Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2017 III.

Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2017 III.

Úřad vlády České republiky Sekce pro lidská práva Oddělení kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny Praha 2018

OBSAH OBSAH... 1 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 2 ÚVOD... 3 1. INFORMACE O ROMSKÉ NÁRODNOSTNÍ MENŠINĚ V ČR... 4 2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ROMSKÉ INTEGRACE... 8 2.1 FINANCOVÁNÍ ROMSKÉ INTEGRACE... 8 2.2 RADA VLÁDY PRO ZÁLEŽITOSTI ROMSKÉ MENŠINY... 9 2.2.1 Činnost Rady vlády pro záležitosti romské menšiny... 9 2.2.2 Kancelář Rady (Národní kontaktní místo pro integraci Romů)... 10 2.2.3 Krajští koordinátoři pro záležitosti romské menšiny... 12 2.2.4 Romští poradci obcí s rozšířenou působností... 14 2.3 RADA VLÁDY PRO NÁRODNOSTNÍ MENŠINY... 15 2.3.1 Činnost Rady vlády pro národnostní menšiny... 15 2.3.2 Výbory pro národnostní menšiny na krajích a obcích... 15 2.4 AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ... 17 2.4.1 Činnost Odboru pro sociální začleňování... 17 3. KLÍČOVÉ OBLASTI ROMSKÉ INTEGRACE... 19 3.1 KULTURA A JAZYK... 19 3.1.1 Muzeum romské kultury... 19 3.1.2 Správa pietních míst romského holocaustu... 21 3.1.3 Výuka romského jazyka... 23 3.1.4 Romská kultura na regionální úrovni... 24 3.2 VZDĚLÁVÁNÍ... 28 3.2.1 Předškolní vzdělávání... 29 3.2.2 Základní vzdělávání... 30 3.2.3 Sekundární a terciární vzdělávání... 32 3.3 ZAMĚSTNANOST... 34 3.4 BYDLENÍ... 36 3.5 ZDRAVÍ... 37 3.6 BEZPEČNOST... 39 4. MEZINÁRODNÍ AKTIVITY V OBLASTI ROMSKÉ INTEGRACE... 42 4.1 EVROPSKÁ UNIE... 42 4.2 RADA EVROPY... 43 4.3 ORGANIZACE PRO BEZPEČNOST A SPOLUPRÁCI V EVROPĚ... 45 ZÁVĚR A HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZA ROK 2017... 46 SEZNAM PODKLADŮ... 49 PŘÍLOHA Č. 1 FINANCOVÁNÍ INTEGRACE ROMŮ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU... 51 P.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... 51 P.2 Ministerstvo kultury... 54 P.3 Úřad vlády ČR... 57 Str. 1

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK APK Asistent prevence kriminality ASZ Agentura pro sociální začleňování CAHROM Ad hoc výbor Rady Evropy pro záležitosti Romů CPRSI Kontaktní místo pro Romy a Sinti ČR Česká republika ČŠI Česká školní inspekce DG Generální ředitelství ERIAC Evropský romský institut pro umění a kulturu ERTF Evropské fórum Romů a Travellerů ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie FRA Agentura Evropské unie pro základní práva IROP Integrovaný regionální operační program Kancelář Rady Oddělení Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny KPSVL Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám MK Ministerstvo kultury MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MRK Muzeum romské kultury MŠ Mateřská škola MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MZ Ministerstvo zdravotnictví NNO Nestátní nezisková organizace NPMK Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského NRCP Národní kontaktní místo pro integraci Romů OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ODIHR Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Z Operační program Zaměstnanost ORP Obec s rozšířenou působností RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání RVP ZV LMP Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání žáků s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením RVP ZV UV Rámcový vzdělávací programu RVP ZV se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání z důvodu mentálního postižení RVP ZŠS Rámcový vzdělávací program pro vzdělávání žáků v základní škole speciální SRI Strategie romské integrace do roku 2020 SŠ Střední škola SVL Sociálně vyloučená lokalita ÚP ČR Úřad práce České republiky ÚV ČR Úřad vlády ČR VOŠ Vyšší odborná škola VŠ Vysoká škola ZŠ Základní škola 2

ÚVOD Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2017 (dále jen Zpráva ) je vypracována na základě usnesení vlády ze dne 24. července 2017 č. 555 ke Zprávě o stavu romské menšiny v České republice za rok 2016. Cílem materiálu je vyhodnotit situaci Romů v důležitých oblastech jejich života a pokrok v naplňování politiky romské integrace na národní, krajské a lokální úrovni. Zpráva reflektuje také legislativní a institucionální změny i jejich dopady na situaci Romů. Identifikuje dílčí úspěchy i neúspěchy integračních opatření, představuje příklady dobré praxe a upozorňuje na rizika, která mohou vést do budoucna ke zhoršení situace romské menšiny v ČR. Zpráva vychází z podkladů, které pro její zpracování poskytly jednotlivé resorty a krajské úřady. Všechny krajské úřady a Magistrát hl. m Prahy zpracovaly Zprávu o stavu romské menšiny v kraji za rok 2017. Účelem této zprávy není opakovat informace uvedené v krajských zprávách, ale tyto informace zobecnit pro celou ČR a vyzdvihnout trendy romské integrace v krajích. Významným zdrojem informací byly výzkumné zprávy a studie, které obsahují nové statistické údaje a poznatky k situaci Romů v ČR. V metodickém pokynu pro zpracování podkladů jak pro tuto Zprávu, tak pro krajské zprávy je kladen důraz na to, aby do příprav byli aktivně zapojeni zástupci Romů a organizací pracujících s Romy na lokální a regionální úrovni. Poprvé jako zdroj informací pro Zprávu bylo užito závěrů a doporučení vyplývajících z diskuzí Národní romské platformy. Jedná se o výstupy projektu Aktivizace a zmocňování romských aktérů prostřednictvím Národní romské platformy II. Hlavní aktivitou projektu byla regionální setkání, která se uskutečnila ve dnech 13.-15.02.2018 v Plzni, Hradci Králové a Jeseníku. Diskuze z těchto setkání jsou zachycena rovněž v publikaci Doporučení Národní romské platformy II pro implementaci Strategie romské integrace do roku 2020. Zpráva v první kapitole představuje Romy jakožto významnou národnostní menšinu v ČR. Ve druhé kapitole Zpráva pojednává o strukturách řízení a o aktivitách institucí zapojených do realizace politiky romské integrace, včetně jejího financování ze státního rozpočtu. Třetí kapitola analyzuje situaci romské menšiny v klíčových oblastech života: kultuře, vzdělání, zaměstnanosti, bydlení, zdraví a bezpečnosti. Čtvrtá kapitola je přehledem nejdůležitějších mezinárodních aktivit ve vztahu k romské integraci, které se uskutečnily na půdě EU, Rady Evropy či OBSE. Závěrem jsou shrnuty hlavní zjištění za rok 2017. V příloze Zprávy jsou podrobněji vysvětleny jednotlivé kapitoly státního rozpočtu, včetně tabulek podpořených projektů z dotačních programů podporujících integraci Romů. Cílem Zprávy je podat informaci o stavu romské menšiny a činnostech vlády ČR, krajů, obcí a občanské společnosti směřujících ke zlepšení postavení a emancipaci této menšiny, která je integrální součástí české společnosti. 3

1. INFORMACE O ROMSKÉ NÁRODNOSTNÍ MENŠINĚ V ČR Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou žijící v ČR. Na základě kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny žilo v roce 2017 na území ČR 240 300 Romů, což představuje 2,2 % z celkové populace ČR. 1 V předchozí Zprávě za rok 2016 byl uveden počet 245 800. Meziroční snížení tohoto údaje nelze interpretovat jako populační pokles, nýbrž jen jako zpřesnění metodologických postupů. Pro možnost srovnání: na základě odhadů Zvláštního zástupce pro romské otázky Rady Evropy z července roku 2012 žije v Evropě okolo 11 mil. Romů, z toho 6 mil. v EU. Vyšší podíl zastoupení Romů ve společnosti než ČR má v rámci EU Bulharsko (9,9 %), Slovensko (9 %), Rumunsko (8,6 %) a Maďarsko (7,5 %). Jak je znázorněno v tabulce č. 1, nejvíce Romů v rámci ČR žilo v roce 2017 v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Důležité je upozornit, že se jedná o kvalifikované odhady pořízené koordinátory pro romské záležitosti a romskými poradci na základě konkrétních znalostí prostředí a souvislostí. V metodickém pokynu pro sběr kvalifikovaných dat byly zdůrazněny principy, že by se data měla sbírat na co nejnižší úrovni a ideálně osobou, která každodenně přichází do kontaktu s Romy. Tab. č. 1: Počet Romů v jednotlivých krajích v roce 2017 dle kvalifikovaného odhadu koordinátorů pro záležitosti romské menšiny kraj kvalifikovaný odhad odhad sociálně počtu Romů vyloučených Romů hl. město Praha 18 000 20 % Jihočeský 7 000 40 % Jihomoravský 20 700 40 % Karlovarský 13 400 50 % Královéhradecký 10100 50 % Liberecký 19 400 40 % Moravskoslezský 31 300 60 % Olomoucký 12 400 70 % Pardubický 4 800 40 % Plzeňský 16 100 30 % Středočeský 15 100 50 % Ústecký 63 500 60 % Vysočina 5 900 50 % Zlínský 2 600 30 % celkem 240 300 50 % Pozn.: Uváděná data jsou zaokrouhlená na celé stovky, resp. na celé desítky procent. Data z tabulky jsou pro lepší orientaci vyjádřeny v mapách ČR členěné na kraje. Mapa č. 1 zobrazuje procentuální zastoupení romské menšiny v rámci celé populace daného kraje a mapa č. 2 kvalifikované odhadované odhady počtu Romů a jejich podílu na sociálně vyloučeném obyvatelstvu v daném kraji. 1 ČR měla k 31. prosinci 2017 10 610 055 obyvatel., viz www.czso.cz. 4

Mapa č. 1 Zastoupení romské menšiny v celé populaci jednotlivých krajů ČR, v % Mapa č. 2 Kvalifikované odhady počtu Romů a jejich podílu na sociálně vyloučeném obyvatelstvu. 5

Problém, který znesnadňuje sběr dat nejen o počtu, ale téměř všech dat o Romech, je vysoká migrace sociálně vyloučených Romů za dostupnějším bydlením. Některé romské rodiny změní bydliště během roku i několikrát. Na základě zpráv od koordinátorů má však migrace romských rodin spíše intraregionální charakter, čili migrují v rámci spádového území obce s rozšířenou působností (dále jen ORP ) nebo kraje. Při značném zjednodušení lze z hlediska socio-ekonomického postavení Romů ve společnosti rozlišit dvě skupiny. Na základě odhadů zhruba polovinu Romů žijících v ČR představují Romové, kteří jsou integrování do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti. Naopak Romové, kteří jsou začlenění do společnosti, představují romskou střední třídu a inteligenci. Přestože jsou vzdělaní, úspěšní v zaměstnání, jejich příjmy jsou dostatečné a nemají dluhy, čelí řada z nich jen na základě toho, že jsou Romové, předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci ze strany části většinové společnosti, stejně jako Romové žijící v podmínkách sociálního vyloučení. Tato zpráva svým rozsahem nemá ambici poskytnout úplný přehled o struktuře romské populace v České republice. Nutno však zmínit, že Romové, žijící na území České republiky, nepředstavují homogenní jednolitou skupinu, jak může být někdy ze strany veřejnosti vnímáno. Sociální vyloučení Romů je proces, během něhož jsou jednotliví Romové, romské rodiny či celé skupiny Romů vytěsňovány na okraj společnosti a je jim ztížen či omezen přístup ke zdrojům a příležitostem, které jsou běžně dostupné ostatním členům společnosti. V důsledku velmi omezeného přístupu na trh s bydlením, v kombinaci s příjmy na hranici životního minima a vysokým zadlužením, se celé romské rodiny stěhovaly za levnějším a přístupnějším bydlením, které nalézaly většinou v ubytovnách nebo v domech situovaných často na periferiích měst či krajů. Vznikl tak problém sociálně vyloučených lokalit (dále jen SVL ). Je důležité mít na paměti, že ne všichni sociálně vyloučení Romové žijí v SVL a že v SVL nežijí pouze Romové. Podle poslední celorepublikové studie, Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR 2, bylo v ČR celkem 606 SVL, v nichž žilo 95 000 až 115 000 obyvatel. Nejvíce SVL se nacházelo v kraji Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském a na periferiích krajů. Obyvateli SVL jsou převážně Romové, ale vyskytují se i SVL, kde Romové tvoří menšinu jejich obyvatel, zejména na severní Moravě. Trendem je, že v SVL přibývá neromů, především tedy osob nezaměstnaných a zadlužených s nízkým vzděláním, ale také seniorů. Většina obyvatel ČR dlouhodobě vyjadřuje negativní postoje vůči Romům. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR každoročně v měsíci březnu v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumá vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. 3 Na otázku: Jak byste pomocí této škály označil svůj vztah ke skupinám obyvatelstva žijícím na území České republiky? mohli respondenti odpovídat 1 = velmi sympatičtí, 2 = spíše sympatičtí, 3 = ani sympatičtí, ani nesympatičtí, 4 = spíše nesympatičtí, 5 = velmi nesympatičtí. Průměrnou hodnotou odpovědí bylo v roce 2013 4,24, v roce 2014 4,21, v roce 2015 4,30, v roce 2016 4,26, v roce 2017 4,15 a v roce 2018 4,09. Z tabulky č. 2 je patrné, že od roku 2013 nedošlo k signifikantní změně vnímání romské menšiny, hodnoty jsou víceméně stejné a potvrzují, že Romové byli nejvíce nesympaticky vnímanou minoritou žijící v ČR. Od roku 2017 se národností skupinou s největšími antipatiemi stali Arabové. 2 Dostupná na webových stránkách MPSV, http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/analyza-socialne-vyloucenych-lokalit-v-cr-1. 3 Tisková zpráva z výzkumu k dispozici zde: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahya-zivotni-postoje/4588-vztah-ceske-verejnosti-k-narodnostnim-skupinam-zijicim-v-cr-brezen-2018 6

Tab. č. 2: Vztah k národnostním skupinám žijícím v ČR vývoj v čase Zdroj: tabulka převzata z tiskové zprávy CVVM Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR březen 2018 7

