Evropa pro všechny generace
|
|
- Otakar Bařtipán
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel COM(1999)221 final SDĚLENÍ KOMISE Evropa pro všechny generace Podpora prosperity a mezigenerační solidarity
2 Obsah Stručné shrnutí Úvod: Demografický kontext Přizpůsobení politik a praxe stárnutí Výzvy: Proces stárnutí a nabídka práce Podpora rovným příležitostem mezi ženami a muži Přizpůsobení se stárnutí v oblasti odchodu do důchodu a důchodů Přizpůsobení věku odchodu do důchodu delšímu životu a lepšímu zdraví Krok za debatu o typu penzijního systému Produktivní agenda pro penzijní reformu: Odložení podpory a postupný odchod do důchodu Vytvoření penzijních systémů méně citlivých na demografické a jiné zásadní změny Vytvoření bezpečnějšího a ziskovějšího prostředí pro doplňkové důchody Zaručení adekvátního minimálního příjmu při zohlednění měnícího se kontextu redistribuce v rámci generace i mezi generacemi Zdravé stárnutí - reakce na zdravotní potřeby a potřebu péče Přínosy z podpory preventivních a opatrovnických přístupů Zlepšování přístupu k zdravotní péči pro všechny věkové skupiny a pro všechny starší osoby Poskytování adekvátní nabídky kvalitní péče o velmi staré/slabé Podpora významu a potenciálu rehabilitace Závěr: Více života do dalších let Příloha: Tabulky a grafy
3 Stručné shrnutí Sdělení Evropa pro všechny generace (Towards Europe of all ages) je příspěvkem Komise k Mezinárodnímu roku seniorů vyhlášenému OSN. Jeho cílem je stimulovat debatu s členskými státy a mezi nimi. Popisuje důsledky stárnutí populace na zaměstnanost, sociální ochranu, zdravotnické a sociální služby a navrhuje strategii pro efektivní reakci politik v těchto oblastech, založenou na posílení spolupráce mezi všemi aktéry, solidaritě a rovnosti mezi generacemi. Výzva naší společnosti vyvolaná stárnutím má několik rozměrů: Jedním rozměrem je relativní pokles populace v produktivním věku a stárnutí pracovních sil. V příštích 20 letech nastanou podstatné změny. V období poklesne počet lidí ve věku o 11 milionů (-20 procent), zatímco počet lidí ve věkové skupině vzroste o 16.5 milionu (více jak 25 procent). To si říká o zaměření se na věkové aspekty řízení lidských zdrojů, což je faktor, který byl až do současné doby ignorován. Také to implikuje přehodnocení politik, které nabádají k předčasnému odchodu z pracovního trhu místo motivování k celoživotnímu vzdělávání a k novým příležitostem. - Druhým rozměrem je tlak na důchodové systémy a veřejné finance vycházející z rostoucího počtu důchodců a poklesu populace v produktivním věku. V příštích 20 letech vzroste populace nad standardním věkem odchodu do důchodu (65 let) o 17 milionů. V rámci této skupiny počet velmi starých (přes 80 let) vzroste o 5.5 milionu. Mezigenerační rovnost vyžaduje, aby se k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí přistupovalo s patřičnou pozorností. Musí být zajištěna širší základna pro systémy sociální ochrany prostřednictvím vyšší míry zaměstnanosti těch, kteří jsou v produktivním věku. Penzijní systémy by měly být méně citlivé na demografické a jiné změny. - Třetím rozměrem je rostoucí potřeba péče o starší lidi a zdravotní péče. Prudký růst počtu velmi starých lidí, kteří potřebují péči, povede k rostoucí poptávce po formálních systémech péče. Tyto systém budou muset být dále vyvinuty, aby byly schopny vyrovnat se s novou situací. Zároveň by měly existovat politiky omezující růst závislosti na péči na základě podpory zdravého stárnutí, prevence nehod a rehabilitace po nemoci. - Čtvrtý rozměr se zabývá rostoucími rozdíly mezi staršími lidmi ve vztahu jejich zdrojů a potřeb. Rozdíly v rodinné a bytové situaci, vzdělání, zdravotním stavu, v příjmech a bohatství kriticky rozhodují o kvalitě života staršího člověka. Naštěstí je dnes dobře postaráno o velkou většinu starých lidí. Ovšem fakt, že většina starších lidí žije v lepších podmínkách než v minulosti, by neměl zastínit trvalou hrozbu sociálního vyloučení a bídy, které se vztahují k věku. Je potřeba mít takové politiky, které zohledňují rozdílnost sociální situace starších lidí, tedy takové, které lépe mobilizují dostupné zdroje velkých skupin starších lidí a které efektivněji čelí hrozbě sociálního vyloučení v pozdním životě. - Také otázka pohlaví má zvláštní význam.dnes tvoří ženy skoro dvě třetiny populace nad 65 let. Jeden důležitý aspekt této otázky se vztahuje k sociální ochraně. Historicky nízká účast žen na pracovním trhu, systémy sociální ochrany založené na modelu mužského živitele a rozdíly v délce života vyústily v nedostatečné penze pro mnoho starších žen. Tyto dimenze stárnutí vedly Komisi k následujícím závěrům pro vytváření politik
