců 40% 60% ANO NE 6

7 49% (16) zaměstnavatelů uvádí, že školení by měla být organizovány z toho důvodu, aby byly zlepšeny dovednosti a kompetence zaměstnanců. Pouhých 20% (6) si myslí, že školení by měla reagovat na potřeby trhu práce a dalších 17% (5) je organizují proto, že na něj získávají finanční prostředky od veřejných orgánů. 3 Proč firmy školení zaměstnanců realizují? 10% 17% 7% 46% Školení zlepší kompetence a dovednosti zaměstnanců 20% Školení reaguje na potřeby trhu Pro většinu, 57% (17 zaměstnavatelů), je cílem školení zlepšování dovedností a kompetencí svých zaměstnanců. Jedna třetina pak považuje trénink za způsob zlepšení výkonu společnosti. Metodologie se při školeních využívá jak tradiční, či podpořená informačními technologiemi (elearning, internet), používá se také kombinace různých metod či další nespecifikované metody. Nicméně, významné procento zaměstnavatelů (40%) preferuje mix různých metod, tedy kombinaci tradičního školení s použitím IT. Jak samostatnou tradiční metodologii i metodologii podpořenou IT využívá 27% respondentů. Nepatrná část využívá jiné způsoby, jako např. prezentace, workshopy či konference. Účast zaměstnanců na školeních není snadné hodnotit. Účast dle pohlaví se liší v závislosti na tom, jaké procento mužů a žen pracuje v dané společnosti. Zastoupení osob s odlišným kulturním zázemím na školeních je však žádná či minimální. To může být vysvětleno tím, že obecně zastoupení žen s odlišným kulturním zázemím je v podnicích minimální, tudíž i jejich účast ve školeních nemůže být vyšší. 3 Zde jsou zmíněny pouze nejpodstatnější výsledky. 7

8 1.4. Nábor žen s odlišným kulturním zázemím 60% firem uvádí, že by ženy s odlišným kulturním zázemím zaměstnaly. Mají pro to dva důvody: zaprvé, společnosti v tom žádnou překážku nevidí, a za druhé se shodují na tom, že každý uchazeč o práci musí projít všemi testy a pohovorem, a tak je jejich kulturní zázemí nerelevantní. Zbytek zaměstnavatelů by zástupce cílové skupiny projektu nezaměstnalo. Firmy se shodují, že právě tyto osoby nejsou dostatečně kvalifikované a vzdělané, a tak nesplňují požadavky na pozice, které firmy nabízí. Ochota firem zaměstnat ženu s odlišným kulturním zázemím 40% 60% ANO NE Zkušenosti se zaměstnáváním osob s odlišným kulturním zázemím má 40% respondentů. Zbylých 60% uvádí, že v posledních 3-5 letech tuto cílovou skupinu nezaměstnalo. Otázku týkajících se výhod zaměstnávání cílové skupiny většina zaměstnavatelů nezodpověděla. Ze získaných odpovědí vyplývá, že to mohou být ochota pracovat, flexibilita, mezikulturní vědomosti o zvycích etnické minority. Mezi nevýhody cílové skupiny jsou řazeny především nedostatek jazykových znalostí a nedostatečné vzdělání či kvalifikace. Každý z těchto aspektů byl jmenován 35% společností a 19 % firem také zmínilo chybějící IT znalosti. Výsledky dále ukazují, že významných 63% zástupců firem není ochotno investovat do školení či rekvalifikací svých zaměstnanců s odlišným kulturním zázemím. Z jejich úhlu pohledu je to příliš finančně náročné a nevýhodné pro podnik. Nebo také cíleně nabírají zaměstnance, které požadovanou kvalifikací mají, a nepotřebují tak žádná další školení. Ti, kteří k investování do dalšího vzdělávání ochotní jsou, sdělují, že školení je pro společnost přínosem, protože zkvalitňuje její pracovní sílu. Ovšem i v této skupině ochotných zaměstnavatelů se najdou takoví, kteří o benefitu školení zaměstnanců pochybují. 8

