Průrazné napětí transformátorového oleje a jeho význam pro diagnostiku výkonových transformátorů. Ing. Altmann, ARS Group

Transkript

1 1 Průrazné napětí transformátorového oleje a jeho význam pro diagnostiku výkonových transformátorů 1. Úvod Ing. Altmann, ARS Group Měření průrazného napětí transformátorového oleje, díky tradici, dosažitelnosti měřicího zařízení a jednoduchosti měřicí metody, stále zůstává jednou z hlavních diagnostických metod pro posouzení dielektrického stavu výkonových transformátorů. V některých případech je to dokonce i dnes metoda jediná resp. hlavní. Tato metoda je velmi jednoduchá a současné metody poloautomatického měření průrazného napětí oleje v laboratoři v podstatně omezují výskyt a závažnost možných měřicích chyb [L1]. Provedení celého měření je striktně definováno normou IEC a stejně tak je definováno posouzení izolačního stavu transformátoru na základě naměřených hodnot IEC Zdálo by se tedy, že obvyklý požadavek na : o opakovatelnost měření ( s jakou přesností jsem schopen změřit danou veličinu při opakovaném měření) o reprodukovatelnost měření ( s jakou přesností dosáhnu shody naměřených hodnot s ostatními laboratořemi ) [L1] by měl být jednoznačně splněn a to tak, že po změření veličiny průrazného napětí oleje by měl být uživatel přinejmenším schopen rozhodnout zda olej splňuje / nesplňuje kriteria daná normou a následně zda může být daný transformátor bezpečně provozován či nikoliv. Každodenní praxe ovšem mnohdy dokazuje opak. Pole naměřených hodnot Up pro daný transformátor je značně rozptýlené a to i tehdy, kdy olej prokazatelně neobsahuje mechanické nečistoty. Pokud odebereme olej z transformátoru za různých teplot, dostaneme zcela odlišné hodnoty průrazného napětí. Použitá filosofie měření jeden odběr oleje změření průrazného napětí oleje diagnostika, nám není schopna poskytnout ani základní kvalitativní diagnostický závěr zda můžeme daný transformátor bezpečně provozovat či nikoliv a případně za jakých podmínek. K tomu dále přistupuje skutečnost, že u transformátorů jejichž teplota se za provozu výrazně mění, lze jen velmi těžko vzájemně porovnat výsledky současného měření s měřeními která byla provedena v minulosti. Výsledek měření je totiž zřejmě nejen značně ovlivněn teplotou systému který máme posoudit, ale i rychlostí změny této teploty. Při chladnoucím transformátoru naměříme při stejné teplotě nižší hodnoty průrazného napětí, než v případě kdy teplota transformátoru rychle roste. To značně omezuje opakovatelnost i reprodukovatelnost měření, protože praxe prakticky vylučuje zpřesnění dané metody měření tím, že ze všech transformátorů budeme odebírat olej za předem definované teploty. 2. Vnitřní vazby ve zkoumaném izolačním systému olej celuloza výkonového transformátoru Pro zjednodušení našich dalších úvah budeme předpokládat, že náš transformátorový olej představuje dokonale homogenní dielektrické medium tj. například neobsahuje žádné mechanické částice. Standardní vysvětlení proč dochází s rostoucí teplotou transformátoru s poklesu průrazné pevnosti oleje popsáno ve většině literatury např. [L1, L2] ve formě logického řetězce: rostoucí teplota transformátoru (T) rostoucí obsah vody v oleji (Cw) (uvolněné z pevných izolantů) klesající průrazná pevnost (Up,1) klesající okamžitá spolehlivost transformátoru

