MASARYKOVA UNIVERZITA. Projektová výuka v hudební výchově na 2. stupni ZŠ - projekt Renesance všemi smysly

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy Projektová výuka v hudební výchově na 2. stupni ZŠ - projekt Renesance všemi smysly Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Blanka Knopová, CSc. Autor práce: Bc. Kateřina Justrová Brno 2017

2 Bibliografický záznam JUSTROVÁ, Kateřina. Projektová výuka v hudební výchově na 2. stupni ZŠ projekt Renesance všemi smysly : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2017, 108 s., 44 s. příl. Vedoucí diplomové práce Blanka Knopová. Anotace Diplomová práce Projektová výuka v hudební výchově na 2. stupni ZŠ projekt Renesance všemi smysly pojednává o možnostech využití projektové výuky v konkrétním prostředí ZŠ. Teoreticky představuje a vymezuje problematiku projektové výuky, vzdělávacího systému Montessori, následně propojení těchto dvou fenoménů. Stěžejní, praktická, část práce představuje vytvořený projekt s názvem Renesance všemi smysly, který byl uskutečněn na ZŠ Gajdošova v Brně. Praktická část obsahuje konkrétní přípravy, postupy, prezentace a veškeré využité materiály, aby mohla sloužit nejen jako záznam uskutečněného projektu, ale také jako připravený projekt a zdroj materiálů pro pedagogy či následnou opakovanou realizaci. Každá aktivita je doplněna osobní reflexí autorky diplomové práce a projektu, v níž upozorňuje na kladné i záporné stránky projektu, postřehy pedagogů i žáků. Praktická část zahrnuje přípravu projektu, jeho realizaci a hodnocení. Rozsáhlá příloha diplomové práce je rozdělena na tištěnou a elektronickou část. Tištěná příloha obsahuje upravený, adaptovaný text dramatu Romeo a Julie od W. Shakespeara, přeložený Martinem Hilským, a fotografický záznam průběhu projektu. Elektronická příloha poskytuje prezentace, širší výběr fotografií a zpracovaný audio vizuální záznam aktivit projektu. Klíčová slova Projekt, projektová výuka, Montessori, renesance, mezipředmětové vztahy, W. Shakespeare, Romeo a Julie, hudební tvořivá činnost, hudební výchova, 2. stupeň ZŠ.

3 Annotation Diploma thesis The Project-Based Approach in Music in Upper Primary Schools The project called Renaissance by all senses deals with the possibilities of the utilization of project education in the particular environment of primary school. Theoretical part introduces and defines the issue of the project classwork, the education according to the Montessori system and the connection of both phenomena. The most important section of this thesis is the practical part that presents a project called Renaissance by all senses. It was created and carried out at the primary school Gajdošova in Brno. The practical part of this thesis contains specific preparation processes, technical order, presentation and all used materials, so it could be used not only as a presentation of past project, but also as a prepared project and the source of material for teachers or for repeated utilization. Each activity is accompanied with the personal feed-back of the author of both the project and this thesis in which she points out positive and negative features of the project, the commentaries of both involved teachers and students. Furthermore, the practical part includes project s preparation, implementation and evaluation. Appendix of this thesis is divided into a printed and an electronical part. The printed part contains modified and adapted text of the Romeo and Juliet drama by William Shakespeare, translated by Martin Hilský, accompanied by photographical documentation of the project s process. The electronical part consists of presentations, more photos and processed audio-visual record of the project activities. Key words Project, The Project-Based Approach, Montessori, Renaissance, Interdisciplinary relationships, William Shakespeare, Romeo and Juliet, Musical creative activity, Music, Upper primary school.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne Kateřina Justrová

5 Poděkování Na tomto místě bych možná netradiční formou velmi ráda a ze srdce poděkovala. Nemohu jinak, než abych v první řadě poděkovala Tomu, který mi dovolil nejen znovu studovat, ale i znovu žít. Po obtížné nemoci člověk hodnotí, co je pro něj důležité a co není, nechce trávit svůj čas zbytečně, chce jej trávit tam, kde je mu dobře a s těmi, které má rád. Ani na chvíli jsem však nezaváhala, že se chci oborům Hudební výchova a Český jazyk a literatura nadále věnovat, přestože jsem polevila ze svých původních cílů a zaměření. Nepatřím k velkému procentu studentů fakulty, kteří studují poslední, záložní variantu, naopak věřím tomu, že práce, kterou chci vykonávat, má smysl, a obsah oborů, které jsem si zvolila již na základní škole, je součástí mé identity hudba a slovo. Jsem velmi vděčná, že mi Pedagogická fakulta, ale také Katedra hudební výchovy, pomáhala překonat obtížnější návrat ke studiu, umožnila mi ho a kladla nároky, které jsem mohla zvládnout. Konkrétně děkuji panu doc. Mgr. Vladimíru Richterovi, paní doc. PhDr. Juditě Kučerové, Ph.D. a paní PhDr. Blance Knopové, CSc. za jejich osobní přístup, ochotu a podporu. Děkuji však také mým přátelům a spolužákům, kteří mi pomáhali, podporovali a motivovali mě. Ze srdce děkuji svým drahým rodičům, kteří se mi po celý život snaží dávat vše, abych jej mohla prožívat šťastně, spokojeně a plnohodnotně. Také v oblasti studia mi dopřáli rodiče a prarodiče to, co jim bylo v minulém režimu znemožněno a odepřeno pro jejich víru a věrnost hodnotám, které přijali. Děkuji za všechno, co do mě vložili, a doufám, že jim to budu moci svým způsobem života oplatit. Děkuji nejen za lásku, obětavost, ale také za finanční podporu, kvůli které sami měli méně, aby jejich děti měly více. Děkuji mému milovanému manželovi, který při mně opravdu stojí v dobrém i zlém, zdraví i nemoci a je mi oporou. Právě on byl často mou hnací silou a motivací při studiu, ale i v různých životních situacích. Jsem vděčná za to, že mohu pracovat na místě, kde se mé dětské a žákovské sny stávají realitou. Děkuji ZŠ Gajdošova, spolku Montessori a lidem v něm, že se zde mohu učit opravdovému pedagogickému vedení, zájmu o dítě, žáka, nejen jeho zdravý a hodnotný rozvoj, ale i poskytování prostředí důvěry a pohody. Děkuji paní ředitelce Mgr. Markétě Olbertové a paní zástupkyni ředitele pro Montessori vzdělávání Mgr. Haně Menšíkové za možnost realizovat na škole projekt Renesance všemi smysly, který jsem vypracovala jako součást své diplomové práce. Za to, že byl funkční, realizovatelný a přínosný, z velké míry vděčím realizačnímu týmu pedagogů, kteří mi pomáhali jak s přípravou, tak samotnou realizací. Za cenné odborné rady, vycházející ze zkušenosti, a pomoc děkuji především Mgr. Veronice

6 Sochorové, Mgr. Alici Rousové a Mgr. Zuzaně Beránkové. Bez jejich pomoci by spousta mých nápadů a myšlenek nebyla schopná realizace. V neposlední řadě děkuji mé vedoucí diplomové práce, paní PhDr. Blance Knopové, CSc. Jsem vděčná, že jsem mohla diplomovou práci pojmout z velké části prakticky, především proto, aby pro mne samotnou byla prací smysluplnou a v praxi využitelnou. Děkuji za její odborný náhled i dohled, pomoc při strukturaci práce; také za její osobní a obohacující přístup nejen při vedení této práce, ale celkově jako opravdové kantorce a pedagožce na správném místě. V profesionálním prostředí dokáže vytvořit podnětné, hravé místo, naplněné příjemnou atmosférou a zjevnou ochotou vyjít vstříc. Velmi dobře nám ve vyučování díky své praxi ukazovala souvislosti mezi teorií a praxí. Děkuji, že jsem mohla pracovat pod jejím vedením.

7 Obsah Obsah... 7 Úvod Teoretická část Obecný úvod Reformní pedagogika a vzdělávací systém Montessori Maria Montessori Pedagogika Montessori, její systém, principy a zásady Projektová výuka Počátky projektové metody Teoretická příprava projektu Propojení systému Montessori a projektové výuky Rozhovor s pedagožkou zabývající se realizací projektů Praktická část Tvorba a realizace projektu Renesance všemi smysly Obecný úvod k projektu Začlenění žáka s Aspergerovým syndromem Žádost pro rodiče Anotace projektu Harmonogram týdne Tabulky úkolů, výstupů a kritérií hodnocení Vymezení hlavního výstupu Pracovní list č. 1: Práce s textem Vymezení vedlejších výstupů Pracovní list do anglického jazyka Denní přípravy projektu První den projektu: Dobový kontext Druhý den projektu: Procházka renesančním Brnem (Exkurze do divadel) Třetí den projektu: Výtvarný workshop Čtvrtý den projektu: Taneční workshop pavana Pátý den projektu: Závěrečné vystoupení Zpětné hodnocení projektu Renesance všemi smysly se žáky Závěrečná reflexe projektu... 94

8 3 Závěr Seznam použité literatury Literatura Internetové zdroje Obrazový materiál Hudební ukázky, CD Přílohy... 1 a) Tištěné přílohy... 1 b) Elektronická příloha seznam položek... 1 Příloha a, č. 1: Rozpisy do exkurzí (pondělí)... 2 Příloha a, č. 2: Renesanční knihovna... 6 Příloha a, č. 3: Zkrácený adaptovaný text dramatu Romeo a Julie (překlad M. Hilský)... 7 Příloha a, č. 4: Fotografický záznam průběhu projektu... 29

9 Úvod Dnešní společnost je charakteristická snadnou a rychlou možností informovanosti, získávání poznatků a mnoha podnětů. Přesto se však lidské poznání jeví jako stále povrchnější a chaotičtější. Také v českém školství se setkáváme s podobnými problémy, mezi něž patří stále nabývající kvantita předávaných poznatků. Již od 20. století se však prosazují snahy o změny ve způsobu fungování a v organizaci vzdělávacího systému a vzdělávání samotného. Ve 21. století vnímáme ještě intenzivněji nezbytnost umět připravit žáky pro jejich život, dokázat a ukázat jim smysl a potřebnost toho, co se učí, naučit je poznatky nejen získávat, ale především rozlišovat, třídit, hodnotit, věnovat se jim do potřebné hloubky, vsadit je do daných souvislostí a umět teoretické znalosti využít v praktickém životě. O to vyšší nároky jsou kladeny na rozvoj kritického myšlení a vlastního úsudku, které musí být opřeny o solidní kostru základních pojmů a vztahů. 1 Proto je kladen důraz na nacházení a uplatňování vhodných forem a metod ve školním vzdělávacím procesu. Práce se pokouší propojit několik vyhledávaných fenoménů současného školství s cílem vytvořit konkrétní, v praxi využitelný, projekt, který čerpá z nosných principů mezipředmětových vztahů a projektové výuky. Projekt je zasazen do vzdělávacího systému Montessori, jehož principy jsou s výše zmíněnými úzce spjaty. Za výchozí vyučovací předmět, který je v projektu propojovací složkou mezi všemi, je zvolena hudební výchova na druhém stupni základní školy. Hudební výchova je předmětem široké škály možností, kreativity a aktivit, přesto se dnes ocitá na velmi obtížné, druhotné až zavrhované pozici. Práce se opírá o koncepci činnostního pojetí předmětu hudební výchovy, s využitím čtyř základních složek vokální, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové. V rámci mezipředmětových vztahů je zvoleno období renesance, které je také typické svou rozmanitostí a rozmachem v mnoha oborech. K němu se vztahují všechny dílčí činnosti projektu. Součástí praktické části práce a tvorby projektu je také vypracování metodických materiálů a možností využití daného tématu s mezipředmětovým i meziročníkovým přesahem. Žák, který se zúčastní realizace projektu, by se měl seznámit s hlavními představiteli období renesance (nejen z hudebního prostředí), jejich stěžejními díly, získat obecné povědomí o zvolené době a na základě prožitku blíže poznat a pochopit drama Romeo a Julie od W. Shakespeara a osvojit si praktické hudební dovednosti. 1 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: bílá kniha. Praha: Tauris, 2001, s

10 1 Teoretická část 1. 1 Obecný úvod Zakotvení obsahu práce na obecné úrovni se nachází v základních kurikulárních dokumentech českého školství. Konkrétní cíle vychází z cílů vzdělávání a výchovy formulovaných v tzv. Bílé knize a rámcově vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále pouze RVP ZV). Definování proměn od tradičního pojetí školy k novému s sebou přineslo řadu změn v oblasti cílů, obsahů, ale také konkrétních forem, metod, prostředí a klimatu škol. Dochází k přerodu od důrazu na kvantitu k naléhavému zvyšování kvality a efektivity, především na rovině osobního rozvoje, začleňování do života společnosti, formování občana i na přípravu pro pracovní život. 2 Tento systém daleko více zdůrazňuje principy provázanosti vzdělávacích oblastí a jednotlivých předmětů. V kapitole o změnách cílů a obsahů vzdělávání se nachází konkrétní vyjádření o problematice mezipředmětových vztahů a projektové výuky: Budou rozvíjeny mezipředmětové vazby a výuka v integrovaných celcích i uplatňovány nové formy výuky, které usnadní vnitřní diferenciaci až individualizaci vzdělávání. Jednou z nich je např. projektová výuka, založená na aktivní, samostatné práci žáků, jimž dává příležitost proniknout v daném tématu do větší hloubky. Značné důsledky bude mít širší uplatnění a zejména pedagogické využívání informační technologie. Nové pojetí kurikula především důraz na klíčové kompetence, osvojení postojů a hodnot, posílení integrace výuky a mezipředmětových vztahů, větší míra diferenciace, uplatnění nových témat i zpracovávání vlastního vzdělávacího programu školy značně zvýší nároky na školy i učitele a budou vyžadovat jejich systematickou přípravu a stálou podporu. To je jedním z hlavních cílů návrhu společné podpůrné infrastruktury. 3 V následných doporučeních je opět zmiňována důležitost nových forem aktivní výuky, především projektové výuky a mezipředmětových témat. 4 Daný způsob práce na školách s sebou přináší posun také v roli učitele; vedle osobních kvalit a schopnosti pracovat s těmito změnami je velký důraz kladen na oblast komunikace týmová práce učitelů, vztahy učitel a žák, ale také daleko více učitel a rodič. Žák zde přebírá větší zodpovědnost za své vlastní vzdělávání a rozvoj, zvyšuje se potřeba umění spolupráce, sebehodnocení a především orientace na vnitřní motivaci k činnostem. 5 Na takto formulované požadavky plynule navazuje RVP ZV, v němž dochází k další konkretizaci náplně. Důraz na propojenost vzdělávacího obsahu s praktickým životem, 2 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: bílá kniha. Praha: Tauris, 2001, s Tamtéž, s viz blíže: Tamtéž, s viz blíže: Tamtéž, s

11 komplexnost v přístupu, zároveň individualizace výuky a změny v organizaci by měly otevírat škálu možností a variant, které napomohou k lepší a hlubší motivaci žáků k učení se. Akcentována je u žáků mimo jiné schopnost komunikace a spolupráce, ale i samostatnosti a zodpovědnosti za svou práci. Při tvorbě našeho projektu vycházíme z klíčových kompetencí, které je možno díky jejich nadpředmětovému charakteru zakomponovat do dílčích úkolů. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. 6 Výběr aktivit v rámci předmětu hudební výchovy je koncipován na základě očekávaných výstupů žáka na 2. stupni základní školy a konkrétních požadavků obsahu učiva. Je využito čtyř základních složek činnostního pojetí hudební výchovy: vokální, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové Reformní pedagogika a vzdělávací systém Montessori Pomoz mi, abych to dokázal sám Maria Montessori Na přelomu 19. a 20. století se oblast pedagogiky stala předmětem kritiky pro její dlouhodobě strnulou podobu, která již není vhodná pro současnou práci se žáky, jejich výchovu a vzdělávání. Vytýkán je především tzv. herbartovský styl výuky, založený na pouhém memorování a intelektualismu. Proto již na začátku 20. století přichází pedagogové nejen s novými metodami a cíli, ale s celkově novým pohledem na zaměření pedagogického působení. Jedna z prvních představitelek reformního hnutí, Ellen Keyová, pojednává ve stejnojmenném spisu o 20. století jako o Století dítěte. Vypovídá o novém, pedocentrickém zaměření výchovy a vzdělávání, právu dítěte být svobodně vzděláváno, a které má odpovídat individuálním potřebám dětí, žáků. 7 S počátky reformní pedagogiky je úzce spjato jméno Maria Montessori ( ). Vyrůstala v Římě, kde také studovala matematiku a inženýrství a následně pokračovala na zdejší univerzitě. Jako první žena v Itálii obdržela diplom medicíny. Nejprve vykonávala praxi ve svém lékařském oboru, pracovala na State Orthoprenic School v Římě s dětmi odloženými a zaostalými. Již zde se ale začala zaměřovat na oblast výchovy a vzdělávání. Po svém dalším vzdělávání, studiu filozofie a antropologie, se postupně odchylovala od oboru lékařství, až se 6 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2016, s [cit ]. Dostupné z: 7 viz blíže: ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno: MSD, 2008, s

12 plně rozhodla pro pedagogickou oblast. Na základě studií a pozorování se snažila přizpůsobit metody práce s dětmi jejich potřebám. Typická je práce s tzv. senzorickým materiálem a mnoha pomůckami, které mají napomáhat pochopení látky a jejího využití v praxi. Navrhovala takový způsob výuky, který se soustředil na procvičování smyslů a motorických dovedností, v připraveném prostředí. 8 Na základě práce s takovým materiálem a v příhodném prostředí se děti učí nejen odpovídajícím vědomostem a dovednostem, ale především samostatnosti a vlastní organizaci práce. Své principy, které budovala při práci s dětmi znevýhodněnými, postiženými, přenášela i do práce se žáky zdravými. Roku 1907 založila Dětský dům (Caca dei Bambini) ve čtvrti San Lorenzo v Římě pro děti z chudých rodin. V roce 1909, byl uspořádán první kurz, kde byly představovány její principy a metody práce, které se následně začaly rychle rozšiřovat po celém světě. Montessori přednášela na mnoha místech v Anglii, USA, Austrálii i v Indii, třikrát byla nominována na Nobelovu cenu míru. Na její práci navazovaly další reformní směry a dodnes je tento alternativní vzdělávací systém nejrozšířenější a velmi žádaný Pedagogika Montessori, její systém, principy a zásady Montessori vzdělávací systém je určen pro všechny děti, je zde vytvořen prostor pro žáky se specifickými potřebami, žáky pomalejší, problematické či nadané. Její přístupnost je dána také zaměřením se na dítě z individuálního hlediska, přizpůsobením se jeho požadavkům a potřebám. Důraz je kladen na vedení k samostatnosti, nezávislosti a zároveň zodpovědnosti nejen za vlastní jednání a chování, ale také za práci, učení a vzdělávání se. Důležitá je výkonová srovnatelnost s klasickými typy škol, která je již v praxi prokazatelná (také v České republice). Některé oblasti jsou dokonce výrazně překonávány, především kompetence komunikačních dovedností, řešení problémů a kooperace. 10 Do oblastí vzdělávání je zahrnuta jazyková výchova, matematika, ale také smyslová výchova, kosmická výchova a oblasti Poznáváme svět a Praktický život. 11 K nim přiřazujeme odpovídající didaktický materiál: materiál pro cvičení běžných činností a samoobsluhy, 8 RÝDL, Karel, ed. Metoda Montessori pro naše dítě: inspirace pro rodiče a další zájemce. Pardubice: FF Univerzity Pardubice, 2006, s Další biografické údaje o životě Marie Montessori jsou k dispozici také na adrese: Montessori, křestním jménem Maria. Montessori ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 10 viz blíže: RÝDL, Karel, ed. Metoda Montessori pro naše dítě: inspirace pro rodiče a další zájemce. Pardubice: FF Univerzity Pardubice, 2006, s viz blíže: Oblasti vzdělávání. Montessori ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

13 smyslový materiál, jazykový materiál, matematický materiál a materiál k tzv. kosmické výchově. 12 Všechny tyto oblasti jsou vzájemně propojovány snahou učit se pomocí vlastní zkušenosti, touhy poznávat svět kolem nás a porozumět mu. Odpovídající motto Pomoz mi, abych to dokázal sám. mluví jak o samostatnosti, tak o spolupráci a roli učitele v tomto vzdělávacím systému. Pedagog, přestože nese celkovou zodpovědnost za žáky a jejich výsledky, má plnit především funkci průvodce dítěte, stát se jeho přítelem a být mu nablízku, když potřebuje poradit. Je-li dítěti dána svoboda a prostor pro samostatné poznávání a získávání vlastních zkušeností, dochází k radostnému objevování a následnému naplnění. Žák se učí pracovat s chybou (svou i cizí), nestydí se za ni, nebojí se jí, snaží se zjistit její podstatu a vlastním úsilím či s pomocí ji odstranit. Chyba je vnímána jakou součást procesu poznávání a učení. S vyšším věkem roste také míra samostatnosti a volnosti při práci žáků. Montessori využívá tzv. senzitivních fází dítěte, v nichž je citlivější a vnímavější v rámci některých oblastí. Spontánně vyhledává konkrétní činnosti, které se snadněji učí, je na ně připraveno. Výuka těchto období využívá, pedagog podle nich koordinuje žákův proces vývoje a učení. Již od začátku se člověk musí učit vnitřní motivaci k činnosti, aby ji vykonával z vlastního zájmu, chtění, vůle. Pak ho činnost a pokroky v ní mohou nejen zaujmout, ale také naplňovat. Pro takovou práci je nezbytné učit se a dodržovat základní principy, které se staly nosnými pilíři Montessori pedagogiky. Všechny principy se opět vzájemně prolínají, ovlivňují a doplňují. Princip ticha a klidu napomáhá učení se soustředěnosti, která je nezbytná pro plné ponoření se do činnosti (např. při práci s didaktickou pomůckou, na které se žák snaží pochopit daný jev). Dítě se stává součástí procesu poznávání a nemá být v takové chvíli rušeno. V tichu dítě objevuje vnější i vnitřní svět, pracuje samo na sobě, tvoří svou osobnost, buduje svůj charakter. Děti se klidu a tichu učí tím, že je zažívají každý den. Krátké okamžiky se postupně prodlužují. Klid se stává jejich součástí. Pomáhá dětem se efektivně učit. 13 S tím souvisí princip vhodně připraveného prostředí, které má žáka stimulovat k učení a odpovídat jeho aktuálním potřebám. Nejedná se pouze o organizaci a uzpůsobení prostoru, strukturaci a uspořádání didaktického materiálu, ale také o atmosféru místa a kolektivu. Řád je součástí prostoru i celkového nastavení člověka. Vnější řád vede k rychlé orientaci v prostoru, učení se pořádku, má vliv na emoční rozvoj i psychiku. Vnější i vnitřní řád napomáhá poznávání sebe sama a především poskytuje pocit bezpečí a jistoty. Řádu se také učí v jednotlivých aktivitách, rituálech a vztazích. Partnerský přístup, další z principů, se týká jak oboustranných vztahů 12 viz blíže: ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno: MSD, 2008, s Základní principy: Ticho, klid a mír. Montessori ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 13

14 učitel žák, žák žák, ale i celkového přístupu já a mé okolí. V rámci tohoto principu jsou děti vedeny k úctě a respektu druhých, ale i sebe sama. Typická jsou pro Montessori třídy pravidla třídy, která tvoří společně učitel se žáky, domluví se na jejich dodržování i následcích porušování. Stejně jako výrok J. A. Komenského nic není v rozumu, co dříve neprošlo smysly, také Montessori principy týkající se pohybu při učení a souvislosti ruka - intelekt poukazují na prožitek, maximální zapojení smyslů, živou zkušenost, a také dynamičnost vyučování. Pohyb podporuje efektivitu učení, je proto přirozenou součástí výuky (manipulace s pomůckou, možnost výběru místa pro práci, střídání činností). Principy, které završují tento systém, jsou smysluplnost a propojenost, které se opět navrací k prvotním záměrům reformní pedagogiky. Má být procesem, jenž dítě připraví na život, naučí ho praktičnosti, flexibilitě, hledání smyslu toho, co má přijmout. Celý systém i didaktický materiál podporuje pochopení propojení skutečností, závislosti jevů a širší souvislosti. Školy s Montessori zaměřením proto často využívají a realizují výukové projekty, s jejichž pomocí mohou žákům přiblížit téma v jeho komplexnosti Projektová výuka Přestože v našem vzdělávacím procesu neustále převažuje tradiční pojetí výuky (dominantní role učitele, jeho výklad, informativnost), současné školy a pedagogové často zařazují termín projekt do své činnosti. Ne vždy je však správně využit a vymezen. Projektová výuka je realizována pomocí projektové metody, která je definována projektem, čili komplexním úkolem, problémem. 15 Podle Josefa Maňáka může být projektem komplexní praktický problém ze životní reality, je to plán konkrétní akce, činnosti, do níž se zapojují všichni žáci jedné nebo více tříd, nebo také celé školy, a to podle svých zájmů, předpokladů, a která je zaměřena na řešení takových otázek, které žáky zajímají. 16 Zde je zvýrazňován princip dobrovolnosti a orientace podle zájmů a předpokladů. V praktické části diplomové práce se však setkáváme s projektem uměle připraveným, v němž v různých aktivitách využíváme jak princip dobrovolnosti, tak požadování konkrétních výstupů. Zájmy žáků jsou v něm rozvíjeny sekundárně, projekt má mimo jiné působit motivačně k prohloubení těchto zájmů; zde je to vztah k hudbě, snaha porozumět jí, být její součástí. Proto následně 14 viz blíže: Základní principy: Montessori znamená vědět, co děti potřebují. Montessori ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 15 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s MAŇÁK, Josef. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Brno: Masarykova univerzita, Spisy Masarykovy univerzity v Brně, s

