školy, viz též praktická cvičení) Tlumivé roztoky (pufry)

Transkript

1 Roztoky elektrolytů Acidobazické reakce II Biochemický ústav LF MU (E.T.)

2 OBSAH PŘEDNÁŠKY 1.část: Hydrolýza solí (opak. ze střední školy, viz též praktická cvičení) Tlumivé roztoky (pufry) 2

3 Hydrolýza solí reakce aniontů slabých kyselin nebo kationtů slabých zásad s vodou ovlivňuje ph roztoku soli 3

4 Soli vznikají reakcí mezi kyselinou a zásadou neutralizací. Při neutralizační reakci není vždy výsledné ph neutrální. Všechny soli disociují ve vodném roztoku, ale jen některé hydrolyzují Hydrolyzují pouze ty soli, v nichž je obsažen kation slabé zásady nebo anion slabé kyseliny 4

5 Silné a slabé ionty Cl - CH 3 COO - H 2 O CH 3 COOH + OH - Cl - je divácký (spectator) anion 5

6 Proč má mýdlo alkalickou reakci? Proč je roztok sody (Na 2 CO 3 ) alkalický? Proč je roztok Na 3 PO 4 alkalický? 6

7 Reakce solí ve vodě 1. Sůl slabé kyseliny HA a silné zásady B B A B + + A disociace hydrolyzuje jen anion slabé kyseliny A + H 2 O HA + OH hydrolýza aniontu ph je mírně zásadité 7

8 Příklad 1: CH 3 COONa - octan sodný (sůl slabé kys. octové a silného hydroxidu sodného) 1. Disociace CH 3 COONa CH 3 COO - + Na + 2. Hydrolýza aniontu slabé kyseliny CH 3 COO - + H 2 O CH 3 COOH + OH - ph je mírně zásadité 8

9 2. Sůl slabé zásady B a silné kyseliny HA (amonné soli, soli dusíkatých bází) BHA BH + + A disociace hydrolyzuje jen kation dusíkaté báze BH + + H + 2 O B + H 3 O hydrolýza kationtu ph je slabě kyselé 9

10 Příklad 2: NH 4 Cl - chlorid amonný (sůl slabé báze amoniaku a silné kyseliny chlorovodíkové, také např. pyridinium chlorid, pyrrolidinium bromid atd.) 1. Disociace NH 4 Cl NH 4+ + Cl - 2. Hydrolýza kationtu slabé báze NH H 2 O H 3 O + + NH 3 ph je mírně kyselé 10

11 3. Sůl slabého hydroxidu M(OH) m a silné kyseliny HA Disociace: MA m M m+ + m A M = metal, kov Kation kovu se ve vodě hydratuje vytváří definovaný aquakomplex M m+ + n H 2 O [M(H 2 O) n ] m+ a současně hydrolyzuje [M(H 2 O) n ] m+ + H 2 O [M(H 2 O) n-1 OH] (m-1)+ + H 3 O + ph je mírně kyselé, aquakomplex se chová jako Bronstedtova 11 kyselina

12 Příklad 3: CuCl 2 - chlorid měďnatý (sůl kationtu Cu 2+ odvozeného od slabého hydroxidu a silné kyseliny chlorovodíkové) 1. Disociace CuCl 2 Cu Cl - 2. Vznik aquakomplexu Cu H 2 O [Cu(H 2 O) 6 ] Hydrolýza komplexního aquakationtu [Cu(H 2 O) 6 ] 2+ + H 2 O [Cu(H 2 O) 5 OH] + + H 3 O ph je mírně kyselé 12

13 4. Sůl slabé zásady B a slabé kyseliny HA (amonné soli slabých kyselin, soli dusíkatých bází a slabých kyselin, soli slabých hydroxidů a slabých kyselin) BA B + + A disociace oba ionty podléhají nezávisle hydrolýze vznikají hydroxidové i oxoniové ionty Hodnota ph závisí na pk hodnotách slabé kyseliny i zásady, zpravidla je ph 7 13

14 Příklad 4 NH 4 NO 2 (sůl slabé báze amoniaku a slabé kyseliny dusité) 1. Disociace NH 4 NO 2 NH 4+ + NO 2-2. Hydrolýza kationtu slabé báze a aniontu slabé kyseliny NH H 2 O NH 3 + H 3 O + NO H 2 O HNO 2 + OH - ph 7 14

