ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

Transkript

1 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu ZEFEKTIVNĚNÍ SYSTÉMU ŘÍZENÍ ZÁSOB Tomáš KOLC Vedoucí práce: Ing. Pavel Wicher, Ph.D

2 benefitů Souhrn výpůjček z data Mgr. Petr Kasal: TRP - volná místa Akademický informační systém: Vložení hodnoty do archu Bodový arch průběžného hodnocení Akademický informační systém: Přidání termínu předmětu SMMK1 Statistické metody v managementu kvality I Akademický informační systém: Přidání termínu předmětu SMMK1 Statistické metody v managementu kvality I Akademický informační systém: Přidání termínu předmětu SMMK1 Statistické metody v managementu kvality I ISIC ČR: Vánoce u ISIC - Speciální vánoční soutěž, pojištění na hory i tandemový seskok Ing. Lucie Bydžovská: Nechceš zkusit práci v institucích EU? Pavel Wicher: žádný předmět Pavel Wicher: žádný předmět Ing. Lucie Bydžovská: Průzkum atraktivity města Mladá Boleslav Mgr. Martina Vulcová: Pozvánka na Předvánoční setkání studentů, zaměstnanců a absolventů ŠKODA AUTO Vysoké školy Ing. Lucie Bydžovská: Průzkum atraktivity města Mladá Boleslav Ing. Lucie Bydžovská: Přihlašování k SBZ do !!! Akademický informační systém: Vložení hodnoty do archu Bodový arch průběžného hodnocení Akademický informační systém: Otevření rozpisové odevzdávárny Seminární práce Mgr. Martina Vulcová: Pozvánka na přednášku B. Maiera Ing. Lucie Bydžovská: přednáška pana Maiera na ŠAVŠ ISIC ČR: ISIC TIP: nenechte si ujít skvělou lyžovačku s 10% slevou pro držitele ISIC/ITIC/ALIVE! Bukovanová, Barbora: Dotaz - pomoc Akademický informační systém: Otevření individuální odevzdávárny Závěrečná zpráva Ing. Zuzana Hejhalová: Registrace / Registrations Staš, David: GL - Semestrální práce, Tým č.2 Mgr. Luděk Švejdar: Změna hesla do AIS ISIC ČR: Nezmeškejte akci 1+1 jízdenka zdarma po Evropě a jiné parádní podzimní nabídky od ISIC Mgr. Martina Vulcová: Pozvánka na prezentaci ŠKODA UK Success Mgr. Alena Bednárová: připomínka termín BP knihovna@savs.cz: Souhrn výpůjček z data Akademický informační systém: Otevření individuální odevzdávárny BP kontrola knihovna@savs.cz: 1. upomínka Akademický informační systém: Otevření rozpisu témat Seminární práce Akademický informační systém: Otevření rozpisu témat Seminární práce ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. Katedra logistiky, kvality a automobilové techniky Autor práce: Tomáš Kolc ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Studijní program: Ekonomika a management ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. Obor: Podniková ekonomika a řízení provozu, logistiky a kvality Vedoucí práce: Ing. Pavel Wicher, Ph.D. Název práce: Cíl: Rámcový obsah: Zefektivnění systému řízení zásob Cílem bakalářské práce je navržení nového systému pro řízení zásob a následně jeho vyhodnocení prostřednictvím komparace se současným stavem řízení. 1. Proveďte literární rešerši na téma řízení zásob se zaměřením na metody souhrnných a individuálních analýz. 2. Popište a analyzujte současný stav v oblasti řízení zásob. 3. Navrhněte nový systém řízení zásob založený na principech metody stálého cyklu objednávání. 4. Logisticky a ekonomicky vyhodnoťte navrhovaný systém řízení. 5. Navrhněte a doporučte další možnosti zefektivnění celého procesu řízení zásob. Rozsah práce: Literatura: stran 1. MACUROVÁ, P. -- TVRDOŇ, L. -- KLABUSAYOVÁ, N. Logistika. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, ISBN GROS, I. Velká kniha logistiky. 1. vyd. 507 s. ISBN EMMETT, S. Řízení zásob. 1. vyd. Brno: Computer Press, ISBN Datum zadání: březen 2017 Datum odevzdání: prosinec 2017 Ing. Pavel Wicher, Ph.D. Vedoucí práce Mgr. Petr Šulc Prorektor ŠAVŠ prof. Ing. Radim Lenort, Ph.D. Vedoucí katedry Tomáš Kolc Autor práce

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi dne Vlastnoruční podpis 3

4 Děkuji Ing. Pavlu Wicherovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 4

5 Obsah Úvod Řízení zásob Analýza a klasifikace zásob ABC analýza XYZ analýza Kombinace analýz ABC a XYZ Systémy pro řízení zásob Model ekonomického objednacího množství Metoda stálé velikosti objednávky Metoda stálého cyklu objednávání Metoda dvou zásobníků Analýza současného stavu Analýza ABC Analýza XYZ Kombinace ABC a XYZ analýzy Současné metody pro řízení zásob Předpoklady Položka A Položka G Návrh řešení Metoda stálé velikosti objednávky Položka A Položka G Metoda stálého cyklu objednávání Položka A Položka G Nový systém a vyhodnocení Závěr

6 Seznam literatury Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh

7 Seznam použitých zkratek a symbolů EOQ MSVO MSCO Obj. Dod. Spo. Zás. Economic Order Quantity Metoda stálé velikosti objednávky Metoda stálého cyklu objednávání Objednávka Dodávka Spotřeba Zásoba D σ D P Z O Q PO N u N o N c Průměrná denní spotřeba Směrodatná odchylka denní spotřeby Roční spotřeba Průměrná velikost zásoby Obrátka zásob Průměrná velikost objednávky Počet objednávek za rok Roční náklady na udržování zásob Roční náklady na objednávání Celkové roční náklady na řízení zásob 7