9 2 Výsledky průzkumu u žen s odlišným kulturním zázemím 2.1. Socioekonomické údaje Cílová skupina, která dotazníky vyplňovala, se skládá z 40% žen ve věku let, 32% žen mladších 35 let a 28% žen mladších 45 let. Věková struktura respondentek 28% 32% 40% Méně než 35 let Mezi lety Více než 45 let V souvislosti se sociálním statusem, je 52% zástupkyň cílové skupiny vdaných, 42% svobodných a zbývajících 6% rozvedených. Převážná většina všech žen má rodinné příslušníky, za které nese právní odpovědnost. Ve všech případech šlo o dítě/děti. Úroveň dosaženého vzdělání vybrané cílové skupiny je následující: více než polovina dokončila pouze základní školu a 38% má střední vzdělání. 4 Dosažené vzdělání respondentek 38% 52% 6% 2% 2% žádné Základní Střední Technické Vysokoškolské 4 V ČR nepatří do druhého stupně vzdělávání pouze školy ukončené maturitní zkouškou (doba trvání 4 roky), ale také školy se zaměřením na odborné profese končící po 3 letech studia výučním listem prokazujícím získanou specializaci v dané oblasti. 9

10 Současná situace zaměstnanosti žen s odlišným kulturním zázemím vypadá dle průzkumu tak, že 54% žen je nezaměstnaných, přičemž 3 ženy jsou na mateřské dovolené. Ty zaměstnané pracují především v produkčním sektoru, distribuci či ve školních zařízeních. Doba jejich zaměstnání se liší od méně než 1 roku po více než 3 roky, zhruba stejným počtem odpovědí. Bývalé pracovní úvazky, které ženy měly, zůstaly většinou nespecifikovány. Pokud zmíněny byly, šlo o uklízečky a prodavačky. Otázky číslo 1.8 je pro cílovou skupinu partnera z České republiky irelevantní, protože většina romských žen se v zemi narodila a považují tak ČR za zemi svého původu. Z toho důvodu zůstala pravděpodobně otázka nezodpovězena. Při hodnocení vznikly pochybnosti, zda byly následující otázky správně pochopeny, protože pokud respondentky považují za zemi svého původu Českou republiku, pak tyto otázky by měly být nezodpovězeny z toho důvodu, že již byly kladeny v předešlé sekci Dovednosti / Kompetence V této části dotazníku měly ženy za úkol ohodnotit své dovednosti a kompetence. 72% respondentek uvádí, že v souvislosti s jazykovým vybavením rozumí všemu, co ostatní říkají. Pouze necelá čtvrtina rozumí s určitými potížemi. 76% žen hovoří plynně česky a jsou schopny komunikovat s kýmkoliv, 14% zmiňuje určité problémy s mluveným slovem. Naopak schopnost psát v daném jazyce už se zdá být problémovější. Výsledky ukazují, že 58% odpovídajících žen je schopna napsat cokoliv, 24% má se psaní určité potíže a 14% má obtíží mnoho. Porozumění Nerozumím ničemu, co ostatní říkají 72% Rozumím, ale velmi obtížně 24% Mám trochu potíže, ale rozumím Rozmumím všemu, co ostatní říkají 0% 0% 4% Bez odpovědi 10