15 Hydrolýza - souhrn doplňte Složení soli- původ iontů kation anion ph Silná zásada Slabá zásada Silná zásada Slabá kyselina Silná kyselina Silná kyselina Slabá kyselina Slabá zásada 15

16 Tlumivé roztoky (pufry) Látky, pomocí kterých lze: nastavit přesnou hodnotu ph udržet dané ph v určitých mezích tlumit výkyvy ph způsobené omezeným přídavkem kyseliny či zásady. 16

17 Pufry jsou nejčastěji: směs slabé kyseliny a její soli se silnou zásadou (kys. octová a octan sodný) směs slabé zásady a její soli se silnou kyselinou (amoniak a chlorid amonný) směs solí vícesytné kyseliny (hydrogenfosforečnan a dihydrogenfosforečnan sodný) 17

18 Jak pufr působí? Příklad: roztok (CH 3 COOH + CH 3 COONa) (ve srovnatelných koncentracích) Částice přítomné v roztoku: CH COO CH 3 COOH Na H (hlavně ze soli z kyseliny ze soli z kyseliny) Přítomnost CH 3 COO - ze soli potlačuje disociaci CH 3 COOH Rovnováha v roztoku: CH 3 COOH CH 3 COO - + H + K A = [ H ][. CH COO ] + + [H ] [A ] 3 = [HA] 3 [ CH COOH ] 18

19 z kyseliny H + = K A [ CH COOH ] CH 3 [ ] CH COO 3 ze soli Koncentrace iontů H + (a tedy i ph) závisí na poměru koncentrace slabé kyseliny a její soli Pufr je účinný tehdy, jsou-li koncentrace soli a kyseliny srovnatelné (poměr CH 3 COOH/ CH 3 COO - = 1:10-10:1) 19

20 Př.: Do roztoku přidáme silnou kyselinu H + ionty porušíme rovnováhu Rovnováha v roztoku se opět vytvoří: CH COO + H CH 3 COOH K A = + Aby byla zachována [ ][ ] + H. CH COO 3 [ CH COOH] 3 rovnováha, část H + iontů se sloučí na CH 3 COOH většina přidaných H + je vázána jako slabá kyselina, její disociace je potlačena přítomností CH 3 COO - poměr koncentrací CH 3 COOH a CH 3 COO - se však příliš nemění, [H] + také ne (protože koncentrace obou složek soli jsou srovnatelné) 20

21 Př.: Do roztoku přidáme silný hydroxid OH - ionty porušíme rovnováhu CH 3 COOH + OH - CH 3 COO - + H 2 O Zvýší se koncentrace CH 3 COO - 3 [ H ][. CH COO ] + Aby byla zachována 3 K = A [ CH ] rovnováha, část CH 3 COOH 3 COO - iontů se sloučí na CH 3 COOH přibylo iontů CH 3 COO -, část se přeměnila na CH 3 COOH poměr koncentrací CH 3 COOH a CH 3 COOH se však příliš 3 3 nemění, [H + ] také ne (protože koncentrace obou složek soli jsou srovnatelné) 21

22 Hodnota ph pufru Pro kyselý pufr K A = + [H ] [A [HA] ] + [H ] [HA] = K A [A ] po úpravě + [H ] = K A c c A S ph = pk + A log c S c A Hendersonova- Hasselbalchova rovnice 22

23 Pro zásaditý pufr poh = pk + B log c S c B ph = 14 pk B log c S c B 23

24 Henderson-Hasselbalchova rovnice v obecném tvaru ph = pk + A log c B c A c B koncentrace bazické složky pufru (sůl slabé kyseliny u B kyselého pufru nebo slabá báze u bazického pufru) c A koncentrace kyselé složky pufru (slabá kyselina u kyselého pufru nebo sůl slabé báze u bazického pufru) 24

25 Na čem závisí ph pufru? ph = pk + A log c B c A ph = na hodnotě pk A 0,4 4,73 + log = 4,7 = 0,2 na poměru koncentrace + 0,3 5,0 soli a kyseliny Jaké bude ph octanového pufru připraveného z 0,5 l kyseliny octové, c=0,2 mol/l a 0,5 l octanu sodného 0,4 mol/l? ph = 0,4 4,73 + log = 4,7 + 0,3 = 0,2 5,0 25

26 Kapacita pufru - vyjadřuje účinnost pufru = množství H + nebo OH - iontů, které je třeba přidat k 1 l pufru, aby se ph změnilo o 1 (resp. 0,1) β = c H +, OH ( př ) ph Viz praktická cvičení 26

