Převod rizik pomocí sekuritizace

Transkript

1 Převod rizik pomocí sekuritizace Blanka Kameníková, Aleš Skopalík 1 Abstrakt Sekuritizace, jako součást finančního inženýrství, představuje významný trend na světových finančních trzích. V průběhu sekuritizace dochází k přenosu rizika přetransformováním finančního aktiva společnosti do obchodovatelného cenného papíru a k jeho následnému prodeji na kapitálovém trhu novému investorovi. Výhodou sekuritizace pro společnost je možnost zvýšení ROA, likvidity a diverzifikace rizika. Jde však o finanční produkt, který vyžaduje přísnou legislativní regulaci. Klíčová slova Finanční inovace, přenos rizika, diverzifikace rizika, SPV, tranše 1 Úvod Světové akciové trhy byly od druhé poloviny roku 2007 ve znamení prudkého poklesu cen burzovních indexů. Spouštěcím faktorem celosvětového poklesu cen akcií byl problém na hypotečním trhu USA, kdy se některé finanční instituce zabývající se poskytováním tzv. subprime hypoték (hypotéky poskytované klientům s horší úvěrovou historií), jako např. Citigroup, IKB, Credit Suisse, apod., dostali do finančních problému. Jedním z důvodu vzniku těchto problémů bylo také nedostatečné krytí rizik spojených se sekuritizací aktiv, speciálně hypoték. 2 Cíl a metodika Cílem příspěvku je vysvětlení základní strategie sekuritizace, jako nové finanční inovace, která se začala využívat v USA v 80. letech 20. století a postupně se rozšířila v pozměněných modelech na celosvětové finanční trhy. V příspěvku využívám analýzu a dedukci. 3 Sekuritizace jako pojem Sekuritizace jako forma finanční inovace je součástí finančního inženýrství, která představuje významný trend na světových finančních trzích. Podstatou sekuritizace je proces, při kterém dochází ke sdružování souboru nelikvidních aktiv, které produkují dostatečně přesně odhadnutelné cash flow do balíku, který je postoupen třetí, zpravidla nebankovní instituci tzv. SPV special purpose vehicle. Na balík, který vznikne z podkladového aktiva (hypotéky, leasing, dluh na kreditních kartách) jsou touto společností vydány obchodovatelné cenné papíry, které jsou kryté peněžními příjmy z aktiv portfolia tzv. ABS - asset backed securities. 1 Ing. Blanka Kameníková, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Mostní 5139, Zlín,Tel: , kamenikova@fame.utb.cz, Ing. Aleš Skopalík, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Mostní 5139, Zlín, skopalik@ .cz

2 Schéma sekuritizace: 3.1 Tranšování Sekuritizace je spojená také s pojmem tranching. Při tomto procesu je určená priorita cenných papírů při sekuritizaci. Peněžní toky z převedených pohledávek se rozdělují do několika tříd, používají se minimálně dvě a případně i více než pět. Každá třída se nazývá tranše a jednotlivé tranše si jsou vzájemně podřízené. Rozdělení objemu sekuritizovaných aktiv obvykle představuje 80 až 85 % prvních tří tranší (tranše peněžního trhu money market tranche, tranše přednostní senior tranche a tranše střední mezanine tranche), podřízená tranše ( subordinated tranche) potom 10 až 15 % a akciová tranše (equity tranche, first loss tranche) 1 až 10 %. První čtyři tranše obvykle vyplácejí pevné či proměnlivé úrokové platby, například přednostní procento nad státní dluhopisy. Akciová tranše obvykle vyplácí rozdíl mezi přijatými platbami ze sekuritizovaných aktiv a poskytnutými platbami u prvních čtyř tranší. Pokud vzniknou ztráty ze sekuritizovaných aktiv, jsou absorbovány akciovou tranší a případné další ztráty pokrývají další tranše (výnosnost akciové tranše je obvykle nulová). Jednotlivé tranše mají odlišné doby splatnosti. Vzhledem k rozdílné rizikovosti jednotlivých trandí, jsou tyto tranše nakupovány investory, kteří mají rozdílnou averzi k riziku. První čtyři tranše mají příznivý rating a vyšší výnosnost než investice s podobným rizikovým hodnocením, což je důvod jejich snadného prodeje. Akciová tranše je vysoce riziková, je běžně neprodejná a zůstává původci. Tím poskytuje ostatním investorům dostatečné úvěrové posílení. V následující tabulce je zobrazen procentuální podíl počtu tranší v evropských sekuritizacích. Tab. 1. Počet tranší Procentuální podíl 24,6 % 22,6 % 18,6 % 12,3 % 9 % 4,9 % 8,1 % Zdroj: [3] Více než 90 % všech sekuritizací v Americe má méně než 7 tranší, kde největší podíl mají sekuritizace s 1 až 3 tranšemi, ¾ tranší mají hodnocení AAA (rating vypracovaný ratingovými agenturami). Další složky které se nepřímo zapojují do sekurizitačního procesu:

