Cl. I VYHLASKA. Castka 49. Strana 2018 Sbfrka zakonu c. 157 / 2008

Transkript

1 Strana 2018 Sbfrka zaknu c. 157 / 28 Castka VYHLASKA ze dne 24. dubna 28, kteru se rneni vyhlaska c Sb., 0 ptravinach urcenych pr zvlastni vflivu a 0 zpusbu jejich puziti, ve zneni pzdejsich predpisu Ministerstv zdravtnictvi stanvi pdle 19 dst. 1 pism. a) a i) zakna c. 110/1997 Sb., 0 ptravinach a tabakvych vyrbcfch a 0 zrnene a dplneni nekterych suvisejfefeh zaknu, ve zneni zakna c. 316/24 Sb.: Cl. I Vyhlaska c. 54/24 Sb., 0 ptravinach urcenych pr zvlastni vyzivu a 0 zpusbu jejieh puziti, ve zneni vyhlasky c. 402/26 Sb. a vyhlasky c. 473/26 Sb., se rneni takt: 1. V 1 dstavee 1 vcetne pznamek pd caru c. 1, 1a a 1b zni:,,(1) Tat vyhlaska") zapracvava pifslusne predpisy Evrpskych splecenstvr'") a upravuje v navaznsti na Rrim puzitelne predpisy Evrpskych splecenstvi b) druhy ptravin pr zvlastni vyzivu, pzadavky na zdravtnf nezavadnst ptravin urcenych pr zvlastni vyzivu, jejieh slzeni, znacvani a pdmfnky a zpusb jejieh puziti, 1) Je vydana na zaklade a v mezich zakna, jehz bsah umziiuje zapracvat pi'lslusne predpisy Evrpskych splecenstvi vyhlasku. 10) Smernice Rady 1989/398/EHS ze dne 3. kvetna sblizvanf pravnich predpisu clenskych statu tykajfcich se ptravin urcenych pr zvlastnf vyzivu. Smernice Fvrpskeh parlamentu a Rady 1996/84/ES ze dne 19. prsince 1996, kteru se menf smernice 1989/398/ /EHS 0 sblizvanf pravnich predpisu clenskych statu tykajfcfch se ptravin urcenych pr zvlastn! vyzivu. Smernice Fvrpskeh parlamentu a Rady 1999/41/ES ze dne 7. ccrvna 1999, kteru se menf smernice 1989/398/ /EHS 0 sblizvanf pravnich predpisu clenskych statu tykajfcfch se ptravin urcenych pr zvlastn! vyzivu. Smernice Kmise 21/15/ES ze dne 15. (mra 21 0 latkach, ktere mhu byt pr zvlastnf vyzivve ucely pi'idavany d ptravin pr zvlastnf vyzivu. Smernice Kmise 24/5/ES ze dne 20. ledna 24, kteru se menf smernice 21/15/ES za ucelem zafazenf urcitych latek d pi'1lhy. Smernice Kmise 26/34/ES ze dne 21. brezna 26, kteru se menf pi'1lha smernice 21/15/ES, pkud jde 0 zafazenf urcitych latek. Smernice Evrpskeh parlamentu a Rady 20/13/ES ze dne 20. brezna 20 0 sblizvanf pravnkh predpisu clenskych statu tykajfclch se znacvanf ptravin, jejich bchdnf upravy a suvisejfcl reklamy. Smernice Rady 1992/52/EHS ze dne 18. ccrvna pcatecnf a pkracvaci kj enecke vyzive urcene pr vyvz d tfetich zerni, Smernice Kmise 1996/8/ES ze dne 26. unra ptravinach pr nfzkenergeticku vyzivu ke snizvani hmtnsti. Smernice Kmise 1999/21/ES ze dne 25. brczna dietnich ptravinach pr zvlastnflekarske ucely. Smernice Kmise 24/6/ES ze dne 20. ledna 24 dchylujici se d smernice 21/15/ES k dkladu aplikace zakazu bchdvani s urcityrni prdukty. Smernice Kmise 27/26/ES ze dne 7. kvetna 27, kteru se menf smernice 24/6/ES s cilern prdluzit bdbi jejich puziti. Smernice Kmise 26/125/ES ze dne 5. prsince 26 bilnych a statnich pfikrmech pr kjence a male deti. Smernice Kmise 26/141/ES ze dne 22. prsince 26 pcatecn! a pkracvaci kjenecke vyzive a 0 zmene srnernice 1999/21/ES. Smernice Kmise 27/29/ES ze dne 30. kvetna 27, kteru se menf smernice 96/8/ES, pkud jde 0 znacvani, reklamu a bchdni upravu ptravin pr nfzkenergeticku vyzivu ke snizvani hmtnsti. 1b) arfzenf Fvrpskeh parlamentu a Rady (ES) c. 1924/26 ze dne 20. prsince 26 0 vyzivvych a zdravtnich tvrzenich pfi znacvanf ptravin. arfzenf Fvrpskeh parlamentu a Rady (ES) c. 1925/26 ze dne 20. prsince 26 0 pridavanf vitarninu a mincralnich Iatek a nekterych dalsich latek d ptravin. arfzenf Kmise (ES) c. 1609/26 ze dne 27. i'ljna 26, kteryrn se na bdbi dvu let pvluje uvcdeni na trh pcatecnf kjenecke vyzivy na bazi hydrlyzatu syrvatkvych bilkvin ziskanych z bflkvin kravskeh mleka. arfzenf Kmise (ES) c. 2073/25 ze dne 15. listpadu 25 0 mikrhilgickych kriteriich pr ptraviny. arfzenf Kmise (ES) c. 1441/27 ze dne 5. prsince 27, kteryrn se menf nanzenf Kmise (ES) c. 2073/25 0 mikrbilgickych kriteriich pr ptraviny.". 2. V 1 dst. 4 se slva "Ptravnf dpliiky" nahrazujf slvy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky s nutricnfm neb fyzilgiekym ucinkem upravene prim puzitelnym predpisem Evrpskyeh splecenstvf 0 vitamineeh, mineralnfch latkaeh a dalsfch latkaeh 1C ) (dale jen "vitaminy, mineralnf latky a dalsf latky")". Pznamka pd caru C. 1e znf: "lc) ai'lzenf Evrpskeh parlamentu a Rady (ES) c. 1925/26 ze dne 20. prsince 26 0 pi'idavanf vitaminu a mineralnkh latek a nekterych dalskh latek d ptravin.".