27 Na čem závisí kapacita pufru? na poměru koncentrací obou složek na koncentraci obou složek pufru 27

28 Závislost kapacity na poměru koncentrací [HA] + [H ] = K A ph [A ] Změna poměru koncentrací je c nejmenší, jsou-li = p K + log B A koncentrace soli i c kyseliny stejné A Kapacita je nejvyšší, jestliže c /c = 1 log 1 = 0 c B /c A = 1 pak ph = pk A Účinné pufry mají ph = pk ± 1 ( c B /c A = 1/10-10 /1) 28

29 Závislost kapacity na koncentraci Při stejném poměru obou složek pufru má větší kapacitu pufr s vyšší koncentrací 29

30 Vztah pufru k titračním křivkám titrační křivka vyjadřuje změny ph v průběhu titrace kyseliny zásadou nebo naopak je to závislost ph na objemu přidaného titračního činidla nebo % neutralizace 30

31 ph +1 pk A -1 Titrace slabé kyseliny silnou zásadou (např. titrace kys. octové hydroxidem sodným) Oblast nejvyšší účinnosti pufru Při 50% neutralizaci je v roztoku směs soli a kyseliny v poměru 1:1, je tedy účinným pufrem ph = pk A 50% 100% % neutralizace 31

32 Jak můžeme zjistit pk A slabé kyseliny? máme-li k dispozici ph metr, příslušnou kyselinu a NaOH???? 32

33 Jak připravíme účinný pufr s danou hodnotou ph? 33

34 Pufry používané v biologii - příklady HEPES (N-2-Hydroxyethylpiperazin-N'-2-ethansulfonová kyselina pk A = 7,3 při 37 C HO Tris-(hydroxymethyl)-aminomethan, pk A = 8,3 při 20 C HO HO NH 2 OH N H + N O S O O - MEG (N-methylglukamin) pk A = 9,52 při 25 C Odhadněte, pro jaké přibližné hodnoty ph jsou vhodné tyto pufry? 34

35 Pufrační systémy v organismu Krev ph krve 7,40 ± 0,04 Nejvýznamnější pufry v krvi: Hydrogenuhličitanový pufr: HCO 3- /H 2 CO 3 Bílkoviny (hemoglobin, albumin): Protein/Protein H + Hydrogenfosfátový pufr: HPO 2-4 /H 2 PO - 4 Všechny pufrační systémy působí koordinovaně 35

36 Hydrogenuhličitanový pufr (hydrogenkarbonátový) CO 2 + H 2 O H 2 CO 3 H + + HCO 3 - CO 2 se rozpouští ve vodě a jeho malá část vytváří H 2 CO 3 Koncentrace H 2 CO 3 závisí na koncentraci CO 2 Namísto koncentrace [H 2 CO 3 ] používáme efektivní koncentraci [H 2 CO 3 ] eff [CO 2 + H 2 CO 3 ] = [H 2 CO 3 ] ef Její mírou je pco 2 nad roztokem efektivní koncentrace 36

37 Namísto K A pro kys. uhličitou vyjadřujeme K Aef K Aef = [ ][ ] + H HCO 7 [ CO + H ] = 4,3.10 CO 3 (voda, 25 C) pk Aef = 6,37 pro krev (t =37 o C, vyšší iontová síla) pk Aeff = 6,10 37

38 Henderson-Hasselbalchova rovnice pro hydrogenuhličitanový pufr v krvi: ph = [HCO pk + log = 6,1 + (H2CO3 ) [CO + H CO ] 2 ] [HCO ] log [ H ] 2 CO 3 ef [HCO 3 ] ph = 6,1 + log pco 0,22 = Pro koeficient 2 0,22 a tlak v kpa se udává v mmol/l!!!!!! parciální tlak CO 2 v kpa 2 koeficient rozpustnosti pro CO 2 38

39 Jak působí hydrogenuhličitanový pufr? Otevřený systém - množství CO 2 může regulovat ventilací CO 2 + H 2 O H 2 CO 3 H + + HCO H + plíce H + + HCO 3 - H 2 CO 3 CO 2 + H 2 O OH - OH - + H 2 CO 3 HCO 3- + H 2 O CO 2 + H 2 O ledviny 39

40 Hydrogenkarbonátový pufr působí jako otevřený pufrový systém Koncentrace obou složek mohou být změněny: CO 2 dýcháním 2 HCO 3- činností jater a ledvin 40