2 2 Odpovídající blokové schéma systému olej-celuloza je zřejmé z obr. 1 Obr. 1 Blokový diagram závislosti Up,1 = Up,1 ( T, Cp) kde : T střední teplota transformátoru (C) Cw.. obsah vody v oleji (ppm) Cp.. střední obsah vody v celulozových izolantech (%) Up,1 průrazné napětí oleje změřené v laboratoři (kv /2.5mm) V této struktuře pak první blok reprezentuje Nielsenův rovnovážný diagram s konstantním parametrem Cp, do kterého vstupuje proměnná teplota transformátoru T a výstupem je okamžitý obsah vody v oleji Cw*. Do druhého bloku, který reprezentuje dynamiku systému olej-celuloza, vstupuje okamžitá hodnota Cw*, a výstup Cw, reprezentující skutečný obsah vody v oleji a v daném okamžiku je adekvátně časově zpožděn, třetí blok pak reprezentuje závislost Up na obsahu vody v oleji Cw. Standardní průběh závislosti průrazného napětí na obsahu vody v oleji například podle [L2] je ukázán na následujícím obrázku 2 Up,1 (kv/2.5mm) Cw (ppm) Up(kV/2.5mm) Obr. 2 Závislost průrazného napětí na obsahu vody v oleji Je shora uvedený logický řetězec a-priori správný nebo ne? Může být chování zkoumaného systému olej-celuloza popsáno strukturou ukázanou na obr. 1? Může být věrohodný diagnostický závěr o stavu daného transformátoru vůbec založen na jediném odběru oleje a změření jediné teploty? Odpověď na první dvě otázky je bohužel záporná. Průrazné napětí minerálního oleje není funkcí pouze obsahu vody v oleji, ale funkcí teploty oleje a obsahu vody v oleji resp. přesněji funkcí jeho relativní vlhkosti [L3, L4, L5]. Odpověď na třetí otázku, je ANO, ale pouze pomocí jiné diagnostické metodiky a za přesně definovaných podmínek odběru oleje. Z praxe totiž víme, že změřená hodnota průrazného napětí oleje je obecně závislá na teplotě daného transformátoru

3 3 obsahu vody v jeho celulozových izolantech rychlosti změny teploty daného transformátoru Dnešní diagnostické paradigma popsané relací (1) Up,1 = Up,1(T, Cp) a založené na jediném odběru oleje a změření jediné teploty transformátoru zřejmě schopno vysvětlit ani popsat všechny jevy které v praxi pozorujeme. S určitou nadsázkou lze pak tvrdit, že transformátory které jsme diagnostikovali jako nevyhovující, mohou pracovat celá léta bez nejmenších potíží a naopak mohou havarovat stroje které jsme diagnostikovali jako bezproblémové. Všechny tyto skutečnosti vedly k vytvoření nového třístupňového diagnostického paradigma: I. systém olej-celuloza daného transformátoru je nejprve nutno popsat matematickým modelem, který přesněji postihne jak stacionární tak dynamické chování transformátoru II. III. věrohodnost modelu je nutno verifikovat naměřenými hodnotami získanými za přesně definovaných podmínek [L7]. konečný diagnostický závěr o stavu zkoumaného transformátoru musí být založen na simulaci změn průrazného napětí oleje v celém rozsahu provozních teplot transformátoru Zpřesněný matematický model systému olej-celuloza výkonového transformátoru je ukázán na obr. 3 Obr. 3 Blokový diagram systému olej-celuloza Up,2 = Up,2 (T, Cp) Z obr. 3 je patrné že tento nový model již dobře respektuje skutečnost, že hodnota průrazné pevnosti oleje je funkcí jeho relativní vlhkosti RH (Blok 5): (2) Up,2 = Up,2 (RH) Teplota oleje, jako hlavní nezávislá proměnná našeho systému, pak v novém modelu ovlivňuje hodnotu relativní vlhkosti ve dvou úrovních: změnou teploty oleje T dochází v soustavě olej-celuloza k změně obsahu vody v oleji v souhlase s relací: (3) Cw = Cw (T, Cp) což stejně jako v předchozím modelu můžeme postihnout Niesenovým rovnovážným diagramem (Blok 1), a dynamika této změny je podmíněna akumulací tepelné energie v celulozových izolantech a dynamikou difuze vody mezi olejem a celulozou (Blok 2). Při změně teploty oleje (T) je tedy změna obsahu vody v oleji (Cw) vždy a výrazně zpožděna.