2 C.1stka 49 Sbfrka zaknu e. 157 / 28 Strana V 2 se zrusuje pismen j) a dsavadnf pismen k) se znacuje jak pismen j). 4. V 4 dst. 1 pisrnena c) a d) zneji; "c) pcatecni kjenecku vyzivu ptraviny urcene pr zvlastni vyzivu kjencu d narzeni d sesti mesicu veku kjence, ktere dpvidajf vyzivvym pzadavkum tet skupiny kjencu, d) pkracvaci kjenecku vyzivu ptraviny urcene pr zvlastni vyzivu kjencu starsich sesti rnesicu, ktere vytvafeji zakladni tekuty pdii pstupne se rzsirujici smisene stravy kjencu." vcetne nadpisu a pznamek pd caru e. 1d, 1e, 2, 3 a 3a zni:,, 5 Pzadavky na slzeni ptravin pr pcatecni a pkracvaci kjenecku vyzivu a vyzivu rnalych detf (1) Pcatecni kjenecka vyziva se vyrabi ze zdrju bflkvin uvedenych v bde 2 prflhy e. 1 k tet vyhlasce a take z dalsich slzek, jejichz vhdnst pr zvlastni vyzivu kjencu byla prkazana becne uznavanyrni vedeckyrni pznatky. (2) Pkracvaci kjenecka vyziva se vyrabi ze zdrju bflkvin uvedenych v bde 2 piflhy e. 2 k tet vyhlasce a take z dalsich slzek, jejichz vhdnst pr zvlastni vyzivu kjencu starsich sesti mesicu byla prkazana becne uznavanyrni vedeckyrni pznatky. (3) Slzeni pcatecni kjenecke vyzivy a pkracvaci kjenecke vyzivy rnusi byt takve, aby pfiprava vyzadvala puze pridani vdy vhdne pr kjence 1d ). (4) Piadavky na a) slzenf pe.1teenf kjenecke vyzivy jsu upraveny v prflze e. 1 k tet vyhl.1sce s hledem na specifikace uvedene v tabulce e. 1 pnlhy e. 6 k tet vyhl.1sce neb v prflze e. 14 k tet vyhl.1sce, b) slzenf pkraevaef kjenecke vyzivy jsu upraveny v prflze e. 2 k tet vyhl.1sce s hledem na specifikace uvedene v tabulce e. 1 prflhy e. 6 k tet vyhl.1sce, c) puzitf vitaminu, miner.1lnfeh l.1tek a dalsfeh larek jsu upraveny v prflze e. 3 k tet vyhl.1sce, d) bsah nezbytnych a pdmfnene nezbytnych aminkyselin v materskem mlece jsu upraveny v tabulce e. 1 pnlhy e. 6 k tet vyhl.1sce, e) bsah, zdrj a zpracv.1nf biikvin pr pe.1teenf kjenecku vyzivu vyrbenu z hydrlyzvanych biikvin jsu upraveny v prflze e. 14 k tet vyhl.1sce. (5) Piadavky na eisttul.1tekuvedenychv pnlze e. 3 k tet vyhlasce stanvi zvlastni pravni predpis zdravtnich pzadavcich na identitu a cisttu pifdatnych latek.'"). (6) Pcatecni a pkracvaci kjenecka vyziva a vyzrva malych detf nesmi bsahvat zadnu latku v takvern rnnzstvi, aby hrzila zdravi kjencu neb rnalych deti, zejmena a) rnusi bsahvat puze pifdatne l.1tky pdle zvlastnih pravnih predpisu, kterym se stanvi druhy a pdmfnky puziti pndatnych a prncnych 1.1 tek 2 ), b) rnusi spliivat mikrbilgicke pzadavky stanvene pifm puzitelnyrn predpisem Evrpskych splecenstvi 0 mikrbilgickych kriterifch pr ptraviny'), c) nesmi bsahvat rezidua pesticidu") v rnnzstvi prekracujicfm rnnzstvi 0,01 mg/kg vyrbku, jak je nabizen ke sptrebe, neb p bnve pdle pkynu vyrbce, pr kazdy jedntlivy pesticid, d) pr vyrbu pcatecni a pkracvaci kjenecke vyzivy a vyzivy pr male deti se nesmi puzivat zemedelske prdukty setrene pesticidy, ktere jsu upraveny v prflze e. 11. Pritrn za zemedelsky prdukt nesetreny ternit pesticidy se pvazuje prdukt, v nemz 1. bsah rezidui pesticidu upravenych v tabulce e. 1 prflhy e. 11 neprekrci hranici 0,3 mg/ /kg, ktera je pvazvana za mez stanvitelnsti pri stanveni becne prijatelnyrni nrmalizvanyrni metdami zkuseni, 2. bsah rezidui pesticidu uvedenych v tabulce e. 2 prilhy e. 11 neprekrci hranici 0,3 mg/kg, ktera je pvazvana za mez stanvitelnsti pri stanvenf becne pnjatelnymi nrmalizvanymi metdami zkusenf, e) musf byt dddeny zvl.1stnf maxim.1lnf limity reziduf pesticidu neb metablitu pesticidu pr pe.1 teenf a kjenecku vyzivu a vyzivu pr male deti, ktere jsu uvedeny v pnlze e. 12 k tet vyhl.1sce. (7) Obsah reziduf pesticidu a zvl.1stnf maxim.1lnf limity stanvene v dstavci 6 pfsm. d) a e) se vztahujf na ptraviny, ktere jsu ureene ke sptrebe neb pripravene k puzitf pdle n.1vdu vyrbce. 1d) api'lklad vyhlaska c Sb., 0 pozadavclchna jakst a zdravtnf nezavadnst balenych vd a zpusbu jejich upravy, ve znenf vyhlasky c Sb. 1e) api'lklad vyhlaska c Sb., kteru se stanvf zdravtnf pozadavky na identitu a Cisttu pi'ldatnych latek, ve znenf pzdejsfch predpisu; zakn c. 79/1997 Sb., 0 16Civech a 0 zmene a dplnenf nekterych suvisejfclch zaknu, ve znenf pzdejsfch predpisu.

3 Strana 2020 Sbfrka zaknu c. 157 / 28 Castka 49 2) Vyhlaska c Sb., kteru se stanvi druhy a pdminky puziti pifdatnych Iatek a extrakcnfch rzpustedel pfi vyrbe ptravin. 3) arfzenf Kmise (ES) c , nanzenf Kmise (ES) c a) Vyhlaska c Sb., 0 stanveni maximalnich limiru rezidui pesticidu v ptravinach a survinach.". zni: 6. 6 vcetne nadpisu a pznamky pd caru c. 4,, 6 Oznacvani ptravin pr pcatecni a pkracvaci kjenecku vflivu a vflivu rnalych detf (1) V nazvu ptraviny pr pcatecni neb pkracvaci kjenecku vyzivu rnusi byt uvedena slva a) "pcatecnf mlecna kjenecka vyziva", jde- li 0 pcatecnf kjenecku vyzivu vyrbenu vyhradne z bilkvin kravskeh mleka, b) "pkracvacf mlecna kjenecka vyziva", jde-li pkracvaci kjenecku vyzivu vyrbenu vyhradne z bflkvin kravskeh mleka, c) "pcatecnf kjenecka vyziva", jde-li 0 statni pcatecnf kjenecku vyzivu, d) "pkracvacf kjenecka vyziva", jde-li 0 statni pkracvaci kjenecku vyzivu. (2) Krme udaju uvedenych v zakne a v 3 se na balu ptraviny pr pcatecni a pkracvaci kjenecku vyzivu uvede a) u pcatecni kjenecke vyzivy infrmace, ze ptravina je vhdna pr vyzivu kjencu d narzeni, nemhu-li byt kjeni, b) u pkracvaci kjenecke vyzivy infrmace, ze ptravina je vhdna puze pr vyzivu kjencu starsfeh sesti rnesicu, dale infrmace, ze by ptravina mela tvrit puze cast smfsene stravy a nema se puzfvat jak nahrada materskeh mleka behem prvnfeh sesti mesfeu zivta, a ze rzhdnutf 0 zahajenf pdavanf prikrmu, vcetne jakekliv vyjimky z pravidla veku sesti mesfeu by mel byt prijfman puze na zaklade dprucenf lekare neb sby kvalifikvane v blasti vyzivy, farmacie neb pece matku a dfte, v zavislsti na individualnfm rustu a vfyjvych ptrebach knkretnm kjence, c) u pcatecnf a pkracvaef kjenecke vyzivy vyuzitelna energeticka hdnta vyjadrena v kj i kcal a cfselne vyjadreny bsah bflkvin, tuku a sacharidu ve 1 ml ptraviny pripravene k puzitf pdie navdu vyrbce, d) u pcatecnf a pkracvaef kjenecke vyzivy cfselne vyjadrena prumerna hdnta bsahu jedntlivych vitaminu a mineralnfeh latek pdle prilh c. 1 a 2, a kde je t vhdne, i prumerna hdnta bsahu chlinu, insitlu, karnitinu a taurinu ve 1 ml ptraviny pripravene k puziti pdle navdu vyrbce, e) u pcatecni a pkracvaci kjenecke vyzivy navd na vhdnu pifpravu, skladvani a zachazeni s vyrbkem a upzrneni na dulezitst spravne pfipravy a skladvani pr zdravf kjence. (3) U pcatecni a pkracvaci kjenecke vyzivy rnuze znaceni uvadet cfselny iidaj 0 prumernern rnnzstvi zivin ve 1 ml ptraviny pripravene k puziti pdle navdu vyrbce, ktere uvadi prilha c. 3, pkud jiz tent iidaje neni uveden pdle dstavce 2 pism. d). (4) U pkracvaci kjenecke vyzivy rmize znaceni krrne cfselnych udaju 0 rnnzstvi vitaminu a mineralnich latek bsahvat take vyjadreni prcentnih pdflu referencni hdnty pdle tabulky c. 2 prflhy c. 5 ve 1 ml vyrbku pripraveneh k puziti pdle navdu vyrbce. (5) a balu ptravin pr pcatecni kjenecku vyzivu lze uvest puze vyzivva a zdravtnf tvrzeni vztazena k slzkam ptravin uvedenym v prflze c. 4 k tet vyhlasce za pdmfnek tam stanvenych. Pdmfnky pr uvedeni vyzivveh neb zdravtnih tvrzeni u pkracvaci kjenecke vyzivy a vyzivy pr male deti stanvi pifm puzitelny predpis Evrpskych splecenstvi 0 vyzivvych a zdravtnich tvrzenich pri znacvani ptravin"). (6) Sucasti znaceni pcatecni kj enecke vyzivy je upzrneni, ktere se uvede slvy "Dulezite upzrnenf" neb slvy stejneh vyznamu a dplnenim textu vyj adrujfem a) prednst kjeni pred vyrbky kjenecke vyzivy, b) dpruceni, aby vyrbek byl uzfvan jen na zaklade dpruceni lekare neb sby kvalifikvane v blasti vyzivy, farmacie neb pece 0 matku a dfte. (7) a balu ptravin pr pcitecnf kjenecku vyzivu nesmf byt uvedeny brazky kjencu ani jine brazky neb tvrzenf, ktere by idealizval vyrbek; pripustf se vsak graficka znazrnenf pr vhdnu identifikaci vyrbku a znazrnenf zpusbu pripravy. (8) a balu ptravin pr pcitecnf kjenecku vyzivu neb pkracvaef kjenecku vyzivu nesmf byt uvedeny pjmy "humanizvanf', "maternizvanf', "upravenf' neb jim pdbne pjmy. (9) Oznacenf ptraviny pr pcatecnf kjenecku vyzivu neb pkracvaef kjenecku vyzivu musf byt prveden srzumitelne tak, aby byl vylucen rizik zameny pcatecnf a pkracvaef kjenecke vyzivy.