2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ROMSKÉ INTEGRACE 2.1 FINANCOVÁNÍ ROMSKÉ INTEGRACE Odpovědět na otázku, kolik finančních prostředků celkem bylo využito ve prospěch romské menšiny, je velmi obtížný úkol, a proto ani není ambicí této Zprávy. Takový úkol totiž naráží na dvě jen stěží překonatelné překážky. První překážkou je fakt, že romská integrace je komplexním procesem, který se odehrává na několika úrovních (mezinárodní, EU, státní, krajské a lokální). Navíc v rámci každé této úrovně dochází k financování z více zdrojů, tedy k víceúrovňovému financování. Vedle veřejných institucí se na financování romské integrace podílí i soukromé organizace, NNO, a církve. Druhou překážkou je v důsledku absence etnických dat nemožnost určení, jaký efekt měla daná aktivita či politika na cílovou skupinu a kolik prostředků bylo zacíleno přímo na integraci či sociální začleňování příslušníků romské menšiny. Tato Zpráva má tak ambici informovat pouze o finančních prostředcích vynaložených přímo na romskou integraci ze státního rozpočtu. Informace o podpořených projektech majících vztah k romské integraci jsou uvedeny v materiálu Informace o naplňování Strategie romské integrace do roku 2020 v roce 2017 a v materiálu Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2017. Vláda ČR každoročně vyčleňuje ze státního rozpočtu finanční prostředky určené přímo na podporu romské integrace, a to formou: dotací, aktivit Kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a výdajů na činnost Muzea Romské kultury. V roce 2017 takto vynaložený objem prostředků činil 70.438.719 Kč, jak je přehledně popsáno v tabulce č. 3. Tab. č. 3: Přehled finančních prostředků za rok 2017 použitých ze státního rozpočtu na podporu romské integrace Kapitoly státního rozpočtu Rok 2017 (v Kč) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1. Podpora integrace romské komunity 2. Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol, konzervatoří a studentů vyšších odborných škol 3. Podpora výuky dějin 20. století a vzdělávání v jazycích národnostních menšin Ministerstvo kultury 4. Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin 5. Podpora integrace příslušníků romské menšiny 6. Podpora regionálních kulturních tradic 7. Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin 8. Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví 9. Podpora rozvoje významných kulturních aktivit církví a náboženských společností 10. Oblast profesionálního hudebního umění 11. Činnost Muzea romské kultury v Brně Úřad vlády ČR Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny 12. Akce pořádané Kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské menšiny 13. Dotační program Podpora terénní práce 14. Dotační program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce 15. Dotační program Podpora koordinátorů pro romské záležitosti 16. Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků 9.320.716 7.347.424 610.040 1.040.000 1.647.900 100.000 3.221.000 110.000 50.000 1.600.000 14.601.019 377.356 10.946.416 13.389.461 5.255.863 821.524 Celkem 70.438.719 8

Z tabulky č. 4 je patrné, že celkové finanční prostředky určené přímo na podporu romské menšiny se od roku 2013 mírně zvyšují. Oproti roku 2016 došlo k navýšení o 1.278.243 Kč. K významnému navýšení prostředků oproti roku 2016 došlo u dotačních programů ÚV ČR. K mírnému navýšení došlu i u dotačních titulů MK a příspěvku na činnost Muzea romské kultury. Naopak k významnému snížení došlo u programu MŠMT Podpora integrace romské komunity, a to o 3.551.380 Kč. V příloze č. 1 jsou podrobněji vysvětleny jednotlivé kapitoly státního rozpočtu, včetně tabulek podpořených projektů z dotačních programů podporujících integraci Romů. Tab. č. 4: Srovnání finančních prostředků (v Kč) použitých ze státního rozpočtu na podporu romské integrace v letech 2011-2017 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 MŠMT 21.733.000 23.642.672 16.957.392 18.714.800 18.394.787 21.195.596 17.278.180 MK 19.937.350 16.281.305 17.311.498 18.915.510 20.536.512 20.540.766 22.369.919 MMR 1.403.405 869.000 0 0 0 0 0 ÚV ČR 41.955.523 35.674.328 28.800.841 28.178.835 27.159.341 27.424.114 30.790.620 Celkem 85.029.278 76.467.305 63.069.731 65.809.145 66.951.840 69.310.476 70.438.719 2.2 RADA VLÁDY PRO ZÁLEŽITOSTI ROMSKÉ MENŠINY 2.2.1 Činnost Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Rada vlády pro záležitosti romské menšiny je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády v oblasti romské integrace. Rada systémově napomáhá integraci Romů do společnosti. Zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády a mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána. Soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády, které se týkají Romů. V roce 2017 Rada zasedala třikrát, a to dne 17.02.2017, dne 30.05.2017 a dne 08.11.2017. Při Radě vlády pro záležitosti romské menšiny byly jako její poradní orgány ustanoveny Výbor pro spolupráci se samosprávami, Mediální výbor, Pracovní skupina pro bezpečnost, Pracovní skupina pro odškodnění Romů, Pracovní skupina pro oblast vzdělávání Romů, Pracovní skupina pro zahraniční spolupráci, Pracovní skupina krajských koordinátorů a Pracovní skupina k protiprávním sterilizacím. Mediální výbor a Pracovní skupina pro bezpečnost se v roce 2017 stejně jako v v letech 2016 a 2015 z personálních důvodů nesešly. V roce 2017 Rada jednala o správě Památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu a o vykoupení velkovýkrmny prasat a správě Pietního místa v Letech u Písku. Zástupci ministerstev na zasedáních Rady informovali o podobě zákona o sociálním bydlení, vzdělávání romských žáků, o postupu ve vyšetřování případu úmrtí M. D. v Žatci a novele zákona o pomoci v hmotné nouzi s ohledem na Opatření obecné povahy. Rada se v roce 2017 zabývala činností Agentury pro sociální začleňování a zaměřením dotačních titulů Úřadu vlády České republiky. Rada schválila Výroční zprávu o činnosti Rady v roce 2016 a Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2017. Bližší popis činnosti Rady je uveden ve Výroční zprávě o činnosti Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za rok 2017. 9

2.2.2 Kancelář Rady (Národní kontaktní místo pro integraci Romů) Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (dále jen Kancelář Rady ) je odborným pracovištěm pro otázky romské integrace v rámci vlády ČR a pracovištěm pro spolupráci se zástupci občanské společnosti v těchto otázkách. Je také klíčovým aktérem vykonávajícím v rámci institucionálního nastavení státní správy ČR politiku romské integrace, a to na základě pokynů a ve spolupráci s Radou vlády pro záležitosti romské menšiny. Kancelář Rady je zároveň Národním kontaktním místem pro integraci Romů, a to v návaznosti na oznámení Rady EU (2011/C 258/04) o závěrech Rady k Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Rada EU v něm vyzvala členské státy, aby stanovily vnitrostátní kontaktní místa nebo využívaly již existujících subjektů k zajištění účinného monitorování strategií začleňování Romů a podporovaly výměnu osvědčených postupů a diskuse o fakticky podložených přístupech v oblasti politik začleňování Romů. V reakci na tuto výzvu v říjnu roku 2012 bylo v každém členském státě EU ustanoveno jedno národní kontaktní místo pro integraci Romů (dále jen NRCP ). Vznikla tak síť NRCP, která umožňuje členským států a Evropské komisi sdílet zkušenosti a odborné znalosti a podporuje nadnárodní spolupráci a výměnu správných postupů. V ČR byl pro výkon činností NRCP určen již existující subjekt, Kancelář Rady. Rada EU doporučením (2013/C 378/01) o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech vyzvala tyto státy, aby poskytly NRCP přiměřený mandát a zdroje odpovídající jejich úloze tak, aby mohla účinně koordinovat napříč odvětvími monitorování politik pro integraci Romů s ohledem na jejich provádění, a to při respektování rozdělení pravomocí v rámci jednotlivých členských států. Dále také, aby členské státy zapojily svá NRCP do rozhodovacích procesů týkajících se vypracovávání, financování a provádění příslušných politik. NRCP by měla při provádění vnitrostátních strategií a místních akčních plánů pro integraci Romů usnadňovat účast a zapojení romské občanské společnosti. Toto doporučení je dále rozvedeno ve Strategii romské integrace do roku 2020, podle které se NRCP stávají klíčovými spoluaktéry při formulování politik v dané oblasti. NRCP musí mít formální autoritu a pravomoc koordinovat postupy mezi ministerstvy a různými vládními úrovněmi a zajišťovat, aby se otázka začleňování Romů stala součástí všech příslušných veřejných politik. Měla by také přispívat k definování a provádění příslušných politik a být zapojena do strategického plánování, pokud jde o využívání fondů EU. Strategie romské integrace do roku 2020 Dne 23.02.2015 vláda schválila Strategii romské integrace do roku 2020 (dále jen SRI ), jejímž hlavním zpracovatelem byla Kancelář Rady, která při jejím zpracování intenzivně spolupracovala s romskou veřejností. Schválení SRI znamenalo významný kvalitativní posun v oblasti integrace romské menšiny v ČR. SRI vytváří rámec pro opatření, která povedou do roku 2020 ke zvrácení negativních trendů ve vývoji situace značné části Romů v ČR v klíčových oblastech kvality života (vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdravotní a sociální), nastartují a urychlí pozitivní změny, které povedou k postupnému odstranění neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi situací značné části Romů a většinové části populace, zajistí účinnou ochranu Romů před diskriminací, bezpečné soužití a povzbudí rozvoj romské kultury, jazyka a participaci Romů. Nezbytným prvkem SRI je její účinný monitorovací mechanismus, který je vyžadován Evropskou komisí a zároveň je předběžnou podmínkou pro čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (OP VVV a IROP). Kancelář Rady od roku 2015 ve spolupráci s jednotlivými resorty a Evropskou komisí připravovala Metodiku pro sledování a vyhodnocování naplňování Strategie romské integrace do roku 2020, která byla vládou schválena dne 24.10.2016. Metodika stanovuje indikátory naplňování jednotlivých opatření SRI, a v podstatě tak dává vodítko resortům, jak opatření naplňovat. V roce 2017 byla poprvé podle této metodiky SRI monitorována. V měsíci dubnu 2017 se sešlo 9 tematických ad-hoc pracovních skupin, které byly složeny ze zástupců Kanceláře Rady, zástupců příslušných 10

resortů a především zástupců občanské společnosti. Pracovní skupiny se vyjádřily k plnění všech opatření SRI. Vyjádření a komentáře občanské části pracovní skupiny, pakliže byla v rozporu se zástupci resortů, byly uvedeny ve vládním dokumentu Informace o naplňování Strategie romské integrace do roku 2020 v roce 2017. Tyto informace budou sloužit k revizi SRI. Národní romská platforma V roce 2017 realizovala Kancelář Rady 2 projekty spolufinancované Evropskou komisí. Jednalo se o projekty k podpoře tzv. Národních romských platforem, tj. institucí či fór v jednotlivých členských zemích EU, které zastupují zájmy Romů a v jejichž rámci je rozvíjen dialog mezi většinovou společností a romskou menšinou. Projekt Aktivizace a zmocňování romských aktérů prostřednictvím Národní romské platformy byl úspěšně realizovaný v období od května roku 2016 do dubna roku 2017. Druhý, navazující, projekt Aktivizace a zmocňování romských aktérů prostřednictvím Národní romské platformy II byl realizovaný od srpna roku 2017 do března 2018. Od dubna 2018 Kancelář Rady realizuje již třetí navazující projekt. Cílem druhého navazujícího projektu byla: a) efektivní kooperace všech relevantních aktérů; b) efektivní koordinace integračních aktivit na regionální a lokální úrovni se zvláštním zřetelem na implementaci a monitorování SRI; c) identifikování relevantních aktérů romské integrace na regionální a místní úrovni a umožněni jejich efektivního zapojení do řešení potřeb a problémů romské menšiny, včetně jejich zapojení do implementace a monitorování SRI; d) zmocňování Romů k proaktivnímu přístupu k řešení záležitostí týkajících se romské menšiny; e) zvyšování povědomí Romů o SRI; f) zviditelňování Kanceláře Rady jako Národního kontaktního místa pro integraci Romů a posílení současné implementační struktury romské integrace. Aktivitami realizovanými v rámci projektu byly: 1 dvoudenní kurz, 6 jednodenních kurzů, 2 jednodenní setkání v Praze, 3 jednodenní setkání v regionech pod vedením zkušených facilitátorů, publikace Doporučení Národní romské platformy pro implementaci Strategie romské integrace do roku 2020 a publikace Pravidla a principy komunitní práce 4. Účastníci školení budou moci využít následných konzultací v oblasti organizování komunit. Celkem se projektových aktivit zúčastnilo 367 osob, z nichž 273 bylo Romů. 5 Více informací o tomto projektu v publikaci Doporučení Národní romské platformy pro implementaci Strategie romské integrace do roku 2020. 6 Financování romské integrace Významným nástrojem romské integrace, jsou datační programy Úřadu vlády České republiky, které Kancelář Rady administruje. Jedná o Dotační program Podpora koordinátorů pro romské záležitosti romské menšiny, Dotační program Podpora terénní práce, Dotační program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce a Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Více o těchto programech v příloze v podkapitole P.3. 4 K dispozici zde: https://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/publikacekomunitni_prace.pdf 5 Na setkáních Národní romské platformy bylo celkem 221 účastníků z toho 155 Romů. Kurzů ke zvýšení kompetencí v oblasti komunitní práce a jejich principů a posílení měkkých dovedností v oblasti vyjednávání a prosazování zájmů Romů bylo 109 účastníků, z toho bylo 100 Romů. Na kurzech fungování lokálního partnerství a možností zapojení se do činnosti Agentury pro sociální začleňování bylo 37 účastníků, z toho bylo 18 Romů. 6 K diszpozici zde: https://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dokumenty/doporuceni-narodni-romske-platformy-ii-pro-implementaci-strategie-romskeintegrace-do-roku-2020.pdf 11