4 4 změnou teploty oleje samotného pak dochází k okamžité změně jeho schopnosti rozpouštět vodu je popsána Arrheniovou relací (Blok 3): (4) log Cw,sat = A B/ (T ), T (C), A = 7.42, B = viz.oomen[l6]: a okamžitá hodnota relativni vlhkost oleje (Blok 4) je pak dána: (5) RH = Cw / Cw,sat Porovnáním obrázků 1 a 3 je pak okamžitě patrné, jaký je zásadní rozdíl mezi starým a novým modelem: u starého modelu (obr. 1). je změna hodnoty průrazného napětí Up,1 vždy značně časově zpožděna za změnou teploty oleje T. nový model ukazuje, že ke změně průrazného napětí Up,2 s teplotou oleje T dochází okamžitě - se změnou teploty oleje T, se okamžitě změní hodnota rozpustnosti vody v oleji Cw,sat, jeho relativní vlhkosti RH a následně i jeho hodnota průrazné pevnosti Up,2 a teprve potom je tento proces pomalu kompenzován změnou obsahu vody v oleji Cw která je vyvozena přítomností celulozy Nový model je tedy schopen již z principu kvalitativně lépe postihnout a vysvětlit zdánlivě paradoxní chování transformátorů o kterém jsme se zmínili v Úvodu. Pokud chceme věrohodně kvalitativně i kvantitativně verifikovat náš nový model, musíme zřejmě postupovat ve dvou úrovních: o zkoumat jeho chování za podmínek kdy je teplota soustavy olej-celuloza stálá nebo se mění velmi pomalu o zkoumat jeho chování při velmi rychlých změnách teploty oleje 3. Simulace chování izolačního systému transformátoru za stálé teploty Předpokládejme že máme transformátor se středním navlhnutím celulozy Cp = 3% a odebereme z něj olej na čtyřech ustálených teplotních hladinách 20, 40, 60 a 80C a změříme průrazné napětí za laboratorní a provozní teploty. V následující tabulce jsou pak uvedeny hodnoty průrazného napětí simulované podle nového a starého modelu. Pro kvantitativní simulaci hodnoty průrazného napětí oleje je použita první aproximace skutečné relace (2) ve tvaru (6) Up,2 = Up,max (1 RH), kde Up,max = 90 kv/2.5mm Výsledky simulace jsou patrné s následující tabulky. Cp = 3% Laboratorní hodnoty Provozní hodnoty T Cw Up,1 (20C) Cw,sat (20C) RH (20C) Up,2 (20C) Cw,sat (T) RH (T) Up,2 (T) 20 9 > , ~ ~ ~ < > 1? Z tabulky je patrné, že stojíme před značným problémem: o hodnoty průrazného napětí Up,1(20C) oleje simulované starým modelem kvalitativně souhlasí s hodnotami Up,2 (20C) které jsme simulovali pomocí nového modelu za stejných laboratorních podmínek - tj. olej byl odebrán z transformátoru

5 5 ale za provozní teploty T a následně změřeno jeho průrazné napětí za laboratorních podmínek T = 20C. o hodnoty Up,2 (T) kdy jsme odebrali olej z transformátoru za teploty T a změřili jsme jeho průrazné napětí za této teploty se zásadně jak kvalitativně tak kvantitativně rozchází s hodnotami Up,1 (20C) a Up,2 (20C) Tento rozpor je především kvalitativní povahy a musí tedy souviset z naší metodou měření v laboratorních podmínkách. Nový matematický model soustavy olej-celuloza nám pak poskytuje velmi jednoduché vysvětlení zmíněného rozporu. V prvním případě který odpovídá klasickému měření průrazného napětí oleje postupem : odběr vzorku oleje za provozní teploty transformátoru změření průrazné pevnosti na laboratorní teplotě 20C, jsme vlastně z uvažovaného systému odstranili celulozu a tím vypnuli její vrozený stabilizační vliv. Poklesem teploty T pak exponenciálně poklesne schopnost oleje rozpouštět vodu (Cw,sat velmi intenzivně nelineárně klesne), relativní vlhkost oleje RH stoupne a průrazné napětí oleje Ud,2 klesne. Kvantitativní příklad tohoto procesu poskytuje naše tabulka kde je simulováno chování středně navlhlého transformátoru s Cp = 3%. V případě že použijeme standardní měření průrazného napětí oleje dojde k následujícím procesům při teplotě transformátoru T = 60C v okamžiku odběru oleje je obsah vody v oleji Cw = 51 ppm a tento parametr se dále nemění. po schlazení oleje z 60C na laboratorní teplotu 20C, poklesne rozpustnost vody v oleji z hodnoty Cw,sat (60C) = 255 ppm na hodnotu Cw,sat (20C) = 53 ppm protože obsah vody v