4 Castka 49 Sbfrka zaknu c. 157 / 28 Strana 2021 (10) Oznaceni pcatecni kjenecke VYZIVY neb pkracvaci kjenecke vyzivy rnusi byt navrzen tak, aby byly zajisteny nezbytne infrmace 0 vhdnem puziti vyrbku, pncemz tyt infrmace nesmi drazvat d kjeni, 4) arfzenf Fvrpskeh parlamentu a Rady (ES) c. 1924/26 ze dne 20. prsince 26 0 vyzivvych a zdravtnich tvrzenich pfi znacvani ptravin.". 7. V 7 dst. 3 se za slva "Ptraviny pr" vkladajf slva "bilnu a". 8. V 8 dst. 1 pism. b) se slva "ptravnfeh dpliiku a slzek" nahrazujf slvy "vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek". 9. V 8 dst. 3 pisrnena a) a b) zneji; "a) rnusi bsahvat puze pifdatne latky stanvene vyhlasku, kteru se stanvi druhy a pdmfnky puziti pridatnych latek a extrakcnich rzpustedel pri vyrbe ptravirr'), b) rnusi spliivat mikrbilgicke pzadavky stanvene pifm puzitelnyrn predpisem Evrpskych splecenstvi 0 mikrbilgickych kriterifch pr ptraviny"),". 10. V 8 dst. 3 pisrn. d) bdu 1 se slva "spdnf mez stanvitelnsti" nahrazujf slvy "mez stanvitelnsti pri stanveni becne prijatelnyrni nrmalizvanyrni metdami". 11. V 9 dstavec 2 zni:,,(2) a balu bilnych a statnich prikrmu lze dale uvest puze a) cfselne vyjadrene prumerne rnnzstvi vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek uvedenych v pfilze C. 9 ve 1 g neb 1 ml ptraviny, jak je prdavana, a je-li t vhdne, ve stanvenem rnnzstvi ptraviny pripravene k puziti pdle navdu vyrbce, pkud se na tent iidaj nevztahuje dstavec 1 pism. d), b) ciselne iidaje 0 vitaminech a mineralnich latkach uvedenych v tabulce c. 1 prflhy c. 5 vyjadrenych jak prcentni pdii tam uvedenych referencnfch hdnt ve 1 g neb 1 ml ptraviny, jak je prdavana, a je-li t vhdne, ve stanvenem mnzstvf ptraviny pripravene k puzitf pdle navdu vyrbce, pkud mnzstvf pritmnych latek predstavuje nejmene 15 % jejich referencnf hdnty, c) vyzivve neb zdravtnf tvrzenf za pdmfnek stanvenych prim puzitelnym predpisem Evrpskych splecenstvf 0 vyzivvych a zdravtnfeh tvrzenfeh pri znacvanf ptravin4).". 12. V 11 dst. 3 se slva "Ptravnf dpliiky" nahrazujf slvy latky". "Vitaminy, mineralni latky a dalsi 13. V 12 dst. 2 pismen b) vcetne pznamky pd caru c. 5 znf: "b) 0 prumernern rnnzstvi jedntlivych vitaminu a mineralnich latek, pr ktere jsu stanveny pzadavky v piflze c. 15 k tet vyhlasce, ve 1 g neb 1 ml ptraviny urcene k puziti pdle navdu vyrbce, neb v rnnzstvi tet ptraviny, ktera nahrazuje jeden pkrm. U ptravin upravenych v 10 dst. 1 pisrn. b) se dale uvedu v prcentech iidaje 0 vitaminech a mineralnich latkach a jejich dprucenych dennich davkach"), 5) Vyhlaska c. 450/24 Sb., 0 znacvani vyzivve hdnty ptravin.". 14. V 12 dstavec 4 zni:,,(4) Oznacvani ptraviny pr redukcni dietu nesmi bsahvat iidaj 0 rychlsti neb mire iibytku hmtnsti v dusledku jejfh puzfvani,". 15. V 14 dst. 3 se slva "Ptravnf dpliiky" nahrazujf slvy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky". 16. V 16 dstavec 2 zni:,,(2) Ptraviny bez fenylalaninu jsu urceny pr sby s vrzenu, geneticky pdminenu pruchu metablismu fenylalaninu.". 17. V 17 pismen b) znf: "b) 0 bsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmtnstnich jedntkach pg, mg neb g na 1 g neb 1 ml ptraviny, ppifpade na jine vhdne rnnzstvi, dpvfdajfef denni davce'),". 18. V 18 dst. 2 pisrn. a) se slva "hdnta gliadinu ve finalnf ptravine neni vyssf nez 1 mg/1 g susiny dale znaceny jak "prirzene bezlepkve ptraviny" " nahrazujf slvy "a u kterych bsah lepku cini nejvyse 20 mg/kg ptraviny ve stavu urcenem ke sptrebe, neb". 19. V 18 dst. 2 pismena b) a c) zneji; "b) ptraviny, ktere bsahujf slzky z psenice, neb statnich druhu z rdu Tritium jak spalda (Triticum spelta L.), kamut (Tritium plnicum L.) neb tvrda psenice, jecmene, zit a, vsa a z jejich hybridnfeh drud a u kterych bsah lepku cinf nejvyse 1 mg/kg ptraviny ve stavu urcenem ke sptrebe, neb c) ptraviny, ktere bsahujf slzky neb smes slzek uvedenych v pfsmenech a) a b) a u kterych bsah lepku cinf nejvyse 1 mg/kg ptraviny ve stavu urcenem ke sptrebe.".