Pracovníci Kanceláře Rady jsou přítomni na jednáních plánovacích komisí a monitorovacích výborů v rámci operačních programů. Zasedají i v rámci hodnotících komisích dalších národních programů směřujících k podpoře Romů či sociálně vyloučených osob. Více informací o činnosti a aktivitách Kanceláře Rady naleznete rovněž ve Výroční zprávě o činnosti Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za rok 2017. 2.2.3 Krajští koordinátoři pro záležitosti romské menšiny Na úrovni všech 13 krajů a území hlavního města Prahy působili v roce 2017 koordinátoři pro záležitosti romské menšiny. Ti tvoří základní institucionální síť, jejímž prostřednictvím stát komunikuje a prosazuje centrální integrační politiku ve vztahu k romské menšině na úrovni kraje. Prostřednictvím koordinátorů pro romské záležitosti získává stát rovněž významnou zpětnou vazbu a informace o situaci v kraji. Síť těchto pracovníků významně přispívá ke koherentní a koordinované tvorbě a realizaci politik romské integrace na celém území státu. Koordinátoři jsou zapojeni do tvorby strategických materiálů v kraji ve vztahu k romské menšině, pořádají semináře i konference, spolupracují s romskými poradci, s asistenty pedagoga, s terénními sociálními pracovníky při řešení konkrétních aktuálních kauz a dílčích problémů v regionu a podílí se na administraci některých krajských dotačních programů. Zabývají se i přednáškovou a konzultační činností, připomínkováním strategických dokumentů kraje a vlády, popřípadě jednotlivých rezortů. Kromě toho pomáhají vládě monitorovat situaci Romů v kraji a efektivitu realizovaných integračních opatření a tyto informace předávají subjektům na centrální úrovni. Povinnost zřídit funkci koordinátora vyplývá pro kraje z ustanovení 6 odst. 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen menšinový zákon ), dle kterého krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti, a ustanovením 67 odst. 1 písm. f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého krajský úřad zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti. Hlavní město Praha má zcela specifické postavení vyplývající ze zvláštního zákona, nicméně na základě ustanovení 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů, má rovněž povinnost zřídit funkci koordinátora pro romské záležitosti. S cílem zabezpečit výkon funkce koordinátora pro romské záležitosti s adekvátním pracovním úvazkem poskytuje Úřad vlády ČR krajům (s výjimkou hl. m. Prahy) neinvestiční dotaci z programu Podpora koordinátorů pro romské záležitosti, který je realizován na základě usnesení vlády ze dne 25. července 2001 č. 781 o zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších územních samosprávných celcích. Na základě usnesení vlády ze dne 14. června 2010 č. 461 pak Úřad vlády každoročně vyčleňuje finanční prostředky pro tento dotační program. Dotace se poskytuje na jednu pracovní pozici, maximálně ve výši 500.000 Kč. Dotace v plné výši se poskytuje na zaměstnance, který činnost koordinátora vykonává v plném pracovním úvazku bez kumulací s dalšími činnostmi pro krajský úřad, které nemají přímý vztah k náplni jeho práce po celý kalendářní rok. Poměrným způsobem se krátí dotace v případě zkráceného pracovního úvazku nebo v případě kumulování funkce koordinátora pro romské záležitosti s dalšími činnostmi, které nemají přímý vztah k náplni jeho práce. V roce 2017 si o dotaci žádalo všech 13 krajů. Celkem bylo krajům vyplaceno 5.255.863 Kč. Výše dotace vyplacená jednotlivým krajům včetně výše úvazku koordinátora je uvedena v tabulce č. 5. Koordinátoři pro záležitosti romské menšiny prosazují a koordinují implementaci a realizaci politiky romské integrace na úrovni kraje. Realizují kontrolu výkonu přenesené působnosti obecním úřadem ORP. Zabývají se metodickou podporou, konzultační činností a koordinací romských poradců, pracovníků veřejných institucí a NNO, které se podílejí na zlepšování situace Romů. Pořádají pro ně konference, semináře a společné aktivity. 12

Tab. č. 5: Zastoupení krajských koordinátorů pro romské záležitosti na krajských úřadech v roce 2017 kraj výše úvazku výše dotace délka praxe ve funkci organizační zařazení agenda, s níž je funkce kumulována odbor sekretariátu bez kumulace radního pro oblast hl. město Praha 1,0 kultury, cestovního 16 let ruchu a zahraničních vztahů Jihočeský 1,0 493.571 Kč 12 let odbor sociálních věcí bez kumulace Jihomoravský 0,8 400.000 Kč 11 let odbor školství agenda národnostních menšin odbor sociálních věcí agenda národnostních Karlovarský 0,6 300.000 Kč 15 let menšin a integrace cizinců Královéhradecký 0,5 234.200 Kč 9 let odbor sociálních věcí metodika sociální práce Liberecký 0,9 448.900 Kč 5 let odbor sociálních věcí agenda národnostních menšin a cizinců odbor sociálních věcí agenda odborného Moravskoslezský 0,7 296.200 Kč 2 roky garanta individuálního projektu kraje odbor sociálních věcí agenda integrace Olomoucký 0,9 445.992 Kč 15 let cizinců a národnostních menšin Pardubický 1 500.000 Kč 1 rok odbor sociálních věcí bez kumulace Plzeňský 0,75 307.700 Kč 2 roky odbor sociálních věcí agenda integrace cizinců Středočeský 0,9 397.980 Kč 15 let odbor sociálních věcí agenda integrace cizinců Ústecký 1,0 483.100 Kč 2 roky odbor sociálních věcí bez kumulace Vysočina 0,9 448.220 Kč 2 roky odbor sociálních věcí agenda registrace poskytovatelů Zlínský 1,00 500.000 Kč 1 rok 13 odbor kanceláře hejtmana sociálních služeb bez kumulace V roce 2016 se Kancelář Rady zaměřila na metodickou podporu koordinátorů při jejich činnosti směrem k obcím s rozšířenou působností, a to zejména co se kontrolní činnosti týče. Kancelář Rady vypracovala 2 metodiky: Doporučená pracovní náplň romských poradců, způsob její prezentace a šíření na úroveň obcí a Výkon kontroly přenesené působnosti ve vztahu k romským poradcům působících na úřadech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Koordinátoři v roce 2017 provedli celkem 63 kontrol ORP v souvislosti s výkonem přenesené působnosti (v návaznosti na plnění úkolů vyplývajících z ustanovení 6 odst. 8 zákona č. 273/2001 Sb.), což v průměru představuje 31 % navštívených úřadů z celkového množství ORP v ČR. V průběhu roku 2017 pořádali koordinátoři školení a konference, zapojovali se do tvorby strategických dokumentů, účastnili se platforem a porad s partnery při řešení romských záležitostí v kraji. Romští koordinátoři uspořádali celkem 23 akcí, které se tematicky zaměřily např. na legislativní změny v systému pomoci v hmotné nouzi, sociální vyloučení, problematiku finanční gramotnosti a oddlužení; zabývaly se též prací asistentů prevence kriminality, romských poradců, terénních a komunitních pracovníků či asistentů pedagoga. Spolupráci s těmito pracovníky dále rozvíjeli prostřednictvím porad k aktuálním kauzám a dílčím problémům v regionu (celkem 76 porad). Na celostátní úrovni byla nastavena

potřebná spolupráce s MV, konkrétně se styčnými důstojníky pro menšiny a s policejními preventisty. Kromě toho se krajští koordinátoři účastnili 88 celostátních, krajských a lokálních platforem a podíleli se na tvorbě 40 strategických materiálů v oblasti rozvoje sociálních služeb na území kraje, prevence kriminality, romské integrace a vzdělávání. 2.2.4 Romští poradci obcí s rozšířenou působností Na úrovni ORP napomáhají integraci Romů romští poradci, kteří navazují svou činností na působení krajských koordinátorů pro romské záležitosti a prosazují v rámci přenesené působnosti politiku romské integrace ve spádové oblasti. Ačkoliv je jejich role pro romskou integraci na lokální úrovni klíčová, jejich právní ukotvení není tak jednoznačné, jako v případě krajských koordinátorů. Zatímco totiž zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, výslovně ukládá krajům povinnost zřizovat funkci koordinátora pro romské záležitosti, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nejenže povinnost zřídit funkci romského poradce nestanovuje, ale ani neobsahuje žádné ustanovení týkající se romské integrace. Funkce romského poradce, resp. pracovníka obce pověřeného výkonem agendy integrace příslušníků romské menšiny, tak nachází zákonnou oporu pouze v ustanovení 6 odst. 8 menšinového zákona, dle kterého obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti. Původně byla tato funkce zřízena usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686. Tehdy se jednalo o funkci na úrovni okresů, kdy každý ze 73 okresních úřadů dostal za úkol stanovit ve své působnosti funkční místo romského poradce. V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů ke dni 31.12.2002 mělo dojít k transformaci romských poradců z okresní úrovně na úroveň obcí s rozšířenou působností. Systematický přechod poradců na obce však nikdy nebyl realizován. V důsledku toho i v roce 2017 pokračoval právní stav, kdy obce s rozšířenou působností neměly povinnost zřizovat funkce romského poradce a úkoly vyplývající z menšinového zákona mohly vykonávat jakýmkoliv způsobem. Přitom je žádoucí, aby na lokální úrovni působili romští poradci alespoň v každé ORP. Celkově v roce 2017 funkci romského poradce (nebo jí obdobné) vykonávalo 188 pracovníků ve 159 z celkových 205 ORP a ve 21 správních obvodech hlavního města Prahy z celkových 22 obvodů V 46 ORP funkce nebyla zřízena vůbec. Drtivá většina pracovníků vykonává agendu romského poradce v rámci kumulované funkce, jejíž úvazek je zpravidla velmi nízký. V roce 2017 činila průměrná výše úvazku pro výkon této agendy pouze 0,25. Nejčastěji pracovníci tuto agendu vykonávali na úvazek nižší než poloviční, velmi často se objevovaly úvazky 0,1; 0,05 a v několika případech dokonce 0,01. Je pak legitimní otázkou, na kolik je tato funkce pouze symbolickou a kolik reálné práce v oblasti romské integrace může pracovník ORP vykonat během 8 hodin měsíčně. Nižší pracovní úvazek v praxi znamená, že se romští poradci nemohou systematicky věnovat své agendě. Navíc, ve většině případů se romští poradci zaměřují pouze na území obce, kde sídlí jejich úřad, a obce I. a II. typu jsou jimi většinou opomíjeny. Krajští koordinátoři pro romské záležitosti pak musí suplovat činnost poradců v obcích, kde není výkon této funkce zajištěn. Na druhé straně je nutno vzít do úvahy i existenci ORP, kde žije velmi málo Romů nebo kde Romové nežijí vůbec. Vzhledem k migračním trendům je žádoucí, aby i v těchto ORP působili romští poradci, jejich úvazek však může být nižší než doporučovaných 0,5. Nicméně výše uvedené nízké úvazky romských poradců nejsou příklady z těchto ORP, nýbrž z ORP, kde žije významná romská menšina. Hlavním důvodem, proč ORP funkci romského poradce nezřídí, nebo ji zřídí s velmi nízkým pracovním úvazkem, je podle vyjádření ORP, které zasílají koordinátorům pro záležitosti romské menšiny, nedostatek financí. Zatímco kraje mají možnost požádat o finance z dotačního programu Úřadu vlády ČR Podpora koordinátorů pro romské záležitosti, 14

žádný účelový dotační program určený pro ORP na zajištění funkce romského poradce neexistuje. Nedostatečná výše příspěvku obcím na výkon státní správy jednak nutí obce doplácet na výkon přenesené působnosti ze svých zdrojů, a jednak pečlivě zvažovat rozpočtové priority, mezi něž ve většině případů nepatří funkce romského poradce. Na druhou stranu mají všechny ORP zákonnou povinnost zajistit výkon agendy integrace příslušníků romské menšiny ve svém obvodu. V rámci metodického vedení a podpory krajských koordinátorů byl v průběhu roku 2017 v rámci pracovní skupiny krajských koordinátorů opakovaně projednán a vznesen požadavek zajištění akreditovaného vzdělávacího programu specificky zaměřeného na tyto pracovníky s doporučením participace Romů v roli lektorů. 2.3 RADA VLÁDY PRO NÁRODNOSTNÍ MENŠINY 2.3.1 Činnost Rady vlády pro národnostní menšiny Rada vlády pro národnostní menšiny je poradním a iniciativním orgánem vlády pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků. Na rozdíl od Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, která je zřízena pouze na základě jejího Statutu, který schvaluje vláda, Rada vlády pro národnostní menšiny je vedle svého Statutu zřízena na základě zákona 7. Bližší popis činnosti Rady je uveden ve Výroční zprávě o činnosti Rady vlády pro národnostní menšiny za rok 2017. 2.3.2 Výbory pro národnostní menšiny na krajích a obcích Poradní orgány, v nichž jsou zastoupeni zástupci národnostních menšin, vznikají i na úrovni krajů a obcí. Ty jsou zřizovány buď povinně na základě zákona, nebo daleko častěji na základě dobrovolné vůle samosprávných orgánů. Dle zákona povinně vznikají výbory pro národnostní menšiny zastupitelstev krajů či obcí. Dobrovolně jsou pak zřizovány analogicky zaměřené výbory zastupitelstev krajů či obcí nebo komise rad krajů či obcí. Ve většině těchto poradních orgánů má, anebo může mít, romská menšina svého zástupce. Tabulka č. 6 ve třetím sloupci uvádí takto zastoupené Romy v jednotlivých krajích. V roce 2017 bylo celkem ve výborech nebo komisích kraje či obce zastoupeno 55 Romů. Z tabulky je rovněž patrné, že jen 13 Romů v roce 2017 zastávalo volenou politickou nebo jinou funkci, do níž byli zvoleni ve volbách. Všech 13 Romů zastávajících politickou funkci v roce 2017 bylo zvoleno ve volbách do obecních zastupitelstev. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2017 kandidovalo celkem sedm Romů. Z nich čtyři 7 Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšiny a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Její zřízení vládou je dáno 6 odst. 3 tohoto zákona. V 6 odst. 4 je zakotveno složení Rady, podle kterého členy jsou zástupci národnostních menšin a zástupci orgánů veřejné moci s tím, že nejméně polovinu členů Rady tvoří zástupci národnostních menšin, kteří byli navrženi sdruženími příslušníků národnostních menšin. 6 odst. 5 je pak vymezena působnost Rady, do které patří a) zajišťovat přípravu opatření vlády, která se týkají práv příslušníků národnostních menšin v ČR; b) vyjadřovat se k návrhům zákonů, k návrhům nařízení vlády a k opatřením týkajícím se práv příslušníků národnostních menšin před jejich předložením vládě; c) připravovat pro vládu souhrnné zprávy o národnostní situaci na území ČR; d) připravovat pro vládu nebo pro ministerstva či jiné správní úřady doporučení k zajištění potřeb příslušníků národnostních menšin, zejména v oblastech školství, kultury a médií, používání mateřského jazyka, společenského a kulturního života; e) spolupracovat s orgány územních samosprávných celků při praktickém zabezpečování národnostní politiky státu; f) navrhovat rozdělování finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin. 15