oleji zůstává po odběru konstantní Cw = 51 ppm, relativní vlhkost oleje prudce stoupne z hodnoty RH(60C) = 51 / 255 = 0.2 na hodnotu RH(20C) = 51 / 53 = tj. na hodnotu blízkou plnému nasycení olejem vodou. průrazné napětí klesne na velmi nízké hodnoty ca 10-15kV/2.5mm resp. podle použité aproximace popsané relací (6) se blíží k nule Up,2(20C) 0 Naproti tomu v případě, který simuluje chování skutečného transformátoru a kde stabilizační role celulozových izolantů zůstává plně zachována, dostáváme zcela jiný obraz daného děje. po schlazení transformátoru z teploty 60 C na teplotu 20C, zůstávají relace poklesu rozpustnosti vody v oleji stejné jako v předchozím případě ( Cw,sat (60C) = 255 ppm poklesne na hodnotu Cw,sat (20C) = 53 ppm). adsorbcí vody z oleje zpět do celulozy prudce poklesne obsah vody v oleji z hodnoty Cw(60C) = 51 ppm na Cw(20C) = 9 ppm. Počáteční hodnota relativní vlhkosti je RH(60C) = 51 / 255 = 0.2, ale po schlazení systému olej-celuloza klesne na RH(20C) = 9 / 53 = průrazné napětí oleje Up,2 tedy stoupne z hodnoty cca Up,2 (60C) = 68 kv/2.5mm na hodnotu Up,2 (20C) = 75 kv/2.5 mm. Standardně prováděná zkouška průrazné pevnosti tedy skutečně reprezentuje totální vypnutí stabilizačního účinku celulozy v soustavě daného transformátoru. Uvedený příklad velmi dobře dokládá velmi silný stabilizační účinek celulozy na průrazné napětí oleje za ustálených stavů kdy olej i celuloza mají zhruba stejnou a stálou teplotu. Pokud je ze systému olej-celuloza v rámci měření průrazného napětí oleje odebrán pouze olej je ovšem stabilizační účinek celulozy vypnut.

6 6 Vyvstává tedy otázka zda je metodika měření založená na vypnutí celulozy vůbec přípustná a zda na ní následně můžeme postavit diagnostický závěr o transformátoru samotném. De-facto se totiž jedná o a-priori chybný měřicí postup. Tím, že z soustavy transformátoru odebereme pouze olej a následně tento olej zchladíme z teploty provozní na teplotu laboratorní, jsme se dopustili dvou zásadních chyb změnili jsme nedovoleným způsobem složení zkoumaného systému systém olej-celuloza a následně i teplotu tj. jeho hlavní parametr. Abychom mohli stávající metodu měření průrazného napětí bez větších výhrad používat, musíme tedy nejprve prokázat zda tato metoda ve skutečném transformátoru vůbec něco reprezentuje, jinak řečeno musíme najít buď místo, kde v tomto zařízení dochází ke značnému poklesu teploty oleje bez přítomnosti celulozových izolantů, nebo děj, při kterém je možné vliv celulozy zanedbat. Typický případ místa kde v transformátoru dochází k značnému poklesu teploty oleje bez přítomnosti celulozy, jsou pouze chladiče oleje transformátorů s přirozeným oběhem oleje. Protože oběh oleje v těchto strojích zajišťuje pouze termosifonový efekt dochází zde ke značný vertikálním teplotním spádům až 20-30C. Pro kvantitativní popis tohoto vypnutí vlivu celulozy můžeme opět použít náš příkladný transformátor s Cp = 3% a budeme předpokládat teplotní diferenci vstup-výstup radiátoru 30C. Pokud tedy z horní části aktivního systému s teplotou T = 60C natéká do radiátorů olej s obsahem vody Cw = 51 ppm a v chladiči oleje poklesne jeho teplota o 30C a následně poklesne rozpustnost vody v oleji z hodnoty Cw,sat (60C) = 255 ppm na hodnotu Cw,sat (30C) = 82 ppm. Nárůst relativní vlhkosti je pak z RH(60C) = 0.2 na RH(30) = 51 / 83 = 0.63 a adekvátní pokles průrazného napětí činí Up,2(60C) = 68 kv/2.5 mm na Up,2(30C) = 35 kv/2.5 mm. Pouhým průtokem radiátorem s teplotním spádem 30 C tedy olejové dielektrikum teoreticky ztratilo zhruba jednu polovinu svého průrazného napětí. Jinými slovy hodnota průrazného napětí naměřená v laboratoři, kdy teplota oleje poklesne z příkladné úrovně 60C na laboratorní hodnotu 20C, je nám schopna pouze kvalitativně naznačit skutečný (nižší) pokles hodnoty průrazného napětí oleje na hodnotu s kterou vytéká z radiátoru do nádoby stroje. K úplné kvantitativní shodě dojde pouze tehdy, pokud by byl olej schlazen zcela