METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV CZECH HYDROMETEOROLOGICAL INSTITUTE METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN Miroslav Řepka Pavel Lipina Miroslav Vysoudil: Historie a současnost meteorologických pozorování v Olomouci.............................. 129 Milan Šálek Jana Hujslová František Šopko Jan Šrámek Radovan Kotek Jakub Přibyl Tomáš Vlasák: Bouřky a jejich doprovodné jevy v České republice od 1. do 8. července 2012............................................ 139 Luboš Němec: Český teplotní rekord Dobřichovice 20. 8. 2012............. 145 Jiří Nekovář Václav Pokorný: Vývoj teploty vzduchu v období 1961 2010 na vybraných stanicích pobočky Praha.................................... 149 Informace Recenze....................................... 148, 153, 154 ROČNÍK 65 2012 ČÍSLO 5

Miroslav Řepka Pavel Lipina Miroslav Vysoudil: History and the present of meteorological observations in Olomouc city............................................................ 129 Milan Šálek Jana Hujslová František Šopko Jan Šrámek Radovan Kotek Jakub Přibyl Tomáš Vlasák: Thunderstorms and accompanying phenomena in Czech Republic from 1st to 8th July 2012............................................................... 139 Luboš Němec: The Czech temperature record in Dobřichovice on 20 August 2012.................. 145 Jiří Nekovář Václav Pokorný: Air temperatures at some of the Prague Regional Office s stations between 1961 and 2010................................................................ 149 Information Reviews......................................................... 148, 153, 154 Abstracting and Indexing: Current Contents/Physical Chemical and Earth Sciences Cambridge Scientific Abstracts (CSA) Meteorological and Geoastrophysical Abstracts Environmental Abstracts Meteorologické Zprávy, odborný časopis se zaměřením na meteorologii, klimatologii, čistotu ovzduší a hydrologii. Dvouměsíčník Meteorological Bulletin, Journal specialized in meteorology, climatology, air quality and hydrology. Bi-monthly Redakce Executive Editors O. Šuvarinová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika H. Stehlíková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Redakční rada Editorial Board R. Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Ostrava, Česká republika, vedoucí redaktor Chief Editor J. Bednář, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika Z. Horký, Praha, Česká republika F. Hudec, Univerzita obrany, Brno, Česká republika K. Krška, Brno, Česká republika M. Lapin, Univerzita Komenského, Bratislava, Slovenská republika F. Neuwirth, Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik, Wien, Austria L. Němec, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Pastirčák, Slovenský hydrometeorologický ústav, Bratislava, Slovenská republika D. Řezáčová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika J. Strachota, Praha, Česká republika J. Sulan, Český hydrometeorologický ústav, Plzeň, Česká republika F. Šopko, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika K. Vaníček, Český hydrometeorologický ústav, Hradec Králové, Česká republika H. Vondráčková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Vydavatel (redakce) Publishers Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, telefon 244 032 722, 244 032 725, e-mail: suvarinova@chmi.cz. Sazba a tisk: Studio 3P, spol. s r. o. Rozšiřuje a informace o předplatném podává a objednávky přijímá Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, iva.sieglerova@chmi.cz. Cena jednotlivého čísla 25, Kč, roční předplatné 240, Kč, včetně poštovného. Registrační číslo MK ČR E 5107. Meteorologické Zprávy, Český hydrometeorologický ústav Czech Hydrometeorological Institute, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, Phones: (+420) 244 032 722, (+420) 244 032 725, e-mail: suvarinova@chmi.cz. Printed in the Studio 3P, l.l.c. Orders and enquiries: Please contact Czech Hydrometeorological Institute, SIS, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, Czech Republic, iva.sieglerova@chmi.cz. Annual subscription: 48, EUR (6 issues) ISSN 0026 1173

METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY Meteorological Bulletin ROČNÍK 65 (2012) V PRAZE DNE 26. ŘÍJNA 2012 ČÍSLO 5 HISTORIE A SOUČASNOST METEOROLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ V OLOMOUCI Miroslav Řepka, Pavel Lipina, Český hydrometeorologický ústav, Pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava- Poruba, repka@chmi.cz, lipina@chmi.cz Miroslav Vysoudil, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Katedra geografie, třída 17. listopadu 12, 771 46 Olomouc, miroslav.vysoudil@prfnw.upol.cz History and the present of meteorological observations in Olomouc city. Olomouc city and its district has rich history of meteorological observations. The first regular records from Olomouc have been archived since the year 1850. The longest data series of precipitation has been available from Klášterní Hradisko from 1876 till today. The oldest meteorological station of Olomouc district except Olomouc city is climatological station in Uničov found in 1876. There have been 33 sites with meteorlogical observation till the present in Olomouc district and 7 sites in the area of Olomouc city. This article contains basic metadata of all meteorological stations and detailed development and moving of meteorological stations in the area of present Olomouc city. Faculty of Science of the Palacký University Olomouc created network of automatic meteorological stations particularly in some parts of Olomouc city (MESSO). They have been studying city and suburban climate of Olomouc. The project is finishing this year but data from this stations is used by Division of population protection that belongs to Municipal Autority of Olomouc and by Czech Hydrometeorological Institute, Ostrava regional office, too. Data is stored into CLIDATA database and used in the frame of addition station network. All stations measure air temperature and relative humidity, some of them also soil temperature, wind speed and direction, precipitation or global solar radiation. KLÍČOVÁ SLOVA: stanice meteorologická historie pozorování metadata Olomouc stanice MESSO KEY WORDS: meteorological stations history of observation metadata Olomouc MESSO stations 1. ÚVOD Olomouc, její nejbližší okolí a vlastně celý olomoucký okres mají bohatou historii meteorologických pozorování. První zmínky o systematických meteorologických pozorováních pocházejí z období 1693 1783 z kláštera premonstrátů v Klášterním Hradisku [3]. Od roku 1850 jsou k dispozici první pravidelné záznamy a od roku 1876 funguje nepřetržité pozorování v Olomouci [12, 13]. Na území okresu Olomouc probíhalo nebo probíhá měření na 40 stanicích, které byly zřízeny Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), nebo některou z předchozích historických organizací. Jednotlivé datové řady se liší jak délkou trvání, tak pozorovacím programem. ČHMÚ má z těchto lokalit digitalizovaná data, která procházejí používanými typy a úrovněmi kontrol a často se využívají k výpočtu klimatologických charakteristik území. Největší rozmach meteorologických pozorování nastal v období 1. republiky, na severní Moravě a ve Slezsku byl největší počet stanic v roce 1935 [10]. Nejčastěji se jednalo o stanice s měřením denních úhrnů srážek, doplněným o měření teploty vzduchu, pozorování směru a rychlosti větru a oblačnosti. Druhou velkou skupinu stanic tvořily stanice klimatologické s nestejným vybavením meteorologickými přístroji. Termíny pozorování u klimatologických stanic byly nejčastěji 7, 14, 21 h místního středního času (výjimečně i 6, 14, 22 h nebo 7, 13, 21 h). V období 2. světové války došlo k poklesu počtu stanic. Po válce byla mnohá pozorování obnovena. V roce 1963 proběhla v ČHMÚ reorganizace staniční sítě. Mnohé stanice byly zrušeny, nebo se z klimatologických stanic staly stanice srážkoměrné, bez doplňkových měření teploty vzduchu a dalších prvků. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století probíhala četná účelová měření a pozorování, která prováděly výzkumné ústavy, zemědělská družstva, vodohospodáři, aj. [7]. Téměř všechna tato měření byla po roce 1989 zrušena. V provozu zůstaly pouze základní klimatologické stanice ČHMÚ. Po roce 2000 nastal rozmach grantových projektů a z toho plynoucích finančních zdrojů. Z těchto zdrojů bylo v několika velkých českých městech (sídlech vysokých škol a univerzit) budováno několik typů účelových staničních sítí. Je to asi jediný způsob, jakým je možno studovat městské klima a vytvořit podrobnější klimatologické charakteristiky městských aglomerací, protože ČHMÚ na vybudování a udržování podobných sítí nemá prostředky. Změny počtu stanic v okrese Olomouc s měřením srážek a teplot v jednotlivých letech vystihuje obr. 1. Meteorologické Zprávy, 65, 2012 129

Klimatologické charakteristiky Olomouce nebyly nikdy uceleně publikovány. Až v roce 2011 vychází první práce [16], kde je uveden výčet většiny publikací, ve kterých se objevují ve větší míře data z olomouckých stanic nebo některá dílčí klimatologická zpracování, většinou však jen některých meteorologických prvků. Další klimatologické charakteristiky Olomoucka můžeme najít v článcích [14] a [15]. Cílem tohoto článku je podat ucelený přehled o historii, a zejména současnosti meteorologických pozorování na území města a okresu Olomouc, která byla nebo jsou součástí staničních sítí pobočky ČHMÚ Ostrava a Univerzity Palackého v Olomouci. Obr. 1 Počet stanic měřících srážky a teplotu vzduchu v okrese Olomouc v jednotlivých letech. Fig. 1. Number of stations measuring precipitation and air temperature in Olomouc district in particular years. V letech 2009 2010 byla v souvislosti s řešením společného projektu Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně (MU) Víceúrovňová analýza městského a příměstského klimatu na příkladu středně velkých měst zřízena v Olomouci a okolí Metropolitní staniční síť Olomouc (MESSO). Její páteř tvoří 8 automatických meteorologických stanic firmy Fiedler-Mágr (F-M). Obdobná měření byla v období 2006 2009 realizována v povodí řeky Bystřice na území Přírodního parku údolí Bystřice. 2. VÝVOJ POZOROVÁNÍ METEOROLOGICKÝCH STANIC NA ÚZEMÍ MĚSTA OLOMOUCE A JEHO ČÁSTÍ První výkaz meteorologických pozorování, který je archivován na pobočce ČHMÚ v Ostravě, je z února 1850. Podrobným zkoumáním výkazů a také díky spolupráci s archivem Univerzity Palackého a Státním okresním archivem Olomouc se podařilo identifikovat přesné umístění tehdejší stanice. V průběhu dalších let na území dnešního statutárního města Olomouce vznikaly další stanice, popř. se stěhovaly na jiné místo. V tab. 1 je přehled všech těchto stanic od roku 1850 až do současnosti. Na obr. 2 je znázorněno jejich prostorové umístění na území města Olomouce a vyznačeno období jejich pozorování. Do mapky jsou zakresleny také automatické stanice Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Data, která se nacházejí v databázi CLIDATA (ČHMÚ), Obr. 2 Mapa historických a současných meteorologických stanic na území města Olomouce. Fig. 2. The map of historical and present meteorological stations in the area of Olomouc city. 130 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Tab. 1 Základní metadata meteorologických stanic na území města Olomouce. Table 1. Basic metadata of meteorological stations in the area of Olomouc city. Stanice Začátek pozorování Konec pozorování Typ Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Nadm. výška [m] Telegrafický úřad 1. 1. 1850 31. 7. 1856 17 15'13" 223 MKSR 49 35'44" Observatoř 1. 8. 1856 31. 12. 1857 17 15'30" 228 1. 1. 1876 30. 4. 1877 MKSR 49 36'22" 17 15'55" 225 1. 5. 1877 31. 12. 1930 49 36'31" 17 15'48" MKS 1. 1. 1931 31. 12. 1935 Klášterní Hradisko 1. 1. 1936 31. 12. 1939 MKSR 49 36'30" 17 15'51" 1. 1. 1940 31. 10. 1945 215 1. 11. 1945 14. 9. 1954 MKS 49 36'37" 17 15'47" 15. 9. 1954 31. 12. 1961 49 36'32" 17 15'51" 1. 1. 1962 dosud MSS 49 36'32" 17 15'52" Hejčín 1. 1. 1895 31. 12. 1968 MSS 49 36'00" 17 13'60" 228 Botanická zahrada Neředín Slavonín Holice 1. 3. 1909 31. 1. 1919 214 MKSR 49 35'15" 17 15'10" 1. 2. 1921 31. 12. 1923 212 1. 6. 1921 28. 2. 1939 263 1. 6. 1946 31. 10. 1948 263,8 MKS 49 35'40" 17 13'00" 1. 11. 1948 31. 8. 1957 261,8 1. 18. 1964 31. 8. 1968 262,5 16. 4. 1925 31. 12. 1938 MKS 1. 1. 1942 30. 4. 1945 MKSR 1. 1. 1946 28. 2. 1993 MKS 1. 3. 1993 31. 12. 1997 1. 1. 1998 14. 2. 2000 AKS1 49 34'14" 17 13'56" 220 49 34'33" 17 14'12" 225 49 34'10" 17 13'01" 257 1. 3. 1954 12. 6. 1960 MKSR 49 34'28" 17 16'33" 209 15. 2. 2000 18. 7. 2004 49 34'27" 17 16'58" AKS1 210 19. 7. 2004 dosud 49 34'33" 17 17'04" jsou uložena pod indikativy jednotlivých stanic. Protože byl od začátku kladen důraz na vytváření co nejdelších nepřerušených řad z jednoho místa (města), byl pro město Olomouc v CLIDATECH zaveden indikativ O2OLOM01. Pod tímto indikativem se však z výše uvedených důvodů nacházejí i data z různých částí města, např. Slavonína nebo Holic, takže datová řada s indikativem O2OLOM01 je kompilací poměrně nehomogenních datových řad (tab. 1). V dalším textu popisujeme podrobný vývoj všech stanic, které se nacházely nebo nacházejí na území dnešního města Olomouc. 2.1 Olomouc, město V roce 1815 byl v rámci Moravskoslezské hospodářské společnosti založen Meteorologický spolek, jehož činnost byla zaměřena na pozorování počasí v oblasti Moravy a Slezska. Spolek postupně budoval meteorologickou staniční síť [2]. K dispozici jsou výkazy z Olomouce z května a června 1822, kdy byl pozorovatelem Andreas Baumgartner, profesor fyziky na olomouckém lyceu. Nejstarším výkazem, uloženým v archivu pobočky ČHMÚ Ostrava, je měsíční výkaz meteorologických pozorování z Olomouce z února 1850. Z ročenek Ústředního úřadu pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni [5] lze vyčíst přibližné souřadnice, přesnou nadmořskou výšku (111,6 tois = 217,5 m n. m., přepočet podle [1]) a také informace, že se stanice nacházela na městském telegrafickém úřadu (K. k. Staadte Telegrafische Amt). Úřad byl umístěn v přízemí budovy Krajského úřadu v Olomouci, v Pekařské ulici v domě č. p. 485 (dnes č. 21). V období leden až říjen 1850 měla tato stanice předepsáno pět termínů pozorování (6, 10, 14, 16 a 22 h). Měřil se tlak vzduchu (ve vídeňských čárkách), suchá a vlhká teplota vzduchu (ve stupních Réaumura), vlhkost vzduchu a tlak vodní páry, pozorovala se oblačnost. Zaznamenával se také směr větru a dohlednost, ale pouze ve čtyřech termínech (bez 22 h). Chybí však údaje o srážkách. Zajímavostí je, že v ročenkách z některých let, např. 1853, se uvádí u termínů pozorování slovo stundlich což by znamenalo, že prvky byly měřeny každou hodinu a hodnoty telegrafovány přímo do Vídně. Poslední výkaz byl zaslán v červenci 1856. V 50. letech 19. století si kanovník a docent Františkovy Univerzity Eduard Unckrechtsberger zřídil soukromou observatoř ve své rezidenci na Křížkovského ulici. V ní prováděl meteorologická pozorování tehdejší údajně známý astronom Johann Fridrich Julius Schmidt. Podle [11] to bylo již od roku 1853, v ročenkách z těchto let [5] se uvádějí dvě olomoucké stanice. K dispozici jsou pouze výkazy od srpna 1856, kdy skončilo pozorování v telegrafickém úřadu. V termínech 7, 14, 21 h byly zaznamenávány základní meteorologické prvky, úhrn srážek však velmi nepravidelně, navíc data jsou velmi nevěrohodná. Jedinou informací v ročenkách o přístrojích je, že k měření tlaku vzduchu byl používán Kappelerův barometr, který byl majetkem majitele hvězdárny. Další lokalitou s pravidelným meteorologickým pozorováním a měřením byla olomoucká botanická zahrada [6]. V březnu 1909 v ní bylo zahájeno meteorologické pozorování v termínech 7, 14, 21 h Stanice několikrát přerušila činnost a zcela ukončila pozorování v prosinci 1923. 2.2 Klášterní Hradisko Klášterní Hradisko (německy Kloster Hradisch) se nachází v severní části města na levém břehu řeku Moravy. Klášterní Hradisko nikdy nebylo samostatnou obcí, ale bylo sídlem velkého panství. Od r. 1850 do r. 1919 bylo osadou samostatné- Meteorologické Zprávy, 65, 2012 131