5 Strana 2022 Sbfrka zaknu c. 157 / 28 Castka V 18 dstavec 3 znf:,,(3) Ptraviny bezlepkve jsu urceny pr sby s vrzenu, geneticky pdrnfnenu intleranci prlamimi psenice, jecmene, zita a vsa.". 21. V 19 dstavec 1 znf:,,(1) Ptraviny se mhu znacit jak "bez1epkve" neb "bez 1epku" puze, pkud sp1iiujf pzadavky uvedene v 18 dst. 2.". 22. V 19 dst. 2 pismen b) zni: "b) 0 bsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmtnstnich jedntkach pg, mg neb g na 1 g neb 1 m1 ptraviny, neb na jine vhdne rnnzstvi, dpvfdajfef denni davce"),". 23. V 19 dstavec 3 znf:,,(3) Ptraviny se mhu znacit jak "prirzene bezlepkve" puze, pkud sp1iiujf pzadavky uvedene v 18 dst. 2 pism. a).". 24. V 23 pisrnen b) zni: "b) 0 bsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmtnstnich jedntkach pg, mg neb g na 1 g neb 1 m1 ptraviny, neb na jine vhdne rnnzstvi, dpvfdajfef denni davce'),". 25. V 25 pismen b) znf: "b) 0 bsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmtnstnich jedntkach pg, mg neb g na 1 g neb 1 m1 ptraviny, neb na jine vhdne rnnzstvi, dpvfdajfef denni davce'),". 26. Cast 11 se zrusuje. 27. V 29 se slva "Ptravnf dp1iiky" nahrazujf slvy "Vitaminy, mineralni 1atky a dalsi latky". 28. V 30 pismen d) znf: "d) iidaj 0 bsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek v hmtnstnich jedntkach pg, mg neb g na 1 g neb 1 m1 ptraviny, neb na jine vhdne rnnzstvi, dpvfdajfef denni davce"),". 29. Prilhy c. 1 ai 6 znejf:

6 1. Energie Zakladui slzeni pcatecnl kjenecke vyzivy pfipravene pdle pkynu vyrbce "PHlha C. 1 k vyhlasce c Sb. (hdnty stanvene v tet piflzc se vztahuji ke knecnemu vyrbku pripravenemu k puziti, ktery je prdavan jak takvy neb pripravcny pdle pkynu vyrbce) KRITERIUM Minimum Maximum Pznamka Vhdnst slzek se prkazuje systematickym prezkumavanirn dstupnych udaju tykajicich se cekavanych vyhd a uvah 0 bezpecnsti, a v pripadc nutnsti rvnez pmci dpvidajicich 250 kj/ioo ml 295 kj/ioo ml (60 kcal/iooml) (70 kcal/ioo ml) studii vypracvanych v suladu se vsebecne uznavanymi dbrnymi pkyny hledne pdby a zpusbu vypracvani takvych studii. Vhdnst dalsich slzek urcenych pr zvlastni vyzivu kjencu d narzeni musi byt prkazana becne uznavanymi vedeckyrni pznatky. 2. Bilkviny Obsah bilkvin = bsah dusiku x 6, Pcatecni kjenecka 0,45 g/loo kj 0,7 g/ioo kj Pr stejnu energeticku hdntu musi pcatccni kjenecka vyziva vyrbena (1,8 g/ioo kcal) (3 g/ioo kcal) vyziva bsahvat kazdu nezbytnu a pdminene nezbytnu z bilkvin kravskeh mleka aminkyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnzstvi, jake je bsazen v referencni bilkvine uvedene v ptilzc c. 6 tabulce c. 1. Pfi vypctu se mhu kncentrace methininu a cystinu secist, pkud pmer methininu k cystinu nepfesahuje hdntu 2, rvnez se mhu secist kncentrace fenylalaninu a tyrsinu, pkud pmer tyrsinu k fenylalaninu nepfesahuje hdntu 2. Pkudje vhdnst vyrbku pr vyzivu kjencu prkazana dpvidajicimi studiemi vypracvanymi v suladu se vsebecne uznavanymi dbrnymi pkyny hledne pdby a zpusbu vypracvani takvych studii, muze byt pmer methininu k cystinu vetsi nez 2, nesmi vsak presahvat hdntu 3. CJ< \ V"l '-.D : \ ::s 0<...Jl, en <, '"1 ::s VJ

7 2.1.1 Pcatecni kjenecka 0,45/1 kj 0,5 g/ 1 kj vyziva vyrbena z bilkvin (1,8 g/1 kcal) (2,0 g/1 kcal) kravskeh mleka U pcatecni kjenecke vyzivy vyrbene z bilkvin kravskeh mleka s bsahem bilkvin v rzmezi mezi minimalni hdntu a 0,5 g/1 kj (2 g/1 kcal) se vhdnst pcatecni kjenecke vyzivy pr zvlastni vyzivu kjencu prkazuje prstrcdnictvim dpvidajicich studii vypracvanych v suladu se vsebecne uznavanymi dbrnymi pkyny hledne pdby a zpusbu vypracvani takvych studii, 2.2 Pcatecni kjenecka 0,45 g/loo kj 0,7 g/1 kj Pr stejnu energeticku hdntu musi pcatccni kjenecka vyziva vyrbena (1,8 g/1 kcal) (3 g/1 kcal) vyziva bsahvat kazdu nezbytnu a pdminene nezbytnu z hydrlyzvanych bilkvin aminkyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnzstvi, jake je bsazen v referencni bilkvine (materske mlek ve smyslu pfilhy c. 6 tabulky c. 1). Pti vypctu se mhu kncentrace methininu a cystinu secist, pkud pmer methininu k cystinu nepfesahuje hdntu 2, a stejne tak se mhu secist kncentrace fenylalaninu a tyrsinu, pkud pmer tyrsinu k fenylalaninu ncprcsahujc hdntu 2. Pkudje vhdnst vyrbku pr vyzivu kjencu prkazana dpvtdajicimi studiemi vypracvanymi v suladu se vsebecne uznavanymi dbrnymi pkyny hledne pdby a zpusbu vypracvani takvych studii, muze byt pmer methininu k cystinu vetsi nez 2, nesmi vsak presahvat hdntu 3. Obsah L-kamitinu musi byt nejmene 0,3 mg/1 kj (1,2 mg/1 kcal). '"1 ::s Ṇ..j::;.. : \ ::s 0<...Jl, en <, CJ< \ V"l '0.0

8 2.2.1 Pcatecni kjenecka 0,45 g/loo kj 0,56 g/ioo kj U pcatecni kjenecke vyzivy vyrbene z hydrlyzvanych vyziva vyrbena (1,8 g/ioo kcal) (2,25 g/ioo kcal) bilkvin s bsahem bilkvin v rzmezi mezi minimalni z hydrlyzvanych bilkvin hdntu a 0,56 g/ioo kj (2,25 g/ioo kcal) se vhdnst pcatecni kjenecke vyzivy pr zvlastni vyzivu kjencu prkazuje prstrednictvirn dpvidajictch studii vypracvanych v suladu se vsebecne uznavanymi dbrnymi pkyny hledne pdby a zpusbu vypracvani takvych studii a musi byt v suladu s dpvidajicirni specifikacemi uvedenyrni v prilze c. 14 tet vyhlasky, 2.3 Pcatecni kjenecka 0,56 g/loo kj 0,7 g/ioo kj Pfi vyrbe tet pcatecni kjenecke vyzivy se puzivaji puze vyziva vyrbena z izlatu 2,25 g/ioo kcal) (3 g/ioo kcal) izlaty bilkvin ze s6ji. sjvych bilkvin, Pr stejnu energeticku hdntu musi pcatccni kjenecka samtnych neb ve smesi vyziva bsahvat kazdu nezbytnu a pdminene nezbytnu s bilkvinami kravskeh aminkyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnzstvi, jake mleka je bsazen v referencni bilkvine (materske mlek ve smyslu pfilhy c. 6 tabulky 1). Pfi vypctu se vsak mhu kncentrace methininu a cystinu secist, pkud pmer methininu k cystinu nepfesahuje hdntu 2, a stejne tak se mhu secist kncentrace fenylalaninu a tyrsinu, pkud pmer tyrsinu k fenylalaninu ncprcsahujc hdntu 2. Pkudje vhdnst vyrbku pr vyzivu kjencu prkazana dpvtdajicimi studiemi vypracvanymi v suladu se vsebecne uznavanymi dbrnymi pkyny hledne pdby a zpusbu vypracvani takvych studii, muze byt pmer methininu k cystinu vetsi nez 2, nesmi vsak presahvat hdntu 3. Obsah L-kamitinu musi byt nejmene 0,3 mg/ioo kj (1,2 g/ioo kcal). 2.4 Ve vsech pripadech mhu byt aminkyseliny d pcatecni kjenecke vyzivy pridavany vyhradne pr zlcpseni vyzivve hdnty bilkvin a puze v mnzstvi nezbytncm k tmut ucelu. 3. Taurin (pfidany) 2,9 mg/ioo kj (12 mg/ioo kcal) 4. Chlin 1,7 mg/loo kj 12 mg/loo kj CJ< \ V"l '-.D : \ ::s 0<...Jl, en <, '"1 ::s U1