8 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na téma zefektivnění systému řízení zásob v podniku XY. Zásoby často představují značnou vázanost finančních prostředků, i z tohoto důvodu je efektivní řízení zásob aktuální a velmi důležité téma. Současným trendem je udržování co možná nejmenší úrovně zásob. Tato skutečnost přináší riziko nedostatku zásoby a neuspokojení požadavků zákazníka. Je tedy důležité najít optimální systém pro řízení zásob, který podniku zajistí požadovanou úroveň služeb. Cílem práce je navržení nového systému pro řízení zásob a jeho vyhodnocení prostřednictvím komparace se současným stavem řízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Úkolem teoretické části práce je předložit literární rešerši na téma řízení zásob se zaměřením na metody souhrnných a individuálních analýz. Jsou popsány analýzy ABC a XYZ. V další části se nachází popis modelu EOQ, metody stálé velikosti objednávky a metody stálého cyklu objednávání. V praktické části je nejprve analyzován současný stav řízení zásob v popisovaném podniku. V další části je provedena analýza ABC, na kterou navazuje analýza XYZ. Jejich kombinací vznikne skupina položek, která je pro podnik nejdůležitější. Této skupině je tedy věnována pozornost i nadále. Ze získaných poznatků v teoretické je navržen nový systém řízení zásob, který je založený na principech metody stálého cyklu objednávání a metody stálé velikosti objednávky. Obě metody jsou ekonomicky a logisticky vyhodnoceny a porovnány s původním systémem řízení zásob. V závěru bakalářské práce autor předkládá další možnosti zefektivnění celého procesu řízení zásob v podniku. 8

9 1 Řízení zásob Zásoby se řadí ke krátkodobému majetku podniku. Jsou charakteristické tím, že při činnostech podniku mohou vznikat nebo se při nich spotřebovávají. Výjimkou je zboží, které podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje. Zásoby se mohou nacházet ve všech částech logistického řetězce. Po věcné stránce mají podobu zásob surovin, základních a pomocných materiálů, paliv, polotovarů, nářadí, náhradních dílů a obalů, rozpracovaných výrobků i hotových výrobků, zboží (Macurová, Klabusayová, Tvrdoň, 2014, str. 137). Funkce zásob v podniku lze rozdělit do čtyř skupin. Jedná se o geografickou funkci zásob, která zajišťuje optimální lokalizaci výrobních kapacit z pohledu zdrojů surovin, energie a pracovní síly. Další funkcí je vyrovnávací funkce zásob, která přináší především zajištění plynulosti výroby, krytí náhodných výkyvů v poptávce a vyrovnání sezonních výkyvů. Technologická funkce zásob slouží k udržování potřebné úrovně zásoby z důvodu technologického procesu (typické například pro chemický průmysl). Poslední funkcí je spekulativní funkce zásob. Jedná se o zásoby vytvářené ze spekulativních důvodů, například náhlá změna ceny určité komodity (Gros, 1996). Zásoba na konkrétním místě logistického řetězce se skládá ze tří složek. Jde o běžnou, pojistnou a technologickou zásobu. Za běžnou zásobu je považována zásoba, která kryje průměrnou spotřebu mezi dvěma dodávkami. Pojistná zásoba slouží k pokrytí nejistoty v poptávce, v dodacím množství a v dodací době. U některých položek se stanovuje určitá úroveň technologické zásoby, která je nezbytná z důvodu skladování, které může být součástí technologického procesu, například vysychání dřeva (Macurová, Klabusayová, Tvrdoň, 2014). Řízení zásob určuje, jak komplexně řídit tok výrobku v dodavatelském či logistickém řetězci a jak dosáhnout konkurenceschopné úrovně služeb (Christopher, 2011). Za optimální strategii řízení zásob budeme považovat takový způsob doplňování, udržování a čerpání zásob, při nichž dosáhneme minima součtu nákladů spojených s pořizováním a udržováním zásob a ztrát způsobených jejich nedostatkem (Gros, 1996, str.101). Předmětem řízení zásob je optimalizace výše zásob a tím pádem i optimalizace všech nákladů týkajících se řízení zásob. Stanovení optimální úrovně zásob 9

10 v podniku se řadí ke kritickým článkům celé strategie řízení zásob v podniku. Z toho důvodu vyvolává volba ideální logistické strategie zájem u mnoha podnikatelských subjektů. Všechny činnosti spojené s řízením zásob vážou velké množství kapitálu, a proto i malé snížení úrovně zásob může znamenat velký finanční dopad na celý podnik. Z literatury vyplývá, že je výhodné zaměřit pozornost na systémy doplňování zásob a stanovení optimální velikosti dodávky (Pernica, 1998). Součástí řízení zásob je také počáteční rozhodování, zda položku udržovat v zásobách nebo ji pořizovat až při vzniku potřeby. Důvody k udržování zásob mohou být následující. Zásoby podniku přispívají k řešení místního, časového a kapacitního nesouladu, ke kterému dochází mezi výrobou a spotřebou. Díky zásobám lze technologické procesy realizovat v optimálních dávkách. Nedílným přínosem zásob je také pokrytí nepředvídatelných výkyvů v poptávce. Jako negativní faktor držení zásob v podniku je možno označit skutečnost, že zásoby váží kapitál, přinášejí riziko znehodnocení či neprodejnosti a v neposlední řadě spotřebovávají další práci potřebnou k řízení zásob (Horáková, 1999). Náklady spojené s řízením zásob je možno rozdělit do tří skupin. Náklady na pořizování zásob zahrnují náklady na vystavení objednávky, na administrativu, na dopravu, na přejímku a kontrolu, na zaskladnění. Před první objednávkou se objevují také náklady na výběr dodavatele a přípravu první objednávky. Další skupinou jsou náklady na udržování zásob. Jedná se o náklady z vázanosti kapitálu, náklady na skladování a manipulaci nebo náklady spojené s rizikem. Mezi tyto náklady se řadí například náklady na pojištění zásob, ztráty z neprodejnosti výrobků, ztráty vlivem zastarávání nebo ztráty z důvodu poškození. Náklady z nedostatku zásob zahrnují náklady na dodatečnou nebo urychlenou objednávku, ztráty z prostojů navazujících procesů nebo v nejhorším případě ztráty tržeb či ztráty zákazníků (Gros a kol., 2016). 1.1 Analýza a klasifikace zásob Analýza zásob by měla poskytnout podrobné podklady pro následné zjišťování nedostatků při řízení zásob. Tyto podklady lze pak využít pro stanovení priorit a různých směrů řešení. Při analýze zásob by se měl podnik zaměřit především na to, zda je výše zásob přiměřená, jak se vyvíjí velikost zásoby a obrátka, a jaká je 10