Obr. 3 Posádková nemocnice Klášterní Hradisko v 19. století. Fig. 3. Garrison hospital Klášterní Hradisko in the 19th century. ho předměstí Černovír a od r. 1919 se spolu s Černovírem stalo městskou částí Olomouce [17]. V 11. století byl v místě založen benediktinský klášter, který má bohatou historii a tvoří nejvýraznější dominantu Klášterního Hradiska. V denících opatství jsou patrné denní záznamy počasí, které prováděli hodnostáři nebo pověření řeholníci kláštera již v období 1693 1783 [3]. První meteorologické výkazy s denními daty z Klášterního Hradiska, které byly pořizovány pro nově vzniklý Meteorologický spolek, jsou k dispozici za období srpen 1815 až červen 1816. V lednu 1876 byl zaslán Ústřednímu úřadu pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni první klimatologický Obr. 4a Budova Vyšších zemských hospodářských škol v roce 1940. Fig. 4a. Higher Land Agricultural Schools building in 1940. Obr. 4b Budova Střední zemědělské školy v roce 2010. Fig. 4b. Secondary Agricultural School building in 2010. výkaz z nově založené stanice v objektu posádkové nemocnice (Garnisonsspital Kloster Hradisch), zobrazené na dobové pohlednici (obr. 3). Na této stanici byl také sledován obsah ozonu ve vzduchu v termínech 8 a 20 h podle čtrnáctistupňové škály. Od května 1877 je stanice přemístěna do areálu Hospodářské školy (Ackerbauschule). Vysoká kvalita pozorovaných dat se nezměnila ani v průběhu první světové války. Od konce roku 1920 jsou výkazy obohaceny o slovní hodnocení průběhu počasí a trvání meteorologických jevů. Výška teploměru a srážkoměru nad zemí se v průběhu let často podstatně měnila. Teprve od roku 1923 jsou přístroje přibližně ve stejné výšce jako dnes. Klimatologické pozorování bylo ukončeno v prosinci 1935, od roku 1936 se měří pouze srážky, sněhová pokrývka a termínová teplota vzduchu. Po obsazení Čech a Moravy Německem bylo obnoveno pozorování klimatologické stanice. Na konci roku 1941 se přestěhovaly Vyšší zemské hospodářské školy (obr. 4a) z Hradiska do arcibiskupského kněžského semináře salesiánů. Stanice poté nesla název Výzkumná stanice zemědělská a zemědělská poradna, ačkoliv zůstala na původním místě. Po skončení 2. světové války se stanice ještě několikrát stěhovala v rámci areálu hospodářské školy. V důsledku optimalizace staniční sítě byla klimatologická stanice v Klášterním Hradisku od ledna 1962 redukována na srážkoměrnou, ta měří dodnes. Od července 1973 je stanice umístěna na zahrádce v blízkosti dnešní Střední zemědělské školy (obr. 4b). 2.3 Hejčín Tato dnešní městská část Olomouce se nachází v severní části města v bezprostřední blízkosti řeky Moravy v nížinné oblasti Středomoravské nivy. V roce 1894 byla na místní lesní správě založena srážkoměrná stanice, denní úhrny srážek jsou k dispozici od ledna 1895 do prosince 1908, kdy stanice zanikla. Nedochovaly se rovněž výkazy z let 1901 1905. 2.4 Neředín Neředín se nachází na severozápadním okraji Olomouce. Dříve samostatná obec je od roku 1919 součástí města Olomouce [17]. Meteorologické pozorování v Neředíně je spojeno s existencí vojenského letiště, založeného v roce 1918 [8]. První výkaz zaslaný Státnímu ústavu meteorologickému je z července 1921. Stanice byla klimatologická, měřila tlak, teplotu (suchou, vlhkou, maximální a minimální) a relativní vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, denní úhrn srážek, výšku sněhu, zaznamenávala výskyt meteorologických jevů, včetně zvláštního zápisu bouřkových jevů, byl počítán tlak vodní páry a vlhkost vzduchu podle psychrometrických tabulek. Přesné umístění stanice na letišti není známo, všechny nákresy nebo mapky týkající se vojenských objektů byly tajné, souřadnice se uváděly s přesností pouze na minuty. Poslední výkaz byl poslán za únor 1939 [8]. Meteorologická stanice byla opět uvedena do provozu v červnu 1946 pod názvem Letecká povětrnostní stanice, letiště Olomouc. Vojáci-pozorovatelé ve výkazech do února 1948 uváděli i svou civilní profesi, takže si můžeme přečíst, že pozorovatel byl cukrář, zahradník, rolník, zedník nebo stolař. Pozorovací program stanice se po válce rozšířil o měření slunečního svitu, srážek mezi jednotlivými termíny, záznam stavu půdy, dohlednosti, tvaru, tahu a výšky oblaků nad zemí. Pozorování na meteorologické stanici bylo mezi listopa- 132 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Obr. 5 Klimatologická manuální stanice v areálu Státní výzkumné stanice zemědělské ve Slavoníně z roku 1946. Fig. 5. Climatological manual station in the grounds of the StateRresearch Agricultural station in Slavonín from the year 1946. dem 1955 a únorem 1956 přerušeno. Obnoveno bylo v březnu 1956, ale trvalo pouze do srpna 1957, kdy se přemístilo, i když ne na dlouho, na letiště Olomouc-Holice pod správu Hanáckého aeroklubu. Meteorologické pozorování v Neředíně se dostalo do své poslední fáze v lednu 1964, kdy byly opět na vojenském útvaru č. 8197 vyplňovány měsíční výkazy pozorování ve stejném rozsahu jako před přerušením, pravděpodobně opět z jiného místa, přesné umístění však není známo. Stanice ukončila činnost v srpnu 1968. 2.5 Slavonín Meteorologická stanice ve Slavoníně byla založena v dubnu 1925 v německé Zemské odborné hospodářské škole v ovocnicko-zelinářské zahradě mezi poli. Naměřená data byla zasílána Ústavu pro půdoznalství a zemědělskou meteorologii zemských výzkumných ústavů v Brně, který stanici zřídil. Pozorovaly se všechny standardní meteorologické prvky, jako tlak vzduchu, teplota vzduchu suchá, vlhká, maximální, minimální a dokonce i přízemní minimální (do ledna 1929), tlak vodní páry, relativní vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, oblačnost, úhrn a tvar srážek, v zimě celková výška sněhu a měřil se i úhrn slunečního svitu, od jara roku 1936 také výpar z vodní hladiny. Stanice byla v činnosti do konce roku 1938 a poté byla měření obnovena v lednu 1942 na stejném místě (Landw. Schule und Wirtschaftsberatungsstelle Zemská škola a hospodářské poradenství), avšak jako stanice III. řádu, tzn. měření termínových teplot vzduchu, denních úhrnů srážek a v zimě také nového a celkového sněhu, včetně vodní hodnoty. Podrobně byly zaznamenávány také jevy. Poslední výkaz byl zaslán za březen 1945. Po skončení druhé světové války byl velký zájem o obnovení pozorování ve Slavoníně a rozšíření pozorování na plně klimatologickou stanici. Stalo se tak již v březnu 1946 na pozemcích nově vzniklé Státní výzkumné stanice zemědělské, která byla na počátku padesátých let přejmenována na Výzkumný a šlechtitelský ústav zemědělský a v roce 1953 na Výzkumný ústav zelinářský. Pozorovací program byl stejný jako v období první republiky, zahrnoval tedy i měření tlaku vzduchu a sledování stavu půdy a dohlednosti (obr. 5). Podle záznamů pozorovatelé vždy vykonávali činnost velmi zodpovědně. Je to patrné i z měsíčních výkazů, které byly vyplňovány pečlivě, v poznámkách bylo vždy připojeno klimatologické zhodnocení celého měsíce. V 60. letech bylo rozhodnuto, že stanice bude rovněž sestavovat zprávu INTER, pozorování se rozšířilo o měření půdní teploty či hloubky promrzání půdy. Od roku 1961 jsou zaznamenávány také úhrny srážek mezi termíny (7 14, 14 21, 21 7). Tlak vzduchu se ve výkazech objevuje do konce roku 1963, přestože v záznamech se uvádí, že barografické pásky byly zasílány i nadále. S novým typem měsíčních výkazů od roku 1964 se zapisuje také trvání srážek a mlhy v hodinách s přesností na 0,1 h a od roku 1971 globální sluneční záření (do roku 1979). Od roku 1980 se zapisuje stav počasí. Stanice byla ke konci února 1993 zrušena a přestěhována se všemi přístroji a stejným rozsahem pozorování do areálu hvězdárny, která se nacházela asi 1,3 km západně od předchozího místa na nejvyšším místě Slavonína. V roce 1997 byly Obr. 6 Klimatologická manuální stanice v areálu hvězdárny ve Slavoníně z roku 1997. Fig. 6. Climatological manual station in the grounds of the Astronomical Observatory in Slavonín from the year 1997. Obr. 7 Klimatologická automatizovaná stanice v areálu Státní rostlinolékařské správy v Holicích z roku 2010. Fig. 7. Climatological automated station in the grounds of the State Phytosanitary Administration in Holice from the year 2010. Meteorologické Zprávy, 65, 2012 133

Tab. 2 Základní metadata meteorologických stanic na území okresu Olomouc. Table 2. Basic metadata of meteorological stations in the area of Olomouc district. Stanice Indikativ Indikativ Začátek Konec Zeměpisná Zeměpisná Nadm. výška Typ CLIDATA pozorování pozorování šířka délka [m] Povodí 1. 1. 1876 30. 11. 1880 49 46'30" 17 07'22" 237 MKS 1. 12. 1880 31. 12. 1887 49 46'13" 17 07'09" 240 1. 4. 1929 31. 8. 1938 MKSR Uničov UNIC O2UNIC01 49 46'00" 17 07'10" Oskava 1. 12. 1939 31. 1. 1945 235 MSS 1. 3. 1948 30. 4. 1953 49 46'10" 17 07'20" 10. 10. 1957 31. 5. 1963 MKSR 49 46'35" 17 07'02" 237 Dřemovice DREM O1DREM01 1. 1. 1878 31. 8. 1938 MKSR 49 43'00" 17 31'00" 524 Odra 1. 1. 1881 31. 12. 1882 49 35'45" 17 02'48" 244 1. 10. 1915 31. 1. 1920 Náměšť na Hané NAMH B1NAMH01 MSS Blata 6. 8. 1920 31. 3. 1994 49 36'00" 17 04'00" 249 1. 4. 1994 dosud 49 35'49" 17 03'47" 275 Pohořany POHO O2POHO01 15. 1. 1883 31. 12. 1908 MKSR 1. 1. 1910 31. 12. 1910 MSS 49 40'00" 17 22'60" 550 Morava 15. 1. 1883 31. 12. 1908 MKSR Varhošť VARH O2VARH01 1. 1. 1909 31. 12. 1911 MSS 49 37'30" 17 29'30" 601 Morava 1. 1. 1912 31. 12. 1913 MKSR 1. 1. 1884 31. 12. 1888 MKSR 1. 1. 1895 31. 12. 1896 MSS Velká Bystřice VBYS O2VBYS01 1. 1.1898 31. 12. 1904 MKSR 49 36'00" 17 22'00" 225 Bystřice 1. 1. 1905 31. 12. 1906 MSS 1. 1. 1908 31. 12. 1913 MKSR Újezd UJZD O2UJZD01 1. 1. 1887 31. 8. 1939 49 46'07" 17 11'56" 242 MKSR 1. 9. 1939 30. 11. 1944 49 45'57" 17 10'52" 241 Oskava Březové BRZO O2BRZO01 1. 1. 1895 31. 12. 1911 MSS 49 41'00" 17 07'00" 225 Morava 1. 1. 1895 31. 12. 1907 49 35'33" 17 32'02" 570 1. 1. 1908 31. 12. 1912 MSS 49 36'04" 17 32'54" 653 Ranošov RANO O2RANO01 Morava 1. 4. 1939 18. 9. 1945 49 35'33" 17 32'22" 540 19. 9. 1945 30. 9. 1946 MKSR Šternberk STER O2STER01 Luká LUKA O2LUKA01 1. 7.1895 30. 9. 1938 MKSR 1. 1. 1939 28. 2. 1945 MSS 1. 11. 1945 31. 12. 1961 MKSR 1. 1. 1962 30. 6. 2007 MSS 1. 7. 2007 dosud ASS 49 44'00" 17 18'00" 280 49 43'30" 17 17'50" 278 1. 9. 1895 31. 10. 1935 MSS 49 39'00" 16 57'00" 489 1. 8. 1974 31. 12. 1999 MS 1. 1. 2000 dosud AMS O2LUKA02 1. 7. 2005 dosud MSS 1. 1.1898 31. 12. 1899 MSS 49 39'08" 16 57'12" 510 Oskava Třebůvka 1. 1. 1900 31. 12. 1900 MKSR 49 42'40" 17 24'39" 562 Jívová JIVO O2JIVO01 1. 1. 1902 31. 12. 1902 MSS Morava 1. 10. 1907 31. 12. 1908 MKSR 49 42'30" 17 23'35" 1. 4. 1939 31. 12. 1944 MSS 49 42'40" 17 24'40" 571 Mladeč, Nové Zámky MLNZ O2MLAD01 1. 1. 1898 31. 12. 1913 MSS 49 43'26" 17 01'39" 244 Morava Nová Ves nad Odrou, 1. 1.1898 10. 4. 1936 MKSR NVNO O3ZEKR01 U Zeleného kříže 11. 4. 1936 30. 9. 1938 MSS 49 36'45" 17 33'47" 663 Bečva Grygov GRYG O2GRYG01 1. 1. 1902 31. 5. 1914 MKSR 49 32'00" 17 19'00" 209 Morava Rudoltovice RUDO O1RUDO01 1. 2. 1906 30. 6. 1952 MSS 49 43'60" 17 37'60" 630 Odra Litovel LITO O2LITO01 1. 1. 1922 31. 12. 1943 1. 1. 1944 31. 10. 1967 49 42'06" 17 04'53" 235 17 04'30" 1. 11. 1967 31. 8. 1994 49 42'15" 17 04'32" MSS 1. 9. 1994 30. 11. 1994 17 0433" 1. 12. 1994 29. 2. 1996 17 04'12" 49 42'18" 1. 3. 1996 dosud 17 04'13" 234 Morava 134 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Stanice Indikativ Indikativ Začátek Konec Zeměpisná Zeměpisná Nadm. výška Typ CLIDATA pozorování pozorování šířka délka [m] Povodí Tršice TRSI O2TRSI01 21. 2. 1922 30. 6. 1924 MSS 49 32'30" 17 25'40" 270 1. 7. 1924 31. 12. 1961 MKSR 1. 1. 1962 30. 11. 1953 49 32'18" 17 25'29" 264 1. 12. 1953 30. 9. 1963 MSS Morava Lutín LUTI B1LUTI01 1. 8. 1923 30. 11. 1932 MSS 49 33'33" 17 08'14" 218 Blata 1. 1. 1926 31. 7. 1938 MKS 49 43'10" 17 31'20" 542 Město Libavá MELI O1MELI01 1. 1. 1939 31. 7. 1948 MSS Odra 1. 8. 1948 10. 12. 1952 MKS 49 43'50" 17 31'35" 624 Hrubá Voda HVOD O2HVOD01 1. 10. 1926 30. 9. 1938 MKSR 49 40'10" 17 25'10" 335 Bystřice 1. 8. 1932 31. 10. 1934 MKSR Bouzov BOUZ O2BOUZ01 1. 4. 1936 30. 11. 1944 MSS 49 42'18" 16 53'33" 380 Třebůvka 1. 12. 1944 31. 12. 1979 MKS Dub nad M., Bolelouc DUBM B1DUBM01 1. 1. 1941 30. 9. 1951 MSS 49 30'03" 17 15'57" 206 Morava Medlov MEDL O2MEDL01 1. 1. 1941 28. 2. 1945 MSS 49 47'10" 17 03'30" 270 Oskava Příkazy PRIK O2PRIK01 1. 1. 1941 31. 12. 1941 MSS 1. 1. 1942 30. 6. 1943 MKSR 49 38'38" 17 08'38" 225 Morava 1. 2. 1947 4. 10. 2000 49 48'28" 17 13'52" 375 5. 10. 2000 31. 12. 2001 MKS 49 48'26" 17 13'31" 325 Paseka PASE O2PASE01 1. 7. 2002 30. 6. 2007 Oskava 290 1. 7. 2007 10. 10. 2010 MKASS 49 47'48" 17 13'51" 11. 10. 2010 dosud AKS3 292 1. 7. 1954 28. 2. 1955 MSS Ješov JESO O2JESO01 1. 3. 1955 31. 5. 1962 MKSR 49 40'11" 16 57'20" 452 Třebůvka 1. 6. 1962 31. 12. 1963 MSS 1. 1. 1955 14. 10. 1963 49 34'29" 17 28'54" 356 15. 10. 1963 30. 11. 1991 49 34'30" 17 28'56" 356 Velký Újezd VUJZ O2UJEZ01 1. 12. 1991 31. 10. 1994 MSS 49 34'31" 17 28'48" 363 Morava 1. 11. 1994 31. 7. 2001 49 34'44" 17 29'02" 378 1. 9. 2001 dosud 49 34'29" 17 29'16" 380 17. 4. 1956 30. 9. 1988 49 41'12" 17 12'43" 224 Štěpánov STEP O2STEP01 1. 10. 1988 31. 7. 1991 MSS 49 40'28" 17 13'45" 221 Oskava 1. 8. 1991 dosud 49 40'09" 17 13'22" 222 Hlubočky HLUB O2HLUB01 1. 1. 1964 31. 12. 1979 MSS 49 37'30" 17 24'00" 300 Bystřice Troubelice TROU O2TROU01 1. 9. 1981 31. 12. 1982 MSS 49 48'57" 17 04'50" 253 Oskava 1. 10. 2000 30. 6. 2007 MSS Kozlov KOZL O2KOZL01 1. 7. 2007 2. 11. 2010 ASS 49 36'10" 17 32'07" 620 Morava 3. 11. 2010 dosud AKS3 Medlov, Hlivice MEHL O2MEHL01 1. 1. 2011 dosud MKS 49 46'57" 17 02'17" 268 Morava vybrané dobrovolnické stanice ostravské pobočky ČHMÚ, včetně olomoucké, automatizovány. Od ledna 1998 se tedy na stanici měřily automaticky každých 15 minut tyto prvky: teplota vzduchu okamžitá, maximální a minimální, přízemní minimální, relativní vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru okamžitá, průměrná, dráha větru, nárazy větru, teploty půdy a úhrny srážek (dělené po minutách). Přenos dat na centrální počítač v Ostravě probíhal třikrát denně. Manuálně byl nadále měřen sluneční svit, sněhoměrné charakteristiky, pozorovaná byla oblačnost, stav počasí, stav půdy a meteorologické jevy. Data byla vkládána do programu WinMeteo na staničním počítači a odesílána jednou denně, včetně zprávy INTER. Meteorologickou stanici i provoz celé hvězdárny, jakožto i dlouholeté pozorování ve Slavoníně ukončila plánovaná výstavba nové rychlostní komunikace mezi Ostravou a Brnem na počátku roku 2000. Po delším hledání byla automatizovaná stanice přestěhována do Holic. 2.6 Holice Holice leží na jihovýchodním okraji Olomouce ve zcela rovinném terénu. Do roku 1937 se v Olomouci nacházelo pouze vojenské letiště v Neředíně. Město však již od roku 1926 usilovalo i o zřízení civilního letiště, což se podařilo až v roce 1937, kdy bylo otevřeno druhé olomoucké letiště v Olomouci-Holici, a stalo se sídlem Hanáckého aeroklubu [4]. V 50. letech 20. století, kdy na neředínském letišti probíhaly rozsáhlé rekonstrukce, byla do Holic převedena i některá meteorologická měření. Data byla zasílána do nově vzniklého Hydrometeorologického ústavu. Z období let 1954 1960 proto existují záznamy z ane- Meteorologické Zprávy, 65, 2012 135