4 1. V Evropské strategii zaměstnanosti, kterou Evropská unie vytvořila pro boj s nezaměstnaností a k dosažení podstatného vzestupu v míře zaměstnanosti na trvalém základě, byla nízká míra zaměstnanosti starších pracovníků identifikována jako významný faktor a členské státy byly povzbuzovány k opatřením zaměřeným na kapacity pracovníka, podporu celoživotnímu vzdělávání a flexibilní organizaci práce. Dál byly vybídnuty k revizi soustavy daní a transferů tak, aby zlepšily motivaci k přijmutí nabídky práce nebo možnosti dalšího vzdělávání. Strategie zdůrazňuje zvláštní význam sociálních partnerů v tomto ohledu. Komise vyzve sociální partnery k reflektování toho, jaký význam může být dán věkové dimenzi v řízení lidských zdrojů. 2. Politiky sociální ochrany. V pracovním programu na rok 1999 se komise zavázala k vytvoření politik pro další modernizaci a zlepšení sociální ochrany. To by mohlo mít podobu Sdělení o sociální ochraně, které by navrhlo nové způsoby spolupráce mezi Komisí a členskými státy na tomto poli. Přizpůsobení se výzvě stárnutí bude jednou z důležitých otázek adresovaných v tomto procesu. Zvláštní pozornost musí být věnována způsobům, jak obrátit trend směřující k předčasnému odchodu do důchodu, objevování nových forem postupného odchodu do důchodu a změně důchodových systémů tak, aby byly udržitelnější a pružnější. 3. Zdravotní politika, péče o staré lidi a nástroje výzkumu. Komise se bude zvláště věnovat lékařskému a sociálnímu výzkumu se vztahem ke stárnutí v pátém rámcovém programu pro výzkum společenství. Toto pokryje široký záběr výzkumných aktivit včetně základního, lékařského, technologického a sociálního výzkumu. Na zdravotní aspekty stárnutí se také zaměřuje vytváření nových instrumentů veřejného zdravotnictví na místní úrovni. Dále bude Komise podporovat členské státy i v jejich snaze vytvořit adekvátní odpovědi ke stárnutí ve zdravotní péči skrze studie o tom, jak rozličné systémy fungují. 4. Politiky proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení. V Akčním sociálním programu se Komise zavázala předložit návrhy založené na článku 13 SES, ve znění z Amsterdamu, podle kterého bude diskriminace na pracovišti se vztahem k věku řešena zároveň s ostatními příčinami. Program také konstatuje záměr Komise zjistit možnosti vytvoření nových akčních programů společenství založených na článcích 23, 129 a 137 SES ve znění z Amsterdamu. Podle těchto by starší muži a ženy v případě, že jsou ohroženi diskriminací, nezaměstnaností a sociálním vyloučením, byli chráněni. --- Velikost demografických změn na prahu 21. století donutí Evropskou unií znovu promyslet a změnit zastaralé praktiky a instituce. Aktivní společnost pro všechny věkové skupiny vyžaduje strategii, která motivuje starší lidi a zároveň jim umožňuje účastnit se pracovního a společenského života. Rostoucí počet lidí v důchodu vytváří bohatství málo využívaných zkušeností a schopností. Zároveň také vytváří nové potřeby, kterým musí vyjít vstříc firmy, veřejné organizace a neziskové organizace. Komise se hlásí ke stimulování debaty o společenských aspektech demografických změn a zároveň neustále prosazuje Evropu pro všechny generace - se silnou mezigenerační solidaritou a mezigenerační rovností. V průběhu roku Mezinárodního roku seniorů, podporuje Komise sérii studií a konferencí o různých aspektech aktivního stárnutí k podpoře členských států v jejich hledání dobrých strategií. 3
5 1. Úvod: Demografický kontext Studium současných demografických trendů vede k následujícím zjištěním: Mezi roky 1960 a 1995 vzrostla průměrná očekávaná délka života občanů EU o 8 let u mužů a 7 let u žen. To je jedním z významných úspěchů poslední části 20. století. Tento velký úspěch v prodloužení života spolu se souběžným poklesem porodnosti pod reprodukční úroveň, které je dnes evidentní ve všech členských státech, učiní fenomén stárnutí zvláště dramatickým v 21. století. Evropská populace přestane brzy růst (viz graf 1). Postupně se začne snižovat, avšak různým tempem a v různém čase v různých zemích a regionech. Téměř v jedné čtvrtině evropských regionů přestane populace růst ještě před koncem tohoto století. Brzy bude v našich společnostech podstatně vyšší část starších lidí a menší populace v produktivním věku (viz graf 2). Nejmladší generace, věková skupina 0-14, která reprezentuje 17,6% populace v roce 1995, klesne na 15.7% v roce 2015, což znamená pokles téměř o 5 milionů. Generace 15-29, ze které se rekrutují lidé vstupující na pracovní trh, poklesne ještě více (-13%, což je pokles o 13 milionů). Mezi staršími věkovými skupinami se stane přesný opak. Generace vzroste o více než 16 milionů (26%) a nárůst lidí v důchodovém věku (65+) a velmi starých lidí (80+) dosáhne 30 respektive 40 procent. Změny ve skupině 80+ budou rychlejší a nastanou rychleji než změny v jakékoli jiné věkové skupině. Demografické