9 (7 mg/ioo kcal) (50 mg/ioo kcal) 1,05 g/loo kj 1,4 g/ioo kj 5. Tuky (4,4 g/ioo kcal) (6,0 g/ioo kcal) 5.1 Je zakazan puziti techt latek: - sezamvy lej, - bavlnikvy lej. jcdntlive neb 5.2 Kyselina laurva dhrmady: - a kyselina myristva 20 % z celkveh bsahu tuku 5.3 Obsah trans-izmeru mastnych kyselin nesmi byt vetsi nez 3 % celkveh bsahu tuku, 5.4 Obsah kyseliny erukve nesmi bvt vetsi nez 1 % celkveh bsahu tuku, 5.5 Kyselina linlva 70 mg/ioo kj 285 mg/ioo kj (ve frme glyceridu = (3 mg/ioo kcal) (12 mg/ioo kcal) linleanu) 5.6 Obsah kyseliny u-linlenve musi byt nejmene 12 mg/ioo kj (50 mg/ioo kcal). Pmer kvselinv linlve ke kvseline u-linlenve musi bvt neimene 5 a nejvice Mhu se pridavat plynenasycene mastne kyseliny s dluhym fetezcem (20 a 22 atmu uhliku). V tmt pnpade nesmi byt jejich bsah v celkvem bsahu tuku vetsi nez: - 1 % pr n-3 plynenasycene mastne kyseliny s dluhym fetezcem a - 2 % pr n-6 plynenasycene mastne kyseliny s dluhym fetezcem (1 % pr kyselinu arachidnvu (20:4 n-6)). Obsah kyseliny eiksapentaenve (20:5 n-3) nesmi byt vetsi nez bsah kyseliny dksahexaenve (22:6 n-3). Obsah kyseliny dksahexaenve (22:6 n-3) nesmi byt vetsi nez bsah n-6 plynenasycenych mastnych kyselin s dluhym fetezcem. 6. Fsflipidy 2 gil 7. Insitl 1 mg/ioo kj 10 mg/loo kj (4 mg/ioo kcal) (40 mg/ioo kcal) '"1 ::s 0' : \ ::s 0<...Jl, en <, CJ< \ V"l '0.0

10 8. Sacharidy 2,2 g/ioo kj 3,4 g/ioo kj Smcji bytpuzity puze tyt sacharidy: (9 g/ioo kcal) (14 g/ioo kcal) -lakt6za, -malt6za, - sachar6za, -gluk6za, - maltdextriny, - glukzvy sirup neb suseny glukzvy sirup, - pfedvareny skrb - prirzene bezlepkvy, - zelirujicl skrb - prirzene bezlepkvy, 8.1 Laktza 1,1 g/ioo kj - Tt ustanveni se nevztahuje na pcatecni kjenecku vyzivu, (4,5 g/ioo kcal) - ve ktere izlaty sjvych bilkvin predstavuji vice nez 50 % z celkveh bsahu bilkvin, 8.2 Sacharza (pfidana) 20 % celkveh Sachar6zuje mzne pridavat puze d pcatecni kjenecke bsahu sacharidu vyzivy vyrbene z hydrlyzvanych bilkvin, 8.3 Glukeza (pfidana) 0,5 g/ioo kj Gluk6zuje mzne pridavat puze d pcatecni kjenecke (2 g/ioo kcal) vyzivy vyrbene z hydrlyzvanych bilkvin, 8.4 Pfedvareny a/neb - 2 g/ioo ml a 30 % zeiirujici skrb z celkveh bsahu sacharidu 9. Fruktligsacharidy 0,8 g/ioo ml Ostatni kmbinace a maximalni hdnty fruktligsacharidu a galaktligsacharidy v kmbinaci 90 % a galaktligsacharidu je mzne puzivat v suladu s 5 dst. liggalaktsyi- I tet vyhlasky. lakt6zy a 10 % ligfruktsylsachar6zy 0 vyske mlekularni hmtnsti CJ< \ V"l '0.0 : \ ::s 0<...Jl, en <, '"1 ::s '-J

11 10. Minenilni latky 10.1 Pcatecni kjenecka vyziva vyrbena z na 1 kj na 1 kcal bilkvin kravskeh mleka neb z hydrlyzvanych bilkvin Miueralni latka Jedntka Minimum Maximum Minimum Maximum Sdik (mg) Draslik (mg) Chlrid (mg) Vapnik (mg) Fsfr (mg) Hrcik (mg) 1,2 3, Zelez (mg) 0,07 0,3 0,3 1,3 Zinek (mg) 0,12 0,36 0,5 1,5 Med' (g) 8, Jd (ue) 2, Selen (ue) 0,25 2,2 1 9 Mangan (Ug) 0, Flurid (ue) Pmer vapniku k fsfru nesmi byt mensi nez 1, ani vetsi nez 2,0. '"1 ::s : \ ::s 0<...Jl, en <, 10.2 Pcatecni kjenecka vyziva vyrbena z izlatu sjvych bilkvin, samtnych neb ve smesi s bilkvinami kravskeh mleka Plat! vsechny pzadavky bdu 10.1, s vyjimku pzadavkuna zelez a fsfr, kterejsutyt: Zelez (mg) 0,12 0,5 0,45 2 Fsfr (mg) 7, CJ< \ V"l '0.0

12 11. Vitaminy a 1 kj a 1 kcal Vitamin Jedntka Minimum Maximum Minimum Maximum Vitamin A (Jlg-RE)(*) Vitamin D (Jig)(**) 0,25 0,65 1 2,5 Thiamin (Jlg) Ribflavin (Jig) iacin (Jlg)(***) Kyselina pantthenva (Jig) Vitamin B6 (Jlg) Bitin (Jig) 0,4 1,8 1,5 7,5 Kyselina listva (Jlg) 2, Vitamin Bl2 (Jig) 0,025 0,12 0,1 0,5 Vitamin C (mg) 2,5 7, Vitamin K (Jig) Vitamin E (mg u-te)(****) 5/, g (*****) 1,2 5/, g(******) 5., v ejvyse (*******) 12. ukletidy (mg/l kj) (mg/l kcal) cytidin 5'-mnfsfrecnan 0,60 2,50 uri din 5'-mnfsfrecnan 0,42 1,75 adensin 5'-mnfsfrecnan 0,36 1,50 guansin 5'-mnfsfrecnan 0,12 0,50 insin 5'-mnfsfrecnan 0,24 1, (*) RE = vcskery trans-retinl-ekvivalent. (**) Ve frme chlekalciferlu, jehz 10Jlg = 4 IV vitaminu D. CJ< \ V"l '0.0 : \ ::s 0<...Jl, en <, '"1 ::s '0.0

13 (***) Prefrmvany niacin. (****) a- TE = d-n-tkferl-ekvivalent (*****) plyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jak kyselina linlva a upravenych pdle pctu dvjnych vazeb********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,1 mg/loo vyuzitelnych kj (******) plyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jak kyselina Iinlva a upravenych pdle pctu dvjnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,5 mg/loo vyuzitelnych kcal (*******) celkva kncentrace nukletidu nesmi byt vetsi nez 1,2 mg/loo kj (5 mg/loo kcal) (********) 0,5 mg a- TE/l g kyseliny linlve (18:2 n-6) 0,75 mg a-tell g kyseliny -linlenve (18:3 n-3) 1,0 mg a- TE/l g kyseliny arachidnve (20:4 n-6) 1,25 mg a- TE/l g kyseliny eiksapentaenve (20:5 n-3) 1,5 mg a- TE/l g kyseliny dksahexaenve (22:6 n-3) '"1 ::s VJ : Zakladni slzeni pkraevaci kjenecke vyzivy pfipravene pdle pkynu vyrbce Prilha C. 2 k vyhlasce c Sb. (hdnty stanvene v tet piflzc se vztahuji ke knecnemu vyrbku pripravenemu k puziti, ktery je prdavan jak takvy neb pripravcny pdle pkynu vyrbce) Kriterium Minimum Maximum Pznamka 1. Energie 250 kj/loo ml 295 kj/loo ml (60 kcal/looml) (70 kca1/l ml) Vhdnst slzek se prkazuje systcmatickym prezkumavanirn dstupnych udaju tykajicich se cekavanych vyhd a uvah 0 bezpccnsti, a v pripade nutnsti rvnez pmci dpvidajicich studii vypracvanych v suladu se vsebecne uznavanymi dbrnymi pkyny hledne pdby a zpusbu vypracvani takvych studii. Vhdnst dalsich slzek urcenych pr zvlastni vyzivu kjencu d narzeni musi byt prkazana becne uznavanymi vedeckyrni pznatky. \ ::s 0<...Jl, en <, CJ< \ V"l '-.D