15 uvádíme také definici prof. Jana Průchy, která konkrétněji zmiňuje činnost žáků s cílem vytvoření určitého hodnotného díla. Projektová metoda je vyučovací metoda, v níž jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobku, výtvarného či slovesného produktu. 17 Snahy o využívání projektové výuky souvisí s moderním pohledem na žáka, dítě jako osobnost, kterému má být poskytnuto takové prostředí a možnosti, aby se mohl zdravě, celistvě rozvíjet a růst. Proti akcentu otázek vzdělávání učit co a kdo, vyvstává nové zaměření, které spíše zajímá jak a proč se vzdělávat, získávat nové vědomosti. Jestliže přijímáme myšlenku celostního rozvoje dítěte, pak se proces edukace nesoustředí pouze na vědomosti dítěte jeho měřitelný výkon, ale rovněž na jeho postoje, hodnotovou orientaci, zájmy, schopnosti, sebehodnocení, motivaci, životní cíle. 18 S tímto pojetím se pojí další důležité aspekty. V projektové výuce má být samotný žák zodpovědný za svou činnost, je mu poskytnuta odpovídající svoboda i zodpovědnost. Tím se mění také role a postavení učitele, komunikace mezi učitelem a žákem, vzájemná spolupráce mezi žáky. Aby tento koncept byl funkční, pedagog musí se svými žáky dlouhodobě pracovat na adekvátním sociálním klimatu skupiny, na atmosféře třídy i pracovního prostředí. Na jedné straně projekty po výuce vyžadují určitou úroveň klimatu třídy, na straně druhé projektová výuka přispívá k bezpečnému a podněcujícímu klimatu ve třídě. 19 Projektová metoda je výhodná širokou škálou možností, je považována za nejkomplexnější vyučovací metodu, protože v ní může být obsáhnuto velké množství dalších, menších a vedlejších metod i cílů. Žáci se díky ní mohou tématu věnovat hlouběji, komplexněji, z mnoha úhlů PRŮCHA, Jan, Jiří MAREŠ a Eliška WALTEROVÁ. Pedagogický slovník. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 1998, s KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s Tamtéž, s viz blíže: SÁRKÖZI, Radek. Projektové vyučování 1. díl Charakteristika: Projektové vyučování - Tipy do výuky [online]. In: Čtenářská gramotnost. [cit ]. Dostupné z: 15

16 Počátky projektové metody Počátky projektové výuky a projektové metody jsou spjaty s reformním pedagogickým hnutím na přelomu 19. a 20. století a jménem amerického profesora Johna Deweye. Přestože sám nevyužíval termín projekt, na jeho principy a zaměření se dodnes navazuje. V pedagogickém systému dokázal využít a propojit psychologické a sociologické hledisko, opíral se o diagnostiku žáka, což mu napomáhalo lépe poznávat a respektovat jeho individuální osobnost. 21 Dewey kladl důraz na propojení školy s praktickým životem, na konkrétní zkušenost, čemuž odpovídá také princip jeho učení learning by doing. V souvislosti s činností J. Deweye se může hovořit také o problémové výuce (výuce pomocí problémových situací). Oficiálním zakladatelem projektové metody je však William Heard Kilpatrick, který roku 1918 ve svém článku pojednával již konkrétně o projektové metodě. Poukazoval na možnost učení se formou rozhovoru či problematických situací místo cesty pouhé teorie. Tento nový, americký pohled na dítě a jeho vzdělávání inspiroval také tehdejší české pedagogy, mezi něž patřili např. Jan Uher, Václav Příhoda či Stanislav Vrána Teoretická příprava projektu Projektová výuka napomáhá celistvému rozvoji žáka. Získávání vědomostí a dovedností se koná formou osobní zkušenosti a prožitku, důležitým aspektem je tedy budovaný vztah k látce a vnitřní motivace k jejímu pochopení a poznání. Při teoretickém nastudování projektového vyučování a práce na projektech můžeme zmínit principy formulované Doc. PhDr. Hanou Kasíkovou, CSc.: Zřetel k potřebám a zájmům dítěte Většina škol zařazuje do svého programu při formulaci potřeb a zájmů žáků také určitým způsobem projekty. V projektech jsou mj. naplňovány potřeby žáků kontaktu se světem, nových zkušeností, prožitků, ale také zodpovědnosti. Zřetel k aktuální situaci Východiskem projektů je konkrétní situace, prostředí a potřeby daného kolektivu, společenství. Interdisciplinarita Na rozdíl od tradičního pojetí předmětového vyučování se v projektu nahlíží na téma z mnoha úhlů, hojně jsou využívány mezipředmětové vztahy. Látka je pojímána komplexně. Seberegulace při učení Zodpovědnost za vlastní učení přebírá žák, mění se role pedagoga z vůdce na rádce. 21 viz blíže: PŘÍVĚTIVÁ, Svatava. Projektové vyučování na 1. stupni ZŠ: diplomová práce, s viz blíže: KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s

17 Orientace na produkt projekt Projekt míří co nejvíce k životu, kdy práce, činnost přináší také produkt a stvrzuje tak smysl učení. 23 Z toho důvodu je nezbytné zaznamenávání a shromažďování materiálů z projektu, dokumentace i samotného výsledku práce. Známe např. ve formě nástěnek, audio-vizuálního záznamu, výrobků apod. Skupinová realizace Práce ve skupině dle sociální psychologie podporuje rozvoj sociálních dovedností žáka i jeho učení samotné. Společenská relevantnost Při projektovém vyučování se mohou žáci přiblížit životu jejich obce, školy či společnosti. 24 Již W. H. Kilpatrick určil postup při práci na projektu: stanovení cíle projektu vytvoření plánu řešení realizace plánu vyhodnocení projektu. Toto schéma se využívá i v dnešní době. Tato základní posloupnost je dále rozpracovávána. 25 Na začátku plánování konkrétního projektu je stěžejní definování podnětu, účelu a cíle, kvůli kterému přistupujeme k jeho realizaci. Pokud jasně vymezíme důvody z hlediska žáka i učitele, budou zároveň motivační silou pro obě strany. S tím souvisí výběr závěrečného produktu. Následně je nezbytné vypracování časového a prostorového rozvržení projektu, zasazení do konkrétní doby a prostoru, prostředí, v němž bude projekt realizován. Poté se soustředíme detailněji na adresáty, všechny účastníky projektu, celkový podrobný průběh, organizaci a harmonogram dní. V závěru opatříme potřebné pomůcky a materiály a nezapomeneme na promyšlené hodnocení, které je součástí projektu. Realizace by měla probíhat dle předem promyšleného plánu, avšak pedagog musí být vnímavý k nastalým skutečnostem, schopný improvizovat a řešit problémy v pohybu. Zároveň by se měl snažit uplatňovat pravidla role konzultanta, rádce, než dominantního učitele. V závěru realizace projektu by mělo dojít k prezentaci produktu, výsledku, výstupu projektu. 23 KASÍKOVÁ, Hana a Josef VALENTA. Dokumenty 94: Projektová metoda. Učitelské listy [online] [cit ]. Dostupné z: 24 viz blíže: KASÍKOVÁ, Hana a Josef VALENTA. Dokumenty 94: Projektová metoda. Učitelské listy [online] [cit ]. Dostupné z: 25 viz blíže: KOTRBA, Tomáš a Lubor LACINA. Aktivizační metody ve výuce: příručka moderního pedagoga. 3. vyd. Brno, s

18 Konkrétní naplnění může mít různé formy (vernisáž, vystoupení, záznam) a účastníky prezentace (veřejnost, rodiče, škola či jen účastníci projektu). 26 Nezbytnou součástí projektu je jeho hodnocení, které je také konkrétně vytvořeno pro daný projekt a jeho kritéria jsou žákům předem známá a jasná. Při práci se žáky pubescentního věku je někdy doporučován časový odstup pro objektivnější uchopení prožitku a schopnosti o něj kriticky pojednávat. Dosavadní různorodá tvorba projektů s sebou přináší možnost ustálení typologie projektů. Podle navrhovatele můžeme hovořit především o projektech spontánních (žákovských) či uměle připravených (učitelem navržených). Setkáváme se však také s projekty, na jejichž navržení spolupracuje žák s učitelem. Dále se jedná o dva typy projektů: strukturovaný (v němž je žákovi představeno jak téma, tak postup; někdy označován jako projekt vázaný) a nestrukturovaný (žák si vybírá téma sám, samostatně získává materiály, na nichž pracuje vlastním způsobem; projekt volný). Účel projektu vymezuje podstatu projektu, odpovídá na otázku proč realizovat daný projekt. Dle délky projektu rozlišujeme projekty na krátkodobý (den), střednědobý (týden), dlouhodobý (týden měsíc) či mimořádně dlouhodobý (více než měsíc). Prostředí projektu dělíme většinou na domácí, školní nebo mimoškolní. Podle počtu zúčastněných jsou odlišeny projekty individuální a kolektivní, které dále dělíme na skupinové, třídní, ročníkové, školní aj. Způsob organizace skýtá rozdělení na projekty jednopředmětové, projekty v rámci jedné vzdělávací oblasti, blízké předměty různých vzdělávacích oblastí nebo projekty nadpředmětové (např. zpracovávající průřezová témata) viz blíže: KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s viz blíže: Tamtéž, s

19 1. 4 Propojení systému Montessori a projektové výuky Vhodným způsobem pochopení propojení Montessori a projektové výuky je náhled do prostředí, v němž jsou tyto přesahy běžné. ZŠ Gajdošova poskytuje vedle klasického způsobu vzdělávání také možnost Montessori systému, vždy jedna třída z ročníku. Již několik let jsou právě zde využívány a realizovány projekty s různým zaměřením pro 1. i 2. stupeň Rozhovor s pedagožkou zabývající se realizací projektů Pro konkrétní pochopení kontextu a souvislostí dvou stěžejních složek byl veden rozhovor s hlavní vedoucí a realizátorkou projektů a asistentkou pedagoga v Montessori, paní Mgr. Veronikou Sochorovou (dále V). 1. Měla jste možnost blíže poznat nejdříve Montessori systém výuky nebo projektovou výuku? Při jaké příležitosti? V: Nejdříve jsem se seznámila s projektovou výukou. Byla i tématem mé diplomové práce v roce 2001 (Projektové vyučování českého jazyka a výtvarné výchovy se zaměřením na romské děti.) 2. Mohla byste v krátkosti popsat, proč je pro děti vhodná Montessori výuka? V: Respektuje tzv. citlivá období pro učení, potřeby dětí v určitém vývojovém stupni, proto je velmi dobře rozvíjí po všech stránkách osobnosti. Děti se pak chtějí dozvídat víc, mají zájem o učení. 3. V čem je náročnější? Uvědomujete si nějaká její úskalí? V: Přednosti: dává větší smysl dětem i učitelům, přináší pocit spokojenosti z práce. Úskalí: časově náročné na přípravu a na vybavení třídy pomůckami. Je potřeba mít odpovídající vzdělání (např. pro práci s pomůckami). 4. Jaké metody a formy práce s žáky preferujete? V: Projektovou výuku, vstupy učitele k nové látce (vysvětlování nové látky) v kombinaci s individuální výukou. Záleží to také na konkrétním předmětu, na věku žáka a na vytyčeném cíli. 5. V čem vidíte výhody projektové výuky? V: Podporuje samostatnost, přispívá k rozvoji vzájemných vztahů, děti si mohou zažít, co to obnáší mít určitou roli ve skupině, učí se často i samy od sebe, vede k zodpovědnosti, vědomosti se předávají i díky zážitkům (potom si je děti i lépe pamatují), na mnoho poznatků si díky této metodě mohou přijít samy mohou je objevit. 19

20 6. Čím jsou si blízké Montessori a projektová výuka? Je vhodné kombinovat tyto dva programy? V: Mnoho principů je shodných: vzájemná spolupráce, respektující postoj, práce s konkrétními materiály a pomůckami, vyhledání zdrojů, práce s literaturou, konzultování s odborníky, ohled na individuální potřeby žáků, vedení k samostatnosti a zodpovědnosti, práce s chybou, učení se skrze přirozené důsledky, smysluplnost učení, praktické zaměření, využití poznatků v praxi. V Montessori škole jsou projekty nedílnou součástí vyučování. Kombinace je určitě dobrá v obou směrech. 7. Jaké projekty jste doposud na škole realizovali? V: Každý rok realizujeme několik projektů. Některé jsou dlouhodobé a spolupracují v nich žáci z více ročníků, některé jsou krátkodobé, v některých je zahrnuto mnoho předmětů, některé jsou třeba jen v rámci dvou hlavních předmětů, některé projekty jsou více vědomostně zaměřené, jiné mají praktický konkrétní výstup. Uvedu alespoň názvy realizovaných projektů: Shakespeare, Okolí školy, Knihovna, Blue Zones (hledání odpovědi na otázku lidské dlouhověkosti), několik zeměpisných projektů, projekt zaměřený na volbu povolání a mnoho dalších. 8. Na co se zaměřujete, podle čeho volíte téma a formu projektu? V: Pro ročníky se snažíme vybrat nosné téma projektu, o jeho náplni spolurozhodují žáci, výstup je praktického charakteru. U projektu více znalostně zaměřených žáci zpracovávají zadané téma. Téma vyplývá buď z praktických potřeb, nebo ze školních osnov. 9. Kolik lidí je potřeba pro jeho realizaci? V: Záleží to na rozsahu projektu. Spolu s kolegyní Zuzkou Beránkovou připravujeme podklady pro projekty a na našich pravidelných týdenních schůzkách s ostatními učiteli je rozpracováváme. Čím více je dospělých a odborníků, tím lépe. Minimum je jeden učitel na třídu (cca na 4 skupiny žáků) a pokud je to možné, tak ještě třeba dva asistenti. Někdy se různě střídáme, vyplývá to ze situace. 10. Jaké bývají ohlasy žáků na projektovou výuku? V: Různé. Většinou některé podstatné věci, které my vidíme jako přínosné, dokážou ocenit až s určitým odstupem. Někteří si uvědomují, co všechno se díky projektům naučili, a to je pro nás velmi dobrá zpětná vazba. 20

21 11. Líbil by se Vám projekt zaměřený na hudební výchovu? Proč? V: Ano. Hudební výchova rozvíjí osobnost mladého člověka. Dospívající mají velkou potřebu sebevyjádření. Určitě by to bylo obohacující. Děkuji Vám za Váš čas i odpovědi, cenné postřehy a zkušenosti. Na základě rozhovoru jsme zjistili, že propojení prostředí Montessori a projektové výuky je vhodné a na ZŠ Brno, Gajdošova 3 časté. Projekty jsou běžnou součástí průběhu školního roku. Zájem o projekt zaměřený na hudební výchovu projevila nejen Mgr. V. Sochorová, ale i další pedagogové, protože tomuto předmětu ještě nebyl věnován žádný projekt. Odpovědi z tohoto rozhovoru a následné konzultace nám pomáhaly lépe, prakticky proniknout do konkrétního prostředí a vytvořit funkční, uskutečnitelný projekt. 21

22 2 Praktická část Tvorba a realizace projektu Renesance všemi smysly 2. 1 Obecný úvod k projektu Projekt, který je představen v této části diplomové práce, se uskutečnil na ZŠ Brno, Gajdošova 3, Brno Židenice v termínu Jedná se o školní týdenní projekt meziročníkový a vícepředmětový, je určen pro žáky Montessori tříd 7. C, 8. C a 9. C. Na škole působí již ustálený realizační projektový tým, který tomuto projektu pomohl zvolit funkční, vhodnou koncepci, která naplní požadované cíle. Vedoucí projektu (autor práce) vytvořil konkrétní podobu a náplň týdenního programu, zajistil většinu potřebných materiálů, hudebních nástrojů a pomůcek. Není možné takový projekt vést a organizovat jako jednotlivec, proto je velmi žádoucí a výhodné, že je pro Montessori třídy vyčleněn zkušený, fungující a spolupracující tým. Výchozím předmětem je hudební výchova. Hlavním výstupem projektu je hudební zpracování části dramatu Romeo a Julie za využití mluveného slova a hry na hudební nástroje. Dalšími zapojenými předměty jsou výtvarná a tělesná výchova, český jazyk a literatura, anglický jazyk a dějepis. Z těchto předmětů žáci také musí splnit dílčí úkoly a výstupy. Z důvodu kladení důrazu na mezipředmětové vztahy, provázání učiva a jeho poznání na základě prožitku, bylo zvoleno období renesance pro jeho pestrost a širokou škálu možností. Žáci tříd se mají v rámci dějepisu, jazyka, výtvarné i hudební výchovy seznámit s hlavními fakty o tomto období, objevech, vynálezech, společenském kontextu 28, dále by měli znát základní představitele humanistické literatury, renesančního malířství, sochařství i hudby. Podklady a materiály jsou systematicky řazeny od základních přehledů a informativních tabulek. Stěžejní část tvoří jednotlivé přípravy dní projektu včetně vytvořených didaktických materiálů a pracovních pomůcek. Protože byl tento projekt realizován na konkrétní škole, přípravy jsou koncipovány přesně pro dané prostředí. Za každou přípravou a metodickými pokyny je shrnující reflexe autora projektu, v níž se snažil pojmout jak problematická místa, výhrady a následné návrhy na případné změny, tak kladná hodnocení, zachycení atmosféry při práci a další postřehy. V závěru práce jsou přiloženy další využité materiály, především adaptovaný, zkrácený text dramatu Romeo a Julie od Williama Shakespeara, který překládal Prof. PhDr. Martin Hilský, CSc., dr. h. c., MBE. Obsahují také pořízené a zpracované video záznamy a fotografie, které však slouží výhradně jako záznamový materiál a nemohou být zveřejněny na sociálních sítích. 28 viz blíže: HUDECOVÁ, Dagmar. Pojetí oboru Dějepis v RVP ZV [online]. [cit ]. Dostupné z: 22

23 Začlenění žáka s Aspergerovým syndromem Žák 9. třídy s Aspergerovým syndromem se většinou účastní realizovaných školních projektů. Učitelé, osobní asistent, ale i spolužáci již znají jeho odlišnosti a ví, jak s nimi naložit. Na projektu Renesance všemi smysly se tento žák také částečně podílel. Individuálně upravený rozvrh mu umožnil se kreativně zapojit při přípravě pozvánky na závěrečné vystoupení pro paní ředitelku. Byl mu vyhrazen čas s asistentem na PC, zatímco ostatní žáci pracovali ve skupinkách s hudebními nástroji. Byli jsme předem upozorněni, že pro žáka není vhodné hlučné prostředí plné zvuků a různých podnětů (mohlo by dojít k nečekaným změnám v jeho chování či záchvatům). Produkt žákovy práce je přiložen v elektronické příloze č. 3. Jeho účast na projektu byla vnímána pozitivně, také pro vedoucího projektu byla tato nová zkušenost obohacující. Pedagogové se shodují na pokrocích a vývoji žáka, které jsou podporovány jak individuálním přístupem, tak prací v kolektivu třídy, skupin a účastí na projektech. Při rozhovoru s žákem jsme se dozvěděli, že projekty jej příliš nezaujmou, protože jsou často zaměřeny umělecky oproti jeho technickému, matematickému zaměření. Z projektu Renesance všemi smysly jej nejvíce zaujala osobnost Leonarda da Vinci, jeho vědecká, matematická a konstruktérská činnost Žádost pro rodiče Projekt Renesance všemi smysly Vážení rodiče a žáci. Touto formou bych Vás chtěla požádat o souhlas využití pořízeného obrazového a zvukového materiálu (foto, video, audio) z projektu Renesance všemi smysly, který bych následně ráda zpracovala ve své diplomové práci. Ta je zaměřena na projektovou výuku na 2. stupni ZŠ s Montessori vzdělávacím systémem. S poděkováním Bc. Kateřina Justrová asistentka sdružení Montessori studentka PdF MU (obor hudební výchova a český jazyk a literatura pro 2. stupeň ZŠ) Třída: Jméno a příjmení žáka/žákyně: Závěrečný film z projektu a fotografie s žákem mohou být zveřejněny také na internetových stránkách školy: ANO x NE Podpis zákonného zástupce: 23

24 2. 2 Anotace projektu Název: Spoluautoři a realizační tým: Realizace: Typ projektu: Hlavní výstup: Zapojené předměty a dílčí výstupy: Renesance všemi smysly Bc. Kateřina Justrová Mgr. Veronika Sochorová Mgr. Zuzana Beránková Mgr. Alice Rousová Ing. Arch. Zuzana Epelde Mgr. Hana Menšíková RNDr. Josef Nohýnek Mgr. Lenka Matysová 7. C, 8. C, 9. C ZŠ Gajdošova, Brno Školní rok 2016/2017 ( ) Podle způsobu organizace: vícepředmětový Podle navrhovatele: uměle připravený Podle účelu: směřující k estetické zkušenosti, k získání vědomostí a dovedností na základě prožitku Podle délky: týdenní Podle prostředí: školní a mimoškolní Podle počtu zúčastněných: meziročníkový Podle informačních zdrojů: kombinace projektu volného a vázaného Žáci ve skupině vytvoří vlastní hudební zpracování části dramatu Romeo a Julie (W. Shakespeare) za využití mluveného slova a různých hudebních nástrojů. VV: Abstraktní malba k vyjádření hudby Aj: pracovní list (summary) ČJ: mluvený projev (výtah z tématu) D: vytvoření mapy obsahující renesanční památky Brna TV: taneční prvky - pavana 24

25 Společný úvod Setkání na kruhy (organizace, dotazy) 2. 3 Harmonogram týdne Po 31/10 Út 1/11 St 2/11 Čt 3/ :00-11:30 12:00-13:30 Úvod Příprava Prezentace Zápis prezentace výstupů projektu Svačina Procházka renesančním Brnem 9:00 11:00 10:00-10:30 10:30-11:30 12:00-13:00 13:00-13:30 Exkurze dle výběru Výtvarný workshop (40 skupina) Průběžný nácvik Konzultace Taneční Workshop (20 skupina) Průběžný nácvik Sdílení ve škole Výtvarný workshop (40 skupina) Průběžný nácvik AJ Pracovní list Taneční Workshop (20 skupina) Průběžný nácvik Pá 4/11 Generální zkouška (Malá tělocvična) Závěrečná příprava (na třídu) Vystoupení (Malá tělocvična) 25

26 2. 4 Tabulky úkolů, výstupů a kritérií hodnocení (s. 26 pro žáky, s. 27 pro učitele) PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK POZN. ÚKOLY VÝSTUPY KRITÉRIA HODNOCENÍ Mluvený projev (3 4 min, skupinová práce) Zpracování podkladů na dané téma Účast na exkurzi Výtvarný workshop Konzultace AJ Práce na hudebním zpracování Taneční workshop Práce na hudebním zpracování Práce na hudebním zpracování Společné sdílení (poznatky, dojmy) Malba (A3, zachycení dojmu) Zpracování tématu dle šablony Pracovní list Praktické seznámení s dobovým tancem Písemný záznam (hudební scénář) Převyprávění obsahu vlastními slovy Hudební zpracování Skupinové úkoly -> hodnocena bude celá skupina Individuální úkoly -> individuální hodnocení Zapojení všech členů skupiny Obsah a úroveň projevu Zapojení do diskuze Úroveň výtvarného vyjádření Vystižení tématu Gramatická správnost Správná výslovnost Porozumění textu Aktivní účast Funkčnost Přesnost 3 věty Vystižení děje Vystižení atmosféry a děje úryvku Umělecký dojem Zapojení všech 26