za Stranu zelených, jeden za Českou stranu sociálně demokratickou, jeden za hnutí Řád národa a jeden za Sdružení pro republiku Republikánská strana Československa. Tab. č. 6 : Zapojení Romů do orgánů krajů a obcí v roce 2017 kraj Romové zvoleni nebo jmenování Romové zastoupeni ve výborech do politických a dalších funkcí nebo komisích kraje či obce hl. m. Praha 0 3 Jihočeský 3 3 Jihomoravský 2 4 Karlovarský 0 4 Královéhradecký 0 10 Liberecký 2 4 Moravskoslezský 0 2 Olomoucký 0 11 Pardubický 1 3 Plzeňský 0 0 Středočeský 0 5 Ústecký 5 6 Vysočina 0 0 Zlínský 0 0 celkem 13 55 Zprávy o stavu romské menšiny v krajích a hl. m. Praze za rok 2017 Výbory na úrovni krajů Podle 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5% občanů kraje hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny. Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin; tato podmínka neplatí, pokud ji nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin. Více než 5 % obyvatel se při sčítání lidu 2011 přihlásilo k jiné než české národnosti 8 v Karlovarském kraji, Moravskoslezském kraji a hl. městě Praze, kde byly dle zákona povinně zřízeny výbory pro národnostní menšiny. V Jihomoravském 9 a Ústeckém kraji byl zřízen výbor pro národnostní menšiny nad rámec zákona. V Pardubickém kraji byla ustanovena Komise pro integraci romské komunity a dalších etnických skupin, v Plzeňském kraji Komise pro národnostní menšiny. V Libereckém kraji byla ustanovena Komise Rady kraje pro národnostní menšiny, cizince a sociální začleňování. V hl. městě Praze se vedle výboru pro národnostní menšiny samostatně grantovému procesu věnuje i Komise Rady HMP pro udělování grantů v oblasti národnostních menšin a integrace cizinců a Poradní sbor pro záležitosti romské menšiny hl. m. Prahy. V Královéhradeckém kraji byla zřízena Komise pro lidská práva. Ve Zlínském kraji byla zřízena Komise pro integraci sociálně vyloučených a v kraji Vysočina Pracovní skupina poskytovatelů služeb pro národnostní a etnické menšiny, osoby bez přístřeší a oběti trestné činnosti. V Olomouckém kraji fungovala Pracovní skupina Etnické menšiny a cizinci. 8 Jde o podíl obyvatel s jinou než českou, moravskou, slezskou národností a jejich kombinacemi. 9 Výbor pro národnostní menšiny byl v rámci Jihomoravského kraje ustaven 16.11.2016. Členové výboru byli jmenování 15.12.2016. Výbor pro národnostní menšiny do konce roku 2016 v tomto kraji tedy nevyvíjel žádnou činnost. Převážnou část roku 2016 v kraji vykonávala obdobné činnosti Rada pro národnostní menšiny Jihomoravského kraje. 16

Výbory na úrovni obcí Podle 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10% občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny. Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin; tato podmínka neplatí, pokud ji nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin. Více než 10 % obyvatel se při posledním sčítání lidu přihlásilo k jiné než české národnosti 10 v 70 obcích, kde by dle zákona měly být povinně zřízeny výbory pro národnostní menšiny, zřízeny byly pouze ve 49 obci z nich. Důvodem je skutečnost, že o zřízení výboru nepožádal zákonem stanovený příslušný spolek. Navíc v 13 obcích z nich byl výbor zřízen dobrovolně. Celkově tedy byly výbory pro národnostní menšiny zřízeny v 54 obcích. V 8 obcích byly zřízeny komise pro národnostní menšiny, resp. komise pro integraci národnostních menšin. Romské menšině se do velké míry věnuje v Hradci Králové Komise pro rodinu a sociální prevenci, v Havířově Pracovní skupina Občané v přechodné krizi a etnické menšiny, v Liberci Rada pro cizince, národnostní menšiny a další etnika, v Mladé Boleslavi Komise pro integraci etnik a národnostních menšin, v Mostě Komise sociální a národnostních menšin, v Pardubicích skupina komunitního plánování Cizinci, národnostní a etnické menšiny, v Plzni Komise pro integraci etnických menšin a cizinců, v Prostějově pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince a v Přerově pracovní skupina Osoby ohrožené sociálním vyloučením a Etnické menšiny. Ve městech Frýdek-Místek, Jablonci nad Nisou, Olomouci, Opavě, Ostravě a Ústí nad Labem je ustanovena pozice poradce (sociálního pracovníka, koordinátora) pro národnostní menšiny (pro romskou menšinu, pro integraci). V Ostravě na úrovni obvodů Vítkovice, MOaP a Slezská Ostrava se jedná o romské poradce a romské asistenty, na úrovni magistrátu města Ostravy se jedná o pracovní pozici koordinátora sociálního začleňování. 2.4 AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ 2.4.1 Činnost Odboru pro sociální začleňování Odbor pro sociální začleňování Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR (dále jen ASZ ) efektivně řeší problém sociálního vyloučení, a to ve spolupráci s Radou vlády pro záležitosti romské menšiny, která na činnost ASZ dohlíží prostřednictvím Monitorovacího výboru. Zejména pak vybírá lokality, ve kterých bude ASZ působit. Hlavním nástrojem je tzv. Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (dále jen KPSVL ). Jedná se o programový mechanismus financování napříč implementací strukturálních fondů EU v programovém období 2014-2020. V praxi to znamená, že lokalita, která je zapojená do tohoto přístupu, má možnost čerpání finančních prostředků souběžně ze tří operačních programů (OP Z, OP VVV a IROP). ASZ realizuje tři velké projekty. Projekt Systémové zajištění sociálního začleňování je financovaný z OP Z. V polovině roku 2016 zahájil ASZ realizaci projektu Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami financovaného ze zdrojů OP VVV, který se zaměřuje na podporu inkluzivního školství v obcích se SVL a přípravu Místního plánu inkluze. Experti ASZ se také plně zapojili do aktivit 33 Místních akčních plánů vzdělávání, kde konzultují proinkluzivní opatření při tvorbě strategických rámců a akčních plánů. V oblasti regionálního rozvoje se členové za ASZ účastnili činnosti Regionálních stálých konferencí při jednotlivých krajích. 10 Jde o podíl obyvatel s jinou než českou, moravskou, slezskou národností a jejich kombinacemi. 17

Třetím projektem, který ASZ realizuje, je Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti, v rámci kterého pokračovala činnost mediální kampaně HateFree Culture, která si klade za cíl přimět především mladé uživatele internetu (cílová skupina 15-25 let) ke kritické reflexi informací z mediálního prostoru týkajících se xenofobie a vzájemného soužití. Aktivity HateFree Culture se neorientovaly pouze na vyvracení hoaxů a tvorbu mediálních sdělení na sociálních sítích, ale též na aktivity podporující soužití ve veřejném prostou, a to především pomocí workshopů, veřejných diskusí a zakládání HateFree prostorů (zón) po celé ČR. Celkový rozpočet projektu OP Z je 259.998.090 Kč (podíl EU činí 77,56 % a podíl SR činí 22,44 %). Rozpočet projektu OP VVV je 228.819.380 Kč (podíl EU činí 80,80 % a podíl SR činí 19,20 %). Rozpočet projektu EHP je ve výši 39.749.999 Kč (podíl EHP činí 80 % a podíl SR činí 20 %). ASZ každoročně předkládá vládě Výroční zprávu o své činnosti za předchozí rok. Tento dokument je zdrojem podrobných informací o činnosti ASZ. Dalším zdrojem informací je dokument Vyhodnocení účinnosti intervencí Agentury pro sociální začleňování od doby jejího vzniku do současnosti a informace o plánované realizaci Individuálních systémových projektů v letech 2016 až 2022. 11 11 Dostupný zde: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/o-agenture/vyhodnoceni-ucinnostiintervenci-agentury-od-vzniku-do-soucasnosti/download 18

3. KLÍČOVÉ OBLASTI ROMSKÉ INTEGRACE Tato kapitola se zabývá vývojem situace romské menšiny v klíčových oblastech lidského života. Tyto klíčové oblasti (kultura a jazyk, vzdělávání, zaměstnanost, bydlení, zdraví a bezpečnost) jsou v rámci kapitoly odděleny v jednotlivých kapitolách, v reálném životě však k jejich oddělení nejenže nedochází, ale naopak jsou provázány a navzájem se ovlivňují. 3.1 KULTURA A JAZYK Na jednáních Národní romské platformy byla v souvislosti s kulturou často zmiňována absence vzájemného setkávání Romů s neromy. Vzájemně se nesetkávají a nekomunikují spolu. Stále existují obce a města, kde jsou Romové v některých restauracích a klubech nežádání. Kulturní akce jsou buď romské, či neromské. Nedaří se uspořádávat akce, na které by přišli Romové i neromové. Obce by podle Národní romské platformy měly zapojovat Romy do přípravy obecních akcí, tak aby cítili, že je to i jejich akce. Například je možné zapojit dobrovolníky/brigádníky z řad Romů do přípravných či realizačních týmů. Akce podporující vzájemné soužití nemusí být pouze hudební a taneční vystoupení, ale může se jednat o různá setkávání zaměřená např. na matky s dětmi nebo sportovní, gastronomické akce. Při organizaci obecních slavností by pro Romy měly být rezervován stánek/prostor, kde by mohli prezentovat např. romskou kulturu či aktivity romských spolků fungujících v dané obci. K zachování a dalšímu rozvoji romské kultury a jazyka přispívá systematická dotační podpora MK, MŠMT Rady vlády pro národnostní menšiny, ale i krajů a obcí. Romská kultura a jazyk nicméně nejsou většinovou společností dodnes plně přijímány jako plnohodnotná součást kulturního dědictví ČR. Klíčovou institucí je v tomto ohledu Muzeum romské kultury se sídlem v Brně. Významnou součástí romské historie je romský holocaust. V roce 2017 se podařilo jednak vyřešit dlouhodobý problém s přítomností velkovýkrmny prasat na místě bývalého tábora v Letech u Písku, zároveň však došlo i k převedení správy Památníků romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu i pietního místa Lety pod Muzeum romské kultury. Byly tak naplněny dlouhodobě vznášené požadavky Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. V každém kraji se uskutečnila alespoň jedna romská kulturní akce s výjimkou Plzeňského kraje. V Praze se konal již 19. ročník festivalu Khamoro. Tento světový festival se nezaměřuje jen na hudbu, ale i na další oblasti: literaturu, divadlo, film, výtvarné umění, alternativní umění. V rámci odborné části programu se věnujeme tematice, jako je holocaust, vzdělávání, genderová rovnost, romský jazyk, romská hudba z pohledu etnomuzikologie a to za účasti nejen českých, ale i světoznámých expertů. Kromě toho se každoročně realizuje program pro romské děti z dětských domovů, trénink pro mladé Romy v oblasti kulturního managementu, dětský program, sportovní program aj. Ročně Khamoro navštíví asi 10 000 diváků. Problém, se kterým se musí pořadatelé kulturních akci pro Romy vypořádat, je nedostatek financí. Problém se zajištěním financování mají malé organizace ale i pořadatelé velkých festivalů. To se týká i světového festivalu Khamoro, jehož udržení je každým rokem náročnější. 3.1.1 Muzeum romské kultury Muzeum romské kultury (dále jen MRK ) bylo založeno v roce 1991 z iniciativy romských intelektuálů jako NNO, od roku 2005 je státní příspěvkovou organizací MK. V evropském kontextu jde o unikátní instituci, která globálně dokumentuje kulturu Romů a Sintů, respektive mnoha různých romských subetnických skupin a komunit. 19

MRK návštěvníkům nabízí rozsáhlou stálou expozici Příběh Romů/Le Romengero drom, která přibližuje dějiny Romů od jejich předků ve starověké Indii, přes příchod Romů do Evropy v 11. století, až po události druhé světové války a současnost. Během roku 2017 nabídlo MRK přímo v prostorách budovy také tyto přechodné výstavy: do 30.04.2017 pokračovala výstava Poklad Romů/Amare Somnaka Tajemství romského šperku (zahájena na podzim r. 2016), která představila jak historický šperk, tak také tvorbu současných romských tvůrců. Ve dnech 12.05. 24.09.2017 byla prezentována fotografická výstava renomovaného fotografa ze Sarajeva Nihada Nina Pušiji - Parno gras. Ve dnech 13.10.2017-25.02.2018 v MRK byla výstava Bez nenávisti? Hate Free?, jež prezentuje současné angažované umění v jeho různých podobách. Výstava původně vzešla z výzvy HateFree Art reagující na nárůst nenávistných postojů vůči menšinám v ČR, podoba výstavy v MRK je zaměřena na romskou menšinu. Výzkumná a dokumentační činnost muzea pokračovala v roce 2017 ve všech mapovaných oblastech romské kultury a historie, a to v souladu s aktualizovanou Sbírkotvornou koncepcí muzea a připravovanými akcemi pro veřejnost a publikační činností. V souvislosti s připravovanou přechodnou výstavou Parno Gras byla realizována výzkumná a dokumentační cesta do Berlína za fotografem Ninem Nihadem Pušijou, z pořízeného materiálu pak vznikl krátký dokumentární snímek k výstavě. V květnu byla dokumentována pouť k romské patronce Kaľi Sáře do jihofrancouzského městečka Saintes Maries de la Mer. Byl zahájen archivní výzkum zaměřený na prehistorii vzniku Svazu Cikánů-Romů a výzkum věnovaný osobnosti Andreje Pešty, k jehož (nejen) fotografické činnosti byla připravena výstava a publikace. Rovněž pokračoval výzkum zaměřený na romskou hudbu a to jednak na 1. světový festival Romfest 1990, dále existenci legendárního hudebně-dramatického souboru Perumos, dokumentováno bylo také několik hudebních festivalů a výzkum k připravované výstavě o romské hudbě v Brně. V oblasti genocidy Romů za 2. světové války byl realizován archivní výzkum, zaměřený na osvětlení pozadí vzniku filmu Nezapomeňte na tohle děvčátko (režie Miroslav Bárta, 1960), několik rozhovorů s romskými pamětníky. V oblasti současného výtvarného umění Romů se podařilo navázat užší kontakt s výtvarníkem Danielem Peštou, v rámci uměleckého sympozia (září) se podařilo navázat kontakty s několika současnými profesionálními zahraničními umělci a dokumentovat jejich tvorbu. MRK v roce 2017 realizovalo vzdělávací programy pro MŠ, ZŠ, SŠ i VŠ. O edukační programy muzea je ze strany škol trvalý zájem, v průběhu roku 2017 tyto programy absolvovalo 3 941 návštěvníků. Realizované programy mají délku od 45 do 180 minut. Velký počet škol a návštěvnických skupin má specifické požadavky, MRK připravuje a realizuje i programy v angličtině, programy zaměřené na pedagogiku, sociální práci. Při tvorbě programů muzejní pedagožka spolupracuje s odbornými pracovníky muzea i odborníky mimo muzeum. Naplnění cílů programů naráží na časové omezení programu ze strany škol i na úroveň znalostí návštěvníků. Často se teprve v muzeu dozvídají o původu Romů a jejich historii, ujasňují si základní informace nebo se vůbec poprvé zamýšlejí nad tématem soužití Romů a majority. MRK se proto snaží spolupracovat se školami nebo přímo třídními kolektivy opakovaně a je rádo, že jsou pedagogové, kteří se do muzea opakovaně vrací. Lektorské oddělení realizuje sociálně edukační aktivity pro sociálně znevýhodněné děti a mládež již od roku 2004. Cílem těchto aktivit je podpora vzdělávání a osobnostního rozvoje sociálně znevýhodněných (zejména) romských dětí. Mezi klíčové aktivity patří individuálním doučování, mentoring a volnočasové aktivity (Dětský muzejní klub). Tyto aktivity jsou mezi sebou provázané a vzájemně se doplňují. Většina aktivit je založená na dobrovolnické práci. V průběhu roku 2017 docházelo na individuální doučování celkem 77 dětí. Klienti jsou pravidelnými návštěvníky sbírkových fondů, kde je kurátoři zasvěcují do veřejnosti skrytých oblastí práce v muzeu, děti jsou formovány k pozitivnímu vztahu k muzejní instituci, jejich rodiče se stávají též pravidelnými návštěvníky muzea, kam doprovázejí děti na jejich doučování či aktivity. Naopak odborní pracovníci výzkumně a dokumentačně využívají při své práci navázané kontakty s rodinami, jejichž děti do muzea docházejí. 20

