PŘÍLOHY. Příloha I: Degenerativní změny na páteři

Transkript

1 PŘÍLOHY Příloha I: Degenerativní změny na páteři Obr. 1: Schematické znázornění rozvoje degenerativních změn na krčním obratli. Pravá polovina obratle změněna spondylózou (podle: Bednařík 2000). Obr. 2: Schematické znázornění rozvoje degenerativních změn na bederním obratli. Pravá polovina obratle změněna spondylózou (podle: Bednařík 2000). Obr. 3: Rozvoj degenerace disku (podle: Bell 2006).

2 Příloha II: Přehled klinické symptomatologie při postižení jednotlivých nervových kořenů Hernie Kořen Symptomy C2-3 C3 Bolest a senzitivní deficit: zadní plocha krku, processus mastoideus, boltec Motorický deficit a atrofie: klinicky nelze detekovat Reflexní změna: žádná C3-4 C4 Bolest a senzitivní deficit: zadní a přední plocha krku Motorický deficit a atrofie: klinicky nelze detekovat Reflexní změna: žádná C4-5 C5 Bolest a senzitivní deficit: krk, rameno, přední plocha paže Motorický deficit a atrofie: m. deltoideus, m. biceps brachii Reflexní změna: bicipitální reflex C5-6 C6 Bolest a senzitivní deficit: krk, rameno, mediální okraj lopatky, zevní okraj paže a předloktí, prst Motorický deficit a atrofie: m. biceps brachii, m. brachioradialis Reflexní změna: bicipitální reflex C6-7 C7 Bolest a senzitivní deficit: krk, rameno, mediální okraj lopatky, dorzální plocha paže, předloktí a ruky, prst Motorický deficit a atrofie: m. triceps brachii Reflexní změna: tricipitální reflex C7-Th1 C8 Bolest a senzitivní deficit: krk, rameno, mediální okraj lopatky, mediální plocha paže a předloktí, prst Motorický deficit a atrofie: drobné svaly ruky a flexory prstů Reflexní změna: reflex flexorů ruky a prstů Th1-2 Th1 Bolest a senzitivní deficit: lopatka, mediální plocha paže Motorický deficit a atrofie: mm. interossei Reflexní změna: žádná Tab. 3: Přehled klinické symptomatologie při postižení jednotlivých krčních kořenů (podle: Bednařík 2000).

3 Příloha II: Přehled klinické symptomatologie při postižení jednotlivých nervových kořenů - pokračování Hernie* Kořen Symptomy L5/S1 S1 Bolest a senzitivní deficit: zadní plocha hýždě, stehna a bérce, zevní okraj nohy, malík L4/5 L5 L3/4 L4 Motorický deficit a atrofie: m. triceps surae, flexory bérce, m. gluteus maximus Reflexní změna: reflex Achillovy šlachy Bolest a senzitivní deficit: zevní plocha stehna, anterolaterální plocha bérce, dorzum nohy, prstec Motorický deficit a atrofie: m. extensor hallucis longus, m. extensor digitorum longus, částečně m. tibialis anterior, abduktory kyčle Reflexní změna: žádná Bolest a senzitivní deficit: přední plocha stehna, vnitřní plocha bérce, vnitřní kotník Motorický deficit a atrofie: m. quadriceps femoris, adduktory kyčle, m. tibialis anterior Reflexní změna: patelární reflex * v případě nejčastějšího laterálního výhřezu disku Tab. 4: Přehled klinické symptomatologie při postižení jednotlivých lumbosakrálních kořenů (podle: Bednařík 2000).