27 Č. sk.: PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK ÚKOLY VÝSTUPY KRITÉRIA HODNOCENÍ Zpracování podkladů na dané téma Účast na exkurzi Výtvarný workshop Mluvený projev (3 4 min, skupinová práce) Společné sdílení (poznatky, dojmy) Malba (A3, zachycení dojmu) Zapojení všech členů skupiny Obsah a úroveň projevu Zapojení do diskuze Úroveň výtvarného vyjádření Konzultace AJ Zpracování Vystižení tématu dle tématu šablony Gramatická správnost Správná výslovnost Pracovní list Porozumění textu Práce na hudebním zpracování Taneční workshop Práce na hudebním zpracování Práce na hudebním zpracování Praktické seznámení s dobovým tancem Písemný záznam (hudební scénář) Převyprávění obsahu vlastními slovy Hudební zpracování Aktivní účast Funkčnost Přesnost 3 věty Vystižení děje Vystižení atmosféry a děje úryvku Umělecký dojem Zapojení všech Jméno hodnotícího Učitelé VV individuální hodnocení POZNÁMKY Skupinové úkoly -> hodnocena bude celá skupina; Individuální úkoly -> individuální hodnocení Hodnocení Poznámky 27

28 2. 6 Vymezení hlavního výstupu Hlavním výstupem projektu je vytvoření vlastního hudebního zpracování dramatu Romeo a Julie a pomocí hudebních prostředků (nástrojů, zvuků, hry na tělo apod.) zachytit atmosféru či dějovou linku části adaptovaného textu dramatu. Každá skupinka obdrží společně s vylosovanou složkou také adaptovaný, zkrácený text dramatu, který si přečte celý. Dále se již věnuje pouze své dvoustránkové části. Dříve než skupinka může začít tvořit hudbu, musí úryvku patřičně porozumět, znát postavy, dějové zvraty, atmosféru. K tomuto účelu je vytvořen pracovní list, v němž žáci společně ve skupině odpovídají na otázky vztahující se k textu. V druhé části listu skupinka formuluje 3 věty, v nichž shrne základní dějovou linku a počínání postav v ní. Věty mohou být vhodně vybrané z textu, upravené či převyprávěné vlastním způsobem. Možné je také využívat jednotlivá slova během hudebního přednesu. Po odevzdání a schválení vyplněného pracovního listu žáci obdrží bedýnku s vybranými hudebními nástroji melodickými (zvonkohra, metalofon, xylofon, aj.) i rytmickými, nástroji z Orffova instrumentáře, Boomwhackers, citerky a další přístupné nástroje ze školy. 29 Požadavkem je, aby byli do hry zapojeni všichni žáci každé skupinky. Hudební ztvárnění jedné skupiny má trvat max. 3, 5 minuty. Na nácvik mají žáci průběžný čas během 3 dní. Další částí hlavního výstupu projektu je grafický záznam hudby na papíru, který musí být odevzdán ve čtvrtek. Žáci mohou jakoukoliv grafickou formou zaznamenat svou tvorbu tak, aby dokázali svou práci zopakovat. Do hodnocení hlavního výstupu je zařazeno také páteční závěrečné vystoupení. 29 Děkujeme nejen ZŠ Gajdošova za všechny dostupné hudební nástroje, ale také hudební katedře na PdF MU, která poskytla velké množství dalších nástrojů. Díky tomu žáci mohli tvořit hudbu daleko kreativněji a svobodněji. 28

29 Pracovní list č. 1: Práce s textem Renesance všemi smysly Práce s adaptovaným, zkráceným textem Romeo a Julie Skupina č.: Jméno vedoucího skupiny: 1. Odpovězte na otázky vztahující se k vaší části textu: KDO? KDE? KDY? CO? JAK? PROČ? 2. Ve třech větách uveďte děj a další důležité aspekty vašeho úryvku. Tyto tři věty přednesete před závěrečným pátečním výstupem. 29

30 2. 7 Vymezení vedlejších výstupů Kromě hlavního výstupu projektu jsou součástí úkolů také výstupy vedlejší. Většina z nich je obsažena v rámci jednotlivých příprav dní. Jedná se o abstraktní malbu, práci s textem a mluvený projev, pracovní list Procházka renesančním Brnem a renesanční tanec pavana Pracovní list do anglického jazyka Poslední úkol není zařazen do popisu jednotlivých dní, je spíše průběžný. V rámci anglického jazyka byl vytvořen pracovní list, díky němuž mají žáci ze svého tématu k dobovému kontextu vybrat 20 klíčových slov, přeložit je do angličtiny a naučit se je korektně vyslovovat. Následně každá skupinka z těchto slov vytvoří báseň, jejíž text může být vtipný, kreativní, ale měl by dávat smysl a musí být gramaticky v pořádku. K básni skupinka vytvoří název a téma ilustruje obrázkem. Přiložena je šablona, která plní funkci vyplněné předlohy, podle níž se žáci orientují, a dále prázdný pracovní list. Hodnocen je výstup skupinky jako celku, dále kreativita a správnost při tvorbě básně a práce se slovní zásobou Tento pracovní list připravila Ing. arch. Zuzana Epelde, s jejímž svolením a přáním byl zařazen do projektu, potažmo i diplomové práce. 30

31 Project RENAISSANCE RENAISSANCE ASTRONOMY name of your topic picture Project Renaissance An amazingly interesting thing! Music art literature Shakespeare Da Vinci Ockeghem Visiting theatres and reading books We loved it! Yes! 1. POLYPHONIC [pɒlɪfɒnɪk] - mnohohlasý DOME [dəʊm]- kupole NICHE [nɪtʃ]- nika

32 Project RENAISSANCE

33 2. 8 Denní přípravy projektu První den projektu: Dobový kontext Datum: pondělí Časová dotace: (tj vyučovací hodina), (velká přestávka) Čistý čas na workshop: 3 hodiny Žáků: 60 (10 x 6 skupin) Cíl: zahájení projektu a seznámení s průběhem, skupinová práce, porozumění textu, výtah, mluvený projev Kombinace předmětů: český jazyk a literatura, dějepis, zeměpis, HV, VV, TV (také oblast divadla v rámci zpracovávaných témat) Pomůcky: prezentace (viz příloha b, č. 1), ústřižky se jmény žáků účastníků projektu, 10 složek s tématy a všemi materiály, PC, tabule, dataprojektor a s tím související pomůcky, tabulkové seznamy pro výběr exkurze (viz příloha a, č. 1), žádost o povolení pro rodiče, harmonogram týdne pro jednotlivé třídy Kritéria hodnocení: zapojení všech členů skupiny, obsah a úroveň projevu Časový harmonogram dne: : zahájení projektu, rozdělení do skupin, práce s textem příprava skupinové prezentace tématu 11: : přestávka : skupinová prezentace vybraného tématu : zadání výstupů projektu, výběr exkurze na další den Postup: a) úvod: Účastníci projektu se dle informací, které již obdrželi dříve, setkají na tzv. kruhu, elipse (tj. místo ke společnému scházení se ve třídě). Vedoucí projektu všechny žáky přivítá a představí projekt, jako vizuální podporu promítá vytvořenou prezentaci (viz příloha b, č. 1), která zobrazuje základní informace, cíle, výstupy, úkoly. Žáci by měli být informováni, že projekt je součástí diplomové práce a dále bude zpracováván jak průběh a výsledky projektu, tak pořízené záznamy, které však nesmí být 33

34 zveřejněny na sociálních sítích. Proto žáci obdrží žádost s vysvětlením situace, kterou musí podpisem schválit jejich rodiče či zákonní zástupci (viz výše: Žádost pro rodiče). Diplomová práce se zabývá jak projektovou výukou, tak využitím mezipředmětových vztahů v rámci vytvořeného projektu. Proto je zvoleno téma s názvem Renesance všemi smysly. Pro přiblížení tématu žákům využijeme příměr renesanční člověk, který vyjadřuje právě žádoucí všestrannost a provázanost různých životních oblastí, schopností a zaměření. Vhodným a zajímavým příkladem pro žáky můžeme být např. známá postava Leonardo da Vinci. b) rozdělení do skupin: Důležitým postupem při práci s žáky je postupné, systematické předávání informací, pokynů a požadavků. V této fázi musí být žáci rozděleni do 10 pracovních skupin po 6 členech. Protože využíváme i vztahů meziročníkových, snažíme se utvořit skupiny zastoupené všemi třemi zapojenými ročníky, tedy třídou. Výchozím vyučovacím předmětem projektu, v němž je obsažen také hlavní výstup, je hudební výchova. Cílem je vytvořit co nejrovnoměrnější skupinky, v nichž se žáci budou cítit dobře, které budou fungovat zodpovědně a samostatně. Prostor by měl být jak pro výběr žáků samotných (na základě osobních sympatií, přátelství), tak pro náhodu, ale i možnost pedagogického zásahu. Poslední z vyjmenovaných aspektů by měl být zdůrazněn žákům předem jako vyhrazené právo pedagogů na změnu členů skupin z různých důvodů. Žáci budou v těchto skupinkách pracovat nejen po dobu jednoho týdne v našem projektu, ale pokud bude možno, zůstanou takto i při nadcházejícím měsíčním projektu, zaměřeném na osobnost W. Shakespeara (který již není v této diplomové práci podrobně zpracováván). Rozdělení do skupin by mělo být motivační (také v rámci hudební výchovy), přestože je zdlouhavější. Postup: 1. Učitelé mají připraveny lístečky se jmény všech žáků z jednotlivých tříd. 2. Doprostřed kruhu si stoupnou žáci, kteří hrají alespoň 3 roky na jakýkoliv hudební nástroj (navštěvují ZUŠ, kroužek, zpěv, znají noty). Potřebujeme vybrat 10 žáků. 3. Každý z těchto 10 žáků (žák č. 1) si vybere jednoho svého kamaráda nehudebníka, s nímž utvoří první dva členy skupiny. 4. Nově příchozí žák (č. 2) vylosuje dalšího žáka z dané třídy (určuje učitel podle předem přichystané šablony např. jedna skupina bude obsahovat 2 žáky z 9. třídy, 2 z 8. a 2 ze 7. třídy). 5. Tento žák (č. 3) si opět vybere libovolného kamaráda. 6. Žák č. 4 vylosuje žáka č

35 7. Žák č. 5 si vybere kamaráda. Vždy se všech 10 žáků snaží plnit pokyny učitele současně, aby nenastávaly prostoje. Tímto způsobem by měly být utvořeny skupinky několika dvojic, které se vzájemně znají a jsou si sympatické. Pověřený učitel zapisuje žáky do jednotlivých skupin č c) práce ve skupinkách: Na začátku projektu se žáci mají dozvědět širší souvislosti o období renesance, v němž se budou celý týden pohybovat. Vedoucí skupinky (žák č. 1) vylosuje připravenou složku, do níž budou žáci ukládat veškeré materiály, úkoly, pracovní listy. Současně se složkou vylosuje první úkol, konkrétní téma. Obsah složky pro jednu skupinu: 1. vybrané téma (1 10) 2. harmonogram týdne 3. tabulka s úkoly, výstupy a kritérii hodnocení 4. jedna kopii celé zkrácené adaptované verze dramatu Romeo a Julie 5. šest kopií vybraného úryvku dramatu (6x 2 listy A4) 6. dvě kopie pracovního listu: Práce s textem 7. dvě kopie pracovního listu do AJ 8. volné fólie na zařazení dalších materiálů (pracovní list: Procházka renesančním Brnem, grafický hudební záznam, vlastní poznámky, ) Témata poznání dobového kontextu: 1 Život 2 Objevy a vynálezy 3 Literatura 4 - Divadlo 5 Architektura 6 Malířství 7 Sochařství 8 Hudba 9 Odívání 10 Leonardo da Vinci 35

36 Úkol: Všichni žáci ve skupince se mají za hodinu ( ) seznámit s vylosovaným tématem, z nějž posléze vytvoří stručný výtah. Připraví si prezentaci tak, aby mohl být každý žák zapojen a hodnocen za krátký mluvený projev (celkem za skupinu: 3 4 minuty). d) prezentace tématu: Po přestávce je třída přichystána jako přednášková místnost, před tabulí je prostor pro přednášející, posluchači sedí v řadách čelem k tabuli. Vedoucí projektu započne tuto část prezentací s krátkým úvodem o období renesance. Vychází z dějepisných učebnic, které škola běžně využívá, zařazuje základní pojmy pro orientaci. Jedná se o století. Slovo renaissance znamená znovuzrození či obnovení. Renesanci chápeme jako umělecký sloh, jehož kolébkou je italská Florencie. Čerpá z antického umění řecké a římské kultury. V této době dochází k rozvoji přírodních věd, věd o člověku, ale také k útlumu vlivu náboženství. Středem pozornosti je člověk (jeho tělo, krása, pohyb). Přiblížíme žákům pojem renesanční člověk. V krátkosti představíme projevy renesance v českých zemích, kde v té době vládl Matyáš Korvín, a následně Vladislav Jagellonský. Renesanční styl života se rozšiřuje po Evropě a do dalších společenských vrstev. Typickým znakem je reprezentativnost, snaha dát své přednosti a možnosti na odiv hrady jsou přestavovány na zámky, bohatý oděv, paláce, hudební kapely. Filozofickým směrem této doby je humanismus, toto slovo pochází z latinského humanus, což je lidský. Humanistou chápeme člověka vzdělance, který je zaměřený na člověka jako svobodného jedince nadaného rozumovými a tvořivými schopnostmi a odpovědného za svůj život (někdy také lidumil; proti válkám, násilí, ). 31 Dochází k přerodu od středověku k modernější době. Následují prezentace skupin žáků. Při promítnutí názvu tématu a ilustračních obrázků k němu vybraných nastoupí celá skupinka do řady a přednáší své téma (cca 3 4 minuty). Obrázky na tabuli mohou využít při vysvětlování. Po dokončení jejich projevu se hodnotící učitel krátce vyjádří k výsledku zda byly splněny požadavky, co je potřeba zlepšit, co pochválit. Skupinka se vrátí na svá místa. Tímto způsobem se vystřídají všechny skupiny. 31 KORCOVÁ, Václava. Dějepis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, s

37 e) organizační pokyny k projektu V této části je představen stručný harmonogram týdne: PO: Úvod k projektu (dobový kontext období renesance) ÚT: Procházka renesančním Brnem, exkurze (architektura, divadlo) ST: Výtvarný workshop (výtvarné umění, anglický jazyk) ČT: Taneční workshop (umění hudby a tance) PÁ: Závěrečný výstup (vystoupení, výstava) Na každých dveřích kmenových tříd je také vyvěšen podrobný harmonogram, který obsahuje základní informace o organizaci, rozvrhu dní a obsahu (viz výše: 2. 3 Harmonogram týdne). f) představení hlavního výstupu: Hlavním výstupem projektu je vytvoření vlastního hudebního zpracování dramatu Romeo a Julie. Skupina žáků se má pokusit společnými silami vystihnout pomocí hudebních prostředků (nástrojů, zvuků, hry na tělo apod.) atmosféru či dějovou linku její části adaptovaného textu dramatu. Pro pochopení jsou zvoleny ukázky dostupné na internetovém kanálu Youtube. Staré řecké báje a pověsti-eduard Petiška. In: Youtube [online]. [cit ]. Dostupné z: xz6c_y&index=8 ŠANDOVÁ, Jiřina. Melodram Havran - pro vibrafon, housle a violoncello [online]. In: Youtube. [cit ]. Dostupné z: K hlavnímu výstupu patří tyto úkoly: porozumění textu (2 dny, pracovní list, odevzdat ve čtvrtek) průběžný nácvik hudební zpracování (3 dny) - 3 věty textu - zapojení všech členů skupiny, vlastní volba nástrojů - max. 3, 5 minuty dlouhý výstup (slovo + hudba) grafický záznam hudby na papíru (odevzdat ve čtvrtek) pásmo závěrečných výstupů skupin (pátek) 37

38 Vedlejší výstupy jsou zpracovány v přehledné tabulce. V závěru připomeneme pravidla, která mají žáci povinnost respektovat a dodržovat: V průběhu projektu nepoužívat mobil či jiné elektronické zařízení. Vhodně, šetrně zacházet s materiály, vypůjčenými hudebními nástroji a dalšími pomůckami. Dodržování školního řádu a lidské slušnosti, pravidel školy, třídy, pokynů pedagogů. g) výběr exkurze: Posledním úkolem dne je výběr exkurze, kterou následující den žáci absolvují. Z důvodu soustředění se na pondělní program je zařazena tato aktivita na samotný závěr vyučování. Na výběr jsou 4 možnosti: Janáčkovo divadlo prohlídka kostýmů, Divadlo Radost prohlídka muzea loutek, CED Husa na provázku prohlídka zákulisí divadla, Městské divadlo Brno prohlídka divadla. Na každou exkurzi se může zapsat maximálně 20 žáků, vybírají si libovolně, nezávisle na členech skupiny. Pro rychlost organizace obdrží tyto seznamy 4 učitelé, za nimiž se utvoří fronty žáků. Dle výběru se pak podepíší (jméno, třída, číslo skupiny). Při oficiálním ukončení dne vedoucí projektu poděkuje za účast a představí renesanční knihovničku. Jedná se o výběr knih, které byly napsány v tomto období, nebo o něm sekundárně pojednávají. Žáci mají možnost si knihy půjčovat v rámci školy, pokud se zapíší na přiložený výpůjční list. Mohou z nich čerpat informace nejen v rámci projektu, ale také do jiných předmětů. Na závěr jsou připomenuty úkoly na další den, především přinést dvě 15minutové jízdenky MHD, psací potřeby a vhodné oblečení dle počasí. Reflexe: První den projektu začal velmi úspěšně. Všechny materiály je nutné mít předem připravené, nakopírované a přichystané v 10 složkách pro skupiny. Velmi příjemně jsem byla překvapená z toho, jak Montessori pravidla napomáhala plynulému fungování projektu (např. princip ticha). Pedagogům ulehčí práci i námahu, když se žáci dokáží rychle zklidnit, utišit. Přestože sedělo na židlích 60 žáků 2. stupně, na klidný povel (nebo jen pokyn) učitele se utišili. O to lépe se s nimi pracovalo, komunikovalo. Největší problém tohoto dne spočíval v rozdělování žáků do skupin. Pro jejich velké množství i formu dělení se tato aktivita časově protáhla. Přesto bychom tuto cestu zřejmě zvolili 38

39 znovu. Skupiny, které byly vytvořeny tak, že mohly fungovat jak v rámci týdenního projektu, tak v navazujícím dlouhodobém školním projektu. Práce skupin, časová dotace i samotná prezentace proběhla v pořádku, bez komplikací. Materiály k 10 tématům jsou zpětně doplněny o správnou výslovnost cizích jmen, názvů a pojmenování, tento problém se opakoval téměř u každé skupinky. Celkově však prezentace vyzněly velmi dobře, žáci plnili svůj úkol zodpovědně. Byly patrné rozdíly v rámci tříd a ročníků. Zvláště oceněny byly mluvené projevy postavené na vlastním převyprávění obsahu, z nějž bylo patrné porozumění dané problematice a žákovo zaujetí. Žák s Aspergerovým syndromem byl také začleněn do skupiny, k dispozici mu byl jeho asistent. Přestože byl tento žák nervózní a odlišný svým vystupováním i chováním, úkol zvládnul. Skupina jej přijala, dokázala s ním pracovat, zapojit jej. Motivující byla také pochvala ze strany pedagogů na můj přednes a vystupování před žáky, jakožto vedoucího projektu. Tomu napomáhala dobrá, vstřícná a spolupracující nálada ze strany žáků i realizačního týmu projektu. 39

40 Renesanční knihovna seznam knih ALIGHIERI Dante BOCCACCIO Giovanni GOLDONI Carlo GOLDONI Carlo MACHIAVELLI Niccoló Italská literatura Božská komedie - Peklo Sluha dvou pánů Dekameron Komedie Florentské spisy Anglická literatura CHAUCER Geoffrey Canterburské povídky SHAKESPEARE W. (překlad Erik. A. Mackbath Saudek) SHAKESPEARE W. (překlad Jan Sonety Vladislav) SHAKESPEARE William (překlad J. V. Mnoho povyku pro nic Sládek) SHAKESPEARE William (překlad M. Othello Hilský) PETRARCA Francesco Lope de VEGA Španělská literatura Zpěvník Dorotea Miguel de Cervantes SAAVEDRA Miguel de Cervantes SAAVEDRA Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha I Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha II HRČKOVÁ Naďa Naučná literatura (o období renesance) Odmaturuj ze společenských věd renesanční filosofie Odmaturuj z literatury 1 Renesance Dějiny hudby II. Renesance 40

41 Témata k dobovému kontextu ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Obrázek 1 Skupina č. 1 Jméno a příjmení: Brno

42 1. Život v období renesance Tak jako každé nové období, i renesance s sebou přinesla změny kulturní i sociální. S novou módou se objevily nové zvyky, na které musela společnost reagovat. Objevují se nové filozofie a objevy, na které reaguje politická i náboženská situace, mění se žebříček hodnot a morálka obyvatelstva tehdejší Evropy. S renesancí končí středověk a začíná moderní éra dějin. Jako přelomové období tak renesance nese znaky obou předchozího i následujícího. A to vše se promítalo do každodenního života. Období renesance začalo na území dnešní Itálie, v severní, bohatší části. Hlavními centry dění se stala Florencie, Milán, Benátky, a Řím. Nejednalo se ale o města, tak jak je známe dnes, která by patřila do státu s názvem Itálie. Tato města byla takzvanými městskými státy, každé s vlastními zákony, politickou i ekonomickou strategií. Během středověku žila většina lidí na venkově, ale nyní se lidé začínají více stěhovat do měst, protože nabízela mnoho možností výdělku. Rozvíjí se manufakturní výroba (hromadná ruční výroba) a přebytek výrobků je vhodný k obchodování, které se v té době výrazně rozvíjí. Společnost začíná dělat postupné kroky od feudalismu ke kapitalismu. To znamená, že opouští model, kde pán vlastnil výrobní prostředky (stroje, prostory aj.) a jeho poddaní je museli využívat, za což získávají obživu. Feudálnímu (středověkému) rozdělení odpovídala i společnost pracující lid, vojáci a církev. Během renesance se objevuje možnost nákupu výrobních prostředků, polotovarů a jejich obchodování. S tím se mění i jednotlivé vrstvy obyvatelstva. Zůstává role pána a církve, ale přibývá obchodníků, ze kterých se stávají bohatí měšťané, kteří najímají dělníky za peníze. Teprve na posledním místě jsou otroci a nevzdělaní dělníci. Jelikož se během 14. a 15. století objevilo několik epidemií moru, obyvatel ubylo a dělníci mohli požadovat vyšší odměnu, protože nikdo další nemohl zastávat jejich práci. Kvalita života tedy všeobecně stoupla. Mezi lidmi bylo více peněz, za které si mohli pořídit více výrobků. Nejvýraznější změny zasáhly středně bohaté obyvatelstvo. Zatímco chudí lidé se například stále stravovali především tmavým chlebem, fazolemi popřípadě těstovinami, strava bohatších lidí se více blížila dnešnímu jídelníčku. Začali používat potraviny ze zámořských objevů brambory, papriku a koření. U stolu se také objevuje nové nádobí vidlička. Nově se užívají talíře ze dřeva, kovu nebo porcelánu, na rozdíl od tvrdého chleba, ze kterého jedli chudší. I domácnosti jako takové prošly změnou. V jedné domácnosti typicky žil otec s matkou, děti, prarodiče a neprovdaní nebo ovdovělí sourozenci rodičů. Otec obvykle v rodině rozhodoval a matka se starala o její chod. Celá rodina obvykle pracovala na rodinném živobytí na společné farmě nebo v menším podniku, ať už se jednalo o obchod, výrobnu, hostinec nebo jiný zdroj 42