Dlouhotrvajícím problémem MRK je vlastnictví budovy na Bratislavské ulici v Brně, kterou má MRK v pronájmu jako své sídlo. Jednání o převod budovy z města na MK se vedou již od roku 2005. Nedořešený převod je překážkou pro tolik potřebné opravy a investice do budovy. Ke konci roku 2017 předložilo, MRK na MK na odbor investic a veřejných zakázek záměr na nákup sousedního objektu, vedle něhož má sídlo, a který je nabízen k prodeji. Muzeum v současné době sídlí v Brně v pronajatém objektu v ulici Bratislavská 67, vlastníkem objektu je Statutární město Brno. Záměrem MRK je sousední objekt koupit, zrekonstruovat a muzeum přesídlit. Předpokládaná hodnota pořízení objektu by měla činit cca 25 mil. Kč, následná rekonstrukce plánovaná v letech 2019-2020 a vybavení objektu představují částku ve výši cca 45 mil. Kč. 3.1.2 Správa pietních míst romského holocaustu V průběhu roku 2017 vláda rozhodla o výkupu velkovýkrmny prasat stojící na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Zároveň došlo k převedení správy Památníků romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu i pietního místa Lety pod MRK. Památník romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu V protektorátním cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu byli v období od srpna 1942 do září 1943 soustřeďováni romští vězni před deportací do koncentračního tábora v Osvětimi. Podle dosud zjištěných informací táborem prošlo celkem 1 396 Romů a přímo jich zde zemřelo 207. Většina ostatních Romů pak zemřela v koncentračním táboru v Osvětimi. Na základě usnesení Rady vlády pro záležitosti romské menšiny č. 2/2017 ze dne 17. února 2017 předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu vládě v září 2017 materiál Změna příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky - Památník Hodonín u Kunštátu z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského na Muzeum romské kultury. Vláda na základě tohoto materiálu svým usnesením ze dne 18. září 2017 č. 665 zrušila body III/3, písm. b) a III/3 písm. c) usnesení vlády ze dne 4. května 2009 č. 589, k úpravě pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu ve znění usnesení vlády ze dne 2. března 2011 č. 158 a uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy, ministru kultury a ministru financí učinit kroky vedoucí k převodu Památníku s účinností od 01.01.2018. Usnesením vlády ze dne 18. září 2017 č. 655 bylo zároveň zajištěno financování řádného provozu Památníku pro rok 2018 a roky následující, a to navýšením rozpočtu Muzea romské kultury o částku 6.600.000 Kč. V souladu s odsouhlaseným ideovým záměrem pro činnost Památníku je potřeba zřídit 6 pracovních úvazků, k zajištění činnosti Památníku prostřednictvím MRK. Ministerstvo kultury na základě usnesení vlády v průběhu roku 2017 ve spolupráci s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu převzalo nedokončený areál památníku Hodonín u Kunštátu. Dne 19.12.2017 byla podepsána smlouva, kterou se příslušnost hospodaření s Památníkem Hodonín u Kunštátu převádí na MRK. Lety u Písku V bývalém cikánském táboře v Letech u Písku bylo podle dosud zjištěných údajů od srpna roku 1942 do srpna roku 1943 internováno 1 309 vězňů. V samotném táboře v důsledku nelidského zacházení a nedodržování hygienických norem našlo smrt 329 Romů, z nichž 241 bylo dětí. Tábor byl personálně řízen českými četníky a zaměstnanci. Dne 21. srpna 2017 vláda přijala usnesení č. 609 o schválení záměru nabytí areálu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku ve veřejném 21

zájmu státem včetně schválení výše ceny a následných kroků při naložení s tímto majetkem. Výše ceny areálu byla stanovena na 450.814.796 Kč vč. DPH. V usnesení je veřejný zájem definován následovně: Veřejný zájem spočívá především v zajištění důstojného pietního přístupu k obětem a uchování odkazu holocaustu (vzdělávání o holocaustu, připomínání a výzkum holocaustu) a dále v zachování a rozvíjení prvků identity Romů jako národnostní menšiny, podpoře vzájemného respektu, porozumění a spolupráce mezi většinou a menšinou, ochraně a zpřístupňování kulturního a historického odkazu a dědictví a v posílení postavení České republiky jako mezinárodního aktéra prosazování lidské důstojnosti a ochrany lidských práv a uchovávání odkazu holocaustu na mezinárodní úrovni. Existence velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku je z morálního hlediska pro vládu České republiky nepřijatelná. Vláda si je vědoma dluhu, který má česká společnost vůči českým a moravským Romům, kteří byli zločinnou nacistickou mašinérií téměř vyhlazeni, i to, že v této genocidě napomáhali kolaboranti z protektorátních orgánů. Usnesení počítá s navýšením rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2018 ve výši 123.500.000 Kč, a to pro zajištění realizace následných kroků ve věci demolice, archeologického výzkumu a úpravy areálu včetně vybudování památníku s pamětní síní. Zároveň podle usnesení byl od 01.01.2018 s trvalým dopadem navýšen rozpočet MRK o 5.550.000 Kč na zajištění správy pietního místa. Dne 23.11.2017 byla podepsána smlouva s firmou Agpi o převodu areálu velkovýkrmny prasat do vlastnictví ČR. Dne 18.12.2017 byla podepsána smlouva mezi Památníkem Lidice a Muzeem romské kultury, kterou se převádí právo hospodaření s Památníkem v Letech u Písku a přilehlým pietním prostranstvím do správy Muzea romské kultury. Pietní akce k připomenutí holocaustu Romů Stejně jako v předchozích letech se i v roce 2017 uskutečnily 3 významné pietní akce k připomenutí obětí romského holocaustu. Dne 07.03.2017 se v MRK uskutečnilo pietní shromáždění k uctění obětí romského holocaustu, které připomnělo 74. výročí prvního hromadného transportu Romů z Brna a okolí do koncentračního tábora v Osvětimi (07.03.1943). Vzpomínky se zúčastnil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Dne 13.05.2017 se uskutečnila vzpomínka na romské oběti z letského tábora konaná na pietním místě v Letech a následně na hřbitově v nedalekých Mirovicích, organizovaná Výborem pro odškodnění romského holocaustu v ČR. Vzpomínky se zúčastnil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ministr kultury. Dne 20.08.2017 proběhlo pietní shromáždění k uctění obětí romského holocaustu na Žalově, tj. v místech hromadného pohřebiště vězňů bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Shromáždění je každoročně pořádané MRK při příležitosti prvního hromadného transportu Romů z Hodonína do koncentračního tábora v Osvětimi (21.08.1943). Pietního shromáždění se zúčastnil předseda vlády ČR. Oproti předchozím rokům se v Letech neuskutečnilo 02.08.2017 pietní shromáždění, nýbrž jen menší vzpomínková akce k 75. výročí od přeměny pracovního tábora v Letech na tzv. cikánský tábor, které se zúčastnili zástupci Památníku Lidice a obce Lety. 22

3.1.3 Výuka romského jazyka Romský jazyk se v roce 2017 vyučoval na 3 VŠ, 2 SŠ a 1 ZŠ. Nejvýznamnějším pracovištěm v ČR, kde se vyučuje romský jazyk a romská kultura, a jediným, kde se vyučuje v rámci samostatného studijního oboru romistika, je Seminář romistiky, který funguje v rámci Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na uvedené katedře vyučuje romistiku 7 pedagogů. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je nabízeno bakalářské a navazující magisterské dvouoborové studium romistiky. V Pardubicích se romský jazyk a o Romech vyučuje na Univerzitě Pardubice v rámci oboru sociální antropologie. Na Filozofické fakultě Ostravské univerzity je romština vyučována ve studijním programu Filologie a Humanitní studia v rámci jazykového bloku povinně volitelných předmětů. 12. Na úrovni SŠ probíhá výuka romského jazyka a romistiky na Střední odborné škole managementu a práva, s.r.o., v Jihlavě, kde se vyučuje romský jazyk a romské dějiny v rozsahu 1 hodiny týdně, a na Střední zdravotnické škole v Českém Krumlově. Na ZŠ Floriána Bayera v Kopřivnici se vyučuje romský jazyk v rámci předmětu Multikulturní výchova. V rámci neformálního vzdělávání lze státní jazykovou zkoušku z romštiny složit na Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky hlavního města Prahy. S ohledem na zájem uchazečů se v posledních letech organizovala státní jazyková zkouška všeobecná každé dva roky. O složení státní jazykové zkoušky základní nebyl v posledních letech zájem. V případě zájmu může škola nabídnout i kurz romštiny. Výuka romského jazyka naráží hned na několik překážek. V ČR neexistuje systémová podpora či politika zaměřená na výzkum romského jazyka. Podpořené projekty vznikají nikoliv z iniciativy státu, nýbrž žadatelů, kteří jsou odkázání na získávání peněz z obecně zaměřených dotačních titulů. Existenci Semináře romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se sice v posledních letech podařilo zachovat, nedošlo však k jeho rozvoji. Personálně je seminář poddimenzován. Pracovníci Semináře věnují značnou část svého času činnostem směřujícím k získání prostředků, např. prostřednictvím dotačních řízení, a nezbývá jim už tolik potřebný čas na výzkumnou činnost. Snahy vyučovat romštinu jsou zároveň konfrontovány s klesajícím nebo žádným zájmem ze strany potenciálních žáků a studentů a kritickým nedostatkem lektorů, kteří romštinu ovládají tak, aby ji byli schopni vyučovat. Výuka romštiny tak dominantně probíhá v rodinách, i když i tady je postupně na ústupu. Rodičů, kteří dobře ovládají romský jazyk, totiž ubývá. Je proto nezbytné systematicky podporovat aktivity podporující výuku romského jazyka, aby došlo ke zvrácení jeho úpadku. 12 Jedná se o kurz Romština 1 a Romština 2. Kurzy rovněž figurují v nabídce výběrových předmětů Filozofické fakulty Ostravské univerzity v programu Incoming Students pro bakalářskou, navazující a doktorskou distanční formu. 23

3.1.4 Romská kultura na regionální úrovni V každém kraji a v hl. m. Praze s výjimkou Plzeňského kraje se v roce 2017 konala alespoň jedna akce podporující romskou kulturu. Přehled nejvýznamnějších akcí je uveden v tabulce č. 7. Tab. č. 7: Přehled nejvýznamnějších kulturních akcí, na kterých byla prezentována romská kultura hl. m. Praha kraj datum místo pořadatel název akce typ akce 08.04.2017 KD Kyje ÚMČ Praha 14 Setkání kultur kampaň 25.08.2017 Praha 9, Podviní ÚMČ Praha 9 Barevná devítka 08.04.2017 ARA ART, z.s. Venkovní galerie Phundralo vudar Otevřené dveře multikulturní festival výstava světový 28.05. - romský Slovo 21, z.s. Khamoro 03.06.2017 festival Khamoro 08.04.2017 KD Kyje ÚMČ Praha 14 Setkání kultur kampaň Jihočeský 29.07.2017 Č. Krumlov 03.04. - 07.04.2017 Břeclav soukromá osoba IQ Roma servis, z.s. Romský festival Týden romské kultury hudební přehlídka kulturní Jihomoravský 28.05.2017 Kuřim Římskokatolick á farnost Kuřim Žijí mezi námi kulturní Královéhradecký Liberecký 17.06.2017 Hodonín ROMIA CZ,z.s. 25.07.2017 Červený Kostelec 20.06.2017 Jaroměř 19.08.2017 Hořice 15.07.2017 Jičín 08.04.2017 Úpice Magistrát Statutárního města Liberec Marie Čisárová Občanské sdružení Soužití ROS-klub Hořice Lenka Gorolová a Jiří Hudec Zeigos Romany art workshop, z.s. Asociace romských představitelů LK, z.s. ve spolupráci se Statutárním městem Liberec Česko-slovenská MISS ROMA 2017 Romský festival Romfest Bašaviben 1. Romský jičínský festiva Amaro Romipen Vztyčení romské vlajky na budově Magistrátu Statutárního města Liberec u příležitosti mezinárodního dne Romů kulturní romský kulturní festival romský kulturní festival festival hudby festival hudby zábavy, dětský den, Mikulášská osvětová akce 24