4 Příloha III: Příklady uvolňovacích a protahovacích cviků 1. PIR na horní část m. trapezius (obr. 4): ležíme na zádech, rukou uchopíme okraj lůžka, druhou ruku si položíme okolo hlavy (dlaň a prsty jsou nad uchem natažené paže). Lehkým tahem ukláníme hlavu, až pocítíme napětí svalů. Pak asi po dobu 10 sekund lehce tlačíme hlavu do úklonu proti přiloženým prstům a nadechujeme se. Poté tlak uvolníme, vydechujeme a hlavu opět volně táhneme do úklonu k rameni pokrčené ruky, až opět pocítíme napětí svalů. Vše opakujeme 2-3x. Obr. 4: PIR na horní část m. trapezius (podle: Rychlíková 2004). 2. AGR na m. SCM (obr. 5): ležíme na zádech, ramena jsou na okraji lehátka, hlava v 45 st. rotaci volně visí přes okraj stolu (je rotována k opačné straně od relaxovaného svalu). Tahem hlavy se sval pasivně protahuje při výdechu (nádech i výdech se snažíme prodloužit na cca 20 sekund). Vše opakujeme 2-3x. 3. Protažení m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. triceps surae a zadní skupiny stehenních svalů (obr. 6): chodidlem jedné nohy se opřeme o stupínek, druhou nohu zanožíme tak daleko, až pocítíme tah svalů (podle zkrácení v oblasti břicha, nebo na zadní straně stehna, nebo na přední straně stehna, nebo na lýtku). V této poloze několikrát zapérujeme přenesením hmotnosti na nohu opřenou o stupínek. Poté končetiny vyměníme. Obr. 5: AGR na m. SCM (podle: Rychlíková 2004). Obr. 6: Protažení m. iliopsoas a dalších svalů DK (podle: Rychlíková 2004).

5 Příloha IV: Příklady rotačních cviků Mezi spinální cviky patří také nenáročné cviky k procvičení páteře do rotace. Jsou zaměřeny na protažení a uvolnění svalů, na zvětšení rozsahu pohybu páteře a celkové uvolnění. Jsou prováděny s různými polohami DKK (čím větší je flexe v kolenou, v tím vyšších úsecích páteře je maximální rotace) a za současného správného dýchání (rotace se provádí při nádechu, změna směru rotace k druhé straně při výdechu). Základní polohou je leh na zádech s upaženými HKK (dlaně jsou obráceny vzhůru). 1. rotační cvik (obr. 7): základní poloha, DKK máme nataženy a v mírné abdukci. Cvik zahájíme stažením břišních svalů, pak otáčíme pánev a DKK do strany, hlavu otáčíme zvolna na druhou stranu. Pohyb provádíme pomalu, nenásilně. Hrudní páteř a ramena zůstávají při otáčení na podložce. 2. rotační cvik (obr. 8): základní poloha, DKK máme přitisknuty vnitřními kotníky k sobě. Jinak je provedení stejné jako u 1. cviku. Obr. 7: 1. rotační cvik (podle: Rychlíková 2004). Obr. 8: 2. rotační cvik (podle: Rychlíková 2004). 3. rotační cvik (obr. 9): základní poloha, nohy máme překříženy ve výši kotníků. Nahoře bude vždy ta noha, kam otáčíme hlavu. Otočíme pozvolna hlavu k rameni, současně stáhneme břišní svaly, zvolna otáčíme pánev a DKK na opačnou stranu. Při změně směru rotace se mění překřížení DKK. Relaxační cvik (obr. 10): základní poloha, DKK jsou v mírné abdukci. Zhluboka se nadechujeme, hlavu zakláníme a současně provádíme plantární flexi obou chodidel a pronaci předloktí. Ve výdechu se zcela uvolníme, hlavu rotujeme ke straně. Tento cvik se provádí po každém rotačním cviku, při kterém se mění postavení DKK. Obr. 9: 3. rotační cvik (podle: Rychlíková 2004). Obr. 10: Relaxační cvik (podle: Rychlíková 2004).