11 Komunikace Nedorozumím se, neznám jazyk 76% Komunikuji, ale s velkými obtížemi Komunikuji, ale s menšími obtížemi 14% 6% 0% 4% Jsem schopná komunikovat plynně s kýmkoliv Bez odpovědi 58% Psaní Nedokáži napsat žádný text ani poznámku Píšu s velkými obtížemi 24% 14% Mám trochu problémy, ale psát zvládnu 2% 2% Dokáži napsat jakýkoliv text Z výsledků je zřejmé, že čeština je v pracovním prostředí používaná jak mezi nadřízenými, podřízenými, tak i mezi kolegy. I při nákupech či v městské hromadné dopravě je ze 75% využívaná, a z 23% pak také romština. Častěji se však romským jazykem hovoří mezi přáteli; 40% žen jej takto využívá. Na veřejných místech a mezi přáteli používají některé ženy oba jazyky. Při komunikaci s rodinnými příslušníky jsou oba jazyky využívány rovnoměrně. 80 % respondentek dále uvádí, že neprošly žádným jazykovým kurzem. Ty, které se nějakého jazykového kurzu zúčastnily, říkají, že byl často organizovaný společností, kde pracovaly, či komunitou či asociacemi podporující ohrožené skupiny osob. Část zaměřena na IT kompetence indikuje, že 56% žen nikdy osobní počítač nepoužilo a zbylých 44% jej využilo pouze pro osobní účely. U dalších otázek vniklo opět podezření, že nebyly správně pochopeny, a proto je obtížné je vyhodnotit. Pochyby byly projeveny na základě rozporuplnosti odpovědí či na obdržení minimálního počtu zodpovězených otázek. Nicméně, z informací, které 11

12 byly získány, je zřejmé, že ženy mají z nabídky informačních zařízení zkušenost pouze s mobilními telefony. Své IT znalosti nejčastěji hodnotily jako žádné či základní. IT zařízení jsou využívány téměř nikdy nebo jednou za týden. V seznamu softwarů byly jmenovány všechny možné odpovědi. Největší počet žen zná či používá internet či komunikační software. Některé z respondentek zná také Word a programy na úpravu obrázků. Dále 82% odpovídajících uvádí, že se nikdy nezúčastnilo školení zaměřeného na zařízení informačních technologií; zbytek se účastnil obecného tréninku v IT. Použití PC 56% 44% ANO NE 2.3. Vzdělávání obecně Při pochybnostech či zájmu o určitá školení by si většina žen vybrala z široké nabídky možnost kontaktovat úřad práce osobně. Z dalších možností byly jmenovány také osobní kontakt s přáteli, poradci či telefonní kontaktování vzdělávacích institucí. V posledních 2 letech se 84% žen neúčastnilo žádného školení. 16% respondentek říká, že se účastnilo počítačového školení, ovšem v různých časových frekvencích. Ve většině případů výuka probíhala klasických způsobem, ale i e-learningová forma byla zmíněna. Organizátory byl buďto přímo zaměstnavatel, nebo asociace podporující ohrožené skupiny, někdy však také odbory nebo komunity. Dále měly ženy možnost vyjádřit, v jaké oblasti by školení uvítaly. 17 z nich neodpovědělo vůbec, 2 z žen o vzdělávání zájem neměly a 6 žen neví. Zbylé respondentky projevily zájem o oblasti jako: IT kurz, jazykový kurz, kurz kosmetičky či uklízečky (oblasti jsou seřazeny od nejvíce preferovaných). 12

13 2.4. Možnosti na trhu práce Z názorů žen vyplývá, že většina v dotazníku jmenovaných kompetencí je považována za důležité, tedy profesní zkušenosti, IT dovednosti, dosažené vzdělání, jazyková vybavenost, znalost trhu práce, osobnost i věk. U dalších otázek jsme opět narazily na problém s nevyplněnými odpověďmi. Dle našeho názoru to bylo způsobeno špatným porozuměním kladených otázek či neochotou odpovídat. Nicméně, sociální kompetence a mezikulturní dovednosti jsou považovány za spíše méně. 5 98% respondentek uvádí, že v zemi svého pobytu již pracovní příležitost hledali. Polovina žen tvrdí, že zná regulační nařízení v oblasti žádosti o práci, 13% se považuje za dobře informované a 12% v oblasti žádné znalosti nemá. Při hledání práce jsou nejčastěji využívány úřady práce, poradci, internet a také tisk. S právními předpisy týkajících se trhu práce je seznámeno 64% žen. Dalších 24% nemá o daném tématu žádnou znalost. Pouhých 12% je dobře informovaných a v této oblasti žádná sporná místa či mezery. Téměř totožné výsledky byly zjištěny u otázky týkající se znalosti regulací zaměstnanosti. 62% má o tomto tématu určité znalosti, 26% nemá znalosti žádné a 12% ví o tomto této problematice dost. Většina žen v průběhu života nenarazila na problémy spojené s uznáváním dosaženého vzdělání; čtvrtina z celkového počtu ale ano. Podle názorů žen je největší bariérou pro vstup na trh nedostatečné dosažené vzdělání a kvalifikace, dále pak nedostatečné podpora ze strany úřadů práce, a poté také omezené jazykové znalosti a dovednosti v oblasti IT. Další identifikované překážky byly zdravotní stav, předsudky lidí, věk či péče o malé dítě. 5 Problém s nezodpovězenými otázkami. 13