41 Disociace H 2 CO 3 do druhého stupně HCO 3 - H + + CO pk 2 = 10,25 nemá pro udržování ph krve význam Proč? 41

42 Pufrační účinek bílkovin je zprostředkován některými skupinami v postranních řetězcích Aminokyselina Skupina ve vedl. řetězci pk A skupiny A Aspartát β-karboxyl (-COOH) 3,9 Glutamát Histidin Cystein Tyrosin Lysin Arginin γ-karboxyl (-COOH) imidazolium sulfanyl (-SH) fenolový hydroxyl ε-amonium (-NH + 3+ ) guanidium NH(NH 2 )C=NH 2 + 4,3 6,0 8,3 10,1 10,5 12,5 42

43 Která z uvedených AK se může efektivně podílet na udržení ph 7,4? 43

44 Nejvýznamnější aminokyselinou z hlediska pufračního účinku bílkovin v krvi je histidin N CH 2 -CH-COO - N H Reverzibilní protonizace a deprotonizace NH3+ OH - pk A 6 H + báze H + N CH2-CH-COO- NH3+ konj.kyselina N H 44

45 Nejvýznamnějším bílkovinným pufrem v krvi je hemoglobin, je to hlavní bílkovina krve Obsahuje histidinové zbytky: např. hemoglobin A (tetramer) má 38 His Pufrační účinky má také albumin (hlavní bílkovina plazmy) a ostatní bílkoviny. 45

46 Systém hemoglobin/oxyhemoglobin HHb Hb - + H + pk A 7,8 HHbO HbO H + pk A 6,2 (jedná se o disociace histidinových zbytků) HHbO 2 vzniká v plicích z HHb a ihned disociuje na HbO 2- + H + ve tkáních odevzdá HbO 2- kyslík, přijímá proton a mění se na HHb 46

47 Vlastnosti HbO 2 a Hb O 2Hb + H + HHb O

48 Hydrogenfosfátový pufr HPO 2-4 / H 2 PO - 4 pk A2 = 6,8 koncentrace fosfátů v krvi je nízká působí jako účinný pufr v moči a v buňkách 48

49 OBSAH PŘEDNÁŠKY 2.část: Koloidní roztoky a jejich vlastnosti Tenzidy 49

50 Tekuté koloidně disperzní soustavy Viz klasifikace soustav na první přednášce Hydrofobní koloidy Hydrofilní koloidy Koloidní roztoky síry, zlata, platiny... Micelární koloidy Molekulární koloidy Roztoky mýdla, saponátu Roztoky bílkovin, polysacharidů, synt.polymerů (sérum, hlen, lymfa) 50

51 Terminologie The terms lyophilic (hydrophilic, lipophilic, oleophilic, etc.) and lyophobic (lipophobic, etc.) may be used to describe the character of interaction of a particular atomic group with the medium. In this usage the terms have the relative qualitative meaning of solvent preferring (water-preferring, fatpreferring etc.) and solvent rejecting (water-rejecting, fat-rejecting, etc.) respectively. IUPAC Compendium of Chemical Terminology 2nd Edition (1997) 51

52 Lyofilní částice = částice schopné obklopovat se rozpouštědlem Je-li rozpouštědlem voda Hydrofilní částice 52

53 Lyofobní částice = částice odpuzující rozpouštědlo, nemající afinitu k rozpouštědlu Je-li rozpouštědlem voda Hydrofobní částice 53

54 Vlastnosti roztoků hydrofilních koloidních částic Velikost částic nm Viditelné v elektronovém mikroskopu Nesedimentují Difuze pomalá Roztoky opaleskují Koligativní vlastnosti slabé 54

55 Roztoky hydrofilních makromolekul Proč jsou některé bílkoviny rozpustné ve vodě? (např. bílkoviny krevní plazmy) Proč se škrob částečně rozpouští ve vodě? Proč jsou ve vodě rozpustné nukleové kyseliny? 55

56 Rozpouštění hydrofilních makromolekul (např. bílkovin) Cl Na + Cl bílkovina Ve vodě se rozpouští jen ty makromolekuly, které mají dostatek polárních skupin ve své struktuře (srovnej rozpustnost fibroinu a albuminu) Cl Molekuly vody Na + interakce polárních částí s rozpouštědlem (vodou) umožňuje rozpouštění nepolární (hydrofobní úseky) jsou skryty uvnitř Nabité skupiny v makromolekule 56