6 Příloha V: Příklady posilovacích cviků na zádové svalstvo 1. Sedíme na židli (nebo na zemi na patách či v tureckém sedu), s nádechem vzpažíme, s výdechem pomalu a silou připažíme - pokrčíme paže v loktech, lokty přitahujeme k pasu, hřbety rukou se snažíme protlačit co nejvíce vzad. Hlavu celou dobu vytahujeme v prodloužení krční páteře, ramena a lopatky stahujeme dolů (obr. 11). Opakujeme 5-7x (stejně tak všechny následující posilovací cviky). 2. Sedíme (viz výše), zapažíme (palce směřují k sobě, dlaně vzhůru). V krajní dosažené poloze provedeme s nádechem pomalu a silou zevní rotaci v rameni, tzn. palce směřují od sebe, dlaně dolů. S výdechem se vracíme do výchozí polohy (obr. 12). Obr. 11: Posilování zádových svalů Obr. 12: Posilování zádových svalů 3. Ležíme na břiše (břicho podložené srolovaným ručníkem, aby se nezvětšovala bederní lordóza). Upažíme a pokrčíme HKK v loktech tak, aby předloktí směřovala k hlavě a dlaně k podložce. S výdechem zvedneme paže nad podložku, hřbety rukou tlačíme vzhůru. Hlava zůstává opřená o čelo. Po krátké výdrži se s výdechem vracíme zpět (obr. 13). 4. Ležíme na břiše (viz výše), ruce složíme pod čelo. S nádechem stáhneme ramena a lopatky dolů, hlavu vytáhneme v prodloužení krční páteře a pomalu zvedáme trup i lokty nad podložku. Důležité je vyvarovat se prohnutí v bedrech a záklonu hlavy. S výdechem se vracíme do výchozí polohy (obr. 14). Obr. 13: Posilování zádových svalů Obr. 14: Posilování zádových svalů

7 Příloha VI: Příklady posilovacích cviků na břišní svalstvo 1. Ležíme na zádech, pokrčené DKK opřeme chodidly o zem, bedra přitiskneme k podložce, ruce v týl. S výdechem pomalu zvedáme hlavu a ramena tak, aby zůstal dolní úhel lopatek na zemi. Bradu přitahujeme k hrudníku. Po krátké výdrži se s nádechem pomalu vracíme zpět (obr. 15). 2. Ležíme na zádech, lýtka položíme na židli, kolenní klouby v pravém úhlu, bedra pevně přitiskneme k podložce. Ruce dáme v týl, šíji a ramena uvolníme. S výdechem plynule zvedáme hlavu a ramena mírně na podložku, DKK jsou stále uvolněné. Po krátké výdrži se s výdechem pomalu vracíme zpět (obr. 16). Obr. 15: Posilování břišních svalů Obr. 16: Posilování břišních svalů 3. Ležíme na zádech, mírně pokrčené DKK přednožíme a překřížíme bérce. Trup svírá se stehny pravý úhel (při pocitu napětí v bedrech úhel zmenšíme), HKK podél těla. S výdechem zvedáme plynule hlavu a ramena mírně nad podložku, současně přitahujeme kolena k hrudníku. Po krátké výdrži se vracíme s nádechem do výchozí polohy (obr. 17). 4. Ležíme na zádech, pravé chodidlo opřeme o podložku, levý bérec o pravé stehno, bedra tiskneme k podložce. Upažíme levou ruku, pravou si dáme za hlavu. S výdechem zvedáme pravé rameno směrem k levému kolenu, pohyb je veden ramenem, nikoliv loktem. Po krátké výdrži se vracíme s nádechem zpět do výchozí polohy (obr. 18). Obr. 17: Posilování břišních svalů Obr. 18: Posilování břišních svalů

