Optické vlastnosti látek

Podobné dokumenty
Isaac Newton Jan Marcus Marci z Kronlandu

do jednotkového prostorového úhlu ve směru svírajícím úhel ϑ s osou dipólu je dán vztahem (1) a c je rychlost světla.

je amplituda indukovaného dipólového momentu s frekvencí ω

Kmity a rotace molekul

13. Spektroskopie základní pojmy

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Charakteristiky optického záření

INSTRUMENTÁLNÍ METODY

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

22. Mechanické a elektromagnetické kmity

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

ELEKTRONICKÉ ČÁSTI HERNÍCH KOMPONENT

Světlo jako elektromagnetické záření

DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Elektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

10A1_IR spektroskopie

Transformátory. Mění napětí, frekvence zůstává

Absorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

METODY BEZ VÝMĚNY ENERGIE MEZI ZÁŘENÍM A VZORKEM

Optika pro mikroskopii materiálů I

Elektromagnetické vlnění

Vybrané spektroskopické metody

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

Přednáška č.14. Optika

Návrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů

Úvod do laserové techniky

Teorie Molekulových Orbitalů (MO)

Světlo x elmag. záření. základní principy

Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie

Fyzikální praktikum č.: 1

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Úvod do laserové techniky

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí

MĚŘENÍ JEDNODUCHÝCH SPEKTER DIFRAKČNÍM SPEKTROMETREM

Elektronová a absorpční spektroskopie, Vibrační spektroskopie (absorpční a Ramanova rozptylu)

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

Vybrané metody spektráln. lní analýzy. Metody charakterizace nanomaterálů I

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Born-Oppenheimerova aproximace

APO seminář 5: OPTICKÉ METODY v APO

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Název: Chemická rovnováha

Maturitní témata fyzika

Obr.1 Princip Magnetoelektrické soustavy

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Stručný úvod do spektroskopie

22. Mechanické a elektromagnetické kmity

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

Symetrie Platonovská tělesa

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

ρ = 0 (nepřítomnost volných nábojů)

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Symetrie Platonovská tělesa

e²ení testu 1 P íklad 1 v 1 u 1 u 2 v 2 Mechanika a kontinuum NAFY listopadu 2016

Absorpční fotometrie

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Metody charakterizace nanomaterálů I

MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ

Elektrický náboj Q - základní vlastnost el.nabitých částic, jednotka: 1 Coulomb (1C)

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

Diplomová práce. aktivity krystalů ve směru kolmém k optické ose

Praktikum III - Optika

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)

Fyzika opakovací seminář tematické celky:

27. Vlnové vlastnosti světla

Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek.

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

Transkript:

Opticé vlastnosti láte Isaac Newton 64 77 Jan Marcus Marci z Kronlandu 595 677

Světlo je eletromagneticé vlnění James Cler Maxwell 83 879 Maxwellovy rovnice E, B B E, t B j E t Energie eletromagneticých vln je vantována Eletromagenticé vlny jsou tvoeny elementárními částicemi fotony Max Planc 858 947 Albert Einstein 879 955

A(x,t) Rovinná monochromaticá vlna π tx txa ),( A cos At x T π cos π ~ π π T A A T ~ amplituda vlnová déla perioda frevence ruhová frevence vlnočet vlnové číslo x, t rychlost šíření vlny u u T u ~

Eletromagneticá vlna E Er (,) t E cos( t r ) Br (,) t B cos( t r ) eletricá složa magneticá složa Br (,) t Er (,) t c E B B Poyntingův vetor S: veliost vyjadřuje plošnou hustotu výonu eletromagneticé vlny S c E B S S cebce střední hodnota S ce Interace magneticých momentů atomů a moleul s B jsou ca. 5 rát slabší než interace eletricých dipólových momentů s E Polarizace vlny: Orientace vetoru E, resp. B v rovině olmé směru šíření E B

Fotony Fotony jsou elementární částice tvořící eletromagneticé pole. Jejich energie je přímo úměrná frevenci pole: E ~ hc h hc h = 6,66. -34 J s Plancova onstanta p h hybnost fotonu E absorpce E emise h = E E E, E : energeticé hladiny vantového systému (moleula, atom, atomové jádro...) Fotoionizace h ETE i i mu E i ionizační potenciál T ineticá energie eletronu, u rychlost

Viditelná oblast spetra 39 75 nm ultrafialová oblast (UV) 39 3 nm blízá UV 39 35 nm UVA 3 nm střední UV 35 8 nm UVB nm daleá UV 8 nm UVC nm extrémní UV nm vauová UV,75,4 m blízá IR,4 3 m rátovlnná IR 3 8 m středovlnná IR 8 5 m dlouhovlnná IR 5 m daleá IR infračervená oblast (IR) Interace viditelného světla (blízého IR záření, UV záření) s moleulami: ) Rozměry moleuly jsou zanedbatelné proti vlnové délce světla, proto lze prostorovou závislost E(r,t) zanedbat a přihlížet jen časové. ) Orientační i deformační polarizace moleul jsou vzhledem frevenci světla pomalé, na polarizaci v opticé oblasti se podílejí pouze eletrony.