mografu, a to jak průměrné hodinové směry a hodinové dráhy, tak i denní nárazy větru. Přestože máme nákresy přesného umístění meteorologické budky od května 1958 a soupis přístrojů (tlakoměr, teploměry, vlhkoměr, anemometr), v archivu se nachází pouze srážkoměrné výkazy, obsahující také sněhoměrné charakteristiky. Pozorování prováděli pracovníci Hanáckého aeroklubu, který se však po rekonstrukci neředínského letiště přesunul právě tam, takže poslední měření srážek v Holici proběhlo 12. 6. 1960. Meteorologické pozorování se do Holic vrátilo až po 40 letech, kdy byla ze slavonínské hvězdárny přestěhována automatizovaná stanice I. typu. Nová stanice byla umístěna ve výzkumném areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Obsluhu prováděli pracovníci Státní rostlinolékařské správy (dále SRS). Po vybudování vlastního objektu SRS byla meteorologická stanice 18. 7. 2004 přemístěna na nádvoří nové budovy, a to přibližně o 200 m na SV od původního místa. Od srpna 2004 je zautomatizováno měření slunečního svitu (čidlo SD5). V průběhu roku 2005 došlo ke změně přenosu naměřených dat. Dosud se data ze stanice odesílala pouze třikrát denně, od poloviny roku 2005 se využívá tzv. GPRS přenos dat, kterým se data přenášejí každých patnáct minut. V průběhu dubna 2010 přešla stanice, stejně jako ostatní automatizované stanice ČHMÚ, na měření v desetiminutovém intervalu. Od ledna 2010 se do databáze přenáší také data půdní vlhkosti, čidla jsou umístěna v hloubkách 7, 25 a 70 cm. 3. PŘEHLED HISTORICKÝCH A SOUČASNÝCH METEOROLOGICKÝCH STANIC V OKRESE OLOMOUC Nejstarší meteorologická stanice v okrese Olomouc, mimo vlastní město, byla založena v roce 1876 v tehdejším Novém Městě na Moravě (Mährische-Neustadt), dnes v Uničově. V průběhu let byly zakládány další stanice, na počátku 20. století bylo v činnosti 11 stanic. V pořadí 33. a zatím poslední stanicí okresu Olomouc se stala manuální klimatologická stanice Medlov-Hlivice, založená v roce 2011. Popis podrobného vývoje všech stanic okresu Olomouc je nad možný rozsah tohoto článku, a proto předkládáme pouze jejich základní metadata v tab. 2. Zajímavostí je, že největší počet stanic (14, z toho většina srážkoměrných stanic) pozorujících současně ve stejném období byl paradoxně v okupačních letech 1942 1943, kdy na většině území severní Moravy a Slezska bylo naopak stanic nejméně. Prostorové rozmístění historických i současných stanic ČHMÚ, včetně všech automatických stanic Přírodovědecké fakulty UP, vystihuje obr. 8. Pro přehlednost jsou typy stanic rozlišeny pouze na klimatologické nebo srážkoměrné, a to v převládajícím období pozorování stanice. Přístrojové vybavení jednotlivých typů stanic ČHMÚ, přenosy dat a jejich zpracování jsou podrobně popsány v příspěvku [9]. V současnosti jsou v okrese Olomouc v provozu tyto stanice ČHMÚ: Luká profesionální automatizovaná meteorologická stanice, Olomouc-Holice dobrovolnická automatizovaná klimatologická stanice I. typu, Kozlov, Paseka dobrovolnická automatizovaná klimatologická stanice III. typu, Medlov-Hlivice dobrovolnická manuální klimatologická stanice, Šternberk dobrovolnická automatizovaná srážkoměrná stanice, Olomouc-Klášterní Hradisko, Náměšť na Hané, Litovel, Velký Újezd, Štěpánov dobrovolnické manuální srážkoměrné stanice. 4. METROPOLITNÍ STANIČNÍ SÍŤ OLOMOUC (MESSO) Staniční síť MESSO vznikla účelově v roce 2009 v souvislosti s projektem studia městského a příměstského klimatu Olomouce. 4.1 Přehled stanic V současnosti tvoří síť MESSO 8 automatických stanic firmy Fiedler-Mágr: Hrubá Voda-Hlubočky (DDHL), Olomouc, botanická zahrada Pedagogické fakulty UP (BOT_PeF), Bystročice (BYST), Olomouc, klášter dominikánů (DOMI), Olomouc, tř. 17. listopadu, střecha budovy Přírodovědecké fakulty UP (ENVE), Olomouc-Svatý Kopeček (KOPE), Olomouc, letiště (LETO), Olomouc-Holice (JUTA). 4.2 Pozorovací program Všechny stanice měří teplotu a vlhkost vzduchu 1,5 m nad aktivním povrchem z důvodu přesnějšího zjištění vlivu aktivního povrchu na teplotní režim v přízemní vrstvě atmosféry. Dále se měří teplota půdy v hloubce 0,2 m a srážky 1 m nad aktivním povrchem. Stanice DDHL, ENVE a BYST měří i globální záření, rychlost a směr větru. Použitelné údaje o rychlosti a směru větru však poskytuje jen stanice ENVE, umístěná na střeše budovy PřF. Čidla na stanicích DDHL a BYST jsou jen ve výšce 2 m. Stanice BYST a JUTA měří teplotu půdy v hloubce 0,05, 0,2 a 0,5 m. Stanice DDHL, ENVE, BYST, JUTA, KOPE a BOT_PdF měří teplotu a vlhkost vzduchu ve výšce 0,5 m. Veškerá data jsou prostřednictvím GSM zasílána na server Fiedler-Mágr, kde jsou archivována. Na serveru dodavatele stanic jsou dostupné soubory ve formátu *.csv po jednotlivých prvcích s 10minutovým intervalem záznamu (v případě deště 1minutovým), denním, měsíčním příp. v libovolně definovaném časovém intervalu. Server nabízí i grafické vyjádření chodu jednotlivých meteorologických prvků. Kromě toho se v síti MESSO doplňkově měří teplota a vlhkost vzduchu ve výšce 1,5 m na cca 15 místech v Olomouci a okolí. Stanice provozované v povodí Bystřice pro potřeby topokoklimatických výzkumů (DETR, DOMA, DDHL) ukončily, až na stanici DDHL, činnost v r. 2009 a byly přemístěny do MESSO. 4.3 Využití dat staniční sítě MESSO 4.3.1 Využití dat pro potřeby UP a Magistrátu města Olomouc Data ze stanic MESSO jsou primárně určena pro analýzu městského a příměstského klimatu města Olomouce a jeho okolí. Tomu odpovídá i jejich poloha a geografické poměry jejich nejbližšího okolí, zejména charakter aktivního povrchu. Povahu městských mají stanice ENVE, JUTA, DOMI, BOT_ PeF, příměstských LETO, BYST a DDHL. Tyto stanice jsou z důvodů přesnějších údajů o režimu teploty vzduchu zahuštěny doplňkovým měřením teploty. Vlastní analýza dat zahrnuje srovnání režimu meteorologických prvků ve městě a jeho okolí (venkovské krajině). Vzhledem k rozsahu pozorování se jedná o režim teploty a vlhkosti vzduchu, atmosférických srážek v teplém půlroce, 136 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Tab. 3 Základní údaje o stanicích MESSO Přírodovědecké fakulty UP (*mimo okres Olomouc). Table 3. Basic data of MESSO stations of Faculty of Science UP (*outside of Olomouc district). Stanice Indikativ UP Olomouc Indikativ CLIDATA Začátek pozorování Konec pozorování Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Nadm. výška [m] Bystročice BYST O7BYST01 1. 11. 2009 dosud 49 32'33" 17 11'16" 218 Dětřichov nad Bystřicí* DETR O7DETR01 1. 4. 2007 30. 9. 2009 49 49'51" 17 23'57" 608 Domašov nad Bystřicí DOMA O7DOMA01 1. 4. 2007 30. 9. 2009 49 43'17" 17 27'04" 458 Hlubočky DDHL O7HLUB01 1. 4. 2007 dosud 49 39'36" 17 24'33" 307 Olomouc, botanická zahrada Pedagogické fakulty UP BOT_PeF O7OLBZ01 1. 4. 2009 dosud 49 36'01" 17 15'27" 211 Olomouc, Klášter Dominikánů DOMI O7OLDO01 1. 4. 2009 dosud 49 35'49" 17 15'03" 220 Olomouc-Holice JUTA O7OLHO01 1. 6. 2010 dosud 49 34'55" 17 17'32" 219 Olomouc-Neředín LETO O7OLNE01 1. 4. 2009 dosud 49 35'29" 17 12'35" 258 Olomouc, Přírodovědecká fakulta UP ENVE O7OLPF01 1. 4. 2009 dosud 49 35'30" 17 15'46" 230 Olomouc-Svatý kopeček KOPE O7OLSK01 1. 4. 2009 dosud 49 37'39" 17 20'20" 362 režim teploty půdy v hloubce 0,2 m, případně globálního záření. Režim teploty vzduchu na vybraných stanicích je možné popsat jak ve výšce 1,5 m, tak i 0,5 m nad aktivním povrchem. Chod vybraných meteorologických prvků (charakter městského či příměstského klimatu) a vypočtených charakteristik je srovnán podle polohy a charakteru nejbližšího okolí jednotlivých stanic. Zohledněny jsou meteorologické podmínky, s důrazem na režim prvků při radiačním režimu počasí a při vybraných synoptických situacích. Měření na stanici ENVE jsou využívána i pro potřeby Magistrátu města Olomouce, Odboru ochrany obyvatelstva. V případě, že vybrané meteorologické prvky dosáhnou definovanou kritickou hodnotu, stanice vyšle automaticky varovnou SMS na Odbor ochrany obyvatelstva, např.: Pozor! Za posledních 30 minut napršelo více než 10 mm! Pozor! Teplota za 8 hodin neklesla pod 28 C! Pozor! Rychlost větru za 15 minut neklesla pod 20 m/s! Obr. 8 Mapa historických a současných meteorologických stanic okresu Olomouc. Fig. 8. The map of historical and present meteorological stations in the area of Olomouc district. Meteorologické Zprávy, 65, 2012 137

5. ZÁVĚR Příspěvek přináší ucelený pohled jak na historii, tak i současný stav meteorologických měření a pozorování na území okresu Olomouc a zejména samotného města Olomouce. Současně se zabývá perspektivami, které nabízí měření v síti MESSO, která primárně vznikla za účelem detailního studia městského a příměstského klimatu Olomouce. Dosavadní zkušenosti z těchto měření ukazují na možné širší praktické operativní využití dat MESSO. Informace aktuálně využívá Odbor ochrany obyvatelstva Magistrátu města Olomouce při vydávání varovných zpráv a další možnosti využití se zvažují. Úzká, efektivní a perspektivní spolupráce vznikla s pobočkou ČHMÚ Ostrava. Ukázalo se, že data z MESSO jsou využitelná pro zpřesnění meteorologických a klimatologických informací o počasí a podnebí města Olomouce a jeho okolí. I proto se hledají způsoby, jakými funkčnost MESSO uchovat i po skončení financování sítě z grantového projektu v r. 2012. Obr. 9 Automatická meteorologická stanice MESSO na střeše Přírodovědecké fakulty. Fig. 9. Automatic meteorological station MESSO on the roof of Faculty of Science. 4.3.2 Využití dat v ČHMÚ ČHMÚ má k dispozici všechna naměřená data ze stanic MESSO dávkově dvakrát za rok. Většina pravidelných dat (10minutová data) jsou po získání od UP importována do klimatologické databáze ČHMÚ (do skupiny doplňkových stanic ČHMÚ) a jsou využívána pro výpočet klimatologických charakteristik Olomouce a nejbližšího okolí. Bylo provedeno několik klimatologických zpracování dat pro teplotu vzduchu a úhrn srážek. Mapové výstupy v GIS byly zpracovány nejprve z dat stanic ČHMÚ, dále z dat stanic MESSO a nakonec z obou zdrojů najednou. Ze všech zpracování je jednoznačně patrné, že zahuštění staniční sítě ČHMÚ o měření a data MESSO přispívá k získání mnohem lepších a přesnějších výsledků, zejména pak v samotné Olomouci a nejbližším okolí. 4.4 Perspektivy činnosti MESSO po skončení projektu Jak bylo uvedeno v úvodu, v souvislosti s řešením projektu Víceúrovňová analýza městského a příměstského klimatu na příkladu středně velkých měst byla zřízena v Olomouci a okolí Metropolitní staniční síť Olomouc. Provoz a financování stanic MESSO je po dobu projektu zajištěno z grantových prostředků. Po ukončení projektu bude velmi obtížné zajistit provoz této cenné metropolitní sítě z provozních prostředků Univerzity Palackého. Přírodovědecká fakulta hledá smysluplné využití této sítě stanic i po skončení projektu, pro který byla síť zřízena. Literatura [1] BRÁZDIL, R. VALÁŠEK, H. MACKOVÁ, J., 2005. Meteorologická pozorování v Brně v první polovině 19. století. Historie počasí a hydrometeorologických extrémů. Archiv města Brna, 450 s. ISBN 80-86736-00-8. [2] BRÁZDIL, R. KIRCHNER, K. a kol., 2007. Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. MU Brno, ČHMÚ Praha, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. v Ostravě, 431 s. [3] BRÁZDIL, R. et. al., 2008. Weather information in the diaries of the Premonstratensian Abbey at Hradisko, in the Czech Republic, 1693 1783. Weather. 63, č. 7, s. 201 207. ISSN 0043-1656. [4] Hanácký aeroklub Olomouc (HAO), [online], [cit. 2011 11 02]. Dostupné na WWW <http://www.hao.cz/historie/ index.html>. [5] Jahrbücher der K. k. Central Anstalt für Meteorologie und Erdmagnetismus Wien. Jahrgang 1850 1856. Wien. [6] Katedra botaniky Univerzity Palackého v Olomouci, [online], [cit. 2011 11 02]. Dostupné na WWW <http://botany.upol.cz/strana.php?id=str_zah_charakteristika&styl =tmave&lang=cz>. [7] KRŠKA, K. ŠAMAJ, F., 2001. Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. 1 vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum. 568 s. ISBN 80-7184-951-0. [8] Letiště Olomouc, [online], [cit. 2011 11 02]. Dostupné na WWW <http://www.letiste-olomouc.cz/historie>. [9] LIPINA, P. TOLASZ, R. ŽIDEK, D., 2000. Automatizovaná staniční síť ČHMÚ pobočky Ostrava zkušenosti s budováním a provozem, vazba na klimatologické databáze. Meteorologické Zprávy, roč. 53, č. 3, s. 65 72. ISSN 0026-1173. [10] LIPINA, P. ŘEPKA, M., 2010. Digitalizace klimatologických dat ze stanic na severní Moravě a ve Slezsku. In: Práce a studie, sešit 34, Praha: ČHMÚ. 132 s. ISBN 978-80-86690-85-5. ISSN 1210-7557. [11] NAVRÁTIL, J. a kol., 1973. Kapitoly z dějin olomoucké univerzity 1573 1973. Ostrava: Profil, s. 80 81. [12] ŘEPKA, M. LIPINA, P., 2006. Historie meteorologických pozorování na severní Moravě a ve Slezsku. Meteorologické Zprávy, roč. 59, č. 2, s. 49 63. ISSN 0026-1173. [13] ŘEPKA, M. LIPINA, P., 2009. Historie meteorologických pozorování na severní Moravě a ve Slezsku. Část 2. Meteorologické Zprávy, roč. 62, č. 4, s. 113 120. ISSN 0026-1173. [14] VYSOUDIL, M., 1980. Příspěvek ke studiu teplotních a srážkových poměrů v Tršicích. Zprávy KVM v Olomouci, č. 205 (1980), s. 7 18. [15] VYSOUDIL, M., 1985. Dynamicko-klimatologické aspekty maximálních denních srážkových úhrnů Tršicka. Zprávy KVM v Olomouci, č. 237 (1985), s. 7 14. [16] VYSOUDIL, M. TOMÁŠ, M., 2011. Teplotní a srážkové poměry Olomouce. Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci [v tisku]. [17] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online], [cit. 2011 11 02]. Dostupné na <http://cs.wikipedia.org>. Lektor (Reviewer) RNDr. K. Krška, CSc. 138 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

BOUŘKY A JEJICH DOPROVODNÉ JEVY V ČESKÉ REPUBLICE OD 1. DO 8. ČERVENCE 2012 Milan Šálek, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 2578/43, 616 67 Brno, salek@chmi.cz Jana Hujslová, František Šopko, Jan Šrámek, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, jana.hujslova@chmi.cz, sopko@chmi.cz, jan.sramek@chmi.cz Radovan Kotek, Jakub Přibyl, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 2699/18, 400 11 Ústí nad Labem-Kočkov, kotek@chmi.cz, pribyl@chmi.cz Tomáš Vlasák, Český hydrometeorologický ústav, pobočka České Budějovice, Antala Staška 1177/32, 370 07 České Budějovice, tomas.vlasak@chmi.cz Thunderstorms and accompanying phenomena in Czech Republic from 1st to 8th July 2012. Frontal boundary detaching cold air mass over western Europe and hot air mass over central and eastern Europe lead to 8 day period with severe thunderstorms. They were accompanied by torrential rainfalls and flashfloods, windgusts and hailstorms. Levels of flood stages were reached at some river reaches. Warning information was issued to warn the public, fire rescue services and some other authorities. KLÍČOVÁ SLOVA: bouřka výstraha povodeň z přívalových srážek stupeň povodňové aktivity KEY WORDS: thunderstorm warning flashflood flood stage 1. METEOROLOGICKÉ VYHODNOCENÍ 1.1 Stručná charakteristika povětrnostní situace Začátkem července 2012 se na území České republiky vyskytlo asi týden trvající bouřkové období, které bylo způsobeno déletrvající synoptickou situací, kdy se nad střední Evropou udržovalo výrazné frontální rozhrání. Průměrované přízemní tlakové pole spolu s průměrem geopotenciální výšky tlakové hladiny 500 hpa za období od 2. 7. do 8. 7. 2012 je zobrazeno na obr. 1. Přestože průměrování tlakového pole vede nutně k jeho shlazování, obrázek celkem věrně dokumentuje, že v uvedeném období převládalo nad střední Evropou nevýrazné tlakové pole, ve kterém se nacházelo frontální rozhraní mezi chladnou vzduchovou hmotou nad západní Evropou a velmi teplou vzduchovou hmotou, která převládala nad Evropou východní a částečně i střední. Uvedené frontální rozhraní je ještě lépe patrné na obr. 2. V kombinaci s poměrně labilní vzduchovou hmotou toto rozhraní způsobilo nad střední Evropou intenzivní srážkovou a bouřkovou činnost. V průběhu období docházelo na zmíněném rozhraní k vývoji silné konvekce a mělkých tlakových níží, spojených s výraznou bouřkovou činností. 1.2 Vývoj povětrnostní situace od poslední dekády června do 8. července 2012 V poslední dekádě června docházelo nad střední Evropou k výměnám teplých a chladnějších vzduchových hmot. Od čtvrtka 28. 6. se nad západní Evropu, zejména nad Britskými ostrovy, udržovala oblast nízkého tlaku vzduchu způsobující deštivější a chladné počasí nad většinou západní Evropy (viz též obr. 1), po jejíž přední straně k nám začal proudit teplejší vzduch, který byl dále prohříván intenzivním slunečním zářením. Již v pátek 29. 6. se nejvyšší denní teplota v České republice pohybovala kolem 30 C. Mezitím se od západu přiblížila studená fronta, oddělující velmi teplý vzduch nad střední a východní Evropou, od chladného nad západní Evropou. Zmíněná studená fronta během neděle 1. 7. Obr. 1 Průměr přízemního tlakového pole (černé izolinie) spolu s průměrem geopotenciální výšky tlakové hladiny 500 hpa (barevné pole) za období od 2. 7. do 8. 7. 2012. Fig. 1. Average of surface pressure field (black lines) and average of geopotential height 500 hpa (colour shading) for the period 2nd to 8th July 2012. Obr. 2 Průměr geopotenciální výšky (černé izolinie) a teploty (barevné pole) v tlakové hladině 850 hpa za období od 2. 7. do 8. 7. 2012. Fig. 2. Average of geopotential height (black lines) and temperature (colour shading) at pressure field 850 hpa for the period 2nd to 8th July 2012. Meteorologické Zprávy, 65, 2012 139