8 Příloha VII: Příklady posilovacích cviků na hýžďové svalstvo 1. Ležíme na zádech, chodidla opřená o podložku na šíři pánve. S výdechem stáhneme svaly hýžďové, břišní a dna pánevního, podsadíme pánev a silou ji zvedneme do mostu. Krátce setrváme ve výdrži a s nádechem se vracíme do výchozí polohy (obr. 19). 2. Ležíme na levém boku, pravá paže pokrčená a opřená o předloktí před tělem, hlava položená na pokrčené levé paži, DKK pokrčeny (kyčelní i kolenní klouby svírají pravý úhel), pánev překlopená vpřed. Pomalu zvedáme pravé koleno ke stropu, vnitřní hrany chodidel zůstávají u sebe. Po krátké výdrži se vracíme zpět do výchozí polohy (obr. 20). Obr. 19: Posilování hýžďových svalů Obr. 20: Posilování hýžďových svalů 3. Ležíme na levém boku (viz výše). Pomalu unožíme pravou DK, pata vede pohyb. Po krátké výdrži se vracíme do výchozí polohy (obr. 21). 4. Podpor klečmo na předloktích, hlava v prodloužení krční páteře, ramena uvolněná. Tahem zanožíme levou DK pokrčenou v koleni (všechny klouby by měly svírat pravý úhel). Neprohýbáme se v bedrech, koleno zvedáme maximálně do úrovně pánve. Po krátké výdrži se vracíme zpět (obr. 22). Obr. 21: Posilování hýžďových svalů Obr. 22: Posilování hýžďových svalů

9 Příloha VIII: Správné provádění pohybových stereotypů 1. Leh na lůžku: poloha na břiše je nevhodná, při poloze na zádech či na boku je velmi významné podložení hlavy (obr. 23). To je závislé na držení hlavy a průběhu hrudní páteře. Při nevhodném podložení (vysoký, nebo naopak velmi nízký polštář) je hlava, a tím i krční páteř, v předklonu, záklonu, či úklonu, což může způsobovat potíže. Obr. 23: Podložení hlavy v poloze na zádech a na boku (podle: Rychlíková 2004). Obr. 24: Sed v přední, střední a zadní poloze (podle: Rašev 1992). 2. Sed na židli: jako vzor správného sedu bývá označován odlehčující sed dle Brőggera (obr. 25) - DKK svírají úhel asi 45 st. (celé plosky na podlaze a v prodloužení stehen, paty pod kolenními klouby, kolenní klouby o něco níže než klouby kyčelní), pánev klopíme dopředu, hrudník vytahujeme směrem kraniálním, hlava v prodloužení páteře, ramena uvolněná, stažená dolů a dozadu. Každopádně každá déletrvající poloha je nevýhodná, proto je pacientům se sedavým zaměstnáním doporučován sed dynamický (židle s dynamickým systémem, labilní plochy, střídání předního, středního a zadního sedu) (obr. 24). Obr. 25 a: Při napřímené páteři Brőgger doporučuje zvednutí hrudního koše (podle: Kolář 2007). Obr. 25 b: Kolář doporučuje a snaží se ovlivnit schopnost napřímení páteře při současném maximálně kaudálním postavení hrudníku (podle: Kolář 2007).

10 Příloha VIII: Správné provádění pohybových stereotypů - pokračování 3. Stoj: správně by chodidla měla svírat úhel 30 až 40 st., DKK mírně pokrčené, pánev pouze mírně překlopena dopředu, hýžďové a břišní svaly zpevněné, ramena uvolněná, tažena dolů a dozadu, hlava v prodloužení páteře. Váha je rovnoměrně rozložena na obě DKK. Při delším stoji je vhodné přenášet střídavě váhu ze špiček na paty (obr. 26). Obr. 26: Špatný a správný způsob stoje (podle: Rašev 1992). Obr. 27: Zvedání břemene ze země a z podložky (podle: Rychlíková 2004). 4. Zvedání břemene: Je zcela nevhodné zvedat břemena s napjatými DKK, pouhým předklonem trupu. K ještě většímu přetížení LS páteře dochází při současné rotaci trupu. Správně zvedáme břemeno tak, že jednou nohou mírně vykročíme vpřed, pokrčíme DKK, uchopíme břemeno, přitáhneme je k tělu a zvolna se napřimujeme tím, že extendujeme DKK. Zádovými a břišními svaly přitom fixujeme postavení trupu, který je po celou dobu napřímený (obr. 27).

11 Příloha VIII: Správné provádění pohybových stereotypů - pokračování 5. Další běžné denní činnosti: při všech denních činnostech je základem vzpřímené držení těla (obr. 28). Obr. 28: Špatné a správné provedení běžných denních činností (podle: Rašev 1992).