11 struktura zásob. Mezi nejčastěji používané souhrnné analýzy zásob patří ABC analýza, XYZ analýza a analýza FSN. Prvním dvěma analýzám budou věnovány následující podkapitoly ABC analýza Metoda ABC se zakládá na známém Paretově pravidlu 80:20. V tomto případě se tedy vychází z předpokladu, že 20 % položek, u kterých podnik vytváří zásoby, se podílejí 80 % na celkové spotřebě všech zásob. Rozhodujícím kritériem u této metody je tedy podíl spotřeby jednotlivých položek na celkové spotřebě všech zásob podniku za časovou jednotku. Pokud se tedy podnik rozhodne použít metodu ABC, nejprve musí sestavit tabulku, ve které budou údaje o jednotlivých položkách a jejich spotřeba za určitý časový údaj (týden, měsíc, rok). Čím delší časový údaj podnik zvolí, tím menší budou výkyvy ve sledované spotřebě. Následně se data seřadí od největší po nejmenší hodnotu a vypočítají se absolutní kumulované hodnoty. Tyto hodnoty se pak použijí pro výpočet procentuálního podílu z celkové hodnoty spotřeby všech zásob. Podle předem stanovených pravidel se pak položky rozdělí do skupin A, B a C. Skupina A se skládá z malého počtu položek, které ovšem mají nejdůležitější roli v podniku, mají největší podíl na celkové spotřebě. Typická hranice pro tuto skupinu je 20 % položek, které mají 80% podíl na spotřebě. Skupina B zahrnuje už větší počet položek, nejčastěji se mluví o 30 % položek, které mají na celkové spotřebě už menší podíl, než je tomu u zásob ve skupině A. Obvykle se uvádí 15% podíl na celkové spotřebě. Poslední skupina C je tvořena největší počtem zásob, literatura hovoří o 50 % položek. Tyto položky mají však jen nepatrný podíl na celkové spotřebě zásob, uvádí se 5 %. V mnoha případech nelze teoretická pravidla jednoznačně uplatnit, proto lze položky roztřídit na základě praktického pohledu. K tomu v mnoha případech napomáhá Lorenzova křivka, ve které se mohou objevit viditelné zlomy, které lze vnímat jako hranice pro již zmíněné tři skupiny. Může se tedy stát, že například ve skupině A bude pouze jedna položka, která se od ostatních položek svojí spotřebou značně liší (Macurová, Klabusayová, Tvrdoň, 2014). Hranice pro rozdělení položek do tří skupin lze vidět na obrázku 1. 11

12 Zdroj: zpracováno podle Macurová, Klabusayová, Tvrdoň (2014) Obrázek 1 Princip rozdělení položek do skupin A, B, C XYZ analýza Analýza XYZ klasifikuje položky podle pravidelnosti spotřeby, tedy i předvídatelnosti do budoucna. Prvním krokem u této metody je výpočet variačního koeficientu, který udává podíl směrodatné odchylky položky a průměrné hodnoty spotřeby položky. Variační koeficient se vypočítá podle rovnice (1): h i průměrná hodnota spotřeby i-té materiálové položky V i = s i h 100 (%) (1) i s i směrodatná odchylka spotřeby i-té materiálové položky Směrodatná odchylka se počítá z rovnice (2): s i = 1 n ( n j=1 h ij h i ) 2 (2) 12

13 h ij hodnota spotřeby i-té materiálové položky v j-tém měsíci n počet měsíců Poté se položky uspořádají obdobně jako u metody ABC sestupně, tentokrát však podle velikosti variačního koeficientu. Skupina X je tvořena položkami s konstantní spotřebou s pouze občasnými výkyvy. Spotřebu těchto položek je tak možno velice sofistikovaně predikovat. Do této skupiny spadají položky s hodnotou variačního koeficientu do 50 %. Ve skupině Y se vyskytují položky s většími výkyvy spotřeby. Do této skupiny řadíme položky s hodnotou variačního koeficientu od 51 % do 90 %. Skupina Z zahrnuje zásoby s velice nepravidelnou spotřebou, chování těchto položek nelze dopředu odhadnout. Z hlediska řízení zásob je tato skupina nejsložitější na efektivní řízení (Macurová, Klabusayová, Tvrdoň, 2014) Kombinace analýz ABC a XYZ Pokud podnik provede metody ABC a XYZ, může získat užitečné informace jejich následnou kombinací do matice ABC/XYZ. Položky se rozdělí do 9 skupin (AX, AY, AZ, BX, BY, BZ, CX, CY, CZ). Jednotlivé systémy a metody jsou pak nejužitečněji aplikovatelné především na skupinu AX. Jedná se o položky, které mají největší podíl na celkové spotřebě zásob v podniku. Zároveň se jedná o položky s velmi konstantní spotřebou, takže je možné konkrétní metody sofistikovaně použít. Pro celý koncept řízení zásob je důležité stanovit co, kdy a kolik objednávat. Na tyto otázky odpovídají systémy pro řízení zásob, které budou popsány v následující kapitole. 13