Obr. 3 Frontální analýza přízemního tlakového pole nad Evropou z 3. 7. 2012 14 SELČ. Fig. 3. Frontal analysis of surface pressure field over Europe from 3rd July 2012 14 CEST. Obr. 4 Družicový snímek z MSG ze dne 3. 7. 2012 19 SELČ (kombinace viditelného a infračerveného spektra produkt VIS+IR). Fig. 4. MSG satellite image from 3rd July 2012 19 CEST (combination visible and infrared channel product VIS+IR). postoupila až na Moravu, přičemž způsobila dešťové srážky a četné bouřky, v nichž se ale nebezpečné srážky většinou nevyskytly; nejvíce srážek, 50 mm, spadlo za uvedený den na Jesenicku. Následujícího dne, tj. v pondělí 2. 7., postupovala tlaková níže přes Polsko k severovýchodu a zmíněné frontální rozhraní zůstávalo nad střední Evropou téměř bez pohybu a způsobilo odpoledne a večer vydatné srážky nad severozápadní polovinou Čech, většinou do 40 mm. V úterý 3. 7. se uvedená zvlněná studená fronta udržovala nad Moravou, a nad Čechami se zejména v odpoledních a večerních hodinách vyskytovaly četné bouřky, v nichž spadlo na Klatovsku do středečního rána až kolem 90 milimetrů srážek. Další silné srážky, většinou do 80 mm, se vyskytly v Orlických horách a jejich okolí. Povětrnostní situaci z tohoto dne ukazuje obr. 3., vývoj bouřkových oblaků z uvedeného dne je zdokumentován na obr. 4. a snímek jedné z bouřek z tohoto dne pak na obr. 5. Ve středu 4. 7., kdy byla mělká brázda nižšího tlaku vzdu- Obr. 5 Bouřka nad Točnou na jižním okraji Prahy ze dne 3. 7. 2012. Foto: J. Soukupová. Fig. 5. Thunderstorm over Točná in the southern outskirts of Prague 3rd July 2012. chu vystřídána nepříliš výrazným výběžkem vyššího tlaku od severu, došlo k určitému zeslabení srážkové a bouřkové činnosti; vydatnější srážky, kolem 50 mm, se vyskytly pouze na Náchodsku. Ve čtvrtek 5. 7. a v pátek 6. 7. se nad Českou republikou opět prohloubila mělká brázda nižšího tlaku vzduchu, což mělo za následek zintenzivnění bouřkové činnosti. Nejvíce srážek od čtvrtečního do pátečního rána bylo naměřeno na Liberecku, kolem 80 mm, a dále na Třeboňsku, kolem 60 mm, nicméně radar indikuje i pravděpodobné vyšší hodnoty. Od pátečního do sobotního rána byly maximální naměřené úhrny o něco nižší, kolem 60 mm, přičemž oproti předchozím dnům bouřky zasáhly více Moravu. V sobotu 7. 7. se začala brázda nižšího tlaku vyplňovat, což částečně utlumilo srážkovou a bouřkovou činnost. Vydatnější srážky, kolem 60 mm, byly naměřeny na Teplicku a v okolí Kralického Sněžníku. Přestože v neděli 8. 7. se nad naším územím ještě projevila mělká tlaková níže postupující přes Rakousko k východu, nebyly již naměřeny nebezpečně vysoké srážky, pohybovaly se většinou do 40 mm. V té době začal nad naše území pronikat chladnější vzduch od západu a období výrazné bouřkové činnosti končilo. 1.3 Vyhodnocení srážek od 2. do 8. července 2012 Z operativních údajů automatizovaných stanic byly vytvořeny mapy celkového množství srážek od 2. 7. 2012 08 SELČ do 8. 7. 2012 08 SELČ. Na obr. 6 je množství srážek spočtené ze srážkoměrných údajů, na obr. 7 je za stejné období množství srážek spočtené jako kombinace srážkoměrných údajů a měření meteorologickými radary. Číselné údaje na obou mapách jsou úhrny srážek naměřené ve srážkoměrech. Z map vyplývá, že na území České republiky 140 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Tab. 1 Kulminační průtoky ve vybraných stanicích na tocích v jižních Čechách ve dnech od 3. 7. do 6. 7. 2012. Tab. 1. Peak discharges at selected stations on the rivers in southern Bohemia from 3rd to 6th July 2012. Stanice Řeka Vodní stav [cm] Průtok [m 3.s 1 ] Datum a čas SELČ N-letost SPA Stodůlky Křemelná 182 65,3 4. 7. 2012 0:40 2 5 3 Rejštejn Otava 161 100,0 4. 7. 2012 2:00 < 2 2 Sušice Otava 191 153,0 4. 7. 2012 2:50 2 5 3 Kolinec Ostružná 84 17,7 3. 7. 2012 23:10 2 5 2 Katovice Otava 211 158,0 4. 7. 2012 8:10 < 2 1 Blanický Mlýn Blanice 120 8,5 4. 7. 2012 13:50 < 1 1 Blanický Mlýn Blanice 150 16,2 6. 7. 2012 23:00 1 2 1 Podedvory Blanice 116 19,3 7. 7. 2012 1:00 < 1 1 Písek Otava 264 154,0 4. 7. 2012 15:20 > 1 1 Tab. 2 Přehled vydaných PVI v období od 2. 7. do 8. 7. 2012. Tab. 2. Summary of warnings issued from 2nd to 8th July 2012. Datum vydání Čas vydání Číslo PVI Jev Platnost Kraje 2. 7. 2012 11:18 2012/47 Velmi silné bouřky 2. 7. 15:00 3. 7. 8:00 A, S, P (KT), J, E, H, L, J Velmi silné bouřky 3. 7. 12:00 3. 7. 23:00 B, Z, M, T Silné bouřky 2. 7. 15:00 3. 7. 8:00 P (s výjimkou KT), U Velmi silné bouřky 3. 7. 12:00 4. 7. 6:00 A, S, P, C, E, H, L, J, B, Z, M, T 3. 7. 2012 10:54 2012/48 Silné bouřky 3. 7. 12:00 3. 7. 22:00 K, U Povodňová bdělost 3. 7. 15:00 4. 7. 8:00 P 4. 7. 2012 11:14 2012/49 Silné bouřky 5. 7. 12:00 6. 7. 22:00 CZ 6. 7. 2012 11:01 2012/50 Silné bouřky 6. 7. 14:00 6. 7. 23:00 A, S, K, P, L, U Silné bouřky 6. 7. 16:00 7. 7. 22:00 C, E, H, J, B, Z, M, T Velmi silné bouřky 8. 7. 15:00 8. 7. 22:00 A, S, C, E, H, L, J, M Silné bouřky 8. 7. 14:00 8. 7. 18:00 K, P, U, 8. 7. 2012 11:09 2012/51 Silné bouřky 8. 7. 15:00 9. 7. 00:00 B, Z, T Povodňová bdělost 8. 7. 15:00 8. 7. 20:00 P (KT), L (CL, LB), U (DC) Vysvětlivky Kraje: A Hlavní město Praha, S Středočeský, C Jihočeský, K Karlovarský, P Plzeňský, U Ústecký, L Liberecký, H Královéhradecký, E Pardubický, J Vysočina, B Jihomoravský, Z Zlínský, M Olomoucký, T Moravskoslezský; CZ Česká republika Města: KT Klatovy; CL Česká Lípa; LB Liberec; DC Děčín byly ve staniční síti naměřeny úhrny srážek od několika milimetrů na Moravě a ve Slezsku až po 147 mm na Šluknovsku. Podle meteorologických radarů jsou však na Klatovsku, kde automatické srážkoměry naměřily do 100 mm, pravděpodobné úhrny přes 150 milimetrů na místech, kde srážkoměry nejsou. Množství spadlých srážek i jejich územní rozložení se v jednotlivých dnech lišilo. Nejvydatnější srážky se vyskytovaly ve dnech 2. 7. v severozápadní polovině Čech, 3. 7. na jihozápadě Čech a ve východních Čechách, 5. 7. lokálně v jižních a severních Čechách. Dne 6. 7. bouřky s vydatnými srážkami zasáhly různé části republiky. V dalších dvou dnech se vydatnější srážky už objevovaly jen ojediněle a nepřesáhly 60 mm/24 hodin. Je třeba zdůraznit, že podle výpočtů z měření meteorologických radiolokátorů na některých místech spadlo i více srážek než podle měření ze srážkoměrů. Vzhledem k tomu, že většina srážek byla spojena s bouřkami, naměřené (vypočtené) srážky ve skutečnosti spadly za období od 10 minut do několika málo hodin (maximálně 3 hodiny). 1.4 Výskyt dalších nebezpečných jevů spojených s bouřkovou činností od 2. do 8. července 2012 Kromě již zmíněných srážek, bouřky v tomto období přinesly i další nebezpečné doprovodné jevy, jako jsou nárazy větru nebo kroupy. Na obr. 8 jsou znázorněny zásahy Hasičského zahraného sboru (HZS), uskutečněné na základě volání na tísňovou linku 112, spojené většinou s čerpáním vody a čištěním ucpaných koryt říček a kanálů nebo uklízením komunikací po popadaných stromech a větvích a pomocí v postižených oblastech. Naměřené nárazy větru dosahovaly během celého období až 27 m/s, nejvíce, 28 m/s, bylo naměřeno 2. 7. na Svatouchu a 31 m/s téhož dne v Kuchařovicích. Kroupy jsou výrazně lokální meteorologický jev, který je zřídka zaznamenaný na jednotlivých stanicích. Proto pro identifikaci výskytu krup se používají i informace z meteorologických radiolokátorů (odrazivost) nebo i ze sdělovacích prostředků. Ze všech těchto zdrojů vyplývá i poměrná četnost výskytu krup ve zmíněném období v různých částech republiky, a to až do průměru krup 7 cm. Dne 8. 7. po 15 h SELČ zasáhlo Strakonice a okolí výrazné bouřkové jádro s odrazivostí přes 60 dbz. Odtud byly hlášeny kroupy o průměru 2 až 7 cm, které způsobily značné škody. Mimoto došlo k lokálním zatopením a jednotlivým polomům v delším pásu. 2. HYDROLOGICKÉ VYHODNOCENÍ Srážky, které spadly v období od 2. 7. do 8. 7. 2012 na území České republiky, vyvolaly lokálně i hydrologickou odezvu. Stupně povodňové aktivity (dále SPA) byly dosaženy po silných srážkách v noci ze 3. 7. na 4. 7. na jihu Čech a ve dnech 5. 7. a 7. 7. na severu Čech. Na ostatním území republiky došlo k lokálním vzestupům hladin říček a potoků, ovšem bez dosažení SPA. Meteorologické Zprávy, 65, 2012 141

Obr. 6 Celkové množství srážek od 2. 7. 2012, 08 SELČ do 8. 7. 2012, 08 SELČ vypočtené z údajů operativně dostupných stanic. Fig. 6. Precipitation totals from 2nd July 2012 08 CEST to 8th July 2012 08 CEST computed from operatively available stations. Obr. 7 Celkové množství srážek od 2. 7. 2012 08 SELČ do 8. 7. 2012 08 SELČ vypočtené z měření meteorologických radiolokátorů kombinovaných s údaji operativně dostupných stanic. Fig. 7. Precipitation totals from 2nd July 2012 08 CEST to 8th July 2012 08 CEST computed from radar measurement combined to operatively available stations. 2.1 Povodně v jižních Čechách Na počátku července byly průtoky na horní Otavě podprůměrné, dosahovaly 30 až 60 % dlouhodobého měsíčního průměru. Vodnosti se pohybovaly mezi 180 a 270denní vodou, což znamená, že nasycenost povodí byla obvyklá pro toto roční období. Povodeň, vyvolaná silnými srážkami 3. 7. 2012, zasáhla nejvýrazněji povodí horní Otavy. Na středním a dolním úseku Otavy se povodňové stavy týkaly pouze hlavního toku. Vysoká intenzita srážek způsobila, že vzestup vodních stavů byl extrémně rychlý. V Sušici se například průtok Otavy zvedl za 3 hodiny o 100 m 3.s 1 a během tří hodin došlo také k překroční všech tří povodňových stupňů. Až po soutok Otavy s Ostružnou se na vzestupu hladiny Otavy výrazně podílel i přítok z menších toků a říček mezipovodí, na středním a dolním úseku bylo už stoupání vodních stavů způsobeno hlavně postupem povodňové vlny korytem toku. Transformace v korytě Otavy vlnu zplošťovala, a proto tvar vrcholu vlny ve vodoměrných profilech Katovice a Písek už není tak ostrý. Průtoková kulminace na dolní Otavě má vlivem této transformace dokonce menší hodnotu než ve střední části. Pozorované maximální průtoky Křemelné ve Stodůlkách a Otavy v Sušicích se vyskytují s pravděpodobností jednou za 2 až 5 let. V těchto profilech byl také mírně překročen 3. SPA. Na Otavě v Rejštejně a na Ostružné v Kolinci nejvyšší hladiny dosáhly 2. SPA a na dolní Otavě pouze 1. SPA. V následující tab. 1 jsou prezentované některé hydrologické charakteristiky na tocích na jihu Čech pro zmíněné období. 2.2 Povodně na severu Čech Na severu Čech nejintenzivnější odtokovou odezvu způsobily srážky spadlé 5. 7. a 7. 7. 2012 do již poměrně nasyceného povodí Lužické Nisy a Kamenice. Průtoky v povodí Smědé se na počátku července pohybovaly pod průměrem pro měsíc červenec a vodnosti byly mezi 270 a 330denními průtoky. Po silných bouřkách v noci 2. 7. došlo k vzestupům hladin a vodnosti byly 3. 7. na úrovni 10denních průtoků. Povodňovou epizodu na toku Smědé způsobila přívalová srážka ze dne 5. 7. 2012, která spadla na střední a dolní část povodí v časovém rozmezí od 20 do 22 SELČ. Nejvyšší úhrn byl naměřen na stanici Bedřichov-Nová Louka, a to 77,8 mm. Odhady na základě meteorologického radaru ukázaly, že v centru srážkového pole mohl 3hodinový úhrn přesáhnout 100 mm. Následkem konvektivních srážek došlo v profilu Předlánce na řece Smědé k rychlému vzestupu hladiny, vodní stav se od 21 SELČ do půlnoci zvýšil ze 45 cm na 252 cm a překročil 3. SPA. Řeka kulminovala 6. 7. 2012 ve 2 SELČ 142 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Obr. 8 Hlášení o zásazích Hasičského záchranného sboru ze dne 2. 7. 2012 od 21:12 SELČ do 22:12 SELČ. Fig. 8. Report from rescue operations of Fire Rescue Brigade from 2nd July 2012 21:12 CEST to 22:12 CEST. na úrovni průtoku s dobou opakování 5 let (obr. 9). Velmi rychle však došlo také k poklesu, v ranních hodinách již nebyl překročen žádný SPA. Kromě Smědé bylo srážkami zasaženo také povodí Lužické Nisy, Kamenice a Mandavy, zde došlo pouze k dosažení 1. SPA na několika měrných profilech. Toky kulminovaly převážně na úrovni jednoleté vody. V sobotu 7. 7. 2012 zasáhly povodí Mandavy a Kamenice dvě vlny silných srážek. Úhrny nebyly tak velké jako 5. 7., odhady na základě meteorologického radaru ukázaly, že v centru srážkového pole se mohl tříhodinový úhrn pohybovat kolem 50 mm, v kombinaci s nasyceným povodím však vyvolaly opět rychlou odtokovou odezvu. Na Mandavě ve Varnsdorfu byl překročen 3. SPA (obr. 10), řeka zde stoupla od 2:00 do 4:10 SELČ z 33 cm na 142 cm a kulminovala na úrovni průtoku přesahující dvouletou vodu. Obr. 9 Časový vývoj průtoků v povodí Smědé od 2. 7. do 10. 7. 2012. Fig. 9. Time course of discharges at Smědá catchment from 2nd to 10th July 2012. Druhá vlna bouřek zasáhla povodí Mandavy v odpoledních hodinách a způsobila opětovný krátkodobý vzestup hladiny nad 3. SPA. V povodí Kamenice nejintenzivněji reagovala říčka Chřibská Kamenice, jejíž hladina stoupla ve Všemilech během tří hodin o 100 cm a v kulminaci zde byl dosažen průtok s dobou opakování překračující hranici 5 let. Samotná Kamenice překročila v Hřensku 2. SPA (obr. 11) a kulminovala na úrovni překračující jednoletou vodu. V průběhu této povodňové epizody byl zasažen profil Předlánce na toku Smědé, pro který je počítána hydrologická předpověď pomocí modelu AquaLog. Model však nebyl schopen, vzhledem k nemožnosti přesně predikovat konvekční srážky meteorologickými modely, předpovědět odtokovou odezvu toku s dostatečným předstihem. 3. ČINNOST PŘEDPOVĚDNÍCH PRACOVIŠŤ ČHMÚ A VYHODNOCENÍ VYDANÝCH VÝSTRAH Zvládnutí povodně a nezbytných funkcí předpovědní služby ČHMÚ ve zmíněném období si nevyžádalo zvláštní operativní opatření, s výjimkou zavedení mimořádné noční služby na pobočce v Českých Budějovicích dne 4. 7. a prodloužení pracovní doby hydrologického pracoviště v Praze ve dnech 5. a 6. 7. 2012 v pozdějších odpoledních hodinách. 3.1 Předpovědní výstražné informace (dále PVI) vydané v rámci Systému integrované výstražné služby (dále SIVS) V období od 2. do 8. 7. 2012 bylo v rámci SIVS vydáno 5 PVI. Tyto informace jsou vydávány s předstihem zpravidla 6 až 36 hodin před výskytem nebezpečných jevů. Všechny s výjimkou jedné obsahovaly předpověď několika jevů současně. Jejich přehled je uveden v tab. 2. Nejsou zde pouze uvedeny PVI na vysoké teploty, protože tento nebezpečný jev není z hlediska tohoto hodnocení podstatný. Z pěti vydaných PVI byly tři vyhodnoceny jako úspěšné a dvě částečně úspěšné. Žádná z výstrah nebyla hodnocena jako neúspěšná. Úspěšné byly PVI 2012/47, 2012/49 a 2012/50. Výskyt nebezpečných jevů se plošně, intenzitou i časově shodoval s PVI bez výraznějších Meteorologické Zprávy, 65, 2012 143