57 Cl bílkovina anion soli, např. Cl - kation soli, např. Na + Vliv iontů soli na rozpouštění makromolekuly Ve vodě mohou být obsaženy i soli ovlivňují rozpustnost interakcí s polárními skupinami makromolekuly (viz snímek 59) Makromolekula se obaluje molekulami rozpouštědla a přítomnými ionty soli - vzniká elektrická dvojvrstva 57

58 Při interakci polárního rozpouštědla a makromolekuly se uplatňují nevazebné interakce dipól-ion H O H ion-ion Cl - H N H + O - H H + H N H H O Na + O- C O ion-ion H dipól-ion C O O-H O H H vodíkové můstky 58

59 Vliv koncentrace soli vsolování a vysolování roz zpust tnost t vsolování vysolování vybíjení náboje, odstraňování vody koncentrace soli 59

60 Na + Nízká koncentrace soli - vsolování (rozpustnost je usnadněna) H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O Cl H 2 O + H 2 O - + H 2 O - + H 2 O Interakce mezi ionty soli a polárními skupinami makromolekuly stabilizuje roztok 60

61 Vysoká koncentrace soli - vysolování (rozpustnost je snížena) Na + H 2 O H 2 O H 2 O Na + H 2 O H H 2 O 2 O H 2 O H 2 O H H H 2 O 2 O 2 O H 2 O H 2 O Na + H2 H 2 O H 2 O Nabité a polární skupiny makromolekuly interagují mezi sebou Interakce mezi ionty soli a vodou snižuje solvataci makromolekuly a destabilizuje roztok 61

62 Vysolování bílkovin = srážení bílkovin koncentrovanými roztoky solí Jedna ze separačních metod Používá se např. síran amonný, síran sodný Srážení bílkovin lze provádět i přídavkem ethanolu, acetonu a jiných org. rozpouštědel působí rovněž dehydratačně 62

63 Shrnutí: stabilita koloidních roztoků makromolekul je podmíněna nábojem a solvatačním obalem vliv koncentrace a náboje soli (iontová síla) ovlivnění náboje i solvatace vliv ph ovlivnění náboje vliv snadno hydratujících se látek (org. rozp.) ovlivnění solvatace koncentrace koloidu - koncentrovanější roztoky jsou méně stabilní 63

64 Micelární koloidní roztoky Proč je roztok mýdla zakalený a odstraňuje špínu? Jak fungují saponáty? Jak funguje bublifuk? 64

65 Micelární koloidní roztoky roztoky nízkomolekulárních látek s difilním charakterem Polární část molekuly H 2 O H 2 O 2 H 2 O H 2 O H 2 O Hydrofobní část molekuly H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O H 2 O micela 65

66 Difilní (amfifilní) molekula obsahuje ve své struktuře polární i nepolární část Tyto látky mají schopnost měnit povrchové napětí kapalin nazývají se proto také povrchově aktivní látky neboli tenzidy 66

67 Záporný náboj Bez náboje- neiontový tenzid - aniontový tenzid mýdla, saponáty Kladný náboj - kationtový tenzid kvartérní amoniové soli s jedním dlouhým uhlíkatým řetězcem Typy tenzidů (dle charakteru polární části molekuly) Kladný i záporný náboj - amfoterní tenzid fosfatidylcholin fosfatidylserin polyethylenglykol 67

68 Aniontové tenzidy Mýdlo je typickým aniontovým tenzidem. Vyrábí se alkalickou hydrolýzou tuků (zmýdelnění). nepolární řetězec natrium-stearát (sodium stearate) O C O Na polární konec 68

69 Mýdlo není ester, je to sůl vyšší mastné kyseliny 69

70 Mýdlo se vyrábí z podřadných tuků tallow (směs TAG) NaOH sodium tallowate (směs Na-solí MK obsažených v loji) Anglicko-český minislovníček sodium = sodík (Na), sodný (Na + ) tallow = hovězí lůj lard = vepřové sádlo coco = coconut = kokos, kokosový tuk palm = palma; kernel = jádro (ořechů aj.) palm kernel = palmový jádrový tuk 70

71 Co je v mýdle? Tenzidy sodium tallowate sodium palm kernelate sodium lardate sodium cocoate a podobné Pomocné látky NaCl (zahušťovadlo) TiO 2 (inertní plnidlo) glycerol (zvlhčovadlo) olej, parafin (změkčovadlo) EDTA (váže Ca 2+, okyseluje) parfémy, barviva (CI) a další 71