14 1% 30% Bariéry pro vstup na trh práce z pohledu respondentek Nedostatečné vzdělání a kvalifikace 7% 9% 15% 14% 21% 3% Nedostatek jazykových znalostí Nedostatek IT dovedností Nedostatek mezikulturních dovedností Nedostatečná podpora úřadů práce Nedostatečná podpora jiných institucí Další 2.5. Účast ve společnosti 6 V sekci zaměřené na integraci minorit do společnosti bylo zjištěno, že se ženy často stýkají pouze se ženami se stejným kulturním zázemím. Někdy navštěvují veřejná koupaliště, kina či kavárny. Kostelům, sportovním či tanečním klubům se, jak se zdá, zcela vyhýbají. Více než polovina žen uvádí, že vůbec neví, zda se v jejich okolí nějaké centrum volného času nachází a více než 80% žen žádné podobné asociace nenavštěvují. 3. Závěr Vezmeme-li v úvahu data získaná analýzou výsledků dotazníkového šetření, zdá se, že zaměstnanost žen s odlišným kulturním zázemím v podnicích v České republice je velice nízká. Pracovní příležitosti, které budou v budoucnu nabízeny, spadají hlavně do sektoru produkce a administrativy. Na pozice v administrativě však budou jen stěží přijímány ženy z naší cílové skupiny, protože terciální vzdělání, které je na tyto pozice požadováno, není pro členky CS ani zdaleka běžné. Na druhou stranu v oblasti produkce je docela pravděpodobná šance za získání pracovního místa, protože zde nejsou kladeny příliš vysoké nároky na vzdělání. Na základě odpovědí cílové skupiny nebyl zaznamenán příliš velký zájem o školení, vzdělávání či jakékoliv jiné formy rozvoje. Také znalost zákonů vztahující se k trhu práce či zaměstnání není velká. I přesto, že cílová skupina mluví plynně národním jazykem, integrace do společnosti se zdá 6 V této sekci jsme opět nedostaly úplnou zpětnou vazbu. 14

15 být nepravděpodobná respondentky neznají místa ve svém okolí, kde by k sociálnímu kontaktu mohlo dojít, nenavštěvují příliš veřejná místa ani nejsou členy žádných zájmových sdružení či klubů. Rozdíly mezi názory zástupců firem a žen s odlišným kulturním zázemím jsou zřejmé při hodnocení významnosti dovedností a kompetencí nutných pro trh práce. Zatímco firmy hodnotily většinu dovedností jako velmi důležité, cílová skupiny stejné aspekty považuje pouze za důležité. Pokud však existují rozdíly v očekáváních obou stran, soulad tak může být jen stěží dosažen. Jak firmy, tak cílová skupina zastávají názor, že největší bariérou pro vstup na trh práce je dosažené vzdělání a kvalifikace. I přesto, že 60% oslovených zaměstnavatelů vzdělávací akce organizuje, účast zástupců cílové skupiny je minoritní. S tím je spojen i problém zaměstnávání této skupiny, protože jen 60 % je ochotno je zaměstnat. Neochota vyplývá z hypotézy, že tato cílová skupina postrádá požadovanou kvalifikaci. Tento fakt je potvrzen i údaji o vzdělání, které o sobě ženy poskytly, a chybějícími zkušenostmi s prací s počítačem. 15