Obr. 10 Časový vývoj průtoku na Mandavě ve Varnsdorfu od 2. 7. do 10. 7. 2012. Fig. 10. Time course of discharge on Mandava river at Varnsdorf from 2nd to 10th July 2012. Obr. 11 Časový vývoj průtoku na Kamenici ve Hřensku od 2. 7. do 10. 7. 2012. Fig. 11. Time course of discharge on Kamenice river at Hřensko from 2nd to 10th July 2012. rozdílů. Částečně úspěšné PVI 2012/48 a 2012/51 podchytily časový výskyt i intenzitu bouřek, avšak předpokládaly výskyt nebezpečných jevů na větší ploše území ČR, než byla následná realita. 3.2 Informace o výskytu nebezpečných jevů (dále IVNJ) vydané v rámci SIVS Za sledované období bylo vydáno celkem 30 IVNJ. Jejich vydání informuje o aktuálním nebo bezprostředním výskytu nebezpečného jevu a popisuje jeho předpokládaný další vývoj v nejbližších hodinách. V případě bouřkových jevů je předpověď zaměřena zejména na trvání a směr postupu silných bouřek a intenzitu doprovodných nebezpečných jevů (intenzitu přívalových srážek, výskyt krup, nárazy větru). V případě povodňových jevů se předpověď soustředí na překročení 3. SPA na vodních tocích v postižených povodích, očekávanou dobu trvání průtoků nad hranicí 3. SPA, postup povodňové vlny a rychlost opětovného poklesu hladin. Všechny vydané IVNJ bylo možno považovat za úspěšné. V některých případech byly srážkové úhrny nižší, než byl původní předpoklad, nebo vydatné srážky spadly mimo srážkoměrné stanice, proto lze srážkové úhrny odhadovat pouze z radarových sumací. Přesto IVNJ splnily svůj účel, indikovaly výskyt nebezpečných jevů a poskytly informaci o jejich aktuálním stavu a dalším vývoji jak záchranným složkám (především Hasičskému záchrannému sboru, obcím s rozšířenou působností), tak i široké veřejnosti na webových stránkách ČHMÚ. 4. ZÁVĚR Mimořádné bouřkové období na začátku července 2012 bylo způsobeno přibližně týden trvající synoptickou situací, kdy se nad střední Evropou udržovalo výrazné frontální rozhrání mezi chladnou vzduchovou hmotou nad západní Evropou a velmi teplou vzduchovou hmotou, která převládala nad východní a částečně i střední Evropou. Ve vlhkém instabilním vzduchu se na území České republiky denně vytvářely intenzivní bouřky, ojediněle doprovázené přívalovými srážkami, kroupami a nárazy větru. V některých částech republiky přívalové srážky způsobily vzestupy hladin řek s dosažením až 3. SPA. Ojediněle se vyskytovaly kroupy o velikosti až tenisových míčků a silné nárazy větru kácely či lámaly stromy a způsobovaly komplikace nejen v silniční a železniční dopravě, ale působily škody i v zemědělství, energetice a dalších odvětvích. Pojišťovny vyčíslují škody, bouřky způsobily i lokální povodně a bohužel mají na svědomí i jeden lidský život. Systém integrované výstražné služby splnil svou funkci. Pomocí předpovědních výstražných informací bylo varováno před rizikem silných bouřek s nebezpečnými doprovodnými jevy i před možnými vzestupy hladin řek. Následně při vlastní bouřkové činnosti byly vydávány informace o aktuální situaci a předpokládaném vývoji v nejbližších hodinách. Během hodnoceného 7denního bouřkového období byly všechny výstrahy vydány a distribuovány včas, k tomu pomohla i vzájemná spolupráce a komunikace mezi centrálním předpovědním pracovištěm v Praze-Komořanech a regionálními pracovišti na pobočkách ČHMÚ. Vydané výstrahy potvrdily akceschopnost předpovědní a varovné služby i v nočních hodinách. Tyto povodně opět potvrdily, že při povětrnostních situacích, kdy hrozí výskyt silných bouřek, je časově a prostorově přesná předpověď průtoku v delším časovém předstihu před samotným výskytem srážek stále mimo možnosti hydrologických předpovědních pracovišť. Moderní nástroje pro operativní sledování hydrometeorologické situace nám alespoň umožňují reagovat bezprostředně po výskytu silných bouřek a využít čas přesunu bouřky nebo doběhu vody do koryt toků pro varování do oblastí, kde ještě žádné škody nevznikly. Pro další práci hydrologické předpovědní služby bude účelné rozvíjet a do operativní praxe více začlenit variantní hydrologické předpovědi, které umožňují lépe kvantifikovat riziko vzniku povodně. Zdroj dat a informací: ČHMÚ, www.chmi.cz, http://hydro.chmi.cz/hpps. Lektor (Reviewer): RNDr. Petr Novák, Ph.D. 144 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

ČESKÝ TEPLOTNÍ REKORD DOBŘICHOVICE 20. 8. 2012 Luboš Němec, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Praha, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, nemec@chmi.cz The Czech temperature record in Dobřichovice on 20 August 2012. The article discusses the record air temperature in the town of Dobřichovice (Central Bohemia) on 20 August 2012. It briefly assesses the synoptic situation and conditions at the time when the maximum temperature was measured, and compares the Dobřichovice station with the surrounding stations and this year s summer with the warmest summers over the last 50 years. KLÍČOVÁ SLOVA: rekord teplotní Česká republika 2012 KEY WORDS: Temperature record Czech Republic 2012 1. ÚVOD Podle [1] je podnebí dlouhodobý charakteristický režim počasí podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskými zásahy. Je tedy určeno nejen průměrnými hodnotami jednotlivých meteorologických prvků, ale i jejich proměnlivostí a extrémy. I když se v současné době věnuje různým rekordům zbytečně velká pozornost, je překonání hodnoty 40,2 C, která byla dosud pokládána za nejvyšší teplotu naměřenou na standardní meteorologické stanici v České republice, událostí, které by měla být věnována naše pozornost. V pondělí 20. srpna 2012 v 15:20 SELČ byla na stanici Dobřichovice (14 16'33" v. d., 49 56'00" s. š.) naměřena teplota vzduchu 40,4 C. Tím byl překonán dosud uznávaný teplotní rekord pro Českou republiku z 27. července 1983 naměřený v Praze-Uhříněvsi ve Výzkumném ústavu živočišné výroby. 2. PODMÍNKY PŘÍHODNÉ PRO VZNIK TEPLOTNÍHO MAXIMA Stanice v Dobřichovicích přešla na automatické měření v březnu 2011 a kalibrace stanice a teplotního čidla proběhla 31. 1. a 8. 2. 2011. Stanice se nachází v údolí řeky Berounky, orientované ve směru jihozápad severovýchod, asi 25 km od centra Prahy na zahradě rodinného domku na okraji obce. Mezi stanicí a okrajem říční nivy se nachází téměř jeden kilometr široký pás pole, na kterém už byla sklizena úroda obilí, a plochu pokrýva- Tab. 1 Průměr měsíčních maxim teploty 2001 až 2012 (2011). Table 1. Average of maximum monthly temperatures between 2001 and 2012 (2011). Stanice Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Dobřichovice 10,5 13,6 20,5 26,0 30,3 32,6 35,5 34,0 29,3 23,4 15,7 10,6 Kralupy 10,0 12,3 18,7 25,5 29,2 31,5 34,2 32,8 28,0 21,8 15,0 9,9 Neumětely 10,3 13,4 19,7 24,9 29,4 31,9 34,3 33,2 28,7 22,9 15,3 10,2 Praha, Karlov 10,6 13,2 19,7 25,3 29,4 31,9 34,6 33,1 28,4 22,6 15,9 10,4 Praha, Klementinum 10,8 12,6 18,8 24,9 29,1 31,8 34,0 32,0 27,6 21,9 15,5 10,6 Praha, Libuš 10,2 12,4 19,1 24,6 28,8 31,2 33,7 32,5 28,1 22,4 15,1 9,9 Praha, Uhříněves 10,1 12,9 19,8 25,3 29,8 32,0 34,5 32,5 28,7 22,7 15,8 10,3 Brandýs nad Labem 10,6 12,4 19,3 25,4 29,4 31,6 34,4 33,0 28,6 22,8 15,8 10,3 Semčice 9,1 11,6 18,3 24,8 28,7 31,0 33,9 32,4 28,0 22,0 14,9 9,2 Tuhaň 10,7 12,4 19,2 25,8 29,3 31,6 34,4 33,1 28,4 22,5 15,7 10,0 Nedrahovice, Rudolec 9,9 12,3 19,7 24,9 29,5 32,2 34,0 32,7 28,4 22,8 14,8 9,9 Doksany 10,3 12,6 19,3 25,6 29,5 32,1 34,7 33,5 28,4 22,5 15,5 9,9 Tab. 2 Česká republika, nejvyšší N-denní teplota (průměr 28 stanic). Table 2. Czech Republic, the highest N-day temperature (averaged across 28 stations). Rok 1 2 3 5 10 30 60 1983 26,3 24,7 23,8 22,0 21,5 20,4 18,8 1994 26,3 26,2 26,0 25,6 24,6 22,3 20,4 2003 25,5 24,6 24,1 23,4 22,7 21,3 19,5 2005 26,8 26,2 24,9 23,1 20,5 17,9 17,3 2012 25,8 24,1 23,5 22,3 20,5 18,8 18,5 MAX 26,8 26,2 26,0 25,6 24,6 22,3 20,4 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 145

Obr. 3 Přízemní tlakové pole (bílé čáry) a geopotenciál hladiny 500 hpa (barevně) 20. 8. 2012 14 h SELČ [2]. Fig. 3. Surface pressure field (white lines) and 500 hpa geopotential height (colour) on 20 August 2012 at 14:00 CEST [2]. Obr. 1 Stanice Dobřichovice. Fig. 1. The Dobřichovice station. lo strniště. Na obr. 1 je pohled na stanici směrem k severozápadu, obr. 2 udává polohu stanice v nejbližším okolí. Ve dnech 17. až 20. srpna byla předběžně vyhodnocena synoptická situace jako centrální anticyklona, od jihozápadu trval příliv velmi teplého vzduchu (obr. 3, 4). Denní maximum v Dobřichovicích i plošný průměr (podle vybraných 28 stanic v ČR [6]) denních maxim teploty postupně stoupal od 11. do 20. srpna (obr. 7). S radostí můžeme zjistit, že už 16. srpna ČHMÚ předpovídal mimořádně vysoká maxima teploty, s vrcholem právě na pondělí 20. srpna. Rozložení teploty v Evropě ve 14 hodin SELČ je na obr. 5, rozložení denního maxima v ČR je na obr. 6. Mapka byla zhotovena v prostředí CLIDATA GIS metodou ClidataDEM. Výskyt absolutního maxima právě v Dobřichovicích není žádné překvapení. Malá nadmořská výška stanice, středně hluboké, dostatečně široké údolí, které omezuje proudění, Obr. 4 Geopotenciál (bílé čáry) a teplota hladiny 850 hpa (barevně) 20. 8. 2012 14 h SELČ [2]. Fig. 4. 850 hpa geopotential height (white lines) and temperature (colour) on 20 August 2012 at 14:00 CEST [2] Obr. 5 Teplota ve 2 m 20. 8. 2012 14 h SELČ [2]. Fig. 5. Temperature at 2m on 20 August 2012 at 14:00 CEST [2]. Obr. 2 Letecká mapa Dobřichovic. Fig. 2. Aerial map of Dobřichovice. ale umožňuje neomezený sluneční svit a sousedství s dostatečně velkou plochou sklizeného pole, to vše vytváří podmínky pro výskyt extrémních maxim teploty vzduchu. V tab. 1 jsou uvedeny průměry měsíčních maxim z okolních níže položených stanic za období od roku 2001. 146 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

22 21 20 y = 0,0457x - 74,21 R² = 0,2548 19 t [ C] 18 17 16 15 Obr. 6 Teplotní maximum 20. 8. 2012 v ČR. Fig. 6. Maximum temperature in the Czech Republic on 20 August 2012. 14 1961 1971 1981 1991 2001 2011 Datum Obr. 9 Průměrná srpnová teplota v ČR 1961 2012. Fig. 9. Average August temperatures in the Czech Republic between 1961 and 2012. t [ C] 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 Dob ichovice 5. 8. 10. 8. 15. 8. 20. 8. 25. 8. 30. 8. Datum Obr. 7 Denní maximum teploty v Dobřichovicích a v ČR v srpnu 2012. Fig. 7. Maximum daily temperatures in Dobřichovice and in the Czech Republic in August 2012. t [ C] 30 25 20 15 10 5 Dob ichovice 2001 až 2012 R 1961 až 2012 0 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10. 1.11. 1.12. 1.1. Datum Obr. 8 Roční chod denního maxima teploty na stanici Dobřichovice 2001 2012 a v ČR 1961 2012. Fig. 8. Annual variation of the maximum daily temperature at the Dobřichovice station in 2001 and 2012 and in the Czech Republic between 1961 and 2012. Mimořádnost výskytu absolutního maxima je podtržena tím, že v druhé půlce srpna už vzhledem k ročnímu chodu denní maxima klesají. Na obr. 8 je roční průběh průměru denních maxim v Dobřichovicích za období 2001 až 2012 a v ČR za období 1961 až 2012 (průměr 28 vybraných stanic). Krátká dobřichovická řada se vyznačuje velkými výkyvy a vrchol 20. srpna je velmi ovlivněn právě popisovaným rekordním maximem. R t [ C] 12 11 10 9 8 7 y = 0,0361x - 63,405 R² = 0,2832 6 1961 1971 1981 1991 2001 2011 Datum Obr. 10 Průměrná teplota leden až srpen v ČR 1961 2012. Fig. 10. Average January to August temperatures in the Czech Republic between 1961 and 2012. 3. KRÁTKÉ ZHODNOCENÍ Nebereme-li v úvahu zcela mimořádné maximum z 20. srpna, je možné tvrdit, že letošní léto, ale i průběh teploty od začátku roku nijak výjimečný nebyl. Průměrná republiková teplota v srpnu je jen o málo vyšší než hodnota, kterou udává trend od roku 1961 (obr. 9). Totéž platí i pro letní období červen až srpen. Za zmínku však stojí, že pro srpen vychází největší oteplení ze všech měsíců roku: 0,046 C.r 1. Průměrná teplota v ČR od začátku roku přesně odpovídá trendu (obr. 10). Přehled nejvyšší denní a vícedenní teploty v roce 2012 a vybrané nejteplejší sezony jsou v tab. 2. V tomto srovnání vychází jako zcela jasně nejteplejší sezona léto roku 1994. Letošní hodnoty převážně odpovídají trendu. Do konce srpna bylo letos 47 letních dnů s denním maximem 25 C a 12 dnů tropických s denním maximem 30 C. Obě tyto hodnoty se výrazně neodchylují od hodnot odhadnutých na základě lineárního trendu za celé sledované období 1961 až 2012 a zcela výrazně zaostávají za počty z let 1994 a 2003 (obr. 11, 12). Předběžně tedy můžeme letošní léto hodnotit jako teplotně, v porovnání s trendem 1961 až 2012, jen slabě nadprůměrné, s teplým obdobím od 28. června do 8. července a od 18. do 24. srpna a s překonáním absolutního maxima teploty 20. srpna. Literatura: [1] SOBÍŠEK, B. et al., 1993 Meteorologický slovník výkladový a terminologický. 1. vyd. Praha: Academia, 594 s. ISBN 80-85368-45-5. Meteorologické Zprávy, 65, 2012 147