identicky tj. nikoliv pouze ze 60 na 30C, ale z 60C na 20C. Teoretický poznatek poklesu průrazného napětí oleje v radiátorech a naopak vertikální nárůstu této veličiny s teplotou v aktivní části transformátoru je zřejmě fundamentální výhodou nového modelu ukázaného na obr. 3. Protože víme, že obsah vody oleji zůstává za ustáleného stavu ve všech částech transformátoru zhruba stejný (Cw ~ konst.), náš původní model soustavy olej-celuloza ( viz. obr. 1 a 2) ve kterém je hodnota průrazného napětí určena pouze s obsahem vody v oleji, již z principu nedokáže reálný pokles / nárůst průrazného napětí oleje s jeho teplotou ani predikovat ani zdůvodnit. Je tedy možno předpokládat, že nový poznatek změny průrazného napětí s teplotou oleje musí mít dopad i na volbu typu chlazení resp. návrhu aktivní části transformátorů. Jinak řečeno, při volbě chlazení typu ONAN, ONAF musíme vždy předpokládat, že do spodní části nádoby stroje bude natékat olej se značně sníženým průrazným napětím. Naše stávající metoda měření nás o této skutečnosti, sice zkresleně, ale přesto informuje. Naopak v případě použití oběhových čerpadel tj. typu chlazení OFAF, OFAN, jejichž účinkem se sníží teplotní diference spodní / horní část stroje na hodnotu pouhých 3 5 C - a nedochází k žádnému podstatnému poklesu průrazného napětí. Tady naše diagnostická metoda zřejmě nevyhovuje, protože pokles teploty oleje je velmi malý a průrazné napětí oleje na výstupu zůstává vůči hodnotám naměřeným v laboratoři relativně vysoké.

7 7 Zde je třeba zdůraznit, že v obou případech jsme simulovali odezvu příkladného transformátoru naplněného dokonale čistým olejem a za ustálených teplot. V případě kontaminace oleje např. mechanickými částicemi, bychom samozřejmě v laboratoři naměřili nižší hodnoty průrazné pevnosti a v případě navlhlého ONAN nebo ONAF transformátoru by již s velkou pravděpodobností došlo ve spodní části transformátoru k poklesu průrazného napětí hluboko pod dovolené hodnoty. 4. Simulace chování izolačního systému transformátoru při rychlých změnách teploty oleje V předchozí kapitole jsme ukázali, že za ustálených provozních podmínek se měřené a skutečné hodnoty průrazného napětí oleje liší a k jejich kvantitativní shodě dochází pouze tehdy pokud se teplota oleje v daném místě daného transformátoru blíží teplotě laboratorní. Nyní se pokusíme odpovědět na další otázku, zda je možno v transformátoru nalézt dynamický děj v jehož rámci dojde k vypnutí vlivu celulozy a následné shodě mezi naším měřením a realitou. Matematický model ukázaný na obr.3 naznačuje že takový děj teoreticky existuje. Pokud skokově změníme teplotu oleje v systému olej-celuloza, bude se tento systém chovat jako by celuloza v tomto systému vůbec nebyla ale pouze v okamžiku teplotního skoku. Časový průběh uvedeného děje je ukázán na obr Up,2(kV/2.5mm), Cw(ppm), T(C) T(C) Cw (ppm) Up(kV/2.5mm) RH (1) t (hod) Obr. 4 Simulace dynamické odezvy systému olej-celuloza na skokovou změnu teploty oleje Změna teploty oleje v okamžiku t = 4 je tak rychlá, že obsah vody v oleji Cw = 51 ppm se v okamžiku skoku nezmění, ovšem poklesem teploty oleje z 60 na 20C, skokově vzroste relativní vlhkost oleje z RH(60) = 0.22 na RH(20) = 0.98 a skokově poklesne průrazné napětí oleje z Up,2 (60C) = 71 kv/2.5mm na Up,2 (20C) 0. Následně se ovšem začne projevovat stabilizační vliv celulozových materiálů. Celuloza ochlazovaná olejem začne z oleje vyvazovat vodu, obsah vody v oleji (Cw zelená křivka) klesá a tím klesá i relativní vlhkost oleje (RH žlutá křivka) a roste průrazné napětí oleje (Up červená křivka). Proces zotavování systému oleje-celuloza pokračuje až do dosažení nového ustáleného stavu, kdy je průrazné napětí oleje na teplotě 20C vyšší než byla tato veličina na původní teplotě 60C. Zjednodušeně řečeno děje které proběhnou při standardním měření průrazné pevnosti je možno simulovat pouze a jedině v okamžiku teplotního skoku, který ve skutečném transformátoru nemůže nastat.