43 obživy. Děti neprožívali dětství tak jako dnes. Byly považované za malé dospělé, kteří také mají své povinnosti a pracují. Vzdělání si mohli dovolit jen ti bohatší, nicméně se zvětšujícím se množstvím obchodníků stoupal i počet těch, kteří uměli číst a počítat. Když děti dospěly do věku, kdy se ženily a vdávaly, což bylo asi v 16 letech, přicházela svatba. Ta byla obvykle předem domluvená mezi rodinami, aby se posílil jejich vliv a zvětšilo bohatství. Dcerám bylo dáno velmi velké věno a naopak synové museli být schopni zaopatřit novou rodinu. Svatba probíhá před starostou, podle římského práva, teprve později (kolem roku 1550) se objevuje svatba v kostele. V době renezance se ale začíná stávat, že se lidé berou nejen kvůli dohodnutým manželstvím, ale také z lásky mimo předem dohodnutý svazek. Také postavení žen se zlepšuje. Sice jsou stále především těmi, kdo se stará o rodinu a plodí děti, ale začíná se od nich očekávat, že mají vlastní názory. Proto je možné, aby ženy studovaly, a nezřídka se také stává, že právě ženy jsou těmi, kdo v zákulisí politických bojů vládne. Obrázek 2: Maškarní ples (W. A. Miderhout) Obrázek 3: Italská vrcholná renesance Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: JADEER, Hamed. Daily life of Renaissance Citizens. Medieval Renaissance Italy: The way of life during Renaissance Italy [online]. [cit ]. Dostupné z: Life in Italy During The Renaissance: The Magnificent Times of Art and Culture. Life in Italy: History[online]. [cit ]. Dostupné z: Our Worldviews: How Did the Ideas of the Renaissance Change Social and Economic Systems? [online]. [cit ]. Dostupné z: 8/ss_ourwvs8/Attachments/a_student_text/SS8SB076.pdf The Renaissance: Renaissance Society [online]. [cit ]. Dostupné z: 43

44 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 2 Obrázek 4 Jméno a příjmení: Brno

45 2. Objevy a vynálezy v období renesance Období renesance je známé jako doba rozkvětu obchodu, cestování, poznávání neznámých končin, mnoha objevů a vynálezů. V době renesance se začala osamostatňovat věda, rozvíjelo se lékařství, astronomie, matematika i chemie. Polský astronom Mikuláš Koperník přinesl teorii, že Slunce je středem Vesmíru a planety obíhají kolem něj. Italský astronom, filosof a fyzik Galileo Galilei zdokonalil dalekohled, ale je známý především svou větou: A přece se točí!. Protože podporoval Koperníkovu teorii, dostal se do sporu s církví a mohl buď odvolat, nebo být upálen. Tycho Brahe, dánský astronom, astrolog a alchymista je známý jako pozorovatel hvězdné oblohy. Významným vynálezcem je také Leonardo da Vinci, přestože proslul především jako malíř (o něm hovoří samostatně jiné skupiny, tato skupina jen zmíní jméno). Z vynálezů jsou známé jeho návrhy strojů, které předběhly svou dobu, ale většinou nebyly sestrojeny (např. létací stroj, válečné stroje, předchůdce ponorek, aut, tanků apod.). Jedním z velkých vynálezů světového rozměru je knihtisk německého vynálezce Johanna Gutenberga (kolem roku 1450). Díky němu se mohla rychleji rozšiřovat jak světová literatura, kroniky, tak náboženské texty (1455 vytiskl 1. celou knihu Bibli) či záznamy dobových skladeb. Knihy mohly být vydávány v mnoha výtiscích a tím byly i dostupnější, informace a vědomosti se začaly šířit daleko rychleji. Ze 14. století známe cestovatele jménem Marco Polo, který přinesl spoustu informací o vzdálených zemích. 15. století se stává dobou velkých pokroků v mořeplavbě. Bohatí lidé měli zájem o zboží z Indie a Číny koření, pepř, luxusní látky, drahé kovy apod. Bylo však potřeba velké množství prostředníků. Proto se mnoho věcí dováží po moři. To souvisí s rozvojem a stavbou lodí, mění se jejich konstrukce, stávají se odolnějšími (např. Karavela). Největší plachetnice 15. století se nazývá karaka. Sice byla pomalejší, ale zato mohutnější. Lodě byly promyšlenější (měly kormidlo, plachtoví, více stožárů), byly vybaveny kompasem, astrolábem, přesýpacími hodinami a námořními mapami. Při dlouhých cestách námořníci čelili mnoha nebezpečím nemocem, bouřím, nedostatku zdravé stravy, vitamínů a vody. V této době se podnikaly mořeplavecké výpravy se snahou obeplout Afriku a doplout do Indie. Významnými mořeplavci byli především Španělé a Portugalci. Tehdejší přesvědčení o tom, že je země plochá, se podařilo vyvrátit portugalskému cestovateli Kryštofu Kolumbovi, který věřil, že je kulatá a vydal se do Indie opačnou stranou. Roku 1492 díky tomu objevil Ameriku (Bahamy), přestože si myslel, že dopluli do Indie (odtud pojmenování domorodců indiáni ). To, že jde o nový objevený kontinent, zjistil až Amerigo Vespucci /vespuči/ (podle něj pojmenování Amerika). Na 45

46 tomto území zatím existovala vyspělá kultura Mayové (Střední Amerika), Aztékové a Inkové (Jižní Amerika). Díky zámořským objevům se do Evropy dostaly brambory, kukuřice, bavlna, kaučuk, kakao a tabák. V dobytých zemích byly zakládány kolonie. Nešlo o přínos ve prospěch kultury, hlavní byl zisk a obchod. Cesty sem podnikali také misionáři, kteří se často nevhodnou, násilnou formou snažili pokřesťanštit místní obyvatelstvo. Další ale studovali jejich zvyky, jazyk a chránili je před zotročováním. Právě otrokářství se stalo temným důsledkem objevných plaveb. Obrázek 5: Mikuláš Koperník Obrázek 6: Knihtisk J. Gutenberg Obrázek 7: Kryštof Kolumbus poprvé vylodil v Americe Obrázek 8: Náčrty vynálezů z deníku Leonarda da Vinci Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: KORCOVÁ, Václava. Dějepis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN Renesanční technika. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Zámořské objevy. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: 46

47 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 3 Obrázek 9 Jméno a příjmení: Brno

48 3. Literatura v období renesance Návrat k antickému umění a hodnotám se v literatuře projevuje obnovováním zapomenutých antických žánrů. Spisovatelé se vrací k psaní eposu, satiry, lyrické písně, epigramu, ke komediím či tragédiím. Dosud privilegovaná latina je postupně nahrazována národními jazyky, tematika se také odklání od duchovní k základním otázkám lidské existence. Významní renesanční spisovatelé pochází z Itálie, Francie, Španělska a Anglie. Z Itálie pochází básník Dante Alighieri /dante aligjéri/ ( ), který je považován za umělce přelomu středověku a renesance. Jeho život je velmi ovlivněn vyhnanstvím, a také láskou k předčasně zesnulé Beatrici. Jeho nejznámějším dílem je Božská komedie alegorický epos tří částí: Peklo, Očistec, Ráj. V eposu je popisována pomyslná cesta podsvětím, na které ho doprovází římský básník Vergilius, poté jeho láska Beatrice, a nakonec sv. Bernard. Setkává se s mnoha dalšími postavami přátelé, odpůrci, historické i mytologické postavy. Giovanni Boccaccio /džovany bokačo/ ( ), italský spisovatel novel a eposu, je známý především jako autor díla Dekameron (= Kniha 10 dnů). Jedná se o soubor 100 novel, krátkých příběhů, které jsou zasazeny do jednoho rámcového příběhu. Sedm dívek a tři chlapci opustili Florencii v době moru. Na venkově si krátí čas vyprávěním různých historek (vážných, veselých i milostných). Typická je také ironická kritika tehdejších mravů. Francesco Petrarca /fračesko petrarka/ ( ) je nazýván otcem humanismu. Známé jsou jeho Sonety Lauře, v nichž se vedle opěvování její krásy a ctnosti snaží propojit křesťanství a humanismus. Ve francouzské renesanční literatuře se objevují jména Francois Villion /fransoa vijon/, člověk na kraji společnosti, po němž je pojmenována tzv. villonská balada, a Francois Rabelais /fransoa rable/, prozaik, satirik, kritizující zlo a lidské chování. Jeho asi nevýznamnějším dílem je Gargantua a Pantagruel (pětidílný román o obrech, který paroduje a kritizuje společnost). Španělský nejznámější spisovatel z období renesance je Miguel de Cervantes Y Saavedra /migel de servantes saavedra/ a jeho dílo Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha /don kychot de la manča/. Jedním z nejobdivovanějších spisovatelů všech dob je anglický dramatik William Shakespeare, který napsal 37 her. Zabývá se světskou tematikou, především dramatickými lidskými osudy. Typickým veršem jeho dramat je blankvers. Mezi jeho nejproslulejší díla patří např. komedie Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Kupec benátský; tragédie Romeo a Julie či Hamlet, princ dánský; a historické hry Richard III. nebo Julius Caesar. Dodnes je jeho dílo hojně hráno v divadlech a látka různě využívána v umění výtvarném, literárním i hudebním. 48

49 V české literatuře má renesance jinou podobu, projevuje se spíše humanismus. Objevuje se literatura psaná latinsky i v národním jazyce. V této době je důležité působení Jednoty bratrské (Jan Blahoslav) a její tiskárny, kde byla tištěna Bible kralická (tzv. Šestidílka, 16. století). Do linie autorů psaných latinsky řadíme jména: Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic nebo Jan Campanus Vodňanský; česky píšící autoři jsou např. Václav Hájek z Libočan (Kronika česká) či Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Velmi důležitá jména v oblasti vývoje spisovné češtiny jsou Jan Blahoslav (Gramatika česká) a Daniel Adam z Veleslavína (Kalendář historický). Obrázek 10: Hamlet (W. Shakespeare) Obrázek 11: Don Quijote a sluha Sancho Panza (Miguel de Cervantes Y Saavedra) Obrázek 12: Dekameron (G. Boccaccio) Obrázek 13: Romeo a Julie (W. Shakespeare) Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: HÁNOVÁ, Eva. Odmaturuj! z literatury 1. Vyd. 3., rozš. Brno: Didaktis, c2004. Odmaturuj!. ISBN Renesance. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 49

50 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 4 Obrázek 14 Jméno a příjmení: Brno

51 4. Divadlo v období renesance V období renesance se člověk stává středem dění a divadlo určitým zrcadlem své doby, zmenšeným modelem světa, vztahů, problémů. Vývoj italského divadla ve století lze rozdělit do tří linií. Školské humanistické divadlo neboli divadlo učenců funguje díky studentům, profesorům a dalším vzdělancům. Věnují se textům významných myslitelů či spisovatelů (např. texty Seneky). Nově se používají antické texty, zpočátku se píší texty latinsky např. hra Orfeus. Další je dvorské divadlo, které vzniká u knížecích dvorů, prolíná se s linií školskou. Rozvíjí se zde i nové žánry jako pastorála (venkovská tematika, antické božstvo, nymfy, sirény, pastýři), mezihra (vsunuté komické výstupy) či balet. Divadlo má být především zábavné, převládá tedy komediální žánr, vzniká tzv. commedia erudita ( učená komedie ). Vedle toho pokračuje linie lidového divadla, navazující na středověké pouliční divadlo a vrcholící v tzv. commedii dell'arte. Jde o historický druh a žánr italského profesionálního divadla v 16. století (někdy také v překladu komedie podle scénáře, improvizovaná komedie nebo komedie masek ). Vznikala bez literární předlohy. Důležité jsou typy jednotlivých postav, které s nadsázkou představují nějakou lidskou vlastnost. Objevují se postavy staré a mladé; staré komické postavy, sluha, nebo milenecký pár. Typickou postavou je harlekýn přihlouplý sluha venkovského chování, který později vymýšlí různé intriky a léčky (tato postava byla pro nejlepšího herce, často principála, a dědila se). Přiřazena byla také oblíbená jména postav např. Pantalone, Trufaldino apod. V divadelním prostředí jsou v této době nejoblíbenější komedie; tragédie jsou určeny spíše k předčítání. V 18. století se snaží commedii dell'arte reformovat Carlo Goldoni, autor známých komedií Sluha dvou pánů či Poprask na laguně. Renesanční divadelní prostor byl zpočátku venkovní (např. nádvoří). Zúžením výběru diváků (vzdělanci, panovnický dvůr) se mění také prostor na uzavřené sály. Zásadním objevem i pro divadlo je perspektiva, začíná se uplatňovat na konci 15. století. Nejdříve jsou divadelní budovy dřevěné, ze zděných divadel je mezi prvními Teatro Olimpico ve Vincenze (1587). Divadelní společnosti vznikaly pod záštitou šlechtických dvorů a mecenášů. Nejslavnější je soubor Gelosi (Nadšenci) či Společnost Fedeli (Věrní), která hostovala i v Praze r Herci musí ovládat nejen herectví samotné, ale také zpěv, recitaci, pantomimu, žonglování, akrobacii a hru na hudební nástroj. Důležité jsou improvizace, tanec a pantomima. V Anglii se tato etapa nazývá alžbětinským divadlem díky rozkvětu divadla za vlády Alžběty I. Konec anglického renesančního divadla je dán rokem Anglické divadlo čerpá spíše ze středověkých mystérií, vznikají dramata. Také zde se setkáváme se třemi liniemi: veřejné divadlo (profesionální produkce v účelových budovách za hradbami města), dvorské 51

52 divadlo (zrod amatérského divadla ) a soukromé divadlo (sály pro určenou společnost, tradice dětského divadla i profesionální soubory). Z budov je nejznámější divadlo The Globe Theather. Půdorys je ve tvaru mnohoúhelníku, jeviště je vyvýšené a kryté. Do publika se vejde stojících diváků. Nad nimi jsou další kruhové galerie, balkón pro hudebníky i herce a schodištní věž. Představení trvalo několik hodin. V alžbětinském divadle hráli pouze muži. Kostýmy vycházely z dobové módy. Největším dramatikem, otcem moderního dramatu, je William Shakespeare. Na jeho tvorbu navazovalo také divadlo romantické, naturalistické i divadlo 20. století. Dílo W. S. můžeme rozdělit do tří tvůrčích období a několika žánrových kategorií: tragédie, komedie, historické hry, romance neboli tragikomické pastorály. První etapa je známá jako období historických her (Jindřich VI., Richard III.), ale i komedií (Zkrocení zlé ženy, Kupec benátský). Druhá etapa přináší vrcholné tragédie (Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear). Poslední etapou jsou myšleny jeho romance (vztah rodiče a děti, nadpřirozeno, magické prvky, putování hrdinů), pastorály, a dále hry Zimní pohádka, Cymbelín či Bouře. Mezi uznávané české překladatele W. Shakespeara patří např. Josef Václav Sládek, nyní především Martin Hilský. Obrázek 15: The Globe Theater Obrázek 16: Commedia dell'arte Obrázek 17: Commedia dell'arte Obrázek 18: W. Shakespeare 52

53 Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: LAZORČÁKOVÁ, Tatjana. Dějiny světového divadla 1: od antiky po renesanci : studijní text pro kombinované studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN Renesanční divadlo. Duhovka [online] [cit ]. Dostupné z: 53

54 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 5 Obrázek 19 Jméno a příjmení: Brno

55 5. Architektura v období renesance Za kolébku renesance se považuje italská Florencie. Mezi nejdůležitější italská centra v tomto období můžeme zařadit dále Pisu, Řím, Benátky a Milano. Také v oblasti architektury má Itálie náskok. Jedná se o období ve století, kterému předchází gotika a následuje baroko. Oblast stavitelství se navrací k antickému a románskému umění. Významní umělci vynikají v nejednom oboru vedle architektury např. také v malířství, sochařství, literatuře, geometrii, matematice či optice. Rozšiřuje se nabídka využívaných pracovních materiálů cihly, kámen, dřevo či kov. Oblíbené jsou mnohé ozdobné prvky. Časté jsou štuky, což je směs z písku, vápna, sádry či cementu, která se nanese na vrchní vrstvu omítky a dále se upravuje do plastických ozdob, říms nebo reliéfů. Typické jsou také sgrafity, tj. vzory proškrabávané do omítky. Vedle paláců, katedrál a zámků s lodžiemi (tj. zastřešený prostor podobný balkonu, který nevyčnívá do prostoru) a arkádami (tj. řady oblouků na sloupech využívané např. u ochozů) se staví také měšťanské domy a radnice. Renesanční stavby však měly především funkci reprezentativní, nikoli obrannou (jak tomu bylo před renesancí). Ke zdobeným palácům patří také velké zahrady, pravidelně geometricky řešené, s kašnami a sochami a přesně tvarovanou zelení. Mezi nejdůležitější architektonické prvky řadíme portál (vchod). Je zdoben sloupy, nejčastěji korintského (nejzdobnějšího) typu. Využívány jsou také pilastry, které sloupy připomínají, ale neplní jejich funkci, slouží pouze jako dekorace. Dalšími častými prvky jsou štíty a kupole. Typické je sdružování obdélníkových nebo zaklenutých oken do dvojic, nad nimi je otvor lemován římsou. Bývají využívány křížové a valené klenby s lunetami (půlkruhová plocha stěny, často s malbou). Na schodištích a balkonech bývá využívána tzv. kuželková balustráda (zábradlí z baluster nízkých, symetrických sloupků). Mezi významné italské stavitele patří Fillipo Brunelleschi /brunelesky/ (renesanční památka: kupole dómu Santa Maria del Fiore ve Florencii), Battista Alberti či Donato Bramante, který započal stavbu chrámu sv. Petra v Římě. Pokračovali na ní Raffael Santi a Michelangelo Buonaroti /mikelandželo/. Ve Francii mezi památky z tohoto období řadíme palác Louvre /lúvr/ v Paříži, zámek Fontainebleau /fonténblu/, zámky na Loiře /loáře/ a ve Španělsku klášter sv. Vavřince. Důležité české památky jsou zámek v Litomyšli, Telči či Českém Krumlově. Postupně renesanční architektura opět ztrácela svůj přísný řád a klasičnost, začalo ji nahrazovat baroko. 55

56 Obrázek 20: Portál Obrázek 21: Arkády Obrázek 22: Balustrády Obrázek 23: Arkády (Telč) Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: Architektura. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Archizone: Stavební slohy. Renesance: Znaky a historie slohu. [online]. [cit ]. Dostupné z: HÁNOVÁ, Eva. Odmaturuj! z literatury 1. Vyd. 3., rozš. Brno: Didaktis, c2004. Odmaturuj!, s Renesanční architektura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 56

57 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 6 Obrázek 24 Jméno a příjmení: Brno

58 6. Malířství v období renesance Nejznámější renesanční umělci vynikali v nejednom oboru. Proto také jména důležitá pro malířství nacházíme v oblasti sochařství, architektury, ale také vědy. Malíři i sochaři se snaží zachytit ideální podobu lidského těla i věcí. Zásadním zlomem ve výtvarném umění je uplatňování perspektivy. Díky ní můžeme vnímat novou práci s prostorem a hloubku obrazu. Jako první ji využil italský malíř Massacio /mazáčo/. Nadále byly užívány fresky, nově se však setkáváme s olejomalbou. Rozvíjí se používání portrétu, zátiší či krajiny. Jako oblíbené a hojně využívané zůstávají náboženské motivy. Návrat renesance k antice se ale projevuje výběrem motivů z řecké a římské mytologie. Renesanční malíři byli hojně najímáni, aby tvořili na zakázku, často k výzdobě kostelů, paláců i měšťanských domů či malbě portrétů. Mezi nejznámější malíře období renesance patří Italové Sandro Botticelli /botičeli/, Leonardo da Vinci /vinči/ a Michelangelo Buonarroti /mikelandželo/. Sandro Botticelli je známý především díly Zrození Venuše a Alegorie jara (Primavera). Typickým znakem jeho obrazů je důraz na linii a detail. Přestože po smrti upadlo jeho dílo v zapomnění, znovu se stal inspirací pro umělce 19. století. Leonardo da Vinci je renesanční právě svou všestranností a genialitou. Kromě jeho světoznámých maleb, jako jsou Mona Lisa, Dáma s hranostajem nebo Poslední večeře, je proslulý svými skicami s návrhy vynálezů, strojů či anatomických studií lidského i zvířecího těla. Snažil se vystihnout ideální proporce těla. (O této osobnosti pojednává jiná skupinka.) Michelangelo Buonarroti je také velmi významným renesančním všestranným umělcem. Je známý jako jeden z autorů výzdoby Sixtinské kaple. Právě zde byl jeho žákem malíř a architekt Rafael Santi. Klade důraz na vyjádření vnitřní krásy člověka. Mezi Michelangelovy nejznámější fresky patří Poslední soud (v Sixtinské kapli), Stvoření světa či Stvoření Adama. Rafael Santi /santy/ se zabýval malbou portrétů, známá je jeho tzv. Sixtinská Madona a především velmi logicky a symbolicky propracovaná freska s názvem Athénská škola, kde jsou zobrazeni Platón a Aristoteles a další antičtí myslitelé, jejich pokračovatelé. Tizian (Tiziano Veceli) /ticiján/ vynikal především v malbě portrétů, ale věnoval se také krajinám, mytologickým i náboženským tématům. 58

59 Obrázek 26: Poslední večeře (Leonardo da Vinci) Obrázek 25: Primavera (S. Botticelli) Obrázek 28: Stvoření Adama (Michelangelo Buonarroti) Obrázek 27: Zrození Venuše (S. Botticelli) Obrázek 29: Athénská škola (R. Santi) Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: Renesance - malířství a sochařství [online]. DVORSKÝ, Přemysl. [cit ]. Dostupné z: Renesanční malířství. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Výtvarné umění: Renesance. Estránky: Články [online]. [cit ]. Dostupné z: KORCOVÁ, Václava. Dějepis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN

60 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 7 Obrázek 30 Jméno a příjmení: Brno

61 7. Sochařství v období renesance Právě sochařství se díky zachovalým antickým sochám jako první navrací k antickému ideálu krásy, často je zobrazováno obnažené mužské svalnaté tělo (příp. plnoštíhlé ženské tělo). Dochází také k osvobozování sochařství od architektury, k níž doposud patřilo. Nyní přestává být architektuře podřízeno. V této době ( století) se také mění požadavky a konkrétní cíle umělců. Nastává odklon od idealizovaného zobrazování těla ke snaze vystihnout postavu velmi realisticky, důsledně a opravdově. K tomu napomáhalo studium anatomie, které také díky pitvám sloužilo k lepšímu poznání a pochopení lidského těla nejen jako celku, ale i pohybového aparátu, svalů, křivek apod. Také výraz obličeje se umělci snažili individualizovat (odlišit od jiných), přestože v něm zatím převažuje klid nad dramatičností. Zpočátku právě pitvy, životní styl umělců a jejich příklon k vědě pobuřovaly tehdejší církev k odporu, čímž se nejednou dostali do vážných problémů. Využívanými materiály byly v této době mramor, bronz, kámen, dřevo, ale také terakota (červenohnědá pálená hlína). Z technik se používá kamenictví, kovolijectví, štuk či polévaná terakota. Do kamenictví se řadí např. portály (vstupy, vjezdy), oltářní sochy nebo náhrobky. Nově se setkáváme s tzv. volnými sochami, které jsou určeny pro volné prostranství. Volná plastika je častější než plastika výzdobná. Tyto sochy se snaží zachytit tělo ve správných proporcích, v přirozeném postoji. S postupem renesance je kladen čím dál větší důraz na zachycení pohybu, dramatičnosti, mimiky, ale také vnitřních stavů a bojů člověka. Dalšími náměty vedle zobrazení lidského těla jsou motivy náboženské. Těch však postupně ubývá a jsou nahrazovány tématikou mytologickou, světskou a historickou. Zájem je také o podobizny hlavy, busty /bysty/ nebo pomníky s celou figurou. Oblíbenými se stávají jezdecké pomníky. Jakýsi prototyp renesančních volných plastik (soch ve volném prostoru) vytvořil Donatello, který jako první individualizuje obličej, snaží se vyjádřit charakter postavy a její psychický stav. Jeho dílo mělo vliv také na vývoj malířství. Mezi jeho žáky patřil Leonardo da Vinci, ale i Michelangelo /mikelandželo/. Asi nejvýznamnějším sochařem období renesance byl právě Michelangelo Buonaroti, (někdy je nazýván božským Michelangelem ). Vedle toho byl také malířem a architektem. Jeho sochy jsou převážně z mramoru. Nejslavnějšími díly jsou Pieta, která se nachází v Římě v bazilice sv. Petra, a socha David, která znázorňuje biblickou postavu mladého Davida. Vznikala v letech , je označována za nejpovedenější znázornění mužského těla. Velmi známá je také socha Mojžíše z náhrobku papeže Julia II, typická svou expresivitou - výrazem hněvu, který kontrastuje s klidným postojem. 61

62 Obrázek 31: David (Michelangelo B.) Obrázek 32: Mojžíš (Michelangelo B.) Obrázek 33: Donatello Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: Renesance - malířství a sochařství [online]. DVORSKÝ, Přemysl. [cit ]. Dostupné z: Renesanční sochařství. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: KORCOVÁ, Václava. Dějepis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN

63 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 8 Obrázek 34 Jméno a příjmení: Brno

64 8. Hudba v období renesance Přelom 14. a 15. století je označován jako přechod k renesanci také v oblasti hudby. Díky vynálezu knihtisku a tisku vůbec se v této době lépe rozšiřují také notové zápisy a díla samotná jsou společnosti dostupnější (možnost studia hudby, tisk zpěvníků a not). Vliv církve na hudební dění je doposud silný - vyžaduje hudbu jednoduchou, čitelnou, pochopitelnou. Přesto dochází k důležitému přerodu od hudby jednohlasé k polyfonii (vícehlasu). Vedle duchovní hudby se rozmáhá a formuje i hudba světská. Asi do roku 1500 byly v duchovní hudbě nástroje využívány minimálně (nejčastěji varhany). V období renesance se stává přechod mezi vokální a instrumentální složkou plynulejším. Vznik nových nástrojů ovlivňuje celkové rozšiřování repertoáru instrumentální hudby. Starší nástroje jsou zdokonalovány (např. viola da gamba jako předchůdce houslí) a nově vzniká klavichord (předchůdce klavíru). Oblíbené jsou nástroje dechové (pozoun, flétna) i strunné (lyra, loutna). Využívané hudební formy v období renesance jsou nadále především mše, ale také moteto (tj. obvykle duchovní vícehlasá skladba), madrigal (světská vokální hudba, 4 6 hlasů) či chanson /šanzon/ (světská píseň, francouzský humorný, až satirický text). Zajímavé jsou také techniky využívané při skládání hudby. Např. techniku imitace (tj. zpožděné opakování hudebního motivu v jiném hlase) nacházíme v kánonu (u nás jsou v současnosti známé např. Červená se, line záře nebo Bejvávalo dobře). Stejně jako renesanční architektura, tak také hudba a tanec jsou často otázkou módy a reprezentace panovníků i šlechticů. Jsou zakládány dvorské kapely, které hrají při slavnostech, obřadech a různých společenských akcích. V českých zemích je nejznámější tzv. Rudolfínská kapela (rozmach za císaře Rudolfa II.). Jejím kapelníkem byl Philippe de Monte /filipe/, skladatel mší, motet a madrigalů. Působil zde také Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, diplomat, spisovatel a skladatel, či Jacobus Hanld Gallus /jakobus/. Zatímco ve světě se hudba dále vyvíjela, u nás jakoby udělala krok zpět kvůli husitskému období, které se vrátilo k jednohlasému zpěvu (např. chorál Kdož sú Boží bojovníci). Proto se k nám některé hudební formy dostaly se zpožděním. V současnosti se renesanční hudbě věnuje Rožmberská kapela. Mezi světově známé skladatele z období renesance patří: Guillaume Dufay /gijóm dyfej/ ( ) ve své době vedoucí skladatelská osobnost; psal světské i duchovní skladby, mše, moteta, písně. Giovanni Pierluigi da Palestrina /džovany pírlujdži da palestryna/ (asi ) italský skladatel, varhaník, kantor; jeden z vrcholných představitelů renesanční polyfonní hudby, proslulý především svými klidnými a vyváženými mšemi (např. Misa brevis = krátká mše). 64

65 Orlando di Lasso /orlando dy laso/ ( ) vlámský skladatel, vedle Palestriny jeden z hlavních renesančních skladatelů. Jeho díla jsou velmi rozmanitá skládal mše, moteta, žalmy, šansony, madrigaly, liturgické i světské písně. Obrázek 35: Doboví muzikanti Obrázek 36: Notový zápis Výslovnost: Obrázek 37: Tanečníci Obrázek 38: Tanečníci Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. V Praze: Ikar, ISBN Renesanční hudba. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Stručné dějiny hudby: Renesanční hudba. Český rozhlas: Radio Praha [online]. [cit ]. Dostupné z: 65

66 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 9 Obrázek 39 Jméno a příjmení: Brno

67 9. Odívání v období renesance S příchodem renesance dochází ve 14. století ke změnám také v oblasti odívání. Počátky se váží opět s Itálií. Lehce rozdílný vývoj je však také v Anglii, Francii a Španělsku. Středem zájmu se stává člověk. Oděv je osvobozován od středověké vyumělkovanosti a především klade důraz na naprosté respektování přirozených proporcí těla. Charakteristická je souměrnost a úměrnost (mizí protáhlé gotické tvary bot, čepic, rukávů), pas oděvu je na přirozeném místě. Tehdejší lidé se již nebáli své oděvy odlišovat od jiných, být nápadnými, především muži se snaží oblékat podle vlastního stylu. Pravidla oblékání se oproti předešlým obdobím více uvolňují. Také panovníci se oblékají podle aktuální módy. Pro Italy je i v oblékání typická marnivost. Vzniká také nová představa o osobnosti muže dvořana, který má být všestranně vzdělaný, upravený, přirozeně elegantní člověk. Zajímavým počinem také je, že se začínají dobové oděvy zaznamenávat vznikají tak odborné a výborné výtvarné práce, které jsou předchůdcem módních listů. Nejnápadnější zůstává šat kata; musel se odlišovat od společnosti, která se s ním nesměla přátelit a stýkat. Černá je využívána pouze pro truchlící. Rozvojem výroby a obchodem s látkami v Itálii jsou proslulá především města Milán, Bologna /boloňa/, Janov a Lucca /luka/. Látky jsou velmi často zdobeny motivem granátového jablka, oblíbená je kombinace červené a zlaté barvy, používá se hladká tkanina a samet. Dalšími motivy bývají vázy, slunce, hvězdice, fontány. Postupně však dochází k úpadku italské tkaniny, především proto, že sílí francouzská konkurence. Italský renesanční kostým vznikal na přelomu 14. a 15. století, postupně přecházel od jednoduchosti k bohatosti a komplikovanosti. Až na začátku 16. století proniká také do Francie a Anglie (ty spolu soutěží ). V Německu vzniká vlivem reformace odlišný styl odívání. V Itálii se v mužském oděvu objevuje košile, která je ve středověku spjata s manuálně pracujícím lidem (spíše jen jako spodní prádlo). Nyní se stává módní záležitostí, je bohatší a náročněji řešená. Typické jsou nabírané rukávy, vypasovaný kabátec a dlouhé, široké pláště. Novým detailem jsou límce a manžety. Punčochové kalhoty postupně nahrazují krátké kalhoty ke kolenům. Módní jsou nadále barety, ale také čapky, kápě, či dokonce klobouk. Úprava mužských vlasů je pod vlivem antických vzorů také prostá, vlasy většinou sahají maximálně po krk. Bývají však na koncích umně natáčené do vln či ruliček. Většina mužů chodila bez vousů, až později přináší španělská móda kníry. Základními prvky ženského renesančního oděvu je řasená sukně dlouhá po zem a živůtek, který není tolik sevřený, má výstřih zpředu i zezadu a nechybí šněrování. Sukně je někdy prodloužena do vlečky. Ženy také nosily pláště podobné těm mužským. Používá se zdobený, 67

68 dvourohý čepec - sella, variantou mužského baretu je pak balzo. Důležitou ozdobou žen jsou jejich vlasy. V renesanci je důležité odhalené čelo, a také různé druhy uzlů či copů, doplněné např. pruhem látky nebo perlami. Líčení spočívalo především ve výrazné až rudé barvě rtů. Obuv byla původně podobná pro muže i ženy, následně se však ženské boty mění ve vysoké, nepohodlné pantofle, které mají dámy chránit před dobovými nečistotami ulic. Postupně se renesanční móda stává zdobnější a okázalejší. Jsou zvýrazňovány některé partie (ramena a pas), mužské i ženské šaty jsou složitější a jsou více zdobeny nejrůznějšími výšivkami, perlami apod. Doboví malíři s oblibou zaznamenávají právě tyto detaily oděvů. Ve Španělsku se např. poprvé objevuje krinolína, která udržuje tvar sukně. Ženy nosí korzety pro zdůraznění pasu či kovové pláty, které mají bránit růstu prsou. Přes korzet a krinolínu jsou oblečeny dlouhé, velmi zdobené šaty. Kolem krku se nosí velké překládané límce. Muži nosí punčochy a krátké, bohatě řasené nohavice. V Anglii se ženy snaží napodobit vznešený šatník královny Alžběty. Nejoblíbenější látky jsou vyšívaný brokát a samet. Módní barvy jsou červená, zelená, modrá a květinové vzory. Pod velkou sukní byla krinolína a kolem pasu ovázaný tzv. rohlík (pás držící tvar pasu). Obrázek 40: Dobové kostýmy Obrázek 41 Obrázek 42 Obrázek 43 68

69 Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: KYBALOVÁ, Ludmila. Renesance: (15. a 16. století). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, Dějiny odívání. ISBN Renesance: Móda renesanční. Textil forum: Historie a móda [online]. [cit ]. Dostupné z: Renesanční odívání. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: 69

70 ZŠ Gajdošova Montessori Projekt Renesance všemi smysly Skupina č. 10 Obrázek 44 Jméno a příjmení: Brno

71 10. Leonardo da Vinci Leonardo da Vinci je nejznámější osobností z období renesance. Je typickým představitelem renesanční osobnosti, který se věnoval hned několika oborům. Leonardo je proslulým malířem, sochařem, architektem, ale také vynálezcem, vědcem, spisovatelem či hudebníkem. Narodil se roku 1452 v Toskánsku nedaleko Florencie. Byl nemanželským dítětem, zpočátku žil s matkou, a poté s otcem v blízkém městě Vinci. Zde se také začal vzdělávat. Asi ve 14 letech se s otcem přestěhoval do Florencie. Tam se u svého prvního učitele věnoval kresbě. Ve 20 letech byl přijat do cechu florentských malířů. O deset let později odešel do Milána, kde pracoval pro vévodu Lodovica Mora z rodu Sforzů /lodovika, sforců/. Zde maloval portrét jeho milenky, známý jako Dáma s hranostajem. Poté se stal dvorním malířem se stálým platem, a ve své dílně měl mnoho učňů a pomocníků. Za jeho života proběhlo několik morových epidemií a válek, což také znesnadňovalo jeho práci. Pro Lodovica Mora pracoval v tamním klášteře na díle Poslední večeře Páně. Leonardo působil také v Benátkách, poté opět ve Florencii, následně odjel do Říma, kde se na čas stal pevnostním inženýrem. Mezitím pracoval na návrzích válečných strojů a technik, studoval anatomii člověka. Po návratu do Florencie maluje svůj nejznámější portrét nazvaný Mona Lisa. Pokrokový byl také svým přístupem ke studiu lidského těla či vesmíru; účastnil se pitev, věnoval se teoriím pohybu Slunce. Tím byl ale řazen mezi kacíře a v Římě měl mnoho odpůrců. Zemřel roku 1519 ve svých 67 letech. Z jeho soch se nedochovala žádná, známe pouze náčrt velké jezdecké sochy, která byla na objednávku od Francesca Sforzy /frančeska/, poté pozměněný návrh od Lodovica Mora. Da Vinciho stavitelské návrhy byly příliš novátorské, proto nakonec nebyly využity. Velmi zajímavý je také jeho plán ideálního města, který vypracoval kvůli morovým nákazám. Pro zdravější životní styl navrhoval kanalizace, vodovody, síť plavebních kanálů výhodnou pro dopravu obyvatel, ale i pro obchod. Zabýval se i vojenskou architekturou a technikou. Na vědecké úrovni Leonardo zkoumal tělo člověka. Díky pitvám dokázal hlouběji pochopit anatomii lidského těla, což dle něj mělo napomoci i při kresbě člověka v pohybu. Vedle toho studoval i těla živočichů a rostlin. Leonardo da Vinci jako vynálezce pracoval na návrzích mnoha pracovních strojů (bagrů, strojů na řezání, broušení, aj.), létacích strojů (díky studiu letu ptáků a motýlů navrhoval stroje s křídly, plachtící i s vrtulí či padák), dále vodní a podvodní stroje či stroje válečné (obléhací věže, katapulty, obrovské kuše, lepší děla aj.). Zajímavostí také je, že Leonardo psal své spisy zrcadlově, levou rukou zprava doleva. Leonardo da Vinci v mnohém předběhl svou dobu. 71

72 Obrázek 45: Poslední večeře (Leonardo da Vinci) Obrázek 46: Dáma s hranostajem Obrázek 47: Mona Lisa Obrázek 48: Vitruviánský muž Text byl vytvořen pro účely projektu pomocí následujících zdrojů: Da Vinci - The Genius. Museum of Science [online]. [cit ]. Dostupné z: KORCOVÁ, Václava. Dějepis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN Leonardo da Vinci [online]. [cit ]. Dostupné z: 72

73 Druhý den projektu: Procházka renesančním Brnem (Exkurze do divadel) Datum: úterý Časová dotace: (tj vyučovací hodina), (velká přestávka) Čistý čas na workshop: 3, 5 hodiny Žáků: 60 (10 x 6 skupin) Cíl: seznámit se s renesančními brněnskými památkami, typickými dobovými architektonickými prvky Kombinace předmětů: VV (architektura) a Člověk a svět (dějepis), Literatura, hudba (divadlo, drama) Kritéria hodnocení: vyplnění pracovního listu, aktivní účast na exkurzi Rozdělení skupin a jejich pohyb: Programu druhého dne se účastní všichni zapojení žáci. (60 dětí) a) každá třída se se svým učitelem dopraví na výchozí místo (tj. náměstí Svobody v Brně) Stará Osada Malinovského náměstí (tramvaj č. 2, cca 15 minut), následně pěšky b) hromadný sraz u kašny s verši Jana Skácela c) rozchod žáků po dobrovolných dvojicích v určitém vyhrazeném prostoru (30 minut) d) hromadný sraz u fontány e) rozdělení dle výběru exkurze (viz příloha a, č. 1): Městské divadlo Brno (prohlídka divadla) Janáčkovo divadlo (prohlídka kostýmů) Divadlo Radost (muzeum loutek) CED Husa na provázku (prohlídka divadla) f) návrat do školy s pedagogem po skupinách dle exkurze g) závěrečné hodnocení dne ve třídách žáci vypráví své zážitky učitelům, kteří nebyli na exkurzi h) možnost velkého kruhu pro zakončení dne nebo vedoucí projektu obejde všechny skupinky, zakončí oficiálně 2. den projektu a připomene průběh dalšího dne 73

74 Potřebný dozor: 4 pedagogové (každý se svou třídou, poté jeden učitel na jednu skupinu dle exkurze) Pomůcky: adekvátní oblečení dle počasí, psací potřeby, pracovní listy (viz níže: ), 2 jízdenky na 15 minut/os. Postup: Tento den se nescházíme na společném kruhu, ale každý učitel organizuje svou třídu. Poté, co se všichni účastníci sejdou na smluveném výchozím stanovišti, utvoří se dvojice žáků podle jejich výběru, a ty získají pracovní list (Procházka renesančním Brnem). Žákům je ohlášena doba rozchodu a místo, kde mohou najít pedagogy. Následuje cca půl hodiny (určí vedoucí projektu dle situace), v níž mají žáci rozchod. V tomto čase si zvolí postup při vyplňování pracovního listu, navštíví vybraná místa, napíší jejich názvy a přiřadí popis; prakticky se seznamují s architekturou z období renesance a konkrétními architektonickými prvky. Učitelé čekají na smluveném místě. Žáci, kteří splní úkol dříve, mají možnost volného pohybu na stejném úseku, jako ostatní (popř. jinak po domluvě). Jakmile se naplní čas, všichni se sejdou na stanovišti. Zde se rozdělí dle zvolených exkurzí k zodpovědnému pedagogovi. Následně jsou již pod jeho dohledem. Každá skupinka se přesune na vybrané místo. V divadlech Městské divadlo Brno a CED Husa na provázku jsou skupiny žáků provedeny nejen oficiálními, běžně dostupnými místy, ale také zákulisím. Divadlo radost nabízí účastníkům projektu kromě exkurze divadlem také komentovanou prohlídku tamějšího muzea loutek s možností vyzkoušet si manipulaci s nimi. Janáčkovo divadlo žákům zpřístupnilo vstup do půjčovny kostýmů, kde si mohou nejen vyslechnout obecný výklad o renesančním odívání, dobové módě a nastudovaných představeních a hereckých rolích, které jsou zakotveny v renesančním období, ale především je jim umožněno volně procházet skladem a vyzkoušet si libovolné kostýmy. 32 Po absolvování exkurze se vrátí celá skupina s učitelem zpět do školy, kde je zbývající čas využit pro hodnocení a rozhovor na kruhu. Celkově tři kroužky jsou vytvořeny v kmenových třídách, tj. v jedné třídě jsou 3 4 projektové skupinky (max. 24 žáků). Pedagogové vedoucí rozhovor si mohou připravit otázky, nebo zvolit vlastní verzi rekapitulace dne a sdělení zážitků. 32 Děkujeme všem jmenovaným divadelním společnostem a osobám, které zprostředkovaly žákům nevšední zážitek a přidaly se tím k projektu Renesance všemi smysly. Zvláště pak děkujeme Městskému divadlu Brno, které nabídlo a zajistilo slevu pro všechny účastníky projektu na příhodné vystoupení Zamilovaný Shakespeare. 74

75 V tomto čase je vhodné společně zkontrolovat také vyplněné pracovní listy Procházka renesančním Brnem a opravit případné nedostatky. V závěru vedoucí projektu přijde oficiálně ukončit druhý den projektu, poděkovat za aktivní účast a nastínit program následujícího dne, ve kterém je připraven výtvarný workshop. Žáky čeká první den práce ve skupinkách na hudebním ztvárnění dramatu Romeo a Julie, proto si mohou přinést vlastní hudební nástroje. Reflexe: Druhý den projektu se velmi vydařil po všech stránkách; kromě výborného programu, který si připravily konkrétní osoby z prostředí divadel, žáky nadchla také práce ve dvojicích v rámci Procházky renesančním Brnem. Slunečné počasí napomohlo dobré, uvolněné atmosféře celého dne, který proběhl bez komplikací. Muzeum loutek žáky příliš nenadchlo, prohlídka zákulisí divadel přinesla lepší ohlas. Především žáci, kteří si mohli volně zkoušet divadelní kostýmy, přicházeli do školy nadšení. Učitelé volili různorodé formy pro zhodnocení dne (formou rozhovoru či scének). Doporučujeme zaměřit se na včasné a důkladné vysvětlení pracovních listů a závěrečnou kontrolu. Aby si žáci zapamatovali správné informace, je potřebné vše znovu společně ověřit a opravit. Časový harmonogram i organizační plán byl v pořádku. Vhodné je mít seznam žáků rozdělených dle exkurzí, telefonních čísel žáků a poskytnout žákům, pedagogům i vedoucím exkurze kontakt na zodpovědnou pedagogickou osobu. Také některá divadla vyžadovala konkrétní seznam žáků skupiny, kteří se pohybují po prostoru divadla. 75

76 Pracovní list: Procházka renesančním Brnem Renesance vs emi smysly Procházka renesančním Brnem 1. Na slepé mapě jsou vyznačeny 4 body. Na těchto místech hledejte renesanční prvky. Do kroužku v mapě vepište odpovídající číslo fotografie. K obrázku přiřaďte název, informační medailonek o budově a popis architektonického prvku. Zdržujte se pouze ve vyznačeném prostoru (viz mapa). Opět se sejdeme u Skácelovy fontány (viz ) v určený čas. 76

77 1. Prvek: 2. Prvek: 3. Prvek: 4. Prvek: Nabídka architektonických prvků: ARKÁDY PILASTRY BALUSTRÁDA PORTÁL 77

78 2. Přiřaďte čarami správný název, obrázek a popis architektonického prvku: ARKÁDA Individuálně tvarované, ozdobné zábradlí, vytvořené pomocí nízkých sloupů, tzv. baluster neboli balustrových kuželek. Uplatňuje se většinou na schodištích, terasách a balkonech. PORTÁL Architektonicky a umělecky zdůrazněný vchod nebo vjezd do objektu. Stejně jako v římské antice je renesanční portál zdoben sloupy, pilastry, atlanty, karyatidami a podobnými prvky. PILASTR Oblouk nebo řada oblouků na sloupech nebo pilířích. Někdy se jako arkády označuje i arkádová chodba či podloubí, z jedné nebo obou stran oddělená sloupy. BALUSTRÁDA Reliéfní plastický architektonický prvek, který připomíná sloup, je však plochý a má pouze dekorativní účel. Vystupuje ze stěny a je opatřen patkou a hlavicí. (Může být i ve tvaru postavy.) 78

79 Název: Něco málo z HISTORIE BUDOV Doplň názvy k textům. Renesanční palác v historickém jádru Brna je na seznamu kulturních památek ČR. Nyní je využíván jako Dům umění města Brna k výstavním účelům. Již ve 13. století zde stály gotické měšťanské domy. Jeden vlastnil Heralt z Kunštátu. Petr z Kunštátu pak zakoupil i dům sousední. V letech byly jako majetek Jana z Pernštejna přestavěny na renesanční arkádový palác. V tomto stylu zůstal i přes další rekonstrukce dodnes. Název: Dříve Stavovský dům nebo Zemanský dům. Budova je historicky spojena s dominikánským klášterem, který vznikal vedle kostela sv. Michala ve 13. století. Také se zde konávaly soudy a jednání. V 16. století se rozšiřovaly prostory do 1. patra. Renesanční sněmovní část tvoří 4 místnosti: Sněmovní sál, Rytířský sál a 2 místnosti k výslechu svědků a k poradám. Typicky renesanční je venkovní schodiště s balustrádami. Komplex byl dále rozšiřován a upravován jak v období baroka, tak ve 20. století. Od roku 1958 je zapsán mezi kulturní památky. Objekt slouží jako sídlo Magistrátu města Brna, brněnského primátora. Konají se zde také jednání Rady města Brna a městského zastupitelstva. Název: Název: Významným prvkem této pozdně renesanční budovy je její průčelí z roku Tehdejším majitelem byl Ital Francesco Canevale, po němž je také někdy jmenován Canevalův dům. Nyní se zde nachází čtyřhvězdičkový hotel, který využívá barokní rustikální nábytek. Ubytovaný zde byl např. Václav Havel nebo jezdec formule F1 Kimi Räikkönen. 79 Dříve se budova ze 13. století nazývala Schwanzův palác. Majitelů domu bylo mnoho, např. Čeněk z Lipé. Roku 1589 dům získal Kryštof Schwanz, který jej nechal renesančně upravit přibližně tak, jak jej známe v dnešní době. Nyní se zde nachází kulturní a informační centrum, které nabízí prodej vstupenek či jízdenek a poskytuje informace o městě Brně a možných službách. Nachází se na náměstí Svobody.