14 2 Systémy pro řízení zásob Systémy řízení zásob odpovídají na otázku, kdy a kolik objednat. Lze objednávat stále stejné nebo proměnlivé množství a lze objednávat v pevně stanovených termínech nebo v proměnlivých cyklech. Existují tedy čtyři základní varianty objednacího systému, které jsou popsány v tabulce 1. Mezi systémy, které našly v praxi největší uplatnění, patří metoda stálé velikosti objednávky (MSVO) a metoda stálého cyklu objednávání (MSCO). Oba systémy, které vychází z modelu EOQ, budou dále popsány. Systém PQ je řízen pomocí signální zásoby i maximální úrovně zásob. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o kombinace MSVO a MSCO. Objednává se v okamžiku dosažení signální úrovně, ale množství, které je rozdílem horní meze a stavu zásob (Gros, 1996, str.149). V systému Qt se v pravidelných intervalech objednávají pouze ty položky, jejichž stav je menší než signální zásoba. Při používání systému qt se objednávky realizují pravidelně, ale objednává se pouze spotřebované množství od poslední objednávky. Metoda dvou zásobníků bude také popsaná níže (Gros, 1996). Tabulka 1 Varianty systémů řízení zásob Konstantní objednací množství Proměnlivé objednací množství Objednávání v proměnných termínech Řídící veličina: Signální zásoba MSVO (Q systém) Metoda dvou zásobníků Řídící veličiny: Signální zásoba a maximální úroveň zásoby PQ systém Objednávání v pevně stanovených termínech Řídící veličina: Signální zásoba Qt systém, qt systém Řídící veličina: Maximální úroveň zásoby MSCO (P systém) Zdroj: zpracováno podle Gros (1996) 14

15 2.1 Model ekonomického objednacího množství Všechny dále popisované systémy jsou odvozeny od nejjednoduššího modelu objednávání, modelu ekonomického objednacího množství (EOQ). Díky tomuto modelu lze získat vztah pro výpočet optimální velikosti dodávky. Pro potřeby tohoto modelu se vychází z následujících předpokladů: Periodické doplňování zásoby na skladě v dávkách, které jsou rovny optimální velikosti objednávky (Q). Poptávka je v čase lineární. Jsou známy jednotkové náklady na pořízení objednávky (obvykle v Kč na jednu objednávku) a náklady na udržování zásob (například v procentech z hodnoty průměrné zásoby). Je známa celková výše poptávky ve sledovaném období. Neuvažuje se s dobou na pořízení objednávky, objednané množství je k dispozici v okamžiku potřeby. V modelu EOQ je minimální zásoba rovna nule a maximální zásoba je rovna velikosti objednávky. Objednává se tedy vždy stejné množství Q a celý proces probíhá v pravidelných cyklech objednávání C. Průměrná zásoba je rovna polovině objednávaného množství, tedy Q/2 (Gros, 1996). Průběh spotřeby a doplňování zásob v tomto modelu lze vidět na obrázku 2. 15

16 Zdroj: zpracováno podle Lenort (2012) Obrázek 2 Průběh spotřeby a doplňování zásob v modelu EOQ Pro výpočet celkových nákladů se zavádějí dvě základní položky nákladů, náklady na udržování zásob Nu a náklady na objednávání No. Náklady na udržování zahrnují náklady spojené s evidencí zásob a provozováním skladu, náklady z vázanosti kapitálu nebo náklady na pojištění zásob. Náklady na udržování zásob se tedy počítají z rovnice (3): N u = n u Q 2 (3) N u roční náklady na udržování zásob n u roční náklady na udržování jednotky zásob Q velikost objednávky přičemž nu se vypočítá z rovnice (4): n u = π h (4) n u roční náklady na udržování jednotky zásob π roční náklady na udržování jednotky zásob v % z hodnoty jednotky zásob h hodnota jednotky zásob 16

17 Celkové náklady Nc spojené s doplňováním zásob a současně i jejich udržováním lze tedy vyjádřit pomocí rovnice (5): N c = N u + N o = n u Q 2 + n o P Q (5) N c celkové roční náklady N u roční náklady na udržování zásob N o roční náklady na objednávání n u roční náklady na udržování jednotky zásob Q velikost objednávky n o náklady na realizaci jedné objednávky P roční spotřeba Při zvětšujícím se množství objednávaných položek se zvětšuje průměrná výše zásoby a tomu odpovídá i růst nákladů na udržování zásob. Současně dochází ke snižování počtu objednávek, tím pádem i ke snižování nákladů na objednávání. Cílem je najít optimální velikost objednávky, která pro podnik znamená nejnižší hodnotu celkových nákladů. Průběh nákladů lze vidět na obrázku 3 (Lenort, 2012). 17

18 Zdroj: zpracováno podle Lenort (2012) Obrázek 3 Průběh sledovaných nákladů v závislosti na velikosti objednávky Optimální hodnotu Q lze vypočítat z rovnice (6): Q opt optimální velikost objednávky P roční spotřeba n o náklady na realizaci jedné objednávky n u roční náklady na udržování jednotky zásob Q opt = 2 P n o n u (6) 2.2 Metoda stálé velikosti objednávky Metoda stále velikosti objednávky je založena na objednávání stálé stejného množství položek. V každém objednacím cyklu tedy podnik objednává stejné množství, objednací cyklus je zpravidla jiný. Je nutné určit velikost signální zásoby, to znamená minimální množství zásoby. Pokud zásoba klesne pod toto množství, je nutné vystavit další objednávku. Řízení zásob metodou stálé velikosti objednávky je zobrazeno na obrázku 4. 18

19 Zdroj: zpracováno podle Lenort (2012) Obrázek 4 Metoda stálé velikosti objednávky Pro funkčnost této metody je zapotřebí určit 2 parametry. Jedná se o stálou velikost objednávky Q a velikost signální zásoby B. K výpočtu stálé velikosti objednávky lze využít model EOQ, který je popsán výše, Q se tedy vypočítá stejně jako Qopt viz rovnice (7): Q opt optimální velikost objednávky P roční spotřeba n o náklady na realizaci jedné objednávky n u roční náklady na udržování jednotky zásob Q = Q opt = 2 P n o n u (7) Pro výpočet signální zásoby B se používá rovnice (8): B = D R + k R (σ D ) 2 + D 2 (σ R ) 2 (8) 19