8 8 5. Diagnostický software TRACONAL V předchozích odstavcích jsme ukázali, že dnešní metoda měření průrazného napětí oleje zřejmě nemá dostatečně silnou návaznost na děje které probíhají ve skutečném transformátoru. Ve skutečném transformátoru totiž nikdy nelze zcela a jednoznačně definovaným způsobem vypnout stabilizační vliv celulozových materiálů. Tuto nevýhodu matematický model daného stroje ukázaný na obr. 3 nemá, protože pomocí tohoto modelu můžeme kdykoliv simulovat jak děje s vypnutou celulozou, tak děje s plným stabilizačním účinkem celulozových materiálů. Jeho pomocí je pak možno postupovat přesně podle navrženého třístupňového diagnostického paradigmatu: přesně simulovat děje které probíhají při měření průrazného napětí oleje (vypnutá celuloza) a predikovat změnu průrazného napětí oleje s teplotou verifikovat přesnost takto nastaveného modelu daného transformátoru přímým kvantitativním porovnáním predikovaných a naměřených hodnot průrazného napětí v celém rozsahu operačních teplot tohoto transformátoru provést modelovou predikci nejhoršího možného případu (vypnutá celuloza) a následně stejnou predikci při plném respektování stabilizačního vlivu celulozových materiálů (zapnutá celuloza) a tím nalézt průběh maximálně dosažitelných hodnot průrazného a teprve na základě posouzení všech dosažitelných poznatků provést konečnou diagnostiku izolačního stavu daného stroje Uvedený matematický model (vypnutá celuloza zapnutá celuloza) byl použit pro realizaci diagnostického software TRACONAL. Příklad jednoho z jeho výstupů (procedura TRACONAL-D) pro transformátor z obsahem vody v celuloze cca 3% je ukázán na následujícím obrázku. Predikovaný průběh max. dosažitelného průrazného napětí Zapnutá celuloza Predikovaný průběh průrazného napětí Vypnutá celuloza Verifikace modelu naměřenými daty

9 9 Obr. 5 Příklad diagnostického posouzení izolačního stavu skutečného transformátoru s obsahem vody v celulozových materiálech Cp=2.96%. Z obrázku je dobře patrná dobrá shoda predikovaného průběhu (modrá křivka) a naměřených dat ze tří vzorků oleje. Můžeme tedy předpokládat, že model daného transformátoru je kvantitativně dostatečně přesný a v dalším kroku můžeme vymezili oblast nejhoršího možného případu (the worst possible case) protože víme, že skutečné hodnoty průrazného napětí oleje v daném stroji musí vyšší tj. být nad modrou křivkou v celém rozsahu uvažovaných teplot transformátoru 20 65C. Predikce dovolené maximální teploty transformátoru v podmínkách nejhoršího možného případu (vypnuté celuloze) je patrná z diagramu pokud např. nechceme aby v daném transformátoru (při prudkém ochlazení oleje na 20C) poklesla minimální hodnota průrazného napětí pod 30kV/2.5 mm, nesmíme tento transformátor ohřát na více než 52C. TRACONAL D nám pak nabízí hodnoty nejlepšího možného případu (the best possible case) v podobě zelené křivky která nám popisuje průběh maximálně dosažitelné hodnoty průrazného napětí oleje s teplotou za ustáleného stavu, kdy se plně uplatňuje stabilizace této veličiny celulozovými materiály. Predikce hodnot nejlepšího možného případu je analogická. Pro teplotu 52C nám z diagramu vychází, že za dokonale ustáleného stavu a pro olej bez mechanických nečistot bude reálně dosažitelné průrazné napětí oleje v daném transformátoru nižší než v ideálním případě zde cca 68 kv/2.5mm. Reálné provozní hodnoty průrazného napětí oleje se pak s ohledem na dynamiku změny teploty oleje daného stroje a jeho provedení (částečně vypnutá celuloza) pohybují mezi oběma křivkami. V případě ustáleného režimu a při malém rozdílu teplot mezi spodní a horní částí stroje (OFAF, OFAN) budou reálné hodnoty průrazného napětí blíže zelené křivce Naopak pokud na daném transformátoru nevyhnutelně dochází k značné diferenci teplot po výšce stroje (ONAN, ONAF), musíme