14 2. Bilkviny Obsah bilkvin = bsah dusiku x 6, Pkracvacivyziva 0,45 g/loo kj 0,8 g/loo kj Pr stejnu energetickuhdntumusi pkracvaci vyziva vyrbena z bilkvin (1,8 g/loo kcal) (3,5 g/loo kcal) bsahvat kazdu nezbytnu a pdminenc nezbytnu kravskeh mleka aminkyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnzstvi, jake je bsazen v referencni bilkvine (materske mlek vymezene v piflzc c. 6 tabulce c.i tet vyhlasky). Pti vypctu se vsak mhu kncentrace methininu a cystinu secist, pkud pmer methininu k cystinu nepfesahuje hdntu 3, a stejne tak se mhu secist kncentrace fenylalaninu a tyrsinu, pkud pmer tyrsinu k fenylalaninu ncprcsahujc hdntu Pkracvacivyziva 0,56 g/loo kj 0,8 g/loo kj Pr stejnu energetickuhdntumusi pkracvaci vyziva vyrbena (2,25 g/loo kcal) (3,5 g/loo kcal) bsahvat kazdu nezbytnu a pdminenc nezbytnu z hydrlyzvanych aminkyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnzstvi, bilkvin 2.3 Pkracvaci vyziva 0,56 g/loo kj 0,8 g/loo kj vyrbena z izlatu (2,25 g/loo kcal) (3,5 g/loo kcal) sjvych bilkvin, samtnych neb ve smesi s bilkvinami kravskeh mleka jake je bsazen v referencni bilkvine (materske mlek vymezene v piflzc c. 6 tabulce c. 1 tet vyhlasky). Pfi vypctu se vsak mhu kncentrace methininu a cystinu secist, pkud pmer methininu k cystinu nepfesahuje hdntu 3, a stejne tak se mhu secist kncentrace fenylalaninu a tyrsinu, pkud pmer tyrsinu k fenylalaninu ncprcsahujc hdntu 2. Pti vyrbe tet vyzivy se puzivaji puze izlaty sjvych bilkvin, Pr stejnu energeticku hdntu musi pkracvaci vyziva bsahvat kazdu nezbytnu a pdminenc nezbytnu aminkyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnzstvi, jake je bsazen v referencni bilkvine (materske mlek uvedene v ptilze c. 6 tabulce c. 1 tet vyhlasky). Pfi vypctu se vsak mhu kncentrace methininu a cystinu secist, pkud pmer methininu k cystinu nepfesahuje hdntu 3, a stejne tak se mhu secist kncentrace fenylalaninu a CJ< \ V"l '0.0 : \ ::s 0<...Jl, en <, '"1 ::s VJ...

15 tyrsinu, pkud pmer tyrsinu k fenylalaninu nepfesahuje hdntu Ve vsech ptipadcch mhu byt aminkyseliny d pkracvaci kjenecke vyzivy pridavany vyhradne pr zlcpseni vyzivve hdnty bilkvin a puze v mnzstvi nezbytncm k tmut ucelu. 3. Taurin (pfidany) 2,9 mg/ioo kj (12 mg/ioo kcal) 4. Tuky 0,96 g/ioo kj 1,4 g/ioo kj (4,0 g/ioo kcal) (6,0 g/ioo kcal) 4.1 Je zakazan puziti techt latek: - sezamvy lej, - bavlnikvv lei. 4.2 Kyselina laurva - jcdntlive neb a kyselina myristva dhrmady: 20 % z celkveh bsahu tuku 4.3 Obsah trans-izmeru mastnych kyselin nesmi byt vetsinez 3 % celkveh bsahu tuku, 4.4 Obsah kyseliny erukve nesmi byt vetsinez 1 % celkveh bsahu tuku, 4.5 Kyselina linlva 70 mg/ioo kj 285 mg/ioo kj (ve frme glyceridu = (3 mg/loo kcal) (1 2 mg/ioo kcal linleanu) 4.6 Obsah kyseliny u-linlenve musi byt nejmene 12 mg/ioo kj (50 mg/ioo kcal). Pmer kyseliny linlve ke kyseline u-iinlenve musi byt nejmene 5 a nejvice Mhu se pridavat plynenasycene mastne kyseliny s dluhym fetezcem (20 a 22 atmu uhliku), V takvem pripade nesmi bytjejich bsah v celkvem bsahu tuku vetsinez: - 1 % pr n-3 plynenasycene mastne kyseliny s dluhym fetezcem a - 2 % pr n-6 plynenasvcene mastne kyseliny s dluhym fetezcem '"1 ::s VJ : \ ::s 0<...Jl, en <, CJ< \ V"l '0.0

16 (1 % pr kyselinu arachidnvu (20:4 n-6)). Obsah kyseliny eiksapentaenve (20:5 n-3) nesmi byt vetsi nez bsah kyseliny dksahexaenve (22:6 n-3). CJ< \ V"l '0.0 Obsah kyseliny dksahexaenve (22:6 n-3) nesmi byt vetsi nez bsah n-6 plyncnasycenych mastnych kyselin s dluhym fetezcem. 5. Fsflipidy 2 gil 6. Sacharidy 2,2 g/loo kj (9 g/1 kcal) 3,4 g/1 kj (14 g/1 kcal) Je zakazan puzit slzky bsahujici lepek. 6.1 Lakt6za 1,1 g/loo kj 4,5 g/1 kcal Tt ustanveni se nevztahuje na pkracvaci kjenecku vyzivu, ve ktere izlaty sjvych bilkvin predstavuji vice nez 50 % z celkveh bsahu bilkvin, : 6.2 Sachar6za, frukt6za, med 6.3 Gluk6za (pfidana) 7. Fruktligsacharidy a galaktligsacharidy jcdntlive neb dhrmady: 20 % z celkveh bsahu sacharidu 0,5 g/1 kj (2 g/1 kcal) 0,8 g/1 ml v kmbinaci 90 % liggalaktsy1 lakt6zy a 10 % ligfruktsylsachar6zy 0 vyske mlekularni hmtnsti Med musi byt setren tak, aby byly zniceny spry Clstridium btulinum. Gluk6zuje mzne pridavat puze d pkracvaci kjenecke vyzivy vyrbene z hydrlyzvanych bilkvin, Ostatni kmbinace a maximalni hdnty fruktligsacharidu a galaktligsacharidu je mzne puzivat v suladu s 5 dst. 2 tet vyhlasky. \ ::s 0<...Jl, en <, 8. Mineralni latky 8.1 Pkracvaci vyziva vyrbena z bilkvin kravskeh mleka neb z hydrlyzvanych bilkvin na 1 kj na 1 kcal '"1 ::s VJ VJ

17 Miueralni latka Jedntka Minimum Maximum Minimum Maximum Sdik (mg) Draslik (mg) Chlrid (mg) Vapnik (mg) '"1 ::s VJ Fsfr (mg) Hrcik (mg) 1,2 3, Zelez (mg) 0,14 0,5 0,6 2 Zinek (mg) 0,12 0,36 0,5 1,5 Med' (ug) 8, Jd (ug) 2, Selen (ug) 0,25 2,2 1 9 Mangan (ug) 0, Flurid (ug) Pmer vapniku k fsfru nesmi byt mensi nez 1, ani vetsi nez 2, Pkracvaci vyziva vyrbena z izlatu sjvych bilkvin, samtnych neb ve smesi s bilkvinami kravskeh mleka Plat! vsechny pzadavky bdu 8.1, s vyjimku pzadavku na zelez a fsfr, ktere jsu tyt : \ ::s 0<...Jl, en <, Zelez (mg) 0,22 0,65 0,9 2,5 Fsfr (mg) 7, Vitaminy a 1 kj a 1 kcal Vitamin Jedntka Minimum Maximum Minimum Maximum Vitamin A (Jlg-RE)(*) Vitamin D (Jlg)(**) 0,25 0, CJ< \ V"l '0.0