72 Proč je mýdlo málo účinné v tvrdých vodách? Proč je mýdlo málo účinné v kyselých vodách? 72

73 Další aniontové tenzidy O alkyl-sulfát sodný O S O O Na O alkansulfonát sodný O S O Na Jsou součástí saponátů 73

74 Příklady použití aniontových tenzidů Tenzid Dodecylbenzensulfonát Triethanolaminbenzensulfonát Laurylsulfát sodný Laurylsulfát lithný Laurylethersulfát sodný Diethanolamin cetylfosfát Aplikace Prostředky na mytí nádobí Autošampóny Šampony, zubní pasty Pěny na koberce Pěna do koupele Kosmetické emulgátory 74

75 Kationtové tenzidy Tetraalkylamonné soli s jedním nebo dvěma výrazně dlouhými alkyly X - R2 R 1 + N R3 R 1 N + Cl - R 2 Užití: antiseptika, dezinfekční prostředky (Septonex, Ajatin) Součást aviváží 75

76 Jak působí vlasový kondicionér? Zvlhčené bílkoviny vlasu (keratin) mají na svém povrchu záporný náboj Tenzid se naváže na povrch vlasu svým kladným nábojem Hydrofobní část tenzidu vytvoří povrchový obal vlasu Vlas se stává na povrchu hydrofobní mizí vliv statické elektřiny, vlas je hebký, měkký vlas kationtový tenzid 76

77 Antibakteriální účinek kationtových tenzidů Bílkoviny buněčné membrány mají obvykle záporný náboj. Kationtový tenzid se váže na tyto bílkoviny a narušuje jejich funkci. Různé tenzidy působí na různé typy bakterií, v závislosti na skupinách navázaných na kvartérní dusík. Obecně však současně dochází i k poškození jiných biologických systémů (kůže, ) 77

78 Příklady použití kationtových tenzidů Tenzid Distearyldimethyl amonium chlorid Lauryltrimethylamonium chlorid Cetyltrimethylamonium chlorid Alkyltrimethylamonium methosulfát Dodecyldimethylamonium chlorid Aplikace Průmyslové změkčovadlo Šampony Antibakteriální účinek Vlasový kondicionér Fungicid 78

79 Jaký efekt vznikne, smícháme-li vodné roztoky kationtového a aniontového tenzidu? 79

80 Přirozené tenzidy Fosfolipidy O C O CH2 C O O CH O CH2 O P O CH3 O CH2CH2 N CH 3 CH3 Fosfatidylcholin Membrány, liposomy 80

81 Přirozené tenzidy Žlučové kyseliny OH HO COO - OH Kyselina cholová Trávení lipidů v tenkém střevě 81

82 Proč má žlučová kyselina charakter tenzidu? nepolární tetracyklický skelet polární skupiny ( OH a COO ) 82

83 Chování tenzidů v roztoku Při nízké koncentraci se adsorbují na povrchu polární kapaliny (rozhraní fází) Snižují povrchové napětí Jak se bude chovat tenzid v nepolární kapalině? 83

84 Při větší koncentraci - tvorba micel Micelární koloidní roztok 84

85 Účinek tenzidů solubilizační emulgační Do nitra micely se zabuduje omezené množství nepolární fáze roztok zůstává koloidní (částice do 500 nm) Stabilizace kapének v emulzi roztok má charakter hrubé disperze 85

86 Fosfolipidové dvojvrstvy Fosfolipid Buněčné membrány 86

87 Liposomy Transport léčiv nebo nukleových kyselin 87

88 Hrubé disperze Suspenze nerozpustné částice v kapalném prostředí (krev, lékové formy... Emulze dvě nemísitelné kapaliny Ochranné koloidy - stabilizují suspenze o/v v/o olej ve vodě voda v oleji Emulgátory - stabilizují emulze 88

89 Příklady emulzí Emulze/Typ Polární fáze Nepolární fáze Emulgátor Mléko o/v voda (90 %) mléčný tuk (3 %) kasein, fosfolipidy Máslo v/o voda (20 %) mléčný tuk (80 %) kasein, fosfolipidy Margariny v/o voda (~20 %) rostl. olej (~80%) diacylglyceroly Krémy o/v voda tekutý parafin cetylalkohol aj. Masti v/o voda parafin lanolin aj. 89