použít hodnoty v blízkosti modré křivky. K tomu je nutno zvážit skutečnost, že u takto chlazených strojů je v jejich spodní části teplota oleje vždy blízká teplotě okolí tj. obvykle 20C - pak je pro další diagnostiku naprosto nezbytné používat údaje spodní (modré) křivky. Procedura TRACONAL D také umožňuje určení množství vody, kterou je nutno z daného stroje odstranit tak, aby bylo možno za všech okolností dodržet minimální požadované průrazné napětí oleje (Udmin) při dané střední teplotě stroje (TTSmax) a pomocí stejné procedury je také možno provést kvalifikovaný odhad vlivnosti kontaminace oleje mechanickými částicemi, odchylek od ustáleného stavu, odhad zlepšení stavu stroje po jeho vysušení atd. Více informací o dalších možnostech využití všech procedur TRACONAL je možno nalézt v [L8]. 5. Závěr Opakovatelnost a reprodukovatelnost stávajících měření průrazného napětí transformátorového oleje je nutně omezená. Ponecháme-li stranou celou řadu systematických chyb měření, například to, že odběry oleje nejsou důsledně prováděny za ustáleného stavu transformátoru a současné měření teploty je obvykle omezeno pouze na odečet provozního teploměru, je hlavním nedostatkem tohoto měření úplné pominutí stabilizačního účinku celulozových materiálů na konečný diagnostický závěr o izolačním stavu daného stroje. Tím může dojít u silně navlhlých transformátoru k základnímu diagnostickému paradoxu. Standardní diagnostika založená pouze na měření průrazného napětí v laboratoři ukazuje, že stroj není možno bezpečně provozovat a realita dokazuje opak.

10 10 Dnešní diagnostické paradigma založené na přímé interpretaci jediné naměřené hodnoty průrazného napětí oleje za těchto okolností nutně selhává, protože nám popisuje jediný stav transformátoru s vypnutou celulozou. Ve skutečném transformátoru samozřejmě nelze stabilizující vliv celulozy zanedbat a skutečná hodnota průrazného napětí je tedy podstatně vyšší než hodnota změřená. Východiskem z této nepříjemné situace je změna diagnostické metodiky daný transformátor již není posuzován přímo na základě jediného měření, ale nepřímo pomocí simulace jeho izolačních vlastností matematickým modelem který je schopen predikovat jak stav odpovídající standardnímu měření, tak stavy ve skutečném transformátoru. Kvantitativní věrohodnost daného modelu je nejprve verifikována naměřenými daty (model i měření pracuji v režimu vypnutá celuloza ). Pak je učiněn diagnostický závěr založený na posouzení dielektrického chování transformátoru pro nejhorší možný případ ( vypnutá celuloza ) v celém rozsahu možných operačních teplot. Teprve potom je možno posoudit nejlepší možný případ ( zapnutá celuloza ). Současně je také možno provést odhad izolačního stavu transformátoru s ohledem na vliv možných dynamických změn teploty oleje a provedení samotného transformátoru (částečně zapnutá celuloza). Je možno předpokládat, že pouze tímto způsobem lze postihnout celou šíři problému včetně vzájemné návazností všech dat naměřených v minulosti a eliminaci potenciálních chyb měření. Literatura: L1. Myers, Kelly, Parrisch A Guide to Transformer Maintenance TMI, Transformer Maintenance Institute, S.D.Mayers, Inc., ISBN L2.. Isolierflűssigkeiten WDEW-Ölbuch, Band 2, 1996 L3... Wasserberg at all Drying of liquid immersed insulations using a hydroscopic insulating liquid University of Hannover, Germany, Institute of Electric Power Systems L4... Altmann, The influence of temperature on breakdown voltage of oil in the oilcellulose system of power transformer ARS Group, L5... Lewand, Griffin Understanding Water in Transformer L6 L7 SIMMS Y. Du et al.: Moisture equilibrium in transformer paper-oil systems, IEEE El. Ins. M.,1999, Vol.15, No 1

11 11 L8 Solid Insulants Mobile Measurement Systém TRACONAL TRansformer COntamination AnaLyse