3 3.2 Pozitiva sekuritizace Mezi výhody, které sekuritizace formou ABS přináší, patří proměna méně likvidních aktiv na likvidní aktiva a také přesun rizik spojených s vlastnictvím těchto aktiv na nového investora. Sekuritizace firmám umožňuje lépe řídit úrokové riziko (úrokové riziko přechází na investory) a kvalitněji diverzifikovat jejich portfolio. Společnost má možnost si půjčit peníze na finančním trhu za výhodnějších podmínek, ve srovnání s poskytovanými úvěrovými podmínkami na trhu. Za těchto podmínek má možnost zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu. Emitované cenné papíry jsou zajištěny přesně danými aktivy, což může vést k situaci, že takto emitované cenné papíry získají vyšší rating, než má předmětná společnost. V posledních letech byla sekuritizace stále více využívaná i komerčními bankami. Důvodem bylo zavedení BASEL II a tím zpřísnění kapitálové přiměřenosti komerčních bank. Pokud chce komerční banka navýšit objem poskytovaných úvěrů musí paralelně zvýšit i vlastní kapitál. 3.3 Negativa sekuritizace V naprosté většině případů (cca 80 %) jsou transformované nevhodné nebo špatné (nedobytné) pohledávky, sekuritizace se proto někdy označuje jako recyklace finančních aktiv. Tato skutečnost byla jednou z příčin vzniku hypoteční krize v Americe. Ratingové agentury (Standars and Poors, Fitch, Moody s), které přidělují hodnocení jednotlivým cenným papírům, hodnotily sekuritizované cenné papíry vyšším ratingem, než by ocenili samotné podkladové aktiva. Takto sekuritizované akcie a dluhopisy nakupovaly do svých portfolií i evropské společnosti, čím se americká krize rozšířila i do Evropy. 3.4 Úspešná implementace sekuritizace ve světě Úspešný proces sekuritizace je spojený s vyřešením regulačních, účetních a daňových problémů ve státě. Pro úspěšnou implementaci sekuritizace musí být vyřešeny např. právní podmínky vzniku a fungování SPV. Sekuritizované aktiva musí být podobné povahy a musí produkovat dostatečně přesně odhadnutelné cash flow. Společnost, která hodlá sekuritizovat své aktiva musí také brát v úvahu skutečnost, že její náklady na tento proces budou velmi vysoké. Minimální objem sekuritizovaných aktiv by měl být v hodnotě cca. 100 mil. EUR, v USA je běžný objem 1 až 6 mld. USD.

4 V následující tabulce je zobrazený objem sekuritizovaných aktiv (v bilionech EUR) ve vybraných krajinách Evropské unie. Tab.2: Objem sekuritizace pro jednotlivé krajiny EU ( EUR bilion) Krajina Počet obyvatel (mil.) Změna Rakousko 8,1 0,50 0,66 0,16 Belgie 10,3 0,95 0,50-0,45 Dánsko 5,3 0,00 0,11 0,11 Francie 60,0 7,02 9,08 2,06 Německo 82,0 6,50 21,66 15,16 Řecko 10,9 0,75 2,25 1,50 Irsko 3,9 1,43 3,88 2,45 Itálie 56,0 33,57 32,57-1,00 Holandsko 16,0 19,64 35,99 16,35 Portugalsko 10,3 7,11 7,60 0,49 Španělsko 42,7 34,47 42,45 7,98 Švédsko 9,0 1,53 0,28-1,25 Turecko 68,9 1,00 2,68 1,68 Anglie 59,0 105,76 145,02 39,26 Zdroj: European Securitisation Forum, 2006 Z tabulky je zřejmé, že největší objem sekuritizovaných aktiv bylo zobchodováno ve Velké Británii, Holandsku a Německu. Podle zveřejněných dat ratingové společnosti Fitch využívají proces sekuritizace svých aktiv nejčastěji velké světové bankovní ústavy (banky totiž vlastí velký objem pohledávek, které vyhovují sekurtizaci). Metodu sekuritizace svých aktiv využila např. Citigroup, CSFB, Royal Bank of Scotland nebo Barclays Bank. 3.5 Sekuritizace v ČR V České republice je tato oblast upravená Vyhláškou č. 123/ 2007 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelen a úvěrových družstev a obchodníků s cennými papíry, která je v souladu se zákonem č. 120/2007 Sb.( zákon o bankách). První společností v České republice, které se v roce 2003 úspěšně povedlo vyvést své pohledávky, byla společnost Home Credit Finance a.s.. Tato společnost převedla dvě miliardy svých pohledávek za držiteli jejích kreditních karet na nizozemskou společnost, která byla k tomuto účelu zřízená. Na základě vypracovaného ratingu tohoto portfolia byly emitované a následně na kapitálovém trhu prodané dluhopisy. Celá transakce kopírovala úspěšně používanou strukturu vyvedení pohledávek emitenty úvěrových karet ve Velké Británii. V březnu 2006 byla provedena společností Raiffeisenbank a.s. ČR a Raiffeisenbank a.s. Polska první sekuritizace bankovního portfolia ve střední a východní Evropě. Portfolio bylo tvořeno úvěry, které tyto banky poskytly malým a středním firmám. Literatura [1] KAMENÍKOVÁ, B., POLÁCH, J., KRÁL, M., Bankovnictví a pojišťovnictví. 1.vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008, ISBN [2] REVENTA, Z. a kol., Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, ISBN [3] TUREK, M. Sekuritizace aktiv: možnosti rozvoje trhu v České republice. [s.l.], s. Institute of economic studies.

5 [4] ČNB slovník pojmů. [online] Dostupné na World Wide Web:< [5] Odborné články. [online] Dostupné na World Wide Web:< [6] ] Přenos rizik ve finančním systému. [online] Dostupné na World Wide Web:< [7] Socioweb 5/2008. [online] Dostupné na World Wide Web:< [8] < [9] Home Credit jako první využil na své financování úspěšnou sekuritizaci pohledávek [online] [cit ]. [10] < Summary Securitisation as part of financial engineering is an important trend in world financial markets. In the course of securitisation there is the risk transfer through transformation of financial asset into tradable security and its subsequent sale on the capital market to new investors. Securitisation advantage lies in the possibility to increase ROA, liquidity and risk diversification. It is, however, a financial product that requires strict legal regulation.