70 60 50 y = 0,311x - 583,07 R² = 0,2398 25 20 y = 0,122x - 236,1 R² = 0,1744 Po et dn 40 30 Po et dn 15 10 20 10 0 1961 1971 1981 1991 2001 2011 Datum Obr. 11 Počet letních dnů v ČR 1961 2012. Fig. 11. Number of summer days in the Czech Republic between 1961 and 2012. [2] 500 hpa Geopotential (gpdm)und Bodendruck (hpa), 850 hpa Temperatur (Grad), 2 m Temperatur (Grad) Dostupné na WWW: <www.wetterzentrale.de/topkarten>. [3] KRŠKA, K. MUNZAR, J., 1984. Teplotní zvláštnosti tropického léta 1983 v ČSSR a v Evropě. Meteorologické Zprávy, roč. 37, č. 2, s. 33 40. ISSN 0026-1173. [4] KRŠKA, K. RACKO, S., 1996. Mimoriadne teplé leto 1994 v Českej a Slovenskej republike. Meteorologické Zprávy, roč. 49, č. 1, s. 12 20. ISSN 0026-1173. 5 0 1961 1971 1981 1991 2001 2011 Datum Obr. 12 Počet tropických dnů v ČR 1961 2012. Fig. 12. Number of tropical days in the Czech Republic between 1961 and 2012. [5] PAVLÍK, J. NĚMEC, L. TOLASZ, R. VALTER, J., 2003. Mimořádné léto roku 2003 v České republice. Meteorologické Zprávy, roč. 56, č. 6, s. 161 165. ISSN 0026-1173. [6] NĚMEC, L., 2012. Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2012. Topenářství instalace, č. 5, s. 52 53. ISSN 1211-0906. Lektor (Reviewer) RNDr. R. Tolasz, Ph.D. INFORMACE RECENZE BIOKLIMA 2012 BIOKLIMATOLOGIE EKOSYSTÉMŮ Ve dnech 29. až 31. srpna 2012 se v Ústí nad Labem uskutečnila společná konference České a Slovenské bioklimatologické společnosti. Úvodní uvítací projevy přednesli děkan Přírodovědecké fakulty univerzity Jana Evangelisty Purkyně doc. Dr. Jaroslav Pavlík, CSc., ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Ing. Václav Dvořák, Ph.D. a předseda Slovenské bioklimatologické společnosti doc. RNDr. Bernard Šiška, Ph.D. Na plenárním zasedání, řízeném profesorem Jörgem Matschullatem z Technické univerzity v saském Freibergu, prezentovali své přednášky profesor António Lopes z univerzity v Lisabonu, profesor Radovan Pokorný z Mendelovy univerzity v Brně, dr. Helfried Scheifinger z rakouské meteorologické služby (ZAMG) ve Vídni a profesor Krzysztof Błażejczyk z univerzity ve Varšavě. Kromě četných českých a slovenských účastníků přijali účast také bioklimatologové z Litvy, Maďarska, Německa, Polska, Portugalska a Rakouska. Celkově přednesli 37 přednášek (všechny byly předneseny v angličtině, což bylo v tomto systému s dlouhou tradicí určitou premiérou) a vystavili 39 posterů. Sekce byly věnovány tématům: variabilita městského klimatu, lesní a zemědělská klimatologie, agroekologie a změny klimatu, fenologie a aerobiologie, humánní bioklimatologie a zoobioklimatologie. Vedli je ve dvou paralelních prostorách postupně Dr. Tomáš Středa, Dr. Pavol Nejedlík, prof. Zdeněk Žalud, Ing. Lenka Hájková, doc. Bernard Šiška, Dr. Hana Středová a prof. Jaroslav Škvarenina. Organizační výbor připravil a uskutečnil v průběhu konference exkurzi do pivovaru a zámku Velké Březno a na závěr exkurzi na Mezní louku s pěší túrou na Pravčickou bránu v nedalekém Českosaském Švýcarsku, kde klimatologové zažili v krásném terénu na vlastní kůži rozmary počasí slunce i intenzivní déšť. Příští biometeorologickou konferenci chystají slovenští kolegové podle ředitele divize Slovenského hydrometeorologického ústavu pana RNDr. Pavla Nejedlíka, CSc. v druhém týdnu září 2013 na slovenském Záhoří ve městě Skalica. Jiří Nekovář, Lenka Hájková Přednáškový sál Přírodovědecké fakulty UJEP, kde se konala konference Bioklima 2012. Foto: Dáša Richterová Během konference bylo vystaveno 39 posterů. Foto: Dáša Richterová 148 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

VÝVOJ TEPLOTY VZDUCHU V OBDOBÍ 1961 2010 NA VYBRANÝCH STANICÍCH POBOČKY PRAHA Jiří Nekovář, Václav Pokorný, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Praha, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4-Komořany, jiri.nekovar@chmi.cz, pokorny@chmi.cz Air temperatures at some of the Prague Regional Office s stations between 1961 and 2010. The contribution reviews the development of air temperatures in three altitude zones represented by six selected stations operated by the CHMI in the region covered by the Prague Regional Office. The authors ask the question of whether the current climate change (represented by air temperature) is manifest differently at low, medium and higher altitudes in the area under review. They have plotted graphs of average daily temperatures and daily maximums and minimums for the period from 1961 to 2010 and also for shorter periods from 1961 to 1985 and from 1986 to 2010. A statistically significant upward trend has been discerned in most of the data series for the whole period. KLÍČOVÁ SLOVA: teplota vzduchu oteplení KEY WORDS: air temperature warming 1. ÚVOD Článek popisuje vývoj průměrné měsíční a roční teploty vzduchu, měsíčních a ročních průměrů denního maxima a minima teploty na vybraných stanicích území pražské pobočky (zhruba je to povodí Jizery, Sázavy a dolního toku Vltavy a Berounky) za posledních padesát let. Stanice byly vybrá- Tab. 1 Koeficienty determinace R 2 závislosti průměrné měsíční (roční) teploty vzduchu na čase. Table 1. Coefficients of determination, R 2, of average monthly (annual) air temperature as a function of time. T Lineární Polynom 3. st. Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Rok 0,287 0,329 0,264 0,242 0,376 0,363 0,306 0,340 0,277 0,284 0,387 0,367 Leden 0,052 0,081 0,065 0,055 0,065 0,060 0,097 0,116 0,093 0,068 0,083 0,083 Duben 0,190 0,100 0,064 0,078 0,129 0,119 0,383 0,377 0,359 0,408 0,422 0,395 Červenec 0,159 0,165 0,166 0,076 0,150 0,176 0,168 0,182 0,200 0,131 0,160 0,194 Říjen 0,003 0,001 0,000 0,004 0,035 0,028 0,035 0,036 0,057 0,064 0,115 0,075 Tab. 2 Koeficienty determinace R 2 závislosti průměru denních maxim teploty vzduchu na čase. Table 2. Coefficients of determination, R 2, of average maximum daily air temperature as a function of time. TMA Lineární Polynom 3. st. Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Rok 0,274 0,312 0,153 0,112 0,308 0,243 0,321 0,332 0,186 0,129 0,344 0,248 Leden 0,082 0,098 0,073 0,041 0,065 0,089 0,156 0,156 0,106 0,061 0,084 0,095 Duben 0,118 0,123 0,039 0,039 0,121 0,090 0,364 0,361 0,329 0,312 0,390 0,318 Červenec 0,110 0,157 0,093 0,043 0,103 0,078 0,147 0,163 0,115 0,087 0,129 0,100 Říjen 0,024 0,007 0,044 0,005 0,002 0,000 0,053 0,031 0,091 0,073 0,121 0,055 Tab. 3 Koeficienty determinace R 2 závislosti průměru denních minim teploty vzduchu na čase. Table 3. Coefficients of determination, R 2, of average minimum daily air temperature as a function of time. TMI Lineární Polynom 3. st. Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Souš Svratouch Přibyslav Ruzyně Tuhaň Brandýs Rok 0,290 0,315 0,125 0,202 0,386 0,350 0,400 0,331 0,164 0,331 0,387 0,352 Leden 0,053 0,062 0,038 0,052 0,055 0,061 0,117 0,090 0,059 0,059 0,068 0,087 Duben 0,138 0,077 0,003 0,025 0,058 0,058 0,180 0,375 0,283 0,417 0,285 0,286 Červenec 0,343 0,197 0,160 0,111 0,381 0,332 0,372 0,248 0,338 0,247 0,403 0,363 Říjen 0,017 0,001 0,009 0,009 0,060 0,041 0,071 0,037 0,049 0,035 0,091 0,064 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 149

Obr. 1 Průměrná roční teplota vzduchu 1961 až 1985. Fig. 1. Average annual air temperature between 1961 and 1985. Obr. 2 Průměrná roční teplota vzduchu 1986 až 2010. Fig. 2. Average annual air temperature between 1986 and 2010. Obr. 3 Průměrná roční teplota vzduchu 1961 až 2010. Fig. 3. Average annual air temperature between 1961 and 2010. ny tak, aby každé výškové pásmo bylo zastoupené dvěma stanicemi. Práce je věnována otázce, jak se aktuální klimatická změna vyjádřená změnou teploty vzduchu projevuje v různých nadmořských výškách. Byly zpracovány grafy za celé období 1961 2010 a roční průměry teploty i za kratší období 1961 1985 a 1986 2010. Pokud považujeme za správné tvrzení, že současná klimatická změna se datuje od druhé poloviny osmdesátých let 20. století, pak toto rozdělení zhruba odpovídá poslednímu období před současnou klimatickou změnou a období od jejího nástupu do dnešní doby. Nížinné polohy zastupují stanice Brandýs nad Labem (179 m nad mořem, 14 39'38" v. d., 50 11' 23" s. š.) a Tuhaň (160 m, 14 31'14" v. d., 50 17'43" s. š.), střední polohy stanice Praha, Ruzyně (364 m, 14 15'28" v. d., 50 06'03" s. š.) a Přibyslav, Hřiště (530 m, 15 45'45" v. d., 49 34'58" s. š.), vyšší polohy stanice Svratouch (737 m, 16 02'03" v. d., 49 44'06" s. š.) a Desná, Souš (772 m, 15 19'11" v. d., 50 47'22" s. š.). Do Tuhaně byla stanice přemístěna v roce 1993 z Tišic (168 m, 14 32'54" v. d., 50 16'39" s. š.). Stanice Praha, Ruzyně byla v roce 1976 přemístěna od hangáru C do současné polohy. Na všech stanicích se postupně změnil způsob měření. Radiační kryt nahradil meteorologickou budku, a teplotní čidlo původní teploměry. Autoři si jsou vědomi, že výsledky mohou být částečně ovlivněny těmito změnami, avšak zkoumání homogenity jednotlivých teplotních řad by příliš ovlivnilo celkový rozsah článku. Stanice Svratouch neleží na území pražské pobočky, ale v blízkém sousedství a je významná pro účel hodnocení. Kromě celoročních průměrných dat byl vybrán z každého ročního období jeden měsíc, a to leden, duben, červenec a říjen. V grafech jsou hodnoty proloženy přímkou nebo polynomem třetího stupně. Obrázky ukazu- 150 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

jí průběh měsíčních a ročních hodnot za padesátileté a dvě dvacetipětiletá období. Pokud se koeficienty determinace příliš nelišily, bylo použito proložení přímkou. Součástí obrázků je i rovnice dané regrese, včetně koeficientu determinace R 2. Obr. 4 Průměrná lednová teplota vzduchu 1961 až 2010. Fig. 4. Average January air temperature between 1961 and 2010. Obr. 5 Průměrná dubnová teplota vzduchu 1961 až 2010. Fig. 5. Average April air temperature between 1961 and 2010. Obr. 6 Průměrná červencová teplota vzduchu 1961 až 2010. Fig. 6. Average July air temperature between 1961 and 2010. 2. VÝSLEDKY Průměrná roční teplota ovzduší v letech 1961 2000 meziročně silně kolísá, se statisticky významným trendem oteplování zhruba 0,03 C.rok 1. Oteplování je nejvýraznější v zimě a na jaře, nevýznamné je na podzim [2]. Podle předpokladu nejméně kolísají roční hodnoty se směrodatnou odchylkou 0,7 C. Ve druhé polovině zpracovaného období je směrodatná odchylka větší o 0,16 C než v polovině první. Mezi jednotlivými stanicemi není velký rozdíl. Z vybraných měsíců kolísá průměrná teplota nejvíce v lednu (směrodatná odchylka 2,7 C), v dubnu 1,5 C, v červnu a říjnu 1,6 C. Z obr. 1 vyplývá, že v letech 1961 až 1985 se roční průměrná teplota příliš neměnila, na Ruzyni byl dokonce trend záporný. V druhé polovině (obr. 2) a v celém období (obr. 3) je téměř na všech stanicích statisticky významný kladný trend. Největší 0,048 C. r 1 byl na stanici Ruzyně v období 1986 až 2010. Podle trendů na obr. 3 je oteplování v nižších polohách větší než v polohách středních, což by mohlo být příčinou větší vertikální výměny vzduchu. Rovněž vývoj průměrné červencové teploty (obr. 6) je dobře určený lineární závislostí se statisticky významným kladným trendem. Největší byl zjištěn na stanici Svratouch 0,052 C. r 1. Velmi rozdílný průběh vykazuje teplota v dubnu (obr. 5) a říjnu (obr. 7). Těsnější je u obou měsíců polynomická závislost. Podle očekávání je největší rozdíl teploty mezi vybranými stanicemi s nejnižší a nejvyšší nad- Meteorologické Zprávy, 65, 2012 151

Obr. 7 Průměrná říjnová teplota vzduchu 1961 až 2010. Fig. 7. Average October air temperature between 1961 and 2010. Obr. 8 Průměrná říjnová teplota vzduchu 1961 až 2010 (lineární trend). Fig. 8. Average October air temperature between 1961 and 2010 (linear trend). Obr. 9 Roční průměr denních maxim teploty vzduchu 1961 až 2010. Fig. 9. Annual mean of maximum daily air temperatures between 1961 and 2010. mořskou výškou v dubnu (obr. 5) a v červenci (obr. 6), nejmenší v lednu (obr. 4) a v říjnu (obr. 7, 8). V říjnu se rozdíl v hodnotě teploty vzduchu mezi nížinami a podhůřím znatelně zvětšuje. V nížinách je tendence teploty vzduchu (v lineárním vyjádření) stoupající, ve středních polohách naopak klesající (obr. 8). Měsíční a roční průměry denních maxim a minim mají velmi podobný vývoj jako teplota průměrná. Největší vzestup u ročních hodnot byl zaznamenán v denních minimech na stanici Souš 0,041 C. r 1 (obr. 10). Denní amplituda je podle očekávání největší v červenci a nejmenší v lednu, kdy je pouze poloviční. Rovněž čtenáře jistě nepřekvapí, že nejmenších hodnot nabývá na stanici Svratouch, umístěné na vrcholu kopce, a v průměru je větší v níže položených stanicích. Nejvýraznější trend (záporný) mají roční průměry denní amplitudy na stanici Souš, ale ani ten není statisticky významný (obr. 11). V tabulkách 1 až 3 jsou uvedeny koeficienty determinace R 2 pro jednotlivé vztahy. Tučně jsou zvýrazněny hodnoty přesahující kritické hodnoty pro hranici významnosti p = 0,01 a kurzivou jsou naopak označeny ty, které nedosahují kritické hodnoty pro hladinu významnosti p = 0,1. 3. ZÁVĚR Z padesátiletých teplotních řad vybraných stanic vyplývá, že oteplení v druhé polovině zkoumaného období je větší než v polovině první. Roční a červencové hodnoty lze velmi dobře proložit přímkou, u hodnot lednových, dubnových a říjnových je těsnější korelace při použití polynomu. Nejmenší vzestup teploty je v říjnu. Řady denních maxim a minim mají velmi podobný časový průběh jako řady teploty průměrné. Oteplení v nízkých polohách je v průměru větší než v polohách střed- 152 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

ních a vyšších. Denní amplituda má lineární trend blízký nule. Všechny řady ročních průměrů teploty (průměrné denní, maximální i minimální) a většina řad červencových mají hodnoty koeficientu determinace nad hodnotou pro hranici významnosti p = 0,01. Obr. 10 Roční průměr denních minim teploty vzduchu 1961 až 2010. Fig. 10. Annual mean of minimum daily air temperatures between 1961 and 2010. Literatura: [1] KVĚTOŇ, V., 2001. Normály teploty vzduchu na území České republiky v období 1961 1990 a vybrané teplotní charakteristiky období 1961 2000. Národní klimatický program České republiky, sv. 30, Praha: Český hydrometeorologický ústav, 197 s., ISBN 80-85813-91-2. ISSN 1210-7565. [2] TOLASZ et al., 2007. Atlas podnebí Česka, Praha, Olomouc: ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci. 256 s. ISBN 978-86690-26-1 a ISBN 978-80-244-1626-7. Obr. 11 Roční průměr denní amplitudy teploty vzduchu 1961 až 2010. Fig. 11. Annual mean of daily amplitudes of air temperature between 1961 and 2010. Lektor (Reviewer): RNDr. Luboš Němec INFORMACE RECENZE VÝBĚR Z NOVINEK SPECIALIZOVANÉ KNIHOVNY ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU TESAŘ, V. et al. Přestavba leasa zasaženého imisemi na Trutnovsku Brno: Mendelova univerzita v Brně. 2011. 176 s. ISBN 978-80-7375-560-7 BRITANNICA Britannica Book of the Year. Chicago: Encyclopaedia Britannica. 2012. 880 s. ISBN 978-1-61535-579-2 KUTÍLEK, M. Půda planety Země 1. vyd. Praha: Dokořán. 2012. 199 s. ISBN 978-80-7363-212-0 Meteorologické Zprávy, 65, 2012 153