stárnutí bude zjevnější v příštích dvou dekádách. Týká se to všech členských států, i když s rozdílnou naléhavostí a časovým průběhem. Podobné trendy jsou zjevné mezi kandidátskými zeměmi. S výjimkou Polska, Slovenska a Kypru, kde populace v produktivním věku pokračuje v růstu, avšak klesající rychlostí, se demografické stárnutí již projevuje a velmi pravděpodobně zesílí. Má-li být udržen ekonomický růst i přes podstatný pokles ve velikosti populace v produktivním věku, pak je nutná aktivace existujících rezerv pracovních sil. Navíc většina kandidátských států bude konfrontována s podstatným stárnutím a spojenými výzvami v oblasti sociální ochrany a zdraví, kde bude potřeba přijmout zvláštní opatření k zajištění udržitelnosti a nižší míry úmrtnosti. Podle Demografické zprávy z roku 1995 může příliv migrantů ze zemí mimo Společenství nanejvýš zpomalit proces stárnutí populace a i to pouze částečně. Ve srovnání se současnou úrovní by musela čistá migrace do Unie dosáhnout 4 milionů ročně po roce 2005, aby kompenzovala efekt stárnutí baby-boom generací 1. Stárnutí také vytváří důležité otázky o rovnosti příležitostí. Slabá účast současné generace žen nad 50 let na trhu práce je především důsledkem nepříznivého prostředí pro participaci žen v minulosti. Jelikož ženy žijí v průměru o 6 až 8 let déle než muži, má pro ně důchod zvláštní význam; jejich nízká míra participace na pracovní síle zvyšuje riziko, že budou špatně zajištěny. Nízká míra participace žen na pracovní síle často vede k jejich špatnému důchodovému zajištění. Demografické stárnutí donutí evropskou společnost, aby se přizpůsobila, a Evropany ke změně jejich chování. Míra, do jaké tyto změny, mohou přijít pozitivním způsobem velmi závisí na výběru politik na evropské, národní i místní úrovni. V tomto sdělení předkládá 1 Evropská komise (1995): Demografická situace v Evropské unii, str. 18 4
6 Komise pohledy na požadované změny v oblasti zaměstnanosti, důchodů, zdravotních a pečovatelských strategií a politik k podpoře participace a sociální koheze. 2. Přizpůsobení politik a praxe stárnutí Změny na trzích, v technologiích a organizaci práce znamenají, že dovednosti pracovníka se musí stále rychleji přizpůsobovat. Demografické stárnutí znamená, že pracující se stanou zdrojem, se kterým se bude muset pracovat s daleko větší péčí než doposud. Proto vznikne intenzivnější potřeba dovednějších a lépe zaměstnatelných pracovníků a zároveň i přizpůsobivějších pracovišť Výzvy: Proces stárnutí a nabídka práce Jako důsledek celkového stárnutí populace a zvláště se stárnutím velké demografické vlny vzniklé z generace baby-boomu (konec let čtyřicátých až polovina let šedesátých), se populace v produktivním věku stává starší. Po dlouhém období stability, trvajícím okolo 40 let, průměrný věk populace v produktivním věku od roku 1995 postupně roste. V průběhu posledních 20 let došlo k výraznému vzestupu populace v produktivním věku, zvláště ve skupině v důsledku vstupu generace baby-boomu. V dalších 20 letech uvidíme podstatné změny v podílech různých věkových skupin. Věková skupina 20-29, která opětovně doplňuje populaci v produktivním věku, poklesne o 11 milionů. Střední skupina zůstane na současné úrovni a nejstarší skupina let vzroste o 16.5 milionu, což je více jak 25%. V kontextu demografického stárnutí budou míry participace, a tím i celkové pracovní síly, více a více ovlivňovány vzory aktivit (podstatně větších) starších generací. Graf 4 ukazuje, že pokud zaměstnanost bude pokračovat v průměru o 0.6%, tak jako od roku 1985, pak je potřeba snížit na polovinu nevyužité zdroje v populaci produktivního věku - nezaměstnané a neaktivní, včetně předčasných důchodců - do roku Na druhé straně bude nezaměstnanost hlavní otázkou ve většině členských států. Je proto nutné dosáhnout maximálních možných měr účasti všech skupin v populaci produktivního věku. Úspěch při mobilizaci neaktivních lidských zdrojů bude klíčovým faktorem zlepšení výkonu ve vztahu k vytváření pracovních míst a ekonomickému růstu. To vyžaduje akci v mnoha oblastech a na různých úrovních politik. Mezi hlavními prioritami je prosazování zaměstnatelnosti stárnoucích pracujících a přehodnocení pravidel a praktik zaměstnatelnosti tak, aby se pracovní místo přizpůsobilo stárnutí a podpora rovných příležitostí. V předcházejících desetiletích byla pro evropské míry aktivity přínosná vyšší účast žen na pracovním trhu. V posledních pěti letech byly celkové průměrné míry aktivity 2 docela stabilní (okolo 68%), s klesající mírou pro muže a rostoucí mírou u žen všeho věku. To zvláště reflektuje nižší míru aktivity u mužů, pracovníků po určitém věku, která se obvykle vztahuje k průmyslové restrukturalizaci. Ta se podílela na více než 6 procentním poklesu v participaci mužů ve věku 55 až 64 mezi lety 1986 a 1997, což kontrastuje s malým vzestupem o 4 procentní body pro ženy, což bylo ovšem z nižší úrovně. 2 Je potřeba rozlišovat mezi mírou aktivity, která indikuje procento populace v produktivním věku, která je zaměstnaná nebo hledá práci, a mírou zaměstnanosti, která se vztahuje pouze k procentu v zaměstnání. 5