12 Příloha IX: Návrh životosprávy pro nemocné s bolestmi zad Zachovávat správné držení těla při chůzi, vsedě i ve spánku. Hlava, krk i hrudník musí být drženy v jedné ose. Je nutné nacvičit si správné držení těla před zrcadlem. Spát na lůžku, které má podklad z lamel a zdravotní matraci. Pod hlavu a krční páteř (nikoliv pod ramena) podkládat pouze jeden malý pružný polštářek, který se vahou hlavy neprolehne. Spát na zádech, případně na boku, poloha na břiše ve většině případů nemocné páteři nesvědčí. Nesedět na nízké židli nebo na židli bez opěradla. Židle má být vyšší, opatřena područkami, o které se lze opřít, na opěradle má spočívat celá plocha zad s tím, že bederní část páteře je vypodložena tak, aby zachovávala svoje fyziologické prohnutí. Vsedě stoupne tlak na meziobratlové ploténky nejméně o 40% oproti poloze vleže na zádech s pokrčenýma nohama. Dlouhodobé sezení není tedy pro nemocnou páteř příznivé. Je nutné tuto polohu po 20 minutách prostřídat krátkou chůzí. Při delším cestování vozem přerušovat častěji jízdu, vystoupit z auta a protáhnout si páteř, paže i nohy. Využívat relaxačních poloh vleže. Optimální poloha je vleže na zádech s pokrčenými koleny a ploskami nohou opřenými o podložku (kyčle, kolena i kotníky ohneme téměř do pravého úhlu). Pod bérce je dobré vložit např. válec z deky tak, aby celá jejich váha spočívala na této podložce. Nesprávné zvedání těžších předmětů zvyšuje tlak na páteř oproti poloze vleže téměř o 200%. Je nutno zvedat předměty správně, ne příliš často a ne příliš těžké. K tomu je třeba se zeširoka rozkročit a snažit se břemeno zvednout co nejblíže u těla. Nejlépe je zvedat předmět z podřepu a využít tím lépe svalstva dolních končetin. Nenosit v rukou těžké předměty, rozdělit si jejich váhu do obou rukou, je možnost využívat módy tlumoků na zádech či alespoň tašek přes rameno střídavě. Dobře poslouží i pojízdná taška. Vyhýbat se polohám v předklonu s nataženýma nohama. Při mytí nádobí je nejlépe opřít si jednu nohu na poličku pod dřezem, při stlaní lůžka kleknout jedním kolenem na matraci, při luxování si jednou nohou nakročit. Přizpůsobit si pracovní prostředí tak, aby páteř zůstala co nejvíce napřímena. Pracovní stůl by měl být spíše vyšší, sklon pracovní desky lehce sešikmený směrem k nemocnému. Práce uskutečňované nad úrovní ramen (věšení záclon, prádla apod.) značně zatěžují krční a zádové svalstvo. Pracovní výkony tohoto typu vykonávat co nejblíže hrudníku. Spočívá-li profese nemocného v převážném psaní na stroji, je dobře opatřit si pod archy, které se opisují, tzv. školní stojánek na knihy. Tak lze zabránit zbytečnému předklánění a otáčení hlavy. Obtíže mohou být negativně ovlivněny duševními stresy a depresivními stavy. S klidem a úsměvem jde vše lépe. Celou páteř procvičovat několikrát denně, třeba cvičit i v zaměstnání. Nevyhýbat se ani větší tělesné aktivitě, vhodný sport (plavaní, jízda na kole, běh v přírodě, sportovní hry) zlepší nejen celkovou kondici, ale pomůže zlepšit i stav nemocných zad. Pozor však na sporty, u kterých dochází často k nevhodným rotačním pohybům trupu a k náhlým nárazům (kopaná, hokej, vodní lyžování), těch je nutno se vyvarovat. Tab. 5: Návrh životosprávy pro nemocné s bolestmi zad (podle: Trnavský 1993).