INFORMACE RECENZE PÁTÉ EVROPSKÉ SYMPOZIUM O ALERGOLOGII V době od 3. do 7. září 2012 proběhlo v polském Krakově evropské sympozium o alergologii. Organizaci převzala z pověření Evropské aerobiologické společnosti na předcházejícím sympoziu na podzim 2008 ve finském Turku Jagellonská univerzita. Na organizaci se podíleli též polské společnosti botanická a alergologická, výzkumné středisko alergenů, aerobiologická síť, Ústav botaniky Polské akademie věd a Univerzita Rzeszow. Slavnostní úvodní ceremonie proběhla v hlavní budově Jagellonské univerzity zvané Collegium Novum, na recepci se pak účastníci přesunuli do protější budovy Collegium Maius, kde je i univerzitní muzeum. V průběhu sympozia byla účastníkům nabídnuta okružní jízda po městě, návštěva hradu Wawel a prohlídka židovské čtvrti Kazimierz, jiný den exkurze do solných dolů Wieliczka a galavečer. Kromě účastníků ze zemí Evropské Unie přednesli své příspěvky odborníci z Běloruska, Indie, Izraele, Kanady, Ruské federace, Srbska, Turecka, Ukrajiny a USA. Celkem to bylo 115 přednášek a 77 posterů. Sekce byly věnovány těmto tématům: všeobecný monitoring, regionální monitoring, monitorovací metody, modelování předpovídání, fenologie, ovzduší a zemědělství, patogeny houbových spor, monitoring houbových spor, lidské zdraví, environmentální studie, monitorování alergenů, klimatická změna, fosilní a moderní pylový spad, klinická pylová alergie, léčení pylové alergie, specifická imunoterapie, kontaminace pyly uvnitř budov, problematika ambrozie a pelyňku. Čeští účastníci měli tyto prezentace: Lenka Hájková Věra Kožnarová Soňa Sulovská na téma Kvetení lísky v závislosti na klimatických podmínkách, Ondřej Rybníček z Univerzitní nemocnice v Brně hovořil o Pylovém monitoringu v diagnostice a léčení pylové alergie a B. Obstová z Masarykovy univerzity přispěla svým posterem na téma Pylové spektrum v ovzduší v prostředí města jeho sezonní dynamika a důsledky pro alergologii. Namísto sborníku abstraktů bylo vydáno speciální číslo kvartálního časopisu Alergologia Immunologia 2012, sv. 9, č. 2 3, ISSN: 1731-9404 se zněním všech klíčových přednášek, doplněné o stručné abstrakty ostatních prezentací a dodaných posterů. Uprostřed sympozia byla pod patronací polské alergologické společnosti uspořádána medicínsko-palynologická konference o pylové alergii se zakončením ceremoniální večeří, spojenou s odměněním zasloužilých členů společnosti i jejich dlouhodobých zahraničních partnerů. Byly také uspořádány dva workshopy, operativní na téma potřeby kooperace palynologů a alergologů, druhý o problematice houbových spor. Příští šesté symposium je z pověření Evropské aerobiologické společnosti sezváno na podzim 2016 do francouzského Lyonu. Lenka Hájková, Věra Kožnarová, Jiří Nekovář KONFERENCE PHENOLOGY 2012 V americkém Milwaukee byla ve dnech 10. až 13. září 2012 Wisconsinskou univerzitou uspořádána druhá interdisciplinární konference USA věnovaná fenologii. Zúčastnilo se jí 144 expertů z oboru fenologie a příbuzných odborných disciplín. Kromě domácích Američanů a účastníků z nedaleké Kanady přijeli zástupci Argentiny, Austrálie, Brazílie, Číny, Indie, Jižní Afriky, Jižní Koreje, Mexika, z Evropy pak z Česka, Dánska, Irska, Itálie, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Rakouska, Slovenska, Španělska, Švédska, Turecka a Velké Británie. Sponzory konference byly: International Society of Biometeorology, USA National Phenology Network, University of Wisconsin Milwaukee, Geographic Information Science, Centre of Excellence (South Dakota State University), USA NPN Research Coordination Network (Grant IOS 0639794). V národní fenologické síti spolupracují: Geologická správa USA, Služba národních parků, Národní vědecký fond, univerzity v Arizoně a Wisconsinu, Společnost pro přírodu, NOAA, NASA a Oak Ridge National Laboratory. Fenologická síť USA má webové stránky <www.usanpn.org>, výkonným ředitelem je Jake F. Weltzin a sídlí na národním koordinačním úřadě v arizonském Tucsonu. Evropské sympozium o alergologii se konalo v polském Krakově. Foto: Věra Kožnarová. 154 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Americké Milwaukee, kde se konala konference Phenology 2012. Foto: Martin Možný. Nosným tématem zasedání bylo Budoucí klima a život na Zemi. Výsledkům konference bude věnováno zvláštní vydání časopisu International Journal of Biometeorology. Prvé tři dny probíhaly přednášky a byly představeny postery v sekcích. Názvy sekcí byly: klima (25 prezentací), výchova a vzdělávání (5 přednášek), management řízení (15 lekcí), mořské ekosystémy (4 vystupující), organismy (10 vystoupení), dálkový průzkum (20 prezentací) a alergie (30 přednášek). V sekci řízení proslovila Lenka Hájková (spolupracovali Martin Možný, Věra Kožnarová, Soňa Sulovská a Martin Novák) přednášku s názvem: Fenologická pozorování v ČR jako indikátor klimatické změny a současný výzkum. Posterová sekce obsahovala celkem 41 prezentací; mezi nimi byly vystaveny práce českých a slovenských zástupců: Lenka Hájková (spoluautory byli Martin Možný, Lenka Bartošová a Věra Kožnarová): Počátek kvetení dvou významných alergenů v období 1961 2010 v severočeském regionu České republiky v závislosti na klimatických podmínkách. Martin Možný (spoluautory byli Lenka Hájková, Mirek Trnka, Lenka Bartošová a Zdeněk Žalud): Užití digitální fotografie a radiometrických měření na kalibraci indexu vegetační sezony. Pavol Nejedlík (spoluautorka Zora Snopková): Vliv změn metod na výsledky fenologických pozorování. Američané přistoupili k využití fenologie později než Evropa, ale o to razantněji a se širokým záběrem odborným, ekonomickým i politickým. Rychlý rozvoj oboru přináší významné efekty. Závěrečný den byly dvě exkurze, plavba po jezeře Michigan a návštěva přírodní rezervace Cedarburg Bog, včetně exkurze na polní stanici spadající pod patronaci Wisconsinské univerzity. Z detailů lze čtenářům a zájemcům o obor doporučit prohlédnutí následujících stránek: <phenocam.unh.edu>; <vip.arizona.edu/viplab_data_explorer.php>; <www.pep725. eu> (Pan European Phenological Database). Lenka Hájková OZONOVÉ SYMPOSIUM, TORONTO A MEZINÁRODNÍ DEN OCHRANY OZONOVÉ VRSTVY 2012 Ve dnech 27. 8. až 31. 8. 2012 se v Torontu v Kanadě konala mezinárodní konference Quadrennial Ozone Symposium 2012 (QOS), kterou v pravidelných čtyřletých intervalech pořádá Mezinárodní ozonová komise (IO3C) Mezinárodní asociace pro meteorologii a atmosférické vědy (IAMAS). Symposium je nejvýznamnějším celosvětovým setkáním odborníků zabývajících se monitoringem a studiem atmosférického ozonu a souvisejících procesů, které jeho změny v atmosféře a v životním prostředí ovlivňují. Letošní konference se účastnilo 310 odborníků z 31 zemí, kteří formou přednášek a posterů prezentovali celkem 317 příspěvků. Jejich seznam a abstrakty prezentací lze nalézt na <http:// www.cmos.ca/qos2012/>. Podobně jako na minulých symposiích i to letošní bylo doprovázeno řadou odborných jednání specializovaných mezinárodních komisí, expertních skupin a projektových týmů. Některých se účastnili i delegáti ČHMÚ viz. dále. Na organizaci symposia se na místní úrovni podílely Universita Toronto, Universita York, Kanadská meteorologická a oceánografická společnost a Kanadská meteorologická služba. Program konference byl rozdělen do následujících tematických oblastí: Měření a analýzy celkového ozonu a jeho vertikálního rozložení, Metody měření a srovnání přístrojů, Troposférický ozon jeho minulé a budoucí bilance a trendy a dálkový přenos, Měření a bilance stopových látek ovlivňujících atmosférický ozon, Chemie ozonu zdroje, eliminace, bilance, Modelové výpočty dynamické a chemické vazby, Interakce ozonu a klimatu, Ozon a ultrafialové záření, Polární ozon v troposféře a v stratosféře, Meteorologické Zprávy, 65, 2012 155

Družicová měření ozonu, Různé. V rámci stručné informace lze pro čtenáře MZ shrnout hlavní závěry konference do těchto bodů. Měření ozonu a chemických látek, které ozon ovlivňují Základ pozemních měření parametrů ozonové vrstvy stále tvoří především síť programu GAW (Global Atmosphere Watch) Světové meteorologické organizace (SMO), ve které se provádí naprostá většina měření celkového ozonu (tloušťky ozonové vrstvy) a vertikálního rozložení ozonu (elektrochemické balonové sondy, lidary, FTIR a Umkehr technologie). Ostatní sítě, například NDACC (Network for Detection of Atmosphere Composition Change) nebo letecké měřicí projekty (MOZAIC Measurement of Ozone on Airbus In-service Aircraft), mají speciální charakter a zahrnují rovněž sledování chemických látek, které ovlivňují procesy tvorby a rozkladu ozonu. Těžiště monitoringu ozonu, a zejména chemismu atmosféry, se stále více přesouvá do oblasti družicových měření, kde jsou již evropské satelitní programy plně srovnatelné s programy USA, které měly v minulosti dominantní postavení. I nadále se používají jak backscattered, tak limb-occultation technologie. Rostoucí využívání družicových měření vychází především z potřeby podrobnějšího studia změn ozonové vrstvy i troposférického ozonu jak v globálním měřítku, tak i na regionální úrovni. Základním archivačním a zdrojovým centrem pozemních měření je stále Světové ozonové a UV datové centrum SMO (WOUDC) v Torontu, které však v současné době prochází reorganizací. Družicová měření jsou ukládána v databázích příslušných agentur, které je buď samy dále analyzují nebo je poskytují spolupracujícím vědeckým institucím. Řada měření je poskytovaná jako otevřené soubory odborné veřejnosti, např. na internetových portálech NASA-SBUV a TOMS, Universita Brémy WFDOAS, KNMI-OMI. Analýzy ozonových měření V minulosti se výzkum atmosférického ozonu ve výrazné míře soustředil na získání co nejrozsáhlejšího objemu zdrojových dat. V současnosti je stále více pozornost věnovaná jejich kvalitě, možnosti vzájemné kombinace, slučování a komplexnímu využití ve spojení s měřeními chemických a meteorologických parametrů atmosféry. Aktivity se soustřeďují především na homogenizaci datových řad a na standardizaci kalibrací a provozních pravidel jednotlivých typů přístrojů. Zásadním pokrokem bude připravovaná změna absorpčních koeficientů ozonu. Poster k Ozonovému sympoziu v Torontu. Polární ozon Studium změn ozonové vrstvy a modelování těchto procesů v polárních oblastech stále patří k prvořadým výzkumným tématům. Zde totiž probíhá rozhodující redukce stratosférického ozonu vlivem ozon ničících látek (ONL), které jsou regulovány Montrealským Protokolem (MP) a jeho Dodatky. V modelech i analýzách jsou většinou koncentrace ONL v atmosféře vyjádřeny tzv. množstvím ekvivalentního efektivního stratosférického chlóru (EESC). Zatímco známá ozonová anomálie (tzv. ozonová díra) nad Antarktidou stále zůstává pravidelným každoročním jevem s dobře prostudovanými vazbami na jižní polární vír (vortex) a chemismus spojený s termodynamickými procesy, pozornost odborníků se soustřeďuje na výzkum ozonové anomálie nad Arktidou, zejména z r. 2011. Ta svými parametry (plošným rozsahem a mírou úbytku ozonu) dosáhla úrovně antarktické ozonové díry. Příčinou bylo abnormální ochlazení arktické stratosféry s navazujícím zvýšením tvorby polárních stratosférických oblaků (PSCs), jehož opakování nebo dokonce častější výskyt nelze do budoucnosti vyloučit. Celkově lze konstatovat, že stav ozonové vrstvy v polárních a vyšších zeměpisných šířkách zůstává nezměněný a počátek obnovy ozonové vrstvy zde zatím nebyl prokázán. Ozon ve středních a rovníkových oblastech Ve středních šířkách obou polokoulí (30 60 st.) již byla obecně ukončena první fáze obnovy ozonové vrstvy (zastavení a stabilizace úbytku ozonu) a započala její druhá etapa (postupný růst množství ozonu). Tento proces je ale geograficky a časově rozdílný. Příčinou je především regionálně závislé působení cirkulačních (NAO, AO) a dynamických procesů ve spodní stratosféře a horní troposféře (pod cca 20 km), které působí spolu s poklesem koncentrací EESC v horní stratosféře (nad cca 40 km) na šířkový transport ozonu. Obnova ozonové vrstvy je v těchto šířkách obecně rychlejší, ale proměnlivější nad severní polokoulí. Nad jižní hemisférou je proces obnovy pomalejší i v důsledku oblastního vlivu antarktické anomálie. V rovníkovém pásmu nejsou změny ozonové vrstvy zatím podstatné. Modelování chemických a dynamických procesů interakce změn ozonu a klimatu Zásadním tématem se stal výzkum vazby mezi změnami ozonové vrstvy a očekávanou změnou globálního klimatu. Intenzivní rozvoj a používání chemicko-klimatických modelů (CCM) totiž stále jasněji ukazuje na velmi těsné vazby mezi parametry atmosféry (cirkulační systémy, termodynamické procesy, radiační bilance), které formují klima a globální i regionální rozložení koncentrace ozonu ve stratosféře. Mezi nejdůležitější a nejrizikovější klimaticky podmíněné proce- 156 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

sy patří předpokládané a již prokázané ochlazování arktické stratosféry a možné zeslabení Brewer-Dobsonovy cirkulace, která způsobuje přenos ozonu v horní stratosféře z tropů do polárních oblastí a udržuje tak jeho celoplanetární bilanci a šířkové i vertikální rozložení. Ochrana ozonové vrstvy, která je předmětem MP, se tak prolíná s posláním další mezinárodní úmluvy Kjótského protokolu na ochranu klimatu. Tato vazba je navíc umocněna skutečností, že značné množství ONL jsou rovněž různě aktivní skleníkové plyny (GHG). V současné době již je zřejmé, že plnění a další změny obou Protokolů bude třeba provádět ve vzájemné návaznosti. Měření a analýzy UV záření UV sluneční záření je nejdůležitějším klimatickým prvkem, který je přímo ovlivňován proměnlivostí stratosférického ozonu. Jeho měření se provádějí více než dvě desetiletí spolu s monitoringem ozonu jak v pozemní staniční síti, tak i družicovými spektrometry. Datové řady, které jsou v současné době k dispozici, již umožňují nejen statistické analýzy, ale také modelové prognózy UV záření v jednotlivých šířkových pásmech. Současné výsledky ukazují na podstatné zvýšení intenzity i celkového množství UV záření v důsledku úbytku stratosférického ozonu v polárních a subpolárních oblastech, kde je proto UV záření, především jeho složka UV-B, dlouhodobě potenciálním rizikovým faktorem životního prostředí. Významné zvýšení intenzity UV záření nastává ve středních šířkách v obdobích přechodně výrazného regionálního úbytku ozonu, hlavně v jarních a letních měsících. Celkový příkon je zde ale ovlivněn také tvorbou oblačnosti a koncentracemi atmosférického aerosolu. Z tohoto důvodu zeslabení ozonové vrstvy ve středních šířkách zatím nezpůsobuje prokazatelně podstatné změny bilance UV záření. Očekávaný vývoj a obnova ozonové vrstvy V důsledku účinných opatření Montrealského protokolu a jeho dodatků obsah EESC v atmosféře od poloviny 90. let minulého století postupně klesá, a vytváří se tak stabilní podmínky pro obnovu ozonové vrstvy. Ta již ve středních šířkách vstupuje do své druhé fáze. Z důležitých ONL tak zůstává především potřeba omezení výroby a emisí fluorovaných uhlovodíků (HFCs), které by po r. 2020 mohly do značné míry potlačit dosavadní pozitivní vývoj. Tyto látky totiž v současné době nepodléhají regulaci MP, ale jsou předmětem mírnějšího omezení v rámci Kjótského protokolu. Modelové výsledky dalšího vývoje ozonové vrstvy, které byly předneseny na symposiu, potvrzují závěry poslední přehledové studie SMO (Ozone Assessments-2010). Podle těchto prognóz, vycházejících z CCM modelů a ze základních scénářů úbytku EESC, by se ozonová vrstva měla v severních, středních a polárních šířkách obnovit na úrovni let 2020 2035, zatímco nad jižní polokoulí až zhruba v polovině tohoto století. Proces obnovy bude významně ovlivňován změnami klimatu stratosféry, především změnou její energetické bilance v důsledku působení skleníkových plynů. Tyto procesy patrně povedou na konci století k tzv. superobnově (superrecovery) vrstvy, tzn. k jejímu zesílení nad hodnoty před vznikem ozonové díry (1980). Krátkodobě (na 2 3 roky) může být obnova zpožděna případnou silnou vulkanickou činností. Prezentace účastníků symposia z České republiky Symposia se účastnili rovněž odborníci z několika českých pracovišť, kteří prezentovali tyto samostatné nebo kolektivní příspěvky: Janouch, M.: Contribution of the Czech Republic to the Detection of the State of the Earth s Ozone Layer and UV-radiation in Antarctica, (ČHMÚ), Koehler, U., Vaníček, K. et al.: Global Dobson Calibration System Basic requirement for high quality monitoring of the ozone layer, (ČHMÚ), Križan, P.: Vertical dependence of yearly course of ozone concentration at the selected ozonosonde stations, (ÚFA AV ČR), Láska, K.: Analysis of solar UV radiation at the Mendel Station, Antarctica, based on satellite ozone retrieval and cloudiness variation, (MU Brno), Metelka, L., Skřivánková, P., Vaníček, K.: Non-linear modeling of assimilated total ozone data series by neural networks. A case study on the key proxies, Hradec Kralove (Czech), 1961 2010, (ČHMÚ), Rex, M., Skřivánková, P. et al.: Record Arctic ozone loss in spring 2011 compared with Antarctic ozone hole conditions, Skřivánková, P., Metelka, L., Vaníček, K.: Assessment of differences between Umkehr and ozone sonde profiles measured at the Czech Hydrometeorological Institute, (ČHMÚ), Vaníček, K., Metelka, L., Skřivánková, P.: Assimilation of Dobson, Brewer, ERA-40 and ERA-Interim total ozone data sets impacts on evaluation of ozone recovery. A case study, Hradec Kralove (Czech), 1961 2010, (ČHMÚ), Váňa M.: Long-term trends of tropospheric ozone in the Czech Republic 1992 2010, (ČHMÚ), Von der Gathen, P., Skřivánková, P. et al.: Ozone loss rates during Arctic winters 2009/2010 and 2011/2012: Results from Match, (ČHMÚ). Další informace V průběhu symposia se konala řada doprovodných akcí. K nejdůležitějším patřilo zasedání IO3C, jejímž členem je a na další čtyřleté období zůstává i vedoucí Solární a ozonové observatoře ČHMÚ. Na programu byla především volba nových členů a vedení komise, stanovisko k dalšímu udržování infrastruktury monitorovacího systému v rámci SMO, archivace odborných ozonových publikací v elektronické verzi, tiskové prohlášení ke Dni ochrany ozonové vrstvy, příprava příštího konání QOS-2016 (kandiduje Soul, Jižní Korea) a udělení cen za dlouhodobý příspěvek k monitoringu ozonu a za významné publikace mladých autorů. Seznam příspěvků a jejich abstrakty jsou uvedeny na www stránkách konference <http://cmos.ca/qos2012/>. 16. září Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy V letošním roce uplynulo již 25 let od podepsání Montrealského protokolu omezujícího výrobu a používání ozon ničících látek (ONL). Toto výročí připomíná 16. září Den ochrany ozonové vrstvy vyhlášený Organizací spojených národů. Jeho letošním mottem je: Ochrana naší atmosféry pro budoucí generace. K 25. výročí MP vydala Mezinárodní ozonová komise (IO3C) <http://ioc.atmos.uiuc.edu.>, která je expertní součástí Mezinárodní asociace pro meteorologii a atmosférické vědy (IAMAS), tiskové prohlášení <http:// montreal-protocol.org/new_site/en/ozone_day_details.php> Tento dokument stručně shrnuje působení MP a současný stav a vývoj ozonové vrstvy tak, jak je uvedeno v předchozích bodech tohoto příspěvku. Prohlášení navíc zdůrazňuje skutečnost, že současná ekonomická situace v některých zemích vede k omezování monitoringu ozonové vrstvy v pozemní síti. Tento nepříznivý vývoj spolu s nutností prů- Meteorologické Zprávy, 65, 2012 157