7 Předčasný odchod do důchodu byl také považován za způsob, jak vytvořit více zaměstnaneckých příležitostí pro mladé nezaměstnané. Musí být řečeno, že přímý vztah mezi předčasným důchodem a vytvářením pracovních míst pro mladé je slabší než se očekávalo. Pokud bude pokračovat současná úroveň předčasných odchodů z pracovního procesu současně se stárnutím pracovní síly, vznikne v Evropě nedostatek pracovních sil a současně i velmi vzroste zatížení závislostí starých lidí. Obecně lze říci, že starší pracovníci jsou více soustředěni v upadajících odvětvích a statistiky ukazují, že mají tendenci být méně mobilní než mladší lidé. Jsou také více ovlivněni trendem, kdy firmy najímají progresivně méně modrých límečků a menší počet velmi kvalifikovaných výkonných pracovníků a šířeji užívají pružnější formy zaměstnanosti. Dnes se investice do výchovy a vzdělávání zaměstnanců zaměřují na mladší skupiny, což způsobuje postupně klesající kvalifikaci středních a starších skupin, které jsou proto méně schopni se přizpůsobit změně. V průběhu jejich pracovního života vzrůstá riziko, že budou marginalizováni a posléze úplně vytlačeni z pracovního trhu. Nakonec starší pracovníci často zjistí, že předčasný odchod do důchodu je jedinou možností, která jim zůstala. K udržení rostoucího počtu starých lidí v zaměstnání a k zamezení jejich vyloučení z trhu práce bude životně důležité zachovat a posílit jejich zaměstnatelnost. To znamená investovat do jejich dovedností, motivace a mobility. Dobré způsoby, jak zajistit celoživotní vzdělávání, musí být podporovány a rozšiřovány. 3 Některé členské státy mají politiky k zamezení propouštění starších pracovníků v kontextu průmyslové restrukturalizace (např. Francie). Cíl udržení starší pracovní síly v práci nemusí nutně znamenat udržování staršího pracovníka ve stejném zaměstnání. Kombinace opatření, která odstraní institucionální omezení a jiné rigidity, může podpořit pracovní mobilitu starších lidí. Některé společnosti mohou zjistit, že je užitečné najmout starší lidi, aby vyhověly očekáváním stárnoucích spotřebitelům (např. maloobchodní sektor v Dánsku). Dočasné smlouvy, částečné úvazky a najímání externích dodavatelů znamenají rostoucí zdroje vytváření pracovních míst. Pracovní místa jsou stále více vytvářena skrze malé a střední podniky, nezávislé zaměstnání a různé formy pružné práce. Politiky zaměstnanosti musí usnadnit přístup stárnoucích pracovníků k těmto typům podnikání a formám zaměstnanosti. Také stojí za zaznamenání, že sektory, které nabízí dobré příležitosti k růstu zaměstnanosti, se nejvíce hodí pro použití nových a pružných pracovních uspořádání. Práce v sektoru služeb, v místní komunitě a v podnicích třetího sektoru je často nabízena na částečný úvazek a v krátkodobých formách. Proto mohou často naplnit požadavky na podporu aktivního stárnutí a postupného odchodu do důchodu. Tyto sektory by měly být přístupné starší části pracovních sil. Společnosti často pomíjí věkový rozměr v řízení lidských zdrojů a navrhování popisu práce. Moderní technologie a ergonomie může snížit napětí a zvýšit produktivitu starších pracovníků, což může kompenzovat pokles fyzického výkonu tam, kde je 3 Ve vzdělávacích programech společenství je důraz kladený na celoživotní vzdělávání už nyní velmi silný a bude ještě dále zdůrazněn v připravované verzi programu Sokrates a Leonardo da Vinci, které budou probíhat od roku 2000 do roku
8 kritickým faktorem. Zlepšení pracovního prostředí by také přispělo k rozšíření zdravého života a aktivního stárnutí. Stejně důležitou otázkou je také přizpůsobení organizace práce a řízení moderních forem stárnutí. Praktiky, které vedou nevyhnutelně k vyloučení, se používají dlouho před odchodem z trhu práce. Rychle rostoucí počet stárnoucích pracovníků vyžaduje nové přístupy ke všem záležitostem ve vztahu mezi věkem a produktivitou. Také opatření, která by umožnila pozdější a postupnější odchod do důchodu, jsou potřebná. Zvýšení zájmu a podpora dobrých praktik v této oblasti je předpokladem úspěšné, aktivní strategie stárnutí Podpora rovným příležitostem mezi ženami a muži Stárnutí klade několik otázek o rovných příležitostech. Rostoucí participace žen bude hlavním zdrojem budoucího růstu pracovní síly v mnoha členských státech. Tvořitelé politik stále více zjišťují, že demografické stárnutí zdůrazní, jak důležitá je participace žen pro ekonomický růst. Nicméně participace žen je