20 B velikost signální zásoby D průměrná denní spotřeba zásob R průměrná délka realizace objednávky k koeficient zajištění σ D směrodatná odchylka denní spotřeby σ R směrodatná odchylka cyklu realizace objednávky Koeficient zajištění k vyjadřuje pravděpodobnost, že nedojde k vyskladnění. Jedná se o úroveň služeb, kterou podnik nabízí svým zákazníkům. Například 85% úroveň služeb značí, že v 85 % procentech dokáže podnik uspokojit potřebu, v 15 % by mohlo dojít k nedostatku zásoby. Určit ideální úroveň služeb je pro podnik velmi důležitým krokem. Větší úroveň služeb přináší větší jistotu uspokojení zákazníka, vyžaduje však značné finanční prostředky. Jde tedy o to, najít rozumný kompromis mezi požadovanou úrovní služeb a mírou rizika, kterou je podnik schopen akceptovat. V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty koeficientu zajištění korespondující s příslušnou úrovní služeb (Lenort, 2012). Tabulka 2 Koeficient zajištění a úroveň služeb Koeficient zajištění Úroveň služeb (%) Riziko nedostatku zásoby (%) 1, , , , , , , , , , , , ,

21 2, , Zdroj: zpracováno podle Macurová, Klabusayová, Tvrdoň (2014) 2.3 Metoda stálého cyklu objednávání Metoda stálého cyklu objednávání je v mnoha ohledech podobná jako metoda předchozí, vychází z podobných předpokladů. U této metody se ale na rozdíl od metody stálé velikosti objednávky objednává pravidelně, ve stejných cyklech. Objednací množství se liší a vypočítá se jako rozdíl maximální velikosti zásoby a stavem zásoby v době vystavování objednávky. Ve většině případů se tedy objednací množství v každém cyklu liší (Lenort, 2012). Řízení zásob metodou stálého cyklu objednávání je zobrazeno na obrázku 5. Zdroj: zpracováno podle Lenort (2012) Obrázek 5 Metoda stálého cyklu objednávání Tato metoda používá 2 parametry, stálý cyklus objednávání C a maximální úroveň zásoby S. První parametr C se vypočítá pomocí rovnice (9): C = 365 Q opt P (9) 21

22 C stálý cyklus objednávání Q opt optimální velikost objednávky P roční spotřeba K výpočtu maximální úrovně zásoby S se využívá rovnice (10): S = D (C opt + R ) + k (C opt + R ) (σ D ) 2 + D 2 (σ R ) 2 (10) S maximální úroveň zásoby D průměrná denní spotřeba zásob C opt optimální cyklus objednávání R průměrná délka realizace objednávky k koeficient zajištění σ D směrodatná odchylka denní spotřeby σ R směrodatná odchylka cyklu realizace objednávky 2.4 Metoda dvou zásobníků Dalším v praxi používaným objednacím systémem je metoda dvou zásobníků, která je odvozena ze systému MSVO. V tomto případě jsou ve skladu uloženy dva zásobníky, jejichž obsah podniku vystačí na výrazně delší dobu, než je doba pořízení. Položky se odebírají stále jen z jednoho zásobníku až do úplného spotřebování. Otevření druhého (často menšího) zásobníků lze vnímat jako signál pro objednání nového zásobníku dané položky. Tento systém je využíván zejména pro nejméně nákladné položky. Podle analýzy ABC se jedná o položky ve skupině C. Tato metoda je postavena tak, aby prakticky nikdy nedošlo k úplnému vyčerpání zásoby (Horáková, 1999). 22

23 3 Analýza současného stavu Pro zpracování praktické části bakalářské práce poskytl data výrobní Podnik XY, který spotřebovává 16 typů zásob (položky A až P). Týdenní spotřeba zásob je uvedena v tabulce (viz Příloha č. 1). Data byla sbírána po dobu 26 týdnů, v období od (pondělí) do (neděle). Všechny zásoby se nacházejí v jednom centrálním skladu, který je v provozu každý den (od pondělí do neděle), vždy osm hodin. Tento režim je stejný i pro výrobu. Ve skladu se v současné době nepoužívá žádný systém pro řízení zásob, vše je řízeno na základě zkušeností pracovníků. I z tohoto důvodu by vedení podniku chtělo zavést sofistikovaný systém pro řízení zásob, který by zefektivnil všechny procesy v oblasti řízení zásob. Momentálně se položky nakupují od 3 dodavatelů. Nakupované položky se spotřebovávají nezávisle na sobě, spotřeba je měřena každý den při pravidelném sčítání na konci směny. 3.1 Analýza ABC Jako první byla provedena analýza ABC, která rozděluje položky podle celkové spotřeby do tří skupin. 1. Setřídění položek dle procentuálního podílu v sestupném pořadí a výpočet kumulativního procentuálního podílu na celkové půlroční spotřebě (viz tabulka 3) Tabulka 3 Analýza ABC, procentuální spotřeba Položka Půlroční spotřeba (%) z celku kumulativně A 32,00 32,00 G 26,92 58,93 N 8,30 67,22 M 7,29 74,51 E 5,75 80,26 C 3,87 84,13 B 3,52 87,65 D 3,32 90,97 F 2,61 93,58 H 1,60 95,18 I 1,45 96,63 23

24 Půlroční spotřeba (v tis. Kč) Půlroční spotřeba L 1,33 97,96 K 1,32 99,28 P 0,31 99,60 J 0,28 99,88 O 0,12 100,00 Zdroj: vlastní zpracování 2. Grafické znázornění formou Lorenzovy křivky (viz obrázek 6) Lorenzova křivka 100% % 80% % 60% % 40% % % 10% 0 A G N M E C B D F H I L K P J O Položka 0% z celku kumulativně Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 6 Lorenzova křivka 3. Definování intervalů pro klasifikaci položek do skupin A, B, C: dle teoretických pravidel (skupina A 80 %, skupina B 15 %, skupina C 5 %) (viz tabulka 4): 24