80 Třetí den projektu: Výtvarný workshop Datum: středa Časová dotace: (tj vyučovací hodina), (velká přestávka) Čistý čas na workshop: 3 hodiny Žáků: 60 (10 x 6 skupin) Cíl: zachytit dojmy, prožitek z poslouchané hudby Kombinace předmětů: HV (poslech hudby) a VV (abstraktní malba) Kritéria hodnocení: kritéria výtvarného vyjádření (pokrytí celé plochy barvou, práce s barvou, linií, asociací) Rozdělení skupin: 1. Blok: 2 skupiny (tj. 12 žáků)/40 minut 2. Blok: 2 skupiny (12 žáků)/40 minut 3. Blok: 3 skupiny (18 žáků)/40 minut 4. Blok: 3 skupiny (18 žáků)/40 minut Potřebný dozor: 1 vedoucí výtvarného workshopu, 3 pedagogové jako dozor u zbývajících skupin konzultanti anglického výstupu (učitelé AJ) Pomůcky: tvrdý papír A3, štětce (širší), kelímky na vodu, palety či jinou alternativu, igelity na stůl, pracovní zástěry, hadříky na lavice, dostupná voda, mýdlo a utěrky CD přehrávač, CD (HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby II. Renesance) barvy: tempery nebo Remakol 3 kelímky od každé barvy; 1 kelímek 0.25 l za cca Kč (tzn. finanční dotace do 1000 Kč) Prostor: učebna VV či jiná třída (lavice, židle) Další žáci: mezitím práce na listu k porozumění textu a hudebním zpracování dramatu Romeo a Julie, anglickém pracovním listu Hudební podklad: CD ke knize Dějiny hudby II. Renesance od Nadi Hrčkové 80

81 Ve smyčce pouštět žákům skladby z období renesance (možnost vlastního výběru učitele) Využité skladby: Mattheus Waisselius (cca ) Preludium (instr.) Jean Mouton (před r ) Ave sanctissima Maria (moteto) Josquin Desprez (cca ) Missa de beata Virgine Výtvarná technika: Abstraktní malba zachycení dojmu z hudby Metodický postup: Před zahájením práce vedoucí výtvarného workshopu přichystá učebnu VV, rozmístí pomůcky, zajistí CD přehrávač a CD, vyzkouší vhodnou hlasitost nahrávky. Na konci přestávky žáci připraví židle do kruhu, odsunou lavice. V se sejdou pedagogové se všemi 60 žáky na kruhu ve třídě, sdělí si informace, harmonogram dne. Vedoucí výtvarného workshopu (dále jen VW) vysvětlí žákům požadavky, kritéria hodnocení, výstup z tohoto workshopu (žáci musí vědět, že jejich dílo bude vyvěšeno na chodbě v závěru projektu). Musí být objasněny také parametry malby a konkrétní postup a pohyb skupinek aktuálně zapojených do VW. Po vysvětlení spojení abstraktní malba je dán prostor na dotazy. Pokyny, které se dozvědí všichni společně na kruhu: o Skupiny odcházející na workshop si s sebou vezmou pouze zástěry, psací pero. o Žáci seřazeni po skupinách čekají na vedoucích VW před kmenovou třídou (tj. třída, v níž se schází účastníci projektu v kruhu k úvodu a závěru dne) a odchází až společně s ním. o Před učebnou VV se všichni zastaví, ztiší, od této chvíle platí pro všechny pravidlo ticha (viz principy Montessori). o Ve třídě si nejprve každý žák najde libovolné místo, obleče si zástěru (nepovinné). Poté si podepíše výkres v pravém spodním rohu ve formátu: jméno a příjmení, třída, číslo skupiny. Výkres je již připravený na každém vybraném místě. Ve třídě je tedy vždy maximálně 18 míst tak, aby měl každý kolem sebe prostor a mohl následně nerušeně vnímat hudbu. 81

82 o Učitel v této chvíli pouští hudbu, žáci ji chvíli pouze vnímají, na pokyn si jdou samostatně ke stolku vybrat štětce, paletu a kombinaci barev, které se odlévají na paletu z velkých kelímků. To může mít pedagog také připraveno, např. přichystáno v menších nádobkách či na kartonu již v lavicích aj. o Cílem práce je vytvořit abstraktní malbu na základě vnímání renesanční hudby. Žáci mají na výkres zachytit své dojmy, pocity, nálady, asociace, které vznikají při poslechu daných skladeb. Zároveň by měla být tato činnost relaxační v rámci obsahově pestře naplněného projektu. o Po dokončení práce žák odnese výkres na stojan k usušení, vypláchne štětce, kelímek a hadřík a přichystá místo tak, jak bylo na začátku (přinese nový výkres pro následujícího spolužáka). Žák čeká, dokud nedokončí práci celá skupina, neruší jakýmikoliv projevy prožitek ostatních. Vedoucí výtvarného workshopu si odvede první dvě skupiny, ostatní se rozejdou na svá stanoviště podle rozpisu na dveřích tříd. Protože žáci již znají postup práce, která je čeká, můžeme dbát na pravidlo ticha a klidnou individuální práci v prostoru třídy. Vhodné je také omezení mluvení ze strany pedagoga, ke komunikaci může využívat gesta či krátký tichý pokyn, rozhovor. Všichni se snaží dodržet předem dané pokyny. Závěr: Účastníci projektu se setkají v kmenové třídě, společně uzavřou program dne. Vedoucí projektu sdělí žákům, co je čeká následující den, připomene průběžné úkoly, na kterých by měli pracovat. Po zodpovězených otázkách udeří do ozvučné mísy na signál ukončení dne. Žáci odevzdají skupinové materiály do krabice, uklidí lavice a židle do původního stavu. Následující den, po vyschnutí, vedoucí VW sesbírá kresby a vystaví je na viditelném místě (blízko tříd zapojených do projektu nebo prostoru, kde bude závěrečné vystoupení). 82

83 Reflexe: Workshop se celkově vydařil. Atmosféra byla příjemná. Problematické byly časové odchylky, kterých nastalo více, proto někteří žáci měli méně času. Také je opravdu nutné přichystat první skupině vše předem, aby mohla i ona ihned po příchodu začít, vyvarujeme se tak časovému skluzu již na začátku. Důležité je mít přehled o přestávkách, v nichž mají jít třídy na oběd. Většina žáků se opravdu snažila malovat ve spojitosti s hudbou. Žáci, kteří se spíše předváděli, pak byli zklamaní ze svého výtvoru, protože jim bylo připomenuto, že je to jeden z výstupů projektu, který bude hodnocen a veřejně vystaven na chodbě (i když anonymně). Přestože dotyční chtěli práci zkusit znovu, bylo jim dovoleno jen ve zbývajícím čase upravit stávající provedení. Sami se tak poučili a již nedělali problém. Pro vedoucí VW byla práce náročná především z organizačního hlediska. Až v průběhu činnosti se vytříbil vhodný systém. 83

84 Čtvrtý den projektu: Taneční workshop pavana Datum: čtvrtek Časová dotace: (tj vyučovací hodina), 11: (velká přestávka) Čistý čas na workshop: 2, 5 hodiny Žáků: 60 (10 x 6 skupin) Cíl: naučit se jednoduchou krokovou stavbu pavany a krátkou taneční sestavu Kombinace předmětů: HV (poslech hudby, práce s rytmem) a TV (tanec) Kritéria hodnocení: aktivní účast Teoretické vymezení tance: Období renesance nám poskytuje několik druhů společenských tanců, s jejichž pomocí můžeme žákům přiblížit tehdejší hudební a kulturní spojitosti. Pro taneční workshop v rámci projektu Renesance všemi smysly byl vybrán tanec pavana, který je typickým tancem tehdejší vysoké šlechty. Samotný název napovídá, že jde o tanec připomínající pyšnou chůzi páva. Tento tanec byl považován za příležitost reprezentace svého drahého, bohatě zdobeného oděvu. Tomu odpovídala také větší váha oděvu, která bránila obtížnějším krokovým variacím. Základní taneční kroky pavany jsou jednoduché, tempo je pomalé, ve čtyřdobém taktu. Pavana je tanec z 16. století, který pochází pravděpodobně ze Španělska, poté se rozšířil po Evropě. Stejně jako současná polonéza, také pavana tehdy plnila zahajovací funkci při různých společenských událostech (např. slavnosti, svatby, plesy a další významné události dvora). Doprovod byl tvořen pomocí bubínku a píšťaly, ale také v podobě zpívané písně. 33 Rozdělení skupin: 1. Blok: 2 skupiny (tj. 12 žáků)/20 minut 2. Blok: 2 skupiny (12 žáků)/20 minut 3. Blok: 3 skupiny (18 žáků)/20 minut 4. Blok: 3 skupiny (18 žáků)/20 minut Potřebný dozor: 1vedoucí tanečního workshopu, 3 pedagogové jako dozor u zbývajících skupin 33 HAVELKOVÁ, H. Využití prvků hudebně pohybové výchovy v hodinách Hudební výchovy na gymnáziích a odpovídajících SŠ. Bakalářská práce, s

85 Pomůcky: CD přehrávač, CD, dobové kostýmy (či smluvené oblečení) Prostor: tělocvična, sborovna (prostorná místnost) Ostatní žáci: mezitím práce na listu k porozumění textu, hudebním zpracování dramatu Romeo a Julie, hudebním záznamu a anglickém pracovním listu Hudební podklad: Přístup k internetovému kanálu YouTube 1. ukázka: 039 Renaissance Dance Pavane. [online]. [ ]. Dostupné z: 2. ukázka: CD kapely Spirituál kvintet Písničky z roku raz dva: píseň Pavana za deset švestkových knedlíků Postup: Před úvodem vedoucí tanečního workshopu (dále jen TW) přichystá danou místnost, odsune případný překážející nábytek ke krajům, vytvoří co největší prostor, zajistí CD přehrávač a CD, vyzkouší vhodnou hlasitost nahrávky. Na konci přestávky žáci připraví židle do kruhu, odsunou lavice. V se sejdou pedagogové se všemi 60 žáky na společném kruhu ve třídě, sdělí si informace, harmonogram dne. Vedoucí TW vysvětlí žákům požadavky, kritéria hodnocení, výstup z tohoto workshopu a dá prostor k dotazům. Řekne také ostatním skupinkám, jak budou pracovat mimo taneční workshop. Pokyny, které se dozvědí všichni společně na kruhu: o Dnes žáci nepotřebují žádné pomůcky. o Seřazeni po skupinách čekají na vedoucích TW před kmenovou třídou a odchází až společně s ním. Vedoucí tanečního workshopu si odvede první skupiny, ostatní se rozejdou na svá stanoviště podle rozpisu na dveřích tříd. V připravené místnosti si žáci stoupnou do kruhu, v němž pedagog řekne krátký úvod o tanci pavana (viz odstavec Teoretické vymezení tance). 85

86 Taneční kroky: Čtyřdobý takt Levá noha (L), pravá noha (P) L, přísun, P, přísun, L, P, L, přísun 1 taneční fráze: 1. doba 2. doba 3. doba 4. doba 1. doba 2. doba 3. doba 4. doba L přísun P přísun L P L přísun Metodické pokyny: Žáci stojí s pedagogem ve velkém kruhu. Učitel jim několikrát předtančí frázi, kterou si následně všichni vyzkouší bez hudby. Dbáme na vzpřímenou, vážnou chůzi, připomínáme představu těžkých, honosných oděvů. Učitel u chůze dává pokyny: levá, přísun, pravá, přísun. Poté, co se žáci zorientují a přivyknou rytmu a pohybům, zkusí stejnou chůzi u ukázky č. 1. Žáci chodí po prostoru, pokud je problém s místem, mohou nacvičovat taneční kroky v kruhu. 1. VARIANTA V ŘADĚ Nejjednodušší variantou je nácvik tance v řadě. Žáci stojí vedle sebe, učitel je krok před nimi tak, aby stáli všichni stejným směrem a viděli, jak učitel předcvičuje. Pro tuto variantu již využíváme CD (Spirituál kvintet, Pavana za deset švestkových knedlíků). Během předehry se přichystáme, předtaktí ( kdo ) je signálem, že následující 1. dobu vykračujeme. Dáváme pozor na předtaktí, které by mohlo mást, začínáme vždy na 1. dobu. V řadě procvičujeme taneční frázi těmito způsoby: a) Fráze vpřed, fráze vzad (stojíme stále stejným směrem) b) Fráze vpřed, čelem vzad, fáze vpřed (po 1. frázi změníme směr chůze o 180 ) 86

87 2. VARIANTA VE 2 3 ZÁSTUPECH Žáci se rozdělí do 2 3 zástupů (podle prostorových možností). Dbají na vhodné rozestupy mezi sebou, aby neomezovali člověka před a za sebou. Není nutné tvořit dvojice chlapec a dívka, přestože býval tanec ve své době především párový, zde jej využíváme jako skupinový. Učitel stojí opět před nimi (dívá se stejným směrem). Opět hlasitě udává pokyny: L, přísun, P, přísun. Později jen raz, dva, tři, čtyři. Vhodné je také směr chůze v předstihu ukazovat gestem ruky (vpřed, vzad, vlevo, vpravo, otočka apod.). Nejdříve zkusíme v pomalém tempu bez hudby, poté tančíme opět při ukázce č. 2. Taneční kroky: o Celá fráze vpřed, celá fráze vzad (tj. 8 dob) o Čtverec (doprava, vpřed, doleva, vzad): P do boku, přísun, P do boku, přísun, P vpřed, L vpřed, P vpřed, přísun. L do boku, přísun, L do boku, přísun, L vzad, P vzad, L vzad, přísun. o Čtverec (doleva, vpřed, doprava, vzad): L do boku, přísun, L do boku, přísun, L vpřed, P vpřed, L vpřed, přísun. P do boku, přísun, P do boku, přísun, P vzad, L vzad, P vzad, přísun. o Celá fráze vpřed, závěr poloviční fráze vzad a otočka (L, přísun, P, přísun, otočka na 4 doby) 3. VARIANTA V KRUHU Učitel i žáci stojí ve velkém kruhu. Po předehře začínáme na 1. dobu stejně jako v předchozích variantách. Taneční kroky: o Celá fráze vpřed, celá fráze vzad (tj. 8 dob) o P do boku, přísun, P do boku, přísun, P vpřed, L vpřed, P vpřed, přísun. o L vzad, přísun, P vzad, otočka na 4 doby. o Celá fráze vpřed, celá fráze vzad (tj. 8 dob) o L do boku, přísun, L do boku, přísun, L vpřed, P vpřed, L vpřed, přísun. o P vzad, přísun, L vzad, otočka na 4 doby. 87

88 Další možnosti: a) Pokud skupinu rozdělíme na dívky a chlapce a postavíme je střídavě vedle sebe, je možné pracovat s dalšími variantami. o Pouze chlapci: celá fráze vpřed, celá fráze vzad (tj. 8 dob) o Pouze dívky: P do boku, přísun, P do boku, přísun, P vpřed, L vpřed, P vpřed, přísun. L vzad, přísun, P vzad, otočka na 4 doby. b) Lze také propojit jednotlivé varianty (řada, zástup, kruh) do jednoho tance a vybrat pouze některé krokové variace. c) Žáci si mohou vytvářet vlastní krokové variace a poté je představit skupině. Závěr: Všichni účastníci projektu se setkají v kmenové třídě, společně uzavřou program dne. Vedoucí projektu sdělí žákům, co je čeká následující den, připomene průběžné úkoly, na kterých by měli pracovat. Po zodpovězených otázkách udeří do ozvučné mísy na signál ukončení dne. Žáci odevzdají skupinové materiály do krabice, uklidí lavice a židle. Po ukončení dne jde pověřená osoba vrátit místnost po TW do původního stavu. Možné rozšíření práce s písní Pavana za deset švestkových knedlíků: Výhodným a obohacujícím prvkem by byla hra a zpěv žáků, kteří by se naučili píseň již před projektem v hudební výchově. Lépe by se tak orientovali v písni a navázali další prací s ní, tedy tanečním workshopem. Samotní žáci by mohli tvořit jednoduchý doprovod na flétnu a bubínek, housle či Orffovy nástroje. 88

89 Reflexe: Taneční workshop považuji za nejslabší článek projektu. Místnost sborovny by bylo vhodné vyměnit za malou tělocvičnu, kde nejsou židle, stoly a další překážky. Pokud to není možné, je vhodné vytvářet menší skupinky tančících, které by se postupně střídaly. Časová dotace pro tento workshop byla v pořádku. Žáci také ocenili přítomnost dobových kostýmů, které podpořily jejich fantazii. Dobrovolníci v nich mohli tancovat, což uvolnilo atmosféru. Bylo možné vnímat rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Zatímco první skupina byla s obtížností tance spokojená a zvládala se jej naučit s menšími obtížemi, druhá skupina požadovala více. Také byl patrný rozdíl v různě smíšených skupinách, který ovlivnil jak zájem o aktivitu, tak patřičný přístup a chování žáků. 89

90 Pátý den projektu: Závěrečné vystoupení Datum: pátek Časová dotace: (tj vyučovací hodina), (velká přestávka) Čistý čas na workshop: 3, 5 hodiny Žáků: 60 (10 x 6 skupin) Cíl: generální zkouška, závěrečné vystoupení (rozvoj mluveného a hudebního přednesu, veřejné vystupování před hosty) Kombinace předmětů: český jazyk a literatura, hudební výchova, (dramatická výchova) Kritéria hodnocení: vystižení atmosféry a děje úryvku, umělecký dojem, zapojení všech členů skupiny Časový harmonogram: společný úvod generální zkouška (v malé tělocvičně) oběd finální příprava ve skupinách (ve třídách) příprava místa, usazení hostů vystoupení (v malé tělocvičně) Postup: V rámci společného úvodu jsou odevzdány zbývající úkoly k hodnocení, žáci jsou připraveni v tmavším, nerušivém oblečení (nepovinné). Ihned po nastínění harmonogramu se žáci po skupinkách přesouvají do malé tělocvičny se svými hudebními nástroji. Generální zkouška má účastníky připravit na závěrečné vystoupení. Účastníci zde poprvé uslyší tvorbu všech skupin jako celek. Pátá vyučovací hodina slouží opět ke skupinové práci, cvičení a upevnění hudebního přednesu. Vedoucí projektu s pomocníky vystavuje všechny materiály (fotografie, pracovní listy, kopie hudebních záznamů aj.) na nástěnkách, pozve pedagogy a ředitele školy. Hosté, kteří přijdou, si mohou před začátkem představení prohlédnout tyto materiály v prostoru školní chodby a dozvědět se o průběhu a obsahu projektu. Šestou vyučovací hodinu je již vše připraveno v malé tělocvičně. Skupinky mají přichystány nástroje na daném stanovišti a jsou v prostoru seřazeny od 1 do 10 pro co 90

91 nejplynulejší hudební přechody. Vedoucí organizátor projektu přednese krátkou úvodní řeč, pozdravení hostů i účastníků a započne vystoupení. Renesanční kostýmy, které byly využity při tanečním workshopu, pomáhají opět lépe navodit atmosféru a vstoupit do doby a příběhu. Dva pedagogové v těchto kostýmech vždy pantomimicky předávají slovo další skupině, stojí po obou stranách hrajících žáků a následně přechází k dalším. Každá skupinka uvede svou část shrnutým obsahem její části dramatu ve třech větách, čímž objasní posluchačům hlavní dějové posuny. Následuje cca 2minutové hudební zpracování dané skupiny. Tímto způsobem se vytvoří jedinečný celek, který slovem, a především hudbou žáků tříd, vystihne celý příběh Romea a Julie. Pásmo trvá méně než půl hodiny. Poděkování organizátora nejen za vystoupení, ale i celý týdenní projekt Renesance všemi smysly ukončí program. Žáci obdrží upomínkový odznak (viz fotografický záznam) s názvem projektu a výsečí z obrazu Zrození Adamovo od Michelangela Buonarroti. Žáci odevzdají bedýnku se všemi nástroji a komponenty, která musí být zkontrolována podle seznamu (nejpřehlednější je fotografie veškerého obsahu krabice). Reflexe vystoupení: Žáci zapojení do projektu vytvořili jedinečné komplexní dílo, z nějž si všichni odnesli hluboký hudební, umělecký zážitek. Pedagogové, hosté i organizátoři byli velmi potěšeni a překvapeni. Největší radost však prožívali žáci samotní. Za jeden z největších úspěchů může být považována myšlenka žačky, která v průběhu projektu nejevila mnoho nadšení z rozličných aktivit. Po vystoupení sdělila: My jsme byli strašně překvapení z toho, co jsme sami vůbec dokázali vytvořit! Velmi silné emoce vyvolávala nejen hudba, kterou žáci vytvořili, ale také faktický prožitek toho, že se na jednom místě zúčastnili žáci, kteří se připravují na konzervatoř s hrou na příčnou flétnu či violoncello, vedle žáků samouků na akustickou, elektrickou nebo basovou kytaru a zobcovou flétnu, společně s žáky hrajícími na ozvučná dřívka, rumbakoule a další nástroje Orffova instrumentáře téměř poprvé. Posluchač mohl být účasten jak složené, připravené hry na klasické nástroje, tak pestré improvizace žáků s využitím bubnů, tzv. Boomwhackers, a dalších zvukomalebných doprovodných jevů (hra na tělo, dupání, tleskání apod.). Časová i organizační složka proběhla v pořádku. Jediným rušivým elementem byla kulisa zvuků ze školních chodeb, jíž nebylo možné zabránit. Velmi napomáhá fotografický seznam všech nástrojů, které měla daná skupina zapůjčené. Při revizi navrácených nástrojů jsme došli k uspokojivému výsledku; na 60 žáků, pubescentů, připadla jedna zlomená palička a jeden proražený bubínek. 91

92 2. 9 Zpětné hodnocení projektu Renesance všemi smysly se žáky Součástí projektu je jeho hodnocení, které jsme uskutečnili s odstupem 4 měsíců. Pro připomenutí stěžejních aktivit byla vytvořena krátká prezentace s harmonogramem týdne a fotografiemi. Následně byl rozdán krátký dotazník. V závěru žáci obdrželi své malby z výtvarného workshopu a zhlédli krátký, zábavný sestřih jejich fotografií ze zkoušky kostýmů z divadelního skladu kostýmů. Celé hodnocení trvalo cca 15 minut, atmosféra aktivity byla příjemná. Třída 7. C poté viděla celý záznam vystoupení. Pro 8. C a 9. C byl program součástí počátečního vstupu do nového školního projektu. 1. Otázka: Ohodnoť projekt body 1 5 (1= nejméně, 5 = nejvíce) 16 Hodnocení - projektu , ,5 2 1 Graf č. 1 Hodnocení projektu jako celku Horizontála určuje bodové ohodnocení 1 5, vertikála počet hodnotících. Otázku č. 1 hodnotilo 32 respondentů. Žáci hodnotili projekt velmi pozitivně, pro jeho pestrost a nevšednost většina našla aktivitu, která je zaujala. 92

93 2. Otázka: Ohodnoť výsledek projektu, hudební ztvárnění dramatu Romea a Julie, body Hodnocení - drama , Graf č. 2 Hodnocení závěrečného vystoupení Otázku č. 2 hodnotilo 39 respondentů. Závěrečné vystoupení bylo hodnoceno velmi pozitivně. Někteří žáci kriticky uvažovali o nedostatcích svého výkonu či práce skupinky, hodnotili nižším počtem bodů. 3. Otázka: Co se Ti líbilo nejvíce? 4. Otázka: Co se Ti líbilo nejméně? Hodnocení aktivit Nejvíce Nejméně Graf č. 3 Hodnocení jednotlivých aktivit 93

94 Otázku č. 3 hodnotilo 43 respondentů, otázku č. 4 hodnotilo 40 respondentů. Tyto otázky byly položeny jako otevřené, respondenti sami vypsali aktivity nejvíce a nejméně úspěšné, zajímavé. Nejlépe hodnocená byla samotná práce s hudbou a závěrečné vystoupení, spolu s Procházkou renesančním Brnem. Nejhůře hodnoceno bylo uspořádání skupin a jejich práce, pracovní list k porozumění textu části dramatu Romeo a Julie, následně první den projektu práce s texty o dobovém kontextu. Celkový výsledek hodnocení ze strany žáků jako účastníků vnímáme jako pozitivní, následuje reflexe autorky projektu vytvořeného v rámci diplomové práce Závěrečná reflexe projektu Závěrečná reflexe uskutečněného projektu je jeho nezbytnou součástí. Můžeme na něj nahlédnout z roviny objektivního zhodnocení, ale i osobní reflexe či sebereflexe. Struktura tohoto hodnocení byla inspirována J. Kratochvílovou. 34 Týden, který jsme mohli společně s žáky prožít, můžeme charakterizovat jako velmi rozmanitý, aktivní, akční, ale pro obě strany také náročný. Předcházela mu dlouhodobá příprava nejen mne, jako vedoucího projektu, ale také dalších pedagogů, tj. realizačního týmu. Bylo potřebné přichystat pomůcky, obstarat dostatek hudebních nástrojů, informace k období renesance, připravit pracovní listy, a všechny tištěné materiály. Metodické a didaktické přípravy musely korespondovat s časovou dotací, možnostmi pokrytí dozorů pedagogickými pracovníky, a také s dostupným prostorem (třídy, učebny, tělocvična). Především prostorové řešení bylo kvůli hudebnímu zaměření náročnější z hlediska zvuku, hluku. Všechny aspekty však byly zvládnuty, především díky již předešlým zkušenostem zdejších pedagogů s projektovou výukou. Podmínky školy a programu pro realizaci projektu byly v maximální možné míře přizpůsobeny a podpořeny. Ze strany učitelů bylo možné vnímat velkou podporu a ochotnou účast. Smysl pedagogického projektu, tedy seznámení žáků s obdobím renesance na základě prožitku a jejich hudební tvořivá činnost, byl velmi dobře naplněn. Za úspěšné považujeme hodnocení ze strany pedagogů, kteří vnímali už v průběhu projektu kladný vliv na žáky v rámci jiných předmětů. Zmíněna byla lepší koncentrace a efektivita práce žáků v tomto týdnu, také jejich zvýšený zájem o téma v podobě dohledávání informací o renesanci v daném předmětu. Učitelé, jejichž vlastní děti se účastnily projektu, vyjádřili vděčnost za tento typ a hudební zaměření projektu. Mnozí žáci se právě v tomto věku potýkají s nechutí organizovaně cvičit 34 viz blíže: KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s