Moravskoslezský 07.04.2017 KÚ Libereckého kraje 25.03.2017 Tanvald 17.06.2017 Hrádek nad Nisou 19.08.2017 Liberec 31.08.2017 Liberec 07.10.2017 Česká Lípa 20.04.2017 24.06.2017 08.04.2017 21.06.2017 10.04.2017 02. 03.11.2017 04.08.2017 30.05.2017 04.04.2017 Klub Stoun, lokalita Mírová Amfiteátr v parku Boženy Němcové v Karviné Romské kulturní a společenské centrum v Karviné Masarykovo náměstí v Karviné Opava, Janáčkovy sady Dům kultury města Orlová Komunitní centrum Maják Komunitní centrum Maják Komunitní centrum Maják Asociace romských představitelů LK, z.s. ve spolupráci s KÚ LK Romany art workshop, z.s. Gypsy Legend z.s. Zapsaný spolek Liberecké fórum Komunitní středisko Kontakt Liberec, p.o. LAMPA z.s. Lumen Vitae z.s. Statutární město Frýdek- Místek Sdružení Romů Severní Moravy, z.s. Statutární město Karviná ve spolupráci s dalšími organizacemi Výbor pro národnostní menšiny společ ně s městským domem kultury EUROTOPIA CZ Město Orlová Sociální služby města Orlová, p.o. + Komunitní plánování Sociální služby města Orlová, p.o Sociální služby města Orlová, p.o 25 Vztyčení romské vlajky na budově KÚ Libereckého kraje u příležitosti mezinárodního dne Romů 2. reprezentační romský ples 3. Romský festival Hudební festival národnostních menšin Letní festival cizinců a národnostních menšin Liberec jedno město pro všechny Taneční festival Kale Jakha ROMIPEN 18. ročník Festival romské kultury, hudby a tance Den Romů Festival "Prolínání kultur aneb známe se navzájem Mezinárodní den Romů XXII. Výstava spolkové činnosti a XI. Festival národnostních kultur Setkání u kávy s paní Marií Pustelníkovou Den dětí v Majáku Den Romů osvětová akce kulturně společenská akce hudební festival hudební festival kulturně osvětová akce taneční festival kulturní akce k Mezinárod nímu dni Romů kulturní kulturní kulturní kulturní kulturní diskuzní fórum kulturní kulturní

Olomoucký Pardubický Plzeňský 09.09.2017 24.02.2017 Duben /květen 2017 11.11.2017 04.12.2017 Sál SVČ Rýmařov Vesnička soužití KMO Vítkovice Náměstí Sv. Čecha, Ostrava Kulturní dům města Ostravy 06.04.2017 Přerov Společenství Romů na Moravě, pobočka Rýmařov Diecézní charita ostravskoopavská Městská knihovna Vítkovice Awen Amenca z.s., Asociace romských rodičů Pan Miroslav Červeňák ve spolupráci s dalšími organizacemi ZŠ Boženy Němcové 11.04.2017 Olomouc SRNM 29.07.2017 Olomouc SRNM 19.09.2017 Olomouc, Sv. Kopeček u Olomouce 16.10.2017 Hanušovice Charita Olomouc Společně Jekhetane, o.p.s. 21.10.2017 Hranice DDM Hranice 18.07.2017 30.06.2017 12. 17.05.2017 Vyloučená lokalita J. K. Tyka M Klub Vysoké Mýto 30.06.2017 Chrudim SKP-Centrum Česká filharmonie a Ida Kelarová 2. Romfest Rýmařov 14. výroční ples vesničky soužití Romský sen happening a koncert populárních romských kapel a interpretů Mikulášská nadílka Romský den Mezinárodní den Romů 10. ročník festivalu romské kultury Romani Gili 19. ročník Romské pouti na Svatém Kopečku u Olomouce Léto končí, zábava pokračuje 15. ročník taneční soutěže Terne čercheňa Máme prázdniny Společný koncert České filharmonie a dětí ze sociálně vyloučených lokalit kulturní ples výstava oblast vzdělávání, diskriminace ve vzdělávání, kulturní akce akce pro romské děti s bohatým kulturním programem oslava Dne Romů hudební, taneční hudební, taneční mše svatá, kulturní a hudební program kulturní a sportovní program pro děti taneční soutěž tradiční a moderní tance sportovně zaměřená akce, zejména pro romské děti kulturní Pardubice CPIC Multikulturní týden kulturní Česká filharmonie a Ida Kelarová Společný koncert České filharmonie a dětí ze sociálně vyloučených lokalit žádná akce kulturní 26

Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský 17.06.2017 Mladá Boleslav Ernest Dančo 27 Druhý Mega Romský festival v Mladé Boleslavi 19.08.2017 Mělník Radek Bolvan Romský festival březen 2017 duben 2017 květen 2017 červenec 2017 03.04. 08.04.2017 04.04. 07.04.2017 Ústí nad Labem Ústecký kraj NNO Ústí nad Labem Trmice Jihlava Jihlava Fyzické osoby Výbor pro národnostní menšiny Zastupitelstva Ústeckého kraje Romano jasnica SVOŠ, o.p.s. Jihlava Zor Jilestar 4. ročník romského charitativního plesu Mezinárodní den Romů Barevný region Různobarevný festival Týden romské kultury Mezinárodní den Romů 25.05.2017 Jihlava OCHJ Amen Khelas 14.09. 15.09.2017 Jihlava 01.11.2017 Jihlava 06.12.2017 Jihlava 22.07.2017 20.05.2017 Rožnov pod Radhoštěm Uherský Brod 29.06.2017 Vsetín OCHJ DIOD, Zor Jilestar DIOD, ARA ART Valašské muzeum v přírodě společně s DAR ČR Muzeum JAK Uherský Brod Miret z.s. Dživ Lačhes Stan romské kultury Promítání filmu Skokan Už zase jsme spali pindral Romská píseň Romská svatba Dva hlasy jeden svět přehlídka rom. hudebních skupin přehlídka rom. hudebních skupin společensko -kulturní akce společensko -kulturní akce společensko -kulturní akce společensko -kulturní akce výstavy a diskuze, hudební a taneční vystoupení dětských skupin, promítání krátkých dokumentár ních filmů ze života Romů multižánrová akce, festival, ocenění významných Romů taneční soutěž festival projekce divadlo 23. ročník mezinárodní ho festivalu muzikál koncert

29.07.2017 Valašské Meziříčí - amfiteátr ZŠ Masarykova Město Valašské Meziříčí OS Miret, 08.08.2017 Vsetín Miret z.s. 09.08.2017 Uh. Hradiště Město Uherské Hradiště Zdroj: Zprávy o stavu romské menšiny v krajích a hl. m. Praze za rok 2017 Koncert Idy Kelarové a dětského pěveckého Čhavorenge Koncert na Poschle Ida Kelarová a Čhavorenge- letní umělecká škola Romano drom koncert koncert koncert 3.2 VZDĚLÁVÁNÍ Na jednáních Národní romské platformy byl v souvislosti se vzděláváním často zmiňován problém absence výuky romských dějin a reálií v rámci výuky na ZŠ a SŠ. Poznání romské kultury a historie je základním východiskem k propojení většinové společnosti s romskou menšinou. Poznání romské kultury a šíření povědomí o ní přispívá k jejímu zachování a rozvoji. Téma výuky romských reálií a historie se zvláštním zřetelem na období holocaustu je téma, které na mezinárodní úrovni v roce 2017 zvedl i Ad hoc výbor Rady Evropy pro záležitosti Romů s výsledkem, že toto téma není v zemích Evropy dostatečně reflektováno. Dalším častým tématem Národní romské platformy byl nedostatek romských asistentů ve školách. Na jednáních bylo poukázáno, že i na školách s vyšším podílem romských žáků tito asistenti zcela chybí. Zároveň účastníci jednání kladli důraz na to, aby školy více komunikovaly a spolupracovaly s rodiči a zdůrazňovaly jim význam vzdělání pro budoucnost jejich dětí. Školní rok 2016/2017 byl prvním rokem účinnosti většiny opatření novely školského zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů pod číslem 82/2015. Novela zákona přináší následující změny: a) upouští od kategorizace dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním, se zdravotním znevýhodněním, se zdravotním postižením; b) zavádí nové vymezení pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje podpůrná opatření. Základem se tak stane vymezení jejich vzdělávacích potřeb a poskytnutí podpůrných opatření, která budou pomáhat v jejich vzdělávání; c) stanovuje přednost vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami formou integrace; d) zavádí pojem podpůrných opatření nezbytných pro zajištění maximálně dosažitelného plnohodnotného vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu pro všechny žáky. Podpůrná opatření se člení do stupňů dle jejich organizační a finanční náročnosti, přičemž v případě potřeby mohou být podpůrná opatření kombinována v různých stupních, aby byl naplněn požadavek kvalitního vzdělávání; e) stanoví právo žáka se speciálními vzdělávacími potřebami na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou; f) podpůrná opatření budou volena tak, aby odpovídala žákovu zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám; g) zavádí možnost vzdělávání v přípravných třídách ZŠ pro všechny děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, 28

že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj a kterým byl povolen odklad povinné školní docházky; h) zavádí institut revize, o níž může požádat dítě, žák, student nebo zákonný zástupce do 30 dnů ode dne, kdy obdržel zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení, má-li pochybnosti o komplexním, odborně správném závěru školského poradenského zařízení formulovaném ve zprávě z vyšetření či v doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami; o revizi mohou ze stejného důvodu a ve stejné lhůtě požádat také orgány veřejné moci v případě, že svým rozhodnutím uložily zákonnému zástupci dítěte nebo žáka, dítěti, žákovi nebo studentovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení, a dále i ČSI revizí zpráv a doporučení školských poradenských zařízení byl pověřen Národní ústav pro vzdělávání, kde bylo zřízeno specializované revizní pracoviště pro oblast školských poradenských služeb, na něž je možné se v případě potřeby obrátit (viz http://www.nuv.cz/kontakty/revize); i) zavádí pravidlo, že doporučení poradenského zařízení pro žáka se SVP navrhuje konkrétní podpůrná opatření a úpravy v jeho vzdělávání. Doporučení obdrží nejen žák či jeho zákonný zástupce, ale i škola, kterou žák navštěvuje. V poradenském zařízení se rodič seznámí s obsahem doporučení ke vzdělávání žáka, společně se zprávou z vyšetření, a udělí souhlas s předáním doporučení škole. Informace o seznámení rodiče s obsahem doporučení a jeho souhlas s předáním škole jsou nezbytné, protože doporučení obsahuje citlivé údaje o diagnóze žáka. Vzniká tak komunikační trojúhelník školské poradenské zařízení, škola a rodiče jako základ pro realizaci podpůrných opatření v praxi. V souvislosti s touto novelou byl změněn i rámcový vzdělávací program pro ZŠ, kterým byla zrušena příloha RVP ZV LMP. Zároveň byla opatřením ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ředitelům škol uložena povinnost zajistit informovaný souhlas rodiče s informací, že žáci mohou přestoupit do běžné ZŠ. Z tohoto vyplývá možnost žáků přestoupit do běžného vzdělávacího proudu. Vzdělávání žáků podle školních vzdělávacích programů vytvořených na základě RVP ZV LMP však může ještě dobíhat na 2. stupni ZŠ v případě žáků diagnostikovaných školským poradenským zařízením před 01.09.2016. 3.2.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je důležitým nástrojem pro úspěšnou integraci romských dětí, pro jejich následnou úspěšnost ve škole i v dalším životě. V ČR je zajišťováno buď prostřednictvím MŠ, nebo přípravných tříd ZŠ. Na rozdíl od základního vzdělávání nebylo předškolní vzdělávání až dosud povinné. V dubnu 2016 schválil Parlament České republiky novelu školského zákona (č. 178/2016 Sb.), která od školního roku 2017/2018 zavedla bezplatný povinný rok předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky. Podle odhadů MŠMT navštěvovalo v roce 2017 v poslední ročníku mateřské školy 4 449 romských dětí, z toho 992 bylo s odkladem. Počet romských dětí účastnících se předškolního vzdělávání v nepovinných ročnících mateřské školy činil 3 055. Veřejná ochránkyně práv v roce 2017 připravila leták pro romské rodiče o tom, jak se bránit diskriminaci při zápisech dětí do základních a mateřských škol. Leták je k dispozici v českém jazyce 13 i romském jazyce 14. 13 K dispozici zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/letaky/2017_letak_romske_rodice_cj.pdf 14 K dispozici zde: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/letaky/2017_letak_romske_rodice_rom.pdf 29

3.2.2 Základní vzdělávání Základní vzdělávání je nejdůležitější etapou vzdělávacího procesu v ČR, a proto je dle ustanovení 36 školského zákona účast na něm povinná. Úspěšnost v základním vzdělávání je předpokladem pro další vzdělávání, které rozšiřuje možnosti při pozdějším hledání zaměstnání. Romští žáci se však často v procesu vzdělávání setkávají s diskriminací, segregací a v mnohých případech bývají vyučováni mimo hlavní vzdělávací proud podle vzdělávacího programu s nižší vzdělávací ambicí. Na základě údajů ze zpráv o situaci romské menšiny v krajích za rok 2017 se nejvíce škol, v nichž celkový počet romských dětí, žáků a studentů přesahuje 30 %, nachází v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Celkově se 28 z 86 škol, které mají vyšší než 30% zastoupení romských žáků, nachází v SVL. Tabulka č. 8 zobrazuje přehled škol s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů dle jednotlivých krajů. Tab. č. 8: Přehled škol s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů v kraji v roce 2017 obec s rozšířenou působností celkový počet škol s procentem romských žáků vyšším 30 % z toho počet škol v SVL hl. m. Praha 6 0 Jihočeský 3 0 Jihomoravský 4 4 Karlovarský 0 0 Královéhradecký 0 0 Liberecký 3 0 Moravskoslezský 19 11 Olomoucký 15 6 Pardubický 7 0 Plzeňský 0 0 Středočeský 4 0 Ústecký 20 5 Vysočina 3 1 Zlínský 2 1 Zdroj: Zprávy o stavu romské menšiny v krajích a hl. m. Praze za rok 2017 MŠMT realizovalo v období od 25.09.2017 do 15.11.2017 šetření, ve kterém se elektronicky dotazovalo ředitelů škol na počet romských žáků. Zjišťování ve školním roce 2017/18 probíhalo, stejně jako ve školním roce 2015/16 a 2016/2017, na všech ZŠ zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. Celkově tak bylo do zjišťování zapojeno 4 152 ZŠ. Podle zjištění ve školním roce 2017/2018 ZŠ navštěvovalo dle kvalifikovaných odhadů 33 704 romských žáků, což tvoří 3,6 % z celkového počtu 926 108 žáků. Mezi jednotlivými kraji jsou však značné rozdíly. Nejvyšší podíl romských žáků má Ústecký kraj (11,4 % žáků základních škol v kraji), naopak nejnižší Hlavní město Praha (1,0 %). Z celkového počtu 33 704 romských žáků základních škol jich více než čtvrtina připadá na Ústecký kraj (8 657) a téměř pětina na Moravskoslezský kraj (6 226). V šetření jsou žáci tříděni dle vzdělávacích programů základního vzdělávání, tedy dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV ), Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále RVP ZV LMP ) a Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola speciální (dále RVP ZŠS ). V souvislosti se zrušením RVP ZV LMP od 01.09.2016 bylo součástí zjišťování rovněž zařazení těchto 30