stále příliš nízká v mnoha členských státech. Více než 50% žen v produktivním věku přes 50 let nemá placenou práci. To je částečně výsledkem obtížného kombinování rodinných závazků s ekonomickými aktivitami. Navíc ženy jsou více zastoupeny v citlivějších a méně placených sektorech, kde je největší riziko propouštění. Tyto trendy si žádají akční politiku zaměřenou na: Usnadnění přístupu žen k bezpečnějším a lépe placeným kariérám a zajištění rovných příležitostí pro účast ve vzdělávání a doškolování v průběhu pracovního života. Dále by se měla politika zaměřit na cíl vyvážit rodinný a pracovní život. Lepší dělba rodinných povinností mezi muže a ženy a lepší politiky zaměstnanosti beroucí ohled na pečovatelské povinnosti (zohledňující péči o starší lidi závislé na této péči stejně jako péči o děti) musí být více podporovány; Další vyhodnocení možností pro použití nástrojů fiskální a rodinné politiky k podpoře participace žen na pracovních silách. V rámci Strategie zaměstnanosti EU se Komise zavazuje k podpoře politik, které mohou zajistit adekvátní přizpůsobení ke stárnutí pracovních sil a k podpoře snah členských států pomocí financování z Evropského sociálního fondu. Zvláště významná bude podpora pro aktivní politiky na trhu práce k boji s nezaměstnaností a zamezení tomu, aby muži a ženy sklouzávali do dlouhodobé nezaměstnanosti. V Pokynech pro zaměstnanost (Employment guidelines) na rok 1999 definovala Evropská unie cíl vytvoření všem otevřeného pracovního trhu a vyzvala sociální partnery, aby věnovali další pozornost k věkovému rozměru řízení lidských zdrojů. Opatření by mohla být jak aktivní, tak preventivní, a zvláště by měla zahrnovat celoživotní vzdělávání. V období se Komise zabývala širokými konzultacemi s cílem vytvořit návrhy podle článku 13 SES, v znění z Amsterdamu, aby zákonně vyloučila všechny formy diskriminace v zaměstnanosti, včetně diskriminace podle věku. 7
9 3. Přizpůsobení se stárnutí v oblasti odchodu do důchodu a důchodů 3.1. Přizpůsobení věku odchodu do důchodu delšímu životu a lepšímu zdraví Přizpůsobení se stárnutí zahrnuje přizpůsobení různých fází našich životů změnám a příležitostem vycházejícím z delšího života. Od padesátých let, kdy byl důchodový věk ve většině veřejných důchodových systémech zafixován na 65 letech, vzrostla očekávaná délka života o 8-10 let. Zároveň ovšem ve stejném období poklesla participace mužů ve věku let na pracovní síle z téměř 80% na přibližně 30%. Trend v průběhu posledních dvou dekád také podstatně erodoval míru participace pracovníků nad padesát let. Na to může být nahlíženo jako na výsledek rozšířeného přání nahradit příjem za volný čas podle toho, jak se společnost a jednotlivci stávají bohatšími. Předčasný odchod je bezpochyby zajímavou krátkodobou možností ve srovnání s tlaky z práce nebo dlouhodobé nezaměstnanosti. Ale výzkumy ukazují, že 40% předčasných důchodců považuje jejich odchod z trhu práce za primárně nedobrovolný a rádi by nějakým způsobem pokračovali v práci. Dává nějaký smysl, aby jednotlivci odcházeli do důchodu o 5-10 let dříve než jejich rodiče, když se těší daleko lepšímu zdraví, mají obecně daleko lepší pracovní podmínky a pravděpodobně budou žít o 6 až 8 let déle? Nebylo by rozhodnutí jiné, pokud by starší pracovník měl možnost zlepšit své pracovní dovednosti a získávat nové? Kolik lidí by přivítalo postupný odchod z práce, pokud by tento byl běžněji dostupný? Tyto otázky musí být položeny a zodpovězeny nyní, když první skupiny z generace baby-boomu rychle dosahují věku pro předčasný odchod do důchodu. Už jen početnost generací baby-boomu znamená, že kdyby přijali současné vzory předčasného odchodu do důchodu, pak by došlo k výraznému zvýšení míry závislosti lidí staršího věku. Systém sociální ochrany by mohl být přetížen a v mnoha oblastech a sektorech by mohlo dojít k nedostatku pracovních sil. Generace baby-boomu je pravděpodobně největším zdrojem, je nejlépe vzdělaná a je nejzdravější generací, která kdy existovala. Má proto nejlepší předpoklady pro to, aby nejlépe využila příležitosti nabízené v důsledku prodloužení života. Promarnit jejich možný přínos kvůli současným praktikám na trhu práce by bylo velkým plýtváním. Zde, stejně jako v dalších oblastech, bude důležité, aby byly politiky aktivního stárnutí citlivé na potřeby, možnosti a preference jednotlivců Krok za debatu o typu penzijního systému Existují dobré důvody, proč reformovat penzijní systémy. Ale neexistuje žádný univerzální lék a adekvátní reformy si vyžádají čas a mohou být i bolestivé. V současnosti se debata soustřeďuje především na to, zda průběžné nebo fondové systémy budou lepší při řešení otázky transferu zboží a služeb od aktivní generace ke generaci v důchodu. Bez ohledu na zvolenou metodu bude nutné transfer zdrojů podstatně zvýšit. Je zřejmé, že k minimalizaci zvýšeného zatížení těch, kteří pracují, 4 Nerovnosti v příjmech, zdravotním stavu a v očekávané délce života se v posledních desetiletích rozšířily, což se také týká starých lidí. 8