()/() Moleula v eletromagneticém poli světelné vlny Model v rámci lasicé fyziy: Eletrony se chovají jao harmonicé oscilátory, onající mity vynucené oscilujícím eletricým polem. m e d x( t) dt m x( t) ee e cos t síla síla, poutající terou na eletron eletron atomu působí eletricé pole ee / me tx )( cos t amplituda závisí na frevenci induovaný dipólový moment: vlastní frevence eletronu frevence eletricého pole m e hmotnost eletronu e náboj eletronu x(t) výchyla z rovnovážné polohy E amplituda eletricého pole d x(t)/dt zrychlení eletronu eet cos tpet )( cos tex )( m e / e () e m polarizovatelnost absorpce: = (p ) emise: dipól vysílá záření o frevencí - -..5..5. /

c Rychlost šíření světla v látách u vauum: hmotné prostředí: r r c =,998. 8 m s - rychlost světla ve vauu = 8,854. - F m - permitivita vaua = 4. -7 N A - permeabilita vaua,, permitivita a permeabilita hmotného prostředí r, r relativní permitivita a permeabilita hmotného prostředí absolutní index lomu: c n r r u neferomagneticé láty: n r r Disperze záření v důsledu interace s látou se fáze mitů pole opožďuje či předchází ve srovnání s šířením vlny ve vauu: vlnová déla, a tím i index lomu jsou frevenčně závislé. c c n u( ) () n( ) c n( ) ( ) ( ) anomální disperze v oolí absorpčních pásů (m)

Interace láty se světelným zářením lom emise odraz rozptyl absorpce Rozptyl světla: elasticý nedochází výměně energie mezi fotonem a moleulou = rozptýlené záření má stejnou frevenci jao dopadající záření neelasticý dochází excitaci nebo deexcitaci moleuly = rozptýlené záření má nižší nebo vyšší frevenci než dopadající záření

Lom světla (refrace) Lom světla (změna směru šíření světelné vlny) na rozhraní dvou opticých prostředí je způsoben rozdílnou rychlostí šíření světla v obou prostředích. x tu tu sin, sin x x Snellův záon: u u u t.. c t u n u n n sin sin n relativní index lomu indexy lomu při 589 nm: vzduch ( atm, C),3 voda ( C),333 slo pyrex ( C),47 diamant ( C),49

Elasticý (Rayleighův) rozptyl světla Eletricé pole světelné vlny induuje v moleule dipólový moment oscilující se stejnou frevencí jao je frevence pole. Tento oscilující dipól je zdrojem rozptýleného záření. rovina polarizace primárního záření Vyzařovací diagram dipólu p rovina olmá rovině polarizace sin I Ir (,) r I Ir ( r) 4 r 4 I r intenzita rozptýleného záření úhel mezi vetorem dipólu a směrem měření I intenzita primárního záření r vzdálenost od dipólu vlnová déla záření r

Apliace elasticého rozptylu světla I(q)/I() V opticy homogenním prostředí se vlny rozptýlené z různých míst vzájemně ruší destrutivní interferencí rozptyl nepozorujeme. V apalinách se rozptyl světla pozoruje díy flutuacím indexu lomu (hustotním, teplotním, oncentračním) způsobeným chaoticým pohybem moleul. Veliost oncentračních flutuací je úměrná moleulové hmotnosti rozptylujících částic měření intenzity rozptylu světla lze použít e stanovení moleulové hmotnosti maromoleul. Rozptyl světla na velých částicích (D > ): Vlny rozptýlené z různých míst částice navzájem interferují, intenzita rozptýleného záření je úhlově závislá, což umožňuje určit veliost částic (u částic o srovnatelné veliosti s i tvar) Fosfolipidové vesiuly, R=5 nm: úhlová závislost intenzity rozptylu - π4 n q sin rozptylový úhel 5 5 5 q (m - ) Kvazielasticý (dynamicý) rozptyl světla: Měření rychlosti časových flutuací intenzity rozptýleného světla posytuje informace o pohybech rozptylujících částic v roztou.