25 Tabulka 4 Analýza ABC, rozdělení do skupin dle teoretických pravidel Skupina Položky Půlroční spotřeba (%) Počet položek (%) A A, G, N, M, E 80,26 31,25 B C, B, D, F, H 14,92 31,25 C I, L, K, P, J, O 4,81 37,5 Zdroj: vlastní zpracování z praktického pohledu (existují patrné přechody v Lorenzově křivce): Po konzultaci s vedením podniku bylo rozhodnuto nechat ve skupině A pouze položky A a G. Tyto položky jsou z hlediska vázaného kapitálu pro firmu velmi důležité a obě položky jsou svými vlastnostmi také odlišné od ostatních zásob. Do skupiny B bylo zařazeno 6 položek. Každá z těchto položek se na celkové půlroční spotřebě podílí alespoň 3 procenty, toto číslo bylo zvoleno jako kritérium pro oddělení skupin B a C. Tabulka 5 tedy vypadá takto: Tabulka 5 Analýza ABC, rozdělení do skupin z praktického pohledu Skupina Položky Půlroční spotřeba (%) Počet položek (%) A A, G 58,93 12,5 B N, M, E, C, B, D 32,05 37,5 C F, H, I, L, K, P, J, O 9,02 50 Zdroj: vlastní zpracování 3.2 Analýza XYZ Druhá analýza v oblasti řízení zásob, kterou jsem provedl, byla analýza XYZ. Tato analýza rozděluje položky také do tří skupin, v tomto případě podle pravidelnosti spotřeby. 1. Výpočet pravidelnosti spotřeby pomocí variačního koeficientu a zároveň setřídění položek vzestupně dle variačního koeficientu (viz tabulka 6) 25

26 Tabulka 6 Analýza XYZ, pravidelnost spotřeby Položka Průměrná spotřeba Směrodatná (tis. Kč) odchylka (tis. Kč) Variační koeficient (%) A 7184, ,05 21,12 G 6043, ,56 40,03 N 1862,15 903,55 48,52 H 358,65 182,24 50,81 F 586,63 322,72 55,01 B 790,20 497,16 62,92 E 1290,25 872,19 67,60 M 1635, ,19 69,16 I 325,05 228,88 70,41 D 744,85 525,53 70,55 O 27,78 20,63 74,26 C 868,96 788,80 90,77 K 296,91 276,61 93,16 J 63,05 62,16 98,59 L 298,90 342,36 114,54 P 70,35 127,98 181,92 Zdroj: vlastní zpracování 2. Definování intervalů pro rozdělení položek do skupin X, Y, Z (viz tabulka 7) Tabulka 7 Analýza XYZ, rozdělení do skupin Skupina Položky Variační koeficient (%) Počet položek (%) X A, G, N do 50 18,75 Y H, F, B, E, M, I, D, O od 50 do Z C, K, J, L, P nad 90 31,25 Zdroj: vlastní zpracování 3.3 Kombinace ABC a XYZ analýzy Kombinací těchto dvou analýz vznikla tabulka 8, která rozděluje položky do devíti skupin. Obě položky v nejdůležitější skupině AX byly předmětem další analýzy a pro obě tyto položky byl také navrhnut nový systém řízení zásob. Řízení položek ve skupinách BX, BY a BZ zůstalo prozatím beze změn. Pro skupiny CY a CZ byla 26

27 navržena aplikace metody dvou zásobníků, která byla popisována na konci teoretické části bakalářské práce. Tabulka 8 Kombinace ABC a XYZ analýzy Skupina X Y Z A A, G B N B, D, E, M C C F, H, I, O J, K, L, P Zdroj: vlastní zpracování 3.4 Současné metody pro řízení zásob V následujících podkapitolách jsou popsány současné modely řízení zásob pro položku A a pro položku G, součástí je i jejich vyhodnocení Předpoklady Z interních dokumentů podniku jsem získal všechny potřebné informace pro aplikaci metod pro řízení zásob. Položka A má jednotkovou cenu 755 Kč, položka G má jednotkovou cenu 1220 Kč. Náklady na udržování položky A i položky G jsou v interní dokumentaci stanoveny ve výši 10 % z hodnoty položky. Dále byly získány informace o dodavatelích. V tabulce 9 lze vyčíst náklady na realizaci jedné objednávky u všech dodavatelů. Pro bakalářskou práci je důležitý Dodavatel 1, který dodává podniku položku A, a také Dodavatel 2, u kterého se objednává položka G. Obě položky jsou dodávány v balení, které obsahuje vždy 100 kusů. V tabulkách 10, 12, 14, 16, 18 a 20 je vždy uveden právě počet balení. Tabulka 9 Dodavatelé Dodavatel Položky Náklady na realizaci jedné objednávky 1 A, K, O Kč 2 G, J, P Kč 3 B, C, E, L, N 1600 Kč 4 D, F, H, I, M 2330 Kč Zdroj: interní materiály podniku XY 27

28 3.4.2 Položka A Ve skupině AX se tedy nacházejí dvě položky, nejprve bude vyřešena položka A. Tato položka má jednotkovou nákupní cenu h = 755 Kč. Současný způsob objednávání není založen na žádném sofistikovaném systému a funguje tedy pouze na základě zkušeností nákupčích. Současný model řízení je uveden v tabulce 10. Spotřeba v jednotlivých dnech od 2.1. do 8.1. vynásobená jednotkovou nákupní cenou se rovná spotřebě prvního týdne z Přílohy č.1 viz rovnice (11). (V tabulce 10 je uváděn počet balení, proto je spotřeba násobena 100.) ( ) = Kč (11) Tabulka 10 Současný model řízení zásob, položka A Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás

29 Zdroj: vlastní zpracování Z uvedených údajů byly vyčísleny následující proměnné (viz tabulka 11). Tabulka 11 Vyhodnocení, současný model řízení zásob, položka A D σ D Spotřeba ks/den 412 ks/den Výpočet Funkce Excel: PRŮMĚR Funkce Excel: SMODCH. VÝBĚR P ks/rok Z O Q PO Zásoba Objednávání Náklady ks/den 4,17 dne ks/obj. 87 obj./rok Výpočet Funkce Excel: PRŮMĚR Výpočet Funkce Excel: PRŮMĚR Výpočet N u Kč/rok 0, N o Kč/rok N c Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování 1 1 Všechny výpočty jsou prováděny v Excelu, v tabulkách jsou uvedeny zaokrouhlené výsledky. 29