žáků do vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu RVP ZV se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání z důvodu mentálního postižení (dále RVP ZV UV ). Většina žáků, kteří byli před 1. zářím 2016 vzděláváni podle RVP ZV LMP, v tomto programu dokončí vzdělávání na základní škole. Tento stav bude trvat do školního roku 2019/2020, kdy žáci, kteří byli ve školním roce 2016/2017 zařazení do 6. ročníku, dokončí základní vzdělávání. U žáků, kteří se v době revize RVP ZV již vzdělávali na druhém stupni základních škol podle přílohy LMP, je totiž v praxi velmi obtížné z důvodu rozdílných požadovaných výstupů a rozdílné hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí změnit v takto pokročilém stadiu vzdělávání školní vzdělávací program, podle něhož jsou vzděláváni. Pokračování ve vzdělávání podle RVP ZV LMP nicméně podléhalo informovanému souhlasu ze strany zákonného zástupce žáka. V případě, že zákonný zástupce s pokračováním ve vzdělávání podle RVP ZV LMP nesouhlasil, mohl být pro takového žáka na základě doporučení školního poradenského zařízení vypracován individuální vzdělávací plán, který vychází z upraveného RVP ZV platného od 1. září 2016. Podle RVP ZV bylo v roce 2017 (údaje k 30.09.2017) vzděláváno 28 786 romských žáků, tedy 85,4 % ze všech romských žáků na ZŠ. Počet romských žáků na prvním stupni ZŠ, kteří byli vzděláváni dle RVP UV, činil 2 392 a počet romských žáků na druhém stupni, kteří pokračovali ve studiu dle dobíhajícího RVP ZV LMP, činil 1 898. Podle RVP ZŠS se ve školním roce 2017 vzdělávalo 628 romských žáků. Srovnání s předchozím rokem je znázorněno v tabulce č. 9. Tab. č. 9: Počty romských žáků podle vzdělávacích programů v základních školách počty romských žáků podíl (%) Vzdělávací program 2016 2017 2016 2017 RVP ZV 27 866 28 786 85,0 85,4 RVP ZV LMP 2 631 1 898 8,0 5,6 RVP ZV UV 1 683 2 392 5,1 7,1 RVP ZV ZŠS 611 628 1,9 1,9 Celkem 32 791 33 704 100 100 Zdroj: MŠMT V programech pro žáky s LMP (RVP ZV LMP a RVP UV) se ve školním roce 2017/2018 vzdělávalo 4 290 romských žáků, což tvoří 29,5 % ze všech 14 557 žáků vzdělávaných dle RVP ZV LMP a RVP UV. Ve školním roce 2016/2017 bylo v programech pro žáky s LMP vzděláváno 4 314 romských žáků, což tvoří 30,9 % ze všech 13 983 žáků vzdělávaných dle RVP ZV a RVP UV. Srovnání s předchozím rokem je znázorněno v tabulce č. 10. 31

Tab. č. 10: Školy a žáci ve vzdělávacích programech Počty žáků ve vzdělávacích programech 2016 2017 Počet podíl (%) počet podíl (%) Počet základních škol (ZŠ) 4 141 4 152 Žáci ZŠ celkem 906 188 926 108 - z toho odhad romských žáků 32 791 3,6 33 704 3,6 Počet škol, které mají 5 a více % romských žáků 783 18,9 818 19,7 Žáci ZŠ vzdělávaní podle RVP ZV (bez RVP ZV LMP a RVP UV) 885 671 904 896 - z toho odhad romských žáků 27 866 3,1 28 786 3,2 Počet škol, které mají 5 a více % romských žáků vzdělávaných podle RVP ZV (bez RVP ZV LMP a RVP UV) 612 14,8 633 15,2 Žáci ZŠ vzdělávaní v programech pro žáky s LMP (RVP ZV LMP a RVP UV) 13 983 14 557 - z toho odhad romských žáků 4 314 30,9 4290 29,5 Počet škol, které mají 5 a více % romských žáků vzdělávaných v programech pro žáky s LMP (RVP ZV LMP a RVP UV) 401 9,7 469 11,3 Žáci ZŠ vzdělávaní podle RVP ZV LMP 7 555 4 871 - z toho odhad romských žáků 2 631 34,8 1 898 39,0 Počet škol, které mají 5 a více % romských žáků vzdělávaných podle RVP ZV LMP 311 7,5 263 6,3 Žáci ZŠ vzdělávaní podle RVP UV 6 428 9 686 - z toho odhad romských žáků 1 683 26,2 2 392 24,7 Počet škol, které mají 5 a více % romských žáků vzdělávaných podle RVP UV Zdroj: MŠMT 278 6,7 385 9,3 3.2.3 Sekundární a terciární vzdělávání Podle odhadů MŠMT ukončilo (absolvovalo) SŠ nebo konzervatoř ve školním roce 2016/2017 celkem 965 Romů, zatímco ZŠ úspěšně ukončilo (absolvovalo) celkem 2 263 Romů. S cílem podpořit studium těch romských žáků, jejichž rodinám působí náklady spojené se středoškolským a vyšším odborným studiem finanční potíže, realizuje MŠMT dotační program Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol, konzervatoří a studentů vyšších odborných škol. Program se realizuje ve dvou kolech. V období leden až červen 2017 bylo podpořeno 733 žáků a studentů celkovou částkou 3.930.164 Kč. V období září až prosinec 2016 bylo podpořeno 686 žáků a studentů celkovou částkou 3.417.260 Kč. Podrobněji je tento dotační titul pospán v příloze v kapitole P.1. Pro romské studenty bakalářského, magisterského či doktorského studia jsou dostupná stipendia Romského vzdělávacího fondu (Roma Education Fund). V ČR spravuje stipendia od roku 2010 Romea, o.p.s. Ve školním roce 2017/2018 bylo v ČR podpořeno 33 studentů. Za akademický rok 2017/2018 bylo z 68 podaných žádostí podpořeno 34 studentů v celkové výši 37.211 EUR, tedy 949.886 Kč. Mezi podpořenými studenty byli studenti psychologie, farmacie, učitelství, práva, informační technologie, sociální práce, historie, mezinárodní vztahy, ekonomie, chemie, pedagogiky. Vyhlášení stipendijní soutěže je vždy kolem 8. dubna. Romští studenti podávají online přihlášky na portále Romského vzdělávacího fondu. Uzávěrka bývá kolem května. Od roku 2018 mohou žádat pouze denní 32

studenti bakalářských oborů, studenti magisterských a doktorandských studií v denní nebo dálkové podobě. Věk žadatelů není omezen. Výše stipendia je 800 EUR na akademický rok, v případě placení školného až 1200 EUR. Stipendium se vyplácí na osobní účet studentů ve dvou splátkách a to po prokázání úspěšného složení povinných zkoušek. Romea, o.p.s. rovněž od roku 2016 poskytuje stipendia i pro romské studenty SŠ (ve výši 14 000 Kč na školní rok) a VOŠ (21 000 Kč na akademický rok). Ve školním roce 2017/2018 udělila ROMEA stipendium 76 studentům SŠ a 7 studentům VOŠ, celkem tedy 83 studentům. Kromě samotného stipendia mohou romští studenti v případě potřeby získat doučování, mentoring nebo absolvovat vzdělávací kurzy a také stáž v rozličných firmách. Díky stipendijnímu programu získalo během prvního pololetí školního roku 2017/2018 doučování 30 studentů. Dalších 15 studentů se mohlo účastnit školních aktivit nebo kurzů, které rozvíjejí jejich dovednosti, schopnosti a posilují jejich začlenění do školního kolektivu (např. školní výlety nebo studijní cesty, které by si studenti nebo jejich rodina obvykle nemohli jinak dovolit uhradit). V rámci stipendijního programu ROMEA pořádá také literární soutěž a třikrát za rok vícedenní setkání romských studentů SŠ a VŠ BARUVAS (romsky rosteme). Ta jsou zaměřená na podporu romské identity, romskou historii, sebepoznání a další oblasti užitečné pro profesní a osobní růst. Setkání vedou romské i neromské osobnosti a profesionálové v rozličných oborech (např. novináři, umělci, lidé působící ve veřejné správě apod.). Stipendisté, kteří studují ve 2. a 3. ročníku SŠ, mají povinnost vykonat 50 hodin dobrovolnické činnosti ve vybrané neziskové organizaci nebo např. doučováním svého spolužáka. Ve školním roce 2017/2018 se tato povinnost vztahuje na 45 studentů. Pro školní rok 2017/2018 vyhlásila výzvu na podporu romských vysokoškolských studentů také Nadace Open Society Fund Praha. Výše stipendia pro jednoho studenta byla omezena částkou 60.000 Kč za rok. Podmínkami stipendijního programu je vykonání pracovní stáže (např. v soukromé firmě, státní instituci, ambasádě, apod.) v rozsahu minimálně 100 hodin za rok a dobrovolnické služby v neziskové organizaci v rozsahu alespoň 100 hodin za rok, absolvování kurzu cizího jazyka a účast na vybraných akcích Nadace Open Society Fund Praha. Stipendistu v průběhu programu doprovází mentor za účelem supervize, motivace a pomoci s průběhem stipendia. Žádat mohou romští studenti VŠ do 26 let věku, prezenční i distanční formy. Ve školním roce 2017/2018 bylo podáno 13 žádostí, z nichž bylo celkem přiznáno 10 stipendií, a to 6 studentkám a 4 studentům. Z celkového počtu 10 podpořených stipendistů se jednalo o 6 studentů bakalářského studijního programu a 4 studenty magisterského studijního programu. V daném školním roce byla pro studenty (na stipendia, školné, jazykové kurzy, stáže) alokovaná částka 705.490 Kč. Dalších 273.000 Kč bylo určeno na koordinaci programu, zahrnující mimo jiné cestovné pro studenty na akce a společná setkání. Stipendia pro romské žáky a studenty, kteří již byli přijati do středoškolského či vysokoškolského studia, poskytuje Nadační fond Verda. Fond je mnohaletým partnerem romského střediska Drom, jehož zaměstnanci se podílejí na administraci nadačního fondu, pomáhají při výběru žadatelů o stipendium a při zprostředkování veškerých náležitých informací. V roce 2017 bylo podpořeno 69 studentů celkovou částkou 365.500 Kč. 33

3.3 ZAMĚSTNANOST Na základě Zpráv o stavu romské menšiny v krajích za rok 2017 lze v oblasti zaměstnanosti identifikovat tyto překážky bránící oficiálnímu zaměstnávání Romů: předsudky a diskriminace ze strany některých zaměstnavatelů, špatná předchozí zkušenost se zaměstnáváním Romů, nízká vzdělanost a kvalifikace romských uchazečů či jejich špatný zdravotní stav a vysoká invalidita, záznam v trestním rejstříku. Zvláštní pozornost je pak věnována zadluženosti. Při srážkách ze mzdy v případě exekucí je čistý příjem velmi nízký. Oficiální zaměstnání na pozicích nevyžadující kvalifikaci je zpravidla ohodnoceno velmi nízko, navíc takto zaměstnaní Romové ztrácí nárok na sociální dávky, a v konečném důsledku se jejich příjmy oficiálním zaměstnáním snižují. Romové jsou tak často systémově tlačeni nepodílet se na oficiálním trhu práce, neboť to pro ně není ekonomicky výhodné. Práce na černo je tak vyhledávaným způsobem obživy zejména u Romů s nízkou kvalifikací. Na jednáních Národní romské platformy byla zmiňována práce na černo, která vede k absenci potřebné doby pojištění, v důsledku čehož lidem, ačkoliv mají potřebný věk, nevzniká nárok na výplatu starobního důchodu. To si často Romové neuvědomují je proto potřeba zvyšovat povědomí o tomto jevu prostřednictvím informačních kampaní a sítě terénních pracovníků. Na jednáních byla v souvislosti se zaměstnaností často zmiňována potřeba zvyšování konkurenceschopnosti romských uchazečů na trhu práce. Tím není myšlena pouze potřeba zvyšovat si vzdělání a kvalifikaci, ale také sebevědomí, aby se romští uchazeči dokázali prosadit na trhu práce a říci si o adekvátní ohodnocení. Romové jsou jednou z nejohroženějších skupin na trhu práce. Část zaměstnavatelů Romům, na základě předsudků a údajné špatné zkušenosti, kolektivně připisuje charakteristiky jako je neochota pracovat, nespolehlivost a další negativní stereotypy, aniž by konkrétnímu romskému uchazeči dali příležitost prokázat své pracovní schopnosti. Romové mají často kvůli nízkému vzdělání a kvalifikaci zúžený výběr pracovních příležitostí. Migrace romských rodin za dostupnějším bydlením, často z ekonomických center do periferních oblastí s nižším množstvím pracovních příležitostí i průměrnou mzdou, představuje další překážku k nalezení stabilního zaměstnání. Ačkoliv neznáme přesná čísla o nezaměstnanosti Romů, neboť Úřad práce České republiky (dále jen ÚP ČR ) nemůže evidovat uchazeče o zaměstnání podle etnické či jiné příslušnosti, na základě obecných trendů vývoje nezaměstnanosti v ČR můžeme usuzovat, že se situace zaměstnanosti Romů meziročně zlepšuje s tím, jak se zlepšuje situace celé společnosti. V roce 2017 byla nejnižší míra nezaměstnanosti od roku 2008. Podle dat poskytnutých ÚP ČR tvořil podíl nezaměstnaných osob v roce 2017 v průměru 4,3 %, zatímco v roce 2016 5,6 % a v roce 2015 6,6 %. 15 Nejen pro Romy tak bylo snazší než v předchozích letech získat zaměstnání. Demotivujícím faktorem zapojení se na trh práce je vysoká míra zadlužení sociálně vyloučených Romů, kteří nejsou schopni s ohledem na výši svých příjmů a kvůli nevýhodným podmínkám půjček uhradit své závazky. Jakmile se dluh dostává do stádia exekuce, je nevýhodné mít legální zaměstnání, neboť je plat ohrožen exekucí. Zadluženost také vhání sociálně vyloučené romské domácnosti do šedé ekonomiky. Z tohoto důvodu je naléhavé zavést systematický monitoring situace zadlužených domácností v ČR a nekalých praktik uplatněných ze strany poskytovatelů finančních produktů. Důležitá jsou rovněž opatření na ochranu spotřebitelů a intenzivní pozornost si zaslouží i zvýšení finanční gramotnosti 15 Časová řada podílu nezaměstnaných osob od roku 2005 je dostupná zde: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady. 34