Neelasticý (Ramanův) rozptyl světla Vibrační pohyb moleuly způsobuje oscilace její polarizovatelnosti: p [ cos( π)] teνt cos( )π ind vibvib vib E Et cos( )π cos π t cos π t vib vib Rozptýlené světlo tvoří vlny frevencích (elasticý rozptyl) a + vib, vib. Při srážce fotonu s moleulou je moleule předána (frevence vib ) nebo odebrána (frevence + vib ) energie E vib = h vib : hh( vib ) + E vib Stoesův pás hh(+ vib ) E vib anti-stoesův pás Ramanův rozptyl má ca. 7 rát nižší intenzitu než Rayleighův rozptyl, Stoesovy pásy jsou intenzivnější než anti-stoesovy. Rayleigh Stoes anti-stoes vib + vib virtuální hladiny vibrační hladiny

Apliace Ramanova rozptylu Vibrační spetrosopie: analýza vibračních frevencí moleul i pevných láte posytuje informace o strutuře. Cl CH 3 Cl O ~ vib (cm) ~ ~ ~ vib

I(x) Absorpce světla V tené vrstvě o tloušťce dx je pohlcený výon di(x) přímo úměrný tloušťce vrstvy a výonu záření ve vzdálenosti x: di(x) = I(x)dx ( absorpční oeficient) I()=I x I(x) dx di ( x) I ( x) dx I( x) I di I x dy lni( x) lni I( x) I e x I( x) ln I x Výon záření exponenciálně lesá s tloušťou absorbující vrstvy. x

Apliace měření absorpce světla: Spetrofotometrie () (dm 3 mol - cm - ) Lambertův-Beerův záon: loge c A( ) l A( ) l A( ) l ( ) c ( ( ) c ) c ( ) c... ( ( ) c... ( ( ) c... ( I A log T log cl I A absorbance, T=I/I transmitance c molární oncentrace absorbující láty l tloušťa vrstvy roztou (tloušťa yvety) ) c ) c ) c deadicý molární absorpční oeficient [] = m mol - (obvylá jednota dm 3 mol - cm - ). Je charateristicý pro danou látu a závisí na vlnové délce záření. Měření T, resp. A, lze užít e stanovení oncentrace absorbující láty. Analýza -složové směsi: Je nutno změřit absorbanci pro vlnových déle a znát všech slože pro těchto vlnových déle N H O NH COOCH 3 (nm)

Polarizované světlo Nepolarizované světlo Vetor E mitá ve všech směrech Lineárně polarizované světlo Vetor E mitá v jednom směru Lineárně polarizovanou vlnu lze popsat jao součet dvou ruhově polarizovaných vln otáčejících se se stejnou frevencí, ale v opačném směru: E E L =E P Kruhově polarizované světlo Fáze slože E y a E x jsou posunuty o /. Vetor E rotuje s frevencí rovnající se frevenci pole. x E E L E P E= E L = E P V něterých, tzv. opticy ativních látách se pravotočivě a levotočivě ruhově polarizovaná světelná vlna otáčí s různými frevencemi. To vede e stáčení roviny lineárně polarizovaného světla.

Opticá ativita Opticou ativitu vyazují láty vytvářející enantiomery (opticé izomery), jejichž strutury jsou vzájemně zrcadlově symetricé. Centrální chiralita centrem většinou uhlí se 4 různými. substituenty. Racemicá směs směs obsahující 5 mol. % pravotočivého a 5 mol. % levotočivého izomeru je opticy neativní Molární otáčivost []: [M] lc úhel otočení (doprava +, doleva ) c molární oncentrace opticy ativní láty l tloušťa vrstvy roztou (tloušťa yvety) Axiální chiralita OH OH OH OH Závislost [] na vlnové délce: opticá rotační disperze Cirulární dichroismus: rozdíl molárních absorpčních oeficientů pro levotočivě a pravotočivě polarizované světlo: () = L () P ()

() (dm 3 mol - cm - ) Spetra cirulárního dichroismu Analýza seundární strutury proteinů: CD spetrum proteinu je váženým průměrem speter jednotlivých typů seundární strutury, lze z něj tedy určit poměrné zastoupení těchto typů v jeho seundární strutuře. sládaný list ohyb helix nerozlišené strutury (nm)