18 Thiamin (Jlg) Ribflavin (Jig) iacin (Jlg)(***) Kyselina pantthenva (Jig) Vitamin B 6 (Jlg) Bitin (Jig) 0,4 1,8 1,5 7,5 Kyselina listva (Jlg) 2, Vitamin B l 2 (Jig) 0,025 0,12 0,1 0,5 Vitamin C (mg) 2,5 7, Vitamin K (Jig) Vitamin E (mg a- TE)(****) 5/, g (*****) 1,2 5/, g(******) 5., v ejvvse (*******) 10. ukletidy (mg/1 kj) (mg/1 kcal) cytidin 5'-mnfsfrecnan 0,60 2,50 uri din 5'-mnfsfrecnan 0,42 1,75 adensin 5'-mnfsfrecnan 0,36 1,50 guansin 5'-mnfsfrecnan 0,12 0,50 insin 5'-mnfsfrecnan 0,24 1, (*) (**) RE = veskery trans-retinl-ekvivalent. Ve frme chlekalciferlu, jehz 10Jlg = 4 IV vitaminu D. (***) Prefrmvany niacin. (****) a-te = d-a-tkferl-ekvivalent. (*****) plynenasyccnych mastnych kyselin, vyjadrcnych jak kyselina Iinlva a upravenych pdle pctu dvjnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,1 mg/1 vyuzitelnych kj. (******) plyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jak kyselina linlva a upravenych pdle pctu dvjnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,5 mg/1 vyuzitelnych kcal. (*******) Celkva kncentrace nukletidu nesmi byt vetsi nez 1,2 mg/1 kj (5 mg/1 kcal). CJ< \ V"l '0.0 : \ ::s 0<...Jl, en <, '"1 ::s VJ U1

19 (********) 0,5 mg a-tell g kyseliny linlve (18:2 n-6); 0,75 mg a-tell g kyseliny alfa-linlenve (18:3 n-3); 1,0 mg a-tell g kyseliny arachidnve (20:4 n-6); 1,25 mg a-tell g kyseliny eiksapentaenve (20:5 n-3); 1,5 mg a-tell g kyseliny dksahexaenve (22:6 n-3). '"1 ::s VJ 0' : \ ::s 0<...Jl, en <, CJ< \ V"l '0.0

20 Ceistka 49 Sbirka zaknu c. 157 / 28 Strana 2037 Prilha C. 3 k vyhlasce c Sb. Tabulka c.l Vitaminy Vitaminy, miueralni latky a dals] latky Vitamin Chernicky nazev vitaminu Vitamin A Vitamin D Vitamin B 1 Vitamin B 2 iacin Vitamin B6 Kyselina listva Kyselina pantthenva Vitamin Bl2 Bitin Vitamin C Vitamin E Vitamin K retinylacetat retinylpalmitat retinl vitamin D 2 (ergkalciferl) vitamin D3 (chlekalciferl) thiamin hydrchlrid thiamin mndusicnan ribflavin ribflavin-5'-fsfrecnan sdny niktinamid kyselina niktinva pyridxin hydrchlrid pyridxin-5'-fsfrecnan kyselina listva Dspantthenat vapenaty Dspantthcnat sdny dexpanthenl kyankbalamin hydrxykbalamin D-bitin kyselina Lvaskrbva L-askrban sdnv L-askrban vapenatv kyselina 6-palmityl-Lsaskrbva (askrbylpalmitan) askrban draselny D-a-tkferl DL-a-tkferl Dsu-tkferylacetat Dl.su-tkferylacetat fylchinn (fytmenadin)

21 Strana 2038 Sbirka zaknu c. 157 / 28 Ceistka 49 Tabulka c. 2 Minenilni latky Mineralni latka Vapnik (Ca) Hrcik (Mg) Zelez (Fe) Med' (Cu) ld (I) Zinek (Zn) Mangan (Mn) Pvlene sli uhlicitan vapenaty chlrid vapenaty vapenate sli kyseliny citrnve gluknan vapenaty glyccrlfsfrccnan vapenaty mlecnan vapenaty vapenate sli kyseliny hfsfrecne hydrxid vapenatv uhlicitan hrecnatv chlrid hrecnatv xid hrecnatv hrccnate sli kyseliny hfsfrecne siran hrecnatv gluknan hrecnatv hydrxid hrecnatv hrccnate sli kyseliny citrnve citrnan zeleznarv gluknan zeleznatv mlecnan zeleznatv siran zeleznatv citrnan zelezit-amnnv fumaran zeleznatv difsfrecnan zelezitv (pvrfsfrecnan zelezitv) bisglycinat zeleznaty citrnan med'naty gluknan med'naty siran med'naty kmplex med'-lysin uhlicitan med'naty jdid draselny jdid sdnv jdicnan draselnv ctan zinecnatv chlrid zinecnatv mlecnan zinecnatv siran zinecnatv citrnan zinecnatv gluknan zinecnaty xid zinecnatv uhlicitan manganatv chlrid manganatv citrnan manganatv siran manganatv gluknan manganatv

22 Ceistka 49 Sbirka zaknu c. 157 / 28 Strana 2039 Sdik (a) Draslik (K) Selen (Se) hvdrgenuhlicitan sdnv chlrid sdnv citrnan sdnv gluknan sdnv uhlicitan sdnv mlecnan sdnv sdne sli kvselinv hfsfrecne hvdrxid sdnv hydrgcnuhlicitan draselny uhlicitan draselny chlrid draselny draselne sli kyseliny citrnve gluknan draselny mlecnan draselny draselne sli kyseliny hfsfrecne hydrxid draselnv selenan sdnv selenicitan sdnv Tabulka c. 3 Aminkyseliny a jine sluceniny dusiku L-cystin a hvdrchlrid L-cystinu L-histidin a hydrchlrid L-histidinu L-isleucin a hydrchlrid L-isleucinu L-Ieucin a hydrchlrid L-Ieucinu L-Iysin a hvdrchlrid L-Iysinu L-cystein a hydrchlrid L-cysteinu L-methinin L-fenylalanin L-threnin L-tryptfan L-tyrsin L-valin L-kamitin a hvdrchlrid L-kamitinu L-kamitin-L-taarat taurin cytidin 5'-mnfsfrecnan ajeh sdna sul uridin 5'-mnfsfrecnan ajeh sdna sul adensin S'-mnfsfrecnan ajeh sdna sul guansin 5'-mnfsfrecnan a jeh sdna sul insin S'-mnfsfrecnan ajeh sdna sul

23 Strana 2040 Sbirka zaknu c. 157 / 28 Ceistka 49 Tabulka e. 4.line nutrieni latky chlin chlrid chlinu citrnan chlinu dvjvinan chlinu insitl Prilha C. 4 k vyhlasce c Sb. Tabulka e.l Vyzivva tvrzeni Vyzivva a zdravtni tvrzeni plama pr pcatecnl kjenecku vyzivu a pdminky pr jejich puziti Vyzivve tvrzeni vztazena k Puze bsahu lakt6zy ncpritmnsti lakt6zy PrIdavku plynenasycenych mastnych kyselin s dluhym fetezcem neb rvncennemu vyzivvemu tvrzeni tykajicih se pfidavku kyseliny dksahexaenve Pdminky pr jejich puziti Lakt6zaje jediny pritmny sacharid Obsah lakt6zy nepfesahuje 2,5 mg/ioo kj (10 mg/ioo kcal). Obsah kyseliny dksahexaenve predstavuje nejmene 0,2 % celkveh bsahu mastnych kyselin Obsahu taurin Vlitelne pridan v mnzstvi vhdnem Obsahu fruktligsacharidu pr zamyslenc puziti pr kjence a v suladu a galaktligsacharidu s pdminkami stanvenymi v ptilzc c. 1 tet vyhlasky. Obsahu nukletidu