95 na hudební nástroj pod pedagogickým vedením. Zde však mohli tvořit spolu s ostatními, různě nadanými i pokročilými spolužáky. Vliv našeho programu chápeme tudíž také motivačně. Jednotlivé výstupy žáků byly převážně splněny, pokud je z časových důvodů nestihli, byly s nimi domluveny konkrétní podmínky. Důraz byl kladen na správné vypracování pracovního listu, který sloužil k porozumění úryvku z dramatu Romeo a Julie. Důvodem byla důležitost pochopení obsahu a situace části děje. S těmito nabytými informacemi skupinka mohla být připuštěna k samotné tvorbě hudby. Díky tomu skupinky následně pronikly hlouběji do daného problému, který přenášely do vlastní hry na nástroje. V rámci projektu byly u žáků sekundárně rozvíjeny všechny klíčové kompetence. Pod kompetenci k učení spadá práce s informacemi a jejich propojování do smysluplných celků a souvislostí, organizace činnosti skupinky, rozvržení úkolů, dále také podpora vnitřní motivace k práci a kladného vztahu k učení. Fungování v heterogenní skupině podporuje kompetence k řešení problémů a kompetence sociální a personální. Svou funkci také plnila různorodost skupinky dle zájmů, zaměření jedinců, jejich věku, třídy i pohlaví. Ve velké míře byla rozvíjena kompetence komunikativní jak při činnostech obecně, tak v rámci jednotlivých výstupů (např. práce s textem, výtah, diskuze, pracovní listy, mluvený přednes, vyjádření slovního obsahu hudebními prostředky). Rozvoji kompetencí pracovních napomáhala zodpovědnost za svěřené materiály, hudební nástroje i prostory, v neposlední řadě dodržování pravidel školy a projektu. Závěrečné vystoupení v roli prezentace produktu projektu bylo velmi zdařilé. Žáci, hosté i organizátoři si odnášeli hluboký, emotivní, ale i umělecký zážitek. Po vystoupení proběhlo krátké zhodnocení výsledku projektu ve formě poděkování a předání upomínkových předmětů. Chyběl však čas pro efektivnější a objektivnější zhodnocení celého projektu, na který bychom příště více dbali. Až podle časových možností bylo krátké hodnocení provedeno s delším odstupem, vrátili jsme se k zážitkům z tohoto týdne a zpětné vazbě ze strany žáků. Při opakované realizaci bychom snížili počet hodnocených vedlejších výstupů (např. anglický jazyk), abychom zamezili stresu žáků, který poté některým jedincům bránil jejich pohodovému prožívání projektu. Dále bychom zvýšili časovou dotaci na samotnou hudební tvořivou činnost. Žáci by pracovali na hudbě více do hloubky, přednes by detailněji propracovali a nacvičili. Čas plnění vedlejších výstupů byl náročný na úkor hlavního výstupu. Přesto dosáhli výborných výsledků, z nichž měli radost. Přínos pro mne jako vedoucího projektu, zároveň i studenta VŠ, vidím v mnoha oblastech tvůrčí, organizátorské, pedagogicko-didaktické, komunikační. Člověk má být precizně připraven, přesto musí umět okamžitě reagovat na danou situaci, improvizovat. Vhodná je 95

96 dokumentace nejen žáků, účastníků, ale zpětné pozorování své vlastní činnosti, verbálních i neverbálních projevů, reakcí. Motivací pro mne byla také pochvala mého mluveného projevu a vystupování od ostatních kolegů. Povzbuzující bylo i zpětné poděkování žačky 9. třídy, která mohla získané zážitky a zkušenosti výhodně uplatnit při přijímacích zkouškách na konzervatoř. Celkově projekt vnímáme jako velmi úspěšný, všechny tři zúčastněné strany na něj rády vzpomínají. 96

97 3 Závěr Cílem této práce je představit možnosti hudebních činností s využitím projektové metody a mezipředmětových vztahů pro třídy s Montessori výukou. Seznámení se s problematikou a principy projektové metody a Montessori systému vzdělávání jsme završili rozhovorem se dvěma pedagogy, díky nimž jsme mohli lépe pochopit propojení obou těchto fenoménů fungujících v jednom prostředí v čem se podporují a doplňují. Stěžejní částí diplomové práce je vytvoření a realizace projektu s názvem Renesance všemi smysly, který jsme mohli skutečně vyzkoušet v praxi na 2. stupni ZŠ Gajdošova v Brně. Účastnilo se celkem 60 žáků Montessori tříd třídy, širší realizační tým tvořilo 8 pedagogů. Žáci, kteří se projektu zúčastnili, se v rámci skupin i jednotlivě seznamovali s dobovým kontextem. K tomu sloužilo 10 různých témat, zabývajících se různými oblastmi tehdejšího života, vědy a umění. Do současnosti zachované renesanční architektonické památky a prvky v centru města Brna mohli žáci hledat v rámci Procházky renesančním Brnem. Tentýž den navštívili žáci prostory divadel, přidružených muzeí či skladů kostýmů dle vlastního výběru. Aktivně se zapojili také do abstraktní malby za poslechu dobové hudby nebo nácviku renesančních tanečních kroků tzv. pavany. Průběžně vypracovávali pracovní list do anglického jazyka. Do projektu byly po domluvě s vyučujícími zakomponovány předměty český jazyk a literatura, anglický jazyk, dějepis, výtvarná a tělesná výchova. Hlavní výstupy projektu vycházely z předmětu hudební výchova. Žáci se seznámili s hlavními představiteli období renesance. Především však ve skupinách tvořili vlastní hudbu, učili se společně vyjadřovat hudebními prostředky. Rok 2016 byl mj. významný 400. výročím úmrtí renesančního dramatika Williama Shakespeara. Dalším cílem projektu bylo bližší seznámení se s jeho nejznámějším dramatem Romeo a Julie. Pomocí pracovních listů, otázek a konzultací se skupina 6 žáků snažila pochopit vybraný, přepracovaný úryvek z tohoto díla. Poté byla připuštěna k samotné hudební tvořivé činnosti, ke které měla vymezené hudební nástroje, čas a prostor. Primárním produktem projektu bylo dvacetiminutové vystoupení zapojených skupin žáků. Z jednotlivých propracovaných částí dramatu žáci v závěru vytvořili a představili celistvé pásmo za využití vlastního slova a hudby. Učitelé i žáci živě slyšeli toto jedinečné zpracování dramatu Romeo a Julie pouze dvakrát na generální zkoušce a závěrečném vystoupení. Na základě prožitku získali účastníci projektu širší povědomí o období renesance, nabyli více informací, které mohli lépe vnímat v souvislostech. Vlastní hudební činností a jejím výsledkem byli žáci velmi překvapeni a motivováni. Na tento intenzivní týdenní projekt škola navázala dlouhodobým, volnějším projektem o W. Shakespearovi, který již není zpracován v této práci. 97

98 Učení pomocí projektů se může stát odpovědí na otázky našeho dětství Proč, když se učíme o renesanci, vodě nebo zdraví, se o těchto věcech nemůžeme učit zajímavě, najednou ve více předmětech. Vždyť bychom to vše mohli úplně jinak pochopit, lépe si zapamatovat a především si vše mohli prožít. Pokud pedagog na tato svá dětská přání nezapomene a dokáže se přenést přes vlastní potřebu direktivního formování žáků, zjistí, že možností je mnoho. Přestože se tato práce může jevit jako náročnější, přináší své výsledky. Zjišťujeme, že přátelská atmosféra, ochota a aktivita ze strany vedení, pedagogů i žáků vede k efektivním výsledkům, při nichž se nejen učí potřebným vědomostem a dovednostem, ale také jsou lépe rozvíjeny schopnosti komunikační, řešení problémů a celková příprava pro život ve společnosti. To se potvrzuje také v prostředí, v němž byl realizován projekt Renesance všemi smysly. 98

99 Seznam použité literatury Literatura HÁNOVÁ, Eva. Odmaturuj! z literatury 1. Vyd. 3., rozš. Brno: Didaktis, c2004. Odmaturuj!. ISBN HAVELKOVÁ, Hana. Využití prvků hudebně pohybové výchovy v hodinách hudební výchovy na gymnáziích a odpovídajících středních školách: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, s., 11 s. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Blanka Knopová, CSc. HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. V Praze: Ikar, ISBN KORCOVÁ, Václava. Dějepis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, ISBN KOTRBA, Tomáš a Lubor LACINA. Aktivizační metody ve výuce: příručka moderního pedagoga. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, ISBN KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, ISBN KYBALOVÁ, Ludmila. Renesance: (15. a 16. století). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, Dějiny odívání. ISBN LAZORČÁKOVÁ, Tatjana. Dějiny světového divadla 1: od antiky po renesanci : studijní text pro kombinované studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN MAŇÁK, Josef. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. Brno: Masarykova univerzita, Spisy Masarykovy univerzity v Brně. ISBN NOVOTNÝ, Jan. Projektová výuka a aspekty tvořivosti v edukačním procesu. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, ISBN Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: bílá kniha. Praha: Tauris, ISBN PRŮCHA, Jan, Jiří MAREŠ a Eliška WALTEROVÁ. Pedagogický slovník. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, ISBN RÝDL, Karel, ed. Metoda Montessori pro naše dítě: inspirace pro rodiče a další zájemce. Pardubice: FF Univerzity Pardubice, ISBN

100 SHAKESPEARE, William. Romeo a Julie. Vydání čtvrté, revidované. Přeložil Martin HILSKÝ. Brno: Atlantis, 2015, 151 s. ISBN PŘÍVĚTIVÁ, Svatava. Projektové vyučování na 1. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky, l., 31 l. příl. Vedoucí diplomové práce Marie Pavlovská. ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno: MSD, ISBN ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Praha: Grada, Pedagogika (Grada). ISBN Internetové zdroje Architektura. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Archizone: Stavební slohy. Renesance: Znaky a historie slohu. [online]. [cit ]. Dostupné z: Da Vinci - The Genius. Museum of Science [online]. [cit ]. Dostupné z: HUDECOVÁ, Dagmar. Pojetí oboru Dějepis v RVP ZV [online]. [cit ]. Dostupné z: JADEER, Hamed. Daily life of Renaissance Citizens. Medieval Renaissance Italy: The way of life during Renaissance Italy [online]. [cit ]. Dostupné z: KASÍKOVÁ, Hana a Josef VALENTA. Dokumenty 94: Projektová metoda. Učitelské listy [online] [cit ]. Dostupné z: Leonardo da Vinci [online]. [cit ]. Dostupné z: 100

101 Life in Italy During The Renaissance: The Magnificent Times of Art and Culture. Life in Italy: History[online]. [cit ]. Dostupné z: Montessori, křestním jménem Maria. Montessori ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: Oblasti vzdělávání. Montessori ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: Our Worldviews: How Did the Ideas of the Renaissance Change Social and Economic Systems? [online]. [cit ]. Dostupné z: 8/ss_ourwvs8/Attachments/a_student_text/SS8SB076.pdf Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2016, 165 s. [cit ]. Dostupné z: Renesance - malířství a sochařství [online]. DVORSKÝ, Přemysl. [cit ]. Dostupné z: Renesance. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Renesance: Móda renesanční. Textil forum: Historie a móda [online]. [cit ]. Dostupné z: Renesanční architektura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Renesanční divadlo. Duhovka [online] [cit ]. Dostupné z: 101

102 Renesanční hudba. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Renesanční malířství. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Renesanční odívání. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Renesanční sochařství. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: Renesanční technika. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: SÁRKÖZI, Radek. Projektové vyučování 1. díl Charakteristika: Projektové vyučování - Tipy do výuky [online]. In: Čtenářská gramotnost a projektové vyučování [cit ]. Dostupné z: Stručné dějiny hudby: Renesanční hudba. Český rozhlas: Radio Praha [online]. [cit ]. Dostupné z: The Renaissance: Renaissance Society [online]. [cit ]. Dostupné z: Výtvarné umění: Renesance. Estránky: Články [online]. [cit ]. Dostupné z: Základní principy: Montessori znamená vědět, co děti potřebují. Montessori ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: Zámořské objevy. Gymnázium Duhovka: Renesance [online]. [cit ]. Dostupné z: 102

103 Obrazový materiál Obrázek č. 1, 2 MIDERHOUT, Willem August. Maškarní ples (olej na plátně, 1740). [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 3 The Italian High Renaissance. A Time of Renewal and Discovery [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 4, 8 - DA VINCI, Leonardo. Náčrty vynálezů z deníku Leonarda da Vinci. (pero na papíře, 1740). [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 5 Mikuláš Koperník. [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 6 Gutenbergova tiskárna [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 7 DE BRY, Theodore (1592). Christopher Columbus landing on the Caribbean island of Hispaniola in [online]. In: America-series. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 9, 12 WATERHOUSE, John William (1916). The Decameron. [online]. [cit ]. Převzato z: on.jpg Obrázek č. 10 Hamlet [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 11 DORÉ, Gustave. Don Quixote de la Mancha and Sancho Panza (1863). [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 13 DICKSEE, Frank. Romeo and Juliet (olej na plátně, 1884) [online]. [cit ]. Převzato z: 103

104 Obrázek č. 14, 18 ALAMY. William Shakespeare [online]. [cit ]. Převzato z: Elizabethan-accent-reveals-puns-jokes-and-rhymes.html Obrázek č. 15 The Globe Theatre [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 16 La Commedia dell`arte Drama Queen [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 17 Commedia dell'arte (olejomalba, c. 1580) [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č Palác Cancelleria v Římě (cca 1485) [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 20 Portál [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 21 Arkáda [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 22 Balustráda [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 23 Arkády, náměstí v Telči [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 24, 26, 45 DA VINCI, Leonardo. Poslední večeře (tempera na sádře, ). [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 25 BOTTICELLI, Sandro. Primavera (tempera na dřevě, ). [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 27 BOTTICELLI, Sandro. Zrození Venuše (tempera na plátně, ) [online]. [cit ]. Převzato z: o_botticelli_-_la_nascita_di_venere_-_google_art_project_-_edited.jpg Obrázek č. 28 BUONARROTI, Michelangelo. Stvoření Adama (freska, ) [online]. [cit ]. Převzato z: 30.SC-Adam.big.jpg Obrázek č. 29 SANTI, Raffael. Athénská škola (freska, ) [online]. [cit ]. Převzato z: 104

105 GeMX2s/s1600/Rafael+-+Athenska+skola+-+01.jpg Obrázek č. 30, 31 BUONARROTI, Michelangelo. David (mramorová socha, ) [online]. [cit ]. Převzato z: ngelo_jbu0001.jpg Obrázek č. 32 BUONARROTI, Michelangelo. Mojžíš (mramorová socha jako součást náhrobku papeže Julia II., ) [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 33 DONATELLO (mramor) [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 34, 36 Renesanční notace soubor mší Ch. Luythona (1609) [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 35 Concert in the country: instrumentál music (plátno) [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 37 Tanec Almanda [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 38 Renaissance dance [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 39 Móda renesanční [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 40, 43 Renesanční móda [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 41 German nobility costumes in 1580 [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 42 Tudorovská móda (16. století) [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 44 DA VINCI, Leonardo. Vitruviánský muž [online]. [cit ]. Převzato z: Obrázek č. 46 DA VINCI, Leonardo. Dáma s hranostajem (olej na dřevě, ) [online]. [cit ]. Převzato z: 105

106 _Lady_with_an_Ermine.jpg Obrázek č. 47 DA VINCI, Leonardo. Mona Lisa (olej na plátně, ) [online]. [cit ]. Převzato z: nci,_from_c2rmf_retouched.jpg Grafy vytvořeny autorem projektu: Graf č. 1 Hodnocení projektu jako celku Graf č. 2 Hodnocení závěrečného vystoupení Graf č. 3 Hodnocení jednotlivých aktivit Další zdroje: Obrázek využitý na tvorbu loga projektu: Zrození Adama (detail fresky) [online]. [cit ]. Převzato z: dilku-5574 Zdroje využité při tvorbě pracovního listu Procházka renesančním Brnem: Mapy CZ: Náměstí Svobody (Brno) [online]. [cit ]. Dostupné z: =n%c3%a1m%c4%9bst%c3%ad%20svobody%20brno Fotografie v pracovním listu: byly pořízeny autorkou diplomové práce Obrázky renesančních architektonických prvků a zdroje informací: Hrady, zámky, tvrze a jiné památky: Zámek Litomyšl - systém arkád [online] [cit ]. Dostupné z: Wikipedia: Balustrade [online] [cit ]. Převzato z: Zámek Náměšť na Hané. Portál. [online] [cit ]. Převzato z: Soupis památek. KRYL, Antonín. Pilastr (kresba) [online] [cit ]. Převzato z: 106

107 Portál (architektura): Renesanční a klasicistní (empírový) portál. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Arkáda (architektura). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Pilastr (architektura). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Dům pánů z Kunštátu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: u Nová radnice (Brno). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [cit ]. Dostupné z: Hotel Ricc: Historie [online]. [cit ]. Dostupné z: Dům pánů z Lipé: Historie [online]. STUDENT AGENCY, 2014 [cit ]. Dostupné z: 107

108 Hudební ukázky, CD HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby II. Renesance. Euromedia group, k. s Renaissance Dance Pavane [online]. In: Youtube. [cit ]. Dostupné z: Spirituál Kvintet - Pavana za deset švestkových knedlíků (Písničky z roku raz dva) [online]. In: YouTube. [cit ]. Dostupné z: PETIŠKA, Eduard. Staré řecké báje a pověsti. In: Youtube [online]. [cit ]. Dostupné z: &index=8 ŠANDOVÁ, Jiřina. Melodram Havran - pro vibrafon, housle a violoncello [online]. In: Youtube. [cit ]. Dostupné z: 108

109 Přílohy a) Tištěné přílohy 1. Tabulky rozpisy do exkurzí 2. Tabulky renesanční knihovna 3. Zkrácený, adaptovaný text dramatu Romeo a Julie 4. Fotografický záznam průběhu projektu b) Elektronická příloha seznam položek 1. prezentace PPT projekt 2. prezentace PPT ohlédnutí za projektem 3. Výsledek práce žáka s Aspergerovým syndromem pozvánka pro p. ředitelku 4. Fotografický záznam 5. Video záznam závěrečného vystoupení 6. Video z celého projektu 1

110 Příloha a, č. 1: Rozpisy do exkurzí (pondělí) Divadlo Radost muzeum loutek Jméno a příjmení Třída 2

111 Janáčkovo divadlo - kostýmy Jméno a příjmení Třída 3

112 CED: Divadlo Husa na provázku - prohlídka Jméno a příjmení Třída 4

113 Městské divadlo Brno prohlídka divadla Jméno a příjmení Třída 5

114 Příloha a, č. 2: Renesanční knihovna Renesanční knihovna Tato Renesanční knihovna je vytvořena v rámci projektu Renesance. Povoleny jsou prezenční výpůjčky (pouze v areálu školy, neodnášet domů a ven). Jedná se o výběr některých základních knih od renesančních autorů a dále sekundární literatury, která může sloužit jako zdroj informací. Knihy jsou vypůjčeny z Městské knihovny v Uherském Ostrohu. Při vypůjčení knihy do lavice apod. je nutný zápis čtenáře do výpůjčního listu. Děkujeme, že se budete chovat ke knihám šetrně a zodpovědně. Přejeme příjemné čtení. Jméno Datum Čas vypůjčení Čas vrácení 6

115 Příloha a, č. 3: Zkrácený adaptovaný text dramatu Romeo a Julie (překlad M. Hilský) Pro potřeby projektu text upravila Bc. Kateřina Justrová. Osoby CHÓR ROMEO MONTEK jeho otec PANÍ MONTEKOVÁ BENVOLIO Montekův synovec ABRAHAM Montekův sluha BALTAZAR Romeův sluha JULIE KAPULET její otec PANÍ KAPULETOVÁ STRÝC KAPULET TYBALT jejich synovec PETRUCCIO CHŮVA PETR, SAMSON, ŘEHOŘ sluhové Kapuletů KNÍŽE veronský Escalus MERKUCIO, PARIS jeho příbuzní VAVŘINEC mnich LÉKÁRNÍK Pánové, dámy, maškary, muži s loučemi, muzikanti, tanečníci, sluhové, pážata, měšťané, strážní, družina SHAKESPEARE, William. Romeo a Julie. Vydání čtvrté, revidované. Přeložil Martin HILSKÝ. Brno: Atlantis, 2015, 151 s. 7

116 PROLOG. Vystoupí Chór. Chór. Dva rody vznešené a mocné stejně v překrásné Veroně kam vás teď zvem krev krví znovu smáčí beznadějně, starou zášť živí novým plamenem. Z těch beder znesvářených do krve vzdor hvězdám vzejde milenecký pár; smrt těch dvou milenců však teprve pohřbí ten starý rodičovský svár. O jejich lásce k smrti předurčené, o nenávisti rozhádaných rodin, která ty děti do záhuby vžene, sehrajeme hru v trvání dvou hodin. Když něco pokazíme, dobře víme, že s vaší pomocí to napravíme. 8

117 1. (Rvačka) Montek Kdo znovu rozdmychal ten starý spor? Mluv, synovče, jak se to semlelo? Benvolio Sluhové vašich nepřátel se bili s vašimi, když jsem přišel já. Paní Monteková Co Romeo? Kde byl dnes celý den? Té rvačky zůstal, doufám, ušetřen? Paní Kapuletová Kde je má dcera, chůvo? Přiveď ji sem. Julie Tady mě máte. Co si přejete? Paní Kapuletová Jenom pár slov. Nech nás tu, chvíli, chůvo. Chceme být samy. Vlastně tu buď s námi, ať všechno slyšíš, bude to tak lepší. Z mé dcery už je slečna, víš to nejlíp. Chůva Pěknější děťátko jsem nekojila. Jenom se dožít toho, až se vdáš. Co já bych za to dala! Paní Kapuletová A právě o tom si chci promluvit. Řekni mi, Julie, smyslelas někdy na vdávání? Jak je to s tebou, řekni. Julie Taková čest mě ve snu nenapadla. Paní Kapuletová Už je čas myslet na vdavky. I z mladších než ty jsou tady ve Veroně matky a všichni si jich váží. Já v tvých letech, jestli se nemýlím, už měla tebe. Zkrátka a dobře, skvělý hrabě Paris má v úmyslu tě pojmout za ženu. Stačí říct, a budete hned svoji. Julie Já uvidím, až uvidím, zač stojí. Budu hledět, abych se zahleděla, protože vím, že vy byste to chtěla. 9

118 (Na plese) Romeo Jdem příliš brzy, myslím, neboť tuším, že cosi strašného a osudného se chystá ve hvězdách a začne to právě dnes večer tady na hostině a ukončí to ten můj marný život předčasnou splátkou ohavné, zlé smrti. Ať kormidelník mého osudu řídí mé kroky. Pánové, jdem na věc. Kdo je ta dáma, která ozdobou je támhletoho pána? Vedle ní pobledne hned každá svíce, na tváři noci žhne jak náušnice, jak diamant, jak nejvzácnější skvost, až za hrob krásná, krásná navýsost. Až skončí tanec, zjistím si, kde stojí, do její ruky šťastně vložím svoji. (Romeo a Julie spolu tančí) Romeo Jestli má ruka nevhodně a směle znesvěcuje tvou dlaň, tu svatyni, ať rty jsou poutníci, co uzarděle svým něžným hříchem ten hřích odčiní. Julie Své ruce křivdíš, a to velice, vždyť jako svátost vzýváš mne svou dlaní, poutník se dotkne ruky světice, dlaň líbá dlaň, než vyřkne zbožnost přání. Julie Má lásko, z nenávisti zrozená, sotva se rodíš, rodem zrazená, osudná lásko, vyvedlas to skvěle: milovat musím svého nepřítele. 10