30 3.4.3 Položka G Druhá položka ve skupině AX je položka G. Tato položka má jednotkovou nákupní cenu h = 1220 Kč. Současný způsob objednávání není založen na žádném sofistikovaném systému a funguje tedy pouze na základě zkušeností nákupčích. Ukázka současného systému je v uvedena v tabulce 12. Tabulka 12 Současný model řízení zásob, položka G Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás

31 Zdroj: vlastní zpracování Z uvedených údajů byly opět vyčísleny následující proměnné (viz tabulka 13). Tabulka 13 Vyhodnocení, současný model řízení zásob, položka G D σ D P Z O Q PO N u N o N c Spotřeba 708 ks/den 316 ks/den ks/rok Zásoba ks/den 4,2 dne Objednávání ks/obj. 90 obj./rok Náklady Kč/rok Kč/rok Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování 31

32 4 Návrh řešení V dalším kroku byla pro obě položky nejprve provedena metoda stálé velikosti objednávky, následně metoda stálého cyklu objednávání. Obě metody jsou porovnány mezi sebou i s výše uvedeným současným systémem. 4.1 Metoda stálé velikosti objednávky Pro metodu stálé velikosti objednávky byly pro obě položky vyčísleny dva parametry, stálá velikost objednávky Q a signální zásoba B. Nový způsob objednávání má zajistit 97% pokrytí spotřeby u položky A, u položky G se jedná o 95% pokrytí. Položka A je v podniku hodnocena jako nejdůležitější, proto byla určena vyšší úroveň služeb než u položky G. Simulace nově navrženého systému řízení zásob je zobrazena v tabulce 14 (položka A) a v tabulce 16 (položka G) Položka A Normy pro řízení zásob stálá velikost objednávky viz rovnice (12): Q = Q opt = ,1 755 signální zásoba pro 97 % úroveň služeb viz rovnice (13): = 4864 = 4900 ks (12) B = ,44 + 1,881 2,44 (412) 2 + (1359) 2 (0,59) 2 = 5253 ks (13) Tabulka 14 Metoda stálé velikosti objednávky, položka A Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás

33 Zdroj: vlastní zpracování Vyhodnocení (viz tabulka 15) Tabulka 15 Vyhodnocení, metoda stálé velikosti objednávky, položka A Z O Q PO Zásoba ks/den 2,6 dne Objednávání ks/obj. 101 obj./rok Náklady 33

34 N u N o N c Kč/rok Kč/rok Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování Položka G Normy pro řízení zásob stálá velikost objednávky: signální zásoba pro 95 % úroveň služeb: Q = 2900 ks B = 2717 ks Tabulka 16 Metoda stálé velikosti objednávky, položka G Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás

35 Zdroj: vlastní zpracování Vyhodnocení (viz tabulka 17) Tabulka 17 Vyhodnocení, metoda stálé velikosti objednávky, položka G Z O Zásoba ks/den 3,24 dne Q PO Objednávání ks/obj. 89 obj./rok Náklady N u N o N c Kč/rok Kč/rok Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování 4.2 Metoda stálého cyklu objednávání Pro metodu stálého cyklu objednávání byly pro obě položky vyčísleny dva parametry, stálý cyklus objednávání C a maximální zásoba S. Simulace nově navrženého systému řízení zásob je zobrazena v tabulce 18 (položka A) a v tabulce 20 (položka G). 35

36 4.2.1 Položka A Normy pro řízení zásob Stálý cyklus objednávání viz rovnice (14): C = = 3,58 dne = 4 dny (14) Maximální zásoba pro 97 % úroveň služeb viz rovnice (15): S = 1359 (3,58 + 2,44) + 1,881 (3,58 + 2,44) (412) 2 + (1359) 2 (0,59) 2 = = ks (15) Tabulka 18 Metoda stálého cyklu objednávání, položka A Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás

37 Zdroj: vlastní zpracování Vyhodnocení (viz tabulka 19) Tabulka 19 Vyhodnocení, metoda stálého cyklu objednávání, položka A Z O Zásoba ks/den 3,84 dne Q PO Objednávání ks/obj. 91 obj./rok Náklady N u N o N c Kč/rok Kč/rok Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování Položka G Normy pro řízení zásob Stálý cyklus objednávání: maximální zásoba pro 95 % úroveň služeb: C = 4 dny S = 6100 ks 37

38 Tabulka 20 Metoda stálého cyklu objednávání, položka G Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás. Den Obj. Dod. Spo. Zás Zdroj: vlastní zpracování 38

39 Vyhodnocení (viz tabulka 21) Tabulka 21 Vyhodnocení, metoda stálého cyklu objednávání, položka G Z O Q PO N u N o N c Zásoba ks/den 4,83 dne Objednávání ks/obj. 91 obj./rok Náklady Kč/rok Kč/rok Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování 39

40 4.3 Nový systém a vyhodnocení V tabulkách 22 a 23 lze vidět porovnání současného systému řízení zásob v podniku XY s nově navrženými systémy. U položky A vychází ekonomicky nejlépe metoda stálé velikosti objednávky. Při zavedení této metody by mohlo dojít k roční úspoře nákladů ve výši Kč. Tabulka 22 Porovnání systémů řízení zásob, položka A Položka A Současný stav MSVO MSCO Z ks ks ks O 4,17 dne 2,6 dne 3,84 dne PO 87 obj./rok 101 obj./rok 91 obj./rok N u Kč/rok Kč/rok Kč/rok N o Kč/rok Kč/rok Kč/rok N c Kč/rok Kč/rok Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování Pro položku A by tedy bylo ekonomicky nejvýhodnější zavést systém, ve kterém se bude objednávat 4900 ks a řídící veličinou bude signální zásoba ve výši 5253 ks. U položky G vyšla nejlépe také metoda stálé velikosti objednávky, v tomto případě by došlo k roční úspoře celkových nákladů na řízení zásob ve výši Kč. 40