u české populace, specificky však i u obyvatel SVL, kde jsou jim nevýhodné finanční produkty aktivně nabízeny. V případě podpory vstupu na trh práce uchazečů o zaměstnání, jsou zaměstnavatelé k vytváření pracovních míst pro znevýhodněné osoby motivováni prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ ). V rámci nástroje veřejně prospěšné práce (dále jen VPP ) a společensky účelné pracovní místo vyhrazené (dále jen SÚPM ) jsou zaměstnavatelům poskytovány finanční příspěvky na mzdu, jestliže do pracovního poměru na základě dohody s ÚP ČR přijmou znevýhodněného uchazeče o zaměstnání. Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 29.07.2017, došlo v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti k prodloužení maximální doby poskytování příspěvku na SÚPM z 12 měsíců na 24 měsíců. Ve vazbě na uvedenou legislativní změnu vydalo MPSV metodický pokyn pro ÚP ČR definující cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří mohou být umísťováni na SÚPM na maximální dobu 24 měsíců. Při definici cílové skupiny uchazečů o zaměstnání bylo přihlíženo ke struktuře uchazečů o zaměstnání vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání, k jejich charakteristikám a handicapům majícím vliv na jejich umístění na trh práce. Při nastavení metodiky bylo cílem, aby příspěvky na SÚPM na maximální dobu 24 měsíců byly poskytovány na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce a které je nutné primárně podpořit jako nejvíce znevýhodněnou skupinu uchazečů o zaměstnání. Poskytování příspěvku na vyhrazení jednoho SÚPM na maximální dobu 24 měsíců je realizováno u uchazečů o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 24 měsíců, u osob s nízkou nebo žádnou kvalifikací a u osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením nebo jsou sociálně vyloučené (např. osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody). V oblasti sociálního podnikání bylo možné i v roce 2017 identifikovat příklady dobré praxe podniků zaměřených na zaměstnávání Romů. Například Onza a.s., která je městskou sociální firmou v Jirkově zabývající se údržbou zeleně. Dále lze uvést SP Černý most, kde se jedná o technické služby na území Městské části Prahy 14 a mezi novější pak patří Havířovský sociální podnik s.r.o., který je zaměřen na bourací a stavební práce. Zajímavým počinem je např. i Gypsy MaMa, kde se jedná o módní značku, která kombinuje prvky tradičního romského oděvu se současnými trendy a zároveň sociální podnik, kde se příslušníci romské menšiny podílejí na výrobě, prodeji i navrhování. Vznikají tak udržitelná pracovní místa a otevřený prostor pro osoby, které se chtějí uplatnit ve společnosti a rozvíjet svoji kulturu a tradici. Posledním zajímavým příkladem je profesionální nahrávací studio a hudební kavárna Amaro Records v Brně, které vzniklo pod záštitou IQ Roma servis. Posledním dvěma jmenovaným bylo uděleno prestižní ocenění SozialMarie pro sociálně inovační projekty. MPSV realizuje projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje. Cílem projektu Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje je šíření informací o sociálním podnikání prostřednictvím poradenských služeb lokálních konzultantů, expertních poradců a stáží. Zájemci, kteří mají zájem založit nebo rozvíjet sociální podnik, mohou využít bezplatné poradenství lokálních konzultantů a expertů k získání informací potřebných k založení sociálního podniku, nebo aby jejich žádosti o poskytnutí dotace byly kvalitní a řešily opravdové potřeby nejen cílových skupin, ale i spotřebitelů. V rámci projektu je také možné bezplatně absolvovat stáž v sociálním podniku a získat tak praktické informace přímo z chodu fungujícího sociálního podniku. Projekt je dále zaměřen na šíření informací o sociálním podnikání prostřednictvím inovovaného webového portálu (www.ceske-socialni-podnikani.cz), na kterém jsou zveřejňovány důležité informace v oblasti sociálního podnikání, tematické články či informační videomedailonky. Sociální zemědělství v současné době získává pozornost na základě pozitivního vnímání zemědělství a venkovských zdrojů, kdy se přirozenou cestou zvyšuje i zájem o příznivé účinky přírodních prostor a zemědělských činností pro sociální, zdravotní 35

a duševní pohodu zúčastněných osob. V tomto kontextu představuje koncept sociálního zemědělství novou šanci pro zemědělce zavádět a vytvářet nové alternativní služby, rozšířit a diverzifikovat své činnosti a jejich roli ve společnosti. Sociální zemědělství tak v sobě spojuje dva světy zemědělství a sociální služby. Zadávat zakázky subjektům zaměstnávajícím Romy se v roce 2017 dařilo státnímu podniku Povodí Moravy. Celkem devět akcí na údržbu vodních toků, obnovu nátěrů, opravy vodních staveb a odstraňování vodního rostlinstva, zrealizovaly přímo romské spolky. Hodnota zakázek převyšuje 1 milion Kč. 3.4 BYDLENÍ Hlavní východiska pro přípravu návrhu zákona byly stanoveny v Koncepci sociálního bydlení České republiky na léta 2015 až 2025 (dále jen Koncepce ), schválené vládou v říjnu 2015. 16 Zákon o sociálním bydlení a příspěvku na bydlení měl podle původních plánů platit již od ledna 2017. Dne 21.03.2017 byl Poslanecké sněmovně předložen k projednání vládní návrh zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení, spolu s vládním návrhem zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení. V dubnu a v květnu 2017 probíhalo první čtení návrhu. Dne 17.05.2017 bylo projednávání tohoto návrhu přerušeno. Projednávání obou návrhů bylo ukončeno s koncem volebního období Poslanecké sněmovny. Na znění navrhovaného zákona se neshodla ani tehdejší vládní koalice (návrh šel do vlády s mnoha nevypořádanými zásadními připomínkami). I v Poslanecké sněmovně návrh neměl politickou podporu, a to zejména proto, že navrhované řešení sociálního bydlení bylo finančně a administrativně neudržitelné. Usnesením vlády č. 91 ze dne 07.02.2018 byl jako příloha č. 1 schválen Výhled legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021. S termínem předložení vládě ve 2. čtvrtletí 2019 je v tomto výhledu obsažen Návrh zákona o sociálním bydlení. Předkladatelem je MMR a spolupředkladatelem MPSV. Termín nabytí účinnosti se předpokládá 01.01.2021. V návrhu MMR, kterým byl tento materiál navržen k zařazení do výhledu legislativních prací, se konstatuje, že návrh bude navazovat na obsah věcného záměru zákona o sociálním bydlení. Dále se konstatuje, že právní předpis bude definovat pojem uspokojování potřeby bydlení ( 35 zákona č. 128/2000 Sb., a 16 zákona č. 131/2000 Sb.), stanoví povinnosti obcí učinit kroky vedoucí k uspokojení potřeby bydlení, definuje osoby v bytové nouzi na základě reziduálního přístupu, vymezí parametry sociálního bydlení, stanoví pravidla pro jeho vznik a provoz a pro poskytování investiční podpory na jeho pořízení. V roce 2017 se v oblasti bydlení stal jedním z nejdiskutovanějších témat institut opatření obecné povahy určující oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů (dále jen OOP ) podle 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Institut OOP do něj byl zaveden novelou č. 98/2017 Sb., a to prostřednictvím poslaneckého návrhu v PS PČR. Podle této úpravy obec, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, může požádat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se tato místa nacházejí, o vydání opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. V takto vymezené oblasti OOP nemohou ÚP ČR poskytovat doplatek na bydlení. To se ale týká pouze případů, kdy je uzavřená nová nájemní smlouva (nebo jiný právní titul) po datu vyhlášení pravomocného OOP na nový byt (jiný než obytný prostor, ubytovací zařízení), ve kterém žadatel nebo příjemce dávky nebydlel. Toto opatření se nedotýká dávky ze systému státní sociální podpory příspěvku na bydlení, který může být poskytován i v oblastech se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kde bylo vyhlášeno OOP. 16 Koncepce sociálního bydlení České republiky na léta 2015 až 2025 byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 12. října 2015 č. 810. 36

Do března roku 2018 nabylo OOP účinnosti v 18 městech (Aš, Bílina, Bohumín, Děčín, Duchcov, Frýdek Místek, Chodov, Jirkov, Karviná, Kladno, Most, Přerov, Rýmařov, Slaný, Sokolov, Stražisko, Varnsdorf, Větřní). Na OOP reagovala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny usnesením ze dne 8. listopadu 2017, ve kterém Rada vyzvala MPSV, aby iniciovalo zrušení 33 d zákona o pomoci v hmotné nouzi a zajistilo dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu. Dne 06.12.2017 podala skupina 17 senátorů proti ustanovení OOP ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. 3.5 ZDRAVÍ Ze zpráv o stavu romské menšiny v krajích za rok 2017 v oblasti zdraví vyplývá, že přístup některých Romů k preventivním prohlídkám je nezodpovědný a péče o jejich zdraví je v důsledku intersociálních bariér nedostatečná. V několika SVL například došlo ke zvýšenému výskytu hepatitidy typu A. V mnohých krajích je nízká dostupnost praktických lékařů, zubařů, gynekologů, pediatrů, pedopsychiatrů a klinických psychologů. Ordinace nové pacienty nepřijímají. Vyhledávání lékaře je obecně náročné pro všechny občany ČR. U Romů je vyhledávání často navíc ztíženo nízkým sebevědomím, nedůvěrou ve státní zdravotnictví a nízkou informovanost, v důsledku čehož někteří Romové nemají svého praktického lékaře, dentistu či pediatra. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti v roce 2017 představilo výsledky studie Zdraví a návykové látky mezi Romy, na které spolupracovalo s Kanceláří Rady. Cílem studie bylo zmapování rozsahu a vzorce užívání návykových látek, hraní hazardních her a úroveň životní spokojenosti mezi Romy a identifikování rizikových faktorů souvisejících s užíváním návykových látek či s problémovým hráčstvím a zmapování kontaktu Romů ve sledovaných lokalitách se službami. Jednalo se o průřezovou dotazníkovou studii na vybraném vzorku příslušníků romské menšiny v romských lokalitách. Dotazníky byly distribuovány na podzim roku 2016 ve 41 obcích, kde působí pracovníci spolufinancovaní z dotačního programu ÚV ČR Podpora terénní práce. Respondenti tak byli převážně Romové, kteří žijí v podmínkách sociálního vyloučení. Odpovědělo 612 respondentů. Dotazník byl rozsahu 26 otázek a jeho vyplnění vyžadovalo 15-20 minut. Dotazníky byly vyplňovány s asistencí terénního sociálního pracovníka. Vyplněné dotazníky byly vložené do obálky, což zaručilo anonymitu respondenta. Výsledky z tohoto šetření specificky zaměřeného na populaci Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení byly porovnány s daty získanými v rámci Národního výzkumu užívání návykových látek 2016. Rozdíly jsou znázorněné v grafech níže. V rámci dotazníkového šetření 84,2 % respondentů z populace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení (88,6 % mužů a 79,7 % žen) uvedlo, že někdy kouřilo. Mezi respondenty bylo 71,0 % a mezi respondentkami 61,3 % denních či téměř denních kuřáků. Zastoupení silných kuřáků mezi kuřáky (11 a více cigaret denně) bylo u mužů 73,2 % a u žen 55,0 %. Na otázku frekvence konzumace alkoholu uvedlo 22,0 % respondentů a 50,6 % respondentek, že alkohol nepijí. Denní nebo téměř denní konzumaci alkoholu uvedlo 11,0 % respondentů a 3,3 % respondentek. Nadměrnou konzumaci alkoholu alespoň jednou za měsíc (5 a více sklenic při jedné příležitosti) uvedlo 50,2 % respondentů a 21,7 % respondentek. Denní nebo téměř denní nadměrnou konzumaci alkoholu uvedlo 5,5 % respondentů a 2,2 % respondentek. 37

Zatímco v rámci vzorku celé populace ČR uvedlo 26,6 % respondentů, že denně kouří, u vzorku populace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení to bylo 67,1 %. Odpověď, že pijí alkohol alespoň jednou týdně, zvolilo v rámci celé populace ČR 41,8 % respondentů, v rámci populace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení to bylo 30,4 %. V rámci populace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení uvedlo 3,4 % respondentů, že pijí nadměrné množství alkoholu, zatímco v rámci celé populace ČR to uvedlo 1,3 % respondentů. U všech kategorií návykových látek uvedených v tabulce č. 13 je podíl jejich uživatelů vyšší u populace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení než u celé populace ČR. Největší odlišnost je v užívání pervitinu. Zatímco pervitin v posledních 12 měsících užilo 0,8 % ze vzorku celé populace ČR, v rámci populace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení to bylo 10,9 %. Stejně jako u celé populace ČR jsou nejrozšířenější konopné látky u populace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení je v posledních 12 měsících užil téměř každý čtvrtý respondent. Graf. č. 1: Srovnání vybraných ukazatelů užívání návykových látek ve studii Národní výzkum 2016 a Zdraví a návykové látky mezi Romy, v % Graf. č. 2: Srovnání prevalence užívání návykových látek v posledních 12 měsících ve studii Národní výzkum 2016 a Zdraví a návykové látky mezi Romy po převážení na strukturu obecné populace podle pohlaví a věku, v % 38