119 2. (Romeo v zahradě, Julie na balkoně) Romeo Tam v tom okně svítí. Julie už vychází jak slunce za rozbřesku. Jen sviť, mé slunce, sviť a zabij lunu, co zbledla samou závistí a hořem, že ty, ač v jejích službách, celá záříš. Je to má láska, je to moje paní, jenom je škoda, že to ještě neví. Julie Romeo, Romeo, proč jsi Romeo? Zavrhni otce, odhoď svoje jméno, nebo když nechceš, přísahej mi lásku, a já se zřeknu rodu Kapuletů. Romeo, prosím, odhoď svoje jméno, na kráse ti to v ničem neubere. Vezmi si mne! Romeo Beru tě za slovo. Řekni mi lásko, tím mne znovu pokřtíš. Už nejsem Romeo, chci být tvá láska. Julie Zabijí tě, když tě tu uvidí! Nesmějí tě tu vidět, slyšíš, nesmějí! Jak jsi mě našel? Kdo ti řek, kde jsem? Romeo Láska. To ona přivedla mě sem. Dala mi radu, já jí půjčil oči. Při luně na nebi ti přísahám, Co stříbrem skrápí temné skráně stromů Nejdražší má lásko Julie Ne, nepřísahej. I když jsi má radost, ze slibů lásky žádnou radost nemám. Jsou příliš náhlé, příliš ukvapené, jako blesk jsou, co pomine vždy dřív, než řekneš zablýsklo se. Dobrou noc, můj milý. Poupě lásky dozraje v nádherný květ, až setkáme se zase. Romeo Být tak tvůj spánek dopřál bych ti klid, šťastný, že mám se v tobě usídlit. Za mnichem Vavřincem chci rychle jít mou velkou lásku musí posvětit. 11

120 (V kostele u otce Vavřince) Romeo Dobrý den, otče. Vavřinec Bůh kéž požehná ti a dobrem ti tvůj dobrý pozdrav vrátí. Řekni mi však, co to má za příčinu, že jsi tak časně vzhůru, milý synu. Romeo Jasně vám říkám: dcera Kapuleta se včera stala středem mého světa. Já jí dal srdce, ona své mi dala, schází jen slova, co by požehnala našemu svazku. Rád vám na otázku, jak jsem si našel svoji velkou lásku odpovím pak. Teď volám do nebes: Oddejte nás, moc prosím! Ještě dnes! Vavřinec: Co s tebou, ptáčkem přelétavým? Mám nápad možná trápení tě zbavím. Snad se, když požehnám vašemu svazku, i nenávist dvou rodů změní v lásku. Romeo Dokud je žhavé, železo chci kout. Vavřinec Jen klid. Kdo spěchá, může zakopnout. 12

121 3. Chůva Přeju dobré jitro, páni. Jestli jste mladý pan Romeo, mám pro vás sdělení důvěrného rázu. Slečna mi řekla, že vás mám najít. Romeo Vyřiď slečně můj pozdrav. Chůvo. Popros ji, ať pod nějakou záminkou hned přijde do cely otce Vavřince. Ten nás vyzpovídá a pak hned oddá. Chůva Dnes odpoledne ji tam máte, pane. (U Julie v pokoji) Julie Kde vězí chůva? V devět odešla a do půl hodiny tu měla být. Už jde! Mluv, dušinko, mluv! Co mi neseš? Chůva Svět se snad nezboří, když chvilku počkáš. Vždyť sama vidíš, že mi došel dech! Julie Nech už těch nářků! Co řek Romeo? Chůva Máš dovolení jít dnes ke zpovědi? Julie Mám. Chůva Tak honem běž za otcem Vavřincem. Čeká tě ženich. Budete se brát! Jak krásně zrudla naše slečinka! Julie Za štěstím letím, jak bych křídla měla! (U Vavřince v kostele) Vavřinec Kéž tomu sňatku nebe požehná a zítřek ať nás nevytrestá žalem. Už radši pojďte, vezmeme to zkrátka. Vždyť jinak hrozí, že budete svoji, dřív než vás v jedno svatá církev spojí. 13

122 4. (Ve městě skupiny mladíků od Kapuletů a Monteků) Benvolio Pojďme pryč, Merkucio, moc tě prosím. Na každém rohu stojí Kapulet a v horkém vzduchu visí další rvačka. V takovém horku horké hlavy vřou. Tybalt Zdravím vás, páni. S jedním z vás chci mluvit. Právě přichází můj člověk. Romeo, láska, kterou k tobě cítím, mě nutí k vyznání: jsi darebák. Romeo Mám důvod tě milovat, Tybalte, což vysvětluje, proč tvé urážky mě nerozčílí. Darebák však nejsem, to si piš! Sbohem. Vidím, že mě neznáš. Tybalt Takhle se nevyvlékneš, chlapečku, z urážek vůči mně. A proto tas! Merkucio Tvůj kord je nějak línej. Vytáhni ho za uši, a rychle! Nebo ten můj ti hvízdne kolem uší, než ho vytáhneš! Tybalt Jsem připraven! Romeo Nech toho, Merkucio, zastrč kord! Pánové, nechte toho, prosím vás! Tybalte, Merkucio! V ulicích Verony vladař rvačky zakázal! Tybalte! Merkucio! (Tybalt bodne Merkucia pod Romeovou paží.) Merkucio Koupil jsem ji! Odnes mě někam, Benvolio! A rychle, nebo tu omdlím! Mor na vaše rody! Zbývá jen popřát červům dobrou chuť. Mám ji, a pořádně! Ty vaše rody! Benvolio Merkucio je mrtev, Romeo. Statečná duše stoupá do nebe, aby se shůry mohla vysmát světu. 14

123 Zuřivý Tybalt se k nám zase vrací. Romeo Ruku ať vede mi jen zuřivost! Nad hlavou máme duši Merkucia. (Šermují. Tybalt padne.) Benvolio Honem pryč, Romeo! Tybalt je zabit, měšťané sem jdou. Romeo Osud si se mnou zahrává. (Romeo odejde.) 15

124 5. Kníže Kdo vyprovokoval tuhle rvačku? Benovilio Tybalt. Věřte mi, kníže, tak to bylo. Romeo ho chtěl nejdřív přesvědčit, jak nesmyslný je ten svár a jakou nelibost ve vás vyvolá. Kníže Zabíjel jeden, zabil i ten druhý. Kdo bude splácet ty krvavé dluhy? Montek Romeo ne. Svou chybou dobrou konal. Jen předjal to, co plyne ze zákona, když sprostou vraždu přítele sám mstil. Kníže Msta není zákon. Sám se odsoudil. K vyhnanství. Vaše rozhádané domy mou vlastní krev dnes mají na svědomí. Já vám dám ostře, tím si buďte jisti, pocítit osten vlastní nenávisti. Romeo musí okamžitě odsud, když neposlechne, zpečetí svůj osud. To tělo odkliďte a vězte každý, že vraždí ten, kdo nepotrestá vraždy! (U Vavřince v kostele) Vavřinec Romeo, vylez! Přestaň se už bát! Neštěstí k tobě vzplálo velkou láskou a za ženu máš paní Pohromu. Romeo Jak zní můj ortel, otče, co mě čeká? Mluv, jaký další smutek se chce se mnou seznámit? Vavřinec Kníže byl k tobě mnohem vlídnější. Čeká tě jenom vyhnanství, ne smrt. Romeo Dík za tu vlídnost. Kéž bys řekl smrt! Vždyť vyhnanství je pro mne hrůznější než smrt! Ne, vyhnanství, to ne, to ne! 16

125 Vavřinec Zadrž, ty zoufalče! Jsi vůbec muž? Jak muž sic vypadáš, však vyvádíš jak ženská! Běsníš jak zvíře, které nemá rozum! Já vážně myslel, že jsi solidnější. Žes zabil Tybalta, chceš zabít sebe a tím, že sebe potrestat chceš smrtí, zabiješ ženu, pro kterou jsi život? Urážíš tělo, duši, život sám! Svatý slib lásky změníš v pustou lež, když vraždíš lásku, kterou bys měl ctít. Honem jdi za svou láskou, jak jsi slíbil, vylez k ní nahoru a utěš ji. Odejdi dřív, než rozestaví stráže, protože pak bys nemoh do Mantovy, kde budeš, dokud nenastane čas oznámit sňatek, smířit přátele, požádat vladaře o odpuštění a přivítat tě zpátky ve Veroně s tisíckrát větší radostí, než jsi z ní šel. 17

126 6. (U Kapuletů doma) Paris Čas smutku, pravda, není čas námluv. Kapulet Za dceru ručím, vzácný pane. Bude souhlasit. Promluv s ní, ženo, dřív než půjdeš spát. Oznam jí, že ji hrabě miluje, řekni, že ve čtvrtek si vezme pana hraběte. Připrav ji na svatební den! (U Julie v pokoji, loučení s Romeem) Julie Ty už chceš jít? Vždyť ještě není ráno. To byl jen slavík, skřivan ještě ne, co vyplašil tě pronikavým zpěvem. Romeo Skřivan to je a ohlašuje úsvit. Dohasly svíce hvězd, den po špičkách se plíží mlhou na vrcholky kopců. Když půjdu, budu žít; když ne, tak umřu. Buď sbohem, lásko! Je čas jít. Julie Uvidíme se, lásko, ještě někdy? Romeo Určitě. O všech útrapách a strázních se nám pak bude dobře povídat. (Romeo odejde, do pokoje vstoupí matka Julie) Paní Kapuletová Ty pláčeš pro bratrance, děvče? Slzami chceš ho z hrobu vyplavit? Tybalta pomstíme, jen žádné strachy! Mám pro tebe však radostnější zprávu. Ve čtvrtek, dítě, a hned časně zrána, vznešený, mladý, skvělý kavalír, sám hrabě Paris si tě v kostele svatého Petra vezme za ženu. Julie Při svatém Petrovi ti přísahám, že si mě v kostele svatého Petra za ženu nevezme. Nač ten spěch? Vyřiďte otci, že se nechci vdávat. Až budu někdy chtít, vezmu si radši 18

127 Tybaltova vraha než Parise! (U otce Vavřince v kostele) Julie Zavřete dveře a pak plačte se mnou. Se mnou je konec. Pomoci mi není. Vavřinec Klid, dcero. Věděl bych, jak z toho ven. Jdi domů, tvař se vesele, všem řekni, že Parise si vezmeš. Tady máš lahvičku. Než půjdeš spát, vypiješ tenhle výtažek a hned pocítíš chlad a silnou ospalost. Tep se ti zcela vytratí i dech, nebudeš jevit známky života, tváře a rty ti zcela zesinají, svaly ti ochrnou a budeš celá chladná a tuhá, jak bys byla mrtvá. A v této vypůjčené masce smrti zůstaneš celých čtyřicet dva hodin, pak vzbudíš se jak z příjemného spánku. Když ženich ráno přijde za tebou, aby tě vzbudil, nalezne tě mrtvou. A potom, jak je v naší zemi zvykem, v tvých nejkrásnějších šatech na marách tě odnesou do starobylé hrobky, kde leží všichni z rodu Kapuletů. Než znovu přijdeš k sobě, Romeo z mých listů zví o našem úmyslu. Přijede sem, a až se probudíš, budeme oba s tebou. Téže noci tě Romeo unese do Mantovy. Musíš být ale pevně rozhodnuta a ženský strach tě nesmí odradit. Julie O strachu nemluv a dej mi tu tresť! Vavřinec Tumáš. Když budeš silná, vše se zdaří. Po jednom mnichovi pošlu hned zprávu pro tvého muže Romea. Bůh s námi. Julie Má láska sílu, síla pomoc dá mi. Sbohem, otče. 19

128 7. (U Kapuletů doma) Kapulet Tak kde se touláš, hlavo umíněná? Julie Už vím, můj pane, jak se musím kát za vzpurnou neposlušnost vůči vám a vaší vůli. Otec Vavřinec mi přikázal, abych vás odprosila. Promiňte mi to, otče, prosím, budu vás ve všem navždy poslouchat. Kapulet Ať hrabě přijde. Řekněte mu to. A svatba může být už zítra ráno! Ten svatý mnich je pro nás Boží dar a celé město je mu zavázáno. Julie Nešla bys se mnou do pokoje, chůvo? Pomoz mi vybrat vhodné oblečení a připravit se na zítřejší den. Tyhle jsou asi nejlepší, máš pravdu. Dnes v noci chci být sama, milá chůvo. Musím se modlit, prosit o milost, Aby se na mě nebe usmálo. Jsem hříšná duše, ty to dobře víš. Sbohem! Jen Bůh ví, kdy se setkáme. Chvějivý strach mě mrazí v žilách tak, jako by ze mě vyprchával život: zavolám je zpět, ať mě utěší. Chůvo! Však k čemu by mi tady byla? Ten výjev hrůzy musím sehrát sama. Kde tě mám, lahvičko? Co když ta tresť se mine účinkem? Budu se muset zítra ráno vdát? Ne, tohle tomu zabrání; lež tady. Romeo! Připíjím ti na zdraví. (Další ráno) Chůva Vstáváme, slečno, vstáváme, a rychle! Dává si načas, co, ta potvůrka! Julie, broučku, no tak bude to! To si šla lehnout ve svatebních šatech? Musím ji vzbudit! Slečno, slečno, slečno! 20

129 Můj bože! Pomoc! Slečna umřela! Že já se vůbec narodila. Pomoc! Ne, to chce loka. Pane! Milostpaní! Paní Kapuletová Co? Chůva Tady, tady! Já to nepřežiju! Paní Kapuletová Mé dítě jediné! Můj živote! Prober se, vzbuď se, nebo umřu taky! Zavolejte pomoc! Pomoc, pomoc! Kapulet Pusťte mě k ní! Je celá studená. Údy má ztuhlé. Krev v ní neproudí. Tyhle rty den už dávno opustil. Smrt na ni dolehla jak krutý mráz na nejkrásnější jarní květinu. Paní Kapuletová Nešťastný, prokletý, žalostný den! Zoufalou chvíli nachystal nám čas na té věčné, namáhavé pouti! Jediné štěstí, jediná má radost, jediná útěcha, jediná dcera, a vezme mi ji hrůzná, krutá smrt! Vavřinec Pojďte už, pane, madam vzácný hrabě, slavnostním krokem půjdeme za nevěstou. Doprovoďme ji na poslední cestu. 21

130 8. (Romeo je v Mantově, čeká na zprávy o Julii) Romeo Baltazar nese zprávy z Verony. Tak co, máš pro mě dopis od Vavřince? Jak se má Julie? A co můj otec? Co moje láska? Na ni se ptám znova, neboť nic není zlé, když jí je dobře. Baltazar Už je jí dobře, takže není zle. Tělo spí sladce v hrobce Kapuletů a její duše žije s anděly. Já viděl, pane, jak ji pohřbívají, a pak jsem tryskem odjel za vámi. Promiňte, že vám nesu smutné zprávy, dělám jen to, co jste mi nařídil. Romeo Ne, hvězdy, ne! Já nepřijmu svůj osud! Dones mi papír a inkoust. Kde bydlím, víš dobře. Najmi koně. Odjíždím! Dnes v noci budu s tebou spát, má lásko. Vím, jak to udělám. Znám lékárníka. Bydlí kousek odsud. (Před domem lékárníka) Vyjdi ven, člověče. Vím, že jsi chudý. Tady máš čtyřicet dukátů. Dej mi lahvičku jedu, ale pořádného, aby se dostal do krve tak rychle, že kdo ho vezme, padne ihned mrtvý. Lékárník Rozpusťte tohle v čemkoli, co teče, a vypijte to. I kdybyste měl sílu za dvacet, zabije vás to. Romeo Smrtelný jed jak lék mi srdce zhojí: s Julií v hrobce budem navždy svoji. 22

131 (U Vavřince v kostele) Jan Ozvi se, jsi tam, bratře františkáne? Vavřinec To bude určitě hlas bratra Jana. Buď vítán z Mantovy. Co Romeo? Neseš-li od něj dopis, dej mi ho. Jan Hledal jsem na tu cestu společnost, bosého bratra z řádu františkánů, jenž ve Veroně navštěvuje choré. Jakmile jsem ho našel, městská stráž, v domnění, že jsme oba byli v domě, v němž začal řádit nakažlivý mor, nás z toho domu nepustila ven. Cesta do Mantovy se nekonala. Vavřinec Kdo tedy dopis dones Romeovi? Jan Tady je. Nemoh jsem jej doručit. Vavřinec Nešťastná náhoda! A nebezpečná! Nebyl to pouze zdvořilostní dopis. Byly v něm důležité pokyny. To zdržení je neblahé! Běž, rychle, sežeň mi někde páčidlo a přines mi je sem. Moc tě prosím, bratře Jene. Teď musím za ní do hrobky jít sám. Julie přijde k sobě do tří hodin. Bude mi vyčítat, že Romeo nedostal zprávu o tom, co se stalo. 23

132 9. (U hrobky Kapuletů) Romeo Podej mi krumpáč a to páčidlo, tenhle list vem a zítra brzo ráno ho nezapomeň předat otci. Teď světlo. Do lože smrti hodlám sestoupit, abych tam spatřil tvář své drahé ženy. Romeo Ty tlamo krvavá, ty mordo smrti, Spolkla jsi právě nejkrásnější sousto na zemi. Vypáčím ti čelisti a do chřtánu ti nacpu zákusek. Paris Památku mrtvých takhle znesvěcovat! Až za hrob sahá tvoje krutá pomsta, odporný Monteku? Zatýkám tě! Usvědčen jsi už byl. Teď půjdeš na smrt. Romeo Tos řekl přesně. Jen proto jsem tady. Nezahrávej si se zoufalcem, chlapče. Tak na co čekáš, zmiz! A žij blaze. Jen ber, když milost nabízí ti blázen. Paris Já nemám proč tě prosit o milost a jako zločince tě zatýkám. Romeo Tak ty si nedáš říct? Jak myslíš, chlapče. (Bojují spolu.) Paris Dostals mě. Teď tě prosím o milost. Ulož mě v hrobce vedle Julie. (Umře) Romeo Rád. Nejdřív se však podívám, kdo jsi! Příbuzný Merkucia, hrabě Paris! Já, mrtvý muž, teď pohřbím mrtvého. Někteří lidé na rozhraní smrti bývají veselí. Říká se tomu předsmrtný záblesk světla. Bohužel já žádný záblesk nevidím, má lásko, smrt ti už vzala dech, však krásu ne. Tvá krása smrti ještě vzdoruje 24

133 a její korouhev ti rudě žhne na rtech a na tvářích. Smrt na nich ještě svůj bílý prapor nevyvěsila. Teď stejná ruka, co ti vzala život, ukončí život tvého nepřítele. Na lásku připíjím! (Vypije jed) Lékárník nelhal. Až k smrti krásně líbá jeho jed. (Padne) Vavřinec Kdo tam? Baltazar Váš přítel, otče. Uvnitř je můj pán. Vavřinec Kdo to je? Baltazar Romeo. Vavřinec Jak dlouho už tam je? Baltazar Půl hodiny. Vavřinec. Počkej tu. Já tam půjdu sám. Mám strach, že se tu stalo něco neblahého. Vavřinec Romeo! Co znamenají, proboha, ty stopy od krve? Vedou do kamenné hrobky. Romeo! Mrtvý! Tady leží Paris! A celý v krvi! Jaká zvrácenost způsobila tu přežalostnou spoušť? Slečna se pohnula. (Julie vstane) Julie Utěš mě, otče. Kde je Romeo? Pamatuji si, kde jsem měla být, a taky tam jsem. Kde je Romeo? Vavřinec Pojď rychle pryč, dcero. Tvůj muž ti mrtvý leží po boku, Paris tamhle. Skryju tě v klášteře milosrdných sester, pojď. Julie Nepůjdu nikam. Romeo svírá lahvičku. To jed mu, vidím, pomoh na věčnost. Už jdou, tak honem! Ještě že máš dýku! (Vezme Romeovu dýku.) 25

134 Tady tě schovám. Tady zrezivěj. (Bodne se a padne.) 10. (Před hrobkou) První strážný Všude krev! Prohledejte hřbitov! Zatknout každého, koho tady najdete! Vzburcujte knížete a Kapulety, Monteky také. Prohledejte hřbitov! Druhý strážný Tady ten mnich se třese, lká a pláče. Ten krumpáč s lopatou jsme našli u něj. Postranním vchodem spěchal ze hřbitova. Kníže Co se tu děje, jaké neštěstí? Co nás to ruší takhle brzo ráno? Kapulet Proč Verona je vzhůru nohama? Montek Má žena zemřela dnes v noci, kníže. Synovo vyhnanství ji utrápilo. Čeká mě tady další pohroma? Kníže Uvidíš sám. Jen pohleď. Montek Cos mi to proved, nevychovanče? Do hrobu spěchat! Otce předběhnout! Kníže Zavřete ústa rozvodněným nářkům. Předveďte podezřelé. Vavřinec Podezřelý jsem já, ač nejmíň schopen činu. Místo i čas těch strašných jatek svědčí proti mně. Chci se obvinit i zprostit viny, odsoudit se i obhájit. Kníže Řekni nám vše, co o té věci víš. Vavřinec Já budu stručný, neboť na dlouhé povídání mi nestačí už dech. Julie byla žena Romea Věrní si oba jsou i ve smrti. Já jsem je tajně oddal. Tentýž den Romeo zabil Tybalta a musel z města. To pro něho, ne pro Tybalta, 26

135 se Julie tak trápila. A vy, abyste dceru zbavil zármutku, násilím jste ji chtěl vdát za hraběte. Ona mne ale poté vyhledala a jako šílená mne prosila, abych té druhé svatbě zabránil, jinak že se prý zabije v mé cele. Dal jsem jí proto uspávací lektvar, jenž účinkoval přesně, jak jsem chtěl: jevila po něm všechny známky smrti. A Romeovi mezitím jsem napsal, aby dnes v noci přijel za Julií a pomoh jí vstát z dočasného hrobu dnes v noci lektvar přestal účinkovat. Však bratr Jan, jenž doručit měl dopis, se zdržel kvůli moru a ten list mi včera večer vrátil. V době, kdy se Julie měla probudit, jsem šel do hrobky sám a chtěl ji schovat v cele až do doby, kdy Romeo se vrátí. Pár minut předtím, než se probrala, jsem přišel do hrobky a našel tam mrtvého Romea i Parise. Ona se vzbudila a já ji prosil, aby svůj osud nesla trpělivě a rychle se mnou z hrobky odešla. Nějaké hlasy mě však vylekaly, zoufalá Julie tam zůstala A podle všeho si pak vzala život. Tolik má výpověď. Ten sňatek vám dosvědčí chůva. Jestli čímkoli jsem nechtě přispěl k této tragédii, zaplatit za to chci svým životem. Suďte mne přísně podle zákona. Kníže Co tomu říká Kapulet, co Montek? Pohroma vzešla z vaší nenávisti! Bůh za trest láskou zabil vaše drahé! I já jsem ztratil dva své příbuzné za to, že vaši zášť jsem netrestal. Trest stihl všechny. Kapulet Bratře Monteku, 27

136 Přijmi mou ruku jako vdovské věno mé dcery. Montek Já tvé dceři na hrob dám z ryzího zlata ulít krásnou sochu: ať dokud Verona je Veronou, za věrnou lásku září jako tryzna ta Juliina zlatá podobizna. Kapulet Já stejný pomník zřídím Romeovi i on je oběť naší zhoubné zloby. Kníže Pochmurné jitro chmurný smír nám věstí, zármutkem slunce hlavu svěsilo. Zbývá jen zvážit milosti i tresty, odpustit nevinným a ztrestat zlo. Smutnější příběh nikdo nevypoví než ten o Julii a Romeovi. 28

137 Příloha a, č. 4: Fotografický záznam průběhu projektu PONDĚLÍ 1 Komunitní kruh/elipsa (scházení, ukončování, společná činnost) 2 Úvodní vstup o období renesance 3 Prezentace skupin o tématech k dobovému kontextu 29

138 ÚTERÝ 4 Procházka renesančním Brnem 5 Návštěva skladu kostýmů Janáčkova divadla 6 Výklad o renesanční módě 8 Závěrečná reflexe dne ve třídách 7 Zkouška kostýmů 30

139 STŘEDA 9, 10 Výtvarný workshop - abstraktní malba při poslechu hudby 11 AJ práce na pracovním listu 12 Porozumění textu daného úryvku - "přezkoušení" 13, 14 Ukázky hudebních nástrojů pro jednu skupinu 15 Písemný zápis hudby 16, 17 Ukázka výsledků výtvarného workshopu - abstraktní malba 31

140 ČTVRTEK 18 Taneční workshop - tanec pavana 19, 20 Ženské a mužské renesanční kostýmy 21, 22, 23 Hudební tvořivá činnost ve skupinách 32

141 PÁTEK: Závěrečné vystoupení 33

142 32 Závěrečné foto - 60 žáků, realizační tým a hosté 33, 34, 35 Nástěnky - výstava všech materiálů a výstupů projektu 34

143 36, 37 Vyplněný pracovní list Procházka renesančním Brnem 35

144 37 Vyplněný pracovní list k porozumění textu 36

145 38 Vyplněný pracovní list do anglického jazyka 37

146 Kreativní písemné záznamy hudby skupin žáků 38

147 39

148 40

149 41

150 42

151 43

152 Odznáčky jako upomínka projektu 44