41 Tabulka 23 Porovnání systémů řízení zásob, položka G Položka G Současný stav MSVO MSCO Z ks ks ks O 4,2 dne 3,24 dne 4,83 dne PO 90 obj./rok 89 obj./rok 91 obj./rok N u Kč/rok Kč/rok Kč/rok N o Kč/rok Kč/rok Kč/rok N c Kč/rok Kč/rok Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování Pro položku G by bylo nejlepší nastavit systém, ve kterém se bude objednávat 2900 ks a řídící veličinou bude signální zásoba ve výši 2717 ks. 41

42 Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na téma zefektivnění systému řízení zásob v podniku XY. Cílem práce bylo navržení nového systému pro řízení zásob a jeho následné vyhodnocení a porovnání se současným způsobem řízení. V teoretické části byla provedena literární rešerše na téma řízení zásob se zaměřením na metody souhrnných a individuálních analýz. První kapitola byla věnována teorii o zásobách a jejich řízení. V další kapitole byla popsána metoda ABC, metoda XYZ, následně i jejich kombinace. V další části byla pozornost věnována modelu EOQ, metodě stálé velikosti objednávky, metodě stálého cyklu objednávání a metodě dvou zásobníků. V praktické části byl nejprve zmapován současný systém řízení zásob v popisovaném podniku. Poskytnutá data popisovala 16 typů zásob (položky A až P). Spotřeba těchto zásob probíhala na denní bázi a byla sledována po dobu 26 týdnů, v období od do Nejprve byly provedeny analýzy ABC a XYZ. Kombinace těchto analýz rozdělila položky do 9 skupin, největší pozornost byla věnována skupině AX. Pro dvě položky zásob z této skupiny (položka A a položka G) byly navrženy nové systémy řízení zásob, nejprve na základě metody stálé velikosti objednávky a poté na základě metody stálého cyklu objednávání. Ze získaných údajů vychází pro obě položky ekonomicky nejlépe metoda stálé velikosti objednávky. Pro položku A bylo navrženo zavést systém, ve kterém se bude objednávat 4000 ks a řídící veličinou bude signální zásoba ve výši 4526 ks. U položky A by došlo k roční úspoře celkových nákladů na řízení zásob ve výši Kč. Pro položku G bylo doporučeno nastavit systém, ve kterém se bude objednávat 2300 ks a řídící veličinou bude signální zásoba ve výši 1893 ks. U této položky by se ušetřilo Kč. Dalším krokem ke zlepšení celého systému řízení zásob by mohlo být zavedení metody dvou zásobníků u položek ve skupině C (podle analýzy ABC). Tato metoda byla také popsána v teoretické části. U dalších položek by bylo nutné provést další analýzy a na základě získaných dat se rozhodnout, zda je řídit podobně jako položky ve skupině A nebo se raději přiklonit k podobnému typu řízení jako ve skupině C. 42

43 Cíl práce lze tedy považovat za splněný. Byl navržen nový systém pro řízení zásob, který by na základě komparace se současným systémem mohl podniku zajistit značnou úsporu nákladů v oblasti řízení zásob. 43

44 Seznam literatury BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashofer, ISBN EMMETT, S. Řízení zásob. 1. vyd. Brno: Computer Press, ISBN Eulog.cz [online] [cit ]. Analýza ABC a její využití v praxi. Dostupné z URL: < GRANT, D. B. Sustainable Logistics and Supply Chain Management. : Principles and Practices for Sustainable Operations and Management. USA: Kogan Page, ISBN GROS, I. Logistika. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, ISBN GROS, I. a kolektiv. Velká kniha logistiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, ISBN HORÁKOVÁ, H. Řízení zásob. 3. vyd. Praha: Profess Consulting s.r.o, ISBN CHRISTOPHER, M. Logistics & Supply Chain Management. 4. vyd. Edinburgh: Prentice Hall, ISBN MACUROVÁ, P. Logistika. 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, ISBN PERNICA, P. Logistický management. 1. vyd. Praha: Radix, ISBN SCHULTE, Christof. Logistika. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, ISBN

45 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 Princip rozdělení položek do skupin A, B, C Obrázek 2 Průběh spotřeby a doplňování zásob v modelu EOQ Obrázek 3 Průběh sledovaných nákladů v závislosti na velikosti objednávky Obrázek 4 Metoda stálé velikosti objednávky Obrázek 5 Metoda stálého cyklu objednávání Obrázek 6 Lorenzova křivka Seznam tabulek Tabulka 1 Varianty systémů řízení zásob Tabulka 2 Koeficient zajištění a úroveň služeb Tabulka 3 Analýza ABC, procentuální spotřeba Tabulka 4 Analýza ABC, rozdělení do skupin dle teoretických pravidel Tabulka 5 Analýza ABC, rozdělení do skupin z praktického pohledu Tabulka 6 Analýza XYZ, pravidelnost spotřeby Tabulka 7 Analýza XYZ, rozdělení do skupin Tabulka 8 Kombinace ABC a XYZ analýzy Tabulka 9 Dodavatelé Tabulka 10 Současný model řízení zásob, položka A Tabulka 11 Vyhodnocení, současný model řízení zásob, položka A Tabulka 12 Současný model řízení zásob, položka G Tabulka 13 Vyhodnocení, současný model řízení zásob, položka G Tabulka 14 Metoda stálé velikosti objednávky, položka A Tabulka 15 Vyhodnocení, metoda stálé velikosti objednávky, položka A Tabulka 16 Metoda stálé velikosti objednávky, položka G Tabulka 17 Vyhodnocení, metoda stálé velikosti objednávky, položka G Tabulka 18 Metoda stálého cyklu objednávání, položka A Tabulka 19 Vyhodnocení, metoda stálého cyklu objednávání, položka A Tabulka 20 Metoda stálého cyklu objednávání, položka G Tabulka 21 Vyhodnocení, metoda stálého cyklu objednávání, položka G

46 Tabulka 22 Porovnání systémů řízení zásob, položka A Tabulka 23 Porovnání systémů řízení zásob, položka G

47 Seznam příloh Příloha č. 1 Týdenní spotřeba zásob

48 Příloha č. 1 Týdenní spotřeba zásob 48