10 by mělo dojít v maximální možné míře skrze rozšíření základny pro financování a vyšší míru aktivity a zaměstnanosti všech v produktivním věku. Penzijní reformy jsou důležitou částí nutného přizpůsobení se fenoménu stárnutí, ale budou opravdu efektivní pouze tehdy, pokud budou zajištěny aktivním stárnutím a vyšší obecnou mírou zaměstnanosti Produktivní agenda pro penzijní reformu: Odložení podpory a postupný odchod do důchodu Nejproduktivnějším a nejefektivnějším způsobem, jak čelit tlakům na udržitelnost penzijních systémů v důsledku stárnutí, je obrátit trend předčasných odchodů do důchodu. Budeme-li pracovníky motivovat a umožníme-li jim, aby zůstávali na pracovním trhu déle a odcházeli z něj postupně, můžeme redukovat důchodové náklady, získat dodatečné příjmy a větší produktivní vstupy pro růst. To, čeho musíme dosáhnout, je změna chování lidí při odchodu do důchodu. Penzijní reformy jako takové jsou pouze jednou z částí toho, co je potřeba. Změna zvyků odchodu do důchodu bude vyžadovat podporu sociálních partnerů, podporu veřejného trhu práce, daní a politik na pracovišti. Jakkoli není nabídka předčasného odchodu do důchodu jedinou příčinou předčasného odchodu, určitě hraje klíčovou roli. Umožňuje zaměstnavatelům, odborům a pracovníkům přenesení problému trhu práce na důchodový systém. Její existence nenutí relevantní partnery k zaměření se na nutné změny v řízení. Udržitelnost důchodových systémů vyžaduje omezení přístupu k předčasným odchodům do důchodu. Nicméně takové omezení je podmíněno odstraněním bariér a demotivačních vlivů, které brání mužům a ženám, aby pracovali déle; a zároveň i poskytováním lepších a více vyhovujících pracovních příležitostí pro stárnoucí pracovníky. Je potřeba jak snížit poptávku po předčasných odchodech, tak přístup k nim a zároveň je potřeba mít na paměti, že jiné způsoby odchodu, jako je invalidní důchod nebo podpora dlouhodobě nezaměstnaných, můžou hrát ekvivalentní roli jako předčasný důchod. Stále bude potřeba systém sociální ochrany, který lidem za určitých okolností dovolí odejít dříve do důchodu např. v případě dlouhodobé nemoci či postižení; nebo v regionech, kde jsou vyhlídky na opětovné zaměstnání propuštěných starších pracovníků zvláště špatné. Také mohou existovat sektory, kde bude vhodné motivace k předčasným důchodů po určitý čas zachovat a tím vyjít vstříc specifickým podmínkám a výzvám v daném sektoru 5. Předčasný odchod by se měl znovu stát výjimečnou situací, jak tomu bylo v minulosti. Možnosti zahrnující méně než plný odchod z trhu práce (např. částečný úvazek) by měly být využívány jako alternativa. Ve spolupráci se sociálními partnery musí být penzijní systém přizpůsoben tak, aby dovoloval postupný odchod v pružné kombinaci s různými formami pracovního příjmu. Postupný nebo částečný odchod do důchodu založený na kolektivních dohodách a možná i na podpoře vládních programů by se mohl stát jednou z důležitých cest, jak překonat mezeru mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu, zvláště v sektorech, kde je další práce na celý úvazek těžko 5 To se může týkat, za určitých okolností, například zemědělství: Jedno z doprovodných opatření Společné zemědělské politiky - Systém Společenství pro předčasné odchody do důchodu ze zemědělství podle Nařízení (EEC) č. 2079/92 si klade za cíl prosadit nezbytnou obnovu, restrukturalizaci a zlepšení ekonomické životaschopnosti zbývajících farem skrze poskytování dostatečného příjmu starým farmářům, kteří úplně přestali hospodařit a tím vytvořit mladým farmářům lepší podmínky pro vytváření a rozvoj farem. 9
11 uskutečnitelná. Úspěch při obracení trendu bude záviset na tom, zda se podaří najít rovnováhu mezi flexibilitou požadovanou jednotlivci a jim poskytovaným zabezpečením. Nedávné výpočty naznačují, že pokud bychom dokázali zvýšit skutečný věk odchodu mužů do důchodu na úroveň let a současně udržet současný růst míry participace žen, pak by bylo možné zamezit velké části nárůstu zátěže ze závislosti starých lidí 6. Přesto může být nutné znovu nastavit vzorce příspěvků/transferů, alespoň do určité míry. Výhodou takové produktivní reakce je, že nárůst požadavků na zvýšení příspěvků a snížení transferů bude řiditelnější. Zároveň to může nabídnout současným padesátníkům a šedesátníkům lepší možnosti participace ve společnosti: aktivní roli, lepší statut a lepší kvalitu života. Faktorů stojících za předčasnými důchody je mnoho a jsou komplexní. Změna praktik zaměstnavatelů a odborů při managementu věku bude vyžadovat velké úsilí a úzkou spolupráci se sociálními partnery i mezi nimi. K pozměnění očekávání a nálad starších pracovníků bude potřeba jim nabídnout lepší příležitosti a motivaci, aby zůstali v práci. Navíc další práce si, alespoň na počátku, vyžádá mnoho částečných pracovních úvazků. V krátkodobém až střednědobém horizontu je smysluplné, aby Evropská unie zvýšila průměrný skutečný věk odchodu do důchodu o 2 roky. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, kdy se naplno projeví dopad demografického stárnutí, bychom se měli snažit o to, aby velká většina mohla pracovat déle a skutečný věk odchodu do důchodu by se opět mohl přiblížit zákonnému Vytvoření penzijních systémů méně citlivých na demografické a jiné zásadní změny Detailní způsob, jak dosáhnout udržitelnosti důchodových systémů, se bude v jednotlivých členských státech lišit, neboť je potřeba zohlednit rozdíly, které existují v celkovém důchodovém systému; v kritériích definujících nárokovatelnost, vzorci příspěvek/transfer a mechanismu indexace veřejného systému. Přesto jsou některé obecné principy jasné. Vlády a sociální partneři by měli zohlednit potenciální přínosy politik zaměřených na: Zabezpečení co nejširší a co nejspravedlivější základny příjmů pro veřejný důchodový systém. Vytvoření udržitelné kombinace vzájemně se podporujících penzijních pilířů založených na legislativě, kolektivních smlouvách a soukromých smlouvách, a tím zajišťujících široké rozložení odpovědnosti mezi vládu, sociální partnery a jednotlivce při poskytování důchodu starým lidem. Upevnění implicitní smlouvy mezi generacemi nalezením správné rovnováhy v důchodových systémech mezi dlouhodobou finanční udržitelností, mezigenerační solidaritou a spravedlností mezi generacemi i v jejich rámci Vytvoření bezpečnějšího a ziskovějšího prostředí pro doplňkové důchody Řada členských států si zvolila dvouvrstvý důchodový systém, kdy primární systém poskytuje základní důchod a předplacený druhý pilíř poskytuje důchod udržující příjem na dané výši. Pro penzijní fondy je velmi přínosný přístup na jednotný trh a jednotná měna. Kapitálový trh celé EU dokáže lépe absorbovat růst vkladů do 6 OECD (1998): Udržení prosperity ve stárnoucí společnosti, str. 42 a poznámka 19 na str
Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Finska na rok a stanovisko Rady k programu stability Finska na období
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.5.2013 COM(2013) 376 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Finska na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Finska na období 2012 2017
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
Více2. Evropský sociální fond
2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 7. prosince 2012 (10.12) (OR. en) 17468/12 SOC 992 SAN 322
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 7. prosince 2012 (10.12) (OR. en) 17468/12 SOC 992 SAN 322 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele Příjemce: Delegace Č. předchozího
VíceZdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku Podpora udržitelného pracovního života
Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku Podpora udržitelného pracovního života Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Úvod do kampaně Koordinaci
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 315 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období
VíceDelegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok a pro vydání stanoviska Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2011 SEK(2011) 811 v konečném znění Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2011 a pro vydání stanoviska Rady k aktualizovaném programu
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VícePřímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007
Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Odvětví přímého prodeje v roce 2007 Přímý prodej prodej spotřebního zboží, případně služeb prostřednictvím jejich osobního představení prodejcem
VíceLIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Evropská aliance pro učňovskou
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VíceStárnoucí populace a nové technologie
Scénáře budoucnosti: Stárnoucí populace a nové technologie Tomáš Michalek, Technologické centrum AV ČR Analýzy a publikace projektu PACITA Národní zpráva ze semináře o možných scénářích vývoje stárnutí
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VíceStrategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777
Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného
VíceINICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE
INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,
VíceAge management. Projekt Mosty, CZ.1.04/3.4.04/ Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.