běžné obnovy družicových platforem by způsobil snižování měřící kapacity celosvětového systému měření ozonu a ONL a následně i omezení možnosti hodnotit stav a modelovat další vývoj ozonové vrstvy v následujících desetiletích. Proto IO3C vyzývá příslušné národní i mezinárodní instituce k pokračování podpory současné měřicí infrastruktury a vědeckých analýz, bez kterých by nemohlo být letošní motto Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy naplněno. Česká republika patří k zemím, které si příkladným plněním MP a jeho dodatků a intenzivním zapojením do dlouhodobého monitoringu ozonové vrstvy získaly mezinárodní respekt a uznání. Tuto skutečnost dokumentuje i udělení čestné plakety za práci v oblasti ochrany ozonové vrstvy, kterou ČR udělil Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Její slavnostní převzetí ministrem životního prostředí ČR proběhlo dne 17. 9. 2012 v Praze. Karel Vaníček Ukázka stavby protipovodňové stěny v Praze poblíž Karlova mostu. Foto: O. Šuvarinová KONFERENCE K 10. VÝROČÍ POVODNĚ 2002 Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost uspořádala ve dnech 14. a 15. 8. 2012 na Nové radnici Magistrátu hl. města Prahy odbornou konferenci k 10. výročí katastrofální povodně v srpnu 2002. Pořádání konference ke konkrétní povodni nebyl záměr zcela nový. I v minulosti využívali vodohospodáři výročí významných historických povodní k uspořádání obdobných akcí, aby zdůraznili závažnost ochrany před povodněmi, která v dlouhém období povodňového útlumu druhé poloviny 20. století postupně mizela z podvědomí veřejnosti i odpovědných orgánů. Tak se v září roku 1990 v Praze konala konference k 100. výročí 100leté povodně, která postihla Prahu v roce 1890. To byla až do roku 2002 největší zaznamenaná letní povodeň na Vltavě, způsobila v Praze značné škody a mezi jiným pobořila i dva oblouky Karlova mostu. O 5 let později, v březnu 1995, pak byla uspořádána další konference v Ústí nad Labem, tentokráte ke 150. výročí vůbec největší vyhodnocené povodně na Labi, která kulminovala v Děčíně 30. dubna 1845 a podle povodňových značek na děčínské skále nebyla překonána ani povodní v srpnu 2002. V současné době již není nutno závažnost povodňové ochrany nikomu připomínat, povodně se v průběhu posledních 15 let připomněly samy. Katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku v červenci 1997 se šedesáti oběťmi a obrovskými škodami vyburcovaly dostatečně celou společnost a všechny zainteresované složky. Po 5 letech to další katastrofální povodně, tentokráte v Čechách, na jižní Moravě a také v Rakousku a Německu, zopakovaly. Povodně v srpnu 2002 jsou často s povodněmi v červenci 1997 srovnávány. Mají hodně společných znaků. Patří mezi ně příčinná povětrnostní situace a opakování vydatných a plošně rozsáhlých srážek ve dvou vlnách. V srpnu 2002 však byla druhá srážková vlna větší než ta první, a zejména následovala po krátké přestávce dvou až třech dní. Při vyhodnocení meteorologických příčin povodně 2002 bylo konstatováno, že příčinné synoptické situace sice byly extrémní, ale z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu samy o sobě nikterak mimořádné. Zcela ojedinělý však byl výskyt dvou takových situací po sobě s tak malým časovým odstupem. Odtoková reakce na tyto extrémní srážky byla ovlivněna tím, že v červenci 1997 byla vydatnější první srážková vlna a odtok byl hydrograficky rozdělen do dvou povodí Odry a Moravy. V srpnu 2002 obě vlny srážek zasáhly zejména vějířovité povodí Vltavy a odtok se koncentroval v Praze, kde došlo k souběhu povodňových vln z Vltavy a Berounky. Dalším nepříznivým vlivem bylo, že po první vlně srážek a krátké přestávce bylo území stále vysoce nasyceno vodou, plná byla i koryta toků a prostory údolních nádrží. Důsledkem byly extrémní povodňové průtoky, jejichž pravděpodobnosti výskytu dosahovaly v jižních Čechách úrovně tisícileté, v Praze 500leté doby opakování. Také povodně v srpnu 2002 způsobily obrovské škody, jejichž celková výše byla na srovnatelné úrovni se škodami z povodní v červenci 1997 (při zohlednění indexu cenového nárůstu). Skladba vyhodnocených škod však byla jiná. Tentokráte bylo zasaženo mnohem více obcí, včetně velkých měst, a tak největší podíl škod (83 %) byl zaznamenán na nemovitostech. Téměř třetina celkových škod byla vyčíslena v Praze, nejznámější jsou škody na pražském metru. Pozitivním zjištěním ve srovnání s povodněmi 1997 byl významně nižší počet lidských obětí (17 přímých, 2 následné). Zde se již projevila lepší úroveň krizového řízení a zvýšení povědomí obyvatelstva o povodňovém nebezpečí. Každá velká povodeň však přináší, kromě škod a utrpení postižených lidí, také cenné zkušenosti, praktické poznatky a náměty na stálé zlepšování systémů povodňové prevence i povodňové služby během povodní. Kromě toho je také obvykle impulsem ke větší aktivitě odpovědných orgánů a k uvolnění mimořádných finančních prostředků, jak na odstranění povodňových škod, tak na protipovodňová opatření a rozvoj povodňové služby. S určitou nadsázkou lze říci, že to jsou právě velké a katastrofální povodně, jež jsou katalyzátorem pokroku a zlepšování povodňové prevence a ochrany. Již po povodni v roce 1997 byla odstartována opatření legislativního, výzkumného i technického charakteru, která se pozitivně projevila již při povodni 2002 (např. zavedení krizového řízení, rozvoj předpovědní služby, I. etapa protipovodňových opatření v Praze). Po povodni v srpnu 2002 následovala řada dalších opatření a rozvojové programy, které stále pokračují. Rovněž v oblasti předpovědní povodňové služby, kterou zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí, se stále průběžně vylepšuje technické i metodické vybavení jak pro meteorologické, tak pro hydrologické předpovědi. Cílem konference k 10. výročí povodně v srpnu 2002 bylo připomenout tuto katastrofální povodeň v širším kontextu současných aktivit ke zlepšení preventivní ochrany před negativními účinky povodní. Ukázat, co se od té doby v oblasti ochrany před povodněmi zlepšilo a čeho je nutno se stále obávat. Prezentovat realizovaná i plánovaná opatření v Praze i v jiných povodněmi ohrožených oblastech. Záštitu nad konferencí převzali ministr životního prostředí, ministr zemědělství a primátor hl. města Prahy. Na uspořádání konference 158 Meteorologické Zprávy, 65, 2012

Referát přednesl i RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D., náměstek ředitele ČHMÚ. V popředí Václav Dvořák, ředitel ČHMÚ. Foto: O. Šuvarinová. Pohled do jednacího sálu Nové radnice Magistrátu hl. města Prahy, kde se konala konference. Foto: O. Šuvarinová. se významně podílel Český hydrometeorologický ústav, státní podnik Povodí Vltavy a další partneři. Účastnilo se přes 200 odborníků z vodohospodářských organizací, státní správy a samosprávy, výzkumné sféry i privátních odborných firem, mezi nimi i několik odborníků z Německa, které bylo povodní rovněž významně zasaženo. Jednání konference bylo členěno do čtyř tematických bloků: A. Povodeň 2002 v souvislostech; B. Povodňová prevence; C. Operativní opatření za povodní; D. Strukturální protipovodňová opatření. Ke každému tématickému bloku bylo předneseno 5 klíčových referátů, další příspěvky byly otištěny ve sborníku nebo prezentovány formou posterů. Sborník konference je pro další zájemce k dispozici na adrese <http://voda.chmi.cz/pov_2002>. V rámci exkurze, kterou zajišťoval státní podnik Povodí Vltavy spolu s Magistrátem hl. města Prahy, byla předvedena některá protipovodňová opatření realizovaná v Praze, včetně montáže mobilních hradicích prvků. Konference vhodně doplnila další akce, které v tomto období v souvislosti s výročím povodně 2002 pořádal pražský magistrát nebo jiné instituce. Na závěr zasedání přijali účastníci konference následující závěry a doporučení, které byly předána vedoucím představitelům ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství, hlavního města Prahy a dalších zapojených institucí. Závěry a doporučení: Povodeň v srpnu 2002 byla, po povodni v červenci 1997, další extrémní povodňovou událostí, která zasáhla tentokráte značnou část povodí Labe, a to v České republice i v Německu. Způsobila v obou zemích obrovské materiální škody a ztráty na lidských životech. Přestože už v meziobdobí 1997 2002 bylo dosaženo značného pokroku v přípravě společnosti na povodňové situace, ukázala tato povodeň na slabá místa v systému povodňové prevence a ochrany i na problémy při řešení povodňových situací. Za uplynulých 10 let od katastrofální povodně 2002 bylo v oblasti povodňové prevence mnoho vykonáno. Česká republika zvládla první fázi implementace Směrnice ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Průběžně se dále rozvíjí a vylepšuje předpovědní a hlásná povodňová služba. Byly realizovány programy pro podporu výstavby protipovodňových opatření. Konference za účasti 200 odborníků z ČR i Německa se zabývala všemi zmíněnými problémy. Z přednesených referátů a diskusních vystoupení vzešla následující doporučení: počítat s výskytem extrémních povodní a preventivně se na ně připravovat, vyhodnocovat povodňové riziko pro všechny typy povodní, včetně přívalových; posílit možnosti a účinnost povodňové prevence v územním plánování s využitím map povodňového nebezpečí a map pro zvládání povodňových rizik, zpracovaných a zveřejňovaných podle povodňové směrnice ES; legislativně upravit způsob stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Omezovat zástavbu a činnosti v záplavových územích, chránit, případně obnovovat území vhodná k přirozeným rozlivům; zvýšit uplatňování ekonomických nástrojů v povodňové prevenci, včetně pojišťovací politiky; kombinovat standardní hydrotechnická řešení a přírodě blízká opatření k ochraně před povodněmi. Prověřovat možnosti a podporovat opatření pro akumulaci vody v povodích; podporovat zásady správné zemědělské praxe a dodržování protierozních zásad; důsledně provádět povodňové prohlídky na vodních tocích, vodních dílech a v záplavovém území; zpracovávat a průběžně aktualizovat povodňové plány a zajistit jejich provázanost na krizové plány; posoudit možnosti využití vodních děl (nádrží) pro zvýšení ochrany území, prověřit a optimalizovat manipulační řády; zvýšit úroveň péče o vodní díla III. a IV. kategorie, zajišťovat technicko-bezpečnostní dohled, obsluhu a další potřebné aktivity vlastníků těchto děl za povodní; zajistit potřebnou vybavenost povodňových orgánů, hasičů a dalších složek IZS pro řízení a provádění operativních opatření; dále zlepšovat technické, organizační a metodické zabezpečení předpovědní povodňové služby; zajistit včasné informování povodňových orgánů o vzniku povodně a zlepšit hlásnou povodňovou službu na úrovni obcí; podporovat budování lokálních výstražných systémů, zavádět a modernizovat informační systémy obcí používané pro varování obyvatelstva; dále rozšiřovat spolupráci a sdílení informací v mezinárodním měřítku, zejména v mezinárodních komisích; trvale provádět školení a trénink pracovníků povodňových a krizových orgánů a osvětu veřejnosti. Jan Kubát Meteorologické Zprávy, 65, 2012 159

Doc. RNDr. FERDINAND ŠAMAJ, DrSc., UŽ NIE JE MEDZI NAMI Dňa 8. septembra 2012 náhle zomrel v Bratislave vo veku nedožitých 81 rokov dlhoročný riaditeľ Slovenského hydrometeorologického ústavu a jedna z najvýznamnejších osobností slovenskej a československej meteorológie, klimatológie a hydrológie, docent RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc. Keď sme sa s ním stretli pred necelým rokom pri príležitosti osláv jeho osemdesiatych narodenín, bol v relatívne dobrej fyzickej a psychickej kondícii a hovoril o svojich plánoch v najbližších rokoch. O to bolestnejšie sa nás dotkla nečakaná správa o jeho úmrtí. Narodil sa 9. novembra 1931 v Trnave. Po absolvovaní učiteľskej akadémie a dvojročnom pôsobení na národnej škole na východnom Slovensku vyštudoval na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave špecializáciu hydrológia a klimatológia v roku 1957. Diplomovú prácu napísal na tému Denný chod zrážok na nížinách a na horách. Odvtedy sa otázky atmosférických zrážok a hydrologickej bilancie stali dominantnými v celej jeho profesionálnej kariére. Zostal pracovať na katedre u profesora Mikuláša Končeka ako asistent a už v roku 1963 obhájil vedeckú ašpirantúru v problematike Zrážkové pomery Vysokých Tatier a v roku 1964 sa habilitoval za docenta. Jeho odborné a organizačné schopnosti boli verejne známe, a preto nebolo žiadnym prekvapením, že bol 1. januára 1969 vymenovaný za riaditeľa novo vzniknutého Slovenského hydrometeorologického ústavu. Napriek tomu, že nastúpil na vysokú funkciu na začiatku obdobia tzv. normalizácie, nemožno ho považovať za normalizačného riaditeľa, pretože jeho miesto nesúviselo s víťazstvom nových mocenských štruktúr. Naopak. Do funkcie nastúpil v dôsledku predchádzajúceho politického uvoľnenia v roku 1968, ktoré prispelo ku vzniku federalizácie Československa a tým aj samostatného SHMÚ a umožnilo vystriedať nekvalifikované robotnícke kádre ľuďmi s zodpovedajúcim vzdelaním. Docent Šamaj presne spĺňal podmienku, ktorá bola zakotvená už v stanovách Československého štátneho ústavu meteorologického z roku 1919, a to, že na čele meteorologického ústavu stojí riaditeľ, ktorým sa môže stať iba vedecky činný pracovník. Doc. Šamaj aj počas svojho pôsobenia v hydrometeorologickej službe naďalej prednášal niekoľko predmetov na Prírodovedeckej a Matematicko-fyzikálnej fakulte UK a bol aj členom komisie pre udeľovanie vedeckých hodností CSc. až do roku 1996. Nezaostával ani v odbornom raste. V roku 1978 obhájil vedecký titul DrSc. na tému Spracovanie atmosferických zrážok na Slovensku v období 1881 1970 na základe rekonštrukcie zrážkových meraní z 214 staníc na Slovensku, v roku 1973 publikoval monografiu Intenzity zrážok na Slovensku spolu s dr. Š. Valovičom, v roku 1974 kapitolu Zrážkové pomery v diele Klíma Tatier spolu s K. Chomiczom, v roku 1979 kapitolu Zrážkové pomery v monografii Klíma a bioklíma Bratislavy a v roku 2001 (už na dôchodku) spracoval Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku spolu s K. Krškom. Napísal približne 200 vedeckých, koncepčných a popularizačných publikácií. Dvadsať rokov bol koordinátorom československej štátnej výskumnej úlohy Poveternostné deje a ich vzťah k hydrologickým procesom. V riadiacej funkcii uplatňoval široký rozhľad a schopnosť usmerňovať všetky odborné činnosti SHMÚ. Uprednostňoval modernizáciu a personálne posilnenie pracovísk schopnými mladými a ambicióznymi zamestnancami. Zaslúžil sa o to, že Doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc. SHMÚ intenzívne spolupracoval s viacerými domácimi vedeckými a odbornými inštitúciami vo výmene údajov a informácií a pri výchove perspektívnych pracovníkov. Zakrátko sa SHMÚ stal uznávanou odbornou a vedeckou inštitúciou nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí. Rozvinuli sa také nové činnosti, ako využitie modernej výpočtovej techniky a databázových systémov, radarovej a satelitnej meteorológie. Rozšíril sa monitoring a výskum kvality ovzdušia a neskôr aj kvality vody, postavili sa nové budovy a inštalovala moderná technológia, vrátane automatizovaných systémov merania. SHMÚ sa zapojil do celoštátnych domácich a medzinárodných vedeckých projektov. Dve zásluhy doc. Šamaja treba osobitne vyzdvihnúť: 1. podporoval každého, kto mal záujem o rozvoj odboru a o svoj odborný rast, umožňoval stáže mladých odborníkov na svetovo významných pracoviskách. V zložitom období normalizácie sa zaslúžil o to, že viacerí dobrí odborníci, ktorí museli opustiť armádu a iné pracoviská z politických dôvodov, dostali možnosť pracovať v SHMÚ na zodpovedajúcich pozíciách; 2. bol si vedomý významu prezentácie výsledkov vedeckovýskumných činností, a preto podporoval publikačnú činnosť bádateľov SHMÚ, priamo vyžadoval písomný prejav od pracovníkov nielen na výskumných funkciách, ale aj od zamestnancov v prevádzkovej činnosti. Za časov jeho riaditeľovania vychádzali početné zborníky prác obsahujúce závery oponovaných výskumných úloh a referátov z konferencií a seminárov. Doc. Šamaj mal zmysel a cit pre usporiadania odborných a spoločenských podujatí. Pravidelne sa zúčastňoval na rôznych odborných konferenciách a poradách, mnohokrát so zahraničnou účasťou. Medzinárodné vzťahy udržiaval aj prostredníctvom organizovania takých podujatí, ako boli československo-maďarské konferencie a konferencie o klíme Karpát, čulé kontakty udržiaval aj s poľskou meteorologickou a hydrologickou službou, obnovil kontakty s rakúskou, nemeckou a švajčiarskou meteorologickou službou. Doc. Šamaj bol členom viacerých vedeckých a redakčných rád doma a v zahraničí, dlhé obdobie bol predsedom Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri SAV a podpredsedom Československej meteorologickej spoločnosti. Bol tiež dlhý čas československým zástupcom v Svetovej meteorologickej organizácii v Ženeve. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu a iných českých ustanovizní sú mu vďační za priateľský vzťah, ochotu k spolupráci, za ústretovosť a všetky jeho námety a návrhy, ktoré sa využívali pri plnení spoločných alebo podobných úloh. Zaujímavé boli aj jeho aktivity pri organizovaní Športových hier pracovníkov ČHMÚ a SHMÚ a tzv. Večerov pracovnej slávy. Vážený pán docent, drahý Ferko, krutá smrť prekazila Tvoje plány a priniesla smútok do našich sŕdc. Výsledky Tvojej celoživotnej práce však zostávajú na široké využitie pre ďalšie generácie odborníkov. Budeme spomínať na Teba s úctou a uznaním. Česť Tvojej pamiatke! Milan Lapin a Karel Krška 160 Meteorologické Zprávy, 65, 2012