24 Ceistka 49 Sbirka zaknu c. 157 / 28 Strana 2041 Tabulka c. 2 Zdravtni tvrzeni Zdravtni tvrzeni (vcetne tvrzeni 0 snizeni rizika nemcneni) vztazena k Snizeni rizika alergie na mlecne bilkviny; v tmt zdravtnim tvrzeni se mhu puzit pjmy dkazujici na snizeny bsah alcrgenu neb na snizene antigcnni vlastnsti. Pdminky pr jejich puziti a dukaz vlastnsti uvedenych v tvrzeni musi byt k dispzici bjektivni a vedecky verene pznatky. Pcatecni kjenecka vyziva musi vyhvvat ustanvenim stanvenym v bdu 2.2 ptilhy c. 1 tet vyhlasky a mnzstvi imunreaktivnich bilkvin, zmerene becne pfijatelnymi metdami, musi byt mensi nez 1 % latek bsahujicich dusik ptitmnych ve ryzive. Etiketa musi uvadet, ze vyrbek nesmi byt knzumvan kjenci, kteri jsu alergicti na intaktni bilkviny, ze kterych je vyrbek vyrben, pkud becne uznavane klinicke zkusky neprkazi pr tut pcatecni kjenecku vyzivu tleranci u vice nez 90 % kjencu precitlivelych na bilkviny, ze kterych byl hydrlyzat vyrben (interval splehlivsti 95 %). Oralne pdavana pcatecni kjenecka vyziva nesmi u zvffat vyvlat precitlivelst na intaktni bilkviny, ze kterych jc pcatecni kjenccka vyziva vyrbena. Prilha C. 5 k vyhlasce c Sb. Referencni hdnty vitamin" a miueralnlch latek pr znacvaui vyzivve hdnty Tabulka c. 1 Obilne a statni pfikrmy pr kjence a male deti Vitamin / mineralni Iatka jedntka Referencni hdnta pr znacvani Vitamin A g 4 Vitamin D g 10 Vitamin C mg 25 thiamin mg 0,5 ribflavin mg 0,8 ekvivalenty niacinu mg 9 Vitamin B6 mg 0,7 Kyselina listva g 1 Vitamin B 12 g 0,7 Vapnik mg 4 Zelez mg 6 Zinek mg 4 j6d g 70 selen g 10 med' mg 0,4

25 Strana 2042 Sbirka zaknu c. 157 / 28 Ceistka 49 Tabulka c. 2: Pcatecni a pkracvaci kjenecka vyziva Vitamin/mineralni latka jedntka Referencni hdnta pr znacvani Vitamin A g 4 Vitamin D g 7 *) Vitamin E mgte 5 Vitamin K g 12 Vitamin C mg 45 Thiamin mg 0,5 Ribflavin mg 0,7 iacin mg 7 Vitamin B 6 mg 0,7 Kyselina listva g 125 Vitamin B12 g 0,8 Kyselina pantthenva mg 3 Bitin g 10 Vapnik mg 550 Fsfr mg 550 Draslik mg 10 Sdik mg 4 Chlrid mg 5 Zelez mg 8 Zinek mg 5 j6d g 80 selen g 20 Med' mg 0,5 Hrcik mg 80 Mangan mg 1,2 *) tkferlekvivalent Prilha C. 6 k vyhlasce c Sb. Tabulka c.1 Obsah aminkyselin v matefskem mlece Obsah nezbytnych a pdmfnene nezbytnych aminkyselin v matefskem mlece (vyjadrcne v mg/l kj a v mg/lookcal) aminkyselina a 1 kj *) a 1 kcal *) Cystin 9 38 Histidin Isleucin Leucin Lysin Methinin 5 23 Fenylalanin Threnin 18 77

26 Castka 49 Sbirka zaknu c. 157 I 28 Strana 2043 I Ttfan Valin *) 1 kj 0,239 kcal Tabulka c. 2 Obsah aminkyselin v referencnl bilkvine kaseinu aminkyselina Mnzstvi g/ioog bilkvin.. argmm 3,7 Cystin 0,3 Histidin 2,9 Isleucin 5,4 Leucin 9,5 Lysin 8,1 Methinin 2,8 Fenylalanin 5,2 Threnin 4,7 Tryptfan 1,6 Tyr sin 5,8 Valin 6,7" 30. V pfilze c. 7 tabulce se v bdu 3. Tuky slva,,- kyseliny linlve (ve frme glyceridu) musi byt nejmene 0,7 g/1 kj (0,3 g/1 kcal) a nejvysc 0,285 gl 11 k] (1,2 g/1 kcal)" nahrazuji slvy,,- kyseliny Iinlve (ve frme glyceridu) musi byt nejmene 0,07 gl 11 kj (0,3 g/1 kcal) a nejvysc 0,285 g/1 kj (1,2 gl 11 kcal)". 31. V pfilze c. 7 tabulce v bdu 5. Vitaminy plzka vitamin D zni: "Vitamin D 3 ) B 0,25 ug (1 ug) 0,75 ug (3 ug)". 32. V pfilze c. 9 casti 2. Aminkyseliny se za plzku "L-isleucin a jeh hydrchlridy" vklada plzka "L-Ieucin a jeh hydrchlridy". 33. V nadpisu pfilhy c. 13 se slva "Ptravni dplfiky" nahrazuji slvy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky" a v pznamce") za tabulku se slva,,31. prsince 26" nahrazuji slvy,,31. prsince 29". 34. Pfilha c. 14 zni:

27 Strana 2044 Sbirka zaknu c. 157 / 28 Ceistka 49 "PHlha C. 14 k vyhlasce c Sb. Specifikace bsahu a zdrje bilkvin a zpracvani bilkvin puzivanych pfi vyrbe pcatecni kjenecke vyzivy 0 bsahu bilkvin nizsim nez 0,56 g/loo kj (2,25 g/loo kcal) vyrbene z hydrlyzvanych syrvatkvych bilkvin ziskanych z bilkvin kravskeh mleka Kriterium Minimum Maximum Pznamka 1. Obsah bilkvin 0,44 g/1 kj (1,86 g/1 kcal) 0,7 g/1 kj (3 g/loo kcal) Obsah bilkvin = bsah dusiku x 6,25 2. Zdrj bilkvin Bilkviny z demineralizvane sladke syrvatky ziskane z kravskeh mleka p enzymatickcm vysrazeni kaseinu pmci chymzinu, ktere sestavaji z techt latek: a) 63 % izlatu syrvatkvych bilkvin bez kaseinvych glykmakrpeptidu s minimalnim bsahem bilkvin v susinc 95 % a mene nez 70 % denaturaci bilkvin a 0 bsahem ppela nejvysc 3 % a b) 37 % bilkvinneh kncentratu ze sladke syrvatky s minimalnim bsahem bilkvin v susine 87 % a mene nez 70 % denaturaci bilkvin a bsahem ppela nejvysc 3,5 %. 3. Zpracvani bilkvin Dvustupiivy prces hydrlyzy s puzitim pripravku z trypsinu, pricernz mezi temit dvema stupni hydrlyzy dchazi k tepelnemu setreni (3-10 minut pti teplte 80 az 1 C).". zni: 35. V pfilze c. 16 tabulce c. 2 plzka vitamin D I"Mangan (gg) 0, ".

28 Castka 49 Sbfrka zaknu c. 157 / 28 Strana 2045 Cl. II Prechdna ustanveni 1. Ptraviny vyrbene neb znacene prede dnem nabyti ucinnsti tet vyhlasky, ktere nejsu v suladu s bdem 4, bdem 5, pkud jde 0 5 dst. 1 az 5, bdy 6, 21 a 22 as bdem 29, pkud jde 0 prflhu c. 1, se mhu uvadet d behu nejdele d 31. prsince Ptraviny pr zvlastni lekarske iicely urcene pr kjence, ktere nedpvfdaji pzadavkum upravenyrn v bdu 5, pkud jde 0 5 dst. 4 pism a), b), d) a e), a v bdu 29, pkud jde 0 prflhu c. 1 bdy a a prflhu c. 2 bd 2, lze uvadet d behu nejdele d 1. ledna Cl. III Ucinnst Tat vyhlaska nabyva ucinnsti dnem 15. kvetna 28. Ministr: MUDr. julinek, MBA V. r.