Age management Projekt Mosty, CZ.1.04/3.4.04/76.00296 Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Age management Age management jako řízení věkové skupiny zaměstnanců,
VíceParametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění
Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceCO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně
CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a
VíceMODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN
MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,
Více(Usnesení, doporučení a stanoviska) USNESENÍ RADA
27.5.2010 Úřední věstník Evropské unie C 137/1 I (Usnesení, doporučení a stanoviska) USNESENÍ RADA Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o aktivním začleňování mladých lidí:
Více12352/15 vk/jh/mo 1 DG B 3A
Rada Evropské unie Brusel 28. září 2015 (OR. en) 12352/15 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: SOC 538 EMPL 353 PENS 11 ECOFIN 728 Rada pro
VícePRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 9.3.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity
VíceOčekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování
Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Malty na rok 2016
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.5.2016 COM(2016) 338 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Malty na rok 2016 a stanovisko Rady k programu stability Malty z roku 2016 CS CS
VíceRada Evropské unie Brusel 6. října 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 6. října 2017 (OR. en) 12563/17 SOC 597 EMPL 458 ECOFIN 750 EDUC 346 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro zaměstnanost (EMCO) Výbor stálých zástupců / Rada Klíčové
VícePriority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí
Tisková zpráva ze dne 8. ledna 2009 Priority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí I. Mobilita pracovníků na trhu práce Evropské unie Omezení volného pohybu pracovníků představují
VícePéče o zdraví stárnoucí pracovní populace
Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty
VíceEvropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu
Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Právní normy EU Sociální politika i politika zaměstnanosti jsou v plně k kompetenci národních
VíceSpolečným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková
Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení
Více11841/11 jpe/jpe/ps 1 DG G 2B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 20. června 2011 (22.06) (OR. en) 11841/11 SOC 584 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 10324/11 SOC 413 Předmět: Soulad
Více12485/16 ebk/el/jhu 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 28. září 2016 (OR. en) 12485/16 SOC 551 EMPL 362 ECOFIN 824 EDUC 293 JEUN 63 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro zaměstnanost Výbor stálých zástupců / Rada Nová
VíceSociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla
MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Litvy na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 264 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Litvy na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2015 CS CS
VíceÚřední věstník Evropské unie L 5/3
9.1.2008 Úřední věstník Evropské unie L 5/3 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 10/2008 ze dne 8. ledna 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 458/2007 o Evropském systému jednotné statistiky
VíceVýbor pro práva žen a rovnost pohlaví NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 2018/0216(COD) 13.11.2018 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova k návrhu
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
VíceNárodní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009
Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceAutorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010
Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2
VíceČeské zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky
České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ondřej Mátl Praha, 30. března 2006 Postavení zdravotnictví v Evropské unii Národní nebo evropská záležitost? 0% 20% 40% 60%
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceOperační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.
Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
VíceKonzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv
Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec
VíceVýbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 5. 9. 2013 2013/2061(INI) NÁVRH ZPRÁVY o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012 2020 inovativní
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.4.2005 KOM(2005) 154 v konečném znění 2005/0064 (SYN) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů
VíceVýzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu.
Praha, 12. října 2016 Daniela Kubíčková Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Úvod do kampaně Trocha historie
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
VíceAge management a dosavadní výsledky výzkumu v oblasti zaměstnávání osob 50+
Age management a dosavadní výsledky výzkumu v oblasti zaměstnávání osob 50+ Praha, 22. 11. 2013 Nikola Šimandlová Alternativa 50+, o.p.s. +420 777 564 332 nikola.simandlova@alternativaplus.cz http://alternativaplus.cz
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku. {SWD(2013) 605 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.11.2013 COM(2013) 906 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Polsku {SWD(2013) 605 final} CS CS Doporučení pro DOPORUČENÍ
VíceJak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014
Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,
VíceZákladní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27
Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR
VíceRegulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR
Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy
VíceDoporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ
VíceIndikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,
VíceJak stabilizovat veřejný dluh?
Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje
VíceZačlenění lidí s postižením
Začlenění lidí s postižením Evropská strategie rovných příležitostí Evropská komise Stejné příležitosti pro stejná práva Evropská přidaná hodnota Rok 2003, Evropský rok osob se zdravotním postižením (EYPD),
VíceAnalýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky
Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.
VíceStátnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání
Reforma českého důchodového systému Státnice Vyhodnoťte demografickou situaci ČR a EU a výhled do budoucna. Vysvětlete, jaké důsledky z toho plynou pro různé modely financování důchodového zabezpečení.
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceVážený pane ministře, dámy a pánové,
Vážený pane ministře, dámy a pánové, Jsem skutečně velmi rád, že mám možnost zúčastnit se spolu s Vámi tady v Praze dnešní konference o sociálních službách. Už z toho důvodu, že bychom asi těžko hledali
VíceEVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost
EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY A INICIATIVY V TEMATICKÉ VÝZKUMNÉ OBLASTI NMP Praha, 13. září 2011 Lenka HAVLÍČKOVÁ OBSAH PREZENTACE kontext rámcových
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému
ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Švédska na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 276 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Švédska na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Švédska z roku 2015
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
Více1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu
VícePřístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.
Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých
VíceZhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru
Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější
VíceVÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC
VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VíceNávrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.5.2013 COM(2013) 291 final Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o mobilizaci prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceZdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO
Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
VíceAutonomní rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o aktivním stárnutí a mezigeneračním přístupu
1. prosince 2016 Autonomní rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o aktivním stárnutí a mezigeneračním přístupu 1. Úvod V reakci na výzvy vyplývající z demografických změn se evropští sociální partneři
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceCíle a hlavní úkoly. v prevenci pracovních rizik. v České republice
Cíle a hlavní úkoly v prevenci pracovních rizik v České republice Strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro období 2008-2012 Střednědobá strategie Společenství si s ohledem na
VíceEvropská dimenze odborného vzdělávání
Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ
Víceo rámci činností sloužících ke zvýšení atraktivity učitelské profese
EFEE EVROPSKÁ FEDERACE ZAMĚSTNAVATELŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ EUROPEAN EVROPSKÝ TRADE ODBOROVÝ UNION VÝBOR COMMITTEE PRO FO EDUCATION VZDĚLÁVÁNÍ COMITE SYNDICAL EUROPEEN EUROPEEN DE DE L EDUCATION L EDUCATION Společné
Více15410/16 lr/kno 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15410/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Delegace SOC 790 EMPL 533 ECOFIN 1173